22 C 21/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o 72 604 219,18 Kč, 29 474 246,58 Kč a 17 432 301,37 Kč

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku ve výši 72 604 219,18 Kč, částku ve výši 29 474 246,58 Kč a částku ve výši 17 432 301,37 Kč se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Vyjádření účastníků a průběh řízení1. Žalobci se domáhali náhrady škody představující úroky a úroky z prodlení, které přirostly k dluhům žalobců dle rozsudků Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, , dle kterých byli žalobci zavázáni uhradit dluhy ze smluv o úvěru ze dne 27. 11. 2009, 27. 7. 2010, 15. 8. 2010.2. , tituly před jménem, , jméno FO, , notářský kandidát, při sepisu vykonatelného notářského zápisu ze dne 28. 1. 2013, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pochybil, když neověřil skutečnou vůli žalobců a nerozpoznal, že k podpisu notářského zápisu, kterým žalobci uznali fiktivní dluh vůči , jméno FO, byli zřejmě donuceni, za což byl , jméno FO, odsouzen pro vydírání v řízení Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, . Podpis proběhl za nestandardních podmínek. Na základě vynuceného notářského zápisu byla vedena exekuce, jejíž provedením byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad Děčín, a to Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kde byla exekuce k návrhům žalobců pravomocně zastavena. Z důvodu pochybení notáře a nezákonné exekuce byly na žalobce podány žaloby, o kterých rozhodl Obvodní sodu pro Prahu 4, neboť nebylo ve finančních možnostech dlužné částky zaplatit. Žalobci byli vyřazeni z dotačních programů a čerpání úvěrů, obstavili jim účty, nemohli podnikat a investovat. Žalovanou škodu nepožadovali po samotných vyděračích, neboť tito jsou nemajetní.

3. Žaloba byla pravomocně částečně odmítnuta co do nároků na náhradu újmy žalobců z nezákonné a nepřiměřeně dlouhé exekuce.

4. Žalovaná žalobu neuznala, uvedla, že při sepisu notářského zápisu nedošlo k pochybení a pověření soudního exekutora nebylo nezákonné, jak již dovodil Obvodní soud pro Prahu 2 pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná uvedla, že prvotní příčinou vzniku škody je trestná činnost , jméno FO, a jeho komplice. Žalovaná upozornila, že mohla být v prodlení až od 7. 2. 2022. Žalovaná namítla, že žaloba je předčasná, pokud se žalobci nedomáhali náhrady škody po odsouzených vyděračích a konečně žalovaná namítla promlčení, protože k sepisu notářského zápisu došlo dne 28. 1. 2013.

5. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , byl zrušen předchozí rozsudek a soudu bylo uloženo doplnit dokazování, zejména k námitce promlčení, tedy zjistit, kdy bylo exekuční řízení zahájeno, kdy se o této skutečnosti dozvěděli žalobci, a k tomuto okamžiku vztáhnout jejich vědomost o škodě.

6. Soud prvního stupně doplnil dokazování dle pokynů odvolacího soudu a zjistil následující.

7. Z exekučního spisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad Děčín sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že exekuční řízení bylo zahájeno exekučním návrhem ze dne 14. 3. 2013 doručeném soudnímu exekutorovi téhož dne. Vyrozumění o zahájení exekuce č. j. , spisová značka, s poučením, že nemohou nakládat se svým majetkem vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob vyživovaných a udržovat správu majetku, bylo vhozeno do schránky žalobce a) dne 25. 6. 2013 a doručeno fikcí dne 8. 7. 2013. V případě žalobce b) bylo vyrozumění osobně doručeno dne 4. 7. 2013 (viz doručenky k vyrozumění). Žalobci stvrdili, že jim vyrozumění bylo doručeno v rámci svých návrhů na zastavení exekuce ze dne 9. 7. 2013. (viz návrhy na zastavení exekuce ze dne 9. 7. 2013). Žalobci se tak o zahájení exekučního řízení dozvěděli dne 8. 7. 2013 v případě žalobce a) a dne 4. 7. 2013 v případě žalobce b).

8. Žalobci tak již v červenci 2013 věděli o tom, že notář neměl ověřit jejich skutečnou vůli, že mají závazky z úvěrů, a že je vůči nim na základě vynuceného notářského zápisu vedena shora citovaná exekuce s generálním inhibitoriem.

9. Soud věc právně posoudil podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (OdpŠk), podle kterého se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006 zkráceně řečeno bylo judikováno, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu nevzniká samostatně za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“.

11. Vzhledem k tomu, že promlčecí lhůta podle § 32 odst. 1 OdpŠk uplynula po třech letech v červenci 2016, úroky z prodlení se promlčují jako celek (viz shora uvedená judikatura) a žaloba byla podána až dne 28. 1. 2022, je námitka promlčení důvodná.

12. Soud neshledal námitku v rozporu s dobrými mravy s poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1534/23, neboť v řešeném případu Ústavního soudu šlo o jinou situaci, kde se poškozený domáhal náhrady škody v trestním řízení po policistech, aby byl následně odkázán na občanskoprávní řízení. Ústavní soud považoval za stěžejní, že poškozený nebyl poučen o možnosti uplatnit nárok na náhradu újmy podle OdpŠk, jakmile vyšlo najevo, že trestný čin mohl být spáchán úřední osobou podle § 46 trestního řádu. V případě návrhu na zastavení exekuce žalobci na rozdíl od poškozeného nárok na náhradu škody v podobě úroků neuplatňovali, nejednalo se ani o řízení směřující proti notáři, ani zde není žádná poučovací povinnost k žalobcům jako povinným o možnosti domáhat se náhrady škody. Skutečnost, že exekuční řízení mělo skončit později tak je nerozhodná.

13. Dané rozhodnutí Ústavního soudu tak nepředstavovalo dobrý důvod odklonit se od závazného názoru odvolacího soudu, že jim počala plynout promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu žalované škody již okamžikem, kdy se žalobci dozvěděli, že je vůči nim zahájeno exekuční řízení.

14. Soud se pro nadbytečnost nezabýval dalšími okolnostmi sporu, když o nedůvodnosti žaloby postačí závěr o promlčení škody.

6. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Náklady řízení6. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. představující paušální náhradu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k věci, přípravy na jednání a účast na třech jednáních soudů po 300 Kč, celkem 2 100 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

7. Delší lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je běžně vyžadována žalovanou, proto soud udělil delší lhůtu i žalobcům z důvodu rovnosti stran.