21 C 18/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody ve výši 408 356 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 408 356 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 408 356 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované náhrady škody ve výši 408 356 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vyznačení doložky právní moci na usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a následné dražbě nemovitých věcí na základě nepravomocné dražební vyhlášky. V této souvislosti bylo žalobcem poukazováno na to, že žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí o dražební vyhlášce odvolání, ke kterému však nejprve nebylo přihlíženo, respektive podání žalobce bylo posouzeno jako návrh na zastavení exekuce, případně jako návrh na odklad exekuce, přičemž následně, poté, kdy o podání žalobce, které bylo následně vyhodnoceno jako odvolání bylo rozhodováno odvolacím soudem, nemohlo být již pochybení napraveno tím, že by usnesení o dražební vyhlášce bylo zrušeno, neboť, jak vyplývá z usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], odvolací řízení bylo zastaveno z důvodu existence neodstranitelné podmínky řízení spočívající v tom, že exekuce prodejem nemovitých věcí byla již ukončena. V této souvislosti žalobce v žalobě uváděl, že v rámci odvolání do dražební vyhlášky pak mimo jiné sděloval i námitky vůči vyvolávací ceně nemovitosti a žádal o nové odhady. Žalobce dále v žalobě poukazoval na to, že je za shora popsané situace zcela zavádějící tvrzení žalované, že žádné rozhodnutí vydané Okresním soudem [anonymizováno] [obec] nebylo pro zákonnost změněno či zrušeno, a tudíž je třeba vycházet z toho, že žalobcův nárok byl uplatněn nedůvodně s tím, že tedy žalobce setrvával na tom, že jeho požadavek na náhradu škody, který žalobce odvíjí od nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že došlo k dražbě movitých věcí bez pravomocné dražební vyhlášky, je důvodný, a to za situace, kdy tedy v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o dražební vyhlášce, již nebylo možné rozhodnutí o dražební vyhlášce přezkoumat a dosáhnout případné nápravy. Ve vztahu k výši škody pak žalobce uváděl, že výši škody požadované touto žalobou odvíjí od hodnoty nemovitých věcí po odečtení hodnoty, za kterou byly nemovitosti vydraženy s tím, že na základě znaleckého posudku, který si žalobce nechal zpracovat, měly dle žalobce předmětné nemovitosti, které byly v rámci exekučního řízení vydraženy a které v době vydražení byly ve vlastnictví žalobce, ke dni [datum] hodnotu 726 130 Kč s tím, že tedy s ohledem na vydražení nemovitosti za částku 317 774 Kč žalobci vznikla škoda ve výši 408 356 Kč, kterou žalobce žádal společně s úrokem z prodlení po žalované.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když poukazovala na to, že daný případ nelze posuzovat podle ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. vztahujících se k institutu nesprávného úředního postupu, který je žalobcem v řízení tvrzen s tím, že by případně mohl být zvažován toliko odpovědnostní titul spočívající v institutu vydání nezákonného rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno, avšak takové rozhodnutí vydáno nebylo. V této souvislosti žalovaná poukazovala na to, že postup soudního exekutora v rámci exekučního řízení vedl a následně byl završen vydáním rozhodnutí o příklepu s tím, že v tomto směru však bylo žalovanou zdůrazňováno, že usnesení o příklepu vydané [exekutorský úřad], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] nelze považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 zákona č. 82/1998 Sb., když toto rozhodnutí nebylo pro nezákonnost změněno ani zrušeno, to vše za situace, kdy žalobce nevyužil ani řádného opravného prostředku proti vydanému rozhodnutí a ve věci tedy nebyla splněna ani podmínka § 8 odst. 3 shora uvedeného zákona. Žalovaná pak sporovala i existenci škody požadované žalobou, když kromě toho, že poukazovala na nepoužitelnost znaleckého posudku v řízení předloženého žalobcem, zároveň zdůrazňovala, že usnesením o nařízení dražebního jednání není výsledná cena prodávaných nemovitostí jakkoliv určována, neboť je toliko deklarována výše ceny nemovitostí tak, jak byla určena dříve vydaným usnesením o ceně nemovitostí s tím, že tato cena je tedy pouhým vodítkem ke stanovení nejnižšího podání, přičemž vlastní skutečnou cenu si nemovitosti získávají až právě v prováděné dražbě. V neposlední řadě pak ze strany žalované byla sporována i existence příčinné souvislosti mezi případným pochybením orgánů v rámci exekučním řízení a žalobcem tvrzenou škodou, a to za situace, když bylo poukazováno na to, že úkony soudního exekutora týkající se předmětné dražby vyústily ve vydání usnesení o příklepu s tím, že tedy až právní mocí tohoto rozhodnutí, za současného splnění podmínky, že vydražitel zaplatí nejvyšší podání, se vydražitel stal vlastníkem vydražených nemovitostí a současně až tímto okamžikem žalobce svého práva k nemovitostem pozbyl s tím, že žalobcem požadovaná škoda jako úbytek v majetkové sféře žalobce z titulu vyznačení doložky právní moci na dražební vyhlášce a následného provedení dražby tedy není v přímé příčinné souvislosti, neboť tento postup se projevil právě až v konečném rozhodnutí o udělení příklepu, které však, jak je již výše uvedeno, pro nezákonnost nebylo nikdy zrušeno.

