22 C 108/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem titul Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , číslo Minsk, Běloruská republika zastoupena advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupena advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného anonymizováno , narozený dne 17. 4. 1969 bytem adresa (MN), ulice republika zastoupen advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že vlastníkem pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví], pro obec Praha, katastrální území Nové Město, je žalovaný č. 1), se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované č. 1 náklady řízení ve výši 176 418 Kč k rukám zástupkyně žalované č. 1 do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému č. 2 náklady řízení ve výši 176 418 Kč k rukám zástupce žalovaného č. 2 do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se žalobou, kterou v průběhu řízení doplnila a vzala částečně zpět domáhala určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaných v k. ú. [část obce] na [list vlastnictví] pro obec Prahu (též„ předmětná nemovitost“) je žalovaný č.

1. Žalobkyně se domáhala tohoto určení s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2019 se společností [právnická osoba] nabyla žalobkyně pohledávku ve výši 2 500 000 Kč z provize prodeje pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za žalovaným [číslo]). K prodeji a vzniku nároku na provizi došlo na základě smlouvy ze dne 22. 6. 2018. Dne 14. 3. 2018 však došlo k uzavření kupní smlouvy, dle které předmětné nemovitosti nabyl za 10 000 000 Kč žalovaný č. 2, přičemž skutečná hodnota nemovitosti byla oproti sjednané kupní ceně mnohonásobně vyšší. Žalobkyně má za to, že vlastníkem nemovitostí je proto stále žalovaná č. 1 a domáhá se tohoto určení jako její věřitel.

2. Žalovaný č. 1 a 2 se shodně že rozporovali samotnou existenci pohledávky z provize, uzavření smlouvy o zprostředkování a poskytnutí zprostředkování. Žalovaní zpochybnili aktivní legitimaci žalobkyně při postoupení pohledávky. V době převodu nemovitosti nebyla žalobkyně ani její právní předchůdce věřiteli žalovaného [číslo] neboť v době uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 nebyla uzavřena smlouva o zprostředkování 5. 4. 2018. Uzavření kupní smlouvy tak nemohlo zkrátit žalobkyni ([spisová značka]). Pohledávka žalobkyně není ani vykonatelná, a proto nemá právo dovolávat se neúčinnosti právního jednání. Žalobkyni též uplynula lhůta dovolat se vůči žalovaným požadovaného určení. Žalovaná [číslo] disponovala na základě převodu pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], dostatečným majetkem pro uspokojení potencionálních věřitelů, a proto nemohla žalobkyni zkrátit. Pokud jde o ohodnocení předmětné nemovitosti, ta byla v době prodeje v desolátním stavu vyžadující nákladnou rekonstrukci. Cena odpovídala znaleckému posudku č. 5907-190/18. Žalovaní nejsou v pozici osob blízkých. Žalobkyně neunáší břemeno tvrzení a důkazní a nemá na právním určení naléhavý právní zájem, neboť nemůže upevnit právní postavení žalobkyně a odvrátit budoucí spory účastníků. Žalobkyně na žalované prostřednictvím žaloby pouze vyvíjí nátlak. Žalovaná č. 1 nad rámec výše uvedeného upozornila na spor vedený o provizi pod sp. zn. [spisová značka], který je nyní veden jen pro částku 100 000 Kč s příslušenstvím. Měla za to, že není ve sporu pasivně legitimována. Při jednání namítla promlčení nároku v rozsahu 2 400 000 Kč.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno co do určení neplatnosti a neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 a připuštěna změna žaloby, dle které se žalobkyně domáhá určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví] pro obec Praha, k.ú. [část obce], je žalovaný [číslo].

4. Při jednání dne 21. 1. 2022 soud žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „ o. s. ř.“) uložil povinnost doplnit konkrétní tvrzení a důkazy k tomu, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný [číslo] je vlastníkem pozemku parc [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví] pro obec Praha, k.ú. [část obce], je žalovaný [číslo]. Současně byla žalobkyně poučena o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

5. Žalobkyně doplnila, že ve vztahu k žalovanému č. 2 není v žádném právním vztahu a jako věřitelka žalované č. 1 má právní zájem na tom, aby byla žalovaná [číslo] majetná. Žalovaná [číslo] se zbavila nemovitosti pod hodnotou ceny. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 6. Účastníci při jednání dne 21. 1. 2022 učinili nesporným, že jako vlastník předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Prahu, je aktuálně veden žalovaný č. 2 na základě kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalovaným č.

2. Dále je nesporné uzavření kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2018 mezi žalovanou č. 1 a [právnická osoba] s.r.o. na pozemek parcelní [číslo] na [list vlastnictví] pro katastrální území Žižkov, mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že hodnota nemovitosti, na kterou směřuje žaloba na určení vlastnictví ve prospěch žalované č. 1 činí minimálně částku 10 000 000 Kč. [příjmení] byla i zamítavá reakce žalované [číslo] na výzvu [právnická osoba] s.r.o. ze dne 16. 9. 2019.

