22 C 136/2023

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 118 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 50 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloby na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 68 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 20 607 Kč k rukám zástupkyně žalobce, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 118 750 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“). Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení peněžité částky po žalobci ve výši zhruba 1,7 milionu Kč s příslušenstvím. Řízení bylo stiženo průtahy v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Řízení trvalo bezmála 8 let. Žalobce doplnil, že o žalobě věděl od protistrany již před doručením od soudu. V případě pojistné události by hradil spoluúčast 50 000 Kč a žalovaná mu již dne [datum] odmítla plnit, proto se ocitla v prodlení.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Uvedla, že se o řízení žalovaný dozvěděl až doručením žaloby. Řízení tak ve vztahu žalovanému trvalo kratší dobu. Délka řízení byla nepřiměřená, věc byla projednána na třech stupních, řízení bylo do určité míry složité s dokazováním listinami a svědky. Význam řízení byl pro něj nízký, neboť byl pro případ odpovědnosti za škodu z činnosti advokacie pojištěn.

3. Soud připustil změnu žaloby, kterou se domáhal žalobce jejího rozšíření o zákonné úroky z prodlení při jednání dne [datum].

4. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, jaká je rozhodná doba řízení ve vztahu k žalobci, zda bylo řízení stiženo žalobcem vytčenými průtahy, zda se jednalo o řízení do určité míry složité, zda se žalobce podílel na délce jednání, zda mělo řízení snížený význam, neboť byl pojištěn.

6. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla doručena soudu žaloba o 1 703 450,21 Kč s příslušenstvím ze strany [anonymizována tři slova], [obec], okres [okres] JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] z důvodu náhrady škody při poskytování advokátních služeb. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení poplatku ze žaloby. Dne [datum] požádala o osvobození. Dne [datum] přistoupila do sporu jako vedlejší účastník [právnická osoba] na straně žalované. Dne [datum] nebylo žalobkyni osvobození od soudních poplatků přiznáno. Dne [datum] se žalobkyně odvolala, dne [datum] doplnila odvolání. Dne [datum] byla věc předložena [název soudu], který dne [datum] rozhodnutí potvrdil. Spis vrácen [datum]. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za žalobu, která byla žalovanému doručena dne [datum] (viz doručenka následující za č. l. 56 spisu posuzovaného řízení). Dne [datum] žalovaný žalobu neuznal. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby. Dne [datum] se k věci vyjádřil žalovaný. Soud si vyžádal podklady z řízení o neplatnosti výpovědí, kde žalovaný zastupoval žalobkyni. Dne [datum] se k věci vyjádřila žalobkyně. K výzvě soudu dne [datum] sdělila žalobkyně údaje k navrženým svědkyním. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplnila tvrzení. Dne [datum] proběhlo jednání s vedením stran ke smíru. Žalovaný požádal o odročení jednání za účelem vedení mimosoudních jednání. Odročeno na [datum]. Téhož dne se konalo jednání s dokazováním větším množstvím listinných důkazy včetně obsahu souvisejících spisů, vyslechnuta svědkyně [příjmení] a [příjmení]. Za účelem dalšího dokazování odročeno na [datum], kdy proběhlo jednání s dokazováním větším množstvím listinných důkazů včetně části soudních spisů. Odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování, které daného dne proběhlo s výslechem žalovaného a žalobkyně. Za účelem zaslání závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí odročeno na [datum], kdy byla žaloba zamítnuta. Z důvodu složitosti věci bylo prodlouženo vyhotovení rozsudku až do [datum]. Dne [datum] se proti rozsudku odvolala žalobkyně. Dne [datum] odvolání doplnila. Dne [datum] byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] požádala o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud řízení o žádosti zastavil. Dne [datum] se žalobkyně odvolala. Dne [datum] bylo odvolání předloženo [název soudu], který dne [datum] usnesení potvrdil. Dne [datum] z řízení vystoupila vedlejší účastnice. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření k odvolání. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] nařídil jednání na [datum], odročil za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum], kdy rozsudek potvrdil. Spis vrácen dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně se dovolala. Dne [datum] byla vyzvána na zaplacení soudního poplatku, který uhradila dne [datum]. K výzvě soudu se dne [datum] vyjádřil k věci žalovaný. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] dovolání odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno.