3. Účastníci řízení učinili nesporným průběh exekučního řízení, a to v následujícím rozsahu: Usnesením Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nařízena exekuce na majetek povinného (žalobce), a to dle pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro vymožení částky 200 000 Kč s přísl. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno] s tím, že toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zamítnuto odvolání povinného (žalobce) podané proti usnesení Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dnem [datum rozhodnutí] je datován exekuční příkaz [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného, mj. nemovitostí v obci [obec] (parcela č. [rok], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří a budova [obec], [adresa], bydlení, na parcele [rok]) zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tento exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla určena cena nemovitostí v obci [obec] (parcely č. [rok], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří a budovy [obec], [adresa], bydlení, na parcele [rok]) zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě znaleckého posudku na částku 476 660 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], o nařízení dražebního jednání – elektronické dražby ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nařízena elektronická dražba na den [datum] s tím, že předmětem elektronické dražby jsou nemovité věci, a to pozemek [adresa] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova – bydlení [adresa] v části [územní celek] ve vlastnictví povinného zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] na listu vlastnictví [číslo]. Dne [datum] bylo [exekutorský úřad] – [anonymizováno] doručeno podání povinného ze dne [datum rozhodnutí] adresované k č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], kde povinný uvedl, že nedávno zjistil, že oprávněná podala insolvenci, kde měla úmyslně danou pohledávku zatajit, dále tento přípis obsahoval sdělení, že povinný podal trestní oznámení, dále sdělení, že“ mimo jiné by bylo dobré na tyto nemovitosti vypracovat nové odhady“ a závěrem i sdělení, že se i nadále bude bránit před neoprávněnou exekucí. Dne [datum] byl Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec] doručen přípis povinného nazvaný“ návrh na zastavení exekuce a nařízené dražby“, v němž povinný opakovaně namítal, že mu nebyl exekuční titul doručen, sdělil, že na doporučení veřejného ochránce práv podal trestní oznámení a dále uvedl, že“ mimo jiné okresní soud opět pochybil, když draží nemovitost bez aktuálního odhadu“. V závěru pak povinný uvedl, že na základě neexistence pohledávky žádá o zastavení exekuce a nařízené dražby č. j. [číslo jednací]. Přípisem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Okresní soud [anonymizováno] [obec] zaslal soudnímu exekutorovi výše uvedené podání povinného. Usnesením Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl povinný vyzván k odstranění vad podání ze dne [datum] s tím, že z daného podání není zřejmé, jaký konkrétní procesní návrh povinný činí. Povinný byl vyzván, aby uvedl, co svým podáním sleduje, a jakého rozhodnutí se vlastně ve věci domáhá s tím, že pokud bylo úmyslem povinného podat nový návrh na zastavení exekuce, je třeba, aby podání doplnil v usnesení uvedeným způsobem, nebo pokud bylo úmyslem povinného podat odvolání proti usnesení soudního exekutora o nařízení dražebního jednání č. j. [číslo jednací], je třeba, aby podání doplnil v usnesení uvedeným způsobem, nebo pokud bylo úmyslem povinného podat návrh na zastavení exekuce, pokud je vedena na základě exekučního příkazu soudního exekutora č. j. [číslo jednací], je třeba, aby podání doplnil v usnesení uvedeným způsobem,nebo pokud bylo úmyslem povinného učinit jiný procesní návrh, je třeba, aby podání doplnil v usnesení uvedeným způsobem. Dne [datum] byl Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec] doručen přípis povinného, kde tento sdělil, že svým podáním sleduje dosažení zastavení, případně odklad exekuce a zrušení nařízení dražby s tím, že opětovně zopakoval své námitky vztahující se k exekučnímu titulu a dále uvedl, že dalším důvodem je skutečnost, že dražba nemovitostí byla nařízena na podkladě zcela neaktuálního znaleckého posudku, který stanovil ceny nemovitostí k roku [rok]. Usnesením Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud návrh povinného, aby exekuce byla odložena do doby rozhodnutí o povinnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k náhradě škody, zamítl (výrok I.); návrh povinného, aby exekuce byla zastavena, zamítl (výrok II.) a návrh povinného na zastavení dražby nemovitých věcí povinného nařízené usnesením soudního exekutora [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o nařízení dražebního jednání – elektronické dražby č. j. [číslo jednací], zamítl (výrok III.). Dne [datum] proběhla elektronická dražba daných nemovitostí, kdy tyto vydražila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za částku 317 774 Kč. Usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soudní exekutor udělil vydražiteli [právnická osoba] příklep na vydražené nemovitosti: pozemek [adresa] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova – bydlení [adresa] v části [územní celek] ve vlastnictví povinného zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] na listu vlastnictví [číslo] za nejvyšší podání 317 774 Kč. Proti danému usnesení nebylo podáno odvolání (ani žalobcem) a toto usnesení tak nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] proběhlo u [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozvrhové jednání. Usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že se rozdělovaná podstata ve výši 317 774 Kč rozvrhuje tak, že se z ní uspokojují přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:

