21 C 47/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou ve věci navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky zastoupená údaje o zástupci proti odpůrci: osobní údaje odpůrce za účasti: příjmení jméno příjmení , datum narození bytem adresa o popření otcovství

I. Určuje se, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], není otcem [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], z matky [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], narozené [datum].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem podaným původně u [název soudu] se navrhovatelka domáhala jednak prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství a jednak popření otcovství [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], ve vztahu k již zletilému synovi navrhovatelky [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. Svůj návrh navrhovatelka odůvodňovala tím, že po narození jejího nezletilého syna došlo vztahu k jejímu synovi k souhlasnému prohlášení otcovství její osobou a osobou [celé jméno žalovaného], a to za situace, kdy v době narození syna dle skutkových tvrzení obsažených v návrhu si navrhovatelka nebyla s ohledem na dobu rozchodu jista tím, kdo je skutečným otcem dítěte, a proto byl do rodného listu zapsán její tehdejší partner. Dále bylo v návrhu uvedeno, že navrhovatelka však následně začala znovu žít s biologickým otcem svého syna a syna i společně vychovali a doposud i společně žijí. Navrhovatelka ve svém návrhu připouštěla, že již dlouhodobě bylo zřejmé, kdo je skutečným otcem dítěte, avšak s ohledem na to, že její syn považoval svého biologického otce za skutečného otce a navrhovatelka, s ohledem na neznalost prostředí, nevěděla, jak má situaci řešit, tuto situaci týkající se otcovství svého syna tedy dlouho neřešila. Ke změně pak dle navrhovatelky došlo v souvislosti s tím, že v době po své zletilosti se její syn začal zajímat o své doklady a zjistil, že podle dokladů muž, kterého považuje za svého skutečného otce, není otcem zapsaným v jeho rodném listě a přál si, aby v tomto směru došlo k nápravě. Proto se tedy navrhovatelka rozhodla i v době zletilosti svého syna podat návrh na popření otcovství a zároveň požádat, s ohledem na specifika celé situace, o prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství. Na svém návrhu pak navrhovatelka setrvala i po provedeném dokazování, kdy prostřednictvím svého právního zástupce tedy nadále žádala, aby jí soud prominul zmeškání lhůty k popření otcovství, když v této souvislosti bylo zdůrazňováno, že navrhovatelka lhůtu zmeškala z omluvitelných důvodů a především, že je v zájmu dítěte, byť zletilého, aby soud prominul zmeškání lhůty i pro to, aby mohl být dán následně v rámci řízení o popření otcovství do souladu faktický a právní vztah týkající se otcovství k synovi navrhovatelky.

2. Usnesením ze dne [datum], vydaným pod č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo prominuto zmeškání lhůty k popření otcovství, a to za situace, kdy na první místo soud postavil zájem dítěte, aby byl dán do souladu faktický a právní stav týkající se otcovství ve vztahu k [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenému [datum], a to přestože si matka [příjmení] [jméno] [příjmení] musela být řadu let velmi dobře vědoma, že skutečným otcem dítěte je [jméno] [příjmení] [příjmení], který je podle znaleckého zkoumání biologickým otcem dítěte, a který fakticky ve vztahu k [příjmení] [jméno] [příjmení] již téměř od samotného narození i po celé následující období vykonával práva a povinnosti rodiče, pečoval o něj a zajišťoval jeho výživu.

