22 C 18/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o 12 754 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 754 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 15. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady státu ve výši 3 208 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 737 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 12. 2020 domáhal po žalované výplaty pojistného plnění za úraz z dopravní nehody ze dne 11. 8. 2019 způsobený řidičem pojištěným pro tento případ u žalované. Žalobce žalovanou částku 12 754 Kč odůvodnil tak, že se jedná o rozdíl mezi bolestným ve výši 41 451 Kč a poskytnutým plněním 28 697 Kč. Bolestné stanovila znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná ukončila šetření dne 29. 9. 2020, a proto je v prodlení s úhradou od 14. 10. 2020. Žalovaná neuhradila částku ani po předžalobní upomínce.

2. Žalovaná nárok neuznala a bránila se, že ze znaleckého posudku nemá za prokázané, že by žalobce utrpěl veškerá hodnocená zranění. Žalovaná ohodnotila zranění žalobce celkem 90 body – povrchové oděrky stehna, jiné povrchové poranění bérce, povrchní poranění kotníku a nohy pod ním, zlomenina článku prstu jiného než palce. Žalovaná nemá za prokázané, že by žalobce utrpěl zhmožděniny stehna a zhmožděniny jiných a neurčených částí bérce a zhmoždění kotníku, v tomto směru žalovaná odkázala na propouštěcí zprávu ze dne 12. 8. 2019. Žalovaná upozornila na rozdíl mezi oděrkami a zhmožděninou, když žalobce neprokázal vznik zhmožděnin.

3. Soud žalobce výzvou ze dne 19. 3. 2021, která byla žalobci při jednání dne 9. 6. 2021 zopakována, podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. uložil, aby konkrétně tvrdil a označil důkazy k prokázání toho, že utrpěl škodu na zdraví ve formě vytrpěné bolesti v rozsahu 12 754 Kč, dále vysvětlil, jak k žalované částce dospěl, z jakých položek se skládá, a konečně vysvětlil, jaké zranění utrpěl, zda se jednalo o oděrky pravého stehna a oděrky pravého a levého bérce a oděrky levého hlezna, anebo utrpěl zhmoždění stehna, zhmoždění jiných neurčitých částí bérce a zhmoždění kotníku, a že se tak stalo v souvislosti s nehodou ze dne 11. 8. 2019.

4. Žalobce v reakci na výzvu soudu dne 22. 3. 2021 žalobu doplnil, že utrpěl zranění spočívající v oděrkách dolních končetin a zlomeninu základního článku 4. a 5. prstu dolní končetiny, s kterými byl převezen na ošetření do [příjmení] krajské nemocnice, a.s., kde byl do druhého dne hospitalizován a následně propuštěn do domácího léčení s nutností dodržovat klidový režim s fixací zlomenin a odlehčováním končetiny francouzskými berlemi a [anonymizováno] se rehabilitaci pravé kyčle, kdy byl omezen do 3. 9. 2019, to vše v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne 11. 8. 2019 (v tomto směru odkázal na trestní příkaz [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a lékařské zprávy). Žalobce uplatnil u žalované nárok na bolestné ve výši 41 451 Kč, žalovaná však uhradila pouze 28 697 Kč dle jejího stanoviska ze dne 11. 8. 2020. Jádro sporu spočívá pouze ve stanovení výše bolestného. Žalobce pak navrhl k výslechu znalkyni [titul]. [jméno] [příjmení].

5. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkovém ději, jak jej popsal žalobce ve vyjádření ze dne 22. 3. 2021, nebylo tedy sporu o tom, že provozem vozidla pojištěným u žalované bylo dne 11. 8. 2019 poškozeno zdraví žalobce, že za tuto škodu odpovídá žalovaná, která před podáním žaloby uhradila žalobci částku 28 697 Kč. Nebylo sporu ani o tom, že žalobce při nehodě utrpěl povrchové oděrky pravého stehna, povrchové oděrky pravého a levého bérce, povrchové oděrky levého hlezna a tříštivé zlomeniny proximálních článků malíku a prsteníku pravé nohy. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce neutrpěl další zranění. Mezi účastníky nebylo sporu, že šetření pojistné události bylo skončeno a oznámeno žalobci dne 29. 9. 2020 a v roce 2018 činila průměrná mzda částku 31 885 Kč. Výše uvedené učinili účastníci nesporným při jednání dne 9. 6. 2021.

