22 C 103/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A za níž jedná Jméno žalované B sídlem Adresa žalované B o zaplacení 259 753 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 259 753 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč na účet České republiky-Obvodního soudu pro Prahu 2 a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně (, jméno FO, , nar. , datum, , zemřelá , datum, ) se podanou žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 8 domáhala nemajetkové újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. , Anonymizováno, (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v řízení docházelo k průtahům. Nárok uplatnila u žalované, která mu vyhověla co do částky 50 047 Kč, s čímž nemůže souhlasit, neboť to není dostatečná kompenzace za její stav nejistoty. Žalovaná zcela odhlédla od toho, že předmětem řízení byla sice dlužná částka 15 097 Kč, nicméně v pořadí druhým rozsudkem byla právní předchůdkyni žalobkyně uložená peněžitá povinnost přesahující 15 000 Kč spolu s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení přesahující 20 000 Kč. Nevěděla, zda bude v odvolacím řízení úspěšná, proto žila v hrůzné nejistotě. Po skončení posuzovaného řízení jí bylo diagnostikováno , podezřelý výraz, s nadějí na život v řádů měsíců. Vždy chodila na prohlídky a vyšetření, proto je zřejmé, že onemocnění jí způsobil stres z průtažného řízení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne 30. 11. 2021 nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok dne 7. 1. 2022 projednala, přičemž žalobkyni přiznala částku 50 047 Kč. Zrekapitulovala průběh řízení, kdy shledala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Řízení nebylo koncentrovaně vedeno v souvislosti s ustanovením znalce, kdy v průběhu roku 2018 byli znalci průběžně ustanoveni a zproštěni, až nakonec v roce 2019 byl podán znalecký posudek. Dále přihlédla k tomu, že první rozhodnutí soudu bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Výši přiznaného zadostiučinění stanovila s ohledem na výši předmětu řízení, kdy není obecně důvodné, aby zadostiučinění svou výší toto přesahovalo. S ohledem tedy na předmět řízení vč. příslušenství, které v průběhu času rostlo shledala přiměřenou poskytnutí výše zadostiučinění v částce 50 047 Kč. Dále vznesla námitku promlčení.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 3. 2022, č.j. , Anonymizováno, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2022, č.j. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2. Usnesením ze dne 15. 6. 2022 soud přiznal původní žalobkyni osvobození od placení soudního poplatku a ustanovil jí zástupce z řad advokátů. Řízení bylo dále usnesením ze dne 8. 3. 2023 přerušeno z důvodu úmrtí původní žalobkyně. Následně usnesením ze dne 16. 10. 2024 soud rozhodl o tom, že v řízení bude nadále pokračováno s žalobkyní, neboť rozhodnutím dědického soudu bylo rozhodnuto o tom, že pohledávku zemřelé, která je předmětem tohoto řízení, nabývá žalobkyně.

5. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň účastníci řízení s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. účastníci řízení, po rozhodnutí soudu o pokračování v řízení, se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 19. 2. 2013 žalobkyně , právnická osoba, podalo návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované , jméno FO, , narozená , datum, o zaplacení částky 15 097 Kč, včetně příslušenství, což představovalo dlužné nájemné vč. služeb. Návrh byl dne 4. 3. 2013 doručen žalované, která proti němu prodala včasný odpor. Dne 3. 11. 2014 se konalo jednání, bylo provedeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek č.j. , Anonymizováno, , jímž byla uložena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 6 338 Kč spolu s příslušenstvím a částku 8 759 Kč s příslušenstvím. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Dne 10. 1. 2017 se konalo jednání před soudem odvolacím a bylo vyhlášeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2017, č.j. , Anonymizováno, , s tím, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací k tomuto soudu k dalšímu řízení. Věc byla dne 31. 1. 2017 vrácena soudu prvního stupně a usnesení nabylo právní moci dne 25. 2. 2017. Z rozhodnutí se podává, že odvolací soud specifikoval, jaké otázky jsou nesprávně vyhodnoceny soudem prvního stupně a bylo konstatováno, že zhodnocení těchto otázek si pravděpodobně vyžádá odborné posouzení a potřebu provedení dalších důkazů, včetně znaleckého posudku. Dne 26. 5. 2020 se konalo jednání a po přednesení závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, č.j. , Anonymizováno, , jímž byla uložena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 15 097 Kč spolu se s uvedenými poplatky a byla jí uložena povinnost nahradit náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 6. 2021. Dále bylo vydáno usnesení soudu I. stupně ze dne 2. 12. 2020 s tím, že se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 5. 2020, č.j. , Anonymizováno, doplňuje o výrok III. že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8, zda uvedenou náhradu nákladů řízení a IV. žalované se po právní moci tohoto rozsudku vrací 34,16 Kč. Usnesení nabylo právní moci 4. 6. 2021. Proti rozhodnutím bylo podáno odvolání. Dne 5. 5. 2021 se konalo jednání odvolacího soudu a byl vyhlášen rozsudek č.j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 4. 6. 2021 s tím, že rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 2. 12. 2020 se ve výroku I. mění, takže se zamítá žaloba na zaplacení částky 10 462 Kč spolu se zde uvedeným poplatkem, jinak se v tomto výroku potvrzuje, výrok II. že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 zde uvedenou náhradu nákladů řízení, III. žalované se vrací částka 3 475 Kč, IV. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Původní žalobkyně dne 30. 11. 2021 uplatnila u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. , Anonymizováno, ve výši 309 800 Kč. (uplatnění ze dne 29. 11. 2021)

9. Žalovaná stanoviskem ze dne 7. 1. 2022 potvrdila původní žalobkyni příjem podání ze dne 30. 11. 2021, jímž uplatnila nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup soudu v řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. , Anonymizováno, . Po rekapitulaci spisu konstatovala, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, přičemž s ohledem na nekoncentrovaný postup soudu při ustanovení znalce, zrušení rozhodnutí soudu pro jeho nepřezkoumatelnost a s ohledem na výši předmětu posuzovaného řízení přiznala původní žalobkyni částku 50 047 Kč.

