21 C 47/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou ve věci navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky zastoupená údaje o zástupci proti odpůrci: osobní údaje odpůrce za účasti: příjmení jméno příjmení, datum narození bytem adresa o popření otcovství

I. Určuje se, že celé jméno žalovaného, datum narození, není otcem příjmení jméno příjmení, narozeného datum, z matky jméno příjmení příjmení příjmení, narozené datum.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem podaným původně u název soudu se navrhovatelka domáhala jednak prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství a jednak popření otcovství celé jméno žalovaného, narozeného datum, ve vztahu k již zletilému synovi navrhovatelky příjmení jméno příjmení, narozenému datum. Svůj návrh navrhovatelka odůvodňovala tím, že po narození jejího nezletilého syna došlo vztahu k jejímu synovi k souhlasnému prohlášení otcovství její osobou a osobou celé jméno žalovaného, a to za situace, kdy v době narození syna dle skutkových tvrzení obsažených v návrhu si navrhovatelka nebyla s ohledem na dobu rozchodu jista tím, kdo je skutečným otcem dítěte, a proto byl do rodného listu zapsán její tehdejší partner. Dále bylo v návrhu uvedeno, že navrhovatelka však následně začala znovu žít s biologickým otcem svého syna a syna i společně vychovali a doposud i společně žijí. Navrhovatelka ve svém návrhu připouštěla, že již dlouhodobě bylo zřejmé, kdo je skutečným otcem dítěte, avšak s ohledem na to, že její syn považoval svého biologického otce za skutečného otce a navrhovatelka, s ohledem na neznalost prostředí, nevěděla, jak má situaci řešit, tuto situaci týkající se otcovství svého syna tedy dlouho neřešila. Ke změně pak dle navrhovatelky došlo v souvislosti s tím, že v době po své zletilosti se její syn začal zajímat o své doklady a zjistil, že podle dokladů muž, kterého považuje za svého skutečného otce, není otcem zapsaným v jeho rodném listě a přál si, aby v tomto směru došlo k nápravě. Proto se tedy navrhovatelka rozhodla i v době zletilosti svého syna podat návrh na popření otcovství a zároveň požádat, s ohledem na specifika celé situace, o prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství. Na svém návrhu pak navrhovatelka setrvala i po provedeném dokazování, kdy prostřednictvím svého právního zástupce tedy nadále žádala, aby jí soud prominul zmeškání lhůty k popření otcovství, když v této souvislosti bylo zdůrazňováno, že navrhovatelka lhůtu zmeškala z omluvitelných důvodů a především, že je v zájmu dítěte, byť zletilého, aby soud prominul zmeškání lhůty i pro to, aby mohl být dán následně v rámci řízení o popření otcovství do souladu faktický a právní vztah týkající se otcovství k synovi navrhovatelky.

2. Usnesením ze dne datum, vydaným pod č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo prominuto zmeškání lhůty k popření otcovství, a to za situace, kdy na první místo soud postavil zájem dítěte, aby byl dán do souladu faktický a právní stav týkající se otcovství ve vztahu k příjmení jméno příjmení, narozenému datum, a to přestože si matka příjmení jméno příjmení musela být řadu let velmi dobře vědoma, že skutečným otcem dítěte je jméno příjmení příjmení, který je podle znaleckého zkoumání biologickým otcem dítěte, a který fakticky ve vztahu k příjmení jméno příjmení již téměř od samotného narození i po celé následující období vykonával práva a povinnosti rodiče, pečoval o něj a zajišťoval jeho výživu.

