22 C 158/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupen advokátem prof. JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 371 836 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 90 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 231 836 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zajistit omluvu ve formě úředního dopisu opatřeného podpisem ministra spravedlnosti, kdy obsahem omluvy bude text následujícího znění: „ Omluva panu [příjmení] [celé jméno žalobce], za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním Česká republika Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], neboť v trestním řízení vedeném nejprve u Policie České republiky, [stát. instituce], Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], [anonymizována tři slova], pod sp. zn. KRPU [číslo], posléze u Okresního státního zastupitelství v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a konečně u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma.“ se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal: a) zadostiučinění ve výši 50 000 Kč s omluvou za trestního stíhání zahájené dne [datum] pro pomluvu, které bylo dne [datum] zastaveno z důvodu promlčení trestního stíhání, b) náhrady škody v podobě nákladů obhajoby ve výši 231 836 Kč, které žalobce vynaložil v obraně před trestním stíháním, c) zadostiučinění ve výši 90 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání za období od [datum] do [datum]. Žalobce doplnil, že trestní stíhání bylo nespravedlivé. Žalobce byl veřejně známá osoba, bylo poškozeno jeho dobré jméno, nekandidoval do voleb, nedočkal se prohlášení o nevině, o případu informovala místní média, odešel do předčasného důchodu, konzumoval velké množství sladkého. Řízení nebylo složité, žalobce se na délce řízení nepodílel, byl to naopak postup orgánů veřejné moci, který se negativně podílel na délce řízení, řízení má typicky zvýšený význam. Žalobce zdůraznil, že byl v průběhu trestního stíhání zproštěn obžaloby a trestní stíhání bylo zastaveno pouze z důvodu přednosti tohoto procesního postupu, žádného trestného činu se nedopustil.

2. Žalovaná se žalobě bránila, že v daném případě žalobci nesvědčí odpovědnostní titul nezákonného trestního stíhání, neboť trestní stíhání bylo zastaveno pro promlčení a žalobce nevyužil v možnosti pokračování trestního řízení. Délka stíhání byla přiměřeně dlouhá.

