22 C 167/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 901 398,50 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 631 398,50 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 706 398,50 Kč od 20. 8. 2023 do 6. 8. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 195 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 101 828,50 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním vedeným Městským soudem v Praze pod sp.zn. , spisová značka, (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Požadovaná částka spočívá v náhradě škody ve výši 481 398,50 Kč a v zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 420 000 Kč. Žalobce uhradil svému obhájci částku 680 927,50 Kč na základě vystavených faktur. Žalobce žádá nahradit 148 úkonů v plné výši odměny (2 300 Kč), 9 úkonů v poloviční výši odměny, 157 režijních paušálů a DPH. Trestní stíhání pro trestný čin porušení pravidel hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2, alinea 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku (sazba dvě léta až osm let) trvalo sedm let. V současném mediálním světě se presumpce neviny příliš neuplatňuje. Žalobce byl bezúhonný, musel snášet úkony trestního řízení. Žalobce měl spáchat údajný skutek v rámci své činnosti, což jej vyřadilo z dosavadního způsobu podnikání ve finančnictví a nemohl se uplatnit ve finančním sektoru. Žalobce se bál odsouzení k nepodmíněnému trestu a měl zajištěn majetek. Jen díky rodině toto stresující období přečkal bez zdravotních potíží. Žalobce žádal za každý měsíc trestního stíhání 5 000 Kč, což činí 420 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení žádal od 20. 8. 2023 do zaplacení. Svůj nárok u žalované uplatnil dne 19. 2. 2023. V průběhu jednání soudu dne 17. 1. 2024 žalobce uvedl, že výčet úkonů, za které náhradu škody požaduje je přílohou žaloby, tj. na č.l. 101 a 101 rub spisu. K výzvě soudu žalobce uvedl, že byl společníkem ve společnosti , právnická osoba, (dále také jen „společnost 1“) od roku 2008, kde zastával funkci projektového manažera. S ohledem na záměr této společnosti spolupracovat se společností , Anonymizováno, a.s. (dále také jen „společnost 2“), ukončil žalobce v červnu 2013 činnost ve společnosti 1) a nastoupil do společnosti 2) jako člen představenstva. Dále byl pracovní poměr ve společnosti 2) ukončen a žalobce se vrátil do společnosti 1). S ohledem na trestní oznámení ze strany , Anonymizováno, na žalobce, což bylo ze strany ostatních společníků a manažerů společnosti 1) známo, bylo žalobci z jejich strany doporučeno, aby ukončil svou činnost ve společnosti 1). Během roku 2015 ukončil žalobce ve společnosti 1) svou činnost a prodal obchodní podíl. Následně, i přes presumpci nevinny, žalobce ve finančních službách již nenašel práci. Po ukončení působení ve společnosti 1) byl žalobce veden na úřadu práce a byla mu poskytována podpora v nezaměstnanosti. Až dne 1. 3. 2017 nastoupil do společnosti , právnická osoba, na pozici provozní pracovník v oblasti automotive. Pracovní poměr ukončil ke konci prosince 2020 a následně byl opět veden na úřadu práce. Po zprošťujícím rozsudku nastoupil v březnu 2022 do , Anonymizováno, . Po pravomocném zprošťujícím rozsudku byl jmenován na pozici ředitele , adresa, . K finančnictví se již nevrátil, neboť jde o dynamické odvětví podnikání a také z důvodu negativní zkušenosti s touto oblastí. Navíc v této oblasti musí být člověk blankytně čistý, a to s tímto cejchem žalobce i přes presumpci neviny nebyl. Žalobce uvedl, že mu sice hrozil trest v odnětí svobody 2-8 let, avšak s ohledem na výši škody, kterou měl trestným činem způsobit (88 022 466 Kč) bylo reálné uvažovat o ukládání výhradně trestu nepodmíněného v horní polovině trestní sazby, tj. 5-8 let. Žalobce měl po celou dobu trestního stíhání (29. 3. 2016-27. 10. 2022) zajištěn nemovitý majetek.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 19. 2. 2023 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok sporovala s tím, že poukázala na nezapůjčení trestního spisu. Při jednání soudu dne 7. 8. 2024 však uvedla, že nárok žalobce byl ohledně náhrady škody plně uspokojen, ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním byl nárok uspokojen co do částky 150 000 Kč.

4. Žalobce vzal během jednání soudu dne 7. 8. 2024 žalobu v částce 631 398,50 Kč zpět, neboť toto bylo ze strany žalované dne 6. 8. 2024 plněno. Žalovaná se k návrhu žalobce připojila. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne 19. 2. 2023.

5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

6. Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty (zjištěno z osvědčení o DPH č.l. 5 spisu, obchodní rejstřík advokátní kanceláře č.l. 5 p.v. až 8 spisu).

