21 C 16/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu škody,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 33 558 375 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalované náhrady škody ve výši 33 558 375 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na náhradu škody pak žalobkyně spatřovala ve vydání nezákonného rozhodnutí ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž z obsahu žaloby je zřejmé, že za nezákonné rozhodnutí tedy žalobkyně považuje konkrétně rozhodnutí [název soudu] vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], jímž byl potvrzen rozsudek [název soudu] vydaný pod č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vyloučení v žalobě označených nemovitostí z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] - [anonymizováno 7 slov], když výše uvedené pravomocné rozhodnutí [název soudu] vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo následně rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] zrušeno, čímž tedy byla deklarována nezákonnost výše uvedeného rozhodnutí [název soudu]. Žalobkyně v této souvislosti v žalobě dále uváděla, že v minulosti, na základě smlouvy o koupi nemovitostí (na základě prodeje mimo dražbu) uzavřené dne [datum] mezi správkyní konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] – [anonymizováno 6 slov] a žalobkyní, nabyla žalobkyně ve smlouvě specifikované nemovitosti do svého vlastnictví za částku 39 mil. Kč s tím, že kupní cena byla žalobkyní zaplacena z části v hotovosti a z části směnkami. Dále žalobkyně uváděla, že následně došlo ke změně správce konkursní podstaty shora uvedeného úpadce, přičemž nový správce konkursní podstaty znovu do konkursní podstaty úpadce sepsal i žalobkyni v předchozí době prodané nemovitosti, a to s odůvodněním, že od shora uvedené smlouvy odstoupil pro nezaplacení kupní ceny a dále namítal i neplatnost kupní smlouvy s tím, že žalobkyně tedy následně na tyto postupy právě reagovala podáním žaloby, jímž žádala, aby předmětné nemovitosti byly z konkursní podstaty úpadce [příjmení] – [anonymizováno 6 slov] vyloučeny, přičemž tato žalobkyní podaná žaloba byla právě projednávána u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V této souvislosti pak žalobkyně poukazovala na to, že s ohledem na to, že výše uvedená žaloba na vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty výše uvedeného úpadce však byla zamítnuta, přičemž toto rozhodnutí pak bylo následně potvrzeno i [název soudu], došlo posléze k situaci kdy na základě pravomocného rozhodnutí [název soudu] vydaného pod č. j. [číslo jednací], které však tedy bylo následně zrušeno, došlo k tomu, že správce konkurzní podstaty [právnická osoba] - [anonymizováno 6 slov], v mezidobí, konkrétně dne [datum], prodal v dražbě nemovitosti, ve vztahu k nimž však bylo v minulosti, konkrétně dne [datum], zapsáno vlastnické právo žalobkyně, přičemž na základě provedené dražby se tedy vlastníkem předmětných nemovitostí stala [právnická osoba] s. r. o. V této souvislosti žalobkyně v žalobě dále poukazovala na to, že se snažila dražbě nemovitostí realizované v rámci konkursního řízení úpadce [příjmení] - [anonymizováno 6 slov] zabránit podáním žaloby na prohlášení dražby za neplatnou, a to v rámci řízení vedeného před [název soudu], avšak že v rámci tohoto žalobkyní zahájeného řízení bylo rozsudkem vydaným pod č. j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že návrh žalobkyně byl zamítnut, neboť bylo konstatováno, že žalobkyně není k podání takové žaloby podle zákona o veřejných dražbách aktivně legitimována. Dále žalobkyně v žalobě zdůrazňovala, že za situace, kdy tedy došlo ke zrušení rozsudku [název soudu] vydaného pod č. j. [číslo jednací], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí [název soudu] vydané pod č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby žalobkyně na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce [příjmení] - [anonymizováno 6 slov], a s ohledem na to, že v mezidobí však došlo k vydražení předmětných nemovitostí a vlastníkem vydražených nemovitostí se tedy stal třetí subjekt, bylo tedy následně v rámci odvolacího řízení ve vztahu k rozsudku KS [obec] vydanému pod č. j. [číslo jednací] rozhodnuto [název soudu] znovu dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že žaloba o vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty shora uvedeného úpadce byla zamítnuta, a to dle žalobce pro to, že z majetkové podstaty nelze vyloučit majetek, který již v majetkové podstatě v době rozhodování nebyl. Za těchto okolností žalobkyně uváděla, že je přesvědčena o tom, že v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], které tedy bylo pro nezákonnost následně zrušeno rozhodnutím [název soudu] vydaným pod č. j. [číslo jednací] jí byla způsobena škoda, když v mezidobí, tedy dříve než došlo ke zrušení shora uvedeného pravomocného rozhodnutí [název soudu], byla na základě v té době pravomocného rozhodnutí [název soudu] shora uvedeného realizována dražba nemovitostí, které však byly dle přesvědčení žalobkyně v jejím vlastnictví. V rámci doplňujících skutkových tvrzení pak žalobkyně učinila nesporným, že o prodeji předmětných nemovitostí v dražbě se dozvěděla v průběhu roku [rok], tedy ještě dříve, než ve věci bylo [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto o zrušení rozhodnutí [název soudu], č. j. [číslo jednací], jímž byl potvrzen rozsudek [název soudu] vydaný pod č. j. [číslo jednací]. Majetkovou škodu požadovanou v tomto řízení pak žalobkyně dle skutkových tvrzení spatřovala v tom, že v minulosti jako vlastník nemovitostí musela zaplatit daň z nemovitostí, která nebyla žalobkyni ze strany finančního úřadu vrácena, že v minulosti jako vlastník nemovitostí hradila za nemovitosti pojistné, dále že hradila náklady na údržbu budovy a měla náklady spojené s investicemi do nemovitostí s tím, že tedy tuto škodu vyčíslila žalobkyně celkově na částku 33 558 375 Kč. V rámci doplňujících skutkových tvrzení na výzvu soudu pak žalobkyně tedy upřesnila, že požaduje jako náhradu škody částku odpovídající investicím do nemovitosti učiněným v letech [rok] až [rok] v celkové výši 29 733 628 Kč, dále že požaduje jako náhradu škody částku vynaloženou jako náklady na údržbu nemovitostí ve výše uvedeném období, a to v rozsahu částky výši 2 511 274 Kč a dále jako náhradu škody požaduje zaplacené pojistné za nemovitosti za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši 949 993 Kč a zaplacenou daň z nemovitostí ve výši 363 480 Kč za období od roku [rok] do roku 2006.

