22 C 191/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o 600 000 Kč s příslušenstvím, o 132 318,90 Kč a o 44 000 Kč

I. Řízení se co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v rozsahu 0,25 % ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 600 000 Kč s 6 % úrokem ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky 600 000 Kč ve výši 7,5 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, od [datum] do 30 6. 2020 ve výši 9 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, od [datum] do zaplacení v sazbě, která v každém kalendářním pololetí odpovídá repo sazbě ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 132 318,90 Kč se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 000 Kč se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč u do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], kterou v průběhu řízení změnila a vzala částečně zpět, domáhala náhrad škod způsobené nezákonným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ nezákonné rozsudky“), a které byly zrušeny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

2. Škodu žalobkyně představuje: a) částka 600 000 Kč s 6 % úrokem ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky 600 000 Kč ve výši 7,5 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, od [datum] do [anonymizována dvě slova] 2020 ve výši 9 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, od [datum] do zaplacení v sazbě, která v každém kalendářním pololetí odpovídá repo sazbě ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů, které byly žalobkyni přisouzeny po zrušení nezákonných rozsudků v navazujícím řízení na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vykonatelného dne [datum rozhodnutí], b) částka 132 318,90 Kč odpovídající přiznané náhradě nákladů řízení dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], c) částka 44 000 Kč odpovídající náhradě nákladů, které žalobkyně zaplatila na základě nezákonných rozsudků [jméno] [příjmení] (dále jen„ povinná“).

3. Povinná totiž dne [datum] převedla bytovou jednotku [číslo] i s podílem na společných částech budovy umístěnou v budově [adresa] na pozemku parc [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ nemovitost“) na třetí osobu. Tomu původně bránilo vydané předběžné opatření, které však po právní moci nezákonných rozsudků zaniklo. Dne [datum] podala žalobkyně na [jméno] [příjmení] trestní oznámení pro podvod s návrhem na zajištění nemovitosti a navrhla katastrálnímu úřadu, aby o podaném návrhu na vklad nerozhodoval, než bude rozhodnuto o zajištění. Policie, státní zastupitelství i katastr nemovitostí nezasáhli a k převodu došlo. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad pro [část Prahy] rámci exekuce [spisová značka] nezjistil žádný postižitelný majetek povinné a exekuce proti povinné se jeví jako bezvýsledná.

4. Žalovaná se bránila, že není odpovědná za jednání povinné, která převedla nemovitost po zrušení předběžného opatření na třetí osobu, což přetrhává příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně jako věřitel měla účinnou možnost domoci se svých pohledávek po povinné prostřednictvím výhrady nevykonatelné pohledávky prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu, což by jí umožnilo dovolat se neúčinnosti převedení nemovitosti a jejího uspokojení z jediného zpeněžitelného majetku povinné poté, co jí byla přisouzena pohledávka 600 000 Kč s příslušenstvím, náhrada nákladů řízení v rozsahu 132 318,90 Kč a povinná ji nevrátila bezdůvodné obohacení ve výši 44 000 Kč zaplacené na základě nezákonného rozsudku. Žalovaná též poukazovala na to, že žalobkyně k výzvě soudu netvrdí a neprokazuje, v jakém rozsahu by byla reálně uspokojena nebýt jednání povinné. 5. [příjmení] mezi účastníky bylo předběžné uplatnění nároků dne [datum] u žalované. Sporné bylo mezi účastníky, zda je zde příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozsudky či naopak, zda jednání povinné příčinnou souvislost přerušuje. Dále bylo sporu o tom, zda žalobkyně mohla předejít své škodě vlastním jednáním a mohla se bránit zkracujícímu jednání povinné, mezi účastníky bylo sporné, zda byla a je povinná nemajetná, a zda žalobkyni svědčí odpovědnostní titul s ohledem na zrušení předběžného opatření, které však po právní moci nezákonných rozsudků zaniklo.

