22 C 115/2023

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 63 346 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 096 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 63 346 Kč způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením vedeného pro změnu výše přiznaného příspěvku na péči u Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka], [číslo jednací] (dále též„ posuzované řízení“). Žalobkyně uvedla, že věc byla banální, na délce řízení se nepodílela a řízení pro ni mělo velký význam, když se jednalo o záležitost sociálního zabezpečení, žalobkyně je odkázána na péči ostatních.

2. Žalovaná vyjádřením ze dne [datum] žalobou tvrzený nárok neuznala. Žalovaná popsala průběh řízení, přičemž shledala žalobcem mimo soud podanou žádost o odškodnění nedůvodnou. Navrhuje, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným bylo předběžné uplatnění nároku u žalované.

5. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda bylo původní řízení nepřiměřeně dlouhé, zda se jednalo o řízení složité, zda se žalobkyně či orgány veřejné moci podílely na délce řízení, a zda mělo řízení pro žalobkyni zvýšený význam. Sporné bylo i to, jaká je adekvátní výše případného zadostiučinění. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 6. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.

7. Ze spisu Úřadu práce České republiky sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] došel Úřadu práce České republiky – krajská [pobočka] (dále také„ ÚP“) návrh žadatele [celé jméno žalobkyně] (dále také„ žadatelka“) na změnu výše přiznaného příspěvku na péči z důvodu nezvládání 7 životních funkcí. Výzvou ze dne [datum] byla žadatelka vyzvána k doložení vyplněného zjišťovacího dotazníku. Dne [datum] došel ÚP žadatelkou vyplněný dotazník. Dne [datum] v [obec] od 10:15 hod. do 11:00 hod. provedeno sociální šetření sociálním pracovníkem. Dne [datum] doručil ÚP žádost OSSZ – [město] o posouzení stupně závislosti pro žadatelku. Usnesením ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] v právní moci [datum rozhodnutí] [číslo jednací], Úřad práce přerušil řízení o návrhu žadatelky, z důvodu posuzování stupně závislosti oprávněné osoby na pomoci jiné fyzické osoby. Dne [datum] došel ÚP vypracovaný posudek o zdravotním stavu, ve kterém stálo, že žadatelka nezvládá 6 základních životních potřeb. Rozhodnutím ze dne [datum] rozhodl ÚP o zvýšení příspěvku na péči z 880 Kč na 4 400 Kč měsíčně od listopadu 2020, neboť nezvládá 6 základních životních potřeb, a proto je považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. Dne [datum] došlo ÚP odvolání žadatelky proti rozhodnutí o zvýšení příspěvku na péči, neboť žadatelka nezvládá 7 základních životních potřeb (včetně péče o zdraví), tedy správně se má považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. Nesprávné rozhodnutí je způsobeno tím, že posudek OSSZ nezohlednil syndrom karpálního tunelu. Dne [datum] byla věc předložena Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také„ MPSV“) za účelem rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] odvolací orgán obdržel z PK MPSV posudek o zdravotním stavu odvolatelky, který odlišně oproti OSSZ neuznává jako samostatně nezvládanou základní životní potřebu osobní aktivity, ale zároveň je neurologickým vyšetřením doložen stav, že odvolatelka není schopna zvládat základní životní potřebu péči o zdraví. Dne [datum] PK MPSV provedla doplňující posouzení zdravotního stavu na podnět odvolatelky se závěrem, že se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., a tedy neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru ze dne [datum]. Rozhodnutím MPSV ze dne [datum] v právní moci dne [datum] bylo zamítnuto odvolání žadatelky a rozhodnutí ÚP potvrzeno, neboť odvolatelka je s ohledem na svůj věk schopna zvládat životní potřebu osobní aktivity, ač na druhou stranu odvolací orgán přiznává, že odvolatelka není schopna základní potřeby péče o zdraví. Dne [datum] byl MPSV doručen spis ÚP za účelem jeho odeslání [název soudu] k rozhodnutí o správní žalobě. Dne [datum] došlo ÚP sdělení o pokračování v řízení, neboť rozhodnutí MPSV bylo zrušeno a vráceno MPSV k dalšímu projednání v rámci soudního řízení správního pro vady řízení, protože správní orgán vycházel z neúplného a nepřesvědčivého posouzení otázek, zda žalobkyně zvládá základní životní potřebu – osobní aktivity. Rozhodnutím MPSV v právní moci [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo rozhodnutí ÚP změněno tak, že nově zní: poskytovat příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně od [datum] s následujícím odůvodněním. Po obdržení rozsudku soudu odvolací orgán dne [datum] provedl sociální šetření v místě bydliště odvolatelky a požádal PK MPSV o posouzení zdravotního stavu odvolatelky s ohledem na závěry soudu. Dne [datum] provedla PK MPSV nové posouzení a to takové, že považuje odvolatelku za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III, přičemž tento zdravotní stav byl ode dne [datum] i k datu vydání napadeného rozhodnutí. PK MPSV souhlasilo s 6 nezvládanými potřebami z posudku OSSZ a zároveň dodalo, jako ve svém předchozím posudku, že odvolatelka nezvládá potřebu péči o zdraví. Z důvodu úplnosti a přesvědčivosti posudku odvolací orgán požádal PK MPSV o doplňující posouzení a usnesením přerušil odvolací řízení. Doplňující posudek ze dne [datum] obdržel odvolací orgán dne [datum], ve kterém shledává středně těžkou závislost odvolatelky (stupeň II), protože nezvládá 6 potřeb, přičemž dle názoru PK MPSV zvládá potřebu osobní aktivity. Z důvodu, že se PK MPSV v doplňujícím posudku nevypořádala s předchozími posudky a řádně neodůvodnila odlišné posouzení stupně závislosti ve vztahu k minulým posouzením, odvolací orgán požádal o další doplňující posudek, který obdržel dne [datum], ve kterém PK MPSV zopakovala závěry z posudku ze dne [datum]. Dne [datum] odvolací orgán obdržel srovnávací posudek PK MPSV, který považuje odvolatelku za osobu závislou ve III. stupni (těžká závislost) a tento stav byl od data [datum], neboť nezvládá 7 životních potřeb. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], čímž řízení skončilo.

