22 C 124/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované IČO , sídlem adresa žalované o 2 717 309,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 2 717 309,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala 2 717 309,40 Kč s příslušenstvím odpovídající ¼ podílu vynaložených nákladům v letech [rok] až [rok] na neodkladnou rekonstrukci budovy [adresa], na parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kterou spoluvlastnil ¼ [jméno] [příjmení], který zemřel [datum]. Dne [datum] se žalobkyně dozvěděla, že dle usnesení dědického soudu se stala vlastníkem podílu žalovaná. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně provedla částečný zápočet v rozsahu 343 180 Kč na pohledávku žalované. Žalovaná částka se dle žalobkyně nemohla promlčet před tím, než se žalobkyně dozvěděla, že se stala žalovaná spoluvlastníkem budovy.

2. Žalovaná žalobu neuznala a vznesla námitku promlčení. Žalobkyně se dozvěděla již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], že [jméno] [příjmení] zemřel. K zahájení dědickému řízení dala podnět žalobkyně a neznámým dědicům byl ustanoven opatrovník. Žalobkyni bylo též známo, že byl zůstavitel bezdětný a svobodný. Žalobkyně měla a mohla vědět, že dědictví připadne žalované po uplynutí lhůty neznámým dědicům o dědickém právu a právu jej odmítnout. Žalobkyně také již po dokončení prací mohla žalovat neznámé dědice zůstavitele. Nárok je proto promlčen.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je svěřeným správcem domu [adresa], na parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který je v ¾ vlastnictvím [územní celek] a žalovaná je ¼ spoluvlastníkem budovy po zemřelém [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], jehož nástupcem se dle dědického usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stala žalovaná. Žalobkyně provedla rekonstrukci předmětné budovy v letech [rok] až [rok]. Jediným dalším soudním sporem mezi účastníky byla žaloba žalované na zaplacení dlužného nájemného, z čehož plyne, že se žalovaná jako spoluvlastník nedomáhala zrušení rozhodnutí žalované vynaložit na rekonstrukci budovy žalované náklady.

4. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda se jednalo o nekladnou rekonstrukci, jaká byla výše nákladů na rekonstrukci, kdy se žalobkyně dozvěděla, že budovu spoluvlastní nově žalovaná, a zda je toto rozhodné pro plynutí promlčecí doby, zda došlo k zániku části dluhu započtením dle dopisu ze dne [datum], a zda se k námitce žalované pohledávka promlčela.

5. Soud má ve stručnosti za prokázané, že žalobkyně vynaložila v letech [rok] až [rok] na záchranu společné budovy 10 869 237,62 Kč z nutnosti její rekonstrukce, která by bez ní urychleně degradovala a chátrala. Žalobkyně náklady vynaložila při vědomí, že [jméno] [příjmení] jako spoluvlastník ¼ budovy zemřel, a že za náklady rekonstrukce v rozsahu ¼ odpovídají dědicové [jméno] [příjmení]. Od [datum], kdy byla sejmuta výzva dědického soudu neznámým dědicům, žalobkyně též mohla a měla vědět, že jediný majetek [jméno] [příjmení] představující podíl na nemovitosti připadne státu, neboť se žádný dědicové o tento majetek nepřihlásili. Žalobkyni ničeho nebránilo své právo uplatnit u soudu vůči neznámým dědicům, kdy tak úspěšně mohla učinit nejpozději do konce roku [rok].

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví předmětné budovy po [jméno] [příjmení] z důvodu jeho nezájmu o spoluvlastnictví. Zástupci žalobkyně bylo dne [datum] soudem sděleno, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno, neboť žalovaný ztratil právní způsobilost před jeho zahájením. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Lze tak uzavřít, že v letech [rok] až [rok] žalobkyně již věděla o smrti [jméno] [příjmení].

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] dala žalobkyně podnět k zahájení řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] z důvodu jeho spoluvlastnictví ¼ budovy. Dne [datum] soud ustanovil neznámým dědicům zůstavitele opatrovníka. Dne [datum] byly vyhláškou neznámý dědicové vyzváni o možnosti přihlásit se k dědictví nebo jej odmítnout do 1 měsíce od vyvěšení vyhlášky. Vyhláška vyvěšena dne [datum] sejmuta [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], bylo potvrzeno, že podíl na budově připadl [žalované] zastoupené [anonymizováno 7 slov]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Lze tak uzavřít, že [datum], kdy byla sejmuta výzva dědického soudu neznámým dědicům, žalobkyně mohla a měla vědět, že jediný majetek [jméno] [příjmení] představující podíl na nemovitosti připadne státu. Tato znalost je však pro řešení sporu podružná, neboť žalobkyni ničeho nebránilo žalovat neznámé dědice [jméno] [příjmení], čímž by své právo uplatnila v promlčecí lhůtě.