7. Usnesením Policie ČR ze dne 8. 9. 2015, č.j. , tel. číslo, , bylo mmj. proti žalobci dle § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání pro zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 3, odst. 4, písm. a) tr. zákoníku (zjištěno z usnesení ze dne 8. 9. 2015 č.l. 9 až 19 spisu)

8. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství podala obžalobu ze dne 25. 4. 2017, č.j. , spisová značka, mmj. proti žalobci pro spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 alinea 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Žalobce v pozici obžalovaného měl spolu s ostatními způsobit škodu velkého rozsahu v celkové výši nejméně 88 022 466 Kč (zjištěno z obžaloby ze dne 25. 4. 2017 č.l. 20 až 48 spisu).

9. Z usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství ze dne 6. 1. 2016 (č.l. 49-52 spisu) bylo zjištěno, že byla zamítnuta mmj. stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 8. 9. 2015.

10. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2022, sp.zn. , spisová značka, , soud zamítl dle § 256 tr. řádu odvolání podané mmj. státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze v neprospěch žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, č.j. , spisová značka, . (zjištěno z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2022 sp. zn. , spisová značka, , č.l. 53 až 76 spisu).

11. Žalobce byl podle § 226 odst. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 25. 4. 2017, č.j. , spisová značka, . (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, , č.l. 103 až 241 spisu).

12. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze zajistila nároky poškozených dle § 47 odst. 1,2 tr, řádu v části majetku vztahující se na části majetku obviněného , jméno FO, . , Anonymizováno, pozemek parc.č. , hodnota, , , adresa, bylo obviněnému zakázáno, aby s nemovitostmi nakládal (zjištěno z usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství ze dne 29. 3. 2016, č.j. , spisová značka, , na č.l. 276-278 spisu).

13. Žalobce adresoval Městskému státnímu zastupitelství v Praze stížnost proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze č.j. , spisová značka, ze dne 29. 3. 2016 (zjištěno ze stížnosti proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství ze dne 1. 4. 2016, na č.l. 301 spisu).

14. Soud zamítl stížnost obviněného , jméno FO, . Káni proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne 29. 3. 2016 (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2016, sp.zn. , spisová značka, na č.l. 279-288 spisu).

15. Žalobce adresoval Městskému soudu v Praze žádost o zrušení zajištění nároku poškozených na majetku obviněných dne 8. 2. 2021 (zjištěno ze žádosti o zrušení na č.l. 298 spisu).

16. Soud zamítl žádost obžalovaného , jméno FO, . Káni ze dne 8. 2. 2021 o zrušení zajištění nároku poškozených na majetku obžalovaného (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2021, sp.zn. , spisová značka, na č.l. 273-274 spisu).

17. Žalobce adresoval Městskému soudu v Praze žádost o zrušení zajištění nároku poškozených na majetku obviněného ze dne 6. 10. 2022 (zjištěno z žádosti o zrušení na č.l. 303 spisu).

18. Soud rozhodl o zrušení zajištění nároku poškozených na náhradu škody způsobené trestným činem na nemovitých věcech pozemek , hodnota, , , Anonymizováno, , jméno FO, (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2022, sp.zn. , spisová značka, na č.l. 275 spisu).19. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce) a , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, (PZ žalobce) byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb dne 28. 11. 2014 při odměně 3 500 Kč za hodinu poskytování právních služeb a dále DPH. Žalobce se zavázal při podpisu smlouvy uhradit zálohu ve výši 50 000 Kč. Dále bylo doplněno, že PZ žalobce poskytuje právní služby žalobci jako společník advokátní s.r.o. Čalfa, Bartošík a partneři s.r.o. (zjištěno ze smlouvy o právní službě s dodatkem č. , hodnota, č.l. 77 až 80).

20. Dne 15. 9. 2021 od 17:00 – 18:30, dne 15. 12. 2020 od 17:00-18:30, dne 2. 12. 2020 od 17:00-18:30, dne 3. 7. 2020 od 17:00-18:30, dne 11. 3. 2020 od 17:30-19:00, dne 2. 11. 2019 od 17:00-18:30, dne 7. 6. 2019 od 17:30-19:00, dne 11. 4. 2019 od 17:30-19:00, dne 24. 10. 2018 od 17:00–18:30, dne 27. 4. 2018 od 17:30 – 19:00, dne 2. 3. 2018 od 17:00 – 18:30, dne 16. 2. 2018 od 10:00-12:00, dne 15. 12. 2016 od 15:00-16:30, dne 24. 11. 2016 od 16:00-17:30, dne 20. 9. 2016 od 15:00-16:30 a dne 22. 2. 2016 od 14:00-16:00 a dne 2. 10. 2015 od 13:00-14:10 se uskutečnila právní porada mezi žalobcem a jeho právním zástupcem vztahující se k řízení vedeného Městským soudem v Praze sp.zn. , spisová značka, (zjištěno ze zápisů o právních poradách č.l. 81 až 89 spisu)

