22 C 157/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o 528 163,78 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 528 163,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 25. 9. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala 528 163,78 náhrady škody po žalované představující hodnotu nového vozidla [registrační značka] bez DPH a odečtení pojistné spoluúčasti z důvodu pochybení policie. Žalobkyně dne 1. 9. 2019 ohlásila odcizení vozidla, toto policie správně nezaznamenala a informaci nepředala NCOZ, která prověřovala [jméno] [příjmení], který měl od žalobkyně vozidlo v nájmu dle smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 25. 6. 2019. [příjmení] přenechal vozidlo jako zástavu v období od 1. 9. 2019 do 23. 9. 2019 [jméno] [příjmení]. Policie dne 24. 9. 2019 provedla prohlídku vozidla a nebyla dostatečně ostražitá, když na pokyn [jméno] [příjmení] předala vozidlo [jméno] [příjmení], kterému bylo vozidlo ukradeno na houbách, což policie nešetřila a věc dosud ani neodložila, čímž zamezila možnosti žádat škodu ze smluvního pojištění. Pojišťovna podmiňovala pojistné plnění odložením věci ze strany policie. Žalobkyně se žalované částky nikdy nedomáhala v jiném soudním řízení.

2. Žalovaná žalobu neuznala a namítla, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nedošlo k zajištění vozidla. Policie neznala podmínky nájmu vozidla. [příjmení] byly ponechány stávajícímu uživateli, který jimi disponoval i předtím. Z rozhodnutí nájemce [jméno] [příjmení] byly klíčky předány [jméno] [příjmení]. Žalovaná též sporovala příčinou souvislost i výši škody, když upozornila, že trestním příkazem byl [jméno] [příjmení] odsouzen k náhradě škody 447 115 Kč za zpronevěru vozidla. Případný úrok z prodlení náleží až od 23. 3. 2023. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 6. Nesporným účastníci při jednání dne 19. 1. 2024 učinili předběžné uplatnění nároku žalobkyně u Ministerstva vnitra dne 22. 9. 2022. 7. [příjmení] zůstalo, zda žalobkyni vznikla škoda, v jaké výši; zda policie pochybila, když na pokyn [jméno] [příjmení] ponechala vozidlo [jméno] [příjmení]; zda policie pochybila, když po trestním oznámení toto nedala vědět útvaru policie NCOZ, který prověřoval držitele vozidla [jméno] [příjmení]; zda policie pochybila, když ničeho nečinila, ačkoliv se dozvěděla v průběhu vyšetřování, že vozidlo bylo znovu odcizeno, zda posledně jmenovaným zamezila žádat škodu dle smluvního pojištění od pojišťovny, a zda je škoda v příčinné souvislosti s pochybeními policie. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 8. Soud vzal ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a ve stručnosti to, že žalobkyni nevznikla škoda spočívající v hodnotě nového vozidla [registrační značka] bez DPH a odečtení pojistné spoluúčasti. Žalobkyně není vlastníkem vozidla, kterou je společnost [právnická osoba] Policie nepochybila, když na pokyn [jméno] [příjmení] ponechala vozidlo [jméno] [příjmení]. Policie předtím pochybila, když řádně nepředala informaci o odcizení vozidla NCOZ, která prověřovala [jméno] [příjmení]. Policie pochybila, když ničeho nečinila, ačkoliv se dozvěděla v průběhu vyšetřování, že vozidlo bylo znovu odcizeno. Až k podnětu žalobkyně bylo státním zastupitelstvím uloženo policii řešit krádež vozidla, což do té doby nečinili. Žalobkyni však ničeho nebránilo žádat výplatu pojistného plnění pro případ krádeže vozidla od pojišťovny. Škoda v hodnotě ztraceného vozidla nebyla způsobena výše uvedenými pochybeními policie, ale skutečností, že neznámý pachatel odcizil vozidlo.

9. Ze smlouvy o finančním pronájmu soud zjistil, že od 13. 5. 2019 měla žalovaná vozidlo v pronájmu s možností koupě najaté věci od [právnická osoba], které vozidlo patřilo (viz technický průkaz vozidla).

10. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku soud zjistil, že žalobkyně dále pronajala vozidlo [jméno] [příjmení], který se zavázal uhradit škody žalobkyni v případě odcizení vozidla po ukončení pojistné události a nezatížit vozidlo nároky třetích stran se zákazem vozidlo zastavit.

11. Z úředního záznamu o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 3. 3. 2020 a jejího doplnění soud zjistil, že měl v rozporu se smlouvou o nájmu dopravního přenechat vozidlo jako zástavu [jméno] [příjmení]. Neplatil nájem za vozidlo, proto ho žalobkyně začala postrádat, když současně s tím zjistila, že vozidlo nevydává GPS signál. Po prohlídce vozidla policií dne 24. 9. 2019 byly klíče od vozidla přenechány opět [jméno] [příjmení]. Shodně vypovídal [jméno] [příjmení] i po obvinění ze zpronevěry (protokol o výslechu obviněného ze dne 17. 7. 2020).

12. Z úředního záznamu ze dne 13. 3. 2020 o výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v září 2019 mu [jméno] [příjmení] přenechal vozidlo do zástavy, neboť mu půjčil. Po prohlídce vozidla mu policie z pokynu [jméno] [příjmení] přenechala vozidlo i klíčky od vozidla. Vozidlo mu bylo ukradeno na houbách. Policii v lednu 2020 oznámil, že vozidlo bylo ukradeno.

13. Z trestního oznámení ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že dne 1. 9. 2019 žalobkyně nahlásila odcizení vozidla, které měl v nájmu [jméno] [příjmení]. Policií bylo žalobkyni sděleno, že [příjmení] [jméno] [příjmení] prověřuje, proto nemůže být zařazeno do pátrání a sepisu podání oznámení, aby nedošlo k zmaření trestního řízení vůči [příjmení]. Žalobkyni byl přislíben další kontakt. Žalobkyně podáním ze dne 25. 8. 2022 též urgovala prověření odcizení krádeže vozidla na houbách. Soud z oznámení nevzal za zjištěné, že by místní oddělení [anonymizováno] řádně informovalo NCOZ o tom, že je vozidlo pohřešováno žalobkyní, neboť tomu neodpovídá další postup NCOZ ani další důkazy. Policie tak pochybila, když řádně nepředala informaci o odcizení vozidla NCOZ.

14. Z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 24. 9. 2019 soud zjistil, že vozidlo od zhruba 20. 9. 2019 dal nájemce [jméno] [příjmení] do zástavy [jméno] [příjmení] a nájemce požádal, aby po provedení prohlídky byly klíče do doby jeho propuštění ponechány v držení [jméno] [příjmení]. 15. [jméno] [příjmení] byl za zpronevěru vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] spočívající v předání vozidla do zástavy [jméno] [příjmení] odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], čímž měl žalobkyni způsobit škodu 447 115 Kč odpovídající hodnotě vozidla po odečtení akontace a leasingových splátek (viz obžaloba a trestní příkaz na [příjmení]).

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že [právnická osoba] na žalobkyni převedla pohledávku za [právnická osoba] ve výši 528 163,78 Kč představující pojistné plnění uzavřené pro případ odcizení vozidla [registrační značka] řešené policií pod [číslo jednací].

17. Ze sdružené pojistné smlouvy soud zjistil, že žalobkyně měla vozidlo pojištěno u [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) s havarijním pojištěním pro všechna rizika včetně odcizení („ [anonymizována dvě slova]“).

18. Z vyrozumění policie ze dne 14. 9. 2022 soud zjistil, že pod [číslo jednací] bylo prověřováno odcizení vozidla od 3. 3. 2020 (viz shodně výpis z pátrání po vozidlech s údajem o vyhlášení pátrání vozidla od 3. 3. 2020).

19. Žalobkyně postup policie urgovala a žádala součinnost (viz žádost o součinnost ze dne 20. 9. 2022, žádost o reakci ze dne 14. 2. 2022, žádost o reakci ze dne 20. 2. 2023, žádost o sdělení stavu věci ze dne 27. 2. 2023, žádost o sdělení stav věci ze dne 27. 6. 2023).

