22 C 28/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Bednářovou v právní věci

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 46 499 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 46 499 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 46 499 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 46 499 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 46 499 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 46 499 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) částku 46 499 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 46 499 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 389 421 Kč Anonymizováno spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

VI. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 389 421 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

VII. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni c) částku 389 421 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

VIII. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci d) částku 389 421 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení částku 5 700 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené jim nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem adresa sp.zn. spisová značka (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Uvedli, že nárok ve výši 1 176 424 Kč byl u žalované uplatněn dne datum, ta stanoviskem ze dne datum vyhověla každému co do částky 136 500 Kč, tj. 546 000 Kč. Uvedli, že délku řízení způsobila pozůstalá manželka jméno FO, avšak docházelo i k průtahům ze strany soudu a soudního komisaře, navíc jejich přístup k obstrukčnímu jednání pozůstalé manželky byl velmi pasivní. Žalobci si na postup soudního komisaře opakovaně stěžovali, když předsedkyně soudu jim dala za pravdu. Opakovaně žádali projednání věci a upozorňovali na obstrukční jednání pozůstalé manželky. Délka řízení přispěla ke znehodnocení majetku i zvýšení psychické újmy žalobců. Proti pozůstalé manželce jsou vedena řízení o vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení, avšak tyto jsou přerušena do doby skončení dědického řízení. Žádný z žalobců s pozůstalou manželkou nechce mít nic společného, natož vlastnit jakýkoliv majetek. Spory zasahují do života žalobců. S ohledem na postup soudu navrhují základní částku zvýšit o 20 %, ostatně tak učinila i žalovaná. Co se týká složitosti věci uvedli, že nesouhlasí se snížení částky o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti a o 30 % z důvodu počtu soudních soustav, které věc řešily. Takové snížení učiněné stran žalované považují za nepřiměřené a neodůvodněné, navíc když žalovaná pro tutéž skutečnost základní částku snížila dvakrát. Věc bylo standartní dědické řízení o pozůstalosti. Nešlo o teritoriálně ani časově rozsáhlou věc. Předmětem pozůstalosti bylo sice několik nemovitostí ale ani to nemůže samo o sobě ovlivnit délku řízení. Ve věci byl vypracován pouze jeden znalecký posudek, což nesvědčí ani o procení komplikaci věci. Uvedli, že pozůstalá manželka podala opožděné dovolání, což věc prodloužilo o 7 let. Řízení mělo pro žalobce zásadní význam. Řízení o pozůstalosti otce žalobců je součástí vyrovnání s jeho odchodem. Dokud nejsou vyřešeny spory s manželkou zůstavitele, která není matka žalobců, jde o velmi osobní záležitost. Docházelo ke slovním napadáním stran pozůstalé manželky. Žalobci nemohli fakticky nakládat s nemovitým majetkem. Majetek nebyl udržován, čímž došlo k jeho znehodnocení. V rámci vypořádání majetku lze počítat s vyšší hodnotou podílu pozůstalé manželky. Nesouhlasí ani se snížením základní částky z důvodů sdílené újmy. Žalobci újmu pociťovali individuálně a nebyla sdílena společným zájmem v řízení. Navíc poukázali na snížení hodnoty peněž v čase. Navíc žalovaná o jejich nároku rozhodla, aniž by měla k dispozici spis. Žalobci se domáhají základní částky 1 172 396 Kč spolu s 20% navýšením z důvodu postupu soudu, tj. 1 406 875,20 Kč. Při zohlednění inflace se jedná o částku 2 289 680 Kč, při snížení o již zaplacenou částku se jedná o 1 743 680 Kč, tj. 435 920 Kč pro každého z nich. Dále se domáhají úroku z prodlení od datum do zaplacení.

3. Při jednání soudu uvedli, že v podávání stížností byli zdrženliví, neboť zasíláním spisu od soudu k soudnímu komisaři délku řízení naopak prodlužuje. Opakovaně nebylo jednáno, neboť byly různé omluvy, avšak soudní komisařka nepožadovala doložení důvodů. Dále uvedli, že v řízení bylo podáno opožděné dovolání, čímž se NS nezabýval a došlo tak k dalším průtahům.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobci předběžně uplatnili dne datum nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok projednala a konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a každému z žalobců přiznala částku 136 000 Kč. Rekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že na délce řízení se zejména podílela pozůstalá manželka, která v hojné míře uplatňovala řádné i mimořádné opravné prostředky, stížnosti a námitky. V postupu soudu a soudní komisařky až na jedinou výjimku průtahů v dovolacím řízení nelze shledat nedostatky, avšak i tak bylo řízení nepřiměřeně dlouhé. Žalovaná vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok, tuto snížila o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti. Pozůstalá manželka využívala hojně řádné i mimořádné opravné prostředky, byla vyzývaná k doplnění blanketních podání. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování k údajné ústní závěti pozůstalého v Rakousku. Bylo nezbytné vyslechnout svědky, a to i v cizím jazyce. Dále byla základní částka snížena o 30 % z důvodu většího počtu soudních soustav. Dále byla základní částka zvýšena o 20 % z důvodu postupu soudu. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Význam předmětu řízení pro žalobce byl shledán jako standartní. Dále základní částku snížila o 15 % z důvodu sdílené újmy žalobců. K navýšení s ohledem na inflaci odkázala na judikaturu soudu.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci dne datum uplatnili u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalovaná stanoviskem ze dne datum konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu v posuzovaném řízení spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a částečně vyhověla nároku žalobců a každému přiznala zadostiučinění ve výši 136 000 Kč.

6. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.