2. S ohledem na vznesenou námitku promlčení žalobkyní uplatněného nároku na náhradu škody ze strany žalované pak žalobkyně k věci uvedla, že svůj nárok na náhradu škody uplatnila u žalované dopisem ze dne [datum] s tím, že její žádost o mimosoudní projednání věci pak byla vyřízena dne [datum], přičemž promlčecí doba dle žalobkyně tedy začala žalobkyni plynout ode dne [datum], tedy ode dne, kdy byl pravomocně zamítnut návrh žalobkyně na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty, o němž bylo rozhodnuto dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], následně se běh promlčecí doby stavěl, a to dnem [datum], kdy byl nárok uplatněn u žalované, přičemž promlčecí doba tedy byla stavěna do [datum], tedy po dobu 196 dní, a následně pak dle přesvědčení žalobkyně opětovně došlo ke stavění běhu promlčecí doby, což žalobkyně dovozovala z toho, že žalobkyně podala dne [datum] u [název soudu] žalobu proti žalované, jíž se dle svých skutkových tvrzení domáhala téhož nároku s tím, že věc byla projednávána u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž toto výše uvedené řízení pravomocně skončilo až dne [datum] odmítnutím žaloby s tím, že dle názoru žalobkyně tedy po výše uvedenou dobu vedení shora uvedeného řízení promlčecí doba neběžela, neboť žalobkyně dle svého přesvědčení řádně pokračovala ve vedení řízení, a proto žalobkyně dovozovala, že nárok na náhradu škody uplatněný touto žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] promlčen není.

