22 C 198/2022

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobci: osobní údaje žalobce bytem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem tamtéž zastoupeni advokátem prof. JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 191 845,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům 191 845,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni rovným dílem nahradit náklady řízení žalované ve výši 1 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobci se domáhali náhrady škody 191 845,50 Kč jako zákonní dědici zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce] s odůvodněním, že právní předchůdce žalobců byl nezákonně trestně stíhán na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], aby byl posléze v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] zproštěn obžaloby. Žalovaná částka představuje vynaložené náklady obhajoby zesnulého.

2. Žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace, neboť v případě, že dědické řízení po zesnulém neskončilo, není postavena najisto aktivní legitimace žalobců. Žalovaná u některých úkonů namítla neúčelnost a vznesla i námitku promlčení a měla i za to, že nárok obhájce se vůči žalobcům již promlčel. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 3. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili předběžné uplatnění žalovaných nároků žalované [datum]. 4. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda obhájce v trestním stíhání realizoval požadované úkony obhajoby, zda právnímu předchůdci vznikla škoda v podobě nákladů na obhajobu ve výši 191 845,50 Kč z důvodu nezákonného trestního stíhání, zda se jednalo o náklady účelně vynaložené na zrušení trestního stíhání a zda jsou žalobci dědici zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce]. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 5. Soud má ve stručnosti za prokázané, že předchůdci žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] vznikl dluh ve výši 186 945 Kč vůči obhájci prof. [příjmení] za poskytnuté právní služby obhajoby v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Oproti žalobnímu žádání nebyl předchůdce žalobců povinen uhradit obhájci 1 391,50 Kč za druhou polovinu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (1 391,50 Kč) a návrhy na doplnění dokazování ze dne [datum] a [datum] (každý za 1 754,50 Kč). Veškeré další úkony žalované právní služby (úplný přehled na č. l. 79 p. v. až 82 spisu) byly obhájcem účelně provedeny v obraně proti nezákonnému trestnímu stíhání zahájené usnesením policie ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobci jsou jako děti zákonní dědici zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce].

6. Po provedeném dokazování a poučení soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zůstalo neprokázáno, že by právní předchůdce žalobců vynaložil 191 845,50 Kč na nákladech obhajoby, tj. zůstalo neprokázáno, že by právnímu předchůdci žalobců, vznikla žalovaná škoda. <b>7. Soud učinil následující dílčí skutkové závěry.</b> 8. Z rodných listů žalobců soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl otcem žalobců.

9. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobci nabyli jako dědici pozůstalost po otci každý jednou polovinou, když soupis pozůstalosti nahradilo společné prohlášení žalobců jako dědiců o pozůstalosti a matka za žalobkyni a) dědictví neodmítla a dědici uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti (srov. odst. 13 odůvodnění rozsudku). Kolizní opatrovník se práva odvolání vzdal (viz protokol z [datum rozhodnutí] [název soudu], sp. zn. [spisová značka]).

10. Ze sdělení [anonymizováno] soudu pro [anonymizováno] ze dne [datum] s přílohami soud zjistil, že dědické řízení dosud není pravomocně skončeno, [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum].

