22 C 163/2022

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 92 807 Kč a 135 001 Kč, to vše s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 92 807 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z 92 807 Kč za [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 75 938 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalobci 59 063 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ze 135 001 Kč za den [datum] se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 70 555 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal náhrady nákladů obhajoby ve výši 92 807 Kč a zadostiučinění 135 001 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání posléze vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl zproštěn obžaloby. Žalobce doplnil rozpis nákladů a rozšířil žalobu o zákonné úroky z prodlení z částky 227 808 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se bránila podané žalobě tím, že sice uznala účelnost vybraných úkonů obhajoby, ale neměla za prokázanou úhradu či vznik dluhu na straně žalobce. Řízení dle žalované trvalo přiměřenou dobu, jednalo se o složité řízení a žalobci s ohledem na trestní sazbu a bezúhonnost reálné odsouzení k trestu odnětí svobody bez podmíněného odkladu nehrozilo. Žalovaná zdůraznila, že při předběžném projednání neměla k dispozici trestní spis.

3. Soud při jednání dne [datum] připustil změnu žaloby a poučil žalobce podle § 118a odst. 1 o. s. ř. konkrétně tvrdit výši odměny u jednotlivých úkonů obhajoby. Žalobce výzvu splnil. Žalobce uvedl přehledný soupis úkonů obhajoby, které se shodovaly s uznanými úkony žalované co do konání i výše odměny. Soud v dalších podrobnostech odkazuje na vyjádření žalobce ze dne [datum]. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili předběžné uplatnění nároků žalobce u žalované dne [datum]. Mezi stranami nebylo sporu o konání hlavních líčení včetně jejich přerušení, jak uváděla žalovaná, což vyjádření žalobce ze dne [datum] již zohledňuje.

5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce podílel na délce jednání, zda mělo řízení pro žalobce zvýšený význam, zda žalobci vznikl dluh nahradit obhájcům odměnu za obhajobu. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 6. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a následující dílčí skutková zjištění.