6. Sporné mezi účastníky zůstalo, jak má být ohodnoceno bolestné žalobce, tedy jaké zadostiučinění žalobci náleží za jeho újmu na zdraví. Soud má za prokázaný skutkový děj na základě nesporných tvrzení účastníků, ke kterému doplňuje následující zjištění.

7. Z oznámení o platbě pojistného ze dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná hodnotila újmu na zdraví žalobce ve formě bolestného dle metodiky Nejvyššího soudu následovně: povrchové oděrky stehna (S7110) – 4 body, jiná povrchová poranění bérce (S807) 2 x 2 body, povrchová poranění kotníku a nohy pod ním (S907) – 2 body, zlomenina jednoho článku jiného prstu než palce (S925) 2 x 40 bodů. Jeden bod odpovídá částce 318,85 Kč.

8. Ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení], znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 3. 4. 2020 soud zjistil, že shodně hodnotila zlomeniny článků prstů, avšak kožní oděrky pravého stehna ohodnotila 15 body, oděrky pravého a levého bérce ohodnotila 20 body a kožní oděrky levého hlezna ohodnotila 15 body, kdy použila položky zhmožděnin (S701, S801 a S900) a u těchto položek uvedla, že odpovídají výše zmíněným oděrkám.

9. Při svém výslechu znalkyně stvrdila závěry shora uvedeného posudku a uvedla, že poranění žalobce byla způsobena pádem ze skútru při dopravní nehodě a při těchto pádech se vždy jedná o plošné oděrky určitého rozsahu, které neodpovídají prosté kožní povrchové oděrce dle metodiky, proto použila připodobnění pro zhmožděninu jako poranění blízké povrchovým oděrkám. Při pádu vznikly pouze oděrky většího rozsahu nikoli zhmožděniny. Při závěrech znalkyně vyšla ze zdravotnické dokumentace a své zkušenosti soudní lékařky, kdy viděla mnoho kožních oděrek při různých pádech i dopravních nehodách, nikdy však nedošlo k drobné a ojedinělé kožní oděrce, jak ji má na mysli metodika. Plošný rozsah zranění lze dovodit již jen z toho, že byly zasaženy oba bérce, stehno i kotník, je proto vyloučen mechanismus, že by vznikly ojedinělé drobné oděrky na těchto místech. Navýšení položek povrchových poranění by byla druhá možnost, jak dospět k adekvátní částce odškodnění.

10. Soud výše uvedené hodnotí tak, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce utrpěl oděrky dolních končetin. Spor účastníků nastal v rámci interpretace závěrů znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno], která z důvodu plošnosti poranění žalobce použila pro ohodnocení újmy na zdraví položky zhmožděnin jakožto položku blízkou plošným povrchovým poraněním. Vyloučila, že by žalobce odškodňovala za zhmožděniny. Znalkyně tedy vycházela ze stejného skutkového stavu jako účastníci, avšak položky nenavyšovala v rámci povrchových zranění. Odborný závěr znalkyně, že je vyloučeno, aby u žalobce došlo k drobným a ojedinělým oděrkám při pádu z motorky na silnici při dopravní nehodě, se soudu jeví jako logický a přesvědčivý. Žalobce se tedy při pádu ze skútru sedřel a utrpěl výše uvedená zranění. Znalkyně svůj znalecký posudek jeho závěry přesvědčivě obhájila.

