22 C 248/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa adresa pro doručování: adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované odvolat tvrzení anonymizováno název soudu pana příjmení jméno příjmení o žalobkyni v písemné formě zaslaného do datové schránky žalobkyně 4xehakx ve znění: anonymizováno název soudu pan příjmení jméno příjmení odvolává své tvrzení o celé jméno žalobkyně, advokátce, že obhájkyně obviňuje předsedu senátu název soudu z korupčního jednání a to bez jakéhokoliv konkrétního důkazu. Takové jednání obhájkyně je nepochybně v rozporu s pravidly profesionální etiky, jejichž dodržování vyžaduje ustanovení § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala odvolání nepravdivého tvrzení místopředsedy název soudu ve stížnosti ze dne datum, dle kterého měla žalobkyně obvinit předsedu senátu název soudu, že se dopustil korupčního jednání. Žalobkyně ve stížnosti na Mgr. anonymizováno žádné takové obvinění nevznesla a jednala jménem zastoupené. Dne datum požádala žalobkyně o nápravu, avšak mimosoudní řešení bylo žalovanou odmítnuto. Nepravdivým tvrzením byla snížena profesní čest a vážnost žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že právo na ochranu osobnosti je subjektivním soukromým právem absolutní povahy a závěr žalované o promlčení měla za nesprávný. Žalovaná žalobu neuznala, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná též namítla, že se jedná o nárok na náhradu újmy při výkonu veřejné moci, který je promlčen, neboť stížnost byla vyřízena dne datum. Nesporným při jednání dne datum účastníci učinili skutečnost, že žalobkyně podáním dne datum, doručeným dne datum název soudu požádala o omluvu za tvrzení, že měla obvinit předsedu senátu název soudu z korupčního jednání. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobkyně obvinila ve stížnosti předsedu senátu název soudu, že se dopustil korupčního jednání, nebo se jedná o nepravdivé tvrzení, a zda byla předmětným tvrzením poškozena profesní čest a vážnost žalobkyně. Soud má ve stručnosti za prokázané, že stížností ze dne datum žalobkyně jako obhájkyně jméno příjmení si stěžovala na chování soudkyně JUDr. jméno příjmení, které měla za neetické (viz stížnost ze dne datum). Dne datum Mgr. jméno příjmení, místopředseda název soudu, stížnost vyhodnotil jako zcela nedůvodnou, kdy poukázal, že údajné neetické chování soudkyně bylo adekvátní vypořádání se s argumentací obsaženou stížnosti ze dne datum. anonymizována tři slova v závěru vyřízení stížnosti označil obsah„ shora uvedené stížnosti obžalované“ za minimálně nevhodný a hrubě urážlivý vůči soudu, pokud obhájkyně obviňuje předsedu název soudu z korupčního jednání bez jakéhokoliv konkrétního důkazu. Takové jednání obhájkyně je nepochybně v rozporu s pravidly profesionální etiky, jejichž dodržování vyžaduje ustanovení § 17 zákona č. 85/1996 Sb. Shora uvedenou stížností je zřejmě míněna nikoli stížnost na chování soudkyně ze dne datum, ale právě stížnost ze dne datum, o které bylo rozhodováno pod sp. zn. spisová značka (viz vyřízení stížnosti ze dne datum). Dne datum požádala žalobkyně o omluvu za křivé nařčení a tvrzení o obvinění anonymizována dvě slova název soudu z korupčního jednání žádala vzít zpět. Přiložila stížnost ze dne datum. Toto podání žalobkyně je nutno jako chápat jako žádost o odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci - anonymizována tři slova v obec při vyřízení stížnosti. Nejednalo se o nesouhlas s vyřízením stížnosti, ale požadavek o satisfakci od státu (viz žádost o omluvu ze dne datum). Mezi účastníky nebylo sporu, že žádost o omluvu byla doručena název soudu dne datum. Soud shrnuje, že se žalobkyně minimálně dne datum dozvěděla o způsobu vyřízení stížnosti, který se jí měl dotknout, a kterým měla být snížena profesní čest a vážnost žalobkyně. Téhož dne se žalobkyně dozvěděla o své újmě i skutečnosti, že za tuto újmu odpovídá stát. Ve věci bylo nadbytečné provádět další dokazování, když i bez něj lze učinit závěr o nedůvodnosti nároku. Soud případ posoudil po právní stránce následovně. Podle § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 32 odst. 3 věty první OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení nároku, zabýval se soud předně důvodností této námitky. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne datum se žalobkyně ohradila proti tvrzení, které ji mělo přivodit újmu. Pokud dne datum požádala stát o satisfakci, měl stát 6 měsíců podle § 15 odst. 1 OdpŠk na projednání nároku. Skutečnost, že žalobkyně uplatnila nárok u nesprávné organizační složky (Česká republika název soudu) na tom ničeho nemění, neboť název soudu měl tuto žádost postoupit správné organizační složce (země – stát. instituce) jako příslušnému ústřední správnímu úřadu. Po dobu projednání nároku se promlčecí doba stavěla podle § 35 odst. 1 OdpŠk, maximálně však na 6 měsíců. Dalších 6 měsíců plynula promlčecí doba, kdy posledním dnem pro uplatnění nároku u soudu podle § 32 odst. 3 věty první OdpŠk bylo datum. V případě, že se žalobkyně domáhala satisfakce až dne datum je nárok žalobkyně na satisfakci promlčen. Z aktuální rozhodovací činnosti soud poukazuje na přiléhavý rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, který ve stručnosti vyložil, že stejně jako v projednávané věci je nutno posuzovat nárok jako odpovědnost státu za škodu při výkonu veřejné moci nikoli podle občanského zákoníku, když uvedení dehonestujících pasáží v odůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci může založit odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, jedná-li se o neoprávněný zásah do práv tím dotčeného subjektu. K tomuto nesprávnému úřednímu postupu můžu dojít i ve vztahu osobě vystupující v řízení v procesním postavení zástupce účastníka řízení. Uplatní se proto speciální úprava OdpŠk. Osobnostní práva žalobkyně se samozřejmě nepromlčují, ale promlčuje se právo žádat reparaci - odčinění újmy na těchto právech. S ohledem na shora uvedené důvody soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěchem žalované, která má nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za vyjádření k věci, přípravu a účast na soudním jednání podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k název soudu prostřednictvím název soudu. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.