22 C 31/2024
č. j. 22 C 31/2024-235
V PLATNOSTICitované zákony (21)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 226
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 12 § 7 § 8 § 9 § 13 § 14
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 3 § 5 § 7 § 8
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 24 § 212 § 260
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 129 570,21 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 391 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 497 987,59 Kč od 9. 2. 2024 do 4. 4. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 65 391 Kč od 5. 4. 2024 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 64 179,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 720 981,51 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 62 497 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem soudu doručeným dne 14. 2. 2024 domáhal zadostiučinění nemajetkové újmy a náhrady nákladů obhajoby za nezákonné trestní stíhání vedené Krajským soudem v Hradci Králové-pobočka Pardubice sp.zn. 64 T 9/2020, před kterým byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby (dále také jen „posuzované řízení“).
2. Požadovaná částka spočívá v náhradě škody ve výši 518 969 Kč a v zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 700 000 Kč. Co se náhrady škody týká uvedl, že ta spočívá v nákladech obhajoby ve výši 511 739 Kč a žalobcově cestovném ve výši 7 230 Kč. Poskytnuté úkony právní služby specifikoval v bodě II. žaloby. K nemajetkové újmě uvedl, že byl více jak 4 roky pod neustálým tlakem trestního stíhání, hrozby uložení trestněprávní sankce spojené s přímým výkonem trestu odnětí svobody, kdy hrozil trest odnětí svobody v délce 5 – 10 let. Hrozilo mu uložení trestu náhrady škody v řádech milionů korun. Žalobce nebyl nikdy odsouzen. Nebylo pro něj lehké vysvětlovat známým, rodině, svým obchodním partnerům, se kterými dlouhodobě pracuje, že se ničeho nedopustil. Žalobce bydlí v malé obci, kde se velice rychle rozšířily informace o tom, že je trestně stíhán a musel odpovídat na dotazy, proč je trestně stíhán a jak to dopadlo. Újma je prohloubena délkou řízení, které probíhalo od listopadu 2018 do března 2023. Žalobce trpí psychickými problémy spočívající v depresích, poruchách spánku, podrážděnosti, pocitech prázdnoty, beznaděje, křivdy. V průběhu trestního stíhání byl žalobce nešťastný, neměl z ničeho radost, byl nejistý, což se promítlo v osobní a profesní stagnaci. Měl pochybnosti o našem právním státě, kdy byl nevinný člověk stíhán pro trestnou činnost, které se nedopustil. Trestní stíhání zasáhlo i profesní život žalobce. Pracuje jako stavební inženýr s dlouholetou praxí a 20 let jako autorizovaná osoba v oboru pozemních stavby. Ve svém okolí byl považován za osobu profesně způsobilou, odborně zdatnou, bezúhonnou, které lze důvěřovat, neboť jeho závazky vůči ostatním obchodním partnerům byly vždy plněny. Jako jednatel společnosti , právnická osoba, jeho pověst souvisela i s touto společností, jako solidní a solventní. Trestní stíhání pověst žalobce a jeho společnosti poškodily, navíc za okolností, že byl žalobce považován za hlavu organizované skupiny. Postupně subdodavatelé a spolupracovníci ztratili důvěru v žalobce a společnost. Po dobu trestního stíhání se nemohl žalobce ani jeho společnost účastnit výběrových řízení, nemohl vstupovat do veřejných soutěží, pracovat na zakázkách pro státní organizace a nemohl vystupovat v žádných zakázkách založených na dotačních titulech. V průběhu trestního stíhání musel změnit on i jeho společnost bankovní instituci, neboť jejich banka požadovala bezúhonnost. Ze společnosti žalobce odešlo více jak 80 % zaměstnanců, s čímž souvisel pokles tržeb společnosti a tím i pokles výdělků žalobce. To se projevilo i v rodinném rozpočtu. K medializaci trestního stíhání uvedl, že dne 25. 4. 2022 vyšel ve , Anonymizováno, deníku článek, v rámci kterého jsou zveřejněny i fotografie žalobce. V novinách nikdy již nevyšel článek, který byl osvětlil konkrétní rozhodnutí v předmětné kauze a který by poukázal na okolnost, že je žalobce nevinný nebo který by se žalobci omluvil. Tím došlo do zásahu do dobrého jména žalobce, do jeho pověsti a osobní cti. Uvedl, že kdyby státní zástupce správně právně reflektoval výsledky přípravného řízení, nebyl by žalobce postaven před soud, jak konstatoval Vrchní soud. Nárok u žalované byl uplatněn dne 7. 8. 2023. Žalobce se domáhá úroku z prodlení z žalované částky od 9. 2. 2024 do zaplacení.