3. Žalobce po poučení soudem podle § 118a odst. 1, 2 o. s. ř. s ohledem na judikaturu ([spisová značka], [spisová značka]) upřesnil tvrzení tak, že újmu za nezákonnost i za nepřiměřenou délku trestního stíhání odvíjí pouze od usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a žádá odškodnit nemajetkovou újmu jen za délku řízení od [datum] do [datum]. Žalobce výzvu soudu splnil. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili předběžné uplatnění nároků dne [datum] u žalované a průběh řízení, jak jej shrnula žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum], tedy, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin pomluvy dle § 184 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Proti usnesení byla podána stížnost dne [datum], tato byla následně dne [datum] doplněna. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byla stížnost jako opožděná zamítnuta. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno. Znovu bylo trestní stíhání zahájeno dne [datum]. Proti usnesení byla podána stížnost dne [datum], následně dne [datum] byla odůvodněna. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byla tato stížnost zamítnuta. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vyloučení policejního orgánu, oddělení hospodářské kriminality Policie České republiky, Územní odbor [obec] z vykonávání úkonů trestního řízení. Proti usnesení byla podána stížnost. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo napadené usnesení zrušeno. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o nevyloučení policejního orgánu Oddělení hospodářské kriminality [anonymizováno], Policie České republiky, Územní odbor [obec] z vykonávání úkonů trestního řízení. Dne [datum] a [datum] nahlédl do trestního spisu obhájce. Dne [datum] byl vyslechnut žalobce. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ve dnech [datum] a [datum] prostudoval spisový materiál Mgr. [příjmení] a dne [datum] prostudovala spisový materiál JUDr. [příjmení]. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] byla podána obžaloba pro dva skutky, kdy v obou případech se jednalo o přečin pomluvy dle 184 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, stejného dne byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace. Trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum] byl žalobce uznán vinným. Proti trestnímu příkazu byl podán odpor. Dne [datum] podal právní zástupce žalobce žádost o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum]. Dne [datum] se poškozená připojila do trestního řízení s nárokem na náhradu nemateriální újmy. Dne [datum] byl podán důkazní návrh. Dne [datum] bylo konáno hlavní líčení, jehož průběh z důvodu technické závady nebyl zaznamenán na nahrávacím zařízení, o průběhu tak byl toliko vyhotoven úřední záznam o rekonstrukci hlavního líčení. Žalobcem tento postup nebyl akceptován a požádal o opakovaní hlavního líčení. Dne [datum] byla podána žádost žalobce o odročení hlavního líčení nařízeného na den [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslýchán žalobce a svědci. Žalobcem byla podána námitka porušení práva na obhajobu v přípravném řízení. Dne [datum] byl podán důkazní návrh. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut svědek, byly konstatovány listinné důkazy a zprávy a byly předneseny závěrečné návrhy, v přednesu bylo pokračováno dne [datum], kdy následně byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Poté byly podány žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, lhůta byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] bylo podáno odvolání. Spisový materiál byl předložen [název soudu], kterým byly vyžádány další spisové materiály. Dne [datum] bylo konáno neveřejné zasedání u [název soudu]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl napadený rozsudek zrušen a věc se vrátila soudu prvního stupně. Následně byla prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení tohoto usnesení do [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o odročení hlavního líčení nařízeného na dny [datum] a [datum], rovněž byl vysloven nesouhlas žalobce se čtením podstatného obsahu protokolů z předchozích hlavních líčení. Další žádost o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] a [datum] byla podána dne [datum]. Dne 15. a [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut žalobce a svědci. Dne [datum] byla vznesena námitka podjatosti soudkyně, usnesením ze stejného dne bylo rozhodnuto o nevyloučení soudkyně z projednávání předmětné věci. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla zamítnuta usnesením [název soudu] ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslýcháni svědci. Dne [datum] a rovněž dne [datum] byla podána žádost o odročení hlavního líčení. Dne 11. a [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslýcháni svědci. Dne [datum] byla podána žádost o zrušení hlavních líčení nařízených na dny 12. a [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o odročení hlavního líčení nařízeného na den [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, kdy došlo k přehrání záznamů a rovněž byly předloženy k nahlédnutí listinné důkazy a zprávy. Dne [datum] byl podán návrh na doplnění dokazování. Ve dnech 7. a [datum] se konalo hlavní líčení, kdy byli vyslechnuti svědci a předneseny závěrečné návrhy, následně byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Rovněž byly svědkům při tomto hlavním líčení uděleny pořádkové pokuty. Proti rozsudku byla podána odvolání. Proti usnesením o uložení pořádkových pokut byly podány stížnosti, které byly zamítnuty usneseními [název soudu] ze dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo trestní stíhání žalobce zastaveno z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1. písm. b) tr. řádu, neboť je trestní stíhání promlčeno. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží zadostiučinění za nepřiměřenou délku a nezákonnost trestního stíhání, zda je s ohledem na výsledek trestního stíhání možné považovat trestní stíhání za nezákonné, zda bylo řízení nepřiměřeně dlouhé, zda se jednalo o řízení složité, zda se žalobce podílel na délce řízení, zda se na délce řízení podílel postup orgánů veřejné moci, zda bylo pro žalobce řízení významné, zda byl žalobce jako veřejně známá osoba poškozen na dobrém jménu, nekandidoval do voleb, případ byl medializován, žalobce odešel do předčasného důchodu a konzumoval velké množství sladkého. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 6. Soud dospěl ve stručnosti k následujícím závěrům. Trestní stíhání zahájené dne [datum] bylo zastaveno pro promlčení trestního stíhání, ke kterému došlo v průběhu odvolacího řízení dne [datum] Trestní stíhání bylo procesně důvodné. Trestní stíhání od [datum] do [datum] bylo prosto průtahů a vážných procesních pochybení. Jednalo se o řízení složitější z důvodu projednání věci na dvou stupních soudní soustavy. Žalobce se na délce řízení nepodílel. V řízení nedošlo k vážným procesním pochybením či průtahům. Významnost řízení by byla zohledněna v zadostiučinění za jeho případnou nezákonnost. Způsob skončení trestního stíhání v projednávané věci by byla dostatečná satisfakce za nejistotu ohledně výsledku tohoto trestního stíhání.