7. Mezi účastníky zůstalo sporné uzavření smlouvy o zprostředkování mezi [právnická osoba] a žalovanou č. 1 ze dne 3. 5. 2018. Dále bylo sporné, zda žalobkyně svědčí nárok na pohledávku z provize zprostředkování prodeje dle kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2018; zda žalobkyně byla tato pohledávka od [právnická osoba] s.r.o. postoupena; zda mohlo uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 zkrátit uspokojení žalobkyně jako věřitele; zda prodej předmětné nemovitosti, u které se žalobkyně domáhá určení, byl proveden pod cenou a jaká byla cena předmětné nemovitosti v době prodeje žalovanému č. 2); zda se jednalo o cenu 10 milionů korun nebo částku vyšší; zda žalovaná č. 1) v době převodu předmětné nemovitosti disponovala dostatečným majetkem; a zda má žalobkyně na určení naléhavých právní zájem či naopak na žalované prostřednictvím žaloby pouze vyvíjí nátlak. <b>III. Prokázané skutečnosti</b> 8. Soud má kromě nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že žalobkyně nabyla práva a povinnosti spojené se smlouvou o zprostředkování ze dne 3. 5. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2019. Oznámením ze dne 6. 9. 2019 [právnická osoba] žalované č. 1 oznámila, že došlo k tomuto postoupení. Okolnost, zda žalobkyni svědčí nárok na pohledávku z provize ze zprostředkování prodeje dle kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2018 není relevantní, neboť uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 nemohlo zkrátit uspokojení žalobkyně jako věřitele, neboť v této rozhodné době věřitelem žalované č. 1 ještě nebyla. Prodej předmětné nemovitosti nebyl učiněn pod cenou. Žalovaná č. 1 v době převodu disponovala dostatečným majetkem pro uspokojení věřitelů. Soud má za vyvrácené, že by žalobkyni svědčil právní zájem na určení povinnosti, neboť požadované určení na právním postavení žalobkyně ničeho nemění a žaloba neplní preventivní účel určovací žaloby, když k porušení práv žalobkyně již došlo a lze žalovat na plnění z tvrzené postoupené pohledávky na provizi za zprostředkování. <b>IV. Důkazy a jejich hodnocení</b> 9. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně s překlady soud zjistil, že žalobkyně je [anonymizováno] obchodní společností zapsanou pod jiným identifikačním [číslo].

11. Z oznámení o postoupení pohledávky vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně nabyla práva a povinnosti spojené se smlouvou o zprostředkování ze dne 3. 5. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou č. 1 smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2019. Oznámením ze dne 6. 9. 2019 [právnická osoba] žalované [číslo] oznámila, že došlo k tomuto postoupení.

12. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne 3. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaná č. 1 měla za uskutečněný prodej pozemků inkasovat částku 70 000 000 Kč. Pokud jde o tvrzenou provizi 2 500 000 Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba], ta měla být uhrazena do 5 dnů od úhrady kupní ceny. Prodej dle smlouvy o zprostředkování byl uskutečněn (výpis z katastru [list vlastnictví] k. ú. [část obce] a kupní smlouva se [právnická osoba] ze dne 22. 6. 2018). Z výzvy datované dne 13. 9. 2019 soud zjistil, že kupní cena měla být vyplacena po provedení vkladu (17. 7. 2018). Tvrzená provize je tak v roce 2022 v rozsahu 2 400 000 Kč promlčena, neboť žalobkyně se řádně domáhal pouze částky 100 000 Kč (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací], o zastavení řízení co do částky 2 400 000 Kč ve spojení s žalobou o 2 500 000 Kč ze dne 8. 11. 2019 s předvoláním).

13. Z kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaná č. 1 prodala žalovanému č. 2 za částku 10 000 000 Kč pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], na [list vlastnictví], k. p. [část obce].

14. Z kopie znaleckého posudku [číslo] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, cena a odhady nemovitostí, soud zjistil, že cena pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] ke dni 17. 5. 2018 činila 10 164 080 Kč. Dům byl neobývaný, před rekonstrukcí, bez vytápění s nutností vybudování nových instalací. Stavbu nebylo možno pronajímat. Znalecký posudek je označen znaleckou doložkou. Znalkyně zohlednila významnou polohu nemovitosti v [obec] v rezidenční zástavbě s dobrou obslužností i příznivý stav trhu s nemovitostmi. Současně zohlednila špatný stav nemovitosti bez aktuální možnosti pronájmu, kdy o stavu nemovitosti se znalkyně osobně přesvědčila při prohlídce dne 30. 4. 2018 O horším technickém stavu nemovitosti svědčí i analýza stavu budovy (v italštině) s přiloženými fotografiemi. Lze tak uzavřít, že prodej předmětné nemovitosti nebyl učiněn pod cenou.