3. Navrhovatelka v rámci závěrečného návrhu uvedla, že s ohledem na provedené důkazy a vyhovění jejímu návrhu na prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství, tedy žádá, aby jejímu návrhu na popření otcovství bylo vyhověno. Zároveň navrhla, aby bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s tím, že v případě, že by eventuálně mohly být přiznány náklady řízení v jejích prospěch, pak se těchto nákladů výslovně vzdává. 4. příjmení jméno příjmení navhl, aby bylo rozhodnuto dle návrhu navrhovatelky. 5. celé jméno žalovaného, který je zapsán v rodném listě příjmení jméno příjmení, narozeného datum, jako jeho otec se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se nedostavil, přičemž za těchto okolností tedy bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

6. Z důkazů provedených v tomto řízení, a to zejména z výpovědi navrhovatelky, vzal soud za prokázané, že navrhovatelka žije v České republice od roku rok. V roce rok se navrhovatelka seznámila s celé jméno žalovaného, přičemž v průběhu roku rok se i intimně stýkali, byť spolu nikdy nežili ve společné domácnosti. Následně navrhovatelka otěhotněla, přičemž v průběhu těhotenství tuto skutečnost oznámila panu celé jméno žalovaného, který byl dle navrhovatelky po tomto oznámení připraven prohlásit své otcovství k dítěti, což následně po narození nezletilého dítěte i učinil. Navrhovatelka připouštěla, že v době, kdy měla intimní vztah s panem celé jméno žalovaného, se intimně stýkala i s biologickým otcem svého syna, s nímž však dle své výpovědi taktéž nežila ve společné domácnosti a jemu dle své výpovědi své otěhotnění neoznámila, což odůvodňovala tím, že v mezidobí s ním přerušila vztah. Navrhovatelka dále ve své výpovědi tvrdila, že v době, kdy došlo k prohlášení otcovství pana celé jméno žalovaného ve vztahu k jejímu tehdy nezletilému dítěti byla přesvědčena o tom, že pan celé jméno žalovaného je skutečně biologickým otcem dítěte, přičemž následně již o tom neuvažovala. Dle obsahu výpovědi navrhovatelky byl celé jméno žalovaného v kontaktu s navrhovatelkou ještě cca 4 měsíce po narození nezletilého, přičemž poté již dle navrhovatelky nebyl k zastižení. Výživné pro své nezletilé dítě navrhovatelka po celé jméno žalovaného nikdy nepožadovala, což odůvodňovala tím, že poté, kdy bylo zřejmé, že jejich vztahy nefungují, neviděla důvod pro to, aby po něm žádala výživné, a to byť, jak uváděla v předchozí části své výpovědi, považovala celé jméno žalovaného za biologického otce dítěte. Dále navrhovatelka uváděla, že ona skutečně dlouhodobě věřila, a to až cca do zletilosti svého syna, že skutečným otcem nezletilého je právě jméno příjmení (což je ovšem v rozporu se skutkovými tvrzeními uvedenými v návrhu), přičemž o tom začala pochybovat právě až v souvislosti se zájmem svého syna o to, jak je to skutečně s otcovstvím ve vztahu k jeho osobě. Dále ve své účastnické výpovědi navrhovatelka tvrdila, že poté, kdy se s ní cca po čtyřech měsících od narození nezletilého přestal kontaktovat celé jméno žalovaného, začala být znovu v kontaktu s biologickým otcem nezletilého s tím, že ten se pak dle navrhovatelky v anonymizováno rok přistěhoval do společné domácnosti a uzavřeli spolu manželství s tím, že tedy od té doby žijí ve společné domácnosti a její manžel, který je tedy dle přesvědčení navrhovatelky skutečným biologickým otcem jejího syna, se po celou dobu podílí na péči o syna i zajištění jeho výživy. (Z listinných důkazů, které byly v řízení provedeny ve spojení se svědeckou výpovědí svědka jméno jméno příjmení však bylo prokázáno, že k uzavření manželství došlo již v anonymizováno rok, tedy cca dva měsíce po narození nezletilého a prohlášení o otcovství učiněném navrhovatelkou a panem celé jméno žalovaného ve vztahu k dítěti navrhovatelky.). Výpovědí navrhovatelky pak bylo prokázáno, že navrhovatelka připustila, že po příjezdu do České republiky jí byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, přičemž po narození syna žádala o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny. 7. příjmení příjmení jméno příjmení (syna navrhovatelky) vzal soud za prokázané, že příjmení jméno příjmení je v podstatě téměř od svého narození vychováván matkou společně s mužem (jméno příjmení příjmení), kterého považuje za svého skutečného otce. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že až do své zletilosti se příjmení jméno příjmení v podstatě o své osobní doklady nezajímal a nevěděl tedy, kdo je v jeho rodném listě zapsán jako jeho otec. Poté, kdy po nabytí zletilosti zjistil, že v jeho rodném listě je zapsán jiný muž než muž, kterého považuje po celou dobu svého života za svého otce, začal o této záležitosti hovořit s matkou a projevil zájem o to, aby se věc nějakým způsobem vyřešila a v jeho rodném listě byl zapsán jeho skutečný otec, to vše za situace, kdy nikdy neměl pochybnosti o tom, kdo je jeho skutečným otcem a poté, kdy zjistil, že v rodném listě je zapsán jiný muž, chtěl tedy situaci vyřešit. Dále vzal soud touto výpovědí za prokázané, že příjmení jméno příjmení se snažil pana celé jméno žalovaného i kontaktovat, avšak bez jakékoliv reakce ze strany celé jméno žalovaného.

