22 C 209/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 125 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 36 800 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 88 200 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 125 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 125 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u [název soudu] sp. zn. [číslo] [spisová značka] („ dále též posuzované řízení“) za období od [datum] do [datum]. Žalobce uvedl, že se jednalo o odškodňovací řízení jiného průtažného řízení. Posuzované řízení trvalo od předběžného uplatnění nároku. S ohledem na charakter posuzovaného řízení, neodůvodněné průtahy, jednoduchost a jeho délku nelze posuzované řízení považovat za přiměřeně dlouhé. Žalobce se na délce řízení negativně nepodílel.

2. Žalobce se z jednání omluvil, čímž se vzdal možnosti dalších tvrzení a důkazních návrhů.

3. Žalovaná žalobu neuznala. Věc byla částečně skutkově složitá. Dovolání bylo odmítnuto. Posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak dostatečnou satisfakcí je konstatování porušení práva, neboť význam původně odškodňovaného řízení byl marginální, takže nemajetková újma nebyla dostatečné intenzity pro peněžité zadostiučinění. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným bylo předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované, a dále to, že v posuzovaném řízení došlo k předběžnému uplatnění nároku dne [datum] a řízení skončilo dne [datum]. 5. [příjmení] zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení stiženo průtahy, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce podílel na délce řízení, zda se jednalo o řízení pro žalobce významné nebo naopak řízení s minimálním významem. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 6. Soud vzal ve stručnosti za prokázané, že řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 4 roky a 11 měsíců, řízení bylo stiženo zásadními průtahy, bylo složitější z důvodu projednání na třech stupních soudní soustavy, žalobce se na délce řízení nepodílel. Jednalo se o řízení s výrazně sníženým významem pro žalobce nikoli však významem zanedbatelným.

7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla žalované doručena žádost žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. [značka automobilu] [číslo] Stanoviskem žalované ze dne [datum] bylo konstatováno porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dne [datum] žalobce uplatnil svůj nárok žalobou, kterou se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 103 700 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby. Dne [datum] žalobce žalobu doplnil. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti. Proti rozhodnutí se žalobce odvolal dne [datum]. Dne [datum] se vyjádřila k odvolání žalovaná. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že se místní nepříslušnost nevyslovuje z důvodu nesprávného právního posouzení. Dne [datum] byl spis vrácen. Dne [datum] požádala žalovaná soud o zaslání žaloby, k níž se vyjádřila dne [datum]. V mezidobí dne [datum] žalobce zaplatil k výzvě soudu soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] bylo soudem požádáno o přílohový spis. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo zrušeno jednání nařízené na [datum] z organizačních důvodů na [datum]. Téhož dne se konalo jednání, na kterém byl účastníci poučeni podle § 118a o. s. ř. Provedeny listinné důkazy a důkaz přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] žalobce žalobu doplnil. Následovalo jednání dne [datum]. Provedeny listinné důkazy a důkaz přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] pokračováno v dokazování přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování, které bylo odročeno s ohledem na vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s Covid-19 na [datum]. Při tomto jednání bylo dokončeno dokazování přílohovým spisem a odročeno na vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl soudem vyhlášen zamítavý rozsudek se závěrem, že žalobce pocity nejistoty netrpěl a nejevil zájem o řízení ([spisová značka]). Proti rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání, které dne [datum] k výzvě soudu doplnil. Věc byla předložena [název soudu] dne [datum], který dne [datum] nařídil jednání na den [datum], při kterém rozsudek potvrdil a změnil nákladový výrok. S ohledem na pozdní poskytnutí morální satisfakce žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení 26 100 Kč. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] se žalobce dovolal. K výzvě soudu dne [datum] zaplatil soudní poplatek. Spis předložen [název soudu] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo dovolání žalobce odmítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno.

8. Z předběžných uplatnění a stanovisek soud neučinil žádných podstatných zjištění nad rámec výše uvedeného. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 9. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, avšak tato nejistota vznikla žalobci ve výrazně snížené výši s ohledem na nepatrný význam původního řízení, jehož nejistotu mělo posuzované řízení kompenzovat. V řízení se vyskytly průtahy při rozhodování [název soudu] o místní nepříslušnosti i o věci samé. Věc byla projednána na třech stupních soudní soustavy, nejednalo se o věc složitou právně či skutkově. Žalobce se na délce řízení nepodílel. <b>Právní posouzení</b> 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále i jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení má v sobě obsaženy dva aspekty - právo plynoucí z § 31a odst. 2 a 3 OdpŠk a právo na účinný prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, pod č. 209/1992, dále jen„ Úmluva“), - a za druhé subjektivní právo plynoucí. Jestliže poškozený v průběhu odškodňovacího řízení má za to, že je délka odškodňovacího řízení nepřiměřená, vyplývá z judikatury ESLP požadavek, aby zadostiučinění za nemajetkovou újmu bylo z tohoto důvodu navýšeno, jinak by se již nejednalo o účinný prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5189/2016).

14. Zadostiučinění poskytované podle § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 3412/2011).

15. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, jehož předmětem byla peněžitá pohledávka, je nutno přihlížet k výši této pohledávky včetně jejího příslušenství. Při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného nelze odhlédnout ani od příslušenství plnění, které je předmětem řízení, a tedy ani od nákladů řízení (rozsudek Nejvyššího ze dne 20. 6.2018, sp. zn. 30 Cdo 6056/2016).

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu dne 30. 5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2531/2016, samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 911/2017, a část V Stanoviska).

17. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a dle výše uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu spolu se zákonným úrokem z prodlení, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. V řízení bylo nesporné, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Klíčové pro posouzení projednávané věci je relevance významu primárního řízení [anonymizováno] soudu [anonymizováno] [obec] sp. [značka automobilu] [číslo] ve vztahu k významu řízení posuzovaného. Skutečnost, že primární řízení mělo pro žalobce marginální význam je otázka pravomocně vyřešená právě v posuzovaném řízení (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.), kdy lze ve stručnosti odkázat na přesvědčivé odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se kterým se soud ztotožňuje.

20. Soud dospěl k závěru, že je správná námitka žalované, že i u posuzovaného řízení je nutno dovodit nižší význam pro žalobce. Pokud bylo dovozeno, že primární řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, ale žalobci způsobovalo zcela nepatrnou nejistotu, je tím ovlivněna i nejistota ohledně výsledku posuzovaného řízení, neboť žalobce nemohl legitimně očekávat (a být v nejistotě), že bude peněžně odškodněn za řízení s nepatrným významem. I Ústavní soud nabádá, aby se k odškodnění řetězených nároků z nepřiměřené délky přistupovalo zdrženlivě (viz II. ÚS 2577/2014).

21. Žalovaná považovala za dostatečnou morální satisfakci, která je však přiměřená pouze v případě nepatrného významu předmětu řízení pro poškozeného (viz NS sp. zn. [spisová značka]). V daném případě nelze ani s přihlédnutím k bagatelnímu významu primárního řízení pro žalobce dovodit nepatrný význam i v rámci posuzovaného řízení.

22. Předmětem posuzovaného řízení byla částka 103 700 Kč, a i když lze s ohledem na nezájem žalobce o původní řízení hovořit o nadhodnocení zadostiučinění, faktem zůstává, že součástí předmětu posuzovaného řízení bylo i příslušenství v podobě nákladů obhajoby, které byly v rozsahu 26 100 Kč žalobci i přiznány. Výši nákladů řízení nelze označit za bagatelní, a tvoří součást toho, co bylo pro žalobce v sázce, a proto nelze ani z tohoto důvodu hovořit o nepatrném významu.

23. Soud dospěl k závěru, že délka řízení (4 roky a 11 měsíců) byla nepřiměřená, neboť došlo k bezdůvodné nečinnosti v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum]. Průtahy vzhledem k délce této nečinnosti s porovnáním k celkové délce řízení již nelze tolerovat ani s přihlédnutím k složitosti řízení. V závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, jsou účastníci a soud ve shodě. Další průtahy soud neshledal (viz [spisová značka]). V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je nutné odškodnit v penězích z důvodu uvedených výše.

24. Přizhodnocení řízení dle kritérií § 31a odst. 3 písm. a) až d) OdpŠk dospěl k závěru, že řízení bylo složité pro projednání na třech stupních soudní soustavy, neboť vyřízení opravných prostředků si vždy žádá určitý časový prostor (minus 20 %), soud neshledal, že by v dalších ohledech bylo řízení složité. Skutkové složitosti neodpovídá závěr soudu z posuzovaného řízení, že žalobce nejevil zájem o řízení, což není otázka složitého dokazování. Soud neshledal ani složitost procesní či právní, když procesní složitost (např. výzvy na zaplacení soudních poplatků za opravné prostředky, popř. výzva na odstranění vad odvolání) našla svůj odraz v rámci znaku složitosti - projednání věci na více stupních. Žalobce se na délce řízení nepodílel, neboť skutečnost, že podal vadné dovolání, je opětovně dostatečně zohledněna v rámci složitosti řízení za počet stupňů. Soud zvýšil zadostiučinění za postup soudů (plus 30 %), neboť výše vytčené dva průtahy představují výraznou část celkové doby řízení, takže závěr o nepřiměřenosti řízení dostatečně nevyjadřuje zásadní podíl orgánů veřejné moci na délce řízení, který dle soudu převyšuje složitost řízení. Význam řízení byl pro žalobce výrazně snížený pro nepatrný význam původního (primárního) řízení, které posuzované řízení odškodňovalo (minus 50 %), jak je uvedeno výše.

25. S ohledem na charakter řízení, u kterého je v zásadě nepřípustné, aby se nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky opakoval, soud shledal za vhodnou základní sazbu odškodnění 16 000 Kč za rok řízení, za první dva roky pak částka poloviční. Žalobce žádal odškodnit období od [datum] do [datum], tedy 4 roky a 10 měsíců. Základní částku 61 333 soud snížil o 40 % na výsledné zadostiučinění 36 800 Kč.

26. Výše uvedené závěry podporuje praxe Městského soudu v Praze vyjádřená v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde byla poškozená odškodněna za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení, jehož předmětem bylo odškodnění nejistoty za primární řízení, které pro ni mělo nepatrný význam. [název soudu] uvedl:„ Dalším rozhodným závěrem ale je, že jakkoliv byl význam původního řízení pro žalobkyni nepatrný, přesto měla být žalobkyní v kompenzačním řízení poskytnuta satisfakce v penězích. Je tomu tak proto, že jednoznačně nepřiměřená délka kompenzačního řízení (žalobkyní uplatněna od podání žaloby [datum] do pravomocného skončení [datum]) měla být zohledněna právě v tom, že již bude poskytnuta finanční satisfakce, a to při zohlednění významu původního řízení pro poškozenou i složitosti kompenzačního řízení. Jakkoli i u satisfakce za kompenzační řízení je především nutno přihlížet k tomu, co má být kompenzováno (tj. významu původního řízení), i byl-li význam původního řízení pro žalobce nepatrný, ale délka kompenzačního řízení byla výrazně nepřiměřená, je namístě poskytnout satisfakci v penězích. Nebyla-li takto poskytnuta satisfakce již v kompenzačním řízení, lze jí tedy přiznat nyní.“ …Konečně [název soudu] vycházel za užití § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk i z významu kompenzačního řízení pro žalobkyni. Jak výše uvedeno, původně dokonce bylo namístě hodnotit význam původního řízení pro žalobkyni jako nepatrný, s ohledem na délku kompenzačního řízení je přesto namístě poskytnout finanční satisfakci (rozsudek NS sp.zn. 30Cdo 5189/2016). Základní částku je však nutno s ohledem na výše zmíněný význam řízení pro žalobkyni výrazně snížit, a to o 50%“ Jedná se o podobný případ jako v projednávané věci, kdy základní východisko spočívá v otázce odškodnění nepřiměřeně dlouhého kompenzačního řízení, které dospělo k závěru, že primární řízení mělo pro poškozeného nepatrný význam. Soud v projednávané neměl důvodu se odchýlit od snížení zadostiučinění o minus 50 % za snížený význam jako v obdobném případu (srov. § 13 občanského zákoníku).

27. Na základě výše uvedeného soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

28. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne [datum] u žalované, která se ocitne v prodlení podle § 15 odst. 1 OdpŠk po 6 měsících, tj. [datum]. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení není důvodný (§ 1970 občanského zákoníku).

29. Z výše uvedených důvodů soud nepřiznal zbývající část zadostiučinění a nedůvodný zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 30. Částečně úspěšný žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu podle § 142 odst. 1,3 o. s. ř. Náklady žalobce činí 2 000 Kč zaplaceného soudního poplatku a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna 6 x 3 100 Kč za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za předběžné uplatnění žaloby či předžalobní upomínku náhrada nákladů nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Celkem náklady žalobce činí 8 800 Kč ([číslo] + (2 x 3 100 + 2 x 300)). Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.