20. Policie neprovedla žádné další šetření kromě přijetí prvotního oznámení o odcizení vozidla od [jméno] [příjmení] a vložení vozidla do pátrání (viz odpověď na součinnost ze dne 21. 9. 2022 a odpověď na žádost ze dne 22. 2. 2023, viz odpovědi OSZ [obec a číslo] ze dne 3. 3. 2023).

21. Z vyrozumění OSZ [obec a číslo] ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že státní zastupitelství zjistilo, že policie řešila jen zpronevěru vozidla a je na místě nadále vést šetření policejním orgánem k odcizení vozidla, což shledalo státní zastupitelství jako pochybení. Lze tak učinit závěr, že až k podnětu žalobkyně bylo státním zastupitelstvím uloženo policii řešit krádež vozidla, což do té doby nečinili.

22. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků u žalované (žádost o náhradu škody ze dne 22. 9. 2022, sdělení Ministerstva vnitra ze dne 5. 10. 2022, stanovisko ze dne 5. 10. 2023).

23. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž neučinil žádných zásadních zjištění (osvědčení o DPH, vyrozumění OSZ [obec a číslo] ze dne 31. 8. 2022).

24. Pokud jde o hodnocení dokazování soud shrnuje, že nemá pochybnosti o tom, že žalobkyně začala postrádat vozidlo již 1. 9. 2019 v souvislosti s nehrazeným nájemným ze strany [jméno] [příjmení], který v té době dlužil i [jméno] [příjmení]. Žalobkyni se tak dostala informace, že nájemce je prověřován NCOZ. Soud proto neprovedl výslech zaměstnance k prvotnímu nahlášení odcizení ze strany žalobkyně jako nadbytečný. Informace, že žalobkyně vozidlo postrádá již však nebyla řádně předána NCOZ, které provedlo v daném vozidlo prohlídku. Lze tak přisvědčit žalované, že vozidlo nebylo ze strany policie zajištěno pouze ohledáno. Nebylo tak pochybením, pokud bylo vozidlo přenecháno [jméno] [příjmení], který disponoval klíčky od vozidla již v té době z důvodu porušení smluvních povinností ze strany [jméno] [příjmení], vůči žalobkyni, který nedbal dohodnutému zákazu dát vozidlo do zástavy. Je to tedy primárně [jméno] [příjmení] vůči kterému se měla žalobkyně domáhat náhrady škody. Ostatně tento byl za zpronevěru vozidla i odsouzen. Měla-li žalobkyně sjednáno pojištění pro případ krádeže a byla i držitelem pohledávky z pojistného plnění od vlastníka vozidla ze stejného důvodu ničeho jí nebránilo domáhat se pojistného plnění po pojišťovně, když dle všeho k pojistné události (odcizení vozidla) došlo. Konečně škoda v podobě ceny ztraceného vozidla neodpovídá tomu, že žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla. Ze všech shora popsaných skutečností plyne, že žalobkyni nevznikla škoda, které se po státu domáhá Argument žalobkyně, že se nyní nemůže pojistného plnění domáhat z důvodu jeho promlčení neobstojí, neboť žalobkyně měla za to, že k odcizení vozidla došlo již dne 1. 9. 2019, přesto vůči pojišťovně pojistné plnění soudně nenárokovala. <b>Skutkový závěr</b> 25. Soud shrnuje, že má za vyvrácené, že by žalobkyně byla vlastníkem vozidla, když tímto byla [právnická osoba] Ztrátou vozidla nedošlo ke snížení majetku žalobkyně v podobě jeho ceny. Policie nepochybila při přenechání vozidla [jméno] [příjmení], který jím disponoval ještě před prohlídkou vozidla dne 24. 9. 2019. Policie sice pochybila při nepředání informace ze dne 1. 9. 2019, že žalobkyně vozidlo postrádá a policie též pochybila, když se dále nezabývala od ledna 2020 zjištěním, že vozidlo bylo neznámým pachatelem odcizeno na houbách [jméno] [příjmení], ale tato pochybení nezpůsobila žalobkyni tvrzenou škodu. Pravým důvodem, proč nemá žalobkyně k dispozici vozidlo je jeho krádež neznámým pachatelem a důvodem, proč nedisponuje obnosem odpovídající hodnotě vozidla je zejména její pasivita vůči nájemci [jméno] [příjmení] a pojišťovně, u které bylo vozidlo pojištěno proti odcizení, protože se žalobkyně žalované částky nedomáhala v jiném než odškodňovacím řízení. <b>Právní posouzení</b> 26. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. <b>28. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá škody způsobené na sebe navazujícími nesprávnými úředními postupy policie v nepředání informace o ztrátě vozidla, přenechání vozidla po prohlídce třetí osobě a neprověření následného dalšího odcizení vozidla.</b> 29. V řízení bylo mezi žalovanou a žalobkyní nesporné, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

