22 C 256/2023
č. j. 22 C 256/2023-82
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 158
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 148
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně 1 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o konstatování porušení práva a omluvu
I. Žaloba s návrhem, aby bylo konstatováno, že došlo k porušení práva žalobkyně v trestním řízení vedeném u Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, Územní odbor Jablonec nad Nisou, Oddělení obecné kriminality, č.j. , Anonymizováno, , spočívající v tom, že žalovaná v období od 30. 11. 2022 do 11. 7. 2023 znemožňovala žalobkyni jakožto podezřelé pro trestní čin ublížení na zdraví z nedbalosti, z dopravní nehody ze dne , datum, , mít informace o skutku, kladenému jí za vinu, o tom, kdo je poškozený a co se mu při dopravní nehodě stalo, čímž žalovaná zabraňovala žalobkyni v uvedeném období učinit omluvu poškozenému z dopravní nehody, jakožto úkon směřující k naplňování podmínek pro odklon v trestním řízení, formou podmíněného zastavení trestního stíhání a aby byla žalované uložena povinnost se za uvedené porušení práva žalobkyni omluvit, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá konstatování porušení jejího práva a poskytnutí omluvy ve znění uvedeném ve výroku I. Tvrdí, že dne , datum, byla účastníkem dopravní nehody v důsledku které byla jednak jí, jednak ostatním poškozeným, způsobená vážná zranění. Vůči žalobkyni bylo dne 26. 8. 2022 zahájeno trestní řízení. Žalobkyně usilovala o to, aby v rámci trestní věci byl využit tzv. odklon, a to formou podmíněného zastavení trestního stíhání, nicméně k tomu bylo nezbytné, aby měla informace o poškozených z dopravní nehody. Bez uvedeného nemohla realizovat omluvu ani kroky k náhradě škody a vzniklé újmy, jakožto jedny z podmínek pro využití odklonu trestního řízení. Od 21. 9. 2022, kdy byla Policie ČR za žalobkyní v nemocnici. Policie ČR věděla, že žalobkyně nemá žádné informace ohledně nehodového děje, kolik je poškozených a jakým způsobem jsou poškozeni. Policie ČR neměla souhlas žalobkyně se zahájením mediace ani vyjádření k nehodovému ději (resp. postoj žalobkyně k dopravní nehodě, zda chce činit kroky k nápravě následků, aj.), přesto dne 3. 11. 2022 byla spuštěna mediace PMS na základě hlášení Policie ČR. Policie ČR nepředala PMS informaci ohledně imobility žalobkyně a ta se následných jednání PMS nemohla účastnit a zjistit, kdo je poškozený, zjistit následky dopravní nehody a omluvit se mu. Na postup si stěžovala i u státního zastupitelství, prostř. stížností na postup policie (Okresní státní zastupitelství Jablonec nad Nisou a Krajské státní zastupitelství v Liberci), avšak neúspěšně. Informaci o tom, kdo je poškozený a co se mu z dopravní nehody stalo dostala žalobkyně až dne 12. 7. 2023 na základě její telefonické žádosti. Orgány činné v trestním řízení tak žalobkyni bránily od 30. 11. 2022 (kdy se dozvěděla o konání schůzky u PMS) do 11. 7. 2023 realizovat její právo na omluvu poškozenému, resp. krátily jí právo na naplnění podmínek pro případný odklon v trestním řízení ve formě podmíněného zastavení trestního stíhání. K tvrzení žalované, který uvedla, že nárok je promlčený, neboť počátek běhu promlčecí lhůty byl od 30. 11. 