8. Z účetních dokladů s tabulkou soud zjistil, že na rekonstrukci budovy v letech [rok] až [rok] žalobkyně vynaložila částku 10 869 237,62 Kč.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soud zjistil, že náklady na rekonstrukci byly dle doporučení znalce vynaloženy na záchranu společné budovy, která bez této rekonstrukce urychleně degradovala a chátrala.

10. Z tabulky hospodaření domu, dopisu žalobkyně ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum] a odpověď žalované ze dne [datum] soud neučinil žádných podstatných zjištění. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. [číslo jednací], je duplicitní k dokazování dědickým spisem.

11. Za hlavní důkaz lze označit spis Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka], ze kterého je zřejmé, že žalobkyně vynakládala prostředky v době, kdy již věděla o úmrtí [jméno] [příjmení], a tedy i o tom, že povinnost uhradit jí poměrnou část nákladů na rekonstrukci společné budovy nesou jeho dědicové.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení nároku, zabýval se soud předně důvodností této námitky, kterou shledal důvodnou.

13. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

14. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

15. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

16. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

18. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

19. Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. (2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

20. Podle § 1634 odst. 1 o. z. nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle § [číslo] odst. 1 věty třetí. (2) Vůči jiným osobám má stát stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu.

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byť to v o. z. již není výslovně zakotveno, přidržuje se nadále koncepce, podle níž dědické právo spočívá na principu přechodu práv a povinností ze zůstavitele na dědice ze zákona (ex lege) zásadně okamžikem smrti zůstavitele.

22. Soud posoudil věc podle shora citovaných ustanovení. Počátek tříleté promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o. z. soud stanovil ke konci roku [rok], ve kterém naposledy vynaložila náklady ne rekonstrukci budovy. Již v té době žalobkyně mohla a měla vědět, že při úmrtí [jméno] [příjmení], o kterém se žalobkyně prokazatelně dozvěděla již dne [datum] v řízení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka], odpovídají za poměrnou část nákladů jeho dědicové, na které povinnosti spojené se spoluvlastnictvím budovy přešly okamžikem jeho smrti ([spisová značka]). Nebylo zde proto období, kdy by povinnost uhradit žalobkyni podíl na nákladech na rekonstrukci nikoho nevázala. Žalobkyně tedy neměla dobrého důvodu vyčkávat s uplatněním nároku až do současné doby, kdy v roce [rok] již promlčecí lhůta nepochybně uplynula. Žalobkyně možnosti uplatnit právo u soudu vůči neznámým dědicům nevyužila. Žalobkyně přitom sama dala podnět k zahájení dědického řízení, ve kterém byl neznámým dědicům ustanoven opatrovník. Z průběhu dědického řízení bylo již od [datum] zřejmé, že jediný majetek představující podíl na nemovitosti připadne podle § 1634 odst. 1 o. z. státu. Ten má přitom stejné postavení jako dědic (§ 1634 odst. 2 o. z.), proto by účinky žaloby vůči neznámým dědicům působily i proti žalované. Žalobkyně oprávnění požadovat poměrnou úhradu nákladů rekonstrukce spoluvlastněné budovy po žalované jako spoluvlastníkovi, který odpovídá společně s žalovanou za úhradu těchto nákladů společně a nerozdílně (§ 1127 o. z.) včas neuplatnila u soudu, takže po námitce promlčení není žalovaná povinna podle § 609 o. z. dluh plnit.

23. Námitka promlčení je přitom jedinou relevantní obranou žalovanou, neboť v opačném případě by žalovanou povinnost uhradit náklady stíhala z titulu právního jednání týkajícího se společné věci (budovy) podle § 1127 o. z., když žalovaná do 30 dnů poté, co se dozvěděla, že žalobkyně vynaložila tyto náklady, nepodala návrh soudu, aby určil, že rozhodnutí o vynaložení těchto nákladů nemá vůči ní právní účinky (srov. § 1128 odst. 2, 3 o. z. za užití § 1129 odst. 2 věty poslední o. z.) O tom, že žalobkyně tyto náklady se žalovaná dozvěděla nejpozději doručením žaloby dne [datum].

24. Konečně v rozsahu žalobního žádání 341 180 Kč, o kterých žalobkyně tvrdila, že je dopisem [datum] započetla vůči pohledávce žalované lze uzavřít již jen z žalobních tvrzení, že je žalobě částečně nedůvodná, neboť započtením se podle § 1982 odst. 2 o. z. se pohledávka žalobkyně částečně rušila a žalovanou by povinnost k jejich úhradě nevázala.

25. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

26. Nákladový výrok je odůvodněn dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud žalované přiznal dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300 Kč podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci a účast na jednání. Žalované náleží na náhradě nákladů řízení 600 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.