10. Z doručenky na č.l. 42 spisu bylo zjištěno, že písemnost stran žalované byla původní žalobkyni proti podpisu doručena dne 11. 1. 2022.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

12. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

18. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Soud nejprve posuzoval důvodnost vznesené námitky promlčení, kdy dospěl k závěru, že námitka promlčení je důvodná.

21. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012). Ve smyslu druhé věty ust. § 32 odst. 3 OdpŠk pak promlčecí doba nemohla skončit dříve než za 6 měsíců od skončení posuzovaného řízení. Posuzované řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 5. 2020, č.j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. 12. 2020, č.j. , Anonymizováno, , ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Konečné rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 6. 2021. Nejpozději tohoto dne se také původní žalobkyně dozvěděla o vzniku nemajetkové újmy, a kdo za ni odpovídá. Ode dne následujícího, tj. 5. 6. 2021 začala běžet šestiměsíční promlčecí doba (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4554/2011). Uplatněním nároku u žalované dne 30. 11. 2021 byla tato doba přerušena nejdéle po dobu 6 měsíců, přičemž od skončení do uplatnění uplynulo 5 měsíců a 26 dní. Žalovaná však nárok projednala a původní žalobkyni své stanovisko doručila dne 11. 1. 2022. Následující den, tj. 12. 1. 2022 tak počala šestiměsíční doba opět plynout, resp. zbývajících 6 dní. Promlčecí doba uplynula skončením dne 17. 1. 2022. Nárok původní žalobkyně je tudíž promlčen, neboť žalobkyně žalobu k soudu podal až dne 22. 2. 2022, přičemž žalovaná námitku promlčení nároku vznesla.

22. Je pravdou, že šestiměsíční promlčecí lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk je v kontextu právního řádu poměrně přísná. Uvedenou právní úpravu, jak byla zákonodárcem stanovena, je však soud povinen respektovat, současně je však třeba velmi pečlivě a s uvážením všech okolností dané věci, a to včetně krátkosti uvedené promlčecí lhůty, zvažovat, zda nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze 14. 11. 2017, sp. zn. I ÚS 3391/2015). Obecně platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy zejména tehdy, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či usnesení Nejvyššího soudu z 19. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1367/2017). V kontextu by přitom bylo namístě námitku promlčení považovat za rozpornou s dobrými mravy tehdy, jestliže by závěr o promlčení nároku znamenal, že žalobce v důsledku vůbec neměl možnost svůj nárok na odškodnění vůči státu uplatnit a bylo by mu tak znemožněno naplnit ústavní právo na odškodnění vůči státu zaručené článkem 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu z 14. 9. 2016, sp. zn. I ÚS 5321/16, nález Ústavního soudu z 3. 4. 2018, sp. zn. II ÚS 76/2017 či nález Ústavního soudu z 25. 7. 2017, sp. zn. I ÚS 2330/2016). O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Nemajetková újma v případě průtahů vychází výlučně z nejistoty o výsledku řízení a tato nejistota končí obecně právní mocí posledního rozhodnutí ve věci, přičemž v tomto případě soud vycházel z okamžiku, kdy řízení bylo pravomocně skončeno.

23. Soud proto dospěl k závěru, že nárok původní žalobkyně, resp. nynější žalobkyně je promlčen, kdy promlčecí lhůta uplynula dnem 17. 1. 2022 a původní žalobkyně podala žalobu dne 22. 2. 2022. Soud tak žalobu zamítl (výrok I.).

24. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními tvrzeními účastníků ohledně průběhu posuzovaného řízení, jeho významu pro původní žalobkyni, aj.

25. Výrokem II. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek za žalobu a to dle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soudní poplatek za žalobu činí dle položky 8a sazebníku soudních poplatků částku 2 000 Kč. Původní žalobkyně byla sice od placení tohoto soudního poplatku osvobozena, nicméně toto osvobození bylo osobní, resp. vztahující se pouze na původní žalobkyni, nikoliv na řízení jako takové. Stejně tak skončilo zastoupení ustanoveným advokátem. Pokud následně do řízení vstoupila nynější žalobkyně, toto osvobození se na ní nevztahuje a je tak povinna, v případě neúspěchu, soudní poplatek za žalobu uhradit. Pro úplnost soud dodává, že se přípisem ze dne 18. 10. 2024 žalobkyně dotazoval, zda na žalobě trvá, tak, jak byla podána původní žalobkyní s tím, zda žádá o také o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. K výzvě soudu se nevyjádřila, kdy soud předpokládá, že na žalobě trvá a o osvobození od placení soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů nežádá (soud ostatně o tomto ani nerozhodoval).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálů po 300 Kč za písemné vyjádření podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

27. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.