2022, žalobkyně namítala, že jde o trvající skutek a je nezbytné běh promlčecí lhůty stavět k okamžiku ukončení porušování předmětného práva. Uvedla, že právo na realizaci odklonu (tedy i poskytnutí omluvy) má i osoba v postavení podezřelého, což je ten, vůči komu jsou vykonávány prověřovací úkony před zahájením TS. Úředníci PMS mají povinnost vytvářet podmínky pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, odstoupení od trestního stíhání a podmíněném zastavení trestního stíhání. Stejně tak musí mít souhlas podezřelé osoby se zahájením mediace, to však ke dni 30. 11. 2022, kdy PMS spustila mediaci, neměla, a aniž by žalobkyni informovala o poškozeném nebo o skutku, který je jí kladený za vinu, jí sdělila, že je podezřelá z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Dne 18. 8. 2023 jí byla , právnická osoba, postoupena žádost žalobkyně ze dne 13. 7. 2023, kterou obdrželo MV dne 24. 7. 2023. Stanoviskem ze dne 23. 10. 2023 se k nároku vyjádřila, kdy konstatovala, že nárok žalobkyně je promlčený. Uvedla, že nárok žalobkyně ani nemůže být dán, neboť možnost odklonů v TŘ přichází v úvahu ve chvíli, kdy je zahájeno TS, což však v projednávané věci nebylo. Navíc prověřování se nevede vůči konkrétní osobě, ale v konkrétní věci, žalobkyni tak nemohla vzniknout škoda. Co se týká postupu Policie ČR o zaslání hlášení na PMS, jde o standardizovaný formulář, který byl v předmětné věci zaslán Policií ČR dne 3. 11. 2022, na základě tohoto ale nebyla zahájena mediace. Stejně tak nelze shledat nesprávný úřední postup ani v zaslání pozvánky na úvodní konzultaci dne 22. 11. 2022. V rámci tohoto řízení nemůže být posuzován postup OČTŘ v rámci jejich pravomoci.
3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
4. Podle § 158 odst. 3 tr. řádu byly dne 26. 8. 2022 zahájeny úkony trestního řízení ve věci dopravní nehody se zraněním, neboť dne 15. 8. 2022 mohl být žalobkyní spáchán na silnici zde uvedené přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku zde uvedeným jednáním, čímž měla být zde uvedenému poškozenému způsobena újma na zdraví a hmotná škoda ve výši 170 000 Kč (zjištěno ze záznamu o zahájení úkonu tr. řízení na č.l. 5 spisu).
5. Dne 23. 8. 2022 Policie ČR hovořila s lékařem ohledně zdravotního stavu žalobkyně, přičemž ten sdělil, že je v umělém spánku a není možné s ní hovořit. Dne 22. 9. 2022 Policie ČR hovořila se žalobkyní v nemocnici. Ta jim udělila souhlas s poskytnutím informací ohledně jejího zdravotního stavu Policii ČR, dala jim telefonní kontakt a uvedla, že z dopravní nehody si nic nepamatuje (zjištěno z úředního záznamu na č.l. 9 spisu).6. , jméno FO, zaslal email dne 11. 11. 2022 Policii ČR s tím, že informoval, že jeho manželka je již v domácí péči, avšak je stále imobilní. Tázal se, zda je možné výslech nebo podání vysvětlení učinit u nich doma. Dále uvedl, že manželka má úrazová pojištění a plnění z nich vázne na tom, že pojišťovna potřebuje vědět okolnosti úrazu. (zjištěno z e-mailu na č.l. 10 spisu).
7. Na základě dohody uzavřené mezi Policejním prezidiem ČR a Probační a mediační službou (dále také jen PMS) zaslala Policie ČR údaje k žalobkyni, s postavením podezřelé ve skutku ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148/1 s poškozeným zde uvedeným. (zjištěno z hlášení na č.l. 11 spisu).