11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že obhajobu [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] převzal obhájce prof. [příjmení], který se dne [datum] od 9:50 hod. do 10:08 účastnil výslechu obviněného. Jednalo se o složitou trestní kauzu týkající se privatizace OKD. Dne [datum] se účastnil substitut obhájce Mgr. [anonymizováno] výslechu spoluobviněného [příjmení] od 10:02 hod. do 11:30 hod. Dne [datum] odůvodnil stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] pokračoval za účasti obhájce výslech obviněného od 10:05 do 12:00 hod. Dne [datum] nahlížel do spisu substitut Mgr. [anonymizováno] od 9:52 hod. do 14:45. hod. Dne [datum] prostudoval substitut [anonymizováno] spis od 10:00 do [číslo] při skončení vyšetřování. Dne [datum] podal obhájce podnět k opětovnému předběžnému projednání obžaloby. Dne [datum] se obhájce účastnil hlavního líčení od 9:30 hod. do 12:45 hod. Dne [datum] se obhájce účastnil hlavního líčení od 9:00 do 10.15 hod. Dne [datum] se obhájce účastnil hlavního líčení od 9:30 hod. do 12:30 hod. Dne [datum] se obhájce účastnil hlavního líčení od 9:00 do 11:40 hod. Dne [datum] se obhájce hlavního líčení účastnil od 10:00 hod do 12:48 hod., dne [datum] od 9.00 hod. do 12.00 hod. Dne [datum] navrhl obviněný prostřednictvím obhájce výslech dvou svědků, zvukový záznam z jednání vlády a nesouhlasil se čtením vybraných úředních záznamů. Dne [datum] se obhájce účastnil hlavního líčení od 9:00 hod. do 10:10 hod., dne [datum] od 9:00 hod do 12:00 hod., dne [datum] od 10:00 hod. do 12:30 hod. Dne [datum] se obhájce úhlavního líčení účastnil od 9:00 hod do 10:34 hod s přerušením do 13:00 hod. kdy bylo pokračováno až do 13:45 hod. Dne [datum] se účastnil obhájce hlavního líčení od 9:30 hod. do 10:00 hod., dne [datum] od 9:30 hod. do 10:20 hod., dne [datum] od 9:00 do 10:45 hod., dne [datum] od 9:00 hod. do 13:10 hod., dne [datum] od 9:30 hod. do 10:30 hod., dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl obžalovaný [celé jméno žalobce] zproštěn. Dne [datum] se obhájce vyjádřil k odvolání státního zástupce. Dne [datum] se obhájce účastnil veřejného zasedání bez projednání věci z důvodu onemocnění referující soudkyně. Dne [datum] se obhájce účastnil veřejného zasedání od 12:30 hod. do 16:35 hod. Dne [datum] se obhájce vyjádřil k dovolání státního zástupce.

12. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že advokátní kancelář prof. [příjmení] je plátcem této daně.

13. Z potvrzení o poskytnutí a zaplacení právních služeb ze dne [datum] soud zjistil, že se konaly žalované porady. Soud z potvrzení nezjistil, že byly právní služby uhrazeny, protože potvrzení v samotném textu uvádí pouze seznam učiněných právních služeb, absentuje však jakékoli prohlášení obhájce, že byly služby též uhrazeny.

14. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (uplatnění nároku na náhradu škod [datum], akceptační dopis, stanovisko žalované ze dne [datum] s přílohou)

15. Soud blíže nehodnotil důkazy, které byly duplicitní ke skutkovým zjištěním z trestního spisu (usnesení ze dne [datum] s doručenkou, stížnost proti usnesení o zahájení tr. stíhání [datum], usnesení Nejvyššího st. zastupitelství ze dne [datum], upozornění na změnu právní kvalifikace ze dne [datum], obžaloba ze dne [datum], rozsudek [název soudu] ze dne [datum], doručenka od uplatnění nároku [datum], první a druhá část, usnesení [název soudu] ze dne [datum]) a k rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] (návrh na schválení jednání nezletilé ze dne [datum]).

16. Soud po takto provedeném dokazování upozornil žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že nenavrhli důkazy potřebné k prokázání, že jejich otec vynaložil 191 845,50 Kč na nákladech obhajoby. Soud dále vyzval žalobce, aby označili další důkazy, když z trestního spisu soud nezjistil, že obhájce provedl úkon návrh na zastavení trestného stíhání z [datum], vyjádření se ke změně právní kvalifikace ze dne [datum] a podnět k předběžnému projednání obžaloby ze dne [datum]. Žalobci byli upozorněni na následky nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

17. Žalobci doložili úkony shora, soud nemá pochybnosti o tom, že obhájce shora uvedené tři úkony učinil. Nadále však zůstalo neprokázáno, že by otec žalobců vynaložil na nákladech obhajoby 191 845,50 Kč, když tato skutečnost z předložených faktur (faktura za poskytnuté právní služby [anonymizováno] 2014, [anonymizováno] 2014, [anonymizováno] 2014 a [anonymizováno] 2017) nijak neplyne. Vznik škody na straně právního předchůdce žalobců tak zůstal neprokázán. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 18. Soud shrnuje, že právnímu předchůdci žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] vznikl dluh obhájci uhradit za právní služby 186 945 Kč odpovídající učiněným a správně vyúčtovaným úkonům obhajoby před nezákonným trestním stíháním zahájené usnesením policie ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť v navazujícím trestním řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl právní předchůdce pravomocně zproštěn obžaloby. Žalobci jsou jako děti zákonní dědici zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobci však neprokázali, že by 191 845,50 Kč jejich otec na nákladech obhajoby skutečně vynaložil. <b>Právní posouzení</b> 19. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce druhého náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odstavce třetího náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

21. Soud též vycházel z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla) (srov. [spisová značka]).

22. V případě zproštění obžaloby měl předchůdce právo požadovat po žalované účelně vynaložené náklady na zrušení rozhodnutí o zahájení trestního stíhání.

23. V daném případě bylo prokázáno, že obhájce učinil požadované úkony právní služby.

24. Pokud jde o otázku výše nákladů na právní služby za úkon nahlížení, je nutné si uvědomit, že se jednalo o složitou kauzu s obsáhlým spisovým materiálem, a proto nahlížení bylo účelné k výkonu obhajoby. [příjmení] byly konány v pravidelných ale nikoli příliš častých intervalech před konáním hlavních líčení. Nelze je považovat za neúčelné, když i v průběhu trestního řízení je nutné promýšlet a reagovat na průběh hlavních líčení i s ohledem na vývoj dokazování. Soud považuje za účelné i vyjádření k opravným prostředkům podávaných státním zástupcem, které se snažily obnovit účinek nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, čemuž se obhajoba snažila účelně bránit.

25. Soud přisvědčuje žalované potud, že za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (1391,50 Kč) náleží pouze polovina úkonu (srov. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] tr.). Návrhy na doplnění dokazování ze dne [datum] a [datum] (každý 1 754,50 Kč) nejsou vyjádřeními ve věci samé (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupné v Bullentin advokacie [číslo], s. 46). V tomto rozsahu dluh právních předchůdce vůči obhájci ani nevznikl, resp. není možné jej nárokovat po žalované jako mimosmluvní odměnu 26. S ohledem na skutečnost, že dle aktuální judikatury ([spisová značka]) se občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) nadále přidržuje koncepce, podle níž dědické právo spočívá na principu přechodu práv a povinností ze zůstavitele na dědice ze zákona zásadně okamžikem smrti zůstavitele, žalobcům svědčila aktivní legitimace i bez toho, aniž by dědické řízení skončilo.

27. Soud tak měl splněnou podmínku odpovědnosti státu za škodu v podobě nezákonného rozhodnutí, které vyvolalo náklady potřebné na jeho odstranění. Soud proto dále posuzoval, zda je splněna i třetí podmínka odpovědnosti státu za škodu v podobě vzniku škody.

28. Jak zastává ve své praxi i [název soudu] (viz [číslo jednací]) je nutné zkoumat, bylo-li usnesení o zahájení trestního stíhání vydáno ještě za účinnosti starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013. V daném případě bylo usnesení vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání právního předchůdce žalobců dne [datum]. V souladu s § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Při posouzení nároku žalobců je nutno vycházet z právní úpravy obsažené ve starém občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., ten přitom za škodu považoval majetkovou újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného a spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu, pouhý vznik dluhu tedy ke vzniku škody nepostačoval. Judikatura vycházející ze starého občanského zákoníku jednoznačně přijala závěr, že za škodu se považuje újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (viz stanovisko [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [název soudu] pod [číslo] část I). Skutečná škoda dle starého občanského zákoníku znamenala zmenšení (úbytek) majetku poškozeného oproti stavu před škodnou událostí (viz opět uvedené stanovisko [číslo jednací]). Podle ustálené judikatury [název soudu] nebylo lze za takové zmenšení majetkového stavu poškozeného považovat skutečnost, že poškozenému vznikla povinnost zaplatit určitou částku svému věřiteli (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [název soudu] pod [číslo] na něj navazující usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), ale teprve skutečnost, že poškozený tuto částku svému věřiteli uhradil (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V případech řešených v uvedené judikatuře šlo právě o situaci, kdy žalobci vznikla povinnost uhradit určitou částku jeho věřiteli, tato částka však dosud ze strany žalobce nebyla zaplacena. [název soudu] založil svá citovaná rozhodnutí na závěru, že nebyla-li dosud dlužná částka věřiteli ze strany žalobce uhrazena, škoda na straně žalobce dosud nevznikla (neboť podle [název soudu] se samotná existence pohledávek třetích osob vůči žalobci v majetkové sféře žalobce úbytkem hodnot neprojevila). Citovaná judikatura [název soudu] přitom plně dopadala i na škodu, za niž byl odpovědný stát z titulu nezákonného rozhodnutí.

29. Z výše uvedeného se tak podává, že vznik dluhu nepostačuje v daném případě pro splnění podmínky vzniku škody na straně právního předchůdce žalobců.

30. Na výše uvedeném závěru nemění ničeho odkazy žalobců na nový občanský zákoník, který se dle přechodných ustanovení neužije či rozporná praxe nižších soudů a žalované. Výše uvedený požadavek pak není obstrukcí ve snaze žalobců domoci se odškodnění majetkové újmy, ale vychází z dříve přijatých východisek ustálené judikatury, dle které ke škodě žalobců dosud nedošlo.

31. Otázka vzniku škody musí být v občanském soudním řízení postavena najisto. Nestačí pouhá pravděpodobnost, že k tomu mohlo dojít. Důvodnou pochybnost do sporu vnáší i okolnost, že ke smrti otce žalobců došlo dne [datum] na konci trestního řízení, přičemž úmrtí právního předchůdce mohlo způsobit, že úhrada za právní služby zůstala nevyřešena.

32. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že je i správná námitka žalované, že žalobci by již obhájci ničeho nedlužili, neboť s ohledem na data vystavení a splatnosti faktur (roky 2014 a 2017) je nárok obhájce vůči žalobcům promlčen. I pokud by žalobci nebo jejich právní předchůdce učinili ve vztahu k nárokům obhájce za vykonané služby další úkony prodlužující běh promlčecí doby, jedná se o jejich svobodné rozhodnutí, které žalovanou neváže, když promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku trvá tři roky a počala by plynout od dat splatnosti faktur.

33. Soud shrnuje, že hlavním důvodem zamítnutí žaloby je neprokázání vzniku škody, neboť ačkoliv žalobci tvrdili, že otci vznikla škoda vynaložením nákladů obhajoby v důsledku nezákonného trestního stíhání, žalobci toto provedeným dokazováním neprokázali (potvrzením o zaplacení právních služeb), poté byli poučeni podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti navrhnout další důkazy s poučením o neúspěchu, a ani těmito dalšími důkazy (fakturami) není postaveno najisto, že k úhradě nákladů obhajoby došlo.

34. Na základě výše uvedeného soud žalobu podle § 31 odst. 1 OdpŠk zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za vyjádření k věci a dvě přípravy a účasti u jednání, celkem 5 x 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

36. Delší lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. si pro sebe vyžádala žalovaná, a soud ji proto poskytl i žalobcům, když toto žalovanou nijak nepoškozuje.