3. Žalovaná pak v rámci vyjádření k žalobě navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] (podáním datovaným dne [datum]) nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 37 335 542 Kč, a to za nesprávný úřední postup konkursního soudu při ustanovení konkursního správce a jeho postupu při sepisu kupní smlouvy a nesprávný úřední postup soudu vůči novému konkursnímu správci s tím, že tomuto nároku na náhradu škody nebylo vyhověno. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně u žalované uplatnila ještě v předchozí době i nárok na náhradu investovaných prostředků do předmětných nemovitostí ve výši celkem 35 948 271 Kč, a to žádostí ze dne [datum] s tím, že tento nárok byl stanoviskem žalované ze dne [datum] shledán nedůvodným, přičemž následně byl tento nárok žalobkyně projednáván u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že v tomto řízení byla žaloba odmítnuta, a to usnesením [název soudu] vydaným pod č. j. [číslo jednací] a toto rozhodnutí pak bylo potvrzeno i rozhodnutím [název soudu] vydaným pod č. j. [číslo jednací]. Dovolání proti výše uvedenému rozhodnutí [název soudu] ve výše uvedené věci pak bylo odmítnuto. Dále žalovaná strana uvedla, že pokud strana žalobkyně v nynější projednávané věci odkazuje na řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], pak bylo v této souvislosti stranou žalovanou poukazováno na to, že žaloba vedená pod sp. zn. [spisová značka] byla [název soudu] doručena [datum rozhodnutí], přičemž požadavkem uplatněným v této žalobě pak byl požadavek na náhradu škody ve výši 33 923 536 Kč. Výše uvedené řízení skončilo odmítnutím žaloby dne [datum], konkrétně usnesením [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č. j. [číslo jednací] s tím, že tato žaloba nebyla projednána v meritu věci, neboť žalobkyně nereagovala na výzvu soudu k odstranění vad žaloby podle § 43 o. s. ř. Ve vztahu k uplatněnému nároku žalobou v této věci pak žalovaná vznesla námitku promlčení, když poukázala na to, že žaloba se týká řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž z obsahu výše uvedeného spisu pak vyplývá, že dne [datum] byl vydán ve shora uvedené věci rozsudek, který byl následně potvrzen rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] s tím, že následně bylo toto pravomocné rozhodnutí [název soudu] zrušeno rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č. j. [číslo jednací] a následně pak byl vydán [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] rozsudek, kterým byla žaloba pravomocně zamítnuta. V této souvislosti bylo tedy žalovanou dovozováno, že od této doby začala žalobkyni plynout promlčecí doba pro uplatnění jejích případných nároků, přičemž ke stavění běhu promlčecí doby došlo pouze v době od [datum] do [datum], tedy od doby, kdy byla žalobkyní uplatněna žádost o náhradu škody v rámci mimosoudního projednání věci do doby uplynutí šestiměsíční lhůty, kterou mělo Ministerstvo spravedlnosti na mimosoudní projednání věci. Dále však žalovaná zdůrazňovala, že následně však již ke stavění běhu promlčecí doby nedošlo, a to ani za situace žalobkyní podané žaloby, která byla vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], neboť v rámci výše uvedeného řízení nebyl požadavek žalobce na náhradu škody projednáván v meritu věci, když žaloba byla pro neodstranění vad odmítnuta. V rámci doplňujících skutkových tvrzení se pak žalovaná vyjádřila i k tvrzené příčinné souvislosti mezi požadovanou škodou a nezákonným rozhodnutím, když v této souvislosti žalovaná upozornila na rozhodnutí [název soudu] vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], z jehož odůvodnění sice vyplývá, že za situace, kdy v mezidobí byla předmětná nemovitost, ve vztahu k níž se žalobkyně domáhala vyloučení z konkursní podstaty úpadce [příjmení] - [anonymizováno 6 slov] prodána v dražbě, nemohlo být tedy vyhověno žalobě na vyloučení této nemovitosti z konkursní podstaty, avšak že zároveň z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně se mohla případně domáhat určení, aby soud vyloučil náhradní peněžité plnění získané správcem konkurzní podstaty za zpeněžený majetek s tím, že žalobkyně však ani k dotazu [název soudu] žádný takovýto procesní návrh neučinila a dále že [název soudu] v rámci výše uvedeného rozhodnutí pak vyslovil svůj právní názor i v tom směru, že žalobě by nemohlo být vyhověno, ani kdyby byl požadavek na vyloučení náhradního peněžitého plnění uplatněn, když dle názoru [název soudu] byla předmětná kupní smlouva uzavřena v rozporu s podmínkou obsaženou v usnesení o minimální kupní ceně sporné nemovitosti a dále bylo v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno i to, že žaloba by nemohla být úspěšná ani kdyby kupní smlouva byla platná, a to z důvodu, že žalovaný v řízení vedeném u KS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] v minulosti od smlouvy odstoupil pro nezaplacení kupní ceny s tím, že v této souvislosti žalovaná v tomto řízení poukazovala na to, že dle tvrzení samotné žalobkyně byla v hotovosti uhrazena jen zanedbatelná částka kupní ceny ve výši 2 mil. Kč a zbytek měl být údajně uhrazen směnkou, která ovšem nebyla nikdy proplacena a žalovaná dále uváděla i to, že žalobkyně tedy mohla požadovat vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v zaplacení části kupní ceny vůči majetkové podstatě, přičemž pokud tak žalobkyně neučinila, případně o jejím nároku nebylo dosud rozhodnuto, byla by žaloba podána předčasně. V neposlední řadě pak žalovaná namítala i to, že výše škody nebyla dle přesvědčení žalované v řízení žalobkyní ani dostatečným způsobem tvrzena a ani prokázána.

4. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 3. 8. 2015, Ministerstvu spravedlnosti došlým dne 6. 8. 2015, vzal soud za prokázané, že tímto podáním se žalobkyně domáhala náhrady majetkové škody v celkové výši 35 948 271 Kč jako náhrady škody spočívající ve vynaložených investicích do nemovitostí ve vztahu, k nimž žalobkyně uplatňovala své vlastnické právo, přičemž tyto nemovitosti však byly prodány v dražbě konané v rámci konkursního řízení vedeného proti úpadci [příjmení] – [anonymizováno 6 slov], a to v souvislosti s pravomocným rozsudkem [název soudu] vydaným dne [datum], kterým byl potvrzen rozsudek [název soudu] vydaný pod č. j. [číslo jednací], jímž byl zamítnut návrh na vyloučení předmětné nemovitosti z konkursní podstaty výše uvedeného úpadce, když v tomto směru bylo žalobkyní ve výše uvedeném řízení tvrzeno, že tyto nemovitosti je v jejím vlastnictví s tím, že následně však byl výše uvedený rozsudek [název soudu], č. j. [číslo jednací], zrušen rozhodnutím [název soudu]. Součástí podání pak bylo i vylíčení skutečností, v nichž byl spatřován i nesprávný úřední postup konkurzního soudu, správce konkurzní podstaty, aj.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 5. 2016 pak vzal soud za prokázané, že v rámci tohoto stanoviska Ministerstvo spravedlnosti žalobkyni sdělilo, že jí uplatněný nárok na náhradu škody považuje za nedůvodný a že v rámci mimosoudního projednání věci nebude k plnění požadované náhrady škody přistoupeno.