1. Pohledávka soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno] ve výši 60 834,25 Kč k hotovému zaplacení. Povinný [celé jméno žalobce] byl vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podal návrh podle § 267a odst. 1 OSŘ vůči oprávněné [jméno] [příjmení] ve vztahu k její přihlášené pohledávce ve výši 410 142,75 Kč. A dále bylo rozhodnuto, že se určuje, že na spornou pohledávku by připadla z rozdělované podstaty částka ve výši 256 939,75 Kč, přičemž tato částka bude projednána při dalším rozvrhovém jednání. Dané usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo usnesení Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve výroku I. změněno tak, že se návrh povinného na odklad exekuce do doby rozhodnutí o povinnosti [anonymizována dvě slova] k náhradě škody, zamítá (výrok I.); ve výroku II. bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno a věc mu byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení (výrok II.) a ve výroku III. bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno a řízení o zastavení dražby nemovitých věcí povinného nařízené usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací], bylo zastaveno (výrok III.). Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo odvolací řízení o odvolání povinného proti usnesení [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastaveno. Z odůvodnění daného rozhodnutí se podává, že takto bylo rozhodnuto zejména z toho důvodu, že v mezidobí bylo pravomocně rozhodnuto o udělení příklepu vydražiteli, a i o rozvrhu majetkové podstaty získané prodejem předmětných nemovitostí.

4. Mezi stranami pak bylo dále učiněno nesporným, že žalobce se žádostí o náhradu majetkové škody v rámci mimosoudního projednání věci obrátil na Ministerstvo spravedlnosti svým podáním ze dne [datum], Ministerstvu spravedlnosti doručeným téhož dne, s tím, že Ministerstvo spravedlnosti v rámci mimosoudního projednání věci reagovalo na žádost žalobce svým stanoviskem ze dne [datum], právnímu zástupci žalobce doručeným dne [datum], jímž žádost žalobce o náhradu škody odmítlo jako nedůvodnou.