3. Navrhovatelka v rámci závěrečného návrhu uvedla, že s ohledem na provedené důkazy a vyhovění jejímu návrhu na prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství, tedy žádá, aby jejímu návrhu na popření otcovství bylo vyhověno. Zároveň navrhla, aby bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s tím, že v případě, že by eventuálně mohly být přiznány náklady řízení v jejích prospěch, pak se těchto nákladů výslovně vzdává. 4. [příjmení] [jméno] [příjmení] navhl, aby bylo rozhodnuto dle návrhu navrhovatelky. 5. [celé jméno žalovaného], který je zapsán v rodném listě [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jako jeho otec se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se nedostavil, přičemž za těchto okolností tedy bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

6. Z důkazů provedených v tomto řízení, a to zejména z výpovědi navrhovatelky, vzal soud za prokázané, že navrhovatelka žije v České republice od roku [rok]. V roce [rok] se navrhovatelka seznámila s [celé jméno žalovaného], přičemž v průběhu roku [rok] se i intimně stýkali, byť spolu nikdy nežili ve společné domácnosti. Následně navrhovatelka otěhotněla, přičemž v průběhu těhotenství tuto skutečnost oznámila panu [celé jméno žalovaného], který byl dle navrhovatelky po tomto oznámení připraven prohlásit své otcovství k dítěti, což následně po narození nezletilého dítěte i učinil. Navrhovatelka připouštěla, že v době, kdy měla intimní vztah s panem [celé jméno žalovaného], se intimně stýkala i s biologickým otcem svého syna, s nímž však dle své výpovědi taktéž nežila ve společné domácnosti a jemu dle své výpovědi své otěhotnění neoznámila, což odůvodňovala tím, že v mezidobí s ním přerušila vztah. Navrhovatelka dále ve své výpovědi tvrdila, že v době, kdy došlo k prohlášení otcovství pana [celé jméno žalovaného] ve vztahu k jejímu tehdy nezletilému dítěti byla přesvědčena o tom, že pan [celé jméno žalovaného] je skutečně biologickým otcem dítěte, přičemž následně již o tom neuvažovala. Dle obsahu výpovědi navrhovatelky byl [celé jméno žalovaného] v kontaktu s navrhovatelkou ještě cca 4 měsíce po narození nezletilého, přičemž poté již dle navrhovatelky nebyl k zastižení. Výživné pro své nezletilé dítě navrhovatelka po [celé jméno žalovaného] nikdy nepožadovala, což odůvodňovala tím, že poté, kdy bylo zřejmé, že jejich vztahy nefungují, neviděla důvod pro to, aby po něm žádala výživné, a to byť, jak uváděla v předchozí části své výpovědi, považovala [celé jméno žalovaného] za biologického otce dítěte. Dále navrhovatelka uváděla, že ona skutečně dlouhodobě věřila, a to až cca do zletilosti svého syna, že skutečným otcem nezletilého je právě [jméno] [příjmení] (což je ovšem v rozporu se skutkovými tvrzeními uvedenými v návrhu), přičemž o tom začala pochybovat právě až v souvislosti se zájmem svého syna o to, jak je to skutečně s otcovstvím ve vztahu k jeho osobě. Dále ve své účastnické výpovědi navrhovatelka tvrdila, že poté, kdy se s ní cca po čtyřech měsících od narození nezletilého přestal kontaktovat [celé jméno žalovaného], začala být znovu v kontaktu s biologickým otcem nezletilého s tím, že ten se pak dle navrhovatelky v [anonymizováno] [rok] přistěhoval do společné domácnosti a uzavřeli spolu manželství s tím, že tedy od té doby žijí ve společné domácnosti a její manžel, který je tedy dle přesvědčení navrhovatelky skutečným biologickým otcem jejího syna, se po celou dobu podílí na péči o syna i zajištění jeho výživy. (Z listinných důkazů, které byly v řízení provedeny ve spojení se svědeckou výpovědí svědka [jméno] [jméno] [příjmení] však bylo prokázáno, že k uzavření manželství došlo již v [anonymizováno] [rok], tedy cca dva měsíce po narození nezletilého a prohlášení o otcovství učiněném navrhovatelkou a panem [celé jméno žalovaného] ve vztahu k dítěti navrhovatelky.). Výpovědí navrhovatelky pak bylo prokázáno, že navrhovatelka připustila, že po příjezdu do České republiky jí byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, přičemž po narození syna žádala o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny. 7. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] (syna navrhovatelky) vzal soud za prokázané, že [příjmení] [jméno] [příjmení] je v podstatě téměř od svého narození vychováván matkou společně s mužem ([jméno] [příjmení] [příjmení]), kterého považuje za svého skutečného otce. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že až do své zletilosti se [příjmení] [jméno] [příjmení] v podstatě o své osobní doklady nezajímal a nevěděl tedy, kdo je v jeho rodném listě zapsán jako jeho otec. Poté, kdy po nabytí zletilosti zjistil, že v jeho rodném listě je zapsán jiný muž než muž, kterého považuje po celou dobu svého života za svého otce, začal o této záležitosti hovořit s matkou a projevil zájem o to, aby se věc nějakým způsobem vyřešila a v jeho rodném listě byl zapsán jeho skutečný otec, to vše za situace, kdy nikdy neměl pochybnosti o tom, kdo je jeho skutečným otcem a poté, kdy zjistil, že v rodném listě je zapsán jiný muž, chtěl tedy situaci vyřešit. Dále vzal soud touto výpovědí za prokázané, že [příjmení] [jméno] [příjmení] se snažil pana [celé jméno žalovaného] i kontaktovat, avšak bez jakékoliv reakce ze strany [celé jméno žalovaného].