6. Obsahem spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], zejména pak návrhem v této věci, rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] a dále rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že žalobce u [název soudu] uplatnil vůči žalované požadavek na náhradu škody ve výši 33 929 536 Kč spočívající v nákladech na úpravu a údržbu nemovitostí, konkrétně bývalého obchodního domu [příjmení] v [obec], ve výši 32 616 063 Kč, v pojištění nemovitostí ve výši 949 993 Kč a daní z nemovitostí ve výši 363 480 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 2 054 735 Kč je vymáhána po správci konkursní podstaty. Dále žalobkyně uplatňovala náklady spojené s údržbou nemovitostí za roky 2010 až 2012 ve výši 1 351 812 Kč a pojištění nemovitosti ve výši 130 431 Kč za roky 2010 až 2012. Dále bylo výše uvedenými listinami prokázáno, že žalobkyně pak na výzvu soudu ve výše uvedeném řízení doplnila žalobu tak, že celková škoda ve výši 33 558 375 Kč jí vznikla v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále bylo těmito listinami prokázáno, že žalobkyně byla v rámci výše uvedeného řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č. j. [číslo jednací] vyzvána k odstranění vad žaloby s tím, že byla podrobně poučena o způsobu odstranění vad žaloby. Dále byla vyzvána k tomu, aby uvedla, z jakého konkrétního nesprávného úředního postupu, případně z jakého nezákonného rozhodnutí, se domáhá náhrady škody, který orgán státu se jej měl dopustit a v jakém řízení. Žalobkyně byla dále vyzvána, z jakých jednotlivých položek se skládá požadovaná částka náhrady škody, co tyto položky představují a zároveň byla poučena o tom, že v případě řádného nedoplnění žaloby a nemožnosti pokračování v řízení pro tento nedostatek soud žalobu odmítne. Dále bylo těmito listinami prokázáno, že na tuto výzvu pak žalobkyně reagovala žádostí o prodloužení lhůty, ale ani poté žaloba nebyla doplněna a vady žaloby v intencích poučení nebyly odstraněny s tím, že za těchto okolností tedy soud I. stupně pro neodstranění vad podání žalobu žalobkyně ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] a ze dne [datum], odmítl, a to svým usnesením vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. Dále bylo těmito důkazy v řízení prokázáno, že proti tomuto rozhodnutí pak bylo podáno žalobkyní odvolání, o němž následně rozhodl [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení soudu I stupně o odmítnutí žaloby bylo jako věcně správné potvrzeno s tím, že z odůvodnění rozhodnutí [název soudu] vyplývá, že se ztotožnil s právním názorem sodu I stupně o nedostatečném doplnění skutkových tvrzení a neodstranění vad žaloby tak, aby byla projednatelná. Následně pak ve věci bylo rozhodováno i [název soudu], a to dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], a to tak, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, a to za situace, kdy [název soudu] v rámci svého rozhodnutí konstatoval, že je to žalobkyně, která disponuje předmětem řízení a byla to tedy právě ona, kdo určoval, co je předmětem řízení, přičemž však rovněž bylo její povinností předmět řízení zřejmě a bezesporně vyjádřit s tím, že i dle závěrů [název soudu] v tomto ohledu žalobkyně zjevně selhala a její absence reakce na usnesení soudu obsahující výzvu k odstranění vad žaloby tedy vedla soud k odmítnutí žaloby, když na základě výzvy soudu si musela být žalobkyně vědoma toho, že předchozí doplnění žaloby, která učinila, nejsou dostatečně srozumitelná v tom směru, o jakém předmětu má být řízení vedeno a že se tedy jedná o nedostatek neumožňující pokračovat v řízení a musela si být vědoma i toho, jaké důsledky z toho plynou a že osvětlení žalobních tvrzení, tedy zejména rozlišení rozhodujících skutečností od okolností dokreslujících vznik škody, měla žalobkyně učinit právě v rámci reakce na výzvu soudu prvého stupně a nikoliv až v rámci podaného dovolání.