5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

7. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

8. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

9. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon k provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po vyhodnocení obsahu žaloby a jejího doplnění v kontextu shora uvedených zákonných ustanovení a skutkových tvrzení, která byla mezi účastníky řízení učiněna nespornými, dospěl soud k závěru, že v daném případě žaloba nebyla podána důvodně. V této souvislosti soud uvádí, že žalobce v daném případě jako odpovědnostní titul označil chybné vyznačení doložky právní moci na, jak se následně ukázalo, nepravomocném rozhodnutí soudního exekutora o dražebním jednání (usnesení vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]) a následně provedené dražbě nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce, co by povinného, na základě nepravomocné dražební vyhlášky. V přímé příčinné souvislosti s tímto tvrzeným odpovědnostním titulem pak žalobce dovozoval vznik škody v jeho majetkové sféře, kterou dovozoval z toho, že skutečná hodnota dražené nemovitosti, která byla vydražena na základě nepravomocného usnesení o dražebním jednání, byla vyšší než cena, za kterou byla tato nemovitost vydražena. V této souvislosti však soud uvádí, že se neztotožňuje s právním závěrem žalobce ohledně takto konstruovaného odpovědnostního titulu a příčinné souvislosti mezi takto konstatovaným odpovědnostním titulem a vznikem žalobcem tvrzené majetkové škody. V této souvislosti soud uvádí, že v obecné rovině lze souhlasit s žalobcem v tom směru, že vyznačení doložky právní moci na usnesení o dražebním jednání (usnesení vydané dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]) je možno v obecné rovině považovat za nesprávný úřední postup, když z nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení vyplývá, že na shora uvedeném usnesení o nařízení dražebního jednání skutečně neměla být vyznačena doložka právní moci, neboť, jak vyplynulo z následných rozhodnutí odvolacího soudu, podání žalobce ze dne [datum] a [datum] ve spojení s doplněním ze dne [datum] byla soudem I stupně podle svého obsahu nesprávně posouzena (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), přičemž následně bylo o těchto podáních, následně vyhodnocených mimo jiné jako odvolání do usnesení o nařízení dražebního jednání, rozhodnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že řízení bylo zastaveno, v důsledku již v meziobdobí realizované dražby a pravomocného rozhodnutí o udělení příklepu vydražiteli. Shora uvedená skutečnost však nic nemění na tom, že k tvrzené majetkové škodě v majetkové sféře žalobce rozhodně nedošlo v přímé příčinné souvislosti s vyznačením doložky právní moci na nepravomocném usnesení o nařízení dražebního jednání. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že tento nesprávný úřední postup spočívající v nesprávně vyznačené doložce právní moci na usnesení o nařízení dražebního jednání se totiž přímo projevil ve skutečnosti, že po následně provedené dražbě bylo vydáno [exekutorský úřad], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] usnesení, jímž soudní exekutor udělil vydražiteli, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], příklep na vydražené nemovitosti, přičemž teprve právní mocí rozhodnutí o udělení příklepu došlo k případnému vzniku škody v majetkové sféře žalobce. Jestliže pak sám žalobce v rámci doplňujících tvrzení potvrdil, že proti výše uvedenému rozhodnutí o udělení příklepu nevyužil možnosti podání opravného prostředku (viz nesplnění podmínky § 8 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.) a právní mocí tohoto rozhodnutí tedy eventuálně došlo k zásahu do majetkové sféry žalobce, přičemž toto rozhodnutí však nebylo pro nezákonnost nikdy zrušeno, je zřejmé, že za těchto okolností tedy v žádném případě nemohlo být vyhověno návrhu žalobce uplatněného touto žalobou na základě jím uvedených skutkových tvrzení. Pouze pro úplnost pak soud ještě k argumentaci žalobce učiněné prostřednictvím právního zástupce žalobce v rámci závěrečného návrhu uvádí, že pokud žalobce argumentoval tím, že nárok na náhradu škody požaduje z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nesprávném vyznačení doložky právní moci na usnesení o nařízení dražebního jednání, neboť nebyl důvod pro to další rozhodnutí, tedy rozhodnutí o udělení příklepu napadnout odvoláním, soud v této souvislosti poukazuje na to, že dle příslušného ustanovení § 336k o. s. ř. ve znění účinném v době zahájení exekučního řízení (viz čl. II bod 1přechodných ustanovení z. č. 396/2012 Sb.) vyplývá, že usnesení o udělení příklepu mohl odvoláním napadnout i povinný (v tomto případě žalobce), přičemž odvolací soud mohl usnesení o příklepu změnit tak, že se příklep neuděluje, a to za situace, pokud při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. V této souvislosti soud uvádí, že je zcela nepochybné, že žalobce měl možnost využít tohoto opravného prostředku, přičemž pokud je tedy žalobcem skutkově tvrzeno, že proti usnesení o nařízení dražebního jednání podal odvolání, ke kterému však nebylo soudem přihlédnuto a na usnesení o nařízení dražebního jednání pak byla vyznačena doložka právní moci, ačkoliv rozhodnutí nebylo pravomocné, je zřejmé, že právě v tomto případě by se jednalo o situaci porušení zákona (dražba byla konána na základě nepravomocného nařízení dražebního jednání), které mohlo mít za důsledek vydání rozhodnutí odvolacího soudu o změně rozhodnutí o udělení příklepu, tak, že se příklep neuděluje. Jestliže však tedy toto rozhodnutí nebylo ze strany žalobce odvoláním napadeno a rozhodnutí o příklepu, jímž teprve mohla vzniknout žalobci potencionálně škoda v jeho majetkové sféře, nebylo tedy nikdy pro nezákonnost ani zrušeno, nejsou zde objektivně dány podmínky pro přiznání nároku na náhradu škody žalobci, která, jak již je výše uvedeno, by tedy mohla být přiznána pouze v důsledku existence přímé příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, nikoliv z titulu žalobcem konstruovaného nesprávného úředního postupu, neboť v přímé příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem žalobci škoda skutečně nevznikla. Ze všech shora uvedených důvodů tedy bylo ve věci rozhodnuto tak, jak je pod bodem I výroku rozsudku uvedeno, tedy žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

11. Pouze pro úplnost pak soud ještě k věci uvádí, že s ohledem na shora uvedené právní hodnocení věci soud tedy nedoplňoval dokazování vypracováním znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny předmětné nemovitosti ke dni vydražení nemovitostí a nezabýval se ani další argumentací strany žalované, která sporovala, zda vůbec škoda, a to v jakémkoliv rozsahu, mohla žalobci reálně vzniknout i v případě jiného právního názoru na existenci odpovědnostního titulu a existenci příčinné souvislosti.

12. Pod bodem II výroku rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a to s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na skutečnost, že v řízení byla plně úspěšná strana žalovaná, soud tedy přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč, a to s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za tři paušální náhrady nezastoupeného účastníka spočívající v podání vyjádření, přípravě k jednání soudu a účasti u jednání soudu dne [datum].