3. K tvrzení žalované uvedl, že dostatečně specifikoval nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku trestního stíhání. Žalovaná částečně plnila až po uplynutí lhůty 6 měsíců, žaloba tak byla podána důvodně a je problém žalované, že nedokáže rozhodovat o žádostech včas. Uvedl, že všechny úkony právní služby byly realizovány, byly doloženy, žalobcem za ně byla odměna zaplacena a žalobci tak vznikla škoda. Polemika žalované ohledně porad není na místě. K uložení nepodmíněného trestu uvedl, že hrozil trest odnětí svobody v délce 5 – 10 let a zcela jistě by se jednalo o trest nepodmíněný a to i s ohledem na judikaturu trestních soudů. Žádné alternativní tresty v tomto případě nepřipadaly v úvahu a v době trestního stíhání nebyly ani žádné polehčující okolnosti. K délce řízení uvedl, že jeho délka byla zapříčiněna pouze OČTŘ a navíc nelze vycházet z délky řízení až od zahájení trestního stíhání, neboť již v listopadu 2015 byly proti žalobci činěny úkony ze strany Policie ČR. Žalovanou uvedená srovnávací judikatura je odlišná od věci žalobce. Uvedl, že novinový článek je dostupný po zaplacení 1 Kč jako předplatné. K nepřiznání amortizace vozidla žalobce uvedl, že nelze hovořit o tom, že by se žalobce dobrovolně dostavoval na úkony v trestním řízení, když bylo toto řízení nezákonné. Při jednání soudu uvedl, že nesouhlasí s nepřiznáním odměny za nahlédnutí do spisu a pouze přiznání odměny za závěrečné prostudování spisu. Trestní spis byl obsáhlý, bylo nezbytné do spisu nahlédnout opakovaně, spis nafotit, pokud by tak bylo činěno jen v rámci závěrečného prostudování, trvalo by toto několik dní. Dále uvedl, že by mělo být přiznáno cestovné i v případě, že bude shledán úkon právní služby nahlédnutí do spisu jako neúčelný. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 o. s. ř. učiněné při jednání soudu, aby žalobce doplnil skutková tvrzení ohledně nároku na odměnu jeho právního zástupce za úkony vykonané dne 18. 4. 2019, dne 19. 9. 2019, dne 1. 10. 2022 a dne 16. 2. 2023, žalobce uvedl, že jeho právní zástupce se vyšetřovacího úkonu dne 18. 4. 2019 a 19. 9. 2019 účastnil. Uvedl, že dne 25. 4. 2022 - 28. 4. 2022 zaplatil každý den parkovné, neboť se tyto dny konalo hlavní líčení. Stejně tak dne 24. 2. 2023 zaplatil parkovné v Praze a MHD, kdy byl jeho zástupce nahlížet do spisu. Dne 13. 3. 2023 se konalo u Vrchní soudu v Praze veřejné zasedání, právní zástupce tak zaplatil parkovné a MHD. Uvedl, že novinový článek je dostupný po zadání „, Jméno žalobce, podvod“ do google vyhledávače, kdy jsou zveřejněny fotografie s uvedením jména žalobce a to i bez zaplacení požadovaného předplatného.
