21 C 27/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ část obce o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 150 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou došlou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím, z titulu dluhu nezaplacené ceny za odtah a parkovné vozidla.

2. Žalobkyně uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [obec] a na základě zřizovací listiny je oprávněna [obec] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístnění na střeženém parkovišti k hlídání. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, a to dle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o čemž byl sepsán protokol o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na střežené parkoviště provozované žalobkyní. Dluh žalovaného je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah a částkou 250 Kč za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti dne [datum]. Vyúčtování bylo žalobkyní provedeno na základě příslušných nařízení [obec] [obec] blíže specifikovaných v žalobě. Žalovaný však na takto vyúčtovaný dluh ve výši 2 150 Kč ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhal zaplacení částky 2 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.

4. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně, jako osoba pověřená k tomu svým zřizovatelem – [obec], provedla dne [datum] odtah vozidla zn. [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, z místní komunikace ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], a to na základě rozhodnutí oprávněného orgánu dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. Vozidlo bylo následně umístěno na střežené parkoviště provozované žalobkyní. Téhož dne bylo vozidlo bez úhrady vydáno žalovanému prostřednictvím [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně pak žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala k úhradě za odtah a parkovné ve výši 2 150 Kč. Na takto vyúčtovaný dluh žalovaný přes další upomínku žalobkyně ničeho neuhradil.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

8. Dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) platí, že je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Žalovaný, jakožto provozovatel předmětného vozidla, je tak povinen uhradit náklady způsobené odstraněním vozidla ve smyslu citovaného ustanovení zákona. Žádná tvrzení či důkazy k tomu, že by byl dluh následně uhrazen, přestože k tomu byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzýván, nebyly v řízení předloženy. Soud tedy uzavřel, že dluh žalovaného nebyl dosud uhrazen. Jelikož pak žalovaný svůj dluh neuhradil, vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle jistiny dluhu též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Bylo pak věcí uvážení žalobkyně, za jaké období bude uplatňovat nárok na zaplacení úroku z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-ji jeho požadavek do doby před vznikem prodlení žalovaného.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč, 3 x odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši 600 Kč (3 x 200 Kč), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč), DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce ve výši 189 Kč.

10. V souvislosti s náhradou nákladů řízení soud nepostupoval dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť je mu z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně v soudních řízeních domáhá nároků z obdobných typů závazků žalobkyně, pro něž má vytvořeny ustálené (formulářové) podoby návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterých pouze mění údaje o žalovaném, RZ vozidla, data odtahu a výši dalších vyčíslených nákladů atd., a tyto návrhy opakovaně užívá. Namátkově lze v této souvislosti zmínit např. řízení pod sp. zn. 27 C 116/2019.