22 C 127/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba na určení

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je nájemcem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], ulici [ulice], [obec a číslo], [část obce], stojící na pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], část obce Nové Město, katastrální území Nové Město podle nájemní smlouvy ze dne [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 6 534‬ Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném určení, že je nadále nájemcem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], ulici [ulice], [obec a číslo], stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] dle nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] po naléhání a výhrůžkách, že dojde k jejímu vystěhování, podepsala dodatek se sjednáním koncem doby nájmu na [datum]. Současně byla týž den sepsána dohoda o přímé vykonatelnosti u notářky Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně pro duševní nemoc, která byla žalovanému známa, nebyla schopna porozumět psanému textu a důsledkům svého jednání. Navíc byla uvedena v omyl, když jí osoby jednající za žalovaného tvrdili, že bez podpisu dodatku jí mohou vystěhovat, protože nájemní smlouva z roku [rok] nepřechází na právní nástupce. Jejich jednání bylo v rozporu s dobrými mravy. Uzavření dodatku bylo absolutně neplatné. Z pronajatého bytu se stala rozdělením budovy [adresa] bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], v k. ú [část obce]. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v tom, že není žalovaným považována za nájemce, v bytě nebydlí a nemá možnost disponovat s pronajatou jednotkou.

2. Žalovaný žalobu neuznal a bránil se tím, že žalobkyně pominula dohodu o ukončení nájmu ze dne [datum], která stanovila dobu nájmu do [datum]. Žalovaný na žalobkyni nenaléhal, nevyhrožoval jí, naopak uzavřením dodatku bylo vyhověno žalobkyni v odložení doby skončení nájmu z [datum] na [datum]. Žalovaný nebyl seznámen s duševní poruchou žalobkyně, která bez dalšího nepředstavuje nesvéprávnost. Žalobkyně jednala zcela vážně a svobodně, sama se chtěla přestěhovat do domu v [obec], který spoluvlastní. Žalovaný prodlužoval k žádosti žalobkyně původně neformální termín vystěhování [datum], posléze byla uzavřena dohoda ze dne [datum], na které byly úředně ověřeny podpisy. Neustálými změnami dohod termínů se žalovaný dostal do svízelné situace, proto obě strany přistoupili k uzavření dohody u notářky. Žalobkyně se dobrovolně vystěhovala, byt předala, přepsala elektřinu a nehradila nájemné. Není důvod shledat neplatnost dodatku. Žalobkyně i uzavřela další nájemní smlouvu s třetí osobou.

3. Při jednání dne [datum] byla žalobkyni uložena výzva podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. s poučením o následcích nesplnění výzvy. Žalobkyně výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nesplnila povinnost tvrzení, když konkrétně neuvedla, v jakém období byla neschopna porozumět psanému textu a důsledkům svého jednání spočívající dohodě o ukončení nájmu pro duševní nemoc; kdy a za jakých okolností jí měli osoby jednající za žalovanou uvádět omyl tvrzením, že bez podpisu dodatku jí mohou vystěhovat, protože nájemní smlouva z roku [rok] nepřechází na právní nástupce, a zejména jaký konkrétní naléhavý právní zájem žalobkyni svědčí na určení, že je nájemcem. Žaloba proto není důvodná. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně není žalovaným považována za nájemce předmětného bytu. Dne [datum] se [ulice] část [obec a číslo] jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce dohodli nájmu bytové jednotky dnes označený jako jednotka [číslo] v budově [adresa], ulici [ulice], [obec a číslo], stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Žalovaný je právním nástupcem [anonymizováno] částí [obec a číslo] dle předmětné dohody o nájmu ze dne [datum] jako vlastník nemovitosti - budovy [adresa], v k. ú. [obec a číslo]. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně podepsala dohodu o skončení nájmu ze dne [datum]. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobkyně se z bytu vystěhovala, přepsala elektřinu a nehradila nájemné.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně dne [datum] pro duševní nemoc nebyla schopna porozumět psanému textu a důsledkům svého jednání v podobě podepsání dodatku k ukončení nájemní smlouvy, kterým se stanovil konec nájmu předmětného bytu na [datum], zda bylo osobám jednající za žalovanou známo, že žalobkyně trpí duševní poruchou, zda byla žalobkyně uvedena v omyl tím, že jí osoby jednající za žalovanou tvrdili, že bez podpisu dodatku jí mohou vystěhovat, protože nájemní smlouva z roku [rok] nepřechází na právní nástupce, zda bylo případně toto jednání žalované v rozporu s dobrými mravy nebo naopak zda žalobkyně jednala zcela vážně a svobodně při ukončení nájmu, zda bylo podepsání dohody o skončení nájmu ze dne [datum] nucené, a zda se žalobkyně vystěhovala z donucení, kdy byl podepsán dodatek k nájemní smlouvě, dle kterého měl nájem skončit [datum]. <b>III. Prokázané skutečnosti</b> 6. Soud vzal kromě nesporných skutečností za ve stručnosti zjištěné to, že bývalému předsedovi žalovaného [jméno] [příjmení] nebylo známo, že by žalobkyně trpěla duševní poruchou, neuváděl jí v omyl, netvrdil jí, že by nájemní smlouva z roku [rok] nepřecházela na právní nástupce. Původní dohoda s žalobkyní byla ta, že nájem skončí dne [datum], ale žalovaná opakovaně vyhověla žalobkyni a posouvala konec nájmu. Žalobkyně žalovanému tvrdila, že se chce přestěhovat do [obec], což je v souladu s tím, že žalobkyně vlastní v SJM parc [číslo] v k. ú. [obec], jejíž součástí je rodinný dům. Žalobkyně podepsala dodatek s tím, že nájem nejprve skončí dne [datum], následně podepsala další dodatek, že nájem skončí [datum]. Žalobkyně se dlouhodobě léčí od roku [rok] pro těžší obsedantně kompulzivní a úzkostnou poruchu, onemocnění jí ztěžuje přiměřenou sociální adaptaci a trvale užívala psychofarmaka. Z žádného důkazů se nepodává, že by žalobkyně byla byť přechodně nesvéprávná. <b>IV. Důkazy a jejich hodnocení</b> 7. Soud měl k dispozici listinné důkazy.