8. PMS zaslala žalobkyni pozvánku na úvodní konzultaci na dne 1. 12. 2022 ve 13:00 hodin do střediska PMS-Jablonec nad Nisou, s tím, že PMS do trestního řízení pro skutek ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148/1 zákona č. 40/2009 Sb., vstoupila na základě podnětu Policie ČR. Uvedla, že na první konzultaci, kde účast je nutná, podrobně zodpoví dotazy a poskytnou konkrétní informace. Uvedla, že na žalobkyni bude dále rozhodnutí, zda chce s PMS nadále spolupracovat. (zjištěno z pozvánky na úvodní konzultaci ze dne 22. 11. 2022 na č.l. 12 spisu)9. , jméno FO, sdělil PMS, že dne 30. 11. 2022 obdržela jeho manželka pozvánku na úvodní konzultaci. Svou manželku z jejího konání omluvil, sdělil, že jeho manželka je v těžkém zdravotním stavu, v domácí péči, imobilní. Sdělil, že jeho manželka nebyla se spisem seznámena, s tím, koho poškodila a jakým způsobem, případně kdo poškodil ji. Úředník PMS manželovi sdělil, že trestní spis k dispozici nemá, má pouze podnět Policie ČR, že je jeho manželka podezřelá (k jejímu obvinění tedy ještě nedošlo). Sdělil, že se snaží vždy stranám nabídnout pomoc při řešení co nejdříve. Na to manžel reagoval tím, že děkuje za nabídku zprostředkování řešení záležitostí, reakci PMS bere jako omluvu a v případě, že by byla jejich nabídka na místě, nebrání se kontaktu s PMS. V případě dalšího kontaktu, požádal o konkretizaci tématu mediace za situace, kdy druhému účastníku dopravní nehody bylo zajisté poskytnuto příslušné plnění ze strany pojišťovny, neboť vozidlo manželky bylo řádně pojištěno a pojistná událost byla neprodleně nahlášena. (zjištěno z e-mailu na č.l. 13 až 14 spisu).
10. Žalobkyně adresovala dne 16. 2. 2023 stížnost na vyšetřovatelku ve věci č.j. , Anonymizováno, , kdy si stěžovala na nemístný způsob úředního záznamu o jejím sdělení k dopravní nehodě. Dále si stěžovala na předčasně podaný a ledabylý podnět příslušnice Policie ČR PMS, kdy navíc PMS nebylo sděleno, že žalobkyně je imobilní. Od Policie ČR požadovala žalobkyně omluvu za způsob šetření příslušnice Policie ČR. Dále si stěžovala, že postoupení věci PMS bylo předčasné, neboť nebyl dán výslovný souhlas žalobkyně s mediací. Dále si stěžovala na nemístné opatření pracovního hodnocení a zjištění, zda včas nahlásila pojistnou událost. (zjištěno ze stížnosti na č.l. 15 až 17 spisu)
11. Žalobkyně podáním ze dne 28. 8. 2023 uplatnila svůj nárok na konstatování porušení jejího práva neprávním úředním postupem orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení ve věci vyšetřování dopravní nehody ze dne 15. 8. 2022 a poskytnutí omluvy u žalované (zjištěno ze žádosti na č.l. 18 až 20 spisu).
12. Okresní státní zastupitelství v Jablonci nad Nisou (dále také jen „OSZ“) dne 14. 3. 2023 vyřídilo žádost žalobkyně ze dne 23. 2. 2023 o přezkum postupu policejního orgánu (opětovné kontaktování ze strany policejního orgánu s žádostí, aby se žalobkyně k věci vyjádřila, kdy ta však již učinila v minulosti) tak, že státní zástupce po přezkoumání postupu policejního orgánu neshledal žádné závady, a proto vůči němu nebude činit žádná opatření (zjištěno z vyřízení žádosti o přezkum postupu policejního orgánu sp.zn. , Anonymizováno, - 9 na č.l. 21 spisu).
13. Žalobkyně dne 16. 4. 2023 adresovala OSZ žádost o řádný přezkum postupu policejního orgánu popsaného v její stížnosti ze dne 16. 2. 2023 a žádost o provedení řádného vyřízení státním zástupcem, které bylo doposud učiněno nedbale v podání , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 3. 2023, zn. , Anonymizováno, (zjištěno z žádosti o řádný přezkum na č.l. 22 až 24 spisu)
14. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (dále také jen „KSZ“) adresovala dne 18. 5. 2023 žalobkyni vyřízení její žádosti o přezkoumání závěrů OSZ ve věci sp.zn. , Anonymizováno, , kdy KSZ žalobkyni sdělilo, že ač bylo vyrozumění dozorového státního zástupce spíš stručnější, jeho závěry o tom, že v postupu policejního orgánu neshledává pochybení jsou věcně správná a neshledává důvod pro přijetá jakéhokoliv opatření, když v postupu státního zástupce OSZ nebylo shledáno porušení zákona. Dále uvedl, že žalobkyně není osobou (v současné době) oprávněnou nahlédnout do spisového materiálu, nicméně ji toto oprávnění může dozorový státní zástupce přiznat, taková žádost ale ve spisovém materiálu není. (zjištěno z žádosti o přezkoumání závěrů OSZ sp.zn. , Anonymizováno, na č.l. 25 až 27 spisu)
15. Žalobkyně adresovala PMS dne 7. 5. 2023 dotaz, kdo je poškozeným/jsou poškozenými z dopravní nehody za účelem poskytnutí mu/jim písemné omluvy (zjištěno ze zprávy PMS ze dne 7. 5. 2023 na č.l. 27 spisu).