7. Obsahem spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku [název soudu] vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a dále ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že rozsudkem [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], bylo v minulosti rozhodnuto o žalobě žalobkyně proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], správní konkursní podstaty [příjmení] – [anonymizováno 6 slov] tak, že soud zamítl žalobu žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., jíž se tato společnost domáhala vyloučení ve výroku rozhodnutí specifikovaných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce [příjmení] – [anonymizováno 6 slov]. Dále bylo v řízení prokázáno, že tento rozsudek pak byl v rámci odvolacího řízení potvrzen rozsudkem [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] a že k dovolání žalobkyně pak byl rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydaný pod č. j. [číslo jednací] zrušen a věc byla [název soudu] vrácena k dalšímu řízení s tím, že dovolací soud se v rámci svého zrušujícího rozhodnutí ve svém důsledku vyjádřil toliko k tomu, že pokud rozhodnutí [název soudu] spočívalo na úvaze, že kupní smlouva je absolutně neplatná z důvodu, že byla uzavřena v rozporu s předpokladem určeným v usnesení konkursního soudu (pro nerespektování podmínky prodeje spočívající v úhradě kupní ceny nejpozději ke dni podpisu kupní smlouvy), pak je tento názor nesprávný. [název soudu] se však v rámci tohoto svého rozhodnutí žádným způsobem nevyjádřil k tomu, zda lze dovodit platnost či neplatnost kupní smlouvy na základě dalších skutečností, na kterých však závěr [název soudu], jímž byl potvrzen rozsudek soudu I stupně, nebyl postaven. Rozhodnutí [název soudu] vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum]. Dále bylo v řízení prokázáno, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doručeným žalobci de [datum] bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně o zamítnutí žaloby, a to primárně z toho důvodu, že nemohlo být rozhodnuto o vyloučení nemovitostí ze soupisu konkurzní podstaty, když tyto nemovitosti v době výše uvedeného rozhodování [název soudu] již nebyly součástí soupisu konkurzní podstaty.

8. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že žalobce se o prodeji předmětných nemovitostí v dražbě dozvěděl v průběhu roku [rok].

9. Pokud pak soud eventuálně v řízení neprováděl další dokazování, soud tak učinil s ohledem na skutečnost, že další předložené důkazy neměly žádný význam pro právní posouzení věci, které bylo v daném případě učiněno v důsledku vznesené námitky promlčení.

10. Dle ust. § 32 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušujícího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

