21 C 4/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt číslo o velikosti anonymizováno, standardní kvality, nacházející se v anonymizováno podlaží budovy adresa v obec a číslo, katastrální uzemí, ulice ulice č. o. anonymizováno, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní je povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhala na žalovaných vyklizení bytu číslo o dispozici anonymizováno, standardní kvality, nacházející se v anonymizováno podlaží domu adresa, ulice ulice a číslo, v obec a číslo, katastrální uzemí (dále jen„ byt“ či„ předmětný byt“).

2. Žalobkyně uvedla, že na základě zákona č. 131/200 Sb., o anonymizováno obec, a Statutu anonymizováno obec, byla žalobkyni svěřena budova adresa v obec a číslo, katastrální uzemí, ul. ulice č.o. anonymizováno. Vlastníkem budovy je anonymizováno obec. Na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum s účinností od téhož dne byl sjednán nájem předmětného bytu na dobu neurčitou, a to s nájemkyní paní jméno příjmení, narozenou datum, která dne datum zemřela. Podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. 32 D 495/2017, bylo řízení o pozůstalosti zastaveno a majetek nepatrné hodnoty (včetně bytového zařízení a běžných elektrických spotřebičů) byl vydán žalované 3) (příbuzné jméno příjmení). Dne datum žalovaná 1) (příbuzná po paní příjmení) požádala žalobkyni o přechod nájmu bytu. Její žádosti však nebylo vyhověno, neboť nesplňovala zákonné podmínky pro přechod nájmu bytu dle § 2279 občanského zákoníku O zamítnutí žádosti, jakož i o povinnosti vyklidit byt do jednoho měsíce od doručení oznámení byla žalovaná 3) informována dopisem ze dne datum, který si osobně převzala dne datum. Při místním šetření byl byt zpřístupněn žalovaným 2) (příbuzný po paní příjmení), který byt s největší pravděpodobností užívá. Jelikož nedošlo k přechodu nájmu bytu, ani k převodu nájemní smlouvy na dědice, byli žalovaní vyzváni k vyklizení bytu, který bez právního důvodu zadržují. Ani přes výzvu žalobkyně však předmětný byt nevyklidili, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.

3. Žalovaní se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřili.

4. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaní konkludentně, žalobkyně výslovně).

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Vlastníkem pozemku, jehož součástí je budova, v níž se nachází předmětný byt, je obec, se sídlem adresa, přičemž žalobci byla svěřena správa této nemovitosti (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. anonymizováno pro k. ú. část obce). 7. jméno příjmení užívala byt na základě nájemní smlouvy ze dne datum. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dodatkem číslo k nájemní smlouvě ze dne datum pak byla upravena výše nájemného na částku částka. jméno příjmení dne datum zemřela. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum, vydaným pod č. j. 32 D 495/2017-19, které nabylo právní pravomocného téhož dne, byl majetek nepatrné hodnoty (bytové zařízení a běžné elektrické spotřebiče) zanechaný jméno příjmení vydán její příbuzné, žalované 3) a řízení o pozůstalosti bylo zastaveno (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou ze dne datum, dodatkem číslo ke smlouvě o nájmu obecního bytu ze dne datum, evidenčním listem k bytu, úmrtním listem jméno příjmení, usnesením pověřeného soudního komisaře JUDr. jméno příjmení).

8. Žalovaná 1) prostřednictvím své příbuzné, tj. žalované 3) dne datum požádala o přechod nájmu předmětného bytu na svou osobu s tím, že žalovaná 1) se k příbuzné přistěhovala na podzim roku 2015, o příbuznou se starala a vedla s ní společnou domácnost. Žalovaná 1) v žádosti prohlásila, že není nájemcem ani vlastníkem žádné jiné bytové jednotky nebo nemovitosti. Dne datum proběhlo v předmětném bytě místní šetření se zaměřením na zjištění, zda žalovaná 1) vedla společnou domácnost se svou příbuznou, paní jméno příjmení, před jejím úmrtím. Byt byl zpřístupněn žalovaným 2), který by měl v současné době byt užívat společně se svou příbuznou, tedy žalovanou 1) s tím, že v bytě však byly k vidění spíše osobní věci žalovaného 2). Na poštovní domovní schránce byla označena předchozí nájemkyně, žalovaná 1) a žalovaný 2) a jméno jméno příjmení - kamarádka žalovaného 2), pouze pro účely doručování. Při místním šetřením nebyli zastiženi ostatní nájemníci z domu, přičemž někteří byli dodatečně telefonicky kontaktováni, přičemž jeden z dalších nájemníků domu uvedl, že do bytu docházel příbuzný a jeho příbuzná (žalovaný 2) a žalovaná 3)) s tím, že však tato osoba nemohla potvrdit, že by zde bydleli. Jiný nájemce z domu pak do bytu viděl docházet pouze anonymizováno, jehož popis odpovídá žalovanému 2). Dne datum žalovaná 1) převzala vyjádření žalobkyně o nesouhlasu s přechodem nájmu bytu, a to na základě usnesení Rady anonymizována dvě slova obec a číslo ze dne datum, neboť nebyly shledány podmínky pro přechod nájmu bytu dle § 2279 občanského zákoníku za situace, kdy vedení společné domácnosti nebylo prokázáno, přičemž s ohledem na to, že dědické řízení bylo zastaveno, nedošlo k přechodu nájmu bytu ani na dědice nájemkyně ve smyslu § 2282 občanského zákoníku a nájem předmětného bytu dnem úmrtí nájemkyně skončil. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou 1), aby byt ve lhůtě 1 měsíce ode dne převzetí vyrozumění vyklidila, jinak bude podána žaloba. Žalovaná 1) dopisem ze dne datum, doručeným dne datum žalobkyni požádala o prodloužení lhůty k vyklizení bytu do datum z důvodu anonymizována dvě slova (zjištěno z protokolu sepsaného před anonymizována dvě slova obec a číslo dne datum, ze záznamu o místním šetření ze dne datum, z dopisu anonymizována dvě slova obec a číslo ze dne datum včetně dodejky, z dopisu žalované 1) ze dne datum včetně označení doručení)