16. Úředník PMS dne 15. 5. 2023 žalobkyni sdělil po souhlasu poškozeného jeho iniciály vč. informace, že poškozený nárok uplatnil u pojišťovny a po žalobkyni nad rámec plnění stran pojišťovny ničeho nežádá. (zjištěno z dopisu PMS ze dne 15. 5. 2023 na č.l. 28 spisu).
17. Žalobkyně adresovala dne 30. 5. 2023 Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále také jen „VSZ“) žádost o přezkum vyřízení žádosti , tituly před jménem, , jméno FO, státním zastupitelstvím sp.zn. , Anonymizováno, ze dne 18. 5. 2023. (zjištěno z žádosti o přezkum na č.l. 29 až 33 spisu)
18. VSZ vyrozumělo žalobkyni dne 12. 6. 2023, sp.zn. , Anonymizováno, , o tom, že obdrželo její žádost ze dne 30. 5. 2023, přičemž tuto postoupilo příslušenému KSZ jako dohledovému orgánu. (zjištěno z vyrozumění VSZ na č.l. 34 spisu)
19. Žalobkyně dne 22. 6. 2023 adresovala OSZ žádost o vyřízení její žádosti ze dne 22. 5. 2023 o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu. Dále žádala o zaslání relevantních informací o poškozeném z dopravní nehody, aby se mu mohla omluvit. Současně žádala poskytnutí omluvy za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím ve způsobu vyřízení její žádosti a tím, že OSZ dospělo k tomu, že orgány činné v trestním řízení postupují vůči ní přiměřeně. Dále žádala omluvu za dehonestující argumentaci ve vyřízení OSZ ze dne 14. 3. 2023. (zjištěno ze zprávy OSZ na č.l. 35 až 37 spisu).
20. Dne 12. 7. 2023 Policie ČR informovala žalobkyni o tom, že jí dne 2. 8. 2023 a příp. 3. 8. 2023 bude umožněno nahlédnout do spisu. K její žádosti ze dne 11. 7. 2023 sdělila Policie ČR informace o poškozeném a míru jeho zranění (zjištěno z předání informací na č.l. 38 spisu).
21. Žalovaná stanoviskem ze dne 23. 10. 2023 nevyhověla nároku žalobkyně postoupené jí dne 18. 8. 2023 , právnická osoba, , u kterého byla žádost uplatněna dne 13. 7. 2023. Uvedla, že nárok žalobkyně je promlčený a svůj nárok může uplatnit u soudu (zjištěno ze stanoviska na č.l. 39-40 spisu).22. , právnická osoba, dne 17. 8. 2023 postoupilo žádost žalobkyně postoupenou jim dne 24. 7. 2023 ze strany Krajského ředitelství policie Libereckého kraje o poskytnutí zadostiučinění ve formě konstatování porušení jejího práva a omluvy za nemajetkovou újmu způsobenou jí postupem policistky, která měla v rámci probíhajícího trestního řízení při vyšetřování dopravní nehody žadatelky iniciovat mediaci v rozporu se zákonem o Probační a mediační službě a neopatřila si souhlas žadatelky, coby podezřelé, s mediací. V závěru uvedla, že nárok je promlčený. (zjištěno z postoupení žádosti žalované ze dne 17. 8. 2023 na č.l. 55 až 56 spisu).