7. Z podstatného obsahu přílohového spisu Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, že dne datum byl Obvodnímu soudu pro adresa (dále také jen soud I. stupně) zaslán úmrtní list jméno FO (také jen „zůstavitel“). Usnesením ze dne datum bylo zahájeno řízení o dědictví a byla pověřena soudní komisařka tituly před jménem jméno FO (dále také jen „notářka“ nebo „soudní komisařka“). Byly učiněny lustrace majetku zůstavitele. Dne datum bylo vydáno předvolání k sepsání protokolu o předběžném šetření manželce zůstavitele jméno FO na datum. To se konalo a manželka uvedla 4 děti a skutečnost, že zůstavitel nezanechal závěť, dále specifikovala podíly zůstavitele na nemovitostech a další majetek zůstavitele (vkladní knížky, motorové vozidlo, stavební spoření, penzijní připojištění). Soudní komisař dále učinil součinnostní dotazy během datum. Dne datum se konalo předběžné šetření za přítomnosti pozůstalých dcer. Dále byly činěny další součinnostní dotazy, byl přiložen znalecký posudek k ohodnocení ceny pozemků a ceny nemovitostí ke dni úmrtí zůstavitele. Dále byly činěny součinnostní dotazy ohledně majetku zůstavitele. Dále je ve spise založen další znalecký posudek k určení ceny nemovitostí. V září rok byl stanoven okruh dědiců (5 – manželka a 4 děti). Dne datum se konalo předběžné šetření ohledně majetku zůstavitele. Byla určena čistá hodnota dědictví 5 594 628,60 Kč (nemovitosti, věci movité). Během datum byly činěny další součinnostní dotazy. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, byl ustanoven znalec k určení ceny obvyklé movitých věcí, které se nachází v bytě zůstavitele a byla uložena povinnost dědicům k zaplacení zálohy. Bylo voláno projednání dědictví na datum. Dne datum namítla pozůstalá manželka podjatost ustanoveného znalce. Dne datum podala odvolání proti usnesení o ustanovení znalce. Dne datum si pozůstalý syn stěžoval na průtahy v řízení a žádal o urychlené skončení věci. Dne datum se konalo jednání za přítomnosti znalce za účelem vyjádření se k námitce podjatosti. Usnesením ze dne datum (v právní moci dne datum) č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto o tom, že znalec není vyloučen z výkonu funkce znalce. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu (odvolání proti č.l. 97). Usnesením ze dne datum Městský soud v adresa rozhodl o tom, že se usnesení soudu I. stupně ze dne datum (č.l. 97) potvrzuje. Věc byla vrácena soudu I. stupně datum. Během června rok byli dědici vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne datum byl podán stran pozůstalých dětí návrh na ustanovení správce dědictví. V červenci rok byl stanoven termín znaleckého ocenění movitých věcí zůstavitele na datum. Dne datum žádal právní zástupce pozůstalých informace o dědickém řízení. Právní zástupce pozůstalé manželky požádal dne datum o odročení termínu znaleckého ocenění movitých věcí zůstavitele z důvodu rodinné dovolené pozůstalé manželky. K tomuto dne datum ostatní pozůstalí uvedli, že s tímto nesouhlasí. Ocenění bylo odročeno na datum. Dne datum byl doručen znalecký posudek. V průběhu datum byl rozeslán k vyjádření. Dále bylo na datum voláno jednání o dědictví. Dne datum bylo vydáno potvrzení právního nástupnictví 5 pozůstalým. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Dne datum se konalo projednání dědictví. Další termín byl po doplnění chybějících šetření stanoven na datum. Dále byly předloženy další podklady, mmj. znalecký posudek na ohodnocení ceny nemovitosti. Dále byl stanoven náhradní termín projednání na datum. V průběhu datum byly činěny další součinnostní dotazy. Ve spise je založen další znalecký posudek na ohodnocení ceny nemovitosti. Dne datum proběhlo jednání před soudním komisařem. Další jednání bylo stanoveno na datum s tím, že pozůstalá manželka sdělila, že zůstavitel zanechal závěť v stát. Dne datum se konalo jednání před soudním komisařem. Další termín byl sjednán na datum s tím, že bude vypořádáno SJM. Dále byly činěny součinnostní dotazy ohledně ceny automobilu. Dne datum se konalo jednání u soudního komisaře. Byly vytěženy podrobnosti k tvrzené závěti. Bylo nezbytné vyžádat si znění rakouského zákoníku, proto bylo odročeno na datum a datum. Dále byly činěny součinnostní dotazy ohledně cizího práva. V dubnu rok soudní komisařka sdělila, že prozatím nemá kompletní právní úpravu k rakouskému právu a není prozatím hotovo usnesení o vypořádání SJM. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací (v právní moci dne datum) bylo rozhodnuto o vypořádání SJM. Aktiva byla tvořena částkou 3 281 537,22 Kč, pasiva 111 891 Kč, přičemž součástí byly podíly na nemovitostech, automobily, finanční prostředky, aj. Soudní komisařka dále vyzvala pozůstalou manželku, nechť předloží překlad rakouského práva. Dále byly činěny součinnostní dotazy. Dále je založena stížnost na postup soudní komisařky ze dne datum podaná potomky zůstavitele. Proti rozhodnutí o vypořádání SJM bylo podáno stran dětí zůstavitele. Usnesením ze dne datum byli vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dále podala odvolání i pozůstalá manželka. Ta byla k zaplacení soudního poplatku vyzvána usnesením ze dne datum. Odvolání pozůstalých dětí bylo doplněno. Usnesením ze dne datum byli vyzváni účastníci, aby se k podanému odvolání vyjádřili. Dne datum sdělila pozůstalá manželka, že odmítá předložit překlad zákoníku, má být učiněn na náklady dědictví. Dne datum byli kontaktováni pozůstalí s tím, že prozatím nebyl uhrazen soudní poplatek. Usnesením ze dne datum byl ustanoven tlumočník k předkladu části rakouského AGBG. Dne datum byl doložen překlad. Dne datum se k podanému odvolání vyjádřili pozůstalí potomci. Současně byl vznesen požadavek na překlad další části AGBG. Soudní komisařka reagovala dne datum. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu. Usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo usnesení soudu I. stupně ze dne datum změněno. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne datum. Dále byla soudu předložena stran pozůstalých dětí část AGBG. Dále soudní komisařka reagovala na součinnostní dotazy. Dále bylo voláno jednání na datum. Byli voláni i svědci. Dne datum se konalo jednání. Byli vyslechnuti svědci a bylo odročeno na datum. Dne datum podala pozůstalá manželka námitky do protokolu. Dne datum se k věci vyjádřili pozůstalí potomci. Usnesením ze dne datum bylo částečně vyhověno námitkám proti protokolaci. Dne datum se konalo jednání. Dále byly činěny součinnostní dotazy. Byl stran pozůstalých potomků podán návrh na ustanovení správce dědictví, ten byl v datum doplněn. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, č.j. číslo jednací, byla vyzvána pozůstalá manželka, aby proti ostatním pozůstalým podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou dle ústní závěti zůstavitele. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o tom, že byl ustanoven správce dědictví podílu na nemovitostech ve Vokovicích. Dále se k věci vyjadřovali účastníci řízení. Dne datum bylo podáno pozůstalou manželkou odvolání proti usnesení ze dne datum a proti usnesení ze dne datum. Soud jí usnesením ze dne datum vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Tento byl zaplacen dne datum. Usnesením ze dne datum byli pozůstalí potomci vyzváni, nechť se k odvolání vyjádří. To učinili v datum. Věc byla dne datum předložena soudu odvolacímu. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, bylo usnesení soudu I. stupně č.j. číslo jednací částečně změněno. Usnesení nabylo právní moci dne datum a věc byla vrácena soudu I. stupně dne datum. Usnesením Městského soudu adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, bylo usnesení soudu I. stupně č.j. číslo jednací zrušeno. Z odůvodnění se podává, že měla být ustanovena nestranná osoba, nikoli jeden z dědiců, neboť tím získá na dobu dědického řízení rozhodující postavení při nakládání s nemovitostí. V průběhu datum soudní komisař učinil součinnostní dotaz ohledně toho, zda zde uvedená osoba má vztah k věci a účastníkům a je možné ji ustanovit správcem dědictví. Na to bylo ještě v datum reagováno. Soud usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, ustanovil zde uvedenou osobu správcem dědictví k nemovitostem ve název města. Proti usnesení podala pozůstalá manželka odvolání. Soud jí usnesením ze dne datum vyzval k zaplacení soudního poplatku. Dne datum požádala pozůstalá manželka o doručení usnesení č.j. číslo jednací do datové schránky právního zástupce, neboť v datum bylo doručováno poštou a její právní zástupce má aktivní datovou schránku. Dne datum byl zaplacen soudní poplatek. Věc byla dne datum předložena soudu odvolacímu. Dne datum bylo soudu odvolacímu doručeno doplnění odvolání ze dne datum. V lednu datum bylo opětovně doručováno č.l. číslo jednací do DS právního zástupce pozůstalé manželky, byl zaslán i přípis soudní komisařky, že procesní lhůty počnou plynout od doručení zkonvertovaných dokumentů do DS. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o potvrzení usnesení soudu I. stupně ze dne datum. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. Dne datum bylo podáno dovolání proti rozhodnutí č.j. číslo jednací a č.j. číslo jednací stran pozůstalé manželky. Soud usnesením ze dne datum vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Ten byl zaplacen dne datum. Usnesením ze dne datum byli vyzváni ostatní dědici k vyjádření se k dovolání. Přípisem ze dne datum požádal správce dědictví o to, aby soud uložil pozůstalé manželce povinnost součinnosti při zpřístupnění nemovitosti. Dne datum se konalo jednání u správce dědictví. Dne datum se konala prohlídka nemovitosti. Dne datum se vyjádřili ostatní dědici k podanému dovolání, namítali mmj. opožděnost dovolání. Dne datum soudní komisařka reagovala na dotazy správce dědictví. Dne datum byla provedena prohlídka nemovitosti. Věc byla dne datum předložena Nejvyššímu soudu. Usnesením ze dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k doplatku soudního poplatku za dovolání. Dne datum byla věc vrácena soudu I. stupně s tím, aby zastavil dovolací řízení o dovolání pro nezaplacení soudního poplatku. Soud tak učinil usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací. Dne datum se proti usnesení č.j. číslo jednací podala pozůstalá manželka odvolání a návrh na jeho zrušení, když uvedla že soudní poplatek zaplatila dne datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o tom, že se dovolací řízení nezastavuje. V prosinci rok byla podána zpráva o správě dědictví. Pozůstalí potomci požádali v lednu rok o to, aby bylo v řízení dále pokračováno. Věc byla dne datum předložena soudu dovolacímu. Dne datum proběhla správcem dědictví prohlídka nemovitosti. Dne datum byla podána zpráva o správě dědictví a současně žádost o zaplacení zálohy na odměnu. V září rok informovala účastníky řízení soudní komisařka o tom, že byla vyplacena záloha na odměnu správce dědictví. V prosinci rok požádala soudní komisařka o vrácení spisu, aby mohly být ve věci dále činěny úkony. Učinila tak na žádost pozůstalých potomků. Nejvyšší soud reagoval s tím, že není možné spis vrátit. V prosinci rok byla podána zpráva o správě dědictví. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o tom, že se usnesení Městského soudu ze dne datum (č.j. číslo jednací) a usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum (č.j. číslo jednací) zrušují a věc se vrací soudu I. stupně. Mmj. bylo uvedeno, že bylo podáno dovolání osobou oprávněnou a ve lhůtě stanovené zákonem. Soud dovolací uvedl, není postaveno najisto, zda jsou splněny základní předpoklady pro aplikaci subsidiární kolizní normy podle § 18 odst. 2 věty první části za středníkem zákona č. 97/1963 Sb., ve smyslu shora uvedeném, tj. zda v souzené věci je dán specifický (bližší) vztah zůstavitele k cizímu státu (stát), na jehož území měl zůstavitel ústní závětí pro případ své smrti pořídit, případně zda v době pořízení závěti existoval jiný objektivní důvod pro pořízení pro případ smrti v ústní formě, a zda vůbec lze v daném případě připustit možnost zůstavitele (příslušníka České republiky) platně pořídit na území Rakouska závětí učiněné v ústní formě. Teprve v případě, že by tato skutečnost byla v řízení prokázána a pořízení ústní závěti zůstavitelem na území Rakouska bylo v daném případě opodstatněné, bude třeba zabývat se okolnostmi, za nichž mělo k příslušnému právnímu jednání zůstavitele a svědků ústní závěti dojít. Bude-li i nadále mezi účastníky dědického řízení spor o to, zda k ústnímu pořízení pro případ smrti došlo tak, jak je pozůstalou manželkou tvrzeno, a zda ústní závěť zůstavitele je platným pořízením pro případ smrti podle rakouského práva, a nezdaří-li se spor vyřešit dohodou, bude třeba postupovat podle § 175k odst. 2 o.s.ř., neboť mezi účastníky budou sporné skutkové okolnosti, na nichž závisí rozhodnutí o dědickém právu. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne datum. Dne datum bylo požádáno zálohu na odměnu správce dědictví. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o záloze na odměnu správce dědictví. Proti usnesení podali pozůstalí potomci odvolání, které bylo následně vzato zpět. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu. Dne datum odvolal správce dědictví svůj souhlas s ustanovením správce dědictví, a to na základě požadavků pozůstalých potomků. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení proti usnesení ze dne datum, č.j. číslo jednací. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. V září rok požádali pozůstalí potomci o projednání dědictví. V září dále požádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Žádost byla přeposlána Městskému soudu v adresa. Dále byly činěny součinnostní dotazy, současně bylo voláno jednání na datum. Pozůstalá manželka požádala z důvodu pracovní neschopnosti o odročení jednání. Jednání bylo zrušeno. S tím dne datum ostatní dědici vyslovili nesouhlas. V dubnu rok zaslal pozůstalá manželka potvrzení o pracovní neschopnosti. V dubnu rok pozůstalí potomci podali své vyjádření. Dne datum soudní komisařka vyzvala pozůstalou manželku ke sdělení časového horizontu její pracovní neschopnosti. Uvedla, že se jednání bude moci účastnit v červenci rok. Jednání tak bylo nařízeno na datum. Dále soudní komisař učinil další součinnostní dotazy. Dne datum se konalo jednání před soudním komisařem, účastníci byli vyzváni k doplnění tvrzení a důkazů a bylo odročeno na datum. Pozůstalí potomci se vyjádřili během září rok. V září rok požádala pozůstalá manželka o prodloužení lhůty k podání návrhů, k čemuž jí v září rok soudní komisařka sdělila, že řízení není ovládáno zásadou koncentrace a návrhy mohou být i nadále podávány. Jednání bylo voláno na datum a datum s tím, že byli voláni svědci. Z jednání se někteří předvolaní svědci omluvili. Dne datum se konalo jednání. Dne datum se konalo jednání, kdy byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo odročeno na neurčito. V listopadu rok byly podány další návrhy na dokazování stran pozůstalých potomků. Usnesením ze dne datum byl ustanoven tlumočník z jazyka francouzského k překladu předvolání svědka a účasti při jeho výslechu. Dále byly činěny součinnostní dotazy. Jednání bylo nařízeno na datum a datum. Byli voláni svědci. Před jednáním požádal jeden ze svědků o odročení na jinou hodinu. Na to reagovala soudní komisařka s tím, že pracovní vytíženost není důvodem pro vyhovění odročení a upozornila na možnost předvedení Policií ČR. Dne datum se konalo jednání. Dále byly podány další návrhy na dokazování. Dne datum se konalo jednání. Byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno na neurčito. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o tlumočném. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o tom, že pozůstalé manželce byla uložena pořádková pokuta. Usnesení nabyl právní moci dne datum. Dále soud činil součinnostní dotazy ohledně zjištění bydliště jednoho ze svědků. Dne datum podala pozůstalá manželka námitku podjatosti soudní komisařky. Dále podala odvolání proti usnesení č.j. číslo jednací. Soudní komisařka dne datum předložila věc soudu I. stupně k rozhodnutí o námitce podjatosti. Soud usnesením ze dne datum vyzval pozůstalou manželku k doplnění námitky podjatosti. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o tom, že soudní komisařka není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci. Usnesením ze dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k doplnění odvolání. V květnu rok pozůstalí potomci žádali projednání věci. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo usnesení soudu I. stupně ze dne datum potvrzeno. Věc byla soudu I. stupně vrácena datum. V září rok požádali pozůstalí potomci o projednání věci. Byly činěny součinnostní dotazy. Na datum bylo voláno jednání. To se konalo. Byli vyslechnuti svědci a byla určena cena dodatečně najevo vyšlého majetku a současně sdělen další postup – bude rozhodnuto o vypořádání tohoto majetku v SJM a bude rozhodnuto o vztahu zůstavitele k stát a odměně správce dědictví. Při jednání byla vznesena stran pozůstalé manželky námitka podjatosti soudní komisařky. V prosinci rok byla věc předložena soudu I. stupně k rozhodnutí o námitce. Soud usnesením ze dne datum vyzval pozůstalou manželku, aby námitku podjatosti doplnila. Soud v lednu rok věc vrátil soudní komisařce s tím, že námitka nebyla doplněna, a tak se k ní nepřihlíží. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum bylo rozhodnuto o tom, že s pozůstalou manželkou nebude jednáno jako se závětní dědičkou. Usnesením soudu I. stupně ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o obvyklé ceně majetku v SJM 3 549 937,10 Kč, z toho dodatečně najevo vyšlý majetek 268 399,90 Kč, pasiva SJM 111 891 Kč a bylo rozhodnuto o rozdělení. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o odměně správce dědictví. Pozůstalá manželka podala odvolání do č.l. 1144 a č.l. 1148 i č.l. 1150. Soud jí usnesením ze dne datum vyzval k doplnění odvolání. V průběhu dubna rok vyhověla. V dubnu rok soud vyzval ostatní účastníky, ať se k odvolání vyjádří. Učinili tak v květnu rok. Věc byla dne datum předložena soudu odvolacímu. Ten v září rok volal jednání na datum. Pozůstalá manželka požádala o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Soud jí sdělil, že její účast není nezbytná, může být zastoupena. Na to sdělila, že její právní zástupce zemřel. Soud tak jednání odročil na datum. V lednu rok podala pozůstalá manželka námitky do protokolu z jednání. Dále doplnila odvolání proti čl. 1144. Dne datum se konalo jednání před soudem odvolacím. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo usnesení soudu I. stupně č.l. 1144 potvrzeno, usnesením č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně č.l. 1148, usnesením č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně č.l. 1150. Věc byla soudu I. stupně vrácena datum. Dne datum bylo voláno jednání na datum. Dne datum bylo podáno pozůstalou manželkou dovolání proti usnesení č.l. 1215 a návrh na odklad výkonu rozhodnutí. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, byla pozůstalá manželka vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne datum byl podán návrh na vydání opravného usnesení č.l. 1280 stran pozůstalé manželky. Usnesením ze dne datum bylo usnesení č.l. 1280 opraveno. Usnesením ze dne datum byli ostatní účastníci vyzváni, nechť se k podanému dovolání vyjádří. To bylo zasláno v datum.Věc byla dne datum předložena soudu dovolacímu. Věc byla bez věcného vyřízení vrácena soudu I. stupně s tím, že není pořízen přepis zvukového záznamu z jednání odvolacího soudu ze dne datum. To bylo přeposláno soudu odvolacímu dne datum. V září rok byla podána pozůstalými potomky návrh na projednání věci. Dne datum byla věc předložena soudu dovolacímu. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo dovolání proti rozhodnutí č.l. 1215 odmítnuto. Věc byla dne datum vrácena soudu I. stupně. Dne datum bylo voláno jednání na datum. To se konalo a pozůstalou manželkou byla vznesena námitka podjatosti soudní komisařky. Věc byla předložena dne datum soudu I. stupně. Soud usnesením ze dne datum vyzval pozůstalou manželkou k doplnění námitky podjatosti. Ta reagovala datum. V březnu rok požádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Ten byl zapůjčen. Vrácen byl v červenci rok. Dále je založeno rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost pozůstalé manželky. V srpnu rok navrhli pozůstalí potomci projednání věc a navrhli vyloučení pozůstalé manželky jako nezpůsobilé dědičky. Dne datum bylo voláno jednání na datum. Pozůstalí potomci požádali o odročení jednání z důvodu studijního pobytu právního zástupce. Jednání bylo odročeno na datum. Dne datum sdělila pozůstalá manželka, že prozatím nebyla projednána její námitka podjatosti a dne datum požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti právního zástupce. Jednání bylo odročeno na neurčito. V září rok pozůstalí potomci žádali sdělení důvod odročení jednání a žádali nařízení nového termínu. V září rok byla vyzvána soudní komisařka, nechť se vyjádří k podané stížnosti stran pozůstalé manželky, načež soudní komisařka v datum reagovala. V září rok zaslal právní zástupce pozůstalé manželky potvrzení o pracovní neschopnosti. V září rok soudní komisařka dále vyzvala pozůstalou manželku, aby se vyjádřila k návrhu na vyloučení její osoby jako nezpůsobilé dědičky. Následně pozůstalá manželka požádala o zaslání listin k návrhu. Tomu bylo vyhověno v říjnu rok. Dne datum požádala pozůstalá manželka o prodloužení lhůty k vyjádření k návrhu. Dne datum bylo sděleno, že žádosti nemůže být vyhověno. K návrhu se pozůstalá manželka vyjádřila dne datum. Dne datum pozůstalí potomci navrhli projednání věci. Dne datum bylo voláno jednání na datum. Dne datum požádala pozůstalá manželka odročení jednání z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na datum. To požádali pozůstalí potomci o odročení z důvodu kolize. Jednání tak bylo odročeno na datum. To se jednání konalo a bylo odročeno na datum. Dne datum vzali pozůstalí potomci zpět návrh na vyloučení pozůstalé manželky jako nezpůsobilé dědičky. Dne datum požádala pozůstalá manželka odročení jednání z důvodu epidemiologické situace. Jednání bylo v souladu s nařízením vlády odročeno na neurčito. K tomu se dne datum vyjádřili pozůstalí