8. Výpovědí svědka [jméno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], pak vzal soud za prokázané, že svědek žije v České republice od roku [rok]. S navrhovatelkou se seznámil na přelomu roku [rok] až [rok], přičemž posléze spolu udržovali intimní vztah. Ve společné domácnosti s navrhovatelkou začal žít svědek cca 2 měsíce po narození dítěte, tedy v [anonymizováno] [rok] s tím, že v [anonymizováno] [rok] uzavřeli i manželství. Svědek v rámci své výpovědi uvedl, že se s navrhovatelkou se vídal i v době těhotenství a o jejím těhotenství věděl (to navrhovatelka ve své výpovědi popírala). Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že svědek věděl, že v té době se navrhovatelka kromě něj stýkala intimně i s panem [celé jméno žalovaného] a že v době uzavírání manželství si byl vědom toho, že biologickým otcem dítěte může být jak on, tak pan [celé jméno žalovaného], přičemž svědek uvedl i to, že navrhovatelka se však v rozhodné době stýkala i s jinými muži, [anonymizována dvě slova]. Dále soud vzal touto výpovědí za prokázané, že svědek nicméně se k záležitosti týkající se nezletilého dítěte postavil tak, že o dítě se bude starat bez ohledu na to, kdo je skutečně biologickým otcem dítěte a že od počátku bral tedy toto dítě jako svého syna, po celou dobu společného soužití s navrhovatelkou o dítě společně s navrhovatelkou pečoval a zajišťoval jeho potřeby, přičemž otázku otcovství se pak začali zabývat až v souvislosti se zájmem [příjmení] [jméno] [příjmení] tuto situaci řešit. Dále z této výpovědi vyplynulo, že svědek si nepamatuje na to, kdy požádal o trvalý pobyt na území České republiky, nepamatuje si, zda o něj požádal v souvislosti s uzavřením manželství s navrhovatelkou. Svědek pak v doplňujícím výslechu uvedl, že pokud by bylo vyhověno návrhu navrhovatelky vyhověno, je připraven ihned po právní moci rozhodnutí o popření otcovství se s matkou společného dítěte dostavit na matriku a uznat otcovství k jeho biologickému synovi.

9. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, vypracovaným dne [datum] vzal soud za prokázané, že RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalec z oboru zdravotnictví, odvětví genetika vypracoval znalecký posudek na základě rozboru [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a [jméno] [příjmení] [příjmení], narozeného [datum], přičemž rozborem DNA shora uvedených osob, kterým byly v rámci znaleckého posudku odebrány vzorky – biologický materiál pro určení analýzy DNA, vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] [příjmení] je s pravděpodobností 99,99 % biologickým otcem [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum].

