22 C 191/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o 600 000 Kč, 132 318,90 Kč a příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 602 014 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 130 304,90 Kč, 6% úrok ročně z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 140 Kč vyhotovení rozsudku do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala náhrad škod způsobené nezákonným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ nezákonné rozsudky“), které byly zrušeny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se konkrétně domáhala 600 000 Kč spolu s 6% úrok ročně z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, náhrady nákladů 132 318,90 Kč, které jí byly přisouzeny po zrušení nezákonných rozsudků v navazujícím řízení rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vůči [jméno] [příjmení] (dále jen„ povinná“). Povinná totiž dne [datum] převedla bytovou jednotku [číslo] i s podílem na společných částech budovy umístěnou v budově [adresa] na pozemku parc [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ nemovitost“) na třetí osobu. Tomu původně bránilo vydané předběžné opatření, které však po právní moci nezákonných rozsudků zaniklo. Soudní exekutor v rámci exekuce [spisová značka] nezjistil žádný postižitelný majetek povinné a exekuce proti povinné se jeví jako bezvýsledná.

2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum] podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. s poučením o následcích nesplnění výzvy doplnila, že nemovitost byla jediným zpeněžitelným majetkem povinné, ta přitom nebyla v době převodu zatížena dluhy, které by převodu bránily. Žalobkyně od roku 2017 nemůže dosáhnout uspokojení v rámci exekuce stejně jako ostatní věřitelé. Žalobkyně tvrdila, že by byla uspokojena v plném rozsahu kupní ceny jednotky, která byla ohodnocena v rámci trestního řízení na 1 400 000 Kč.

3. Žalovaná se bránila, že žalobkyně se nedomohla výhrady nevykonatelné pohledávky vůči povinné, vůči které by se pak následně mohlo domáhat uspokojení. Žalobkyně dle žalované též netvrdila a neprokázala, v jakém rozsahu by byla uspokojena nebýt převodu jednoty povinné. Žalované byla uložena povinnost při jednání dne [datum] podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. konkrétně tvrdit a prokázat, že v případě, že by žalobkyně provedla výhradu své nevykonatelné pohledávky vůči povinné prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu tak by se účinně dovolala neúčinnost právní jednání spočívající v převodu předmětné bytové jednotky. Žalovaná doplnila, že dne [datum] žalobkyně informovala o podvodném úmyslu povinné převést jednotku katastrální úřad, proto měla k dispozici účinný prostředek, aby se její pohledávka stala nevymahatelnou. 4. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil předchozí zamítavé rozsudky s odůvodněním, že se soudy nezabývaly tím, zda případné využití výhrady nevykonatelné pohledávky žalobkyní mohlo uspět ke dni [datum], kdy došlo k převodu nemovitosti, tj. zda byla některá ze situací předvídaná při odpůrčí žalobě ve smyslu § 590 o. z. [název soudu] rovněž upozornil, že náhrady škody v podobě zákonných úroků z prodlení se žalobkyně domáhala již od [datum] nikoli od [datum], jak bylo nesprávně uvedeno v rozsudku soudu prvního stupně.

5. Soud dne [datum] poučil podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. žalovanou, aby konkrétně tvrdila a označila důkazy, že za prvé žalobkyně se mohla s úspěchem dovolat neúčinnosti zkracujícího jednání povinné ze dne [datum] s ohledem na úmysl povinné známost tohoto úmysl kupujícím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně jejich vzájemnou blízkost nebo poznatelnost případného mrhání majetkem ze strany povinné, za druhé i kdyby nedošlo k vydání nezákonného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], a za druhé povinná měla vykonatelné pohledávky třetích osob, které by snižovaly uspokojení žalobkyně z bytové jednotky povinné [číslo] žalovaná uvede, ve vztahu k případným jednotlivým pohledávkám i rozsah, jak by bylo uspokojení žalobkyně sníženo.

6. Žalovaná přes poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. dostatečně netvrdila, že žalobkyně se mohla s úspěchem dovolat neúčinnosti zkracujícího jednání povinné, když nenabídla žádné konkrétní tvrzení o úmyslu povinné a známosti tohoto úmyslu kupujícím, jejich případnou blízkost či mrhání majetkem. Žalovaná pouze uvedla, že kupujícím muselo být zřejmé z kupní smlouvy, že má povinná celou řadu pohledávek a ke dni návrhu na vklad byla v katastru poznámka o nařízení předběžného opatření. Na základě těchto neúplných tvrzení nelze posoudit, zda zde byla některá ze situací předvídaná při odpůrčí žalobě ve smyslu § 593 o. z., proto nelze žalobkyni vytýkat, že nevyužila možnosti výhrady nevykonatelné pohledávky, neboť nebylo žalovanou dostatečně tvrzeno, že by tak učinila s úspěchem.

7. Pokud jde o doplnění žalované ohledně dalších vykonatelných pohledávek třetích osob, které by snižovaly uspokojení žalobkyně z nemovitosti ve vztahu k jednotlivým pohledávkám a rozsahu, jak by bylo uspokojení žalobkyně sníženo, žalovaná výzvu soudu částečně splnila. Žalovaná v podání ze dne [datum] označila 14 exekucí povinné, upozornila na náklady na exekuce pro vymožení pohledávky od povinné a zástavně zajištěnou pohledávku [právnická osoba] Žalovaná uvedla, že je nutné zohlednit i běh případné exekuce. Již nyní lze zmínit, že u pohledávek [číslo] až 9 dle doplnění žalované nebylo konkrétně tvrzeno, jak by bylo uspokojení žalobkyně sníženo. Žalovaná též nesprávně vycházela z předpokladu, že pohledávka žalobkyně by musela být exekučně vymáhána.

8. Soud se tak dále zabýval, v jakém rozsahu by byla uspokojena žalobkyně z jediného zpeněžitelného majetku povinné v podobě nemovitosti v případě, že by nebylo rozhodnuto nezákonnými rozsudky. Žalobkyni totiž bylo její právo přiznáno, avšak až po zrušení nezákonných rozsudků v době, kdy povinná byla již nemajetná. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 9. Soud má ve stručnosti za prokázané, že nebýt nezákonných rozsudků, které byly jako pravomocné zrušeny [název soudu], žalobkyni by byla její pohledávka přiznána ve shodě s později vydaným rozsudkem [název soudu] pod č. j. [číslo jednací], a uspokojila by se z prodeje nemovitosti v období od [datum] nejpozději do konce července 2015 v rozsahu 602 014 Kč Cena nemovitosti, která představovala jediný zpeněžitelný majetek povinné činila v této době 1 300 000 Kč, přičemž žalobkyni by v uspokojení úspěšně konkurovaly vykonatelné pohledávky vymáhané v exekuci pod sp. zn. [spisová značka] v rozsahu 26 087,45 Kč, v exekuci sp. zn. [spisová značka] v rozsahu 21 898,39 Kč a pohledávka [právnická osoba] v rozsahu 650 000 Kč. Z 1 300 000 Kč by pak po zaokrouhlení 697 986 Kč připadlo na jiné věřitele povinné a v rozsahu 602 014 Kč by připadalo na uspokojení žalobkyně. Žalobkyně by nebýt nezákonných rozsudků měla oprávnění z předběžného opatření, které zakazovalo povinné dispozici s nemovitostí, žalobkyně by tak nutně na uspokojení z prodeje nemovitosti participovala. Po prodeji nemovitosti se stala povinná nemajetnou, což bylo skutečnou příčinou, proč se žalobkyně nedomohla dalšího uspokojení své pohledávky i přes pochybení soudů. Další pohledávky vymáhané v exekučním řízení by uspokojení žalobkyně nesnižovaly, neboť tvrzené exekuce skončily již před prodejem nemovitosti nebo následovaly již v době, kdy by k prodeji nemovitosti došlo (nejpozději v [anonymizováno] 2017). Žalovaná nárok předběžně neuspokojila ani po předběžném uplatnění nároků dne [datum].

10. Soud vzal za prokázaná následující dílčí skutková zjištění.

11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo k návrhu žalobkyně nařízeno předběžné opatření, jímž bylo povinné zakázáno zcizit, jakkoli zatížit nebo jinak nakládat s nemovitostí. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím vůči povinné a žalobkyni bylo uloženo zaplatit povinné na nákladech řízení částku 33 000 Kč. K odvolání žalobkyně bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje, dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit žalované [jméno] [příjmení] náklady odvolacího řízení ve výši 11 000 Kč. Po nabytí právní moci rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zrušeno předběžné opatření nařízené usnesením ze dne [datum]. K dovolání žalobkyně [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] zrušil rozsudek [název soudu] ze dne [datum] a rozsudek [název soudu] a vrátil věc [název soudu] k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč s 6 % úrokem ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Povinné byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 132 318,90 Kč, to vše ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozsudku (viz rozsudek č. j. [číslo jednací]).

12. Ze spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno], exekutorský úřad pro [část Prahy] zn. [spisová značka], soud zjistil, že povinná je v současné době nemajetná. Soudní exekutor v exekuci proti povinné zahájené dne [datum] do současné doby ničeho nevymohl, ani přes vyžádání součinnosti bank, ČSSZ a lustraci povinné a jejího majetku. Výkon srážek z důchodu je neproveditelný z důvodu nedostatečné výše, která nepřesahuje nezabavitelné minimum. Nebyly dohledány žádné nemovitosti. Náklady exekuce by nesnižovaly uspokojení žalobkyně, neboť by k ní nemuselo dojít v případě, že by o nárocích žalobkyně nebylo v dubnu 2015 rozhodnuto nezákonně. Žalobkyně by se tak uspokojovala zpeněžením jednotky jako ostatní věřitelé. Povinná prochází 7 exekucemi (shodně též sdělení soudního exekutora k bezvýslednosti exekuce ze dne [datum] a další exekuční spisy [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] sp. zn. [spisová značka]).

13. Ze spisu [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], který byl spojen s trestní věcí [spisová značka], soud zjistil, že trestní spis obsahuje znalecké posudky na cenu nemovitosti Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2015 a revizní posudek [příjmení] [příjmení] [číslo] 2017. Oba znalecké posudky ocenily nemovitost k daru [datum]. Z těchto posudků soud zjistil, že cena nemovitosti v místě a čase obvyklá činila 1 050 000 Kč. Revizní posudek [příjmení] [příjmení] vzal v potaz omezení vlastnického práva nemovitosti věcným břemenem. Znalkyně [příjmení] v posudku zdůraznila, že skutečná tržní cena nemovitosti se mohla od obvyklé ceny nemovitosti lišit.

14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že k datu prodeje ([datum]) činila cena nemovitosti částku 1 300 000 Kč Touto kupní smlouvou převedla povinná nemovitost na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. S ohledem na to, že revizní znalecký posudek z trestního řízení uváděl, že skutečná tržní cena nemovitosti může být vyšší než 1 050 000 a s ohledem na odstup od data ocenění dle znaleckých posudků a uzavření kupní smlouvy. Vzal soud za zjištěné, že v případě, že by nemovitost zůstala v dispozici povinné, disponovala by majetkem v hodnotě 1 300 000 Kč, z kterého by se žalobkyně jako věřitelka uspokojovala. Z kupní smlouvy soud dále zjistil, že kupující si byli vědomi, že povinná má celou řadu pohledávek. Mezi tyto pohledávky patřila i pohledávka [právnická osoba] v rozsahu 650 000 Kč zajištěnou zástavním právem (viz též výpisy z katastru). S ohledem na zajištění této pohledávky bylo zřejmé, že by musela být uspokojena přednostně před nezajištěnou pohledávkou žalobkyně, proto by snižovala uspokojení žalobkyně z prodeje nemovitosti. Dále má soud z kupní smlouvy za zjištěné, že v době prodeje povinná řešila hradu svých dluhů právě prodejem nemovitosti, když samotná smlouva s úhradou dluhů povinné počítala. Vzhledem k tomu, že žalobkyni by v případě, že by o jejím nároku nebylo rozhodnuto nezákonně svědčilo kromě vyhovujícího rozsudku i předběžné opatření zakazující dispozici s nemovitostí, povinná by nutně k naplnění kupní smlouvy musela dosáhnout dohody s žalobkyní na jejím uspokojení z prodeje. Pro žalobkyni by pak jediné racionální řešení bylo přivolit k prodeji nemovitosti s ohledem na skutečnost, že nemovitost představovala jediný zpeněžitelný majetek a exekuční vymáhání by uspokojení žalobkyně jen snižovala, v rámci kterého by dosáhla uspokojení částečně, avšak v maximální možné míře.

15. Z informace katastrálního úřadu o vkladovém řízení soud zjistil, že převod nemovitosti z povinné na třetí osoby byl zahájen dne [datum]. Vklad byl proveden dne [datum]. Řízení ukončeno dne [datum]. Z informací z katastrálního úřadu má soud za zjištěné, že prodej byl uskutečněn do konce července 2015. V případě, že by o nároku nebylo rozhodnuto nezákonně, žalobkyně by v dubnu 2015 disponovala rozsudkem pro svou pohledávku, když nezákonný rozsudek krajského soudu byl vydán dne [datum] a do konce července 2015 by byl prodej nemovitosti uskutečněn. Exekuce zahájené později než v červenci 2015 by již na uspokojení žalobkyně ničeho neměnil. Exekuce zahájené dříve (před [datum]) prodeji stejně nebránily, když k prodeji došlo i přes jejich zahájení.

16. Z podání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupena zástupcem žalobkyně informovala Katastrální pracoviště České Budějovice o tom, že podala trestní oznámení na povinnou a návrh na zajištění nemovitosti a navrhla katastrálnímu úřadu, aby nerozhodoval o návrhu na vklad vlastnického práva pod sp. zn. V [číslo] 2015, dokud nebude rozhodnuto o návrhu na zajištění nemovitosti. Toto oznámení nelze považovat za účinný prostředek zabránění škody na majetku žalobkyně ve vztahu k převodu nemovitosti po zrušení předběžného opatření v důsledku vydání nezákonných rozsudků.

17. Z trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupena zástupcem žalobkyně informovala Okresní státní zastupitelství o tom, že má vůči povinné pohledávku ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím a povinná se snaží převést nemovitost na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] vkladu se vedlo řízení u Katastrálního pracoviště České Budějovice pod sp. zn. V [číslo] 2015. Žalobkyně měla za to, že povinná upřednostňuje některé věřitele a převodem bude znemožněno její uspokojení, neboť povinná nemá jiného majetku. Toto oznámení nelze považovat za účinný prostředek zabránění škody na majetku žalobkyně ve vztahu k převodu nemovitosti po zrušení předběžného opatření v důsledku vydání nezákonných rozsudků.

18. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala povinnou k vrácení nákladů řízení v rozsahu 44 000 Kč, které ji zaplatila na základě zrušených nezákonných rozsudků. Povinná potvrdila přijetí částky 44 000 Kč a toto odmítla (viz vyjádření zástupce povinné [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum]).

19. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že povinná prochází k datu [datum] devíti exekucemi. První exekuce byla zahájena dne [datum].

20. Z připojených exekučních spisů, které byly žalovanou navrženy k důkazu, že zde byly další vykonatelné pohledávky třetích osob, které by snižovaly uspokojení žalobkyně soud zjistil následující.

21. Ze spisu soudní exekutorky [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] (dříve [spisová značka]) soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], vymáháno bylo 33 191 Kč a exekuce skončila vymožením dne [datum]. Tato exekuce tak nemohla mít vliv na prodej nemovitosti, který byl uskutečněn dne [datum].

22. Ze spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] [spisová značka], soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], vymáháno bylo 332 210 Kč a exekuce skončila vymožením [datum]. Exekuce nemohla mít vliv na prodej nemovitosti uskutečněný [datum].

23. Ze spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že exekuce byla zahájena [datum], celkem vymáháno 101 001,32 Kč, exekuce skončila vymožením [datum]. Tato exekuce tak nemohla mít vliv na prodej nemovitosti, který byl uskutečněn dne [datum].

24. Ze spisu soudního exekutora [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], celkem vymáháno 81 633 Kč, exekuce skončila vymožením dne [datum]. Tato exekuce tak nemohla mít vliv na prodej nemovitosti, který byl uskutečněn dne [datum].

25. Ze spisu soudního exekutora [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že exekuce zahájena dne [datum], celkem vymáháno 49 190 Kč skončena vymožením dne [datum]. Tato exekuce tak nemohla mít vliv na prodej nemovitosti, který byl uskutečněn dne [datum].

26. Ze spisu soudní exekutor [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], vymáháno celkem 20 706 Kč skončena vymožením dne [datum]. Tato exekuce tak nemohla mít vliv na prodej nemovitosti, který byl uskutečněn dne [datum].

27. Ze spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] [spisová značka] soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], je vedena pro 26 847,81 Kč, nebylo ničeho uhrazeno (shodně sdělení ze dne [datum]). S ohledem na skutečnost, že exekuce byla zahájena více než po roce, kdy k prodeji nemovitosti došlo, tato exekuce nemohla mít vliv na prodej nemovitosti a uspokojení žalobkyně.

28. Ze spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] [spisová značka] soud zjistil, že byla zahájena dne [datum], celkem je v současné době vymáháno 26 782,39 Kč, nebylo vymoženo ničeho. Tato exekuce neměla vliv na prodej nemovitosti dne [datum], avšak v případě, že by nebylo o nároku žalobkyně rozhodnuto nezákonně, žalobkyně by disponovala exekučním titulem vůči povinné (v [anonymizováno] 2015), je nutné předpokládat větší časový prostor pro uzavření dohody mezi povinnou a žalobkyní. Vykonatelnost rozsudku č. j. [číslo jednací] též činila 2 měsíce. Soud tak má zjištěno, že při běžném chodu věcí by se prodej uskutečnil nejpozději v červenci 2017 (viz též informace o průběhu řízení katastrálního úřadu). Exekuce zahájená dne [datum] by pak při tomto zdržení zasáhla do prodeje a snižovala by uspokojení žalobkyně, neboť aby mohla být nemovitost prodána, musel by být uspokojen i tento věřitel povinné. Žalovaná tvrdila, že by došlo ke snížení v rozsahu 21 898,39 Kč (srov. exekuční příkaz č. j. [číslo jednací]), což odpovídá zjištění ze spisu. Soud z tohoto důvodu o 21 898,39 Kč ponížil náhradu škodu, neboť tato částka by byla vyplacena dalšími věřiteli povinné, aby mohlo uspokojení žalobkyně z prodeje vůbec nastat.

29. Ze spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] [spisová značka], soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], celkem vedena v současné době pro 35 366 Kč, uhrazeno jen 276 Kč, exekuce není neskončena. Tato exekuce neměla vliv na prodej nemovitosti dne [datum], avšak v případě, že by nebylo o nároku žalobkyně rozhodnuto nezákonně, žalobkyně by disponovala exekučním titulem vůči povinné (v [anonymizováno] 2015), je nutné předpokládat větší časový prostor pro uzavření dohody mezi povinnou a žalobkyní. Vykonatelnost rozsudku č. j. [číslo jednací] též činila 2 měsíce. Soud tak má zjištěno, že při běžném chodu věcí by se prodej uskutečnil nejpozději v [anonymizováno] 2017 (viz informace o průběhu řízení katastrálního úřadu). Exekuce zahájená dne [datum] by při tomto zdržení zasáhla do prodeje a snižovala by uspokojení žalobkyně, neboť aby mohla být nemovitost prodána, musel by být uspokojen i tento věřitel povinné. Žalovaná tvrdila, že by došlo ke snížení 26 075,45 Kč (viz příkaz č.j. [číslo jednací]), což odpovídá zjištění ze spisu. Soud z tohoto důvodu o 26 075,45 Kč ponížil náhradu škodu, neboť tato částka by byla vyplacena dalšími věřiteli povinné, aby mohlo uspokojení žalobkyně vůbec nastat.

30. Ze sdělení soudního exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že exekuce byla zahájena dne [datum], nebylo ničeho vymoženo S ohledem na skutečnost, že exekuce byla zahájena více než po roce, kdy k prodeji nemovitosti došlo, tato exekuce nemohla mít vliv na uspokojení žalobkyně. [příjmení] závěr platí i pro exekuci zahájenou ještě později v roce 2017 vedenou pod sp. zn. [spisová značka].

31. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byly duplicitní k provedenému dokazování spisem posuzovaného řízení [spisová značka] či spisu exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] (rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací], rozsudek Okresního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], návrh na vydání předběžného opatření, usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], exekuční návrh ze dne [datum], přípis soudního exekutora ze dne [datum], přípis soudního exekutora ze dne [datum]). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků (uplatnění nároků na náhradu škody a stanovisko žalované, upomínka ze dne [datum]). Soud blíže nehodnotil článek o relativní neúčinnosti, neboť se týkal právního posouzení. Soud blíže nehodnotil exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] vydaný v době, kdy by již žalobkyně dosáhla uspokojení z prodeje jednotky nebýt nezákonných rozsudků. Pokud jde o prováděná sdělení soudních exekutorů, žalovaná ničeho konkrétně netvrdila o snížení uspokojení žalobkyně ve vztahu k exekuci [spisová značka] či [spisová značka]. S ohledem na data zahájení exekucí tyto nemohly mít na prodej nemovitosti a uspokojení žalobkyně vliv. Ve vztahu k exekuci [spisová značka] žalovaná neuvedla, v jakém rozsahu by tato exekuce snižovala uspokojení žalobkyně (viz doplnění ze dne [datum]). Podrobnějších zjištění soud učinil ze samotných spisů, proto soud sdělení soudních exekutorů (č. l. 294 až 305) blíže nehodnotil s výjimkou sdělení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] (viz dále).

32. Soud neprovedl důkaz spisy [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] (exekuce [číslo] dle doplnění žalované). Žalovaná totiž nedoplnila ve vztahu k těmto exekucím tvrzení, v jakém rozsahu by bylo sníženo uspokojení žalobkyně. U spisů z let 2011 a 2014 je navíc zřejmé, že prodeji uskutečněném v roce 2015 nijak nebránily. Nemovitost tak nebyla těmito exekucemi postižena nebo skončily ještě dříve před samotným prodejem. Teoreticky tak mohla bránit prodeji pouze exekuce [spisová značka], avšak ze sdělení ze dne [datum] lze zjistit, že exekuce skončila vymožením, proto ani tato exekuce nebránila prodeji nemovitosti a nesnižovala uspokojení žalobkyně, když došlo k vymožení dlužné částky, což muselo nutně nastat před samotným prodejem. <b>Skutkový závěr</b> 33. Soud shrnuje, že žalobkyni svědčilo právo zákazu dispozice v rámci předběžného opatření s nemovitostí, která představovala jediný zpeněžitelný majetek povinné. Z důvodu vydání nezákonných rozsudků, které důvodný nárok žalobkyně zamítly, aby byly jako pravomocné posléze zrušeny [název soudu], nedošlo v rozsahu 602 014 Kč k uspokojení žalobkyně z prodeje nemovitosti. [příjmení] 602 014 Kč představuje škodu žalobkyně. Nebýt totiž nezákonných rozsudků, by bylo vyhověno důvodnému nároku žalobkyně, disponovala by vykonatelnou pohledávkou s předběžným opatřením a nutně by se podílela na rozvržení kupní ceny z prodeje nemovitosti v období od [datum] do července 2015, když v této době povinná řešila úhradu dluhů věřitelům právě prodejem nemovitosti. Žalobkyně by však nemohla být uspokojena z celé kupní ceny 1 300 000 Kč, když z důvodu naplnění prodeje nemovitosti, by byla uspokojena i pohledávka KREDIT FINANCE a exekuční pohledávky vzniklé v té době ([spisová značka] a [spisová značka]), celkem v rozsahu 697 986 Kč. Exekuce by pro povinnou ani pro žalobkyni nebyl v dané době rozumným řešením a není důvodu předpokládat, že by k němu nutně muselo dojít. Další žalovanou označené exekuce uspokojení žalobkyně z ceny nemovitosti nesnižovaly. Ve zbývajícím rozsahu je žaloba nedůvodná proto, že povinná neměla dalšího zpeněžitelného majetku než nemovitost. Žalobkyni nelze přičítat k tíži, že se po povinné nedomáhala žalované částky, neboť povinná je jako primární dlužník nemajetná. Žalovaná dostatečně netvrdila, že by výhrada nevykonatelné pohledávky vůči povinné byla úspěšná, proto nevyužití výhrady nelze klást k tíži žalobkyně. <b>Právní posouzení</b> 34. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

35. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

36. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

37. Nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit ([spisová značka]).

38. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu nezákonným rozhodnutím je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

39. Soud opakuje, že žaloba není předčasná, neboť veškeré pokusy domoci se od povinné plnění jsou po prodeji nemovitosti bezvýsledné, o čemž svědčí řada neúspěšných exekučních řízení.

40. Žalobkyně splnila výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., v jakém rozsahu by byla žalobkyně uspokojena v případě, že by předmětná jednotka zůstala ve vlastnictví povinné, pouze částečně v rozsahu částky 1 300 000 Kč, za kterou byla nemovitosti prodána třetím osobám. Další konkrétní tvrzení, že by byla uspokojena ve větším rozsahu žalobkyně nenabídla. Pokud se žalobkyně odvolávala na ohodnocení nemovitosti pro účely trestního řízení není pravdou, že by byla nemovitost ohodnocena na uváděných 1 400 000 Kč, jednalo se o částku 1 050 000 Kč. Soud tak má provedeným dokazováním za prokázané, že obvyklá cena nemovitosti byla 1 300 000 Kč, za kterou byla jednotka v daném čase skutečně prodána.

41. Pokud jde o výhradu převodu vůči své nevykonatelné pohledávce. Soud shledal, že po poučení podle § 118a o. s. ř. žalovaná nenabídla žádná konkrétní tvrzení o tom, jaký byl úmysl povinné a známosti tohoto úmyslu kupujícím, jejich případnou blízkost či mrhání majetkem. Nelze tedy posoudit na základě tvrzení žalované, že by zde byla některá ze situací předvídaná ustanovením § 590 o. z., tedy, že by povinná učinila prodej jednotky v úmyslu zkrátit své věřitele a takový úmysl byl druhé straně znám, nebo povinná zkrátila své věřitele, musel-li být druhé straně znám úmysl povinné věřitele zkrátit, nebo se jednalo o osoby blízké a jednání zkracovalo uspokojení věřitele, popřípadě kupující musely poznat v jednání povinné mrhání majetkem. To vše za situace, kdy v dané době měla povinná k dispozici nezákonné rozsudky, které deklarovaly, že žalobkyně vůči povinné žádnou pohledávku nemá. Při vázanosti názorem [název soudu] nelze vyčítat žalobkyni, že výhradu nevykonatelné pohledávky neučinila, neboť není jisté, že se jednalo o účinný procesní prostředek k ochraně jejího práva.

42. Při posouzení, v jakém rozsahu by žalobkyně byla z prodeje jednotky uspokojena soud zjistil, že by na žalobkyni připadala nikoli celá kupní cena, ale musela by se o ní podělit s dalšími věřiteli. Jednalo se o věřitele, kteří v době prodeje v rozhodné době od [anonymizováno] 2015 do konce [anonymizováno] 2015 mohli smluvený prodej zhatit. Kromě zástavně zajištěné pohledávky [právnická osoba], se kterou počítala i samotná kupní smlouva, se jednalo o další dvě exekuční pohledávky, které byly sice zahájeny po uskutečnění prodeje ([datum] a [datum]), avšak v případě, že by do běhu událostí vstoupila žalobkyně s vykonatelným rozsudkem jištěným předběžným opatřením soudu (k čemuž nedošlo vlivem nezákonných rozsudků), je nutné vzít v úvahu další časový prostor pro dohodu žalobkyně a povinné na prodeji nemovitosti. K tomu soud připomíná, že samotný vklad byl proveden až dne [datum]. Vykonatelnost případného rozsudku by nastala až po 2 měsících od právní moci ve shodě s rozsudkem č. j. [číslo jednací], t. j. v [anonymizováno] 2015. Soud proto má za zjištěné, že by prodeji došlo nejpozději koncem [anonymizováno] 2015.

43. Souhlas žalobkyně s prodejem nemovitosti by byl nutný k uskutečnění prodeje, protože nebýt nezákonných rozsudků žalobkyně disponovala předběžným opatřením, které prodej zakazovalo. Současně má soud za to, že by k již vyjednanému prodeji (kupní smlouva nesla datum již [datum]) by racionálně uvažující žalobkyně dala souhlas, neboť vedení exekučního řízení by zvýšilo pouze náklady na vymáhání dluhu povinné a vedlo by jen k snížení uspokojení žalobkyně. Soud v této souvislosti připomíná, že podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. V dané době povinná zcela evidentně řešila své dluhy tím, že zpeněžila svou nemovitost a své věřitele vyplácela z kupní ceny (viz předmětná kupní smlouva). Není proto důvodu předpokládat, že by uspokojení žalobkyně snižovaly náklady exekuce, když pro takový závěr není důvod a za druhé přes poučení soudem žalovaná žádný důvod ani nenabídla. Již v minulém rozhodnutí soud uvedl, že nelze automaticky předpokládat uspokojení žalobkyně od povinné v exekučním řízení, neboť je možné, že by povinná plnila dobrovolně.

44. Při běžném běhu věcí by pak rozumně uvažující povinná uhradila žalobkyni dlužnou jistinu 600 000 Kč, aby zamezila dalšímu úročení, a dále by uhradila náklady řízení v rozsahu 2 014 Kč, přičemž by se tak stalo právě z prostředků získaných prodejem nemovitosti. Další část z kupní ceny by sloužila na úhradu dalších dluhů povinné, které byly buď zajištěny zástavním právem nebylo byly exekučně vymáhány tak, aby se zabránilo vydání exekučních příkazů na nemovitost.

45. Z výše uvedených důvodů soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

46. Na další žalovanou částku (130 304,90 Kč, 6% úrok ročně z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z 600 000 Kč od [datum] do zaplacení) by povinná již neměla dalšího majetku, ze kterého by se žalobkyně uspokojila. Žalobkyně ostatně po poučení soudem dle § 118a o. s. ř. uvedla, že nemovitost byla jediným zpeněžitelným majetkem povinné, na čemž by ani pochybení soudů ničeho neměnilo.

47. Z výše uvedeného důvodu soud zbývající žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 48. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná. Úspěch žalované je dán tím, že požadované příslušenství odpovídající prodlení povinné je nekapitalizovaná náhrada škody, která se započítává do úspěchu či neúspěchu. Žalované tak přísluší 38 % náhrada nákladů při kapitalizaci k datu rozsudku. Žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1,3 o. s. ř. tvořené paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, dvě doplnění a přípravy a účast na třech soudních jednání, a účast na vyhlášení rozsudku, celkem 10 x 300 Kč, což činí k náhradě 1 140 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.