potomci s tím, že s tímto nesouhlasí a žádají nařídit jednání v co nejbližší termín. Dne datum soudní komisařka vyzvala dědice, aby ve lhůtě 1 měsíce předložili dědickou dohodu, příp. bude mít za to, že dohoda mezi dědici možná není a bude o dědictví rozhodnuto. Dne datum uvedla pozůstalá manželka, že je přesvědčena o dalším majetku zůstavitele a navrhla další důkazy. Soudní komisařka tak učinila další součinnostní dotazy. Dne datum pozůstalí potomci uvedli, že uzavření dohody možné není. Dne datum podala pozůstalá manželka žalobu na obnovu řízení. Věc byla dne datum předložena soudu k rozhodnutí. Dne datum byla k Notářské komoře podána stížnost na soudní komisařku stran pozůstalých potomků. To bylo dne datum zasláno soudní komisařce k vyjádření. Dne datum byla podána stížnost na průtahy stran pozůstalých potomků. Dne datum se soudní komisařka vyjádřila ke stížnosti podané u Notářské komory. Ten samý den se vyjádřila ke stížnosti podané k soudu. Dne datum byla věc vrácena soudní komisařce k rozhodnutí o obnově řízení, k čemuž je příslušná soudní komisařka. Dne datum se k žalobě na obnovu řízení vyjádřili pozůstalí potomci. Dne datum byla podána stížnost na soudní komisařku u Notářské komory. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto, že se žaloba na obnovu řízení zamítá. Proti usnesení podala pozůstalá manželka odvolání. Dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k doplnění odvolání. Učinila tak datum. Dne datum byli pozůstalí potomci vyzváni k vyjádření se. Učinili tak datum. Dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu. Dne datum soud volal jednání na datum. Dne datum bylo jednání odročeno s tím, že bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o tom, že se usnesení soudu I. stupně ze dne datum zrušuje. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. Uvedl, že o žalobě na obnovu má rozhodovat soud I. stupně, nikoliv soudní komisař. Dne datum pozůstalá manželka rozšířila žalobu na obnovu řízení. Dne datum soud vyzval ostatní dědice, nechť se vyjádří k rozšíření žaloby. To učinili datum. Věc byla dne datum předložena soudu I. stupně. Dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení. Ten zaplatila. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o tom, že se žaloba na obnovu řízení zamítá. Proti usnesení bylo pozůstalou manželkou podáno odvolání dne datum. Soud jí vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání a to datum. Ten zaplatila. V srpnu bylo odvolání zasláno ostatním účastníkům řízení k vyjádření. Ti se vyjádřili datum. Věc byla dne datum předložena soudu odvolacímu. Ten usnesením z datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, rozhodl o potvrzení usnesení soudu I. stupně ze dne datum. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. Dne datum požádali pozůstalí potomci o projednání věci. Dne datum bylo podáno dovolání proti usnesení Městského soudu v adresa ze dne datum. Dne datum byli ostatní dědici vyzváni, nechť se k dovolání vyjádří. Učinili tak datum. Usnesením ze dne datum byla pozůstalá manželka vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Ten byl zaplacen a věc byla předložena dne datum soudu dovolacímu. Ten usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, tak že dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v adresa ze dne datum, č.l. 1658, bylo zamítnuto. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. Dne datum požádali pozůstalí potomci o projednání věci. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum pozůstalá manželka požádala o odročení jednání do doby rozhodnutí Ústavního soudu. Přiložila podanou Ústavní stížnost. Dne datum pozůstalí potomci sdělili, že s tímto nesouhlasí. Soudní komisařka dále činila součinnostní dotazy. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci ve výroku IV. dne datum a v ostatních výrocích dne datum, bylo rozhodnuto o dědictví. Byla určena čistí hodnota dědictví 5 732 208,22 Kč, majetek (podíly na nemovitostech, bankovní účty, vkladní knížky, aj.) byl rozdělen mezi všechny dědice, byl určen vypořádací podíl a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a nákladech soudní komisařky. Proti usnesení bylo podáno odvolání všemi dědici. Odvolání byla následně doplňována. Soud usnesením ze dne datum vyzval pozůstalou manželku k doplnění odvolání a usnesením ze dne datum jí vyzval k zaplacení soudního poplatku. Usnesením z téhož dne vyzval pozůstalé potomky k zaplacení soudního poplatku. V únoru byla odvolání přeposlán k vyjádření. Vyjádření byla podána v průběhu datum. Dne datum byla věc předložena soudu odvolacímu. Dne datum bylo voláno jednání na datum. To se konalo, bylo vyhlášeno usnesení č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, kterým bylo usnesení soudu I. stupně ze dne datum částečně změněno – mmj. tak že čistá hodnota dědictví byla 5 785 138,22 Kč. Věc byla soudu I. stupně vrácena datum. Dne datum bylo podáno dovolání. V listopadu rok byla dovolatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání a dovolání bylo přeposláno k vyjádření ostatním účastníkům. Ti se vyjádřili během datum. Dne datum podala pozůstalá manželka žalobu na obnovu řízení. Dne datum byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Dne datum Nejvyšší soud požádal Městský soud v adresa o zaslání přepisu zvukového zápisu z jednání dne datum. Ten bylo doručen v lednu rok. Dne datum požádalo Ministerstvo spravedlnosti o zapůjčení spisu. Nejvyšší soud sdělil v rok, že se očekává rozhodnutí v horizontu jednoho měsíce, posléze bude spis vrácen soudu I. stupně, proto momentálně není možné spis zapůjčit. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o odmítnutí dovolání proti usnesení Městského soudu v adresa ze dne datum, č.l. 1769. Věc byla soudu I. stupně vrácena dne datum. Dne datum byla podána žaloba na obnovu řízení a návrh na vydání předběžného opatření pozůstalou manželkou. Pozůstalí potomci požádali v datum o zaslání žaloby na obnovu k vyjádření. Dne datum byla složena jistota. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo zastaveno řízení o předběžném opatření. Dne datum byl podán další návrh na vydání předběžného opatření pozůstalou manželku. Dne datum bylo voláno jednání na datum.Dne datum byl zapůjčen spis Ministerstvu spravedlnosti. Dne datum se soud dotazoval, kdy bude spis vrácen. Dne datum bylo požádáno o odročení jednání stran pozůstalých potomků, neboť se nestihli seznámit s listinami ve spise. Dne datum se konalo jednání před soudem I. stupně, kdy k dalšímu jednání měly být předloženy další důkazy. Jednání bylo odročeno na datum. Na toto jednání byl volán i znalec. V červnu rok byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro adresa. Dne datum byla doplněna žaloba na obnovu řízení. V červenci rok byly doplněny listiny. Dne datum soud žádal vrácení spisu. Ten byl neprodleně vrácen. De datum se konalo jednání, kdy se omluvila svědkyně a byl vyslechnut znalec a po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. bylo jednání odročeno na datum. Dne datum bylo účtováno znalečné. Dne datum soud odvolal předvolanou svědkyni. Dne datum pozůstalá manželka sdělila, že svědkyně není schopna se k výslechu dostavit. Soud dne datum jednání odročil za účelem dožádání výslechu svědkyně, příp. učinění videokonference. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Na datum bylo voláno jednání s videokonferencí. Spis byl následně zapůjčen Obvodnímu soudu pro adresa.