10. Výpisem z centrálního registru obyvatel na [celé jméno žalovaného] vzal soud za prokázané, že [celé jméno žalovaného], který je doposud zapsán jako otec [příjmení] [jméno] [příjmení] má [anonymizováno 6 slov] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [rok].

11. Fotokopií rodného listu [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že [stát. instituce] vystavil dne [datum] rodný list [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který má v tomto rodném listě jako matku zapsánu [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum] [anonymizováno] [země] a jako otce [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] [anonymizováno] [země].

12. Zprávou [anonymizováno 5 slov] dne [datum] ve spojení se zápisem o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů ze dne [datum], dále ve spojení se zprávou Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum] a jejími přílohami, a to žádostí o povolení k trvalému pobytu na území České republiky ze dne [datum], osvědčením o státním občanství nezletilého dítěte ze dne [datum], rozhodnutím o povolení trvalého pobytu cizince ve spojení s vyhodnocením dlouhodobého pobytu cizince ze dne [datum] a osvědčením o uzavření sňatku mezi navrhovatelkou a [jméno] [příjmení] [příjmení], narozeným [datum], vzal soud za prokázané, že dne [datum] se narodil [příjmení] [jméno] [příjmení], a to navrhovatelce, která v době narození byla státní příslušnici [země] s povoleným pobytem na územ ČR. Dne [datum] pak na [anonymizována dvě slova] v [obec] navrhovatelka a [celé jméno žalovaného], [datum narození], učinili souhlasné prohlášení o určení otcovství k [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž dne [datum] pak bylo vydáno na základě tohoto souhlasného prohlášení o určení otcovství osvědčení o státním občanství [příjmení] [jméno] [příjmení] občanem České republiky. Dne [datum] pak byla navrhovatelkou podána žádost o povolení k trvalému pobytu. Jako účel pobytu v ČR bylo uvedeno sloučení se synem. Dne [datum] pak v rámci vyhodnocení dlouhodobého pobytu cizince – navrhovatelky – bylo zprávou Policií České republiky [územní celek] konstatováno, že žádost navrhovatelka podala za účelem sloučení rodiny se synem, státním občanem České republiky, přičemž tato žádost byla dne [datum] schválena. Dále bylo výše uvedenými důkazy prokázáno, že dne [datum] uzavřeli navrhovatelka a [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země] manželství.

13. Podle ustanovení § 791 o. z. matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790 odst. 1, věty druhé (do šesti měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno).

14. Dle ust. § 792 o. z. je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

15. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení dospěl soud k závěru, že návrh na popření otcovství byl podán důvodně, a to poté, co zmeškání lhůty k podání návrhu bylo pravomocně prominuto a zároveň z důkazů provedených v tomto řízení, zejména ze znaleckého posudku, vyplynulo, že na základě analýzy DNA [celé jméno žalovaného] není otcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a že otcem zletilého dítěte je pan [jméno] [jméno] [příjmení], což potvrdila i výpověď tohoto svědka, jakož i matky zletilého dítěte, přičemž těmito důkazy posouzenými ve vzájemném kontextu tedy byla vyvrácena domněnka otcovství svědčící formálně [celé jméno žalovaného], který s matkou v minulosti učinil souhlasné prohlášení o svém otcovství ve vztahu k [příjmení] [jméno] [příjmení]. Proto tedy bylo ve věci rozhodnuto tak, jak je pod bodem I výroku rozsudku uvedeno, tedy bylo určeno, že [celé jméno žalovaného], který byl jako otec zapsán do rodného listu nyní již zletilého dítěte na základě domněnky otcovství, není otcem zletilého dítěte.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy navrhovatelka byla ve věci plně úspěšná, avšak s ohledem na to, že se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, bylo tedy rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Pod bodem III výroku rozsudku soud rozhodl s odkazem na ust. § 141 odst. 2 o. s. ř., když náklady řízení spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině, tj. představované odměnou tlumočníka, platí stát.