8. Ze sporného dodatku [číslo] soud zjistil, že žalobkyně podepsala souhlas s tím, že nájem skončí [datum] Tomu předcházela neformální dohoda, že k [datum] nájem skončí a žalobkyně se odstěhuje (viz čestné prohlášení zakládané při jednání).

9. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se dlouhodobě léčí od roku [rok] pro těžší obsedantně kompulzivní a úzkostnou poruchu, onemocnění jí ztěžuje přiměřenou sociální adaptaci a trvale užívala psychofarmaka. Z lékařské zprávy se nepodává, že by žalobkyně byla byť přechodně nesvéprávná.

10. Z notářského zápisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne podepsala dohodu o vykonatelnosti, když prohlásila, že dne [datum] souhlasil, že nájem skončí dne [datum] a žalobkyně též souhlasila, že vyklidí předmět nájmu do [datum]. Žalobkyni byl předmětný notářský zápis přečten a ta jej schválila. Soud nemá pochybnosti o obsahu notářského zápisu, který je veřejnou listinou, když samotná žalobkyně při jednání dne [datum] uvedla, že se notářka ujišťovala a ptala se jí třikrát, zda se bytu chce vzdát.

11. Z dohody o ukončení nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na skončení nájmu již ke dni [datum]. V dohodě je vysloveně zmíněno, že se jedná o nájemní smlouvu ze dne [datum], která byla uzavřena s právním předchůdcem pronajímatele. V rámci hodnocení tohoto důkazu má soud za vyvrácené vyjádření žalobkyně, že jí mělo být tvrzeno, že nájemní smlouva z roku [rok] nepřechází na právní nástupce, když sám žalovaný opak (přechod nájmu) v dohodě zmiňuje.

12. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní v SJM nemovitost parc [číslo] jejíž součástí je rodinný, v k. ú. [obec]. Adresa se shoduje s bydlištěm žalobkyně uváděným při jednání, podporuje verzi žalovaného, že žalobkyně se odstěhovala z důvodu přestěhování do [obec].

13. Z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odevzdala předmět nájmu žalovanému, který jej převzal. Pokud žalobkyně uváděla, že byla nucena podepsat předání bytu, neboť jí bylo vyhrožováno exekutorem, soud uvádí, že se nejednalo bezprávní výhružku, ale předvídaný následek na základě dohody o vykonatelnosti, neboť žalobkyně měla byt opustit již dne [datum].