8. Žalobci podali proti jméno FO žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Obvodnímu soudu pro adresa žalobou ze dne datum. (Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne datum na č.l. 35-45 spisu)

9. Žalobci podali proti jméno FO návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum na vydání bezdůvodného obohacení. (Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum vč. důkazů na č.l. 55-66 spisu)

10. Žalobci podali proti jméno FO k Obvodnímu soudu pro adresa žalobu na vyklizení bytu ze dne datum. (Žaloba o vyklizení ze dne datum na č.l. 67-68 spisu)

11. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací na č.l. 50-51 spisu bylo řízení žalobců proti jméno FO o zaplacení částky 471 150 Kč přerušeno do pravomocného skončení ukončení dědického řízení vedeného Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. spisová značka. Usnesením Obvodního soudu adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací na č.l. 27 spisu bylo v řízení pokračováno, neboť bylo dědické řízení dne datum ukončeno.

12. Usnesením Obvodního soudu adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací na č.l. 52-53 spisu bylo řízení žalobců proti jméno FO o vyklizené přerušeno do pravomocného skončení ukončení dědického řízení vedeného Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. spisová značka. Usnesením Obvodního soudu adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací na č.l. 28 spisu bylo v řízení pokračováno, neboť dědické řízení bylo dnem datum ukončeno.

13. Obvodní soud pro adresa se vyjádřil dne datum tak, že v řízení sp.zn. spisová značka k průtahům, kromě období části prosince rok a ledna rok nedochází. Za průtah v řízení se omluvil a bylo uvedeno, že bude na řízení dohlíženo. (Vyřízení stížnosti na č.l. 17 spisu)

14. Stížností ze dne datum si právní zástupce žalobců stěžoval na průtahy v řízení vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp.zn. spisová značka. (Stížnost na průtahy na č.l.18-19 spisu)

15. Notářka tituly před jménem jméno FO se dne datum vyjádřila ke stížnosti právního zástupce žalobců s tím, že stížnost nepovažuje za důvodnou. (Vyjádření ke stížnosti na č.l. 20-21 spisu)

16. Dne datum Obvodní soud pro adresa ke stížnosti žalobců na průtahy v posuzovaném řízení uvedl, že věc je komplikovaná, délka je delší než-li obvyklá délka pozůstalostního řízení, nikoliv však v důsledků průtahů na straně notářky nebo soudu. Uvedl, že není možné věc přidělit jinému soudnímu komisaři, neboť jeho postavení je v pozůstalostním řízení obdobné, jako postavení soudce a s ohledem na zákonnost soudce nemůže vedení rozhodnout o odnětí věci. (Stížnost na průtahy na č.l. 22 spisu)

17. Notářská komora sdělila dne datum, že byla přijata stížnost na soudní komisařku a tato byla postoupena Notářské komoře adresa. (Převzetí stížnosti na č.l. 23 spisu)

18. Žalobci si stěžovali na postup soudní komisařky v posuzovaném řízení stížností ze dne datum. (Stížnost na průtahy na č.l. 24-25 spisu)

19. Obvodní soud pro adresa dne datum žalobcům sdělil, že jejich stížnost na průtahy v posuzovaném řízení ze dne datum není důvodná, jednání sice bylo opakovaně odročováno, avšak v důsledku vyhlášeného nouzového stavu a v tom nelze shledat zavinění na straně notářky. Uvedl, že na řízení bude v pravidelných lhůtách dohlíženo. (Přípis na č.l. 26 spisu)

20. Právní zástupce žalobců je plátcem DPH. (Údaje o subjektech DPH + registrace k DPH na č.l. 16+49 spisu)

21. Soud neprovedl další navrhované důkazy, a to žádost o přiměřené zadostiučinění na č.l. 29-33 a 94-98, přípis žalované ze dne datum na č.l. 34, stanovisko žalované ze dne datum na č.l. 46-48 a 90-92, neboť skutečnosti tímto prokazovány byly mezi účastníky nesporné. Dále soud neprovedl důkaz výpis z infosoudu neboť soud dostatečná skutková zjištění zjistil přílohovým spisem. Dále neprovedl k důkazu výpis ze statistik pro nadbytečnost (viz dále právního hodnocení).

22. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

24. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

25. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

26. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

27. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

29. Délka řízení ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň ji lze přičítat působením státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (viz. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005). Průtah, který se vyskytne jen v určité fázi řízení, pak Evropský soud pro lidská práva toleruje, za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (rozsudek Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002, Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (např. rozsudek Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Z tohoto rozsudku pak plyne, že celkovou délku řízení nelze zdůvodňovat mimo jiné opakovaným meritorním rozhodováním soudu, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána. Přiměřenost délky řízení tedy soud posuzuje s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz. rozsudek ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 3. 2003).