4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 7. 8. 2023 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Stanoviskem ze dne 28. 3. 2024 konstatovala, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, poskytla žalobci omluvu a poskytla mu na náhradě škody částku 380 622,10 Kč, náhradu za jeho vlastní cestovné částku 1 974,39 Kč a za nemajetkovou újmu mu poskytla zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Na nákladech obhajoby neposkytla odměnu za úkony: 13. 12. 2018 a 17. 12. 2018 - nahlédnutí do spisu (úkon nemá oporu v advokátním tarifu, navíc nebyl učiněn na výzvu OČTŘ a tento úkon nutno přiřadit pod úkon právní služby převzetí a přípravu obhajoby, kdy byla přiznána navýšená odměna za úkon právní služby příprava a převzetí věci dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu), 11. 1. 2019 - výslech svědka , jméno FO, (právní zástupce se k výslechu nedostavil), 18. 4. 2019 - výslech svědka , jméno FO, , neboť tento se nekonal (konal se dne 18. 4. 2018, což bylo před vydáním nezákonného rozhodnutí, navíc byla přiznána odměna za 2 úkony právní služby po 2 300 Kč), 22. 7. 2019 – výslech svědka , jméno FO, (právní zástupce se na výslech nedostavil), 19. 9. 2019 - účast na výslechu svědka , jméno FO, (úkon nebyl ve spise nalezen; byl nalezen pouze ze dne 17. 9. 2019, za což byla odměna přiznána; dále byl nalezen ze dne 10. 10. 2017, což však bylo před vydáním nezákonného rozhodnutí a náhrada tak žalobci nenáleží), 9. 6. 2020 – stížnost proti usnesení o vydání věci a 19. 6. 2020 – zpětvzetí stížnosti (usnesení o zajištění části majetku není nezákonným rozhodnutím, neboť nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale jen z důvodu, že již po zprošťujícím rozhodnutí odpadl důvod; navíc pokud stížnost byla vzata zpět, nejedná se o účelný úkon), 11. 6. 2020, 19. 6. 2020, 16. 7. 2020 a 17. 7. 2020 – nahlédnutí do spisu (úkony nemají oporu v advokátním tarifu, nebyly činěny na výzvu OČTŘ), 13. 10. 2020, 4. 12. 2020, 25. 6. 2021, 22. 12. 2021, 3. 4. 2022, 6. 6. 2022, 19. 9. 2022, 25. 10. 2022, 1. 2. 2023 – porada s klientem (porady jsou s ohledem na judikaturu Ústavního soudu nadbytečné a porada přesahující jednu hodinu je nedůvodná, jejich výstupem nebyl žádný úkon právní služby), 1. 10. 2022 – vyjádření k odvolání státního zástupce (úkon nebyl ve spise dohledán), 16. 2. 2023 – nahlédnutí do spisu (tento byl vykonán ve skutečnosti dne 24. 2. 2023, avšak ani za ten nebyla odměna přiznána s ohledem na již uvedené k ostatním úkonům právní služby spočívající v nahlédnutí do spisu), 21. 3. 2023 – porada s klientem (jde o úkon neúčelný, trestní stíhání bylo již ukončeno). Žalovaná za uvedené úkony nepřiznala ani cestovné a promeškaný čas. Přiznala tak odměnu za 84 úkonů po 2 300 Kč, 1 půlúkon po 1 150 Kč, 85 režijních paušálů a DPH, tj. částku 266 018,50 Kč. Cestovné bylo přiznáno v plné výši, kromě úkonů právní služby, které byly žalovanou sporovány, tj. částka 74 431,60 Kč. Dále nepřiznala promeškaný čas mezi výslechy, neboť ten je konzumován v přiznané odměně, tj. sporné uvedla promeškané časy dne 11. 1. 2019, 18. 4. 2019, 28. 5. 2019, 25. 4. 2022, 26. 4. 2022, 27. 4. 2022, 28. 4. 2022. Dále nepřiznala promeškaný čas za úkony, které sporovala. Přiznala tak na promeškaném čase částku 40 172 Kč. Celkově tak přiznala žalobci částku 380 622,10 Kč. Hotové výdaje právního zástupce žalobce (MHD, parkovné) nebyly doloženy, proto je nepřiznala. K nákladům vynaloženým žalobcem uvedla, že uznala nárok v toliko částce 1 974,39 Kč, kdy nepřiznala amortizaci, neboť to není skutečnou škodou a žalobce, jakožto soukromá osoba, která dobrovolně využila osobní vozidlo k soukromým účelům, nemá na toto nárok. K nemajetkové újmě uvedla, že tu je nezbytné tvrdit a prokazovat. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobce vydáním nezákonného rozhodnutí a omluvila se mu za to. Uvedla, že žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce 5-10 let, přičemž nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody s ohledem na bezúhonnost žalobce. Tato trestná činnost je spojena s běžnou mírou společenského odsouzení. Trestní stíhání trvalo od 19. 11. 2018 – 13. 3. 