7. Z trestního spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] si žalobce převzal usnesení ze dne [datum], které žalobce vinilo z porušení pravidel hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2, odst. 3 písm. d) trestního zákoníku ve formě účastenství, když měl společně s dalšími 16 obviněnými zjednat pro spořitelní družstvo [anonymizována dvě slova] neoprávněné výhody zakázanými investicemi s obchody se směnkami ve třech skutcích z celkových 12 skutků. Jednalo se o obchody v řádech desítek až stovek milionů Kč a měla být způsobena škoda 40 878 082 Kč. Žalobce byl obviněn u jednoho ze skutků (viz usnesení ze dne [datum]). Žalobce si podal dne [datum] stížnost, kterou následně odůvodnil. Dne [datum] byla vyloučeno podezření z podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti k samostatnému řízení. Následně bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího státního zástupce, že příslušným k rozhodováním o stížnosti je [ulice] státní zastupitelství (viz usnesení VSZ v [obec] ze dne [datum]). V prosinci až lednu 2014 byly vyslechnuti spoluobvinění. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut. Dne [datum] byla stížnost žalobce zamítnuta. V září 2015 provedla dožádání právní pomoci na [země]. Dne [datum] žalobce navrhl předvedení či uložení pořádkových pokut svědkům, kteří se opakovaně nedostavili k výslechu policie. Policie pořádkové pokuty počala udělovat v únoru 2016. V květnu 2016 a [název soudu] některé pokuty zrušil, neboť měl omluvu z výslechu svědka za důvodnou. Pokuty svědkům snížil [název soudu] i v září 2017 O uložení pořádkových pokut svědkům bylo rozhodováno policií i Městským soudem opakovaně, když svědci neposkytovali policii součinnost. Naposledy [název soudu] rozhodoval o snížení pokuty dne [datum]. Obvinění též žádali zastavit trestní stíhání. Žalobce tak učinil dne [datum] v letech 2015 až 2018 vyslýchala desítky svědků, u některých v roce v průběhu roku 2017 požádala o zproštění mlčenlivosti. Policie nashromáždila velké množství úředních záznamů o podání vysvětlení, písemnosti týkající se [anonymizována dvě slova], nákupů směnek, podklady od ČNB, obchodního rejstříku. Obhajoba předložila znalecké posudky z oboru ekonomika na posouzení finančních operací. Dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, čehož obhájce dne [datum] využil. Dne [datum] policie navrhla podat obžalobu na 9 obviněných. Policie provedla přes 130 výslechů, řada osob vypovídala opakovaně. Obžaloba byla podána dne [datum]. V červnu 2020 soud provedl lustraci obžalovaných. Dne [datum] byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby, které bylo dne [datum] nařízeno na [datum]. Téhož dne se konalo neveřejné zasedání, při které bylo zastaveno trestní stíhání zemřelé obžalované a bylo zastaveno i trestní stíhání dalších obžalovaných včetně žalobce, neboť soud měl za to, že skutky nejsou trestným činem. Dne [datum] se státní zástupce odvolal. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] usnesení zrušil a uložil Městskému soudu, aby ve věci rozhodl, když shledal zákonné znaky trestného činu. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil hlavní líčení na 1., 2. a [datum]. Dne [datum] převzal obhajobu žalobce [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] požádal obhájce žalobce o nový termín s ohledem na plánovanou dovolenou odročeno na 29., 30. a [datum]. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu nákazy Covid-19. Dne [datum] se dostavil obhájce žalobce, ale jednání se nekonalo a hlavní líčení odročeno na [datum] a další dny. V dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] se konala hlavní líčení, při kterých byl zejména proveden výslech desítky osob, řada svědků byla k žádosti obhajoby slyšena opakovaně. Bylo zapotřebí aplikovat právní předpisy o úpravě spořitelních družstvech, směnečné právo, regulace finančního trhu a předpisů EU. Dokazování se vedlo k prověření role žalobce, a jaké bylo zapojení a vědomí žalobce do struktur osob zapojených do porušování předpisů hospodářské soutěže. Dne [datum] byli obžalovaní [příjmení], [anonymizována tři slova], [příjmení] uznáni vinnými. Žalobce byl podle § 226 písm. c). tr. řádu zproštěn obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu j žalobci dne [datum].

8. Z vyjádření k žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil obhájci JUDr. [příjmení] veškeré náklady právního zastoupení za obhajobu v předmětném trestním stíhání v rámci smluvní odměny.

9. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (žádost o odškodnění ze dne [datum], akceptační dopis žalované, sdělení o ukončení projednání žádosti), důkazy, které byly duplicitní k dokazování trestním spisem (rozsudek Městského soudu ze dne [datum], usnesení Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum], odvolání státního zástupce ze dne [datum] a protokoly z hlavních líčení).

10. Soud po provedeném dokazování upozornil žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že neprokázal, že by žalobci vznikla škoda odpovídající majetkové ztrátě či vzniku dluhu ve výši 92 807 Kč za právní služby obhajoby v předmětném stíhání. Žalobce byl poučen na následky nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

11. Žalobce doplnil dopisy obhájců s vyúčtováním právních služeb, čímž výzvu splnil.

12. Z vyúčtování právních služeb ze dne [datum] soud zjistil, že obhájce JUDr. [příjmení] obhajoval žalobce v předmětném trestním stíhání za 193 600 Kč, žalobci tak vznikl dluh v tomto rozsahu.

13. Z vyúčtování právních služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil obhájci JUDr. [příjmení] za zastupování v předmětném trestním stíhání 70 000 Kč.