30. Při právním zhodnocení celé věci se soud zabýval shora uvedenými zákonnými ustanoveními v kontextu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, judikaturou ESLP pro lidská práva a judikaturou NS ČR a posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

31. Soud při svém rozhodování vyšel z toho, že předmětné posuzované řízení trvalo od datum (zasláním úmrtního listu) do datum (usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, v právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o odmítnutí dovolání proti usnesení Městského soudu v adresa ze dne datum).

32. K tomu viz např. rozhodnutí NS sp.zn. 33 Cdo 2780/2015, dle kterého „Právě z důvodu, že okolnosti, jež mohou být důvodem obnovy řízení, nemohou být přičítány k tíži rozhodujícího orgánu, resp. státu, činí tento mimořádný opravný prostředek natolik odlišným od jiných opravných prostředků, že jej nelze zahrnout do celkové délky řízení. Umožňuje-li právní řád nad rámec povinností uložených čl. 6 odst. 1 Úmluvy prolomit právní moc rozhodnutí i z důvodů objektivní povahy, tedy nikoliv z důvodů pochybení rozhodujících orgánů, pak řízení, v němž je rozhodováno o tom, zda řízení bude obnoveno, či nikoliv, nelze zahrnout pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť v době rozhodování o obnově řízení již účastník původního řízení není v nejistotě ohledně jeho výsledku. Tento závěr tak není v rozporu s rozsudkem ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, v němž Nejvyšší soud uvedl: „Jestliže právní řád poskytuje účastníkům řízení určité procesní prostředky, prostřednictvím nichž se mohou domáhat nápravy pro ně dosud nepříznivého vývoje soudního (či jiného) řízení, je třeba řízení o těchto prostředcích zahrnovat do celkové doby řízení pro účely aplikace § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk.“…V případě, že bude povolena obnova řízení, čímž dojde k prolomení právní moci rozhodnutí, však již je nutné k dalšímu průběhu řízení přihlížet. Soudy nižších stupňů tudíž postupovaly správně, když pro určení relevantní délky řízení rozdělily posuzované řízení do dvou úseků, a to od zahájení řízení do právní moci prvního rozsudku odvolacího soudu a následně od právní moci usnesení, jímž byla povolena obnova řízení, do dne rozhodování soudu v tomto řízení.“ 33. Soud k námitce žalobců, že dovolání bylo podáno opožděně a řízení tak mohlo být skončeno dříve uvádí, že soud v projednávané věci není oprávněn posuzovat, zda bylo v posuzovaném řízení podáno opožděné dovolání, či nebylo. Soud je zásadně vázán rozhodnutími soudů v posuzovaném řízení, kdy navíc bylo zjištěno, že dovolání bylo v posuzovaném řízení podáno včas a osobou oprávněnou, s čímž se vypořádal NS v usnesení ze dne datum. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že rozhodnutí soudů nižších stupňů byla doručována pozůstalé manželce, reps. právnímu zástupci obálkou, avšak ten již v době doručování měl aktivní datovou schránkou a soud mu byl povinen doručovat tam, přičemž řádné doručení bylo považováno až toto doručení do datové schránky.

34. Posuzované řízení tak trvalo 16 let a 3 měsíce. Délku řízení soud hodnotí ve shodě s účastníky jako nepřiměřenou. Soud prvního stupně se ztotožňuje se závěrem žalované, že by již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a je toho názoru, že je třeba žalobkyni odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje nalézací soud částku 20 000 Kč (tj. 1 666 Kč za jeden měsíc), a to s ohledem na to, že je možno na posuzované řízení pohlížet jako na extrémně dlouhé (delší než 15 let). Za první dva roky je tato částka snížena na polovinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1078/2013).

35. Výpočtem tudíž dospěl soud prvního stupně k základní částce ve výši 304 998 Kč. Bylo však nezbytné dále se zabývat kritérii, která mají vliv na celkovou délku řízení, a tedy i na stanovení konečné částky náležející jako zadostiučinění.

36. Co se týká složitosti věci, soud uvádí, že shledal v posuzované věci skutkovou, procesní i právní složitost. Předmětem bylo vypořádání dědictví, avšak předmětem byly podíly na nemovitostech, vkladních knížkách, věci movité, účty u bank a spořitelen, aj. Navíc bylo nezbytné nejprve vypořádat rozsáhlé SJM, kdy v průběhu řízení vyšel najevo i nový majetek náležející do masy SJM. Řízení bylo s cizím prvkem, kdy byla v průběhu posuzována závěť dle rakouských právních předpisů a bylo nezbytné za tímto účelem vyslechnout svědky z ciziny. S tím souvisela potřeba tlumočníků a překladatelů. V průběhu řízení byl vypracován znalecký posudek a jeho doplnění, kdy účastníci neposkytli soudnímu znalci ani potřebnou součinnost. Opakovaně se soudní komisařka musela vypořádat s námitkami podjatosti. Ve věci byl dále ustanoven správce dědictví. Procesní složitost byla dále dána i tím, že ve věci byly podávány námitky, stížnosti a odvolání do téměř všech rozhodnutí soudního komisaře nebo soudu. V řízení bylo prováděno široké dokazování nejen značným množstvím listinných důkazů, ale i výslechy svědků. V tomto směru lze odkázat na názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2139/2010, dle kterého různorodost užitých důkazních prostředků, jako je množství různých svědků, listiny, či výslech znalce, svědčí o skutkové složitosti věci, která má vliv na délku řízení. Soudní komisařka se také musela vypořádat s opakovaným doplňováním masy SJM a dědictví. Složitost řízení je pak dána i počtem instancí, které jsou do řízení zapojeny srov. Simon, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 282., shodně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013 a další. Soudní komisař, soud I. stupně, soud odvolací a soud dovolací rozhodovaly ve věci opakovaně. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu nelze ani přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (viz. Stanovisko NS). S ohledem na složitost řízení soud přistoupil ke snížení základní částky o 30 %, s ohledem na počet soudních soustav je pak na místě základní částku snížit o 15 %.

37. Co se týká jednání žalobců, ti se na délce řízení nepodíleli ani aktivně ani pasivně. Je pravdou, že podali v jednom případě důvodnou stížnost na průtahy, avšak průtahy byly shledány pouze v nepatrné části posuzovaného řízení, nadále byl vysloven pravidelný dohled nad spisem. Naopak i žalobci žádali opakovaně o odročení nařízeného projednání věci a například soudní poplatek za odvolání a další návrhy, splatný podáním těchto návrhů, i oni zaplatili až k výzvě soudu (soudní komisařky). Zásadní vliv na délce posuzovaného řízení však měla pozůstalá manželka, v tomto ohledu s žalobci lze souhlasit. Základní částka tak s ohledem na toto kritérium nikterak nemodifikována nebyla.