8. Ze spisu správního soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] došla [název soudu] žaloba žalobkyně [celé jméno žalobkyně] na zrušení rozhodnutí – příspěvek na péči. Dne [datum] žaloba rozeslána k vyjádření žalované. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované. Dne [datum] vyjádření žalované rozesláno. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] v právní moci [datum rozhodnutí] zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], neboť podle názoru soudu nejsou závěry posudku PK MPSV, zda žalobkyně zvládá potřebu osobní aktivity, úplné a přesvědčivé, a tedy soud zrušil rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaný vycházel z neúplného a nepřesvědčivého posouzení odborných otázek.

9. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se týkaly nesporného předběžného uplatnění nároku. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byl duplicitní ke skutkovým zjištěním učiněným ze spisu posuzovaného řízení. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení a spis správního soudu. Pro nadbytečnost soud neprováděl spis odvolacího správního orgánu. <b>Skutkový závěr</b> 10. Lze shrnout, že v rámci složitého posuzovaného řízení, které ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum] do [datum], tj. zhruba 1 rok a 7 měsíců byla žalobkyni způsobena újma spočívající v nejistotě z výsledku řízení. Žalobkyně se nepodílela na délce řízení, které bylo stiženo vadou, pro kterou správní soud rozhodnutí správního orgánu zrušil. Řízení bylo pro žalobkyni zásadně významné, když se jednalo o osobu zdravotně postiženou a jeho předmětem byla záležitost sociálního zabezpečení žalobkyně. <b>Právní posouzení</b> 11. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ SŘ“) správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 71 odst. 2 SŘ vydáním rozhodnutí se rozumí a) předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:", b) ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení (§ 72 odst. 1), c) vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li doručováno podle § 25, d) poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu, nebo e) odeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa veřejné správy k postupu podle § 19 odst. 3; na písemnosti se tato skutečnost vyznačí slovy:„ Vypraveno dne:“.

15. Podle § 71 odst. 3 SŘ pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

16. Podle § 71 odst. 4 SŘ nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil.

17. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., zákon [obec] národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ PSZ“) ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

18. Podle § 8 odst. 1 PSZ okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují a) invaliditu a změnu stupně invalidity, b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost, c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu85) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

19. Podle § 16a odst. 2 PSZ lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 9 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.

20. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

21. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]).

22. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

23. Žalobkyně začala trpět nejistotou ohledně výsledku řízení, když byl návrh na změnu výše příspěvku na péči dne [datum] doručen Úřadu práce České republiky – krajská [pobočka]. Období nejistoty pak skončilo dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [číslo jednací], kterým MPSV rozhodlo o změně rozhodnutí Úřadu práce o navýšení příspěvku na péči. Celková doba řízení tak činí zhruba 1 rok a 7 měsíců.

24. Řízení bylo složité. Řízení bylo složité po skutkové stránce, neboť k posouzení zdravotního stavu žalobkyně bylo zapotřebí odborného zkoumání, k čemuž byly zpracovány znalecké posudky. Řízení u správního orgánu probíhalo na dvou stupních a do rozhodování byla zapojena i soudní soustava na jednom stupni. Řízení nebylo složité po právní stránce. Za skutkovou složitost soud snížil zadostiučinění o minus 10 % a za počet stupńů zapojených do rozhodování, kdy vyřízení každého opravného prostředku si vyžádá určitý časový prostor soud snížil zadostiučinění o dalších minus 10 % Za složitost soud snížil zadostiučinění o 20 %. <b>25. Žalobkyně se na prodloužení řízení nepodílela.</b> 26. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení jen částečně. Na úvod je třeba říct, že správní orgány dodržovaly zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, protože musely za účelem vydání takového rozhodnutí vyčkat odborného posudku. Úskalím postupu správních orgánů však bylo, že nové posouzení závislosti žalobkyně a nevypořádání znaleckého posudku s předchozími již zpracovanými a zrušení správního rozhodnutí pro vady, soud proto za výše uvedený nekoncentrovaný postup a zrušení zvýšil zadostiučinění za postup orgánů veřejné moci o plus 10 %.

27. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo zvýšený význam. Posuzované řízení patří typově mezi ta, která mají velký význam pro žalobkyni velký význam (srov. stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206 / [číslo]). Zároveň soud přihlédl k tomu, že žalobkyně je osobou zdravotně postiženou, odkázanou na péči ostatních, takže průběhem řízení trpěla více úkorně. Stran významu řízení pro žalobkyni soud zvýšil zadostiučinění o 30 %.

28. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva, protože se žalobkyně na délce řízení nepodílela a význam řízení nebyl nepatrný.

29. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč [název soudu] taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

30. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na 15 000 Kč, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na 7 500 Kč, když každé řízení musí určitou dobu trvat. Základní orientační částka za celou dobu původního řízení činí 11 875 Kč.

31. Základní zadostiučinění 11 875 Kč soud zvýšil celkově o 20 %, jak je uvedeno výše, takže výsledná částka zadostiučinění činí 14 250 Kč.

32. Z výše uvedených důvodů soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

33. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, avšak náleží jí plná náhrada, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady účastníka, který nebyl zastoupen podle § 137 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni náleží dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 3 citované vyhlášky za podání žaloby 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

35. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.