15. Soud blíže nehodnotily ty důkazy, které by na rozhodnutí ve věci ničeho neměnily (dopis [právnická osoba] s. r. o. ze dne 27. 3. 2019, přehled průběhu vkladových řízení V [číslo] 2018 [číslo] a V [číslo] 2018 [číslo], oznámení o spáchání trestného činu ze 4. 7. 2019, obchodní rejstřík [právnická osoba] či výpis z katastru [list vlastnictví]).

16. Soud neprovedl důkazy důkaz zamítavá odpověď ze dne 24. 9. 2019 na výzvu ze dne 16. 9. 2019, neboť se jednalo o skutečnost nespornou. Soud neprovedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka], neboť by se jednalo o důkaz nadbytečný a irelevantní. Ten samý závěr platí pro žaloby ve věcech sp. zn. 20 C 248/2014 a 29 C 101/2015 a RG n. 1349/2017 a 1305/2019.

17. Soud neshledal ani podmínky pro dokazování revizním znaleckým posudkem, který je prováděn pouze mimořádně, nejčastěji v situaci, kdy se v odborných závěrech rozchází dva znalecké posudky a nesrovnalosti se nepodaří odstranit výslechem znalců (srov. např. NS sp. zn. 32 Cdo 1120/2017). O takovou situaci v daném případě nejde. Znalecký posudek, který předložili žalovaní je opatřený znaleckou doložkou, metody a závěry znaleckého posudku, jasně plynou z tohoto listinného důkazu, nízkou cenu nemovitosti lze dobře vysvětlit jejím špatným stavem. Zpráva finančního úřadu by byla důkazem nadbytečným, a to i s ohledem na absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

18. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení nedůvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel, popřípadě by učinil opakovaně shodná skutková zjištění. <b>V. Závěr o skutkovém stavu</b> 19. Lze shrnout, že soud má za vyvrácené, že by žalobkyni svědčil právní zájem na určení vlastnického práva ve prospěch žalovaného č. 1, neboť požadované určení na právním postavení žalobkyně ničeho nemění a žaloba neplní preventivní účel určovací žaloby, když k tvrzenému porušení práv (nezaplacení postoupené pohledávky z provize) již došlo. Žalovaná č. 1 nemohla zkrátit uspokojení žalobkyně převodem předmětné nemovitosti dle smlouvy ze dne 14. 3. 2018 na pohledávku, která v době převodu neexistovala, neboť samotná smlouva o zprostředkování, z které měla provize vzniknout, byla dle žalobkyně uzavřena totiž až později dne 3. 5. 2018. Zájem žalobkyně na určení nelze označit ani za naléhavý, když samotnou žalobu na plnění podala až dne 8. 11. 2019 a v řízení nebylo tvrzeno ničeho konkrétního o ohrožení možnosti uspokojení provize, pokud by se stala vykonatelnou v rozsahu 100 000 Kč. Žalobkyně jako věřitel nedisponuje vykonatelnou pohledávkou, nepřísluší jí právo domáhat se neúčinnosti napadeného převodu, a tento nedostatek nelze obcházet určovací žalobou. Nárok na provizi 2 400 000 Kč je promlčen, neboť dle žalobkyně měl vzniknout v roce 2018, takže se promlčel v roce 2021. Promlčecí lhůta se nestavěla, neboť v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka] nebylo žalobkyní řádně pokračováno. <b>VI. Právní hodnocení</b> 20. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

21. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

22. Podle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

23. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

24. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

25. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 648 věty první o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

26. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení. Soudní praxe ve své rozhodovací činnosti dovodila, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobkyni dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobkyni k dispozici žaloba o splnění povinnosti, neboť v takovém případě prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva. Proto v případě, lze-li žalovat na plnění, odpadá právní zájem na určení právního vztahu nebo práva. Avšak i v případě, že lze žalovat na splnění povinnosti, připouští soudní praxe (NS 3 Cdon 1338/96), že je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva (a naopak určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky). Uvedené funkce určovací žaloby tak korespondují právě s podmínkou, aby na určení právního vztahu nebo práva byl naléhavý právní zájem; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude splněna ani tato podmínka. V takovém případě soud, aniž by se zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne. Vzhledem k tomu, že určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů, je nedostatek naléhavého právního zájmu důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2014).