2023, což nelze považovat za dobu nepřiměřenou, neboť bylo složitější dokazování, bylo nezbytné nechat vypracovat znalecké posudky a vyslechnout množství svědků. K medializaci uvedla, že neodpovídá za práci či způsob prezentace případu médii. Žalobce se mohl domáhat zveřejnění informace o skončení trestního stíhání, příp. se domáhat zveřejnění dodatečné informace přímo vůči vydavateli článků. Dále uvedla, že předložený novinový článek není dostupný všem, nýbrž jen předplatitelům. K dalším dopadům do žalobcova života uvedla, že tyto žalobce ani přes výzvu nijak nedoložil a žalovanou nebyly zjištěny. Po srovnání s obdobnými případy poskytla žalobci částku 50 000 Kč.
5. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu v částce 432 596,49 Kč zpět z důvodu částečného plnění ze strany žalované. Dále vzal žalobce žalobu zpět co do zaplacení náhrady škody ve výši 6 802,30 Kč, s odůvodněním, že k úkonům právní služby dne 11. 1. 2019 a 22. 7. 2019 nedošlo, dále co do zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 650 000 Kč s tím, že na nároku již netrvá. Soud tak řízení usnesením ze dne 2. 10. 2024 a ze dne 27. 11. 2024 zastavil vč. úroku z prodlení z částky 432 596,49 Kč od 5. 4. 2024 do zaplacení.
6. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 129 570,21 Kč s příslušenstvím. Uvedené spočívá v cestovném žalobce ve výši 7 230 Kč za cesty dne 8. 11. 2019, 1. 7. 2019, 25. 4. 2022 – 28. 4. 2022, 28. 6. 2022 – 29. 6. 2022 a ve škodě za obhajné ve výši 121 303 Kč. Nutno dodat, že součet částek nedává uvedených 129 570,21 Kč, což je dáno tím, že součet částek uvedených v tabulce v bodě II. žaloby nedává požadovanou částku 518 969 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z úkonů právní služby, které žalobce právnímu zástupci zaplatil a které žalobce k dotazu soudu specifikoval při jednání soudu, přičemž žalovaná mu tyto nepřiznala, tj. předmětem rozhodování byly nadále úkony právní služby specifikované níže při částkách uvedených v bodě II. žaloby:- 13. 12. 2018 - nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 17. 12. 2018 - nahlédnutí do spisu- 14. 3. 2019 - parkovné ve výši 10 Kč- 18. 4. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 500 Kč- 28. 5. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč- 19. 9. 2019 – účast na výslechu svědka + cestovné , adresa- 8. 11. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč- 9. 6. 2020 – stížnost proti rozhodnutí o vydání věci- 19. 6. 2020 – zpětvzetí stížnosti- 11. 6. 2020 - nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 19. 6. 2020 - nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 16. 7. 2020 – nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 17. 7. 2020 - nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 13. 10. 2020 - porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 4. 12. 2020 porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 25. 6. 2021 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 22. 12. 2021 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 3. 4. 2022 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 25. 4. 2022 – náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč a parkovné ve výši 100 Kč- 26. 4. 2022 – náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč a parkovné ve výši 100 Kč- 27. 4. 2022 – náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč a parkovné ve výši 100 Kč- 28. 4. 2022 – náhrada za promeškaný čas ve výši 300 Kč a parkovné ve výši 100 Kč- 6. 6. 2022 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 28. 6. 2022 - parkovné ve výši 100 Kč- 19. 9. 2022 porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 1. 10. 2022 – vyjádření k odvolání- 25. 10. 2022 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 1. 2. 2023 – porada s klientem + cestovné Brno - , adresa- 24. 2. 2023 – nahlédnutí do spisu + cestovné , adresa- 13. 3. 2023 – parkovné ve výši 50 Kč a MHD ve výši 60 Kč- 21. 3. 2023 - porada s klientem + cestovné Brno – , adresa7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne 7 8. 2023 a ta stanoviskem ze dne 28. 3. 2024 konstatovala, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a vyhověla nároku žalobce co do částky 432 596,49 Kč.
8. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:
9. Usnesením ze dne 19. 11. 2018 o zahájení tr. stíhání , právnická osoba, , , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, a spol. , právnická osoba, , byl žalobce stíhán pro účastenství ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) t.z. k zločinu poškození fin. zájmů EU podle § 260 odst. 2, 4 písm. c) t.z. v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu dle § 212 odst. 2, 6 písm. a) t.z. Stížnost žalobce proti usnesení byla zamítnuta. Dne 9. 9. 2020 podalo Krajské st. zastupitelství v Hradci Králové obžalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Dne 29. 6. 2022 došlo k vyhlášení rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce se obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby. Proti rozhodnutí podali mimo jiné i žalobce a st. zástupce v neprospěch žalobce odvolání. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl dne 13. 3. 2023 sp. zn. 13To 80/2022 tak, že se mimo jiné odvolání žalobce a st. zástupce Krajského st. zastupitelství v Hradci Králové zamítají. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 13. 3. 2023. (nesporná tvrzení účastníků)
10. Dne 22. 11. 2018 od 10:30 do 11:00 (v Brně), dne 18. 12. 2018 od 11:40 do 13:45 (ve , adresa, ), dne 4. 1. 2019 od 9:10 do 10:32 (ve , adresa, ), dne 17. 1. 2019 od 9:35 do 10:53 (ve , adresa, ), dne 1. 2. 2019 od 8:25 do 9:58 (ve , adresa, ), dne 27. 2. 2019 od 8:30 do 10:45 (ve , adresa, ), dne 19. 3. 2019 od 14:00 do 15:40 (ve , adresa, ), dne 16. 4. 2019 od 12:00 do 13:30 (ve , adresa, ), dne 10. 5. 2019 od 12:00 do 13:30 (ve , adresa, ), dne 1. 7. 2019 od 12:00 do 13:10 (ve , adresa, ), dne 25. 7. 2019 od 7:30 do 9:20 (ve , adresa, ), dne 12. 9. 2019 od 9:20 do 11:00 (ve , adresa, ), dne 26. 9. 2019 od 9:15 do 12:15 (ve , adresa, ), dne 6. 11. 2019 od 9:30 do 12:30 (ve , adresa, ), dne 13. 11. 2019 od 10:00 do 12:00 (ve , adresa, ), dne 5. 12. 2019 od 8:10 do 9:48 (ve , adresa, ), dne 14. 1. 2020 od 12:50 do 14:10 (ve , adresa, ), dne 2. 6. 2020 od 13:05 do 14:20 (ve , adresa, ), dne 29. 6. 2020 od 9:30 do 11:20 (ve , adresa, ), dne 27. 7. 2020 od 8:20 do 9.55 (ve , adresa, ), dne 10. 8. 2020 od 8:30 do 10:30 (ve , adresa, ), dne 1. 10. 2020 od 8.00 do 10:00 (ve , adresa, ), dne 13. 