7. Z dodatku [číslo] pojistné smlouvy, soud zjistil, že spoluúčast žalobce jako advokáta na každé pojistné události činila 10 %, minimálně 10 000 Kč a maximálně 50 000 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci bylo avizováno, že k podání žaloby dojde. Pojišťovna žalobce dne [datum] uvedla, že chce do řízení případně vstoupit jako vedlejší účastník (viz přípis [právnická osoba] ze dne [datum]).

9. Dne [datum] zástupkyně protistrany žalobce informovala, že na něj byla podána žaloba, která je vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

10. Dne [datum] žalovaná v souladu se svým stanoviskem odmítla na žalovaný nárok plnit.

11. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (žádost ze dne [datum] s přílohami) nebo byly duplicitní k provedenému dokazování spisem posuzovaného řízení (rozsudek [název soudu] ze dne [datum], rozsudek [název soudu] ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum]).

12. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí.

13. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Žalobce věděl od [datum], že je na něj podána žaloba. Řízení se však začal účastnit až při doručení žaloby [datum], od té doby byl v nejistotě z výsledku řízení, až do [datum], kdy řízení skončilo. Posuzované řízení bylo projednáno na třech stupních soudní soustavy, bylo lehce složité po právní, procesní i skutkové stránce. Období nečinnosti výrazně přispěly k nepřiměřené délce řízení. Žalobce se na délce řízení podílel jen lehce, když žádal o časový prostor pro jednání o smíru. Řízení pro něj mělo standardní význam.

14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

17. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]).

18. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy mu byla doručena žaloba až do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o odmítnutí dovolání. Soud nemá pochybnosti, že se žalobce o tom, že řízení probíhá již o rok dříve od protistrany, avšak v této době se řízení neúčastnil. V dané době bylo jen posuzováno, zda bude protistraně přiznáno osvobození od soudních poplatků. Účastníkem řízení se žalobce stal až doručením žaloby, a mohl tak přesně zjistit, co je předmětem posuzovaného řízení, a jak jsou formulovány žalobní tvrzení. K závěru, podle něhož nemajetková újma z nepřiměřené délky řízení může vzniknout jedině účastníkovi řízení (popř. osobě na řízení zúčastněné, rozhoduje-li se přímo o jejich právech či povinnostech) se [název soudu] opakovaně přihlásil ve své judikatuře (např. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka]). Soud neměl dobrého důvodu se od této judikatury odchýlit. Za rozhodnou dobu ve vztahu k žalobci proto vzal soud dobu [datum], kdy se stal účastníkem řízení v pozici žalovaného do [datum], kdy pravomocně skončilo dovolací řízení, tedy zhruba 5 let a 10 měsíců.

20. Tuto dobu soud zhodnotil jako nepřiměřeně dlouhou s ohledem na nečinnost v postupu soudů v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. [příjmení] nečinnost soud neshledal, neboť další části řízení byly vyplněny účelnými úkony. Celkovou délku řízení však nelze akceptovat jako přiměřenou.

21. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). [ulice] částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let, což v daném případě nenastalo.

22. K překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se [název soudu] opakovaně vyjadřoval (např. [spisová značka]). Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny. Při vydání Stanoviska [název soudu] vycházel zejména z rozhodovací praxe [název soudu], jež v tomto ohledu nedoznala změn. Základní částka je pouze orientačním vodítkem pro úvahy soudu o adekvátním zadostiučiněním. K aktuálnosti Stanoviska se přihlásil [název soudu] i v tomto roce (např. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

23. Při základní částce 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční) činí základní orientační částka 72 500 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. Řízení bylo složité. Řízení bylo lehce složité po procesní stránce - minus 5 % (soud rozhodoval o žádosti osvobození od soudních poplatků protistrany v rámci odvolacího řízení, proti čemuž brojila protistrana i odvoláním), skutkové stránce – minus 5 % soud prováděl dokazování větším množstvím listin včetně části dalších soudních spisů s výslechem svědků i účastníků) a spor o náhradu škody advokáta při posuzování údajných pochybení advokáta v dalších soudních řízeních lze rovněž hodnotit jako složitější typ řízení - minus 5 %. V rámci složitosti řízení je nutné zohlednit i to, že věc byla projednána na třech stupních soudní soustavy - minus 20 %. Za složitost proto soud snížil zadostiučinění celkem o minus 35 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).