23. Policie ČR adresovala žalobkyni dne 3. 3. 2023 vyrozumění o způsobu vyřízení kvalifikovaného upozornění, kdy uvedl, že orgán není oprávněn posuzovat postup policejního orgánu při zjištění důkazních nebo jiných materiálů ve věci dozorové ze strany OSZ. Při telefonátech nedošlo ze strany policistky k žádnému nevhodnému jednání, či chování. Kvalifikované upozornění tak bylo vyhodnoceno a prošetřeno jako nepodstatné. (zjištěno z vyrozumění o způsobu vyřízení na č.l. 57 až 58 spisu).
24. Na dotaz žalobkyně ze dne 24. 3. 2024 reagovala PMS dne 28. 3. 2024 s tím, že zajištění výslovného souhlasu podezřelého s mediací je úkonem PMS (zjištěno ze sdělení PMS ze dne 28. 3. 2024 na č.l. 67 spisu).
25. Policejní Prezidium ČR dne 28. 3. 2024 reagovalo žalobkyni na její dotaz, kdy uvedlo, že policejní orgán, který vede trestní řazení, předá PMS osobní údaje obviněného nebo osoby, které bylo sděleno podezření, u nichž je předpoklad na odstraňování následků trestného činu a kterými jsou spáchání skutku tato osoba nepopírá a je ochotna učinit kroky k odstranění následků trestného činu. I když zmíněný předpoklad není konkretizován, lze za něj považovat i prohlášení souhlasu s postupem dle § 307 TŘ. Proces mediace je korigován zákonem o Probační a mediační službě, který po obdržení odpovídajících informací od příslušných orgánů zahajuje mediační proces, jehož součástí je obstarání náležitostí k jeho realizaci, tedy mimo jiné i souhlasu všech příslušných stran. Policejní orgán není příslušný k provádění úkonů dle zákona o PMS. (zjištěno ze sdělení PČR ze dne 28. 3. 2024 na č.l. 68 spisu).
26. Další důkazy soud neprovedl pro jejich nadbytečnost (výslech žalobkyně a jejího manžela, spisový materiál Policie ČR sp.zn. , Anonymizováno, , hlášení PMS ze dne 3. 11. 2022). Pro nadbytečnost soud dále neprovedl navržené důkazy a to Sdělení OSZ, zda jako dozorující státní zastupitelství shledalo v průběhu přípravného řízení vedeného ve věci dopravní nehody se zraněním nějaká pochybení v postupu policejního orgánu, zejména ve vztahu k žalobkyni, Sdělení KSZ, zda v rámci výkonu dohledu, pokud k tomu byl podán, nad OSZ v Jablonci nad Nisou v téže věci shledalo v jeho postupu pochybění, neboť OSZ i KSZ se k postupu OČTŘ v trestním řízení již vyjádřilo v rámci předložených důkazů, tyto navržené důkazy by pak byly nadbytečné a nehospodárné. Dále s ohledem na to, že se jedná o obecné předpisy, které se u soudu neprokazují a soudu jsou známy z úřední činnosti soud neprovedl jako důkaz dohodu mezi Policí ČR a ČR PMS o součinnosti na č.l. 6 a násl. Soud ani dále neprovedl navržený důkaz lékařské zprávy žalobkyně, neboť jednak žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, přičemž avizovala, že lékařské zprávy donese k jednání, jednak i tento důkaz soud považoval za nadbytečný (s ohledem na dále uvedené).
27. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.
28. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
29. Podle § 1 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
30. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
31. Podle § 13 odst. 1 věty první zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odstavce 2 ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
32. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
33. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
34. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
35. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.
36. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.