21. Advokátní kancelář právního zástupce žalobce žalobci fakturovala dne 23. 1. 2023 částku 219 917,50 Kč za poskytnuté právní služby spolu s výčtem jednotlivých poskytnutých úkonů právní služby. Žalobce dne 24. 1. 2023 zaplatil právnímu zástupci na účet jeho advokátní kanceláře částku 219 917,50 Kč. Dne 6. 3. 2018 advokátní kancelář žalobci fakturovala zálohu ve výši 121 000 Kč. Dne 15. 3. 2018 advokátní kancelář právního zástupce žalobce potvrdila žalobci přijetí zálohy ve výši 121 000 Kč, kdy tato částka byla připsána dne 15. 3. 2018 na účet advokátní kanceláře. Advokátní kancelář dne 15. 12. 2016 fakturovala žalobci částku 37 510 Kč za poskytnuté právní služby, které zde specifikovala. Dne 30. 12. 2016 byla částka 37 510 Kč připsána na účet advokátní kanceláře. Dne 14. 11. 2016 advokátní kancelář fakturovala žalobci zálohu ve výši 181 500 Kč. Dne 24. 11. 2016 advokátní kancelář právního zástupce žalobce žalobci potvrdila přijetí zálohy ve výši 181 500 Kč, kdy tato částka byla dne 24. 11. 2016 připsána na účet advokátní kanceláře. Dne , právnická osoba, . 2016 advokátní kancelář fakturovala žalobci zálohu ve výši 60 500 Kč, která byla dne 9. 3. 2016 připsána na účet advokátní kanceláře, ta dne 9. 3. 2016 potvrdila přijetí této platby. (zjištěno z faktur s transakční historií č.l. 90 až 100 p.v.)

22. Žalobce uplatnil dne 19. 2. 2023 nárok na náhradu škody a zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené mu v řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. , spisová značka, (zjištěno z předběžného uplatnění č.l. 259 až 261 spisu).

23. Žalovaná potvrdila přijetí podání žalobce týkajícího se právní věci projednávané před , právnická osoba, pod sp.zn. , spisová značka, dne 19. 2. 2023 (zjištěno z akceptačního dopisu ze dne 21. 2. 2023 na č.l. 102 spisu).

24. Dopisem ze dne 19. 5. 2023 žalovaná vyzvala žalobce k předložení dalších listin (zjištěno z dopisu žalované ze dne 19. 5. 2023 č.l. 251 spisu, vč. doručenky na č.l. 257 spisu).

25. Žalobce zaslal žalované na základě výzvy ze dne 19. 5. 2023 zápis o poradě advokáta s klientem ze dne 21. 11. 2015 a sdělil číslo účtu (zjištěno z doplnění uplatnění a čísla účtu č.l. 252 spisu).

26. Žalovaná sdělila, že mimosoudní projednání nároku žalobce bylo ukončeno, neboť žalované nebyl zapůjčen spisový materiál. (zjištěno z dopisu žalované o ukončení předběžného projednání ze 7. 9. 2023, č.l. 254 spisu, vč. doručenky na č.l. 258 spisu).

27. Nejvyšší soud sdělil žalované, že spis sp.zn. , spisová značka, nelze zapůjčit, neboť je ve fázi zpracování. (zjištěno z přípisu Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2023, č.l. 255 spisu a ze dne 12. 10. 2023 na č.l. 264 spisu).

28. Žalobce uzavřel se společností , Anonymizováno, , a.s. pracovní smlouvu s datem vzniku pracovního poměru dne 1. 7. 2013, na pozici Vedoucí oddělení , právnická osoba, , s místem výkonu práce v , adresa, (zjištěno ze smlouvy ze dne 1. 7. 2013, vč. dodatku ze dne 20. 3. 2014, na č.l. 289-290 rub spisu).

29. Společnost , Anonymizováno, a.s. adresovala žalobci výpověď z pracovního poměru vzniklého dle pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2013 z důvodu organizačních změn zaměstnavatele a nemožnosti zaměstnavatele žalobce dále zaměstnávat v souladu se smlouvou a v souladu s ust. § 52 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (zjištěno z rozvázání pracovního poměru ze dne 29. 4. 2014 na č.l. 291 spisu).

30. Společnost , právnická osoba, a žalobce uzavřeli pracovní smlouvu se vznikem pracovního poměru ke dni 1. 3. 2017 na dobu neurčitou, s výkonem práce v , adresa, s činností provozního pracovníka (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 na č.l. 292 spisu).