11. Podle ust. § 35 zákona č. 82/1998 Sb., promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

12. Podle ust. § 26 zákona č. 82/1998 Sb., pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

13. Podle ust. § 648 o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

14. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení skutkových tvrzení uvedených v žalobě v kontextu důkazů v řízení provedených, dospěl soud k závěru, že v daném případě je s ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalované na místě žalobu zamítnout. V této souvislosti soud uvádí, že se plně ztotožňuje s názorem strany žalované o tom, že nárok žalobkyně byl u soudu v tomto řízení uplatněn po marném uplynutí promlčecí doby, která je dle § 32 zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě tříletá a začíná běžet ode dne, kdy se poškozený, tedy žalobkyně v tomto řízení, dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Za situace, kdy v daném případě bylo podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běžela žalobkyni promlčecí doba ode dne doručení zrušujícího rozhodnutí, když žalobkyně sama uvedla, že o vzniku škody, tedy o realizaci dražby předmětných nemovitostí, v důsledku čehož se stala vlastníkem těchto nemovitostí třetí osoba, se žalovaná dozvěděla již v roce [rok], přičemž tedy již věděla o vzniku škody a doručením zrušujícího rozhodnutí se tedy nejpozději dozvěděla, kdo za vzniklou škodu případně odpovídá. V této souvislosti soud uvádí, že s ohledem na vylíčení skutkových okolností v žalobě je zřejmé, že tedy za nezákonné rozhodnutí bylo samotnou žalobkyní označeno rozhodnutí [název soudu] vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], kterým bylo pravomocně rozhodnuto o zamítnutí žaloby žalobkyně na vyloučení žalobkyní specifikovaných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce [příjmení] – [anonymizováno 6 slov], přičemž vzhledem k tomu, že výše uvedené rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], je zřejmé, že doručením tohoto zrušujícího rozhodnutí se tedy žalobkyně, která již fakticky věděla o vzniku škody (prodejem nemovitosti mimo držbu v roce [rok]) dozvěděla i o tom, kdo za případně vzniklou škodu zodpovídá, neboť již v té době muselo být žalobkyni zřejmé, že došlo-li k prodeji předmětných nemovitostí v dražbě, nemůže být již se svou žalobou o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce [příjmení] – [anonymizováno 6 slov] úspěšná, což pak ještě následně bylo deklarováno rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že v daném případě tedy promlčecí doba začala žalobkyni běžet od dne doručení zrušujícího rozhodnutí, tedy rozhodnutí [název soudu] vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], tedy od [datum rozhodnutí]. Jestliže pak v řízení bylo prokázáno, a ze strany žalované nebylo ani sporováno, že dne [datum] byl u žalované žalobkyní uplatněn nárok na náhradu škody, je tedy zřejmé, že s ohledem na ust. § 35 z. č. 82/1998 Sb. došlo ke stavení běhu promlčecí doby až do [datum], přičemž následně pak tedy pokračoval běh promlčecí doby, přičemž jestliže žaloba byla v této věci u zdejšího soudu podána dne [datum], je zcela zřejmé, že marně uplynula promlčecí doba, v rámci níž měla žalobkyně možnost řádně svůj nárok u soudu uplatnit. V této souvislosti pak soud uvádí, že pokud žalobkyně dovozovala, že je třeba přihlédnout k tomu, že nárok u soudu byl uplatněn již podáním žaloby u [název soudu] dne [datum] (věc vedená pod sp. zn. [spisová značka]) a že tedy od výše uvedeného data do právní moci rozhodnutí ve výše uvedené věci, tedy do dne [datum], došlo opětovně ke stavění běhu promlčecí doby, neboť po tuto dobu byl projednáván požadavek žalobce na náhradu škody v rámci shora uvedeného řízení před soudem, musí soud konstatovat, že s tímto právním názorem žalobkyně se soud neztotožňuje. Jak vyplývá i z judikatury [název soudu], např. rozhodnutí [název soudu] vydaného pod sp. zn. [spisová značka], v případě uplatnění nároku u soudu formou podání neúplné nebo nesprávné žaloby může mít takovéto uplatnění nároku u soudu hmotněprávní účinek spočívající v podobě stavění promlčecích dob pouze a jen tedy, jsou-li vady těchto podání dodatečně odstraněny a v řízení tudíž může být řádně pokračováno. Tato základní podmínka však v daném případě ve vztahu k žalobkyni splněna nebyla, když z provedeného dokazování ve vztahu k řízení vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] zcela jednoznačně vyplývá, že ačkoliv byla žalobkyně v průběhu řízení vyzývána k odstranění vad žaloby, tak ačkoliv žalobkyně původně podanou žalobu doplnila svými dvěma podáními, přesto žaloba byla nadále neprojednatelná a žalobkyně tedy byla znovu vyzvána k odstranění vad žaloby, které přes tuto výzvu neodstranila, a to přestože byla poučena o důsledku neodstranění vad spočívajícího v odmítnutí žaloby. Žaloba podaná v rámci řízení vedeného pod shora uvedenou spisovou značkou tedy zůstala neprojednatelnou a jako taková byla soudem I. stupně odmítnuta, přičemž tento právní názor pak byl potvrzen jak soudem odvolacím, tak i soudem dovolacím. Za těchto okolností je tedy zřejmé, že žalobkyní podaná žaloba v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jejíž vadnost nebyla v průběhu řízení odstraněna a žaloba tedy byla pro neprojednatelnost odmítnuta, nemohla mít za následek stavění běhu promlčecí doby, neboť nelze uzavřít, že by tedy bylo ve výše uvedeném řízení žalobkyní řádně pokračováno. V této souvislosti soud poukazuje i na samotné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané v rámci shora uvedeného řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1346/2020), v němž výslovně i dovolací soud uvedl, že bylo povinností žalobkyně předmět řízení zřejmě a bezesporně vyjádřit, což žalobkyně měla řádně učinit právě v průběhu řízení na základě výzev soudu s tím, že právě v tomto ohledu, v rámci shora uvedeného řízení, žalobkyně zjevně selhala, což právě vedlo k odmítnutí žaloby. Pouze pro úplnost pak soud ještě k věci uvádí, že pokud žalobkyně uváděla, že je přesvědčena o tom, že na věc je třeba nahlížet tak, že řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 254/2016 bylo žalobkyní řádně vedeno minimálně až do právní moci rozhodnutí o odmítnutí žaloby, když žalobkyně žalobu doplnila a nemůže jí být kladeno za vinu, že soudy nakonec vyhodnotily její doplnění tak, že nejsou dostatečná a žalobu odmítly, soud se s tímto právním názorem skutečně nemůže ztotožnit. Přijetí tohoto výkladu za situace, kdy vady žaloby nebyly odstraněny, by totiž vedlo k paradoxní situaci, že ačkoliv by tedy u soudu byla např. opakovaně podávána nejasná, neúplná či nedostatečně určitá podání a tato podání nebyla ani přes výzvu soudu doplněna a vady takovýchto podání nebyly odstraněny, přesto by tedy dle právního názoru žalobkyně docházelo ke stavění běhu promlčecí doby, která by takto mohla být stavěna i řadu let, čímž by tedy řadu let nemohlo dojít k promlčení nároku, a to pouze a jen z toho důvodu, že daný žalobce by nebyl schopen řádně žalobu doplnit a specifikovat dle výzev a požadavků soudu, což by skutečně závažným způsobem zasahovalo do principu právní jistoty spočívajícího mimo jiné i v právu uplatnit zákonnou námitku promlčení.