9. Dopisy ze dne datum žalobkyně všechny žalované vyzvala k vyklizení předmětného bytu před podáním žaloby. Upomínku žalovaní osobně převzali ve dnech datum, datum a datum. Žalovaní však předmětný byt přes výzvu žalobce nevyklidili (zjištěno z upomínek žalobce ze dne datum adresovaných každému z žalovaných včetně dodejek o převzetí zásilek).

10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení právních předpisů.

11. Dle § 2279 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o. z.), zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

12. Dle § 2282 o. z., nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. příjmení, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

13. Dle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Žalobkyně, jíž byla svěřena správa budovy, ve které se nachází předmětný byt, je oprávněna uplatnit všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodařit, a je tedy legitimována k podání žaloby. V tomto řízení, ani ve vztahu k řešení přechodu nájmu po smrti jméno příjmení, nebylo prokázáno, že by některý z žalovaných žil ve společné domácnosti s předešlou nájemkyní jméno příjmení ke dni její smrti v předmětném bytě. Ani sepsání žádosti o přechod nájmu bytu dne datum tehdy ještě nezletilou žalovanou 1), která navíc byla sepsána prostřednictvím jejího zákonného zástupce, žalovanou 3), skutečnost, že by žila se svou příbuznou ve společné domácnosti ke dni její smrti, nijak nedokládá. Naopak z prohlášení žalované 1) ze dne datum, ve kterém žádá o prodloužení lhůty k vyklizení bytu, jednoznačně vyplývá, a soud vzal za prokázané, že žalovaná 1) přijala povinnost vyklidit předmětný byt. Mimo to z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že byt v současné době užívá nejspíše žalovaný 2), který však sám o přechod nájmu na svoji osobu ani nežádal, a ani po výzvě soudu k vyjádření se k žalobě neuváděl a nedokládal skutečnosti svědčící o tom, že by s předchozí nájemkyní žil ve společné domácnosti ke dni její smrti. Obdobně ani žalovaná 3), potažmo žalovaná 1), v tomto řízení neuvedly a nedoložily skutečnosti svědčící o tom, že by s předchozí nájemkyní žili ve společné domácnosti ke dni její smrti. Za takových okolností nájem nepřešel ani na jednoho z žalovaných ve smyslu ustanovení § 2279 odst. 1 věty první o. z. a nájemní vztah tak skončil ke dni smrti jméno příjmení. Jelikož řízení o pozůstalosti jméno příjmení skončilo pravomocným zastavením řízení pro zanechání majetku nepatrné hodnoty, který byl vydán vypraviteli pohřbu, a nebyli tedy určeni dědicové, nemohlo dojít ani k přechodu nájmu na dědice ve smyslu citovaného ustanovení § 2282 o. z.

15. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl, když je zřejmé, že žalovaní do dnešního dne byt nevyklidili a řádně nepředali žalobkyni, tedy nadále užívají byt bez právního titulu k jeho užívání, a to ať již žalobkyně 1) na základě svého tvrzení o přechodu nájmu bytu, který však nebyl v řízení prokázán, naopak byl de facto důkazy předloženými žalobkyní vyvrácen, či žalovaný 2) na základě faktického užívání předmětného bytu (viz výsledky provedeného místního šetření), či žalovaná 3) z titulu osoby, které bylo v rámci dědického řízení vydáno zařízení bytu po původní nájemkyni, přičemž žalovaná 3) v tomto řízení netvrdila, ani neprokazovala, že by věci po původní nájemkyni z bytu vyklidila a vyklizený byt předala žalobkyni. Proto soud považoval podanou žalobu za důvodnou a žalovaným uložil byt vyklidit.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 600 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč dle položky 4. bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, a paušální náhradou ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.