7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud učinil skutková zjištění ve shodě s nespornými tvrzeními účastníků. Nad rámec nesporných tvrzení soud zjistil, že trestní stíhání bylo vedeno procesně důvodně pro skutek, který se stal (i když nebyl trestným činem), čemuž ostatně odpovídá i důvod nepravomocného zproštění podle § 226 písm. b) tr. řádu podle rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V rámci trestního stíhání byly rovněž vypořádány námitky žalobce o podjatosti osob podílejících se na rozhodování v rámci trestního stíhání jako nedůvodné. Tato rozhodnutí nebyla pro nezákonnost zrušena. Trestní stíhání nebylo vedeno účelově a svévolně. [název soudu] dne [datum] zrušil nepravomocný odsuzující rozsudek z důvodu nesprávného právního posouzení, když dle [název soudu] nebyla dostatečně podrobně zkoumána subjektivní stránka, zda byla tvrzená pomluva způsobilá značnou měrou naplnit zákonem požadované následky trestního práva, a soudu prvního stupně bylo za tímto účelem uloženo doplnit dokazování.

8. Soud měl dále k dispozici listinné důkazy, z nichž by učinil duplicitní zjištění k nespornému průběhu trestního stíhání. Z listinných důkazů lze pouze vyzdvihnout usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ze kterého je zřejmé, že proti nepravomocnému zproštění žalobce ze dne [datum] se odvolal nejen žalobce, ale též státní zástupce a poškozená. Není tedy pravdou, že by byl vysloven bezpochybný závěr o nevině žalobce. Soud připomíná, že stejně tak v předchozím průběhu řízení byl žalobce nepravomocně odsouzen. Lze tedy uzavřít, že trestní stíhání skončilo, aniž by byl učiněn jakýkoli závěr o vině nebo nevině žalobce a k promlčení trestního stíhání došlo až v průběhu trestního stíhání ([datum]). Žalobce byl v usnesení ze dne [datum] poučen o možnosti prohlásit, že na projednání věci trvá, a žalobce tuto možnost nevyužil.

9. Z dalšího provedeného dokazování soud neučinil žádná významná skutkový zjištění pro rozhodnutí ve sporu, když výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žaloby dostačující. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 10. Soud shrnuje, že trestní stíhání zahájené dne [datum] pro přečin pomluvy bylo vůči žalobci vedeno procesně důvodně, trestní stíhání od [datum] do [datum] v délce 4 let a 10 měsíců proběhlo bez průtahů a bylo zastaveno pro promlčení trestní stíhání, ke kterému došlo dne [datum]. Žalobce na projednání věci netrval a výsledek trestního stíhání by byl též dostatečnou satisfakcí za nejistotu žalobce, jak řízení dopadne. <b>Právní posouzení</b> 11. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. <b>13. Pokud jde o nezákonnost trestního stíhání, soud posoudil věc následovně.</b> 14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Podle nálezu [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 429/2001 nelze v žádném případě připustit výklad, že by každé vznesení obvinění, které nevyústilo v pravomocný odsuzující rozsudek, bylo možno paušálně považovat za nezákonné.

16. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v případech, v nichž bylo trestní stíhání poškozeného zastaveno, aniž by byl učiněn jakýkoli závěr o jeho vině, není nepřiznáním odškodnění zpochybněn princip presumpce neviny za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace (v prvé řadě zprošťujícího rozsudku) a na tomto základě posléze i náhrady škody.

17. Soud posoudil právní věc podle shora uvedených ustanovení s přihlédnutím ke shora uvedené judikatuře, zejména pak podle § 8 odst. 1 OdpŠk a dospěl k závěru, že žalobci právo na zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání a náhrada škody podle § 1 OdpŠk nepřísluší, neboť vůči němu nebylo vydáno podle § 5 písm. a) OdpŠk rozhodnutí, které by bylo možno považovat za nezákonné, když jeho trestní řízení podle bylo zastaveno pro promlčení trestního stíhání a žalobce netrval na projednání věci. Žalobci jako trestně stíhanému tak byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu a pouze nepřičiněním žalobce tato situace nenastala. Nezákonné usnesení nelze považovat za nezákonné proto, že posledním nepravomocným rozhodnutí před zastavením trestního stíhání bylo rozhodnutí o zproštění obžaloby, neboť toto bylo napadeno odvoláním státního zástupce a poškozené. Odškodňovacímu soudu nepřísluší posuzovat, jak by podaná odvolání posoudil trestní soud.

18. Orgány činné v trestním řízení měly dostatečné legitimní důvody proti žalobci zahájit a pokračovat v trestním stíhání, když se skutek, který byl žalobce viněn, stal, a bylo zapotřebí dalšího vyšetřování pro zjištění, zda byly naplněny znaky trestného činu pomluvy. Při zahájení trestního stíhání nebylo trestné stíhání promlčeno. Ve výše uvedeného soud doplňuje, že v pravomoci soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního ([spisová značka]). I kdyby se policie či státní zástupce dopustili pochybení, nelze jen proto automaticky považovat vznesené obvinění za nezákonné (II ÚS 429/2001). Žalobce tak tím, že netrval na projednání své věci, vzdal se tím i případného nároku na náhradu škody ([spisová značka]) na tom ničeho nemění ani argumentace žalobce, že by tím jen prodlužoval vlastní újmu, neboť bez zprošťujícího rozhodnutí není dle ustálené judikatury dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí.

19. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ohledně zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání, náhrady nákladů obhajoby a vyslovení omluvy, jak je uvedeno ve výrocích I., III. a IV. rozsudku.

20. Pokud jde o posouzení nepřiměřené délky trestního stíhání, soud posoudil věc následovně.

21. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], Cpjn 206/2010, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. Podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný.

24. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení trestní odpovědnosti, které nastalo v průběhu trestního stíhání, může ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk představovat jinou formu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání.

25. Posouzení toho, zda v odškodňovaném řízení šlo o dobu přiměřenou či nikoli, je nutno vždy učinit podle konkrétních okolností každého případu. Délka soudního řízení je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu, tj. soudu, nikoliv žalobce, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Při posuzování přiměřenosti doby řízení soud váží celkový pohled na řízení, přičemž podle dosavadní rozhodovací praxe lze v určité fázi řízení tolerovat i existenci průtahu za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená; naopak v řízení, v němž soud učinil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, je možné konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou.

26. V napadeném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nevydání rozhodnutí v přiměřené době, neboť celkovou délku řízení od [datum] do [datum] (4 roky a 10 měsíců) lze s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně napadeného řízení hodnotit jako přiměřenou. Průběh napadeného řízení lze hodnotit jako plynulý, v řízení nenastaly žádné prodlevy a jednotlivé úkony na sebe navazovaly. Závažné procesní pochybení či období bezdůvodné nečinnosti se v řízení nevyskytly. Žalobcem vytýkané prodlení od [datum] do [datum] pomíjí, že v mezidobí byly hlavní líčení odročeny nikoli z důvodů na straně soudu, v dalších hlavních líčeních byly prováděny výslechy, přehrávány záznamy a řešena i nedůvodně vznesená podjatost. Posuzované řízení bylo procesně složitější, když věc byla věcně řešena na dvou stupních soudní soustavy. Žalobce se na délce řízení zásadně nepodílel. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, soud opakuje, že nedošlo k zbytečným zdržením. K typově zvýšenému významu řízení by soud u tohoto nároku nepřihlížel, neboť se žalobce domáhal odškodnění za nezákonnost trestního stíhání samostatně, kde by případně tato významnost byla zohledněna ([spisová značka]). <b>27. Vzhledem k absenci nesprávného úředního postupu není nárok důvodný.</b> 28. K výše uvedenému závěru se pak přidává další důvod pro zamítnutí žaloby na zaplacení peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání a to je skutečnost, že trestní stíhání skončilo tím, že bylo zastaveno pro promlčení trestního stíhání. Žalobce nevyužil trvání na projednání věci podle § 11 odst. 3 trestního řádu), čímž se vzdal možnosti plné rehabilitace, ačkoliv by mu ani v případě shledání vinným nemohl být uložen trest (§ 227 trestního řádu). S ohledem na důsledky zastavení trestního stíhání pro promlčení představuje tento výsledek pro žalobce v daném případě i dostatečnou satisfakci za jeho nejistotu, jak řízení dopadne. Soud při této úvaze vyzdvihuje nijak extrémní délku složitého trestního stíhání (4 let a 10 měsíců), které bylo prosto průtahů. Žalobce tak nárok na peněžité zadostiučinění by nepříslušel také z tohoto důvodu ([spisová značka]).

29. Z výše uvedených důvodů soud zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalobci nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 30. Náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 za užití § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal úspěšné žalované. Náklady žalované tvoří hotové výdaje podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po 300 Kč (vyjádření ve věci, příprava na jednání a účast na jednání). Žalované náleží na náhradě nákladů řízení částka ve výši 900 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.