11. Znalecké závěry jsou pak v souladu i s propouštěcí zprávou ze dne 12. 8. 2019, ze které soud zjistil, že žalobce jel na skútru, předjížděl autobus a narazil do auta, které mu nedalo přednost, přes které přeletěl. Žalobce si stěžoval na pálení oděrek dolních končetin, z čehož se podává, že se nejednalo o ojedinělé povrchové oděrky, ale ono výše zmíněné sedření. Ostatně při nárazu do vozidla, který je doprovázen jeho přeletem, je jisté, že přišlo tvrdé přistání na vozovku, čemuž odpovídá vyšší rozsah poranění.

12. Z ambulantního nálezu ze dne 27. 8. 2019 soud zjistil, že se oděrky žalobce hojí, subjektivní bolesti odeznívají. Z ambulantních nálezů ze dne 10. 9. 2019 soud shodně zjistil, že subjektivní bolesti odezněly, avšak žalobce začala bolet po zátěži kyčel.

13. Z osvědčení o DPH zástupce žalobce soud zjistil, že tento je plátcem daně z přidané hodnoty.

14. Soud blíže nehodnotil některé důkazy, které se vztahovaly k nesporným tvrzením účastníků (trestní příkaz čj. [anonymizováno] [spisová značka]), případně pro posouzení věci nebyly podstatné (výzva k plnění, potvrzovací e-mail ze dne 27. 11. 2020, ohlášení škody a újmy ze dne 13. 8 2020, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení ze dne 14. 8. 2020).

15. Vzhledem k tomu, že znalkyně své odborné závěry u jednání dne 9. 6. 2021 obhájila, nebylo důvodu zadávat revizní znalecký posudek, který se klasicky zadává v situaci, kdy jsou v kolizi dva odborné názory. Znalkyně vysvětlila, proč použila výše uvedenou metodu a soud neměl za to, že dokazování dalším revizním znaleckým posudkem by přispělo k vyššímu objasnění skutkové stránky věci, jenž je mezi účastníky nesporná.

16. Za hlavní důkaz lze označit výslech znalkyně, která objasnila své úvahy při stanovení zadostiučinění. Další skutečnosti byly mezi účastníky v zásadě nesporné. Jádrem sporu, jak správně poukázal žalobce, bylo stanovení samotné výše zadostiučinění za utrpěné oděrky.

17. Soud další dokazování neprováděl pro nadbytečnost. Ze stejného důvodu soud nerozvádí dílčí tvrzení účastníků či skutková zjištění, která nebyla pro rozhodnutí ve věci podstatná.

18. Lze shrnout, že dne 11. 8. 2019 bylo poškozeno zdraví žalobce provozem vozidla pojištěným u žalované v rozsahu plošných povrchových oděrek stehna, bérců a kotníku, poté co narazil do předmětného vozidla, které mu nedalo přednost, přes které přeletěl a přistál na vozovku. Za zlomeniny prstů byl žalobce odškodněn dostatečně v souladu s jím předloženým znaleckým posudkem. V daném případě se nejednalo o ojedinělé oděrky. Žalobce si při příjmu na pálení oděrek stěžoval, bolesti odeznívaly několik týdnů, což svědčí o rozsáhlosti zranění žalobce. Žalobcem požadované zbývající zadostiučinění za vytrpěné bolesti s oděrkami se jeví jako adekvátní, když žalovaná při svém odškodnění nezohlednila plošnost zranění žalobce, protože jej odškodnila zadostiučiněním odpovídající pouze pár drobným oděrkám, což dostatečně nezohledňuje vytrpěné bolesti žalobce.

19. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

21. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

22. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Soud posoudil právní věc podle shora uvedených ustanovení při využití metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou přijal Nejvyšší soud dne 12. 3. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Soud při jednání dne 9. 6. 2021 seznámil účastníky s tím, že je mu známá z úřední činnosti metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou přijal Nejvyšší soud dne 12. 3. 2014, a že bude podle této metodiky postupovat. Soud současně sdělil podstatný obsah metodiky a předložil ji účastníkům k nahlédnutí. <b>25. Soud považuje za podstatné zjištění, že ohodnocení zranění žalobce žalovanou dle metodiky při zranění na stehně 4 body zohledňuje zranění pouze v rozsahu dvou povrchových oděrek á 1 cm, jinému povrchovému poranění bérců 2 x 2 body odpovídá poškození 1 % tělesného povrchu na obou bércích, a poranění kotníku 2 body odpovídá poškození 1 % tělesného povrchu kotníku, což považuje soud za nedostatečné.</b> 26. Dále výše uvedené metodiky mají být mnohočetná poranění stehna, bérců a kotníku určena součtem bodů příslušných položek – tedy součtem jednotlivých oděrek (S718, S 808, S908). Pokud soud srovná počty bodů stanovené znaleckým posudkem [titul]. [příjmení] s metodikou dochází soud ke zjištění, že dle souhrnných položek (S718, S 808, S908) oděrky stehna při 15 bodech odpovídají odškodnění zhruba 7-8 oděrkám v rozsahu 1 cm, odškodnění oděrek bérců při 2 x 10 bodech odpovídají oděrkám v rozsahu 5 % povrchu na obou bércích, odškodnění povrchového zranění kotníku při 15 bodech odpovídá zhruba 7- 8 % poranění povrchu kotníku. Pokud znalkyně vyšla z položek zhmožděnin jako položek blízkých rozsáhlejším povrchovým poraněním, nestanovila zadostiučinění žalobce v nijak převratné výši a žalovaná částka se jeví soudu s ohledem na veškeré okolnosti případu jako adekvátní.

27. Námitka žalované, že znalkyně odškodnila žalobce za zhmožděniny, které neutrpěl, neobstojí, neboť znalkyně při jednání uvedla, že žalobce utrpěl pouze oděrky, avšak položku zhmožděnin použila z důvodu rozsáhlosti těchto oděrek, když žalobce při pádu z motorky žalobce neutrpěl pouze pár drobných povrchových poranění.

28. S ohledem na výše uvedené závěry, kdy žalobce utrpěl plošná sedření na dolních končetinách při pádu z motorky, které žalobce pálily a bolesti žalobce odeznívali ještě dne 27. 8. 2019, má soud za to, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění, které odpovídalo pouze několika málo 1 centimetrovým poraněním, plně nevyvažuje vytrpěné bolesti žalobce.

29. Soud se ztotožnil se zadostiučiněním, jak jej stanovila znalkyně, a proto žalobci náleží žalovaná částka 12 754 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení po 15 dnech od ukončení šetření pojistné události (srov. § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), a proto je povinna podle § 1970 o. z. a nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 754 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení. Soud žalobě vyhověl a žalobci žalovanou částku včetně příslušenství přiznal, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

30. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vznikly náklady státu představované odměnou znalkyně [titul]. [příjmení] ve výši 3 208 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla zcela neúspěšná je povinna podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit tyto náklady státu, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

31. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří náklady právního zastoupení. Odměnu advokátka soud určil podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) ve spojení s § 7 odst. 5 AT při tarifní hodnotě sporu 12 754 Kč, kdy odměna za úkon činí 1 000 Kč. Advokát učinil následující účelné úkony právní služby ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k věci ze dne 22. 3. 2021, účast na jednání dne 9. 6. 2021, celkem 5 x 1 000 Kč. Součástí nákladů je i režijní paušál podle § 13 odst. 4 AT za pět úkonů 5 x 300 Kč. Zástupce žalobce též vyčíslil cestovné na trase ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět vozidlem, [registrační značka] ve výši 2 321,47 Kč, kdy s předloženým vyúčtováním cestovní náhrady ze dne 15. 6. 2021 se soud plně ztotožňuje a ve stručnosti na něj odkazuje. Odměna advokáta se zvyšuje o 21 % DPH. Náhrada nákladů řízení proto činí 14 737 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.