27. Soud projednávanou věc posoudil podle shora citovaných ustanovení, zejména § 80 o. s. ř., a výše uvedené judikatury a dospěl k závěru, že žalobkyně přes poučení podle § 118a o. s. ř. nenabídla taková tvrzení, které by zakládaly její právo na určení vlastnického práva ve vztahu k žalované č.

1. Soud má za to, že na požadovaném určení právní zájem nemůže být, protože určení vlastnického práva žalovaného č. 1 nemá žádný reálný dopad do majetkové či jiné sféry žalobkyně. V majetkové sféře žalobkyně dosud nenastal žádný nedostatek ani ohrožení. Žalobkyně nemůže obcházet absenci nevykonatelnosti své pohledávky a postup podle § 589 odst. 1 o. z. či § 593 o. z. tím, že se bude domáhat určení vlastnického práva ve prospěch žalované č. 1 proti její vůli. Z již samotných tvrzení lze seznat, že žalovaná č. 1 nemohla žalobkyni ani její předchůdkyni zkrátit, neboť v době, kdy tak měla žalovaná č. 1 učinit (14. 3. 2018), pohledávka žalobkyně na provizi neexistovala (nejdříve mohl nastat vznik pohledávky po dni 22. 6. 2018, kdy byl realizován prodej a naplnění zprostředkování). Prodej nemovitosti za 10 000 000 Kč nemůže ohrozit dobytnost pohledávky v rozsahu 100 000 Kč, když zbývající části provize v rozsahu 2 400 000 Kč se žalobkyně nedomáhala a nechala jej v roce 2021 promlčet (§ 609 a násl. o. z.), když v zahájeném řízení řádně nepokračovala (§ 648 o. z.). Současně bylo nesporné, že žalovaná v roce 2018 na základě nesporné smlouvy ze dne 22. 6. 2018 disponovala dalšími prostředky (70 000 000 Kč). Žalobkyně a její právní předchůdkyně si počínala liknavě, když nárok na provizi byl uplatněn u soudu až 8. 11. 2019, ačkoliv nárok měl vzniknout již dne 22. 6. 2018 O naléhavosti zájmu žalobkyně na určení, tak nemůže být řeč. Nevyužité právo požadovat zajištění případného uspokojení spolu s žalobou na plnění (např. pomocí předběžného opatření) nelze obcházet žalobou na určení proti třetí osobě. Takto invazivní zásah do práv třetích osob (žalovaného č. 2) jde proti smyslu občanského zákoníku a principu autonomie vůle. Vyslovení relativní neúčinnosti na základě odpůrčí žaloby, klade jasné podmínky, které žalobkyně nesplnila. Nesjpíše při tomto vědomí vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, avšak její tvrzení ustrnula na argumentaci o neplatnosti a neúčinnosti smlouvy, což bez dalšího nezakládá právo domáhat se určení (cizího) vlastnického práva. Určení vlastnického práva ve prospěch žalované č. 1 by ani bez dalšího neznamenalo, že se žalobkyně domůže uspokojení, neboť žalované [číslo] by ničeho nebránilo prodat nemovitost žalovanému č. 2 za stejných podmínek znovu. Podání této žaloby proto vede ke zbytečnému rozmnožování sporů, a žalobu je nutné pro absenci naléhavého právního zájmu podle § 80 o. s. ř. zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. <b>VII. Náklady řízení</b> 28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaní byli ve sporu zcela úspěšní. Žalovaným vznikly náklady v podobě právního zastoupení. Odměnu advokátů soud určil podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) na 10 000 000 Kč, neboť se jedná o cenu nemovitosti, na které se účastníci shodli.

29. Žalobkyně sice tvrdila, že nemovitost má cenu vyšší a v počátku řízení se domáhala vyslovení neúčinnosti a neplatnosti smlouvy, avšak v souhrnu lze všechny tři nároky (neúčinnost, neplatnost, určení vlastnického práva) vyčíslit pro účely spravedlivé a přiměřené náhrady nákladů řízení právě hodnotou nemovitosti, neboť pro žalované by vedly žalobní požadavky (neplatnost, neúčinnost, určení vlastnického práva) ke stejným důsledkům (ztráta vlastnického práva a nutnost vypořádání kupní ceny). Soud se proto neztotožnil se způsobem vyčíslení náhrady nákladů dle žalovaného [číslo]. Ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) AT se použije pouze subsidiárně při nemožnosti vyčíslit hodnotu vlastnického práva podle § 8 odst. 1 AT, což v daném případě lze vyjádřit právě částkou 10 000 000 Kč.

30. Advokáti obou žalovaných shodně provedli následující úkony právní služby po 48 300 Kč: příprava s převzetím zastoupení, vyjádření k věci a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. Advokátům náleží paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Advokáti jsou plátci 21 % DPH, o kterou se odměna zvyšuje. Celkem náklady obou žalovaných činí 176 418 Kč, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. rozsudku.