31. Vzájemnou dohodou ke dni 31. 12. 2020 skončil pracovní poměr na základě smlouvy ze dne 1. 3. 2017 uzavřené mezi spol. , právnická osoba, a žalobcem (zjištěno z ukončení pracovního poměru dohodou ze dne 31. 12. 2020 na č.l. 293 spisu).32. , jméno FO, zaměstnavatelem , právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena pracovní smlouva na pracovní poměr od 1. 3. 2022 na dobu určitou do 28. 2. 2023 pro pracovní pozici: správce památkového objektu, s místem výkonu práce , právnická osoba, (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 28. 2. 2022 na č.l. 294 spisu).33. , jméno FO, společností , právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena pracovní smlouva na hlavní pracovní poměr na druh práce: projektový manažer s nástupem do práce dne 2. 1. 2008 na dobu neurčitou s místem výkonu práce v , adresa, (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 2. 1. 2008 na č.l. 295 spisu).34. , jméno FO, společností , právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 2. 1. 2008 a to ke dni 30. 6. 2013 na žádost zaměstnance (zjištěno z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 27. 6. 2013 na č.l. 296 spisu).35. , jméno FO, společností , právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena pracovní smlouva na pracovní pozici projektový specialista s datem nástupu 1. 7. 2014 na dobu neurčitou s místem výkonu v , adresa, (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2014 na č.l. 296 rub – 297 spisu).36. , jméno FO, společností , právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 1. 7. 2014 a to ke dni 30. 6. 2015 (zjištěno z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 22. 6. 2015 na č..l. 297 rub spisu).

37. Žalobce byl radou kraje (, Anonymizováno, ) jmenován na pozici ředitele organizace , Anonymizováno, , adresa, , příspěvková organizace s účinností od 17. 1. 2023 do dne, který předchází dni nástupu nově jmenovaného ředitele, vybraného na základě řízení na obsazení vedoucího pracovního místa ředitele organizace (zjištěno z jmenovacího dekretu na č.l. 299 spisu).

38. Žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 16. 7. 2015 (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 11. 8. 2015 na č.l. 300 spisu).

39. Žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2021 (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 25. 1. 2021 na č.l. 302 spisu).

40. Žalobce byl společníkem společnosti , právnická osoba, od 28. 1. 2008 do 9. 7. 2015. Předmětem podnikání bylo mmj. zprostředkování obchodu a služeb, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, na č.l. 304-305 spisu).

41. Svědek , jméno FO, . , jméno FO, (obchodní partner žalobce) v rámci svého výslechu potvrdil, že o trestním stíhání žalobce mu žalobce řekl sám, ještě před tím, než byl předvolán jako svědek. Uvedl, že po pracovní stránce museli trestní stíhání žalobce jako vedení společnosti , právnická osoba, řešit, neboť jako obchodníci s cennými papíry museli dbát na reputaci a další pověst společnosti, avšak věděl, že žalobce se trestného činu nemohl dopustit. Dále potvrdil, že ostatní společníci vč. svědka požádali žalobce, aby ze společnosti odešel kvůli trestnímu stíhání. Žalobce to chápal. Ostatní společníci se chtěli vyhnout situaci, kdy s nimi nebude chtít nikdo spolupracovat z důvodu trestního stíhání žalobce. Uvedl, že v odborné veřejnosti a mezi úzkou konkurencí se o trestním stíhání žalobce vědělo. Svědek uvedl, že žalobce po odchodu ze společnosti již nepracoval v oboru a odešel pracovat do zcela jiného oboru a v oboru nepracuje ani v současné době. Žalobci po skončení trestního stíhání nenabídl, aby se do společnosti vrátil, příp. jinou spolupráci, a to také z důvodu trestního stíhání. Ví o tom, že žalobce měl zabavený majetek v rámci trestního řízení, nic konkrétně však neví. K dotazu právního zástupce žalobce uvedl, že žalobce musel mít v jejich oboru schválení , Anonymizováno, k výkonu vedoucí osoby, což by jako osoba trestně stíhaná nedostal. V době trestního stíhání by žalobce ani nemohl vykonávat činnost jako člen představenstva společnosti pohybující se ve finančnictví, resp. obchodníka s cennými papíry. Uvedl, že s vysokou pravděpodobností by obchod s trestně stíhanou společností, příp. společností, ve které jsou trestně stíhané osoby neuzavřel. Svědek dále uvedl, že návrat do oboru finančnictví a obchodování s cennými papíry po takové přetržce je prakticky nemožný, jednak z důvodu pověsti, jednak z důvodu, že člověk již nemá kontakty.