8. Výpovědí svědka jméno jméno příjmení, narozeného datum, pak vzal soud za prokázané, že svědek žije v České republice od roku rok. S navrhovatelkou se seznámil na přelomu roku rok až rok, přičemž posléze spolu udržovali intimní vztah. Ve společné domácnosti s navrhovatelkou začal žít svědek cca 2 měsíce po narození dítěte, tedy v anonymizováno rok s tím, že v anonymizováno rok uzavřeli i manželství. Svědek v rámci své výpovědi uvedl, že se s navrhovatelkou se vídal i v době těhotenství a o jejím těhotenství věděl (to navrhovatelka ve své výpovědi popírala). Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že svědek věděl, že v té době se navrhovatelka kromě něj stýkala intimně i s panem celé jméno žalovaného a že v době uzavírání manželství si byl vědom toho, že biologickým otcem dítěte může být jak on, tak pan celé jméno žalovaného, přičemž svědek uvedl i to, že navrhovatelka se však v rozhodné době stýkala i s jinými muži, anonymizována dvě slova. Dále soud vzal touto výpovědí za prokázané, že svědek nicméně se k záležitosti týkající se nezletilého dítěte postavil tak, že o dítě se bude starat bez ohledu na to, kdo je skutečně biologickým otcem dítěte a že od počátku bral tedy toto dítě jako svého syna, po celou dobu společného soužití s navrhovatelkou o dítě společně s navrhovatelkou pečoval a zajišťoval jeho potřeby, přičemž otázku otcovství se pak začali zabývat až v souvislosti se zájmem příjmení jméno příjmení tuto situaci řešit. Dále z této výpovědi vyplynulo, že svědek si nepamatuje na to, kdy požádal o trvalý pobyt na území České republiky, nepamatuje si, zda o něj požádal v souvislosti s uzavřením manželství s navrhovatelkou. Svědek pak v doplňujícím výslechu uvedl, že pokud by bylo vyhověno návrhu navrhovatelky vyhověno, je připraven ihned po právní moci rozhodnutí o popření otcovství se s matkou společného dítěte dostavit na matriku a uznat otcovství k jeho biologickému synovi.

9. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, vypracovaným dne datum vzal soud za prokázané, že RNDr. jméno příjmení, Ph.D., znalec z oboru zdravotnictví, odvětví genetika vypracoval znalecký posudek na základě rozboru příjmení příjmení jméno příjmení, narozeného datum, a jméno příjmení příjmení, narozeného datum, přičemž rozborem DNA shora uvedených osob, kterým byly v rámci znaleckého posudku odebrány vzorky – biologický materiál pro určení analýzy DNA, vzal soud za prokázané, že jméno příjmení příjmení je s pravděpodobností 99,99 % biologickým otcem příjmení jméno příjmení, narozeného datum.

