22 C 220/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupen advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zadostiučinění ve výši 188 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 164 266 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 24 069 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a z částky 164 266 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 520‬‬ Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 188 335 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] („ dále též posuzované řízení“) za období od [datum] do [datum]. Žalobce se do řízení přihlásil jako věřitel a nesouhlasí se závěrem žalované, že se stal účastníkem až právní mocí usnesení o nařízení likvidace dědictví. Nesprávný úřední postup nezná podmínku účastenství. Po dobu trvání dědického řízení se zajímal o stav dědického řízení, když byl omezen s nakládáním zajištěné nemovitosti. Újmy se domáhá do dne [datum], kdy byla nařízena likvidace dědictví.

2. Žalovaná žalobu neuznala. K nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, když teprve dnem [datum] se stal žalobce účastníkem řízení s odkazem na § 175 b o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Dědictví bylo postupně odmítáno. Nařízení likvidace předluženého dědictví bylo zřejmé již dva roky po zahájení řízení a žalobce tak nemohl být v příliš velké nejistotě ohledně výsledku řízení. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 3. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované a průběh řízení, dle kterého řízení bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení řízení o dědictví a pověřením notáře jako soudního komisaře. Dne [datum] přihlásil žalobce svoji pohledávku do dědického řízení. Dne [datum] byl usnesením ustanoven správce části dědictví zůstavitele, a to obec Hrobce. Dne [datum] byla usnesením soudu určena výše aktiv a pasiv dědictví. Usnesením ze dne [datum] byla nařízena likvidace dědictví, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ke dni projednání žádosti nebylo dědické řízení pravomocně skončeno.

4. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda bylo řízení stiženo průtahy, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce podílel na délce jednání, kdy žalobce počal pociťovat újmu z nepřiměřené délky, zda se tak stalo od [datum] či dříve, zda se jednalo o řízení pro žalobce významné nebo naopak řízení s minimálním významem, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení. <b>Prokázané skutečnosti, zjištění a hodnocení</b> 5. Soud má ve stručnosti za prokázané, že procesně složité dědické řízení bylo stiženo průtahy, ačkoliv se jej žalobce snažil urychlit, žalobce pociťoval újmu z dlouhého řízení od [datum], kdy se přihlásil do dědického řízení jako zajištěný věřitel s pohledávkou převyšujících 700 tisíc, které mu byla nepravomocně přiřknuta v rámci rozvržení výtěžku likvidace dědictví.

6. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že podáním doručeným soudu dne [datum] přihlásil žalobce do dědictví svou pohledávku ve výši 719 354 Kč z dohody o společném postupu a půjčky zůstaviteli. Dne [datum] při dodatečném projednání dědictví odmítli dědictví pozůstalá sestra a družka. Byl zjišťován další okruh dědiců ze zákona, kdy synovec pobýval často v zahraničí. Posléze se do dědictví přihlásili další věřitelé. Dne [datum] odmítli dědictví při dodatečném projednání synovec, neteř i další sestra. Rovněž v následném období se do dědictví přihlásili další věřitelé. Dne [datum] odmítli dědictví další dědicové, kteří do spisu založili plné moci za ještě další dědice. V mezidobí soud vyřizoval součinnosti exekutorů, insolvenčních správců a policie. Dne [datum] se [územní celek] zajímá o stav dědického řízení s poukazem, že rodinný dům zůstavitele se stává terčem nenechavců a žádá informaci o správci pozůstalosti. V mezidobí se přihlásili do dědictví další věřitelé a byly žádány další součinnosti. Dne [datum] notářka informuje [územní celek] o stavu dědického řízení s informací o odmítání dědictví a žádostí o souhlas se správou rodinného domu. Dne [datum] žádá notářka podklady k ocenění obchodního podílu společnosti zůstavitele a za tímto účelem ustanovila znalce. Dne [datum] byla [územní celek], kterou zastupoval žalobce ustanovena správcem části dědictví – rodinného domu zůstavitele. Dne [datum] byl založen do spisu znalecký posudek. Od [datum] vyřizovány urgence na stav dědického řízení. Dne [datum] pro účely opatrovnického řízení sestaven předběžná soupis aktiv a pasiv dědictví s předlužením 33 166 270 Kč. Podnět k zahájení řízení o schválení úkonu za nezletilou učinila notářka dne [datum]. Dne [datum] bylo schváleno odmítnutí dědictví za nezletilou dědičku. Dne [datum] odmítli dědictví čtyři děti prarodičů zůstavitele z matčiny strany. Dne [datum] byl za účasti zástupce státu sestaven přehled aktiv a pasiv dědictví s majetkem 2 204 068 Kč – domu, zůstatky na účtu, pohledávkou vůči VZP a obchodním podílem v nulové hodnotě, do dědictví bylo přihlášeno 21 věřitelů, stav předložený zůstal nezměněn. Dne [datum] zástupce státu navrhl vyřazení dvou pohledávek a po určení obvyklé ceny dědictví nařízení likvidace. Dne [datum] byl ustanoven náhradník odvolané notářky. Dne [datum] žádal o sdělení stavu dědictví žalobce, čemuž notář vyhověl se sdělením, že zatím nelze určit časový limit dědictví. Ve dnech [datum] a [datum] žalobce dotaz opakoval, stejně jako další subjekty. Dne [datum] žalobce ve svém přípisu shrnul, že na osobní schůzce dne [datum] již notáři vysvětlil, že s ohledem na skutečnost, že má spoluzastavenou nemovitost na hypotéku zůstavitele, je omezen s nakládáním nemovitosti a požádal o sdělení stavu řízení. Dne [datum] notář sdělil, že je připravována aukce domu. Dne [datum] určil notář obvyklou cenu majetku zůstavitele na částku 2 204 068 Kč, výši dluhů 20 137 088 Kč s předlužením 17 933 020 Kč. Dne [datum] a [datum] žalobce opětovně upozornil na blokaci své nemovitosti a skutečnost, že se nemovitost stává terčem vandalů. Dne [datum] žalobce proto nemovitost pojistil. Dne [datum] nařízena likvidace dědictví, v právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce navýšil přihlášenou pohledávku do dědictví na částku 751 144 Kč. Dne [datum] si žalobce stěžoval na průtahy v řízení. Dne [datum] notář odvolal likvidačního správce. Dne [datum] notář v rámci stížnosti uvedl, že průběh zpeněžení podstaty urgoval a správce odvolal a dne [datum] se spojil s dražebníkem, se kterým uzavřel smlouvu o provedení dobrovolné dražby. Dne [datum] byla zveřejněna dražební vyhláška s provedením dražby dne [datum]. Dne [datum], [datum] a [datum] notář potvrdil zánik zástavních práv v souvislosti s uskutečněnou dražbou. Dne [datum] notář učinil přípravu k přezkumnému jednání. Dne [datum] notář zjišťoval výši odměny správce pozůstalosti. Dne [datum] notář nařídil jednání za účelem přezkoumání přihlášených pohledávek před provedením rozvrhu na [datum]. Téhož dne se jednání konalo. Zpeněžením majetku vznikl výtěžek 5 204 628 Kč, celková výše přihlášených pohledávek činila 20 168 878 Kč. První zajištěná pohledávka [právnická osoba] činila 3 710 538 Kč, druhá zajištěná pohledávka byla žalobce ve výši 751 144 Kč. Dne [datum] notář rozhodl o rozvržení výtěžku likvidace dědictví, kdy pohledávka žalobce bude uhrazena v plné výši. Řízení dosud není skončeno.

7. Soud blíže nehodnotily ty důkazy, které byly duplicitní ke zjištěním učiněným ze spisu posuzovaného řízení (odpověď ze dne [datum], odpověď ze dne [datum], e-mail ze dne [datum], e-mail ze dne [datum], první strana usnesení č. j. [číslo jednací] a usnesení č. j. [číslo jednací] s dodejkou a výpis infoSoud [spisová značka]).

8. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž by učinil zjištění k nespornému předběžnému uplatnění nároku (žádost ze dne [datum] se zprávou a dodejkou a stanovisko ze dne [datum])

9. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Hlavním důkazem byl spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou patrné veškeré okolnosti podstatné pro rozhodnutí. <b>Skutkový závěr</b> 10. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení žalobce jako přihlášený věřitel pociťoval újmu spočívající v nejistotě ohledně výsledku dědického řízení od [datum], kdy se přihlásil do dědictví, do [datum]. Řízení bylo procesně složité, žalobce se jej snažil urychlit, řízení bylo stiženo nekoncentrovaným postupem orgánů veřejné moci v období od [datum] do [datum]. Pro žalobce mělo řízení běžný význam, a to i když, kdy byl omezen s nakládáním zajištěné nemovitosti. Zajištěná pohledávka žalobce rozvržená k uspokojení činila 751 144 Kč. <b>Právní posouzení</b> 11. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

14. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]).

15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě od [datum] do [datum].

16. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Soud předně zkoumal, zda se žalobci svědčí právo domáhat se odškodnění posuzované řízení, ačkoliv ještě neskončilo. Uplatnění nároku na přiznání přiměřeného zadostiučinění za trvání řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu nepřiměřené délky, lze považovat za výjimku ve prospěch poškozeného, jež je mu daná k dispozici, neboť by po něm nebylo spravedlivé požadovat, aby na odškodnění jemu vznikající újmy čekal do skončení průtažného řízení. Vyplývá z logiky věci, že má-li soud rozhodovat o zadostiučinění již v průběhu řízení průtažného, nemá objektivně možnost zvážit veškeré okolnosti, jež jsou zvažovány při určení formy (případně výše) zadostiučinění za průběh skončeného průtažného řízení, a vychází tedy jen z těch skutečností, jež jsou mu známy v době jeho rozhodování. Z průběhu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobci vznikla již vážnější újma na jeho právech s čekáním na výsledek sporu a to s ohledem na shora vytčený průtah, celkovou délku řízení a skutečnost, že likvidace dědictví se již chýlí ke konci a soud nepředpokládá, že by rozvrhem určená částka zajištěného věřitele klesla pod přiznávané zadostiučinění. Z tohoto důvodů nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby čekal na konec posuzovaného řízení, a lze jej odškodnit již nyní. Morální satisfakce není v daném případě dostačující, když pro takový výjimečný postup nejsou splněny žádné podmínky (viz např. IV. ÚS 2058/20).

18. S ohledem na delší dobu shora uvedeného nekoncentrovaného postupu s přihlédnutím k již extrémní celkové délce dědického řízení soud dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení je již nepřiměřeně dlouhá.

19. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz např. [spisová značka], [spisová značka] či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši, neboť každé soudní řízení určitou dobu trvá. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 16 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). [ulice] než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. To je v daném případě splněno, když od [datum], kdy se žalobce přihlásil do dědického řízení, do současnosti, trvá celková délka řízení zhruba 11 let a 5 měsíců. S ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodování trvá vyřízení dědictví více než 10 let, lze délku řízení považovat již za extrémní. Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model.

20. Žalobce začal trpět nejistotou ohledně výsledku řízení, když se přihlásil do dědického řízení ([datum]). Tento závěr podporuje judikatura [název soudu], konkrétně rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byla též nepřiměřená délka likvidace dědictví, se závěrem, že takový nárok má být posuzován obdobně jako nárok přihlášeného věřitele v konkurzním řízení. Před přihlášením do dědického řízení však nejistotou ohledně výsledku dědického řízení netrpěl. Žalobce s jistotou věděl o dědickém řízení již před datem, které uvádí žalovaná ([datum]), o čemž svědčí i žalobcovi urgence.

21. Za období od [datum] do [datum], činí délka rozhodné doby 10 let a 4 měsíce. Základní orientační částka činí 149 333 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk.

22. Řízení bylo složité. Řízení bylo složité po procesní stránce, když v rámci dědictví bylo nutné zajistit stanovisko dědiců k odmítnutí dědictví, z nichž někteří se dlouhodobě zdržovali v zahraničí, popřípadě se jednalo o nezletilé osoby a byl žádán souhlas opatrovnického soudu k odmítnutí dědictví. Notář nechal zpracovat i znalecký posudek, bylo potřeba nařízení a provedení dražby a nelze pominout ani vyšší počet přihlášených věřitelů. Řízení probíhalo pouze na jednom stupni, nebylo složité skutkově ani právně. Za složitost soud snížil zadostiučinění o 20 %.

23. Žalobce se na délce řízení chováním pozitivně podílel. Žalobce se snažil postup notáře uspíšit, o stav řízení se aktivně zajímal, postup urgoval a po podání žalobcovy stížnosti na průtahy začal notář konat (odvolání likvidačního správce, zajištění dražby). Soud zvýšil zadostiučinění o 10 % za chování účastníka.

24. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení pouze částečně. Soud shledal období nekoncentrovaného postupu notáře v období od [datum] do [datum]. I v rámci tohoto období notář činil úkony, vyřizoval dotazy na stav věci, avšak nečinil úkony směřující ke skončení věci. Právě již [datum] zástupce státu navrhl vyřazení dvou pohledávek a po určení obvyklé ceny dědictví nařízení likvidace. K určení obvyklé ceny majetku přitom notář přistoupil s odstupem několika let až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že se jedná již o zásadní prodlevu, soud zvýšil zadostiučinění o 20 %.

25. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo standardní význam pro žalobce. Posuzované řízení ani nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206 / [číslo]). Urgence na postup soud zhodnotil již v rámci chování účastníka. V praxi [název soudu] pod č. j. [číslo jednací], bylo zdůrazněno, že majetkové spory mohou mít pro účastníka řízení zvýšený význam, pokud se například jedná o určení vlastnictví jediného domu, kde účastník žije, vypořádání společného jmění manželů, kde se rozhoduje o veškerém majetku, případně restituce. Skutečnost, že nemovitostí nemůže účastník sporu disponovat a pozemek převést, zastavit, směnit, dle shora uvedeného rozhodnutí [název soudu] neodpovídá zvýšenému významu řízení. Soud proto zadostiučinění neupravoval.

26. Základní zadostiučinění 149 333 Kč soud snížil o minus 20 % za složitost sporu, zvýšil o plus 10 % pro chování účastníka, zvýšil o 20 % za postup orgánů veřejné moci, takže výsledná částka zadostiučinění činí 164 266 Kč 27. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci ničeho neuhradila, dostala se po uplynutí 6 měsíční lhůty od projednání nároku do prodlení (§ 15 odst. 2 OdŠk). Žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 164 266 Kč od [datum] do zaplacení, to vše dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

29. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění s příslušenstvím jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný, avšak náleží mu plná náhrada, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení.

31. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy ([spisová značka]). Advokát provedl následující účelné úkony ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání, to vše s odměnou 3 100 Kč za úkon. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokátovi náleží i náhrada za promeškaný čas na cestě k jednání a zpět 6 x 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT.

32. Advokát má právo na cestovné ve výši 1 452 Kč na trase ze svého sídla ([obec]) do [obec] a zpět k jednání při celkové délce trasy 180 km (2 x 90 km) vozem [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 6,5 litru benzinu na 100 km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. Cestovné se o DPH nezvyšuje, neboť je započítáno v ceně ve vyhlášky.

33. Advokát je plátcem DPH.

34. Celkem náklady žalobce činí 16 520‬‬ Kč ([číslo] + 1 452 + 1,21 x (3 x 3 100 + 3 x 300+ 600)), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

35. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.