38. Pokud jde o kritérium postupu orgánů státu v rámci posuzovaného řízení, soudy i soudní komisařka postupovaly v zásadě plynule a koncentrovaně. Lze však k jejich tíži přičíst tu skutečnost, že v jednom případě byla rozhodnutí nižších soudu zrušena rozhodnutím soudu dovolacího (usnesení ze dne datum) a v jednom případě bylo zrušeno usnesení soudu I. stupně, neboť o žalobě na obnovu řízení měl rozhodovat soud, a ne soudní komisař, avšak soud neshledal, že by došlo k zásadním prodlevám na straně soudů nebo soudní komisařky, které by měly významný vliv na délku řízení. Pokud jde o opakované odročování jednání v době vyhlášeného nouzového stavu a špatné pandemické situace z důvodu onemocnění Covid 19 v ČR, tak to nelze přičítat k tíži státu, neboť řízení probíhala za přítomnosti velkého množství lidí (účastníci, soudní komisař, svědci, aj.) a takový počet osob v jedné místnosti nebyl v době vyhlášení nouzového stavu povolen. Soud z důvodu postupu orgánů státu přistoupil k modifikaci základní částky, a to navýšením o 20 %.

39. Pokud se jedná o význam řízení pro žalobce, pak tento je nezbytné hodnotit průmětem objektivního a subjektivního hlediska. Soud význam řízení hodnotí jako standartní. Předmětem posuzovaného řízení byl majetkový nárok, který ani obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Je pravdou, že s dědickým řízením souvisela i jiná další řízení vedená mezi účastníky (na vyklizení, vydání bezdůvodného obohacení, aj.), avšak to neodůvodňuje skutečnost, aby dědickému řízení měl být přisuzován vyšší význam. Pokud jde pak o tvrzení, že se nemohli po dobu dědického řízení starat o svůj majetek, s tím soud nemůže souhlasit, neboť bylo prokázáno, že byl ustanoven správce dědictví, který pravidelně podával zprávy o správě a o dědictví (nemovitost) žalobců se v průběhu posuzovaného řízení staral. Z uvedených důvodů soud k modifikaci základní částky pro význam řízení nepřistoupil.

40. Soud dále základní částku zadostiučinění snížil o 15 % za vzájemné sdílení újmy, když v řízení žalobci (sourozenci) na jedné straně spolu se svou nevlastní matkou. Koncept sdílené újmy lze použít zejména v situaci, kdy jednotliví poškození mohou objektivně vnímat odškodnění újmy každého z nich jako alespoň částečné odškodnění újmy vlastní (typicky se to týká osob příbuzných nebo společníků právnických osob) (viz nález Ústavního soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. III.ÚS 3369/17). Není pak rozhodující, zda v řízení vystupují jako solidární dlužníci nebo nesolidární, nebo zda sdílí společnou kasu, nýbrž je rozhodující fakt, že jako příbuzní vystupující na stejné straně posuzovaného řízení, spolu mohli sdílet negativní dopady, které na ně nesprávný úřední postup soudu měl. Navíc žalobci zřejmě měli dobré vztahy a své pocity sdíleli, když za ně jednal jeden z nich, příp. společný právní zástupce.

41. Celkově shrnuto soud shodně s účastníky řízení uzavřel, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, neboť délka uvedeného řízení s odkazem na výše popsané okolnosti byla nepřiměřená a v důsledku porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma (jejíž vznik se předpokládá). Soud proto přistoupil k odškodnění nemajetkové újmy ve finanční podobě. Ze zkonsolidované judikatury vyšších soudů (srov. stanovisko či nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. I ÚS 192/2011) plyne, že výše odškodnění v odůvodnění rozsudku je nutno stanovit s pomocí podrobně rozebraného aritmetického výpočtu (srov. právní věta pod bodem 9 stanoviska). V této věci pak výpočet soudu vypadá následovně: základní částku za rok trvání řízení stanovil soud na 20 000 Kč, za první dva roky trvání řízení pak v poloviční výši v souladu se shora citovaným stanoviskem Nejvyššího soudu (neboť každé řízení musí určitou objektivní dobu trvat). Soud pak základní částku 304 998 Kč ponížil o 30 % z důvodu složitosti věci a o 15 % z důvodu počtu soudních soustav, dále ji ponížil o 15 % z důvodu sdílené újmy, dále ji navýšil o 20 % z důvodu postupu soudu. Soud tak základní částku snížil celkem o 40 % a uzavřel, že žalobcům na přiměřeném zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení náleží částka ve výši 182 999 Kč pro každého z nich.

42. Pro úplnost soud k tvrzené inflaci uvádí, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018). Soud tak k inflaci nepřihlížel.

43. S ohledem na výše uvedené žalobcům náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou jim zjištěným nesprávným úředním postupem v celkové výši 182 999 Kč (každému). Stran žalované se jim dostalo plnění ve výši 136 500 Kč každému, proto každému z žalobců náleží ještě částka 46 499 Kč (výrok I – IV) a ve zbytku je jejich nárok nedůvodný (výrok V – VIII).

44. Co se úroku z prodlení týká, žalovaná v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců žalobcům finanční zadostiučinění poskytla ve výši 136 500 Kč. Žalobcům tak ze soudem přiznané částky náleží požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně (podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne datum, protože právě od tohoto dne se stát ve smyslu konstantní soudní judikatury (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) ocitl v prodlení, tj. 6 měsíců od uplatnění nároku dne datum.

45. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem IX v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Přestože žalobcům výrokově nebylo požadované plnění přiznáno v plném rozsahu, je na místě jim přiznat plnou náhradu nákladů řízení, protože výše přiznané částky závisela toliko na úvaze soudu. Náklady řízení každého z žalobců v dané věci představuje částka 5 700 Kč skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 14 798 Kč, přičemž náklady právního zastoupení jsou představovány 1/4 odměny právního zástupce (3 700 Kč)

46. Advokát učinil ve věci 3 úkony právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, účasti na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, 1 (poloviční) úkon právní služby spočívající v účasti na jednání soudu dne datum, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Soud vycházel z tarifní hodnoty 46 499 Kč dle §§ 8 a 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od datum, tj. odměna 2 980 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tzn. 3,5 * 2 980 = 10 430 Kč. Náklady jsou dále představovány 4 režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum, tj. 1 800 Kč. Advokát je plátcem DPH, soud tak připočetl částku 2 568 Kč (21 % z 12 230 Kč). Celkem tak náleží odměna za právní zastupování ve výši 14 798 Kč, kdy soud přiznal každému z žalobců náklady právního zastoupení ve výši 1/4.

47. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za předžalobní upomínku, neboť na tu nemá dle § 31 odst. 4 OdpŠk nárok.

48. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.