30. Předně je třeba zmínit, že ztrátou majetku subjektu odlišného od žalobkyně ([právnická osoba]) nedochází ke snížení majetku žalobkyně odpovídající hodnotě ztraceného majetku. Žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla, aktivně legitimována by k podání takové žaloby byla [právnická osoba] nikoli žalobkyně.

31. Ačkoliv soud má za to, že policie ve dvou tvrzených postupech skutečně pochybila, když informace o tom, že žalobkyně postrádá vozidlo měla být předána NCOZ, která by tomu následně mohla upravit svůj postup a po obdržení informace, že někdo neznámý vozidlo ukradl na houbách měla být věc policií dále prověřováno, tyto dva postupy samy o sobě nevedly ke ztrátě vozidla. Do těchto událostí vstupuje jako další na těchto okolnostech nezávislá příčina a totiž krádež vozidla neznámým pachatelem na houbách. Z tohoto důvodu nemá vozidlo [jméno] [příjmení], kterému vozidlo svěřil nájemce žalobkyně [jméno] [příjmení], ze stejného důvodu jej nemá nyní ani žalobkyně.

32. Konečně ustálená judikatura dovodila (viz např. NS 30 Cdo 1635/2013), že„ i u objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci je nezbytnou podmínkou vznik škody na straně poškozeného. O takový případ nejde tam, kde v souvislosti s výkonem veřejné moci sice došlo k odčerpání peněžních prostředků poškozeného, avšak poškozenému současně jako věřiteli vzniklo právo vůči jeho dlužníku, které může úspěšně uplatnit, resp. uspokojit. Nastala-li v důsledku výkonu veřejné moci taková situace, že mezi poškozeným a jinou osobou existují práva a povinnosti, která nejsou plněna, vzniká újma odškodnitelná podle zákona č. 82/1998 Sb. až tehdy, jestliže v právním vztahu těchto osob není možno dosáhnout plnění. Pouze v případě, že pohledávku poškozeného (oprávněného) nelze jako přímý nárok uspokojit, vzniká oprávněnému majetková újma (škoda) spočívající ve ztrátě majetku.“ 33. Tato situace nastala v případě žalobkyně vůči dvěma subjektům – předně je to [jméno] [příjmení], který porušil své smluvní povinnosti dle smlouvy o nájmu dopravního prostředku a přenechal vozidlo [jméno] [příjmení] a za druhé se jedná o pohledávku žalobkyně vůči [právnická osoba] spočívající v pojistném plnění pro případ odcizení vozidla. Vozidlo bylo podle všeho pojištěno vlastníkem vozidla, který pohledávku na žalobkyni převedl, tak samotnou žalobkyní. Má-li žalobkyně za to, že došlo k odcizení vozidla, měla se domáhat odpovídajícího plnění po pojišťovně. Podmiňovala-li pojišťovna výplatu usnesením policie o odložení věci, opomíjela to, že podle § 2758 občanského zákoníku se pojistné plnění poskytne nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním bez dalšího. Bylo na žalobkyni, aby své práva hájila u soudu vůči oběma shora jmenovaným, což neučinila.

34. Na základě výše uvedeného soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). <b>Náklady řízení</b> 35. Úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za vyjádření ve věci a účast na jednání, celkem 2 x 300 Kč, tj. 600 Kč (výrok II). Prodloužená lhůta k plnění vyžádaná žalovanou odpovídá rovnosti stran.