37. Soud se předně vyjadřuje k námitce promlčení, kdy soud neshledal tuto námitku důvodnou. Žalobkyně, přestože ve svých vyjádřeních uvádí vícero údajných nesprávných úředních postupů, jasně specifikovala, že žalobou se domáhá konstatování poručení jejího práva spočívající v tom, že jí nebyl stran OČTŘ poskytnuta informace o skutku, který jí je kladen za vinu, o tom, kdo je poškozeným z dopravní nehody a jaký je rozsah jeho zranění s další možností poskytnutí mu omluvy za účelem splnění podmínek pro tzv. odklon v trestním řízení. V tomto ohledu zcela jasně žalobkyně specifikovala i požadovanou omluvu. Soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobkyni se informace o tom, kdo je poškozený dozvěděla nejpozději dne 15. 5. 2023 (sdělení PMS) a nejpozději dne 11. 7. 2023 se dozvěděla i o rozsahu zranění poškozeného. Soud je toho názoru, že promlčecí lhůta k uplatnění jejího nároku počala běžet nejdříve dnem 12. 7. 2023 (žalobkyně v tento den věděla o skutku, který jí je kladen za vinu, poškozeném a rozsahu jeho zranění). Pokud svůj nárok u žalované (resp. MV) uplatnila dne 24. 7. 2023 a následně u soudu dne 14. 12. 2023 byla lhůta k uplatnění jejího nároku dle OdpŠk zachována. Nárok žalobkyně tedy promlčený není. Soud pro úplnost dodává, že skutek, pro který bylo trestní řízení vedeno, byl žalobkyni znám (nejpozději) z prvního kontaktu s PMS, resp. z pozvánky na první konzultaci, tj. dne 30. 11. 2022, kde je jasně napsáno, že jde o „skutek ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148/1 trestního zákoníku“. Pokud žalobkyně namítá, že jí nebyly známi okolnosti tohoto skutku, jde dle soudu o tvrzení lživá, neboť žalobkyni (osoba znalá práva, která se trestné činnosti nedopouští) muselo být jasné, že je podezřelá ze spáchání uvedeného trestného činu, který spočíval v tom, že způsobila vážnou dopravní nehodu, při které zřejmě byla zraněna jiná osoba.
38. Soud se tedy dále zabýval tím, zda jsou ve věci splněny podmínky pro vyhovění nároku žalobkyně. V tomto ohledu však byla žaloba shledána jako nedůvodná. Soud předmětnou věc posuzoval po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá konstatování porušení jejího práva a poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že jí nebyl řádně sdělen skutek, který jí je kladen za vinu, a nebyly jí sděleny bližší informace k poškozenému z dopravní nehody, aby mu mohla poskytnout omluvu a činit tím kroky k následnému tzv. odklonu trestního řízení. Žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).
39. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávného úředního postupu; vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.
40. Soud se zabýval splněním již první podmínky, tedy, zda ve věci je dán odpovědnostní titul, přičemž soud shledal, že tomu tak není. Z provedeného dokazování bylo zcela jasně prokázáno, že k žádnému, natož žalobkyní tvrzenému, nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Zásadním je, že v projednávané věci nebylo zahájeno trestní stíhání. Pokud byly zahájeny „pouze“ úkony trestního řízení, resp. prověřování, byla věc vedena pro podezření ze spáchání trestného činu dle § 148 odst. 1 trestního zákoníku a žalobkyně byla vedena jako osoba prověřovaná/podezřelá, trestní řízení se nacházelo pouze ve fázi tzv. prověřování. Práva osoby prověřované jsou jiná, než jsou následně práva osoby obviněné/obžalované/odsouzené. Zákon orgánům činným v trestním řízení neukládá jakoukoliv povinnost informovat osobu podezřelou ze spáchání trestného činu o stadiu a průběhu prověřování, natož sdělovat jakékoliv informace ohledně poškozených osob. Orgány činné v trestním řízení dokonce osobu podezřelou nemusí ani v této fázi trestního řízení vyslechnout (toliko i k námitce žalobkyně o tom, že policejní orgán nejel k ní domů, aby mohla podat vysvětlení). Tvrzení žalobkyně o tom, že jí bylo orgány činnými v trestním řízení bráněno v tom, aby mohla poškozenému poskytnout omluvu, jakožto jednu z podmínek využití tzv. odklonu (resp. podmíněného zastavení TS) je liché, neboť v této fázi řízení ani nepřipadalo v úvahu, aby byl tento institut využit, neboť to opět souvisí s tím, že by muselo být trestní stíhání zahájeno usnesením o zahájení TS dle § 160 TŘ, což se nestalo. Navíc soud opakuje, že OČTŘ nemají povinnost v této fázi řízení podezřelou osobu o poškozených informovat. Pokud žalobkyně chtěla z pozice osoby podezřelé získat informace ohledně poškozeného, mohla svoje právo uplatnit prostř. žádosti o nahlédnutí do spisu, nicméně soud má za prokázané, že tato její žádost nebyla minimálně do doby vyjádření KSZ ze dne 18. 