14. Soud měl k dispozici výpověď bývalého předsedy žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], z které soud zjistil, že předsedovi žalovaného [jméno] [příjmení] nebylo známo, že by žalobkyně trpěla duševní poruchou, neuváděl jí v omyl, netvrdil jí, že by nájemní smlouva z roku [rok] nepřecházela na právní nástupce. Původní dohoda s žalobkyní byla ta, že nájem skončí dne [datum], ale žalobkyni žalovaná opakovaně vyhověla a posouvala konec nájmu, když mu žalobkyně tvrdila, že se chce přestěhovat do [obec]. Výpověď působila objektivně a přesvědčivě. Výpověď je ve shodě s listinnými důkazy (výpis z katastru, dohoda o skončení nájmu ze dne [datum]). Bývalý předseda přesvědčivě vysvětlil i mnohost dohod o skončení nájmu, kterým žalovaný chtěl vyhovět požadavkům žalobkyně na prodlužování doby skončení nájmu. Soudu neuniklo slušné nonverbální chování bývalého předsedovi vůči žalobkyni, které přidržel židli, aby se usadila, když přišla pozdě, zůstal klidný i v případě, že žalobkyně přerušovala jeho výpověď a měl tendenci věc žalobkyni v rámci svého výslechu vysvětlit. Soud tak nezaznamenal žádné snahy o zkreslení výpovědi a uzavřel, že z výpovědi se dá vycházet při zjištění skutkového stavu.

15. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž by zjistil skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné (nájemní smlouva ze dne [datum]).

16. Soud neprováděl další dokazování pro nadbytečnost s ohledem na nesplnění povinnosti tvrzení ze strany žalobkyně a závěr o absenci naléhavého právního zájmu na určení (viz dále). Výslech dalších svědků navržených žalovanou ([příjmení], [příjmení], [příjmení]) tak soud považoval za nadbytečný a duplicitní k výslechu Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nesdělila dodatečně jména svědků, které avizovala vyslechnout a neupřesnila, jakou zdravotní dokumentaci žádá provést k důkazu, když po celý život žalobkyně takových zdravotnických dokumentací může být velké množství. Toto neučinila ani přes výzvu soudu ze dne [datum] Tyto důkazy tak soud ani provádět nemohl. Pokud jde o účastnický výslech žalovaného (Ing. [jméno] [příjmení], předsedy představenstva), žalovaný na tomto netrval a vzal souhlas s výslechem při jednání zpět, proto je soud nemohl provést. <b>V. Závěr o skutkovém stavu</b> 17. Lze shrnout, že od [datum] žalobkyně předmět nájmu opustila, neboť dne [datum] před notářkou stvrdila, že souhlasí se skončením nájmu dne [datum] a vyklizením bytu. Stalo se tak poté, co notářka zjistila její vůli a žalovaný opakovaně vyhověl přání žalobkyně s prodloužením skončení nájmu. Na svéprávnosti žalobkyně ničeho nemění ani její obsedantně kompulzivní a úzkostná porucha. <b>VI. Právní hodnocení</b> 18. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

20. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

21. Dle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

22. Dle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

23. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

24. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

26. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

27. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení. Soudní praxe ve své rozhodovací činnosti dovodila, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti, neboť v takovém případě prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva. Proto v případě, lze-li žalovat na plnění, odpadá právní zájem na určení právního vztahu nebo práva. Avšak i v případě, že lze žalovat na splnění povinnosti, připouští soudní praxe (NS 3 Cdon 1338/96), že je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva (a naopak určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky). Uvedené funkce určovací žaloby tak korespondují právě s podmínkou, aby na určení právního vztahu nebo práva byl naléhavý právní zájem; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude splněna ani tato podmínka. V takovém případě soud, aniž by se zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne. Vzhledem k tomu, že určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů, je nedostatek naléhavého právního zájmu důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2014).

28. Pokud jde nyní projednávanou věc, tak již z okolností týkající se projednávaného případu, které byly rozebrány shora, plyne, že požadované určení nemůže mít žádný dopad do majetkové či jiné sféry žalobkyně. [jméno] žalovaná uvedla, že byt pronajala třetí osobě. Určení, že je žalobkyně nájemce může být předběžnou otázkou pro posouzení, zda jsou tyto třetí osoby povinny ve prospěch žalobkyně byt vyklidit, popřípadě, zda je žalovaný povinen byt žalobkyni zpřístupnit. Žalobkyně tak má možnost žalovat již rovnou na plnění, čímž odpadá právní zájem na určení nájemního vztahu. Podaná žaloba pak není způsobilá vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků a nevystihuje celý obsah a dosah sporného vztahu, když předmět nájmu obývají další osoby a žalovaný by mohl legitimně namítat, že není povinen byt zpřístupnit jen žalobkyni v případě, že je vázán další nájemní smlouvou, kterou uzavíral v době, kdy se mohl legitimně domnívat, že žalobkyně zájem na pokračování nájmu nemá. Nevyužité právo žalobkyně v bytě setrvat a svou obranu vznést proti exekučnímu titulu v podobě notářského zápisu, popřípadě podat žalobu na vyklizení osob, které užívají byt, ačkoliv se žalobkyně domnívá, že toto právo svědčí pouze jí, nelze obcházet žalovanou na určení, že je žalobkyně nájemcem. S ohledem na to, že je žaloba podána po letech, co žalobkyně uzavřela dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum] nelze hovořit ani o naléhavosti právního zájmu žalobkyně. Žalobkyně přitom byla vyzvána podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění konkrétních okolností, jaký konkrétní naléhavý právní zájem žalobkyni svědčí na určení, že je nájemce s poučením o následcích nesplnění výzvy, avšak žalobkyně na tuto výzvu žádného relevantního tvrzení nenabídla.