15. Pouze pro úplnost pak soud uvádí, že argumentace vztahující se k důvodnosti vznesené námitky promlčení shora uvedená by pak platila i pro případ, pokud by, jak dovozovala strana žalovaná, začala promlčecí doba plynout žalobkyni až doručením rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (rozsudek doručen právnímu zástupci žalobce dnem [datum]), kterým byla žaloba žalobkyně pravomocně zamítnuta, a to primárně z toho důvodu, že nemohlo být rozhodnuto o vyloučení nemovitostí ze soupisu konkurzní podstaty, když tyto nemovitosti v době výše uvedeného rozhodování [název soudu] již nebyly součástí soupisu konkurzní podstaty.

15. Dále ještě soud k věci uvádí i to, že vznesení námitky promlčení v daném případě rozhodně není v rozporu s dobrými mravy (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4112/2010), neboť dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatněného vůči němu, neboť institut promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích a je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění práva vznést námitku promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace byl zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva v porovnání s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, přičemž tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Výše uvedený závěr se pak týká i uplatnění námitky promlčení právě i ze strany žalované v tomto řízení, když je třeba zdůraznit, že skutečně bylo výlučně věcí žalobkyně, aby v rámci předchozího řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 254/2016, v rámci něhož byl uplatněn v podstatě obsahově totožný požadavek na náhradu škody vůči žalované, byla žaloba žalobkyní řádně doplněna, čímž by nedošlo k promlčení jejího nároku, když v této souvislosti je třeba upozornit na to, že žalobkyně je právnickou osobou, podnikatelským subjektem, který má řádně znát a hájit si svá práva.

16. Na samý závěr pak soud ještě k věci uvádí, že s ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalované, kterou soud vyhodnotil jako důvodnou, soud tedy nepřistupoval k poučení žalobkyně dle § 118 a o. s. ř. ve vztahu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů vztahujících se k existenci příčinné souvislosti mezi označeným nezákonným rozhodnutím a žalobkyní požadovanými složkami náhrady škody a nevyzýval žalobkyni ani k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů vztahujících se k jednotlivým položkám náhrady škody, a to pro nadbytečnost tohoto postupu.

17. Pod bodem II výroku rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a to s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána straně žalované, která byla ve věci plně úspěšná. Proto tedy soud pod bodem II výroku tohoto rozsudku uložil neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč (paušální náhrada přiznaná podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 7. 2015 ve spojení s vyhl. č. 254/ 2015 Sb., tj. 4 x 300 Kč podle § 2 odst. 3 shora uvedené vyhlášky, a to za vyjádření se ve věci samé ze dne [datum], za doplňující vyjádření ze dne [datum], za přípravu na jednání soudu a za účast u jednání soudu).