5. 2023 podána. Nadto soud uvádí, že OČTŘ a PMS se snažily o to, aby žalobkyni a poškozenému vytvořily podmínky pro to, aby v budoucnu, bude-li zahájeno trestní stíhání, bylo dosaženo možného odklonu. Navíc se snažily vytvořit takové podmínky, aby žalobkyně, jakožto viník z dopravní nehody, měla možnost poškozenému projevit lítost nad svým jednáním, pokud žalobkyně těchto podmínek (schůzka u PMS) nevyužila, nemůže to klást k tíži OČTŘ. Skutečnost, že nebylo zahájeno trestní stíhání vyvrací i tvrzení žalobkyně o tom, že její psychický stav byl o to horší, když nemohla činit kroky k tzv. odklonu trestního řízení. Soud nikterak nebagatelizuje zdravotní stav žalobkyně, natož po vážné nehodě, nicméně její psychický stav nemohl souviset s údajným trestním stíháním, když to nebylo ani zahájeno, natož aby byl zhoršen tím, že nemohla činit kroky pro odklon. OČTŘ se tedy nesprávného úředního postupu v tom, že by žalobkyni nesdělily, z čeho je podezřelá, kdo je poškozený a rozsah jeho zranění nedopustily.
41. Soud pro úplnost dodává, že v průběhu posuzovaného řízení byly podány stran žalobkyně opakované stížnosti na postup OČTŘ a žádosti o přezkum jejich postup, kdy k tomuto se opakovaně vyjádřilo, jak dozorové OSZ, tak KSZ. Tyto orgány ani v jednom namítaném postupu neshledaly porušení právního řádu, neshledaly dokonce ani to, že by OČTŘ postupovaly nestandartně. Naopak shledaly postup OČTŘ standartním a plně v souladu s právním řádem. Soud pro stručnost odkazuje na sdělení OSZ a KSZ ke stížnostem žalobkyně (vyřízení žádostí a stížností žalobkyně, které byly provedeny jako důkaz).
42. Pouze pro úplnost, soud shledává důvodným vyjádřit se i k další námitce žalobkyně. Pokud jde o tvrzení, že žalobkyně nedala výslovný souhlas se zahájením mediace, soud konstatuje, že k zahájení mediace v posuzovaném řízení ani nedošlo, proto nebylo nutné mít souhlas žalobkyně. Policie ČR pouze PMS hlásila informace dle čl. 5 a 9 dohody uzavřené mezi Policejním prezidiem ČR a PMS. Následně PMS pouze informovala žalobkyni o možnosti spolupráce s nimi k zajištění podmínek pro možný odklon trestního řízení. K těmto úkonům PMS ani Policie ČŘ nepotřebuje výslovný souhlas prověřované osoby. Pokyny Policie ČR ani PMS nebyly pro žalobkyni nikterak závazné, šlo pouze o doporučení. Obdobně postupuje Policie ČR i PMS v obdobných věcech zcela standartně. Pokud jde o námitku žalobkyně o nevhodnosti postupu úředníka PMS a způsobu jeho pozvání na první konzultační schůzku k PMS v prosinci 2022, soud dodává, že jde o formulářové podání, které se nikterak nevymyká standardům, nezní nikterak direktivně a je zcela v normách úředního jednání. Stejně tak je zcela v normě následná emailová komunikace úředníka PMS, a to i přes to, že emailová komunikace stran manžela žalobkyně byla jiného rázu.
43. S ohledem na uvedené tak soud shledal, že nárok žalobkyně není důvodný, neboť nebyla splněna jedna z kumulativních podmínek vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem, a to existence odpovědnostního titulu. Soud tak žalobu zamítl (výrok I.).
44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, když nárok projednala v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě, přičemž nárok žalobkyně neshledala důvodným (je lhostejno z jakého důvodu), stejně tak soud nárok žalobkyně neshledal důvodným, je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření ve věci samé, přípravu na jednání a účast na jednání dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.
45. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť v průběhu řízení nebyly zjištěny skutečnosti svědčící ve stanovení lhůty jiné a účastníci tak ani nenavrhovali.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.