25. Žalobce se na délce řízení chováním podílel jen lehce. Žalobce si s protistranou vyžádaly odročení prvního jednání ze dne [datum], aby dostaly časový prostor pro jednání o smíru. Nejedná se o okolnost, která by šla k tíži státu, i když řízení objektivně prodloužila, proto ji soud zohlednil v rámci chování účastníka o minus 5 % (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).

26. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (k tomu srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z důvodu nečinnosti od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] soud dospěl k závěru o tom, že je dán odpovědnostní titul z nepřiměřené délky. Při posouzení vlivu této nečinnosti na délku řízení soud zhodnotil, že je vhodné zadostiučinění (kromě samotného závěru, že je řízení nepřiměřeně dlouhé) ještě za postup soudů zvýšit o plus 10 % (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk).

27. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo standardní význam. Posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206 / [číslo]). Pokud jde o argumentaci žalované o nízkém významu, protože byl žalobce jako advokát pojištěn, žalovaná pomíjí, že zde byla sjednána spoluúčast, která by s ohledem na výši žalované částky (zhruba 1,7 mil. Kč) jistě dosáhla spoluúčasti 50 000 Kč. [příjmení] spoluúčasti nedosahuje bagatelní výše, aby šlo hovořit o nepatrném významu. Rovněž nelze mít vždy za to, že pojišťovna žalobce by bez dalšího žalovanou škodu proplatila, a pak by žalobci nezbylo než začít další spor s pojišťovnou. Morální satisfakce není v daném případě dostačující, když pro takový výjimečný postup nejsou splněny žádné podmínky (viz např. IV. ÚS 2058/20). Soud zadostiučinění ohledně významu neupravoval (hledisko § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk).

28. Základní zadostiučinění 72 500 Kč soud snížil o 35 % za složitost, zvýšil o plus 10 % za postup soudu, snížil o minus 5 % za chování účastníka, proto soud dospěl k částce přiměřeného zadostiučinění ve výši 50 750 Kč, která zhruba odpovídá i tomu, co bylo pro žalobce v sázce s přihlédnutím k pojistné spoluúčasti (srov. [spisová značka]).

29. Za vhodné zadostiučinění pro žalobce za nejistotu ohledně výsledku řízení soud považuje 50 750 Kč.

30. Prodlení žalované nastalo dne [datum], kdy žalobci sdělila, že jeho nárok uspokojit nehodlá. Od následujícího dne měl žalobce uplatnit své nároky u soudu a žalovaná se proto také ocitá v prodlení. Žalobci tak náleží i požadovaný zákonný úrok ve výši 15 % ročně z přiznané částky, který žalobce žádal od [datum] do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

32. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění včetně příslušenství jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný, avšak výše plnění závisela na úvaze soudu. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokátky soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření k věci a účast na jednání, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. Za předběžné uplatnění náhrada nákladů nepřísluší podle § 31 odst. 4 OdpŠk. Advokátce náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT.

34. Advokátce náleží paušální náhrada za promeškaný čas ve výši 1 400 Kč dle § 14 odst. 3 AT.

35. Advokátka má nárok i na cestovné z [obec] do [obec] v délce 540 km s průměrnou spotřebou 4,3 l nafty na 100 km a opotřebením vozidla 5,2 Kč na 1 km a cenou nafty 34,40 Kč za litr dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. ve výši 3 607 Kč.

36. Advokátka není plátcem DPH.

37. Celkem náklady žalobce činí 20 607 Kč ([číslo] + (4 x 3 100 + 4 x 300 + 1 400 + 3 607)), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

38. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.