10. 2020 od 8.30 do 10:55 (ve , adresa, ), dne 4. 12. 2020 od 12:30 do 14:00 (ve , adresa, ), dne 15. 3. 2021 od 10:00 do 12:15 (ve , adresa, ), dne 25. 6. 2021 od 9:00 do 10:55 (ve , adresa, ), dne 22. 12. 2021 od 7:50 do 9:10 (ve , adresa, ), dne 3. 4. 2022 od 8:00 do 10:00 (ve , adresa, ), dne 24. 4. 2022 od 8:15 do 10:45 (ve , adresa, ), dne 27. 4. 2022 od 7:30 do 9:00 (v , adresa, ), dne 28. 4. 2022 od 7:30 do 9:00 (v , adresa, ), dne 18. 5. 2022 od 10:10 do 12:00 (ve , adresa, ), dne 6. 6. 2022 od 17:00 do 18:05 (ve , adresa, ), dne 28 6. 2022 od 7:30 do 9:00 (v , adresa, ), dne 1. 7. 2022 od 7:30 do 11:00 (ve , adresa, ), dne 19. 9. 2022 od 16:00 do 18:30 (ve , adresa, ), dne 25. 10. 2022 od 14:30 do 16:30 (ve , adresa, ), dne 1. 2. 2023 od 12:00 do 14:00 (ve , adresa, ), dne 7. 3. 2023 od 8:05 do 9:55 (ve , adresa, ), dne 21. 3. 2023 od 7:55 do 9:00 (ve , adresa, ) se konala porada žalobce a právního zástupce. (potvrzení o poradách a rozmluvách na č.l. 105-124 spisu)
11. Dne 7. 8. 2023 byla z účtu č. 43-3396890217/0100 na účet č. 670100-2212090350/6210 zaplacena částka 511 739 Kč. (oznámení o platbě z KB na č.l. 125)
12. Právní zástupce žalobce žalobci fakturoval částku 511 738,89 Kč za poskytnuté právní služby se splatností dne 15. 8. 2023 na č.ú. 670100-2212090350/6210. (faktura č. 20231157 na č.l. 126)13. , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalobce uzavřeli dne 8. 1. 2018 smlouvu o poskytnutí motorového vozidla Mercedes-Benz, RZ , SPZ, na dobu neurčitou, pro užívání vozidla pro soukromé účely a pro vlastní soukromé potřeby žalobce. Soukromé cesty měly být vyúčtovány, nejpozději do 1 roka od uskutečnění cesty. (smlouva o poskytnutí motorového vozidla na č.l. 127-128 spisu).14. , právnická osoba, fakturovala žalobci částku 7 230 Kč dle smlouvy za poskytnutí motorového vozidla Mercedens-Benz DLE 250 D 4MATIC, RZ , SPZ, splatností dne 18. 8. 2023. (faktura č. 23150075 na č.l. 129 spisu)
15. Dne 4. 8. 2023 žalobce uhradil , právnická osoba, částku 7 230 Kč jako úhradu FV č. 23150075. (příjmový doklad ze dne 4. 8. 2023 na č.l. 129rub spisu)16. , právnická osoba, je vlastníkem vozidla vozidlo RZ , SPZ, , TZ Mercedens-Benz, s palivem motorová nafta, se spotřebou paliva 6. (technický průkaz vozidla , Anonymizováno, na č.l. 130-131 spisu).