10. Výpisem z centrálního registru obyvatel na celé jméno žalovaného vzal soud za prokázané, že celé jméno žalovaného, který je doposud zapsán jako otec příjmení jméno příjmení má anonymizováno 6 slov jméno příjmení, anonymizována dvě slova rok anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova rok.

11. Fotokopií rodného listu příjmení jméno příjmení vzal soud za prokázané, že stát. instituce vystavil dne datum rodný list příjmení jméno příjmení, narozeného datum, který má v tomto rodném listě jako matku zapsánu jméno příjmení příjmení příjmení, narozenou datum anonymizováno země a jako otce celé jméno žalovaného, narozeného datum anonymizováno země.

12. Zprávou anonymizováno 5 slov dne datum ve spojení se zápisem o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů ze dne datum, dále ve spojení se zprávou Ministerstva vnitra ČR ze dne datum a jejími přílohami, a to žádostí o povolení k trvalému pobytu na území České republiky ze dne datum, osvědčením o státním občanství nezletilého dítěte ze dne datum, rozhodnutím o povolení trvalého pobytu cizince ve spojení s vyhodnocením dlouhodobého pobytu cizince ze dne datum a osvědčením o uzavření sňatku mezi navrhovatelkou a jméno příjmení příjmení, narozeným datum, vzal soud za prokázané, že dne datum se narodil příjmení jméno příjmení, a to navrhovatelce, která v době narození byla státní příslušnici země s povoleným pobytem na územ ČR. Dne datum pak na anonymizována dvě slova v obec navrhovatelka a celé jméno žalovaného, datum narození, učinili souhlasné prohlášení o určení otcovství k příjmení jméno příjmení, přičemž dne datum pak bylo vydáno na základě tohoto souhlasného prohlášení o určení otcovství osvědčení o státním občanství příjmení jméno příjmení občanem České republiky. Dne datum pak byla navrhovatelkou podána žádost o povolení k trvalému pobytu. Jako účel pobytu v ČR bylo uvedeno sloučení se synem. Dne datum pak v rámci vyhodnocení dlouhodobého pobytu cizince – navrhovatelky – bylo zprávou Policií České republiky územní celek konstatováno, že žádost navrhovatelka podala za účelem sloučení rodiny se synem, státním občanem České republiky, přičemž tato žádost byla dne datum schválena. Dále bylo výše uvedenými důkazy prokázáno, že dne datum uzavřeli navrhovatelka a jméno příjmení příjmení, datum narození, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova země manželství.

13. Podle ustanovení § 791 o. z. matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790 odst. 1, věty druhé (do šesti měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno).

14. Dle ust. § 792 o. z. je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

15. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení dospěl soud k závěru, že návrh na popření otcovství byl podán důvodně, a to poté, co zmeškání lhůty k podání návrhu bylo pravomocně prominuto a zároveň z důkazů provedených v tomto řízení, zejména ze znaleckého posudku, vyplynulo, že na základě analýzy DNA celé jméno žalovaného není otcem příjmení jméno příjmení a že otcem zletilého dítěte je pan jméno jméno příjmení, což potvrdila i výpověď tohoto svědka, jakož i matky zletilého dítěte, přičemž těmito důkazy posouzenými ve vzájemném kontextu tedy byla vyvrácena domněnka otcovství svědčící formálně celé jméno žalovaného, který s matkou v minulosti učinil souhlasné prohlášení o svém otcovství ve vztahu k příjmení jméno příjmení. Proto tedy bylo ve věci rozhodnuto tak, jak je pod bodem I výroku rozsudku uvedeno, tedy bylo určeno, že celé jméno žalovaného, který byl jako otec zapsán do rodného listu nyní již zletilého dítěte na základě domněnky otcovství, není otcem zletilého dítěte.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy navrhovatelka byla ve věci plně úspěšná, avšak s ohledem na to, že se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, bylo tedy rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Pod bodem III výroku rozsudku soud rozhodl s odkazem na ust. § 141 odst. 2 o. s. ř., když náklady řízení spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině, tj. představované odměnou tlumočníka, platí stát. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného, a to v potřebném počtu stejnopisů.