22 C 11/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Bednářovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem Vyšehradská 427/16, adresa 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 18 701 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 603 696,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 603 696,95 Kč od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 097 303,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody způsobené mu nesprávným úředním postupem notářky, které vyústilo v nezákonné rozhodnutí vydané v řízení vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp.zn. spisová značka.

2. Žalobce uvedl, že je vnukem zesnulé jméno FO, narozené datum (dále jen „zůstavitelka“). Zůstavitelka sepsala dne datum formou notářského zápisu závěť, jíž všechen svůj majetek odkázala žalobci. Existence této závěti byla žalobci známa, neboť mu o její existenci zůstavitelka sama řekla, nikoliv však o způsobu její úschovy. Dne datum byla formou notářského zápisu vyděděna zůstavitelčina dcera, paní jméno FO, nar. datum (dále též „matka“ či „dcera“), o pět let později, a to dne datum zůstavitelka formou notářského zápisu vydědění své dcery odvolala. Zůstavitelka zemřela dne datum, přičemž Obvodní soud pro adresa pověřil dne datum notářku tituly před jménem jméno FO, jakožto soudní komisařku, úkony v řízení o dědictví. Dle protokolu o předběžném šetření notářka identifikovala jako jediného žijícího dědice dceru zůstavitelky, zaevidovala listinu o vydědění a její odvolání, závěť však v centrální evidenci závětí vedena nebyla. Ve vztahu k majetku zůstavitelky pak zejména konstatovala nemovitost v k. ú. adresa, obec adresa, zapsanou na LV číslo (dům s pozemkem), která byla ohodnocena dle znaleckého posudku na částku 1 226 760 Kč. Z protokolu notářky ze dne datum vyplývá, že jediným dědicem ze zákona je dcera, matka žalobce, a to z důvodu absence závěti. Dědické řízení skončilo dne datum usnesením Obvodního soudu pro adresa, kterým se celé dědictví přiznalo dceři zůstavitelky. Dne datum bylo Okresním soudem adresa vyžádáno zapůjčení dědického spisu od Obvodního soudu pro adresa, tento spis byl obvodnímu soudu vrácen datum spolu s nalezenou závětí, přípisem ze dne datum byl o uvedeném zjištění informován žalobce. Z listin, které měla notářka k dispozici bylo zjistitelné, že ke dni úmrtí se zůstavitelka jmenovala jméno FO, rodné příjmení měla jméno FO a v průběhu let se jmenovala i jméno FO. Notářka tak pochybila, když neztotožnila zůstavitelku, ač v rámci vyhledání byl nalezen záznam, který notářka začernila, místo uložení Okresní soud adresa, v běžném číslu seznamu závětí číslo. V důsledku nesprávného úředního postupu bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, které přiznalo dědictví dle zákonné posloupnosti matce, a nikoliv žalobci na základě platné závěti zůstavitelky. Žalobce tak utrpěl v důsledku jednání notářky, které vyústilo v nezákonné rozhodnutí, majetkovou škodu, neboť mohl již od roku rok držet nemovitost pro své bytové účely a v dnešní době ji mohl zpeněžit v částce 15 281 000 Kč. K tomu dále uvedl, že částka 1 226 760 Kč představuje cenu nemovitosti a částka 14 054 240 Kč představuje ušlý zisk v podobě zvýšení hodnoty nemovitosti. D8le uvedl, že nemohl nemovitost přenechat jiné osobě k užívání, z čehož by mu byl placen nájem, a naopak sám musel uspokojovat své bytové potřeby jinak. Při výši nájemného 15 000 Kč měsíčně činí ušlý zisk částku 3 420 000 Kč (za 19 let). Žalobce uvedl, že svůj nárok u žalované uplatnil dne datum, žalovaná reagovala stanoviskem ze dne datum (doručeného dne datum), tak, že nárok neuznala.