29. Při předpokladu podle § 4 odst. 1 o. z., že žalobkyně jako svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat, ve spojení s § dle § 574 o. z., dle kterého je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, bylo na žalobkyni, aby nabídla konkrétní a přesvědčivá tvrzení, kterými by podpořila svůj závěr, že v určitém období nebyla schopna porozumět psanému textu a důsledkům svého jednání spočívající dohodě o ukončení nájmu pro duševní nemoc. Přesné časové zařazení je nutné pro posouzení naléhavosti právního zájmu na určení, neboť i v případě, že by soud shledal neplatný dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum], stále zde byly předchozí dohody o dřívějším skončení nájmu. O tomto byla žalobkyně poučena dle § 118a odst. 1 o. s. ř. a konkrétní tvrzení nenabídla, když sama žalobkyně hovořila pouze obecně o období po smrti svých rodičů (v březnu 2019), což by však znamenalo jen to, že nájem měl skončit ještě dříve. [jméno] žalobkyně totiž při jednání uvedla, že jinak stabilní zdravotní stav se jí měl zhoršit po smrti rodičů až v březnu 2019, dohodu o skončení nájmu však uzavřela nejen po úmrtí rodičů, ale též v předchozím období, nájem by tak ke dni rozhodování soudu přesto skončil, pouze na základě předchozích dohod.

30. Pokud jde o nemravnost žalované, která měla žalobkyni uvádět omyl tvrzením, že bez podpisu dodatku jí mohou vystěhovat, protože nájemní smlouva z roku [rok] nepřechází na právní nástupce, kdy se tak stalo, a za jakých okolností i o tomto byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když opětovně konkrétní tvrzení absentují. Podrobnější popis tohoto jednání s časovým zařazením je opětovně nutný z důvodu mnohosti dohod o skončení nájmu a možnosti posouzení, zda takové osoby vůbec zastupovali žalovanou. K tomu nutno dodat, že v dohodě ze dne [datum] sama žalovaná upozornila, že je právním předchůdcem původního pronajímatele (§ 2221 odst. 1 o. z.), což je v rozporu s tím, že by tuto skutečnost před žalobkyní tajila nebo jí tvrdila opak. Výše uvedené je pak podstatné pro právní posouzení tvrzení žalované podle ustanovení § 583 o. z, který vyžaduje, že omyl musí způsobit druhá strana sporu (nikoli například třetí osoba.

31. Pokud jde o další námitky neúspěšné žalobkyně, například, proč by se někdo bez donucen vzdával práva nájmu bytu, lze uvést, že toto lze logicky vysvětlit tvrzením žalované, že žalobkyně hodlala žít v [obec] ve vlastní nemovitosti, což je obecně preferovaná a méně nákladnější varianta bydlení než pronájem bytu. Soud neshledal žádné okolnosti, které by znamenaly rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. Soud rovněž neshledal, že by duševní porucha činila neschopnou žalobkyni právně jednat, avšak s ohledem na výše uvedené závěry o nedostatku žalobních tvrzení a absenci naléhavého právního zájmu na určení se jedná o otázky podružné.

32. Z výše uvedených důvodů, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. <b>VII. Náklady řízení</b> 33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný.

34. Žalovanému vznikly náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 10 000 Kč, neboť se jedná o určení nájmu, když nelze přesně určit, jakou hodnotu má tento spor. Advokát žalovaného vykonal následující účelné úkony ve věci samé po 1 500 Kč za úkon: příprava s převzetím zastoupení, vyjádření k věci a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát je plátcem 21 % DPH, o kterou se odměna zvyšuje. Celkem náklady žalovaného činí 6 534‬ Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.