14. Soud shrnuje provedené dokazování dopisy obhájců tak, že je z nich zřejmé, že žalobce nezastupovali bezplatně a účtovali si smluvní odměnu, která převyšuje odměnu mimosmluvní, takže není důvodu pochybovat o vzniku žalované škody za právní zastoupení. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 15. Lze shrnout, že stíhání vůči žalobci probíhalo od [datum] do [datum] zhruba 7 let a 9 měsíců. Jednalo se o řízení procesně, skutkově i právně složité. Nekoncentrovaný postup vůči nespolupracujícím svědkům se odrazil v závěru o nepřiměřené délce řízení. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Jednalo se o řízení se zvýšeným významem. Žalobci vznikl dluh vůči obhájcům dluh za účelné úkony obhajoby JUDr. [příjmení] ve smluvní výši 193 600 Kč, z čehož na mimosmluvní odměnu připadalo 51 425 Kč a za obhajobu JUDr. [příjmení] ve výši 70 000 Kč, z čehož na mimosmluvní odměnu připadalo 41 382 Kč. <b>Právní hodnocení</b> 16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. (3) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

22. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]).

23. Soud posoudil nárok po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 7 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 1 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení nákladů obhajoby. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, když trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, čímž mu vznikl nárok na náhradu nákladů právního zastoupení podle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk. Soud věc soud právně posoudil i podle § 13 odst. 1 OdpŠk ve spojení s § 31a OdpŠk, když se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. <b>24. Pokud jde o náhradu škody za náklady obhajoby, soud uvádí následující.</b> 25. Škodu představují náklady obhajoby ve výši mimosmluvní odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za zastupování pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let s tarifní hodnotou 10 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. d) AT částka ve výši 1 500 Kč. K odměně za úkon náleží i 300 Kč paušální náhrady podle § 13 odst. 4 AT. Odměna i náhrady advokáta se zvyšuje o 21 % DPH.

26. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby za účast na úkonech trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, soud má z trestního spisu a z nesporných tvrzení účastníků prokázanou účast JUDr. [příjmení] na výsleších ve dnech [datum] za 2 178 Kč, [datum] za 6 534 Kč, [datum] za 4 3256 Kč, [datum] za 6 534 Kč, [datum] za 6 534 Kč, [datum] za 4 356 Kč, [datum] za 6 534 Kč, [datum] za 4 356 Kč, a účast JUDr. [příjmení] na hlavních líčeních [datum] za 1 742,40 Kč, [datum] za 6 969,60 Kč, [datum] za 3 484,80 Kč, [datum] za 5 227,20 Kč, [datum] za 5 227,20 Kč, [datum] za 6 969,60 Kč, [datum] za 5 227,20 Kč, [datum] za 6 969,60 Kč, [datum] za 5 227,20 Kč, [datum] za 1 742,40 Kč, [datum] za 1 742,40 Kč a [datum] za 895,40 Kč, kdy u posledně jmenovaného žalobce nežádal uhradit celý úkon právní služby. Mezi stranami nebylo sporu o trvání úkonů ani jejich účelnosti.

27. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil, že mu vznikl vůči obhájcům dluh, je doložen i vznik škody z důvodu zahájení trestního stíhání, před kterým se žalobce hájil.

28. Prodlení žalované nastalo po uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění nároků ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk dne [datum]. Dne [datum] ještě žalovaná v prodlení nebyla, neboť tímto dnem jí končila lhůta pro uspokojení nároku.

29. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do 92 807 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

30. Část nedůvodného příslušenství za den [datum] soud zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

31. Pokud jde o nepřiměřenou délku trestního stíhání, soud uvádí následující.

32. Trestní stíhání trvalo vůči žalobci od [datum] do [datum], zhruba 7 let a 9 měsíců. V řízení se vyskytlo období nekoncentrovaného postupu při zajišťování výslechů svědků, kteří policii neposkytovali součinnost, a teprve k popudu žalobce začaly orgány činné v trestním řízení svědkům udělovat pořádkové pokuty, avšak dělo se tak jen v symbolické výši, což přípravné řízení protahovalo a celkovou délku řízení 7 let a 9 měsíců tak nelze mít za přiměřenou, když se jedná o řízení, ve kterém má být potupováno s nejvyšším urychlením.

33. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz např. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. I s přihlédnutím k tomu, že trestní věci mají být vyřizovány přednostně, soud nepoužil sazbu vyšší, neboť extrémní délce posuzované řízení nedosahuje. Jednalo se o věc složitou a s ohledem na výše uvedený rekapitulovaný průběh řízení, kdy soud nemá za to, že trestní stíhání šlo skončit násobně kratší délce. Výše uvedený nekoncentrovaný postup při zajišťování svědeckých výpovědích není tolerovatelný, avšak jinak bylo řízení prosto průtahů (srov. [spisová značka]).

34. Řízení bylo složité po procesní stránce byla prováděna dožádání a svědci neposkytovali součinnost (minus 10 %), jednalo se o složitou problematiku i po skutkové stránce, kdy byly vyslýchány desítky osob, k žádostem obhajoby se tak dělo i opakovaně, a bylo zapotřebí vyšetřit roli žalobce, a jaké bylo jeho zapojení a vědomí o strukturách osob zapojených do porušování předpisů hospodářské soutěže (minus 15%), věc byla složitá i po právní stránce, když bylo zapotřebí aplikovat právní předpisy o úpravě spořitelních družstvech, směnečné právo, regulace finančního trhu a předpisů EU (minus 10 %). Věc se vůči žalobci vedla na prvním stupni. Soud celkem za složitost snížil zadostiučinění o minus 35 %.

35. Postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Za postup orgánů soud zadostiučinění proto neupravoval.

36. Žalobce se na délce řízení pozitivně podílel tím, že dal podnět k ukládání pořádkových pokut nespolupracujícím svědkům, což řízení urychlilo, ale podílel se i negativně se na délce řízení dvěma žádostmi o odročení hlavních líčení, což si vyžádalo další časový prostor. Chování žalobce tak soud vyhodnotil jako neutrální a zadostiučinění za něj neupravoval.

37. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozené,soud navýšil zadostiučinění o plus 10 % za význam řízení pro žalobce. Lze přisvědčit žalované, že bezúhonnému žalobci s ohledem na hrozící trestní sazbu nehrozil trest odnětí svobody bez podmíněného odkladu a z projednávané věci se ho týkal jen jeden skutek, na druhou stranu otázka viny a trestu žalobce a rozhodování o ní byla pro žalobce jistě významná, a proto soud zadostiučinění navýšil.

38. Základní orientační částku 101 250 Kč soud snížil o 35 % za složitost a zvýšil o 10 % za význam, takže po celkovém snížení o 25 % soud dospěl k zadostiučinění 75 938 Kč za nepřiměřenou délku řízení, které včetně zákonných úroků z prodlení přiznal, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

39. Žalobu na zbývající zadostiučinění za nepřiměřenou délku včetně příslušenství jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobce byl plně úspěšný u náhrady škody a částečně úspěšný u nemajetkové újmy, jejíchž výše závisela na úvaze soudu.

41. Náklady žalobce jsou představovány soudním poplatek ve výši 4 000 Kč (2 x 8a Sazebníku) a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil podle AT. Advokát učinil následující úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 142 807 Kč (92 807 + 50 000 Kč, která se započítává na nárok nemajetkové újmy podle § 9 odst. 4 písm. a) AT): příprava a převzetí, žaloba, doplnění žaloby ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. Za tyto úkony náleží podle § 7 bod 5 AT odměna 6 x 6 820 Kč. Advokát má právo na paušální náhradu režijních nákladů 6 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT.

42. Advokát má právo na náhradu promeškaného času za 24 půl hodin na dvou cestách do [obec] a zpět po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT a cestovné ve výši 9 884 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět k jednání při délce 4x 293 km vozem [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 9,4 litru nafty na 100 km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. (dle metodiky EU 2004 třetí údaj v technickém průkaze vozidla).

43. Advokát je plátce 21 % DPH.

44. Celkem náhrada nákladů žalobce činí 70 555 Kč dle následujícího výpočtu (4 000 + 1,21 x (6 x 6 820 + 6 x 300 + 24 x 100 + 9 884)).

45. Zaplacení nákladů uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

46. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobkyni prodloužení lhůty k plnění nepoškozuje.