42. Při účastnickém výslechu žalobce vypověděl, že v odvětví obchodníka s cennými papíry pracoval zhruba 20 let, věděl, jak se vyvíjel kapitálový trh, daná problematika i zákony v této oblasti. Nikdy nepoškodil žádného klienta a vždy postupoval podle zákona. Díky trestnímu stíhání do dneška neví, zda zákon v uvedené problematice chápe správně, což je jeden z atributu pro pracování v oblasti obchodování s cennými papíry. Dalším hlediskem je reputace člověka, což s trestním stíháním bylo narušeno. Ztratil důvěru v justici a systém. Na některé pozice na kapitálovém trhu (člen představenstva, investičního zprostředkovatele, aj.) je třeba schválení ČNB, kdy v případě podání trestního oznámení , Anonymizováno, na osobu žalobce nemělo smysl se o tuto pozici ve finančnictví ucházet, kdy si žalobce ani neumí představit, že by v případě, že by se o práci ucházel, nesdělil, že je trestně stíhán. Žalobce začínal ve společnosti , právnická osoba, , která následně začala spolupracovat se společností AMIDE a žalobce přešel do jejich představenstva. Následně ze společnosti , Anonymizováno, odešel a vrátil se do společnosti , právnická osoba, , kde byl však nucen odejít, aby nevystavoval společnost reputačnímu riziku, neboť ta navázala nový kontakt s jinou společností a v odborných kruzích se o trestním stíhání žalobce již vědělo. Nebylo možné, aby s tímto glejtem vystupoval před klienty, proto se vedení společnosti , právnická osoba, domluvilo s žalobcem, že svou činnost ve společnosti ukončí. O trestním stíhání žalobce vedení informoval. To že byl trestně stíhán navíc vyplývalo z výpisu z katastru nemovitostí, kde bylo napsáno, že je jeho nemovitost zastavena z důvodu páchání trestné činnosti. Žalobce žije v , Anonymizováno, kraji, kde následně po odejití ze společnosti , právnická osoba, byl veden na úřadu práce, kde mu nebyla v rámci jeho kvalifikace nabídnuta adekvátní práce. Následně jej zaměstnal kamarád ve společnosti , Anonymizováno, , kdy o jeho problémech kamarád věděl a žalobce pracoval za minimální mzdu jako „obchoďák“, přičemž mu neformálně radil v oblasti bankovnictví, financování, aj. V roce 2020 očekával, že padne rozhodnutí, proto ze společnosti odešel a byl opět veden na úřadu práce. Už se o žádnou práci do skončení trestního stíhání neucházel, neboť nechtěl uvádět okolnosti své bezúhonnosti. Po skončení trestního stíhání mu jeho známá nabídla pozici správce objektu v oblasti památkové sféry. Po ukončení trestního stíhání mu byla nabídnuta pozice ředitele příspěvkové organizace, nicméně z této pozice odstoupil, protože si přestal věřit, byl neefektivní, pořád se kontroloval, jestli činnost dělá správně, jestli vše, co udělá je v souladu se zákonem a učiněno správně, již si uvědomuje, že s činností souvisí obrovské riziko. Následně nastoupil jako ekonom příspěvkové organizace a do finančnictví se nevrátil a nevrátí, neboť za deset let se tento obor posunul dál. Žalobce dále uvedl, že ve společnostech, ve kterých pracoval o trestním stíhání vždy řekl, protože si neuměl představit, že by to neřekl a vystavoval společnosti reputačnímu riziku. Navíc se to kdokoliv mohl dozvědět od kamarádů, od lidí z kapitálového trhu, z rejstříku nemovitostí. Žije na malém městě a sousedi mu dávali najevo, že je trestně stíhán, přestali se s ním bavit. K zajištěnému majetku uvedl, že ten mu byl zajištěn hned na počátku trestního stíhání. S majetkem, zejména domem, ve kterém bydlel s rodinou, nemohl nakládat. Uvažoval, že by se odstěhoval i s ohledem na špatnou pověst v okolí, což nemohl, když měl zastavenou nemovitost. Do nemovitosti nechtěl nijak investovat, protože nevěděl, zda mu zůstane nebo ne. Investice by se mezi lety 2014-2017 dělala za jiné peníze, než dnes. V době trestního stíhání v domě bydlel s rodinou. Syn chodil na střední školu, dcera byla vdaná, druhá dcera byla už velká. Uvedl, že bylo stresující, když věděl, že by mohl přijít o veškerý majetek, že by se nikdo nepostaral o jeho rodinu a ze dne na den bude bezdomovec. Při hlavních líčeních seděl na lavici obžalovaných, někdy se dostavil sám, a poškození na něj vždy ukazovali jako na viníka a chtěli po něm nahradit škodu. Trestní stíhání nesl těžce, ale psychicky se s tím vypořádával sám, k lékaři nechodil. Veškerý svůj volný čas věnoval trestnímu stíhání, studiu zákonů, nadužíval konzultace se svým právním zástupcem.

43. Společnost , právnická osoba, má na webových stránkách uvedeno, že pomůže s povinnostmi emitenta, zajištují vydávání listinných a zaknihovaných akcií, procesy dražeb, zvýšení a snížení základního kapitálu a přeměn společností. Spravují především akcie neobchodovatelné na burze. Umí zajistit jejich nákup a prodej. Využívají transparentní postupy jako jsou veřejné návrhy smlouvy, dražba nebo veřejná soutěž. Sledují změny a události ve společnostech jako výměny akcií, dividendy, valné hromady atd. Mají dále uvedeno, že poskytují služby akciovým společnostem a vlastníkům akcií, a to emitování akcií, akcionářskou agendu a obchody s akciemi, dražby akcií, správu akcií (zjištěno z výpisu webových stránek společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., úvod a služby na č.l. 381-384 spisu).