17. Právní zástupce žalobce je vlastníkem vozidla vozidlo RZ , SPZ, , TZ Volvo, s palivem motorová nafta, se spotřebou paliva 5,8. (technický průkaz vozidla , Anonymizováno, na č.l. 132-133 spisu)
18. Právní zástupce žalobce dne 25. 9. 2022 adresoval Vrchnímu soudu v Praze vyjádření k odvolání státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka Pardubice ze dne 29. 6. 2022, č.j. 64 T 9/2020-4776. Podání doručil Vrchnímu soudu v Praze dne 1. 10. 2022. (vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce ze dne 25. 9. 2022 vč. doručenky na č.l. 189-192 spisu)
19. Dne 25. 4. 2022, 26. 4. 2022, 27. 4. 2022 a 28. 4. 2022 byla uhrazena vždy částka 100 Kč za parkovné v ul. Karla 4, v Pardubicích. (pokladní doklady na č.l. 193 spisu)
20. Dne 24. 2. 2023 nahlédl substitut právního zástupce žalobce do spisu sp.zn. 3 To 80/2022 na Vrchním soudě v Praze od 13:28 do 13:51. (úřední záznam o nahlížení do spisu na č.l. 194 spisu)
21. Dne 13. 3. 2023 byly označeny jízdenky v ceně 2x30 Kč v Praze. (jízdenky na č.l. 195 spisu)
22. Dne 4. 9. 2024 byla uhrazena částka 50 Kč za parkovné v Praze. (parkovací karta na č.l. 196 spisu)
23. Dne 4. 9. 2024 byly označeny jízdenky v ceně 2x40 Kč v Praze. (jízdenky na č.l. 196 spisu)
24. Dne 13. 12. 2018 od 8:30 do 15:30 hodin, dne 17. 12. 2018 od 8:35 do 15:29, dne 11. 6. 2020 od 8:00 do 15:00, dne 19. 6. 2020 od 8:10 do 10:45, dne 16. 7. 2020 od 8:00 do 15:1504, dne 17. 7. 2020 od 8:00 do 11:30 ve , adresa, nahlédl do spisu právní zástupce žalobce, příp. jeho substitut. (záznam o nahlédnutí do spisu na č.l. 200-202rub spisu)
25. Dne 18. 4. 2019 se za přítomnosti právního zástupce žalobce od 9:00 do 9:45 konal výslech svědka , jméno FO, ve , adresa, . (protokol o výslechu svědka na č.l. 203-209 spisu)
26. Dne 17. 9. 2019 se od 9:18 do 10:20 konal za přítomnosti právního zástupce žalobce výslech svědka , jméno FO, ve , adresa, . (protokol o výslechu svědka na č.l. 210-216 spisu)
27. Dne 18. 4. 2019 se ve , adresa, konal výslech svědka , jméno FO, za přítomnosti právního zástupce žalobce od 10:37 do 11:50 hod. (protokol o výslechu svědka na č.l. 217-224 spisu)
28. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH. (osvědčení o registraci na č.l. 137 spisu)
29. Žalobce podáním ze dne 26. 9. 2023 doplnil žádost ze dne 7. 8. 2023 a to k výzvě žalované ze dne 27. 8. 2023, jímž byl vyzván k doplnění žádosti stran nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. (doplnění tvrzení a návrhu ze dne 26. 9. 2023, výzva na doplnění žádosti ze dne 27. 8. 2023)
30. Dne 10. 10. 2017 se od 10:10 do 11:34 hodin za přítomnosti právního zástupce bylo podáno vysvětlení svědka , jméno FO, . Dne 11. 1. 2019 od 8:30 do 10:09 se k výslechu svědka právní zástupce žalobce nedostavil. Ve věci byl vyhlášen rozsudek, proti kterému bylo dne 12. 8. 2022 podáno odvolání stran státního zástupce. Ten současně požádal o lhůtu k doplnění odvolání. Odvolání doplnil dne 24. 8. 2022, které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 2. 9. 2022. Proti rozsudku byla podána odvolání obžalovanými i žalobcem. Dále je ve spise žádost žalobce ze dne 5. 2. 2023. (spis Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 64T 9/2020)
31. Soud z provedených důkazů: uplatnění nároku ze dne 7. 8. 2023, potvrzení příjmu podání ze dne 9. 8. 2023, stanovisko žalované ze dne 28. 3. 2024 nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť mezi účastníky zjištěné skutečnosti nebyly sporné. Soud neprovedl důkaz odůvodnění stížnosti ze dne 4. 1. 2019 vč. doručenky na č.l. 9-14 spisu, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 29. 6. 2022, č.j. 64 T 9/2020-4776 na č.l. 15-55 spisu, usnesení ze dne 19. 11. 2018 na č.l. 56-66 spisu, usnesení státního zástupce ze dne 6. 2. 2019 na č.l. 67-72 spisu, neboť prokazované skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Soud dále pro konečné rozhodnutí relevantní skutečnosti nezjistil z provedených důkazů: článek na č.l. 134-135 spisu, neboť tyto měly prokazovat míru zásahu trestního stíhání do života žalobce a výši odškodnění, nicméně tento nárok byl v průběhu řízení vzat zpět (částečně pro plnění ze strany žalované, částