22 C 240/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zadostiučinění ve výši 112 643 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 125 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 101 518 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 228 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 112 643 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“) za období od zahájení posuzovaného řízení do jeho pravomocného skončení dne [datum].

2. Dle žalobkyně je zřejmé, že uvedená doba trvání je naprosto nepřiměřená, a že se v posuzovaném řízení vyskytly značné průtahy, že se jednalo o nikterak složitou věc a že žalobkyně nezavdala příčinu ke vzniklým průtahům.

3. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná uvádí, že délku posuzovaného řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, přičemž v rámci mimosoudního projednání věci přiznala nárok žalobkyně na zadostiučinění v penězích ve výši 66 750 Kč. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující s ohledem na složitost a snížený význam po rozhodnutí v řízení vedeného u [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] [spisová značka], kde bylo rozhodnuto o neexistenci zástavního práva ve prospěch žalobkyně.

4. Žalovaná vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně, zatímco u žalobkyně se tento souhlas předpokládá, když na výzvu jí doručenou dne [datum], aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nereagovala. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 5. Mezi účastníky bylo sporné, v jaké výši náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobkyně nebo soudy podíleli na délce řízení, a jaký mělo řízení význam pro žalobkyni. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 6. Soud vzal za prokázané nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.

7. Ze spisu [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně, zástavní věřitelka doručila dne [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizováno] (dále též„ soud“) žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy. Žalobkyně uvedla, že dne byla [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti mezi žalobkyní a zástavním dlužníkem [jméno] [příjmení] (dále též„ zástavní dlužník“) k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a dlužníkem [jméno] [příjmení] (dále též„ dlužník“). Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhala uspokojení pohledávky ze smlouvy o úvěru soudním prodejem předmětné zástavy. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení. Dne [datum] soudní poplatek za návrh na zahájení řízení zaplacen. Dne [datum] zaslán přípis žalobkyni, aby do 10 dnů sdělila soudu, z jakého důvodu žaluje dlužníka a na jaké straně má vystupovat. Dne [datum] soudu doručen návrh žalobkyně na zpětvzetí žaloby vůči dlužníkovi. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], řízení vůči dlužníkovi zastaveno. Dne [datum] vypravena předvolání k jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu oznámení o převzetí právního zastoupení žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátem s procesní plnou mocí. Dne [datum] došlo soudu vyjádření zástavního dlužníka k žalobě, návrh na přerušení řízení (z důvodu probíhajícího řízení o neexistenci zástavních práv), žádost o odročení jednání nařízeného na [datum]. Dne [datum] požádal soud o zapůjčení spisu [název soudu] (dále též„ MS v [obec]“) sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] doručena odpověď, spis nebude zapůjčen z důvodu jeho odeslání ke [název soudu] (dále též„ KS v [obec]“) k rozhodnutí o odvolání. Jednání bylo odročeno. Dne [datum] doručen opis žaloby MS v [obec] sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] bylo posuzované řízení vedené u soudu sp. zn. [spisová značka] přerušeno do pravomocného skončení řízení, projednávané u soudu pod sp. zn. [spisová značka] a u MS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. V právní moci dne [datum]. V pravidelných intervalech bylo vyčkáváno skočení souběžných řízení.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (též„ souběžné řízení“) soud zjistil, že v pozici žalobce se zástavní dlužník domáhal proti [právnická osoba] jako žalovaného [číslo] určení neexistence zástavního práva. K žádosti obou stran bylo pro kolizi jednání z [datum] odročeno na [datum]. Dne [datum] zástavní dlužník požádal o odročení i tohoto jednání, neboť očekával uzavření mimosoudní dohody, odročeno na [datum]. Téhož dne se konalo jednání. K žádosti obou stran předpokládající uzavření dohody po vyřešení jejího financování odročeno na [datum]. Téhož dne se konalo jednání s přednesem žaloby, dokazováním listinami, výslechu žalovaného [číslo] [jméno] [příjmení], za účelem dalších výslechů odročeno na [datum], kde byl vyslechnut [jméno] [příjmení] a zástavní dlužník. Za účelem dalších výslechů a dokazování odročeno na [datum], kdy byl vyslechnut [jméno] [příjmení], a za účelem dalšího dokazování trestním spisem odročeno. Dne [datum] vyžádána [anonymizováno] orgánů činných v trestním řízení, která byla i rozšiřována a urgována až do [anonymizováno] [rok], kdy byla poskytnuta. Následně byl spis zapůjčen na dobu 2 měsíců k dalšímu spisu. V [anonymizováno] [rok] byly do spisu založeny k žádosti soudu další listiny z trestního řízení. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum] s dokazováním listinnými důkazy a odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], kdy byla určena neexistence zástavního práva ve prospěch žalobkyně (v právní moci dne [datum]), návrh na určení absolutní neplatnosti smlouvy byl zamítnut. Lhůta pro vypravení rozsudku prodloužena pro skutkově rozsáhlou věc a školení do [datum]. Dne [datum] byl rozsudek opraven ohledně výše nákladů řízení. Dne [datum] se žalovaní odvolali. Dne [datum] podala odvolání i zástavní dlužnice. Dne [datum] byla doplněna námitka podjatosti zástavní dlužnice. Věc byla dne [datum] předložena [název soudu]. Dne [datum] byli obě strany vyzvány k odstranění vad odvolání. K výzvě soudu pak v únoru [rok] zaplatila soudní poplatek za odvolání zástavní dlužnice. Řízení o odvolání žalovaných bylo dne [datum] zastaveno, což bylo zrušeno po úhradě dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena [název soudu], který dne [datum] rozhodl, že soudkyně není podjatá. Dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení s pokynem k vybrání soudního doplatku za odvolání žalovaných, což učinili dne [datum]. Spis znovu předložen dne [datum], který nařídil jednání na [datum]. Při tomto jednání zástupce žalovaných vzal odvolání proti výroku o neexistenci zástavního práva zpět a odvolací řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno a rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Spis vrácen dne [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

9. Ze spisu [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud dále zjistil, že dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Dne [datum] byl učiněn dotaz na žalobkyni, zda s ohledem na výsledek řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] trvá na podané žalobě, kdy dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět. Dne [datum] bylo řízení zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno.

10. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se jednalo o zrušení rozhodčího nálezu ze strany [jméno] [příjmení] proti [právnická osoba] Řízení bylo dne [datum] přerušeno do skončení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. V řízení bylo pokračováno dne [datum]. Po zamítnutí zástupce z řad advokátů pro žalobce byla dne [datum] žaloba zamítnuta a po nepřiznání osvobození bylo dne [datum] odvolací řízení zastaveno, což dne [datum] potvrdil i [název soudu]. Řízení pravomocně skončilo dne [datum].

11. Z akceptačního dopisu soud zjistil, že nárok byl předběžně uplatněn dne [datum].

12. Z likvidační doložky ze dne [datum], kterou soud vyžádal, soud zjistil, že žalobkyni byla za nesprávný úřední postup dne [datum] uhrazena žalovanou částka 66 750 Kč.

13. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení a spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost <b>Skutkový závěr</b> 14. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Posuzované řízení nebylo procesně ani skutkově složité. Řízení probíhalo na jediném stupni soudní soustavy. Řízení, pro které bylo přerušeno, proběhlo na dvou stupních soudní soustavy, a lze označit za procesně a skutkově složitější. Řízení mělo pro žalobce nepatrný význam od [datum], kdy vzal odvolání proti rozsudku, kterým byla určena neexistence zástavního práva, podle kterého chtěla žalobou v posuzovaném řízení nařídit soudní prodeje zástavy. V Posuzovaném řízení došlo od [datum] také k nekoncentrovanému postupu, když zůstalo bezdůvodně přerušeno. Žalovaná žalobci sice plnila po předběžném uplatněná nároku ale nikoli dostatečně. <b>Právní posouzení</b> 15. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

18. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení (srov. rozsudek [spisová značka]).

19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz např. [spisová značka], [spisová značka] či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši.

21. Za rozhodnou dobu je třeba povařovat doručení žaloby dne [datum] do právní moci usnesení o zastavení řízení dne [datum], tedy zhruba 8 let a 5 měsíců. 105 000 22. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). [ulice] částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. S ohledem na skutečnost, že řízení tuto dobu nepřekročilo, není důvodu používat sazbu vyšší. Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model.

23. Za období od [datum] do [datum], tj. zhruba 8 let a 5 měsíců činí orientační částka odškodnění 111 250 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. Řízení nebylo složité. Řízení nebylo složité po procesní stránce, když soud jednou rozhodoval o přerušení řízení a následně o jeho zastavení. Za skutkově a procesně složitější je však nutno označit řízení, pro které bylo posuzované řízení přerušeno, neboť jak plyne ze shora uvedeného přehledu, soud provedl dokazování větším počtem listinných důkazů, které bylo nutno vyžádat a soud též vyslýchal řadu osob (minus 5 %). Pokud je o procesní složitost, v souběžném řízení byla řešena otázka úhrad soudních poplatků, odstraňovány vady odvolání, řešena námitka podjatosti to společně s projednáním na dvou stupních soudní soustavy hovoří pro další snížení zadostiučinění (minus 5 %). Ani z jedno řízení nelze označit za složité po právní stránce. <b>25. Žalobkyně se na délce řízení chováním nepodílela.</b> 26. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení, avšak jednalo se již o zásadní prodlevu, kterou je třeba zohlednit i v rámci zadostiučinění. Soud zjistil, že v řízení, ačkoliv rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení, které stvrzovalo závěr o neexistenci zástavního práva nabylo právní moci dne [datum], přesto bylo v řízení pokračováno až dne [datum], což lze označit za nehospodárný a nekoncentrovaný postup, když výzva učiněná na žalobkyni dne [datum] mohla být učiněna již na konci roku 2017, když výsledek sporu o zrušení rozhodčího nálezu ze strany [jméno] [příjmení] proti [právnická osoba] za dané situace již nebyl nijak potřebný. Vzhledem k tomu, že se jednalo již o zásadní prodlevu (zhruba 4 roky) soud nejen dospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu ale též navýšil o zadostiučinění o plus 30 %.

27. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo standardní význam až do [datum]. Po tomto datu již žalobkyně věděla, že bylo pravomocně vysloven závěr, že zástavní právo, podle kterého se domáhala nařízení soudního prodeje v posuzovaném řízení, je neexistentní, když sama vzala odvolání proti rozsudku s tímto závěrem zpět a k výzvě soudu s ohledem na výsledek souběžného řízení vzala zpět i žalobu. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206 / [číslo]). Soud proto k námitce žalované hodnotil dobu od [datum] do 25. 2022 jako řízení s nepatrným významem, a proto soud v rámci úvah o výši zadostiučinění snížil zadostiučinění o minus 50 %, což zhruba odpovídá poměru tohoto období k celkové délce řízení, když v druhé části řízení žalobkyně již mohla a měla vědět, že soudní prodej zástavy nelze nařídit a v nejistotě mohla být pouze o výši nákladů nezastoupené protistrany.

28. Základní zadostiučinění 111 250 Kč soud snížil o minus 10 % za složitost sporu, zvýšil o 30 % za postup orgánů veřejné moci, a snížil o 50 % za zmenšený význam řízení, takže výsledná částka zadostiučinění zůstává 77 875 Kč. Z této částky žalovaná 66 750 Kč uhradila. Soud proto žalobkyni přiznal 11 125 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni hradila jen částečně, dostala se po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku (§ 15 odst. 2 OdŠk) do prodlení. Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 125 Kč do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku soud žalobu zamítl, zčásti že výše zadostiučinění byla nedůvodná, zčásti proto že dluh žalované zanikl splněním (§ 1908 odst. 1 občanského zákoníku), jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, avšak plnění záviselo na úvaze soudu, a proto jí náleží plná náhrada. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy ([spisová značka]). Advokát provedl následující účelné úkony ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT s odměnou 3 100 Kč za úkon. Za předběžné uplatnění nároku odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem DPH. Celkem náklady žalobkyně činí 10 228 Kč ([číslo] + 1,21 x (2 x 3 100 + 2 x 300)), jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobkyni nijak nepoškozuje.