44. Soud neprovedl další důkazy (zejména obsah přílohového spisu), kdy s ohledem na zpětvzetí žaloby v rozsahu náhrady škody by šlo o důkaz nadbytečný. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Pokud jde o výslech svědka a žalobce, tyto byly spontánní a věrohodné. Obě osoby se ve výpovědích shodovaly v základních informacích, výpovědi neobsahovaly žádné nesrovnalosti nebo rozpory. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

45. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

46. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

47. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

48. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

49. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

50. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

51. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

52. Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

53. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení odstavec 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

54. Soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce při jednání soudu dne 7. 8. 2024, se kterým žalovaná vyslovila souhlas a to dle § 96 o.s.ř.

55. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným rozhodnutím v řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. , spisová značka, . Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nezákonné rozhodnutí; vznik újmy a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou.

56. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, ze které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 8. 9. 2015, když žalobce byl následně zproštěn obžaloby s odůvodněním, že skutek, jehož se dopustil, není trestným činem.

57. K zadostiučinění za nemajetkovou újmu soud uvádí, že v případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újma vznikla. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozené satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , spisová značka, , uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. , spisová značka, ).

58. Povaha trestní věci - žalobce byl stíhán pro zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody 2-8 let. Žalobce nebyl stíhán vazebně a jeho trestní stíhání nebylo medializováno. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byl žalobce obviněn, je s přihlédnutím k výši trestní sazby, výši škody, která by mu v případě odsouzení hrozila k uhrazení, a povahou trestné činnosti spojena s vyšší mírou společenské nebezpečnosti. Nicméně s ohledem na dosavadní bezúhonnost žalobce mu reálně maximální trestní sazba nehrozila. Také se nejednalo o trestné činy, které by byly společností všeobecně považovány jako zvlášť zavrženíhodný, jako je tomu například u pohlavního zneužití, znásilnění, apod.

59. Délka trestního řízení - trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce, činila téměř 7 let (6 let 11 měsíců a 2 týdny). K tomuto soud uvádí, že počátek trestního stíhání je zásadně nutno odvíjet od usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 8. 9. 2015, konec je pak dán právní mocí zprošťujícího rozsudku, tj. dne 23. 8. 2022. Přestože taková délka trestního stíhání rozhodně není zanedbatelná, soud shledal, že taková délka řízení v daném případě přiměřená. Soud přihlédl k tomu, že posuzované řízení bylo složité, bylo nutné vyslechnout značné množství svědků, ve věci bylo více obviněných z rozsáhlé hospodářské trestné činnosti (spis čítá přes 7 000 listů), což souviselo i se značným množstvím listinných důkazů, ve věci proběhlo množství hlavních líčení.

60. Následky způsobené v osobní sféře poškozeného - újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena negativním dopadem zejména do pracovního života žalobce. Trestná činnost se týkala oboru, ve kterém žalobce pracoval prakticky celý dospělý život. Uvedené bylo prokázáno výslechem žalobce, který byl potvrzen i výslechem svědka. O jeho trestním stíhání věděla celá odborná veřejnost. Soud má za prokázané, že ostatní obchodní společnosti by se společností, ve které by žalobce působil, nechtěly spolupracovat a navazovat kontrakty. Uvedené potvrdil i svědek, který uvedl, že by s vysokou pravděpodobností s takovou společností nespolupracoval. Je sice pravdou, že žalobce sám o trestním stíhání vždy vedení společností, ve kterých se ucházel o zaměstnání, informoval, nicméně na místě žalobce se jedná o zcela adekvátní reakci někoho, kdo se cítí být nevinný a nechce společnostem, ve kterých pracuje, způsobit jakékoliv reputační riziko. Navíc z výslechu svědka vyplynulo, že i v případě, že by žalobce tuto skutečnost zatajil, resp. by jí nesdělil, na kapitálovém trhu se o jeho trestním stíhání vědělo. Soud má dále za prokázané, že žalobce byl v důsledku trestního stíhání v oboru finančnictví na kapitálovém trhu nucen úplně skončit a do tohoto oboru se již nemá reálnou šanci vrátit (s ohledem na dlouhodobý výpadek žalobce z oboru a jeho pověst). Soud má také za prokázané, že žalobce si již nevěří, je v zaměstnání nejistý a neefektivní, provedené pracovní úkony po sobě kontroluje. O zásadním vlivu trestního stíhání do profesní sféry žalobce svědčí i fakt, že žalobce byl raději hlášený na úřadu práce, než aby musel opětovně vysvětlovat podrobnosti trestního stíhání. Žalobce jakožto bezúhonný občan byl vystaven riziku vysokého trestu a navíc nebezpečí náhrady značné škody, což by pro něho a jeho rodinu bylo likvidační. Pokud jde o dopady trestního stíhání do žalobcovy osobnostní sféry, lze uzavřít, že žalobci vznikla jednoznačně újma ztotožnitelná se subjektivními pocity frustrace, stresu a nejistoty, jež pramenily z obavy, že v případě nepodmíněného odsouzení by se jeho rodina dostala do existenčních potíží, což nepochybně přispělo k obecně zhoršenému psychickému stavu žalobce. Závažnější narušení zdravotního stavu žalobce však soud za prokázané nemá, ostatně žalobce jej ani netvrdil, kdy uvedl, že se s tímto psychickým tlakem vypořádal sám, lékařskou pomoc nevyhledal a nikde se neléčil. Dále soud má za prokázané, že byl zajištěn dům žalobce, ve kterém bydlel se svou rodinou, což je značně frustrující. Žalobce do nemovitosti nechtěl investovat, neboť nebylo jisté, zda bude nadále jeho majetkem. Újma žalobce byla násobena tím, že se nemohl ani z místa bydliště odstěhovat, poté co o jeho trestním stíhání věděli i sousedé, a to právě z důvodu zajištěné nemovitosti, kterou nemohl prodat. Soud pro úplnost dodává, že žalobce v době trestního stíhání měl již dospělé dcery a syna, který navštěvoval střední školu a následně vysokou školu v , Anonymizováno, , proto soud uvěřil tomu, že žalobce uvažoval reálně o změně bydliště, aby unikl antipatiím ze strany okolí. Dále soud přihlédl k tomu, že žalobce se setkával s antipatiemi ze strany poškozených při hlavních líčeních. Soud však neodhlédl od toho, že žalobce nebyl vazebně stíhán a trestní stíhání nebylo medializováno. Jiné zásahy do rodinné sféry, sféry pověsti žalobce a zájmové sféry žalobce nebyly shledány ani tvrzeny.

61. Dále pak soud dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR soud přihlédl k obdobným případům, které se v zásadních bodech shodují s případem žalobce. Konkrétně řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , kde byl poškozený stíhán pro podezření ze spáchání zločinu dle § 148 odst. 1,2 4 tr. z. zkrácení daně, poplatku a podobné jiné platby. Poškozenému hrozil trest 5-12 let, tedy vyšší než žalobci. Poškozený byl na rozdíl od žalobce omezen na osobní svobodě a byly shledány zásahy do rodinného života. Reálně poškozenému hrozil trest nepodmíněný, řízení nebylo medializováno, byly shledány zásahy do profesní sféry poškozeného, avšak u žalobce o něco významnější. Dále nebyly shledány zásahy do pověsti poškozeného, stejně jako v projednávané věci. Řízení trvalo přes 7,5 roku, avšak poškozený byl za délku řízení odškodňován samostatně. V tomto řízení se poškozenému dostalo odškodnění ve výši 300 000 Kč. Dále řízení vedené u Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kdy bylo pravomocně přiznáno 150 000 Kč. Poškozená byla ohrožena trestem odnětí svobody v trvání od 2 do 10 let za trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Poškozená byla bezúhonná, ohrožena citelnou sazbou s možností uložení nepodmíněného trestu. Byly shledány obtíže, nepohodlí, stres a další nežádoucí účinky spojené s nezákonným trestním stíháním. Věc byla masivně medializována. Poškozená se setkala s negativními reakcemi a nežádoucímu zájmem na pracovišti, což bylo umocněno tím, že pracovala ve státní sféře na , Anonymizováno, ČR, kde je předpokladem výkonu takového zaměstnání čistý morální kredit, tedy bezúhonnost, čestnost, spolehlivost. Nebylo však prokázáno, že by se poškozená již o práci v tomto oboru nemohla ucházet. Žalobce navíc měl zajištěn rodinný dům, ve kterém bydlel s rodinou a byl ohrožen velmi vysokým trestem náhrady škody. Konečně řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, , kdy byl odškodňován poškozený, jehož trestní stíhání trvalo 8 let a byl ohrožen trestní sazbou 5-10 let za spáchání trestného činu zpronevěry dle § 260 odst. 1, 4 písm. e), odst. 5 písm. e) tr. zákoníku, poškozený byl omezen na osobní svobodě a to 2x, věc byla medializovaná, avšak to soud nepřičetl k tíži státu, neboť nebyl shledán excesivní způsob zveřejnění, byly shledány zásahy do profesní, osobní a zdravotní sféry poškozeného, přičemž se mu dostalo zadostiučinění ve výši 300 000 Kč. V této věci tedy byly prokázány dopady i do dalších sfér poškozeného, který byl navíc dvakrát omezen na osobní svobodě.

62. K navržené srovnatelné judikatuře stran žalobce soud uvádí, že ta byla od projednávané věci žalobce značně odlišná, buď druhem trestné činnosti, hrozbou trestu, vč. náhrady škody, délkou řízení či zásahem do života poškozených. Co se týká řízení vedeného Okresním soudem v , adresa, -, Anonymizováno, sp.zn. , spisová značka, se poškozenému dostalo zadostiučinění ve výši 150 000 Kč, trestní stíhání pro organizátorství trestného činu pojistného podvodu trvalo 1 rok a poškozený byl ohrožen trestní sazbou až dva roky a zákazem činnosti. Byly prokázány dopady do tělesné a psychické integrity poškozeného, který se léčil v průběhu trestního stíhání z život ohrožující nemoci. V řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, byl odškodňován poškozený, který byl stíhán za trestný čin podílnictví, hrozilo mu uložení trestu odnětí svobody až 5 let. Trestní stíhání trvalo značně dlouhou dobu. Byl prokázán zásah do všech sfér života poškozeného. Poškozenému se dostalo zadostiučinění přesahující 500 000 Kč. Řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, bylo poškozenému poskytnuto 10 000 Kč. Poškozený byl ohrožen trestem 6 let, trestní stíhání trvalo 26 dní, poškozený byl omezen na osobní svobodě a byla u něj provedena domovní prohlídka. Žádné zásahy do osobní sféry nebyly shledány. Konečně řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, byl odškodňován poškozený, který byl ohrožen trestem odnětí svobody 2 – 8 let a náhrada škody ve výši 2 000 000 Kč pro spáchání pomoci k trestnému činu podvodu. Trestní stíhání trvalo 3 roky, byl shledán zásah do profesní sféry, zásadní zásah do jeho osobní a rodinné sféry a jeho pověsti. Dostalo se mu zadostiučinění ve výši 400 000 Kč.

63. Ve vztahu k formě a výši zvoleného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním lze uvést, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání se soudu s přihlédnutím ke všem shora rozvedeným okolnostem trestního stíhání žalobce nejeví dostatečnou satisfakcí, ostatně i ze strany žalované se mu dostalo finanční kompenzace. Přiznané zadostiučinění ze strany žalované se soudu s ohledem na shora uvedené dopady do života žalobce, povahu trestní věci a délku trestního stíhání i s porovnáním s obdobnými případy jeví jako nedostatečné. Soud při zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí je částka 225 000 Kč. Žalovaná žalobci přiznala částku 150 000 Kč, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a přiznal žalobci ještě částku 75 000 Kč. Výrokem III. soud žalobu ve zbytku zamítl.

64. Soud přiznal žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 706 398,50 Kč (75 000 + 631 398,50) od 20. 8. 2023 do 6. 8. 2024 (zaplacení částky 631 398,50 Kč ze strany žalované) a dále z částky 75 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy a škody proto došlo marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 19. 2. 2023, a ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 19. 8. 2023. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 20. 8. 2023 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

65. Výrokem IV. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. V řízení byly projednávány dva nároky žalobce. Při stanovení základu pro výpočet odměny advokáta za úkony vázané na nárok z nemajetkové újmy je třeba vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tedy z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. Pokud jde o požadavek žalobce na náhradu škody, požadoval zaplacení částky 481 398,50 Kč.

66. Řízení bylo v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku zastaveno pro chování žalované, resp. žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět, neboť žalovaná mu tuto částku plnila, avšak po zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců. Pokud žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu náhrady škody pro chování žalované, která plnila v plné výši, avšak pozdě, jedná se o plný úspěch žalobce. Pokud jde o nemajetkovou újmu, i zde jde o plný úspěch žalobce, neboť byl sice pouze částečně úspěšný, resp. nebyla mu přiznána celá požadovaná částka, avšak výše odškodnění závisela na úvaze soudu. Nadto žalovaná i na tento nárok plnila pozdě.

67. Žalobce tak byl plně úspěšný, co se náhrady nákladů řízení týká. Náklady řízení žalobce ve výši 101 828,50 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a odměna jeho advokáta ve výši 97 828,50 Kč. Advokát učinil ve věci 7 úkonů právní služby spočívajících v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, účasti na ústním jednání dne 17. 1. 2024, 10. 4. 2024 (přesahující 2 hodiny) a dne 7. 8. 2024, částečném zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 531 398,50 Kč (viz výše) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 10 460 Kč (73 220 Kč). Dále učinil 1 úkon právní služby při poloviční odměně spočívající v účasti na jednání soudu při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, tj. 5 230 Kč. Náklady jsou dále představovány 8 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (2 400 Kč) a DPH z přiznané odměny advokáta a jeho náhrad ve výši 16 978,50 Kč (21 % z 80 850 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne 25. 1. 2024, resp. doplnění důkazů, neboť právní zástupce žalobce měl důkazy uvést v žalobě, příp. při prvním jednání, pokud tak učinil až ve lhůtě poskytnuté mu soudem dodatečně nemůže to jít k jeho dobru, resp. není spravedlivé mu z toto přiznat odměnu.

68. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta