22 C 113/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozená dne 6. 9. 1969 bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni: advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 4 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 1 977 248,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 6. 2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 2 522 751,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se jako manželé domáhali náhrady škody ve výši 4 500 000 Kč s příslušenstvím za ztrátu ½ ideálního podílu na pozemku - zastavěná plocha a nádvoří, p. [číslo] jehož součástí je budova – objekt bydlení [adresa], stavba stojí na pozemku p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Děčín, pro obec Děčín, [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec] (dále„ nemovitost“). Žalobci byli zapsáni jako vlastníci nemovitosti do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 14. 4. 2003 uzavřenou s [jméno] [příjmení], [datum narození]. Na základě rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále též„ nezákonný rozsudek“), bylo určeno, že ke dni své smrti byl vlastníkem nemovitosti [jméno] [příjmení], [datum narození], jako právní předchůdce [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen“ povinný“), na kterého byla vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka] u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Mladá Boleslav (dále„ soudní exekutor“). Na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník povinný. Soudní exekutor v exekuci nemovitost prodal [právnická osoba] v dražbě konané dne 18. 12. 2017, přestože žalobci podali vylučovací žalobu dne 30. 11. 2017 u Okresního soudu v Děčíně vedenou pod sp. zn. [spisová značka], o čemž soudního exekutora dne 4. 12. 2017 vyrozuměli. Cena nemovitosti byla určena dražební vyhláškou na částku 4 500 000 Kč. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byl nezákonný rozsudek ze dne 21. 2. 2017 zrušen. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba na určení vlastnictví povinného zamítnuta. Pokud by nebylo nezákonného rozsudku a nesprávného úředního postupu soudního exekutora spočívajícího v provedení dražby, ačkoliv žalobci podali vylučovací žaloby, což zapovídá § 336i odst. 1 o. s. ř., nevznikla by žalobcům škoda odpovídající ocenění nemovitosti v exekuci. Výtěžek z dražby ze dne 18. 12. 2017 činil 2 522 751,80 Kč. Na povinného je v současné době vedena insolvence u Krajského soudu v Ústí nad Labem [insolvenční spisová značka], kam byl výtěžek vydán. V rámci incidenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem [spisová značka] se domáhají žalobci vydání výtěžku. Žalovaná žalobce neuspokojila ani po předběžném uplatnění nároku na náhradu škody doručeném dne 8. 12. 2020.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Připustila nezákonnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], avšak sporovala jeho příčinnou souvislost se vznikem škody a vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon žalobcům k ochraně práva poskytl. Žalovaná zdůraznila, že nezákonný rozsudek nebyl podkladem pro exekuci. Povinný byl zapsán jako vlastník na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Nebyla odložena vykonatelnost nezákonného rozsudku. Vylučovací žaloba žalobců byla zastavena pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobci se exekučního řízení účastnili, neboť se do něj přihlásili. Usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nebylo zrušeno pro nezákonnost a soudní exekutor v odůvodnění vypořádal argumenty žalobců, proč dražba nebyla odročena, když jejich žalobu měl za zjevně bezdůvodnou. Žaloba je rovněž předčasná, neboť v souladu se zásadou státu jako posledního dlužníka se mohou žalobci domáhat uspokojení vydáním výtěžku z insolvence.

3. Žaloba je způsobilá projednání, neboť je zřejmé, co je předmětem řízení. Žalobci se domáhají (jedné) škody odpovídající ceně jejich nemovitosti, která byla vydražena v exekuci povinného, k čemuž by nedošlo, pokud by soudní exekutor dražební jednání odročil. Nemovitost by nebyla vůbec dražena, nebýt nezákonného rozsudku, který určil, že vlastnictví nemovitosti patřilo právnímu předchůdci povinného, ačkoliv byl posléze zrušen a žaloba povinného zamítnuta.

4. Účastníci učinili při jednání dne 11. 2. 2022 nesporným, že dne 8. 12. 2020 žalobci nárok předběžně uplatnili u žalované. Mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudkem Okresního soud v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] byl ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovaným, [jméno] a [jméno] [příjmení], zamítnut návrh na určení, že žalobce [jméno] [příjmení], je vlastník nemovitosti (poloviční spoluvlastník celého pozemku). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka [obec] ze dne 27. 4. 2010 byl napadený rozsudek soudu prvé instance zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 5. 3. 2013 Okresní soud v Děčíně opětovně rozhodl tak, že žalobu zamítl, kdy namísto původního žalobce již figurovali dědic žalobce. Odvolací soud usnesením ze dne 29. 11. 2013 rozhodnutí zrušil a věc opět vrátil soudu prvé instance k novému projednání a rozhodnutí. Rozsudkem ze dne 5. 5. 2015 Okresní soud v Děčíně rozhodl tak, že žalobu opět zamítl, kdy odvolací soud rozsudkem ze dne 21. 2. 2017 rozhodnutí změnil tak, že původní vlastník [jméno] [příjmení], [datum narození], byl ke dni smrti vlastníkem nemovitosti. Vkladovou listinou pro zápis povinného do katastru nemovitostí jako vlastníka nemovitosti bylo usnesení Okresního soudu v Děčíně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabylo právní moci ke dni 4. 7.2017. V dovolacím řízení nebyla odložena vykonatelnost nezákonného rozsudku, který nabyl právní moci dne 12. 4. 2017. Proti nezákonnému rozsudku bylo podáno dovolání, kdy Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 3. 2018 nezákonný rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Rozsudkem ze dne 2. 9. 2020 odvolací soud rozhodl tak, že žalobu zamítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 10. 2020. V mezičase bylo zahájeno exekuční řízení vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka] proti povinnému a [jméno] [příjmení]. Dne 4. 12. 2017 podali žalobci k Okresnímu soudu v Děčíně vylučovací žalobu nemovitosti z exekuce, která byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byla provedena dražba nemovitosti. Dne 7. 2. 2018 bylo řízení o vylučovací žalobě zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne xanon [číslo].

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda je dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozsudkem ze dne 21. 2. 2017 a nesprávným úředním postupem soudního exekutora v podobě neodročení dražebního jednání a škodou žalobců, tedy zda nárok na náhradu škody žalobcům svědčí, ačkoliv nebyla odložena vykonatelnost nezákonného rozsudku, tento rozsudek nebyl exekučním titulem v exekučním řízení a povinný stal vlastníkem poloviny nemovitosti na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně, č. j. [číslo jednací], nikoliv nezákonného rozsudku. Mezi účastníky bylo sporné, zda neodročení dražby ze dne 18. 12. 2017 bylo nesprávným úředním postupem soudního exekutora či nikoliv, zda podaná vylučovací žaloba u Okresního soudu v Děčíně, [spisová značka] byla žalobou zjevně bezúspěšnou či nikoliv, zda žalobci využili všech účinných prostředků k hájení práv. Také bylo sporu zejména o tom, zda je dána příčinná souvislost, když podaná excindační žaloba ze dne 4.12.2017 byla zastavena pro nezaplacení soudního poplatku dne 6.3.2018 či naopak se nejednalo o účinný prostředek k hájení práv žalobců, když nemovitost byla již prodána. Konečně bylo sporné, zda je žaloba předčasná či nikoliv. <b>6. Soud učinil následující zjištění.</b> 7. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a ve stručnosti to, že žalobcům byla soudním exekutorem způsobena škoda ve výši 1 977 248,20 Kč, když neodročil dražební jednání dne [datum rozhodnutí] v rámci exekuce [spisová značka], přestože žalobci podali vylučovací žalobu nemovitosti z exekuce k Okresnímu soudu v Děčíně, která byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a prodal nemovitost žalobců. Žaloba je pro částku 2 522 751,80 Kč podána předčasně, neboť této částky se mohou žalobci domoci v rámci incidenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem [spisová značka].

8. Z kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2003 vč. dodatku [číslo] soud zjistil, že na základě této smlouvy dne 14. 4. 2003 prodal [jméno] [příjmení], [datum narození], žalobcům nemovitost za částku 1 200 000 Kč. Podpisy na smlouvě dne 15. 4. 2013 úředně ověřila notářská tajemnice [jméno] [příjmení] pověřená JUDr. [jméno] [příjmení], která prohlásila, že smlouva byla před ní vlastnoručně podepsána s ověřením totožnosti. Na základě této smlouvy se žalobci stali vlastníky druhé ½ nemovitosti a byli jako vlastníci zapsáni do katastru nemovitostí s účinky vkladu ke dni 23. 4. 2003 (V [číslo] 2003 [číslo] dle výpisu z katastru, č. l. 59).

9. Z výpisů z katastru soud zjistil, že ke dni 5. 5. 2003 byli jako vlastníci nemovitosti evidováni žalobci na základě kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2003 (V [číslo] 2003 [číslo]). Ke dni 30. 6. 2017 byl evidován jako vlastník [jméno] [příjmení], [datum narození] na základě nezákonného rozsudku (V [číslo]), ke dni 4. 12. 2017 byl evidován jako vlastník povinný na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně, č. j. [číslo jednací] (V [číslo]).

10. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], se jako žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem nemovitosti. Žaloba byla opakovaně zamítnuta, což bylo opakovaně rušeno odvolacím soudem. Dne 20. 10. 2010 zemřel [jméno] [příjmení], [datum narození]. Řízení bylo přerušeno do dědického řízení OS [obec] sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] bylo v řízení pokračováno. Dne 3. 10. 2013 na místo původního žalobce nastoupil povinný [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne 5. 5. 2015 byla žaloba opětovně zamítnuta. Dne 21. 2. 2017 bylo rozhodnutí změněno tak, že bylo určeno, že původní žalobce byl ke dni smrti vlastníkem ½ nemovitosti s právní mocí rozhodnutí 31. 3. 2017 (dle doručenek č. l. 302 – 30. 3. 2017 a 31. 3. 2017). Ve spise je rovněž založeno usnesení OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s právní mocí dne 4. 7. 2017, kde je konstatováno, že zůstavitel zanechal dodatečně objevený majetek (nemovitost), jehož dědicem se stal povinný. Nezákonný rozsudek byl zrušen Nejvyšším soudem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro nepřezkoumatelnost a vadu řízení, kdy bylo rozhodnuto o jiném předmětu řízení, aniž by bylo současně rozhodnuto o změně žaloby. Usnesením ze dne 7. 1. 2019 byli účastníci vyrozuměni o přerušení řízení pro insolvenci povinného. Dne 14. 3. 2019 bylo pokračováno v řízení a rozhodnuto o změně žaloby. Ve spise je založena žaloba žalobců ze dne 14. 5. 2019 na vyloučení výtěžku ze zpeněžení nemovité věci ve výši 2 522 751,80 Kč projednávaná v insolvenčním řízení povinného [insolvenční spisová značka]. Toto incidenční řízení je vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] a bylo přerušeno do skončení řízení Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byla žaloba na určení zamítnuta, neboť požadované rozhodnutí v projednávané věci již nemůže sloužit jako podklad pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, protože nemovitost nabyla třetí osoba v dražbě, čímž žaloba na určení mezi účastníky ztratila praktického významu. Řízení pravomocně skončilo dne 5. 10. 2020.

11. Z vylučovací žaloby žalobců ze dne 30. 11. 2017 soud zjistil, že žalobci dne 4. 12. 2017 podali vylučovací žalobu k Okresnímu soudu v Děčíně, kterou se domáhali vyloučení nemovitosti z exekuce soudního exekutora sp. zn. [spisová značka], neboť k ní měli vlastnické právo, přičemž upozornili, že proti nezákonnému rozsudku podali dovolání.

12. Ze spisu soudního exekutora sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl soudní exekutor o provedení exekuce prodejem nemovitosti pro vymožení 4 132 170 Kč s příslušenstvím na základě vykonatelného notářského zápisu notářky [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [spisová značka] ve věci oprávněné [jméno] [příjmení]. Dne 27. 9. 2017 žalobci oznámili soudnímu exekutorovi, že na základě nezákonného rozsudku a usnesení o dědictví sp. zn. [spisová značka] je v katastru zapsán povinný, ačkoliv vlastníky jsou žalobci, kteří se domáhají zrušení rozsudku podaným dovoláním. Žalobci varovali soudního exekutora před nevratností dražby a případným nesprávným úředním postupem. Z dražební vyhlášky soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že cena nemovitosti v době konání dražby činila 4 500 000 Kč. Tato cena byla závazně stanovena výrokem III. usnesení o ceně nemovitosti soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), z které soud vyšel, a která byla stanovena na základě závěru přesvědčivého znaleckého zkoumání dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na ceny nemovitostí, [číslo] který je rovněž součástí exekučního spisu. Dne 5. 12. 2017 oznámením ze dne 4. 12. 2017 oznámili žalobci soudnímu exekutorovi, že podali žalobu na vyloučení nemovitosti z exekuce a upozornili soudního exekutora, že nelze konat dražbu a je nutné dražební jednání odročit na neurčito s odkazem na § 336i o. s. ř. Usnesením o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 17. 1. 2018, nabyla nemovitost za nejvyšší podání 3 000 000 Kč [právnická osoba] Usnesením ze dne 22. 12. 2017 byla přihláška žalobců odmítnuta pro neúplnost bez možnosti odvolání.

13. Hlavními důkazy pro posouzení nároku žalobců byl spis Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka] a soudního exekutora sp. zn. [spisová značka], z nichž plynou veškeré skutečnosti podstatné pro posouzení vzniku odpovědnosti státu za škodu. Pokud jde o výši škody v podobě ceny nemovitosti žalobců. Soud vyšel z usnesení soudního exekutora č. j. č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací] (§ 135 odst. 2 o. s. ř.). Soud zdůrazňuje, že o ceně nemovitosti bylo soudním exekutorem již pravomocně rozhodnuto (viz § 159a odst. 4 o. s. ř.). Soud k tomu uvádí, že se jedná o věc rozhodnutou, kterými jsou vázáni účastníci i soud v projednávané věci, neboť žalobci mají legitimní očekávání, že na základě obdobného skutkového stavu soud rozhodne stejně (otázku ceny nemovitosti). Soud ostatně neměl žádného dobrého důvodu se od ocenění nemovitosti odchýlit, když tato cena byla stanovena na základě závěrů přesvědčivého znaleckého zkoumání dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na ceny nemovitostí, [číslo] který je rovněž součástí exekučního spisu. Pokud jde o vlastnictví žalobců k nemovitosti, žalobci se stali vlastníkem nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí, konkrétně V [číslo] 2003 [číslo] (srov. § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013) na základě kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2003 (viz výše). Pokud došlo k zamítnutí určovací žaloby povinného jako právního nástupce [jméno] [příjmení], [datum narození], měl nastat stav, který předcházel zahájení řízení Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka], pochybením soudního exekutora k tomu však nedošlo, neboť dne 18. 12. 2017 byla nemovitost žalobců prodána bez možnosti žádat její vrácení (nabytí vlastnictví třetí osobou soudní dražbou představuje originární způsob nabytí vlastnického práva). Účastníci skutkový děj v zásadě líčili stejně, lišili se zejména v právním hodnocení věci. Soud se proto dále zaměřil na úvahy, proč ve shodě s žalobci má za to, že pochybením státu jim byla způsobena škoda, a že jim nelze vyčítat nevyužití neúčinných prostředků k ochraně práva.

14. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (předběžné uplatnění nároku na náhradu škody vč. doručenky, akceptační dopis žalované z dne 8. 12. 2020 a stanovisko žalované ze dne 25. 10. 2021). Soud také blíže nehodnotily ty důkazy, z kterých by učinil duplicitní skutková zjištění ke spisu soudního exekutora sp. zn. [spisová značka] (exekuční příkaz soudního exekutora ze dne 3. 7. 2017, sdělení žalobců ze dne [datum rozhodnutí] j. [číslo jednací], dražební vyhláška soudního exekutora 16.11.2017, oznámení žalobců ze dne 4.12.2017 s doručenkou) a spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka] (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud blíže nehodnotil stanovisko soudního exekutora ze dne 13. 7. 2021, neboť obsahuje jen právní argumentaci, kterou převzala žalovaná a skutečnosti duplicitní ke shora uvedeným spisům.

15. V závěru o skutkovém stavu soud shrnuje, že soudní exekutor pod sp. zn. [spisová značka] provedl dne [datum rozhodnutí] dražbu nemovitosti žalobců, ačkoliv dne 30. 11. 2017 žalobci podali nikoli zjevně bezúspěšnou vylučovací žalobu u Okresního soudu v Děčíně vedenou pod sp. zn. [spisová značka] na vyloučení nemovitosti z exekuce, čímž žalobcům způsobil škodu ve výši 1 977 248,20 Kč odpovídající části ceny nemovitosti (4 500 000 Kč), přičemž výtěžku v rozsahu 2 522 751,80 Kč se žalobci dosud domáhají v rámci incidenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem [spisová značka]. [příjmení] 1 977 248,20 Kč je pro žalobce nenávratně ztracena a nebyla žalovanou uhrazena ani po předběžném uplatnění nároku žalobců dne 8. 12. 2020 u žalované.

16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

19. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

20. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

22. Podle § 336i odst. 1 o. s. ř. bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě. <b>23. Soud věc posoudil po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk, když dospěl k závěru, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul státu v podobě nesprávného úředního postupu soudního exekutora spočívající v porušení ustanovení o způsobu provádění dražby, konkrétně § 336i o. s. ř. za užití § 52 odst. 1 exekučního řádu, dle kterého měl soudní exekutor odročit provádění dražby a nikoli nemovitost prodat třetí osobě, neboť žalobci podali žalobu na vyloučení prodávané nemovitost z rozhodnutí, která nebyla zjevně bezúspěšná.</b> 24. Žalovaná podle § 3 písm. b) OdpŠk odpovídá za činnost soudního exekutora jako úřední osoby, které byl svěřen výkon veřejné moci.

25. Soudní exekutor neodročil jednání a prodal nemovitost třetí osobě, čímž vznikla žalobcům škoda odpovídající ceně nemovitosti. Ta je pro účely prodeje nemovitosti v dražbě přesně určena znaleckým zkoumáním a rozhodnutím soudního exekutora. Žalovaná se nemůže dovolávat, že by cena byla určena nepřesně, neboť by se tak mohlo stát jen dalším pochybením státu při určení ceny nemovitosti v dražbě. Soud tak o ceně nemovitosti ve výši 4 500 000 Kč nemá pochyb. Ztráta této majetkové hodnoty je v zřejmé souvislosti s postupem soudního exekutora, protože pokud by nemovitost neprodal, žalobci by nadále disponovali vlastnickým právem k nemovitosti na základě kupní smlouvy 15. 4. 2003 zaknihované vkladem do katastru nemovitosti V [číslo] 2003 [číslo], jak tomu bylo před zahájením soudního řízení Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka]. Postup soudního exekutora tak lze považovat za hlavní a výlučnou příčinu škody žalobců.

26. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 9. 6. 2021. Žalobcům proto náleží dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z přiznané částky od 9. 6. 2021 do zaplacení.

27. Žalobci jsou jako manželé oprávněni žádat škodu po žalované společně a nerozdílně podle § 696 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

28. K obraně žalované soud uvádí následující.

29. Je v zásadě nerozhodné, na základě jakého exekučního titulu byla vedena exekuce. Pouze v případě, že by exekuce byla vedena vůči žalobcům lze vyloučit vznik škody, neboť pak by výtěžek z exekuce směřoval na úhradu uvažovaných dluhů žalobců a ke snížení majetku žalobců by nedošlo. O takový případ se však nejedná.

30. Nezákonnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla důvodem, proč mohla dražba nemovitosti proběhnout na prvním místě. Lze si hypoteticky představit, že by soudní exekutor prodal nemovitost i bez předchozího řízení Okresního soudu v Děčíně sp. zn. [spisová značka], což je důvod, proč za právně podstatnou příčinu shledal pouze neodročení dražebního jednání a prodej nemovitosti. Pochybení soudního exekutora v případě prodeje nemovitosti žalobců odlišné od povinného třetí osobě stačí pro závěr o odpovědnosti státu za škodu bez dalšího. Pochybení soudního exekutora v rozhodné době nebylo nijak flagrantní právě s ohledem na pravomocný nezákonný rozsudek, díky kterému byl evidován v katastru nemovitostí jako vlastník právní předchůdce povinného. To vedlo k tomu, že v dědickém řízení byl objeven další majetek zůstavitele a jako vlastník nemovitosti byl podle usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] evidován povinný jako dědic. Žalovaná má pravdu, že povinný nebyl evidován jako vlastník přímo dle nezákonného rozsudku, ten však byl jedinou příčinou, proč byla do aktiv dědictví zahrnuta i nemovitost žalobců. Žalobci proti usnesení dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] neměli procesních prostředků, které by jim zákon k ochraně jejich práva poskytoval (srov. § 8 odst. 3 OpdŠk). Soud v této souvislosti připomíná, že se má jednat o prostředky účinné nápravy. Žalobci ani nebyli účastníky dědického řízení, a odvolání do tohoto usnesení by bylo proto marné. Navíc dědické usnesení nabylo právní moci den svého vyhlášení (4. 7. 2017).

31. Návrh na odklad vykonatelnosti nemůže být považován za efektivní procesní prostředek nápravy porušení způsobených nezákonným rozhodnutím, proto nemůže být obrana žalované, že se žalobci nedomáhali odkladu vykonatelnosti nezákonného rozsudku podstatná ([spisová značka]).

32. V této souvislosti soud připomíná, že odpovědnostním titulem je nesprávný úřední postup soudního exekutora. U nesprávného úředního postupu není podmínka vyčerpání všech opravných prostředků či nutnost výslovného zrušení pro nezákonnost.

33. Zastavení řízení o vylučovací žalobě pro nezaplacení soudního poplatkům nelze klást k tíži žalobcům, neboť se tak stalo z důvodu pochybení soudního exekutora. V situaci, kdy byla nemovitost prodána třetí osobě, a veškerá práva k nemovitosti žalobců zanikly provedením dražby, nemohla mít vylučovací žaloba po 18. 12. 2017 žádných účinků. Zastavení řízení dne xanon [číslo] pro nezaplacení soudního poplatku nelze klást k tíž žalobcům. Žalobci tím naopak nemnožili škodu vykládáním marným neúčelných nákladů na řízení, které již nemohlo ničeho změnit.

34. K námitce žalované, že se žalobci přihlásili do exekučního řízení a účastnili se jej, lze upozornit, že usnesením ze dne 22. 12. 2017 byla přihláška žalobců odmítnuta bez možnosti odvolání. Žalobci pak neměli možnost napadnout usnesení o příklepu č. j. [číslo jednací], neboť toto usnesení jim nebylo doručováno a žalobci ani neměli možnost oprávněně podat odvolání do tohoto usnesení (srov. § 336k o. s. ř.).

35. Důvodem, proč nebyla dražba odročena, bylo nepřiměřené spolehnutí soudního exekutora na správnost nezákonného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které však bylo posléze zrušeno Nejvyšším soudem Soudní exekutor měl žalobu nesprávně za zjevně bezdůvodnou. Zjevná bezúspěšnost může být dovozena pouze na základě tvrzení navrhovatele bez provedeného dokazování. Soudní exekutor žalobce odbyl, když uvedl, že„ Žalobci nejsou dle jeho názoru legitimováni k podání vylučovací žaloby, protože jim nesvědčí vlastnické právo k draženému spoluvlastnickému podílu.“ Tento závěr učinil soudní exekutor za situace, kdy žalobci vedli více než 13 let spor, ve kterém bránili své vlastnické právo a zdůraznili, že v dané věci podávají dovolání, a že své vlastnické právo budou prosazovat i v rámci vylučovací žaloby. Tento závěr nebyl soudní exekutor oprávněn učinit bez provádění dokazování a nejednalo se tak o situaci, kdy mohl konat dražbu, protože vylučovací žaloba je zjevně bezdůvodná. S podáním vylučovací žaloby (srov. § 267 o. s. ř.) není ex lege spojen následek odkladu výkonu rozhodnutí. Opačný přístup zákonodárce lze však spatřit v odst. 1 komentovaného ustanovení, podle nějž platí, že zjistí-li soud podání vylučovací žaloby, je jeho povinností odročit dražební jednání do pravomocného rozhodnutí o této žalobě. Vzhledem k tomu, že zákon užívá sousloví "bylo-li soudem zjištěno", lze ke skutečnosti podání vylučovací žaloby přihlédnout i z vlastní úřední činnosti, nejen na základě podnětu třetí osoby uplatňující své právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. LAVICKÝ, Petraj. Občanský soudní řád: Praktický komentář (Systém ASPI k § 336i o. s. ř.), Wolters Kluwer. Povinné odročení dražebního jednání, od kterého lze upustit pouze ve výjimečných případech, je stanoveno právě proto, aby nedošlo k neodstranitelným následkům jako se tak stalo v projednávaném případě.

36. Realita je totiž taková, že v roce 2003 žalobci vlastnili nemovitost a jako vlastníci byli i zapsáni v katastru nemovitostí, aby po řadách soudních řízení na základě provedené dražby zjistili, že žádnou nemovitost nevlastní a nebyla jim ani vyplacena žádná náhrada, ačkoliv žalobcům stran jejich postupu nelze ničeho vyčítat. Část ceny nemovitosti v rozsahu 1 977 248,20 Kč je pro žalobce nenávratně ztracena, neboť se jí nelze domáhat ani v rámci vydání výtěžku po povinném, když výtěžek činil jen 2 522 751,80 Kč.

37. Z výše uvedených důvodů soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

38. Jedinou důvodnou obranou žalované je námitka, že částky 2 522 751,80 Kč se žalobci mohou stále domoci v rámci incidenčního sporu o vydání výtěžku. U žalobců došlo k snížení majetku prodejem nemovitosti, avšak současně jim jako věřitelům vzniklo právo domoci se vydání výtěžku proti povinnému. Žalobcům proto dosud škoda v této části nevznikla dle zásady, že stát, je až posledním dlužníkem ([spisová značka]).

39. Z výše uvedených důvodů soud žalobu částečně zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

40. Vzhledem k tomu, že oba účastníci nebyli v zhruba stejném poměru úspěšní, soud žádnému z nich podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.