3. Při jednání soudu uvedl, že ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. spisová značka bylo rozhodnuto Ústavním soudem tak, že byla rozhodnutí soudů nižších zrušena. Ústavní soud se vyjádřil k podmínkám zrušení rozhodnutí v dědickém řízení. Konstatoval, že žalobce neměl možnost domáhat se odklizení rozhodnutí v posuzovaném řízení a má nárok na nemajetkovou újmu.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne datum nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok žalobce projednala dne datum, přičemž žalovaná konstatovala absenci odpovědnostního titulu. Uvedla, že obdobně bylo rozhodnuto v řízení vedeného Obvodním soudem pro adresa sp.zn. spisová značka, v němž se žalobce ze shodného odpovědnostního titulu domáhal nemajetkové újmy, kdy bylo konstatováno, že ve věci nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Navíc dále sporuje výši škody, kdy její výše může být odvozena maximálně z hodnoty nemovitosti stanovení v pozůstalostním řízení, nikoliv nyní. Navíc uvedla, že matka žalobce byla nepominutelným dědicem a mohla se svého zákonného dílu domáhat i přes existující závěť. Proto tak žalobci ani nemohl vzniknout škoda v tvrzené výši, neboť by nebyl výlučným dědicem majetku zůstavitelky. Navíc žalobce nevyužil všechny dostupné prostředky k ochraně jeho práv, konkrétně podání žaloby proti neoprávněnému dědici. Při jednání soudu uvedla, že nelze opominout, že by v dědickém řízení bylo zamýšleno s matkou žalobce jako nepominutelným dědicem. Uvedla, že dle judikatury žalobci ušlo dědictví v hodnotě ke dni rozhodnutí v dědickém řízení.

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že se žalobce se svým nárokem předběžně obrátil na žalovanou dne datum, přičemž žalovaná stanoviskem ze dne datum sdělila, že nárok neuznává z důvodu absence odpovědnostního titulu. Nebylo mezi nimi sporu o tom, že matka žalobce pozůstalost nabyla po své matce (babička žalobce) na základě usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Proti usnesení nebyl podán žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek.

6. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.

7. Dne datum byl sepsán notářský zápis o vydědění dcery pořizovatelky (jméno FO, nar. datum) jméno FO (nar. datum). (Notářský zápis spisová značka na č.l. 8)

8. Dne datum byl sepsán notářský zápis o odvolání jméno FO nar. datum listiny o vydědění ze dne datum, sp.zn. spisová značka. (Notářský zápis sp.zn. spisová značka na č.l. 7)

9. Závěť sepsána formou notářského zápisu notářem tituly před jménem jméno FO pod spisová značka, spisová značka a je pořizovatelkou vlastnoručně podepsána. K tomu notářský zápis sepsaný tituly před jménem jméno FO s jméno FO, dne datum, u Státního notářství adresa, adresa, že pořizuje pro případ smrti prohlášení, že veškerý svůj majetek odkazuje svému vnukovi jméno FO, narozenému Datum narození žalobce, bytem u své matky adresa. Konstatuje se, že dosud žádnou závěť nepořídila s opatrností však výslovně odvolává a zrušuje veškeré své dřívější závěti. Pod bodem III. je uvedeno, že toto je její jediná pravá poslední vůle. (Závěť - Notářský zápis sp.zn. spisová značka, NZ spisová značka na č.l. 6)

10. Z protokolu sp. zn. spisová značka a spisová značka ze dne datum na č.l. 10 spisu sepsaného notářem jako soudním komisařem tituly před jménem jméno FO dne datum vyplývá předmět projednání dědictví po zemřelé jméno FO, zemřelé datum, počátek jednání 10:55 hodin, účastníkem je dcera zůstavitelky jméno FO s konstatováním, že zůstavitelka nezanechala závěť a jako jediná dědička ze zákona přichází v úvahu dcera. Na to notářka poučila přítomné o právu k lhůtě o odmítnutí dědictví, jakož i o náležitostech a následcích odmítnutí či neodmítnutí dědictví a jeho neodvolatelnosti o významu vyzvání věřitelů a o povinnosti hradit náklady zůstavitelova přiměřeného pohřbu a jeho dluhy, které přešly na dědice smrtí zůstavitele. Účastník prohlašuje, že dědictví neodmítá a nežádá svolání věřitelů. Byl sestaven tento soupis aktiv a pasiv; aktiva 1) dům č.p. číslo, adresa, k.ú. adresa, postavený na pozemku parcelního čísla hodnota, zastavěna plocha a nádvoří, s vedlejší stavbou (prádelna s dřevníkem), studnou, venkovními úpravami, trvalými porosty a pozemky číslo parcely číslo, zastavěná plocha a nádvoří a číslo jako zahrada, zapsaný u Katastrálního úřadu adresa, k.ú. adresa, na LV číslo, k.ú adresa, v ceně 1 226 760 Kč, což jsou celkem aktiva. Pasiva: za pohřeb 3 831 Kč. Notářka sdělila dědici, že předloží Obvodnímu soudu pro adresa návrh usnesení o dědictví, jehož součástí bude výše uvedený návrh usnesení podle § 175l o.s.ř. a dále usnesení o určení obvyklé ceny majetku, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, případně jeho předlužení podle § 175m o.s.ř. na podkladě shora vedených soupisů aktiva a pasiva dědictví a konečně návrh usnesení o potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici podle § 175q odst. 1 písmene a) o.s.ř. Notářka žádá dědice podle § 92 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy, aby složili zálohu na odměnu notářky a její hotové výdaje a to 14 989,50 Kč.

11. Usnesením Obvodního soudu pro adresa č.j. číslo jednací ze dne datum na č.l. 9 bylo konstatováno, že se určuje ke dni úmrtí zůstavitelky obvyklá cena zůstavitelčina majetku 1 226 760 Kč, jako výše pasiv dědictví 3 831 Kč, tedy čistá hodnota dědictví 1 222 029 Kč. Potvrzuje se, že veškerý majetek zůstavitelky a sice dům (jak výše uvedeno) v ceně 1 226 760 Kč, nábytek bez prodejní hodnoty, lednička bez prodejní hodnoty, šatstvo, prádlo bez prodejní hodnoty, nabyla do vlastnictví dcera zůstavitelky jméno FO, rodné číslo RČ, adresa. Určuje se odměna notářky 14 833 Kč. Z odůvodnění se se podává, že zůstavitelka nezanechala závěť a jako jediná dědička ze zákona přicházela v úvahu její dcera, shora uvedená, která dědictví neodmítla a je způsobilá dědit. Bylo potvrzeno nabití dědictví jediné dědičce podle § 175q odst. 1 písmene a) o.s.ř.. Usnesení vyhotoveno dne datum. Právní moci nabylo dne datum.

12. Z kontrolního výtisku o vyhledání závěti ze dne datum na č.l. 19 (žalobcem nebyl založen celý výpis, proto doplněno z přílohového spisu OS adresa spisová značka na č.l. 8-9), pod hlavičkou Notářské komory ČR, Centrální evidence závětí se podává proces, že vyhledávací kritéria zadala notářka jméno FO, adresa, dne datum, kdy vyhledávacím kritériem je : jméno - jméno FO, příjmení: jméno FO, rodné číslo RČ, datum narození datum, (zde vymazán detail záznamu), zůstalo pouze místo uložení závěti Okresní soud adresa, v běžném čísle seznamu závětí: číslo. Další záznam - místo uložení závěti - Obvodní soud pro adresa pod číslem číslo, (jinak detail vymazán). Další detail záznamu : jméno a příjmení zůstavitele jméno FO, narozená datum, místo uložení závěti Obvodní soud v adresa, běžné číslo seznamu závěti: 8/88. Další detail záznamu jméno a příjmení jméno FO, narozená datum, místo uložení závěti Obvodní soud v adresa, v běžném číslu seznamu závětí: číslo. Další detail záznamu, (začerněné), místo uložení závěti Okresní soud adresa, v běžném číslu seznamu závětí: číslo. Takže souhrnem je počet nalezených závětí 5.

13. Z požadavku Okresního soudu adresa z datum na Obvodní soud pro adresa plyne dotaz, zda bylo u jméno FO vedeno dědické řízení. (Přípis Okresního soudu adresa ze dne datum na č.l. 20)

14. Okresní soud adresa vrátila přípisem ze dne datum Obvodnímu soudu pro adresa spis sp.zn. spisová značka spolu s prohlášenou závětí zůstavitelky ze dne datum a to ve věci zemřelé jméno FO, nar. datum, zemř. datum. (přípis Okresního soudu adresa ze dne datum na č.l. 5)

15. Přípis žalobci ze dne datum stran Obvodního soudu pro adresa, že zasílá na vědomí kopii závěti, která byla dodatečně nalezena a zpublikovaná v pozůstalostním řízení po paní jméno FO, nar. datum, zemřelé datum vedeného Okresním soudem adresa. (přípis Obvodního soudu pro adresa ze dne datum na č.l. 11 + 16).

16. Zdejší soud rozhodoval v řízení sp.zn. OS o nároku žalobce na zadostiučinění nemajetkové újmy ze shodného titulu, jako je tak v projednávané věci. Soud I. stupně nároku žalobce vyhověl. K odvolání státu Městský soud v Praze napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že se žaloba zamítá. Podle městského soudu nelze popsané pochybení notářky posoudit jako nezákonný úřední postup, nýbrž jako nezákonné rozhodnutí. Podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát buď za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem․ Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel při činnosti státního orgánu, které se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí. Pochybení notářky se promítlo do konečného dědického usnesení, kterým připadl veškerý majetek stěžovatelově matce. Aby však byl dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí, musí být toto nezákonné rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. změněno či zrušeno, což se v nynější věci nestalo. Rozhodnutím o zrušení či změně nezákonného rozhodnutí jsou soudy rozhodující o náhradě újmy vázány, není tedy možné v tomto řízení posuzovat, zda notářka pochybila, či nikoli. Nárok stěžovatele na náhradu nemajetkové újmy je tedy bezdůvodný pro absenci odpovědnostního titulu. Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl. K ústavní stížnosti žalobce byla rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Městského soudu v Praze zrušena. Ústavní soud uvedl mmj. že, ve stěžovatelově případě je třeba vykládat podmínku stanovenou v § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. tak, že nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, ledaže poškozený neměl právě v důsledku pochybení veřejné moci k dispozici účinný prostředek ochrany, jak této změny či zrušení dosáhnout. Stěžovatel neměl - právě a jen v důsledku pochybení veřejné moci - reálnou možnost, jak se domoci změny, zrušení či alespoň faktického popření nezákonného dědického usnesení. Proto nelze v tomto případě trvat na splnění zákonné podmínky, že před uplatněním nároku na náhradu újmy musí být nezákonné rozhodnutí zrušeno či změněno pro nezákonnost. Bude znovu na obecných soudech, aby posoudily, zda jsou ostatní podmínky pro přiznání náhrady újmy splněny. (Rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, rozsudek Městského soudu adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, usnesení nejvyššího soudu ze dne datum, č.j. číslo jednací na č.l. 29-35, 38-42, 46-47, nález ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka na č.l. 66)

17. Z uplatnění nároků vč. doručenky na č.l. 12-15 a 43-45, stanoviska ze dne datum na č.l. 17-18 a 36-37, soud nezjistil ničeho pro věc významného, neboť tyto prokazovaly skutečnosti mezi účastníky nesporné.

18. Soud neprovedl důkazem Stanovení odhadní ceny nemovitostí na portále indexreality a znalecké posudky navržené na jednání soudu, neboť soud rozhodl v souladu s dále cit. judikaturou a vycházel z ceny nemovitosti, ke dni rozhodnutí v dědickém řízení. Tedy soud důkaz neprovedl pro nadbytečnost.

19. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o pravosti listin pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

21. Podle § 1 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 7 odst. 1 zák. o OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle § 8 odst. 1 zák. o OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Žalobce se domáhá náhrady škody, která mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací. V důsledku tohoto rozhodnutí předmětnou nemovitost nabyla do svého vlastnictví jeho matka, přestože byla sepsána jeho babičkou závěť, ve které veškerý svůj majetek odkázala právě žalobci. Žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

28. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik kody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu; vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou.

29. Co se týká první podmínky, soud ve stručnosti odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne datum, ve kterém Ústavní soud (ve stručnosti) shledal, že v posuzovaném řízení je dán odpovědnostní titul, tj. nezákonné rozhodnutí, neboť ač nebylo rozhodnutí zrušeno, žalobce neměl právě jen v důsledku pochybení veřejné moci reálnou možnost, jak se domoci změny, zrušení či faktického popření nezákonného dědického usnesení. Proto nelze v projednávané věci trvat na splnění zákonné podmínky, že před uplatněním škody musí být rozhodnutí zrušeno či změněno pro nezákonnost. Soud tak v souladu s touto judikaturou konstatuje, že odpovědnostní titul je v projednávané věci dán, tj. v dědickém řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení Obvodního soudu pro adresa č.j. číslo jednací ze dne datum.

30. Pokud jde o další předpoklad vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to o existenci příčinné souvislosti, soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu. Podle této judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1404/2004, 25 Cdo 2601/2010 a 30 Cdo 1415/2013) nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím vůči státu může být úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit. K tomu soud pro stručnost odkazuje na bod 47-50. odůvodnění nálezu ÚS. Žalobce se mohl domáhat svého nároku po osobách, které nabyly dědictví, resp. po své matce žalobou dle § 485 starého občanského zákoníku, avšak ta by byla zcela jistě neúspěšná. Žalobce neměl před nalezením závěti žádné jiné listinné důkazy a žalobu by podával s pouhým tvrzením, že mu babička sdělila, že dm v budoucnu zdědí. Žalobce tedy neměl možnost se škody domáhat po nikom jiném než je stát.

31. Pokud jde o výši škody, resp. ušlého zisku, soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1294/2001, dostupné na www.nsoud.cz, dle kterého „Charakter ušlého zisku má i majetková újma spočívající v tom, že závětí povolanému dědici se dědictví nedostalo pro vady závěti, které ji učinily neplatnou a které tak vedly k jiným dědickým poměrům. Takové osobě nepochybně ušel majetkový přínos v hodnotě dědictví, neboť tím, že dědictví nenabyla, nezvětšil se její majetkový stav, ačkoliv bylo možno důvodně očekávat, že smrtí zůstavitele k očekávanému majetkovému přírůstku dojde, pokud by závěť byla platná. dle shora citované zákonné úpravy je třeba vycházet z ceny ke dni, kdy došlo ke škodě.“ Škoda tak žalobci vznikla v okamžiku, kdy bylo vydáno rozhodnutí v předmětné dědické věci, neboť k tomuto datu nebylo s žalobcem jednáno jako s dědicem po zůstavitelce, ač vzhledem k existenci závěti pořízené zůstavitelkou byl žalobce v postavení dědice a mělo se mu proto dostat v rozsahu jeho dědického podílu nároku z titulu dědických práv. Pouze k tomuto datu proto lze určit výši škody, neboť majetek žalobce se právě k tomuto datu nerozmnožil, ačkoli se tak stát mělo. Soud pro úplnost dodává, že projednání dědického řízení se řídilo starým občanským zákoníkem, resp. zákonem č. 40/1964 Sb. Nelze opominout, že i dle starého znění zákona byla dcera zůstavitelky (matka žalobce) nepominutelným dědicem a jako taková by v rámci dědictví dědila, když notářský zápis o jejím vydědění byl odvolán, a to i v případě, že by byla nalezena závěť včas. Dle § 479 zákona č. 40/1964 Sb., platí, že … „zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.“ 32. Pokud pak byla stanovena aktiva dědického řízení částkou 1 226 760 Kč (cena nemovitosti) a pasiva 3 831 Kč (pohřeb), náklady soudní komisařky byly určeny částkou 14 989,50 Kč. Tzn. že čistá hodnota dědictví byla 1 207 939,50 Kč. Pokud pak matka žalobce byla nepominutelným zletilým dědicem, který nebyl v době vydání usnesení o nabytí dědictví platně vyděděna, dědila by polovinu jejího dědického podílu, tj. 603 696,75 Kč. Stejnou měrou by dědil žalobce. Žádný jiný dědic by nepřipadal v úvahu, resp. zůstavitelka žádné další děti neměla.

33. Pokud pak jde o tvrzení žalobce ohledně ušlého zisku z pronájmu nemovitosti, jejího následného prodeje, ušetření nákladů za vlastní bydlení, aj. soud konstatuje, že se jedná o spekulace, přičemž nárok na úhradu ušlého zisku nelze založit na pouhých úvahách, či spekulacích. Žalobce na jednu stranu uvádí, že musel někde bydlet a hradil tedy nájem, což by v případě vlastnictví nemovitosti nemusel. Současně ale uvedl, že by nemovitost pronajímal, takže by z ní měl zisk. Dále také uvádí, že by nemovitost dnes prodal se ziskem. Navíc nelze odhlédnout od toho, že by nemovitost zřejmě vlastnil se svou matkou. Soud však žalobce nevyzval k prokázání těchto tvrzení ani neprovedl navrhované důkazy, neboť šlo o spekulace ohledně budoucnosti dědictví, předmětné nemovitosti, přičemž výše škody byla stanovena v souladu s cit. judikaturu stanovena dle ceny dědictví v době vydání nezákonného rozhodnutí.

34. Soud dále pro úplnost dodává, že podání žalobce ze dne datum nebylo soudem posouzeno jako změna žaloby, když žalobce se domáhá toho samého, co podanou žalobou.

35. S ohledem na uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do částky 603 696,75 Kč, ve zbytku byla žaloba nedůvodná. (výrok I a II)

36. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobce nárok uplatnil dne datum, žalovaná se tak v prodlení s plněním ocitla skončením dne datum, tj. dnem datum (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Výše úroku z prodlení byla stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši, tj. 12 %. Žalobci náleží zákonný úrok z prodlení z částky přiznané mu soudem od datum do zaplacení, ve zbytku je na místě zákonný úrok z prodlení zamítnout.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný v částce 603 696,95 Kč a neúspěšný v částce 18 097 303,05 Kč. Ve sporu tak byla spíše úspěšná žalovaná, jinak řečeno neúspěch žalované byl nepatrný, tj. 3,2 %. Žalované tak náleží plná náhrada nákladů řízení.

38. Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř., za 5 úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, příprava na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum) á 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky.

39. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.