6. Soud má ve stručnosti za prokázané, že absentuje příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozsudky, které byly zrušeny [název soudu], protože do příčinného děje zasáhla žalobkyně tím, že nevyužila účinného prostředku výhrady nevykonatelné pohledávky s dovoláním se relativní neúčinnosti převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Pokud by tak žalobkyně jako věřitel učinila, mohla se domoci uspokojení pohledávek z nemovitosti povinné a nemusela se obracet s náhradou škody na stát jako posledního dlužníka. Nemovitost představovala jediný zpeněžitelný majetek povinné, která je jinak nemajetná. Žalobkyni jinak svědčí odpovědností titul, kterým jsou nezákonné rozsudky nikoli vydané předběžné opatření, které zaniklo v důsledku nezákonných rozsudků.

7. Soud vzal za prokázaná následující dílčí skutková zjištění.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo k návrhu žalobkyně nařízeno předběžné opatření, jímž bylo povinné zakázáno zcizit, jakkoli zatížit nebo jinak nakládat s nemovitostí. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím vůči povinné a žalobkyni bylo uloženo zaplatit povinné na nákladech řízení částku 33 000 Kč. K odvolání žalobkyně bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje, dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit žalované [jméno] [příjmení] náklady odvolacího řízení ve výši 11 000 Kč. Po nabytí právní moci rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zrušeno předběžné opatření nařízené usnesením ze dne [datum]. K dovolání žalobkyně [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] zrušil rozsudek [název soudu] ze dne [datum] a rozsudek [název soudu] a vrátil věc [název soudu] k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč s 6 % úrokem ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky 600 000 Kč ve výši 7,5 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, od [datum] do [anonymizována dvě slova] 2020 ve výši 9 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, od [datum] do zaplacení v sazbě, která v každém kalendářním pololetí odpovídá repo sazbě ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů. Povinné byla také uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 132 318,90 Kč.

9. Ze spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno], exekutorský úřad pro [část Prahy] zn. [spisová značka], soud zjistil, že povinná je nemajetná. Soudní exekutor v exekuci proti povinné zahájené dne [datum] do současné doby ničeho nevymohl, ani přes vyžádání součinnosti bank, ČSSZ a lustraci povinné a jejího majetku. Výkon srážek z důchodu je neproveditelný z důvodu nedostatečné výše, která nepřesahuje nezabavitelné minimum. Nebyly dohledány žádné nemovitosti. Povinná prochází 7 exekucemi (shodně též sdělení soudního exekutora k bezvýslednosti exekuce ze dne [datum]).

10. Soud ze spisů JUDr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], Mgr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], Mgr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], Mgr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], JUDr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] a Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] shodně zjistil, že povinná je dlouhodobě nemajetná.

11. Ze spisu [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], který byl spojen s trestní věcí [spisová značka], soud zjistil, že trestní spis obsahuje znalecké posudky na cenu nemovitosti Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] revizní posudek [příjmení] [příjmení] [číslo] 2017. Oba znalecké posudky ocenily nemovitost k daru [datum]. Z těchto posudků soud zjistil, že cena nemovitosti v místě a čase obvyklá činila 1 050 000 Kč. Revizní posudek [příjmení] [příjmení] vzal v potaz omezení vlastnického práva nemovitosti věcným břemenem. Znalkyně [příjmení] v posudku zdůraznila, že skutečná tržní cena nemovitosti se mohla od obvyklé ceny nemovitosti lišit.

12. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že k datu [datum] činila cena nemovitosti částku 1 300 000 Kč Touto kupní smlouvou převedla povinná nemovitost na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. S ohledem na to, že revizní znalecký posudek z trestního řízení uváděl, že skutečná tržní cena nemovitosti může být vyšší než 1 050 000 a s ohledem na odstup 4,5 let od data ocenění dle znaleckých posudků a uzavření kupní smlouvy. Vzal soud za zjištěné, že v případě, že by nemovitost zůstala v dispozici povinné, disponovala by majetkem v hodnotě 1 300 000 Kč, z kterého by se povinná jako věřitelka uspokojovala.

14. Z informace katastrálního úřadu o vkladovém řízení soud zjistil, že převod nemovitosti z povinné na třetí osoby byl zahájen dne [datum]. Vklad byl proveden dne [datum]. Řízení ukončeno dne [datum].

15. Z podání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupena zástupcem žalobkyně informovala Katastrální pracoviště České Budějovice o tom, že podala trestní oznámení na povinnou a návrh na zajištění nemovitosti a navrhla katastrálnímu úřadu, aby nerozhodoval o návrhu na vklad vlastnického práva pod sp. zn. V [číslo], dokud nebude rozhodnuto o návrhu na zajištění nemovitosti. Toto oznámení nelze považovat za účinný prostředek zabránění škody na majetku žalobkyně ve vztahu k převodu nemovitosti po zrušení předběžného opatření v důsledku vydání nezákonných rozsudků.

16. Z trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupena zástupcem žalobkyně informovala Okresní státní zastupitelství o tom, že má vůči povinné pohledávku ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím a povinná se snaží převést nemovitost na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] vkladu se vedlo řízení u [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo]. Žalobkyně měla za to, že povinná upřednostňuje některé věřitele a převodem bude znemožněno její uspokojení, neboť povinná nemá jiného majetku. Toto oznámení nelze považovat za účinný prostředek zabránění škody na majetku žalobkyně ve vztahu k převodu nemovitosti po zrušení předběžného opatření v důsledku vydání nezákonných rozsudků.

17. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala povinnou k vrácení nákladů řízení v rozsahu 44 000 Kč, které ji zaplatila na základě zrušených nezákonných rozsudků. Povinná potvrdila přijetí částky 44 000 Kč a toto odmítla (viz vyjádření zástupce povinné [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum]).

18. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že povinná prochází k datu [datum] devíti exekucemi. První exekuce byla zahájena dne [datum].

19. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byly duplicitní k provedenému dokazování spisem posuzovaného řízení [spisová značka] či spisu exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] (rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací], rozsudek Okresního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], návrh na vydání předběžného opatření, usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], exekuční návrh ze dne [datum], přípis soudního exekutora ze dne [datum], přípis soudního exekutora ze dne [datum]). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků (uplatnění nároků na náhradu škody a stanovisko žalované). Soud blíže nehodnotil sdělení soudních exekutorů, které by byly duplicitní ke zjištění o nemajetnosti povinné učiněné ze samotných exekučních spisů. Soud blíže nehodnotil článek o relativní neúčinnosti, neboť se týkal právního posouzení. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které nebyl pro rozhodnutí ve věci podstatné (osvědčení o registraci právního zástupce žalobkyně jako plátce DPH a upomínka ze dne [datum]).

20. Soud neprovedl důkaz exekučním spisem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] [spisová značka], neboť nemajetnost povinné má soud zjištěnou z dalších provedených důkazů. S ohledem na absenci příčinné souvislosti se jednalo o důkaz nadbytečný.

21. Soud hodnotí provedené důkazy tak, že pro uspokojení žalobkyně jako věřitele bylo klíčové, aby účinně napadla převod nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum], neboť nemovitost povinné byla její jediný zpeněžitelný majetek a uspokojení z jiného majetku povinné nebylo reálné. Žalobkyně neprovedla výhradu vůči převodu a nedovolala se relativní neúčinnosti, a proto žaloba na náhradu škody vůči státu nemůže být úspěšná, neboť stát je až posledním dlužníkem. Uspokojení od povinné si tak žalobkyně zmařila svou nečinností. To vše při vědomí, že žalobkyně byla po celou dobu posuzovaného řízení právně zastoupena advokátem. Jedná se proto natolik podstatnou okolnost, která vstupuje do příčinné souvislosti, že vylučuje vztah příčiny (nezákonné rozsudky) a následku (zmaření uspokojení v rozsahu 1 300 000 Kč odpovídající hodnotě nemovitosti). Ve zbývajícím rozsahu je žaloba nedůvodná také proto, že povinná neměla dalšího zpeněžitelného majetku než nemovitosti.

22. Na základě výše uvedeného lze učinit skutkový závěr, že ačkoliv žalobkyni svědčí odpovědnostní titul v důsledku nezákonných rozsudků, díky kterým žalobkyně přišla o možnost uspokojení v rozsahu 1 300 000 Kč odpovídající ceně nemovitosti převedené na třetí osoby, nelze přehlédnout absenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem, a škodou. Žalobkyně mohla jako věřitel své škodě zabránit, pokud by se rozhodla využít výhrady a dovolání se relativní neúčinnosti vůči převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum], čímž by se uspokojila z nemovitosti povinné, která byla jinak nemajetná.

23. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

26. Nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit ([spisová značka]).

27. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu nezákonným rozhodnutím je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence těchto podmínek musí být bezpečně dána.

28. Soud žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučil výzvou ze dne [datum], která byla žalobkyni zopakována přijednání dne [datum] o povinnosti doplnit skutková vylíčení obsažená v žalobě o konkrétní tvrzení, že: -) Povinná byla od právní moci rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], do současnosti nemajetná a vedení řízení vůči ní pro vymožení předtím zaplacené částky 44 000 Kč bylo neúčelné, neboť by nemohlo vést ani k částečnému uspokojení pohledávky žalobkyně. -) Povinná byla do právní moci a vykonatelnosti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobkyni přisouzena částka 600 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 132 318,90 Kč, do současnosti nemajetná a žalobkyně proto nemůže po povinné úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky. -) Žalobkyně se proti zkracujícímu jednání povinné v podobě převedení jednotky [číslo] v k. ú. [část obce] jakožto jedinému zpeněžitelnému majetku povinné bránila jiným způsobem, než návrhem na zajištění věci v trestním řízení. -) V jakém rozsahu by byla žalobkyně uspokojena v případě, že by předmětná jednotka zůstala ve vlastnictví povinné.

29. Žalobkyně byla vyzvána k předložení důkazů ke skutkovým tvrzením a poučena o následcích nesplnění výzvy, jímž se vystavovala neúspěchu ve sporu.

30. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že nemovitost byla jediným zpeněžitelným majetkem povinné, z kterého by se žalobkyně jako věřitel mohla uspokojit. Ke dni provedení vkladu dne [datum] nebyla nemovitost zatížena dalšími dluhy, které by převodu bránily. První vyrozumění o zahájení exekuce proti povinné bylo dne [datum]. Od roku 2017 nemůže žalobkyně dosáhnout uspokojení po povinné stejně jako ostatní věřitelé, kteří na povinnou vedou bezvýsledné exekuce. Proti zkracujícímu jednání povinné v podobě převedení jednotky bránila pouze výzvou katastru a návrhem na zajištění jednotky v trestním řízení. Pokud jde o rozsah uspokojení žalobkyně z předmětné bytové jednotky, žalobkyně uvádí, že by byla stoprocentně uspokojena v rámci žalobního žádání, což tedy dovozuje u z toho, že bytová jednotka byla v roce 2009 ohodnocena na částku 1 400 000 Kč v trestním řízení vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a cena jednotky vzrostla.

31. Předně se soud zabýval otázkou, zda není žaloba uplatněna předčasně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Ustálená judikatura opakovaně dovodila, že je-li jedním z předpokladů úspěšného uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě, jejíž protiprávní jednání zapříčinilo vznik škody na úkor žalobce, žalobce musí uplatnit svůj nárok po této osobě (primárním škůdci), a pouze tehdy, je-li zřejmé, že toto právo nebude možno uspokojit, přichází v úvahu úspěšné uplatnění práva na náhradu škody. V daném případě se jeví veškeré pokusy domoci se vůči povinné jako bezvýsledné, neboť povinná je zcela nemajetná. Žalobkyně jako věřitel nemusela zahajovat další marná exekuční řízení a soudní řízení o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 44 000 Kč, ačkoliv jí tato částka po právu náleží, neboť by marným vedením dalších soudních řízení svou škodu jen zvětšovala. Lze uzavřít, že je zcela zřejmé, že právo žalobkyně nelze povinnou uspokojit. Pokud jde o nemajetnost povinné, má soud výzvu podle 118a o. s. ř. splněnou.

32. Žalobkyně splnila výzvu, v jakém rozsahu by byla žalobkyně uspokojena v případě, že by předmětná jednotka zůstala ve vlastnictví povinné, pouze částečně v rozsahu částky 1 300 000 Kč, za kterou byla nemovitosti prodána třetím osobám. Další konkrétní tvrzení, že by byla uspokojena ve větším rozsahu žalobkyně nenabídla.

33. Pokud jde o doplnění tvrzení, že se proti zkracujícímu jednání povinné žalobkyně bránila jiným způsobem, než návrhem na zajištění věci v trestním řízení, lze uvést, že žalobkyně navrhla katastru nemovitostí, aby řízení přerušil do rozhodnutí o zajištění nemovitosti v trestním řízení a podala trestní oznámení s návrhem na toto zajištění, ale tyto návrhy nelze považovat za účinné právní prostředky, jak zabránit převodu nemovitosti a umožnit uspokojení žalobkyně z majetku povinné. V tomto směru má soud provedeným dokazováním za vyvrácené, že by žalobkyně účinné prostředky využila, když nenamítla výhradu převodu vůči své nevykonatelné pohledávce a nedovolala se relativní neúčinnosti vůči své osobě.

34. Žalovaná poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit konkrétní tvrzení a důkazy pro své tvrzení, že v případě, že by žalobkyně provedla výhradu své nevykonatelné pohledávky vůči povinné prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu, tak by se účinně dovolala neúčinnosti právního jednání povinné spočívající v převodu předmětné bytové jednotky, rozvedla svou námitku o účinnosti takového postupu. Žalovaná zdůraznila, že uplatněním výhrady by se stavěla promlčecí doba pro dovolání se relativní neúčinnosti předmětného převodu a žalobkyně jako věřitel by se i v současné době domohla svých nároků přímo z majetku povinné, čemuž soud přisvědčuje.

35. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) totiž platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. (2) Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

36. Podle § 593 o. z. žalobkyně jako věřitel měla možnost vyhradit si dříve, než se stala její pohledávka v rozsahu 600 000 Kč s příslušenstvím vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání v podobě převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum] prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámením neúčinnosti právního jednání a žalobkyni by pak jako věřiteli neběžela lhůta k dovolání se neúčinnosti, dokud by se její pohledávky nestala vykonatelnou dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně by pak měla možnost dle § 595 odst. 1 o. z. domáhat se uspokojení pohledávky ve výši 600 000 Kč z příslušenstvím z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo, tedy z nemovitosti v hodnotě 1 300 000 Kč.

37. Neučinila-li žalobkyně úkony shora, kterými se mohla účinně bránit proti zkracujícímu jednání povinné, absentuje příčinná souvislost, neboť se mohla uspokojit přímo z majetku povinné a tuto možnost pro sebe nevyužila. Žalobkyně by se nedomohla vyššího uspokojení než je cena nemovitosti 1 300 000 Kč. K zmaření pohledávky v podobě zbývajícího příslušenství tak nedošlo pro jednání státu ale pro samotnou nemajetnost povinné. Vzhledem k subsidiární povaze nároku z odpovědnosti státu za škodu z nezákonného rozhodnutí není žaloba důvodná ani v rozsahu 1 300 000 Kč.

38. K argumentaci neúspěšné žalobkyně lze uvést, že pravomocné rozhodnutí o zamítnutí pohledávky nic nemění na existenci nevykonatelné pohledávky žalobkyně, u které mohla provést výše uvedenou výhradu. Pokud by tak učinila, mohla se po zrušení nezákonných rozsudků v době, kdy již pohledávka byla vykonatelná, dovolat neúčinnosti převodu nemovitosti a dosáhnout uspokojení přímo z majetku povinné. Kupující by v případě dovolání se výhrady podle § 593 o. z. nebyli v dobré víře. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně by 100 % uspokojena nebyla, neboť nemovitosti by stačila pouze na částečné uspokojení. Navrhovala-li uložení žalobkyně povinnosti žalované ve shodě s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s formulací úroků„ do zaplacení“, přehlédla, že v projednávané věci se domáhá škody. Žalované takovou povinnost do budoucna nelze uložit, neboť v projednávané věci se nejedná o opakované plnění, ale právě o škodu. Žalovaná by pak za škodu v podobě úroků, o které žalobkyně mohla přijít, mohla odpovídat pouze do právní moci rozsudku č. j. [číslo jednací], tedy do dne [datum], kdy řízení skončilo. Další prodlení povinné totiž nelze klást k tíži žalované, neboť je posuzované řízení ani nezákonné rozsudky nemohly ovlivnit. Kapitalizovaná výše smluvního úroku 6 % z částky 600 000 Kč od [datum] do [datum] činí 299 836 Kč a kapitalizovaná výše zákonného úroku z prodlení z částky 600 000 Kč od [datum] do [datum] činí 356 282,89 Kč. Žalovaná sama ostatně může být v prodlení s vlastním plnění až po 6 měsících od předběžného uplatnění nároku (§ 15 odst. 1 OdpŠk). Nebýt absence příčinné souvislosti šlo by hypoteticky uvažovat o přiznání pouze částky 1 432 439,79 Kč (600 000 Kč + 299 836 + 356 282,89+ 132 318,90 Kč a 44 000 Kč). Cena nemovitosti však byla jen 1 300 000 Kč. Při běžném běhu událostí by byla nemovitost prodána za stejnou cenu.

39. Lze přisvědčit žalované, že hlavním důvodem, proč se žalobkyně nedomohla uspokojení bylo zkracující jednání povinné. Nebýt nezákonných rozsudků, bránilo by sice předběžné opatření dispozicí s nemovitostí, avšak i po zrušení tohoto předběžného opatření po pravomocném zamítnutí žaloby mohla žalobkyně zajistit své uspokojení z nemovitosti v budoucnu pomocí výhrady nevykonatelné pohledávky a dovolání se relativní neúčinnosti, což by jí zajistilo možnost se uspokojit v rozsahu ceny nemovitosti. K námitce žalované o nákladech souběžných exekučních řízení lze uvést, že nelze automaticky předpokládat uspokojení žalobkyně od povinné v exekučním řízení, neboť je možné, že v případě dovolání se relativní neúčinnosti převodu by povinná plnila dobrovolně. Ostatní věřitelé se převodu nebránili, byl by proti nim tedy účinný. Z těchto důvodů soud vzal za zajištěný případný následek nezákonných rozsudků v rozsahu zmaření uspokojení 1 300 000 Kč. V čem se soud a žalovaná dále rozchází je hodnocení nároku nákladů řízení, kdy žalobkyně měla legitimní očekávání, že přisouzená částka 132 318,90 Kč je správně přisouzená náhrada nákladů řízení a s žalobou o vydání 44 000 Kč by byla žalobkyně nepochybně úspěšná, přičemž podání žaloby vůči nemajetné povinné by bylo zbytečné.

40. Další skutečnosti soud více nehodnotil, neboť by rozhodnutí ve věci samé neměnily.

41. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. v rozsahu, ve kterém byla žaloba částečně zpět při jednání dne [datum], jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

42. Z výše uvedených důvodů soud nedůvodné nároky žalobkyně podle § 7 odst. 1 OdpŠk zamítl, jak je uvedeno ve výrocích II. – IV.

43. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tvořené paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, doplnění vyjádření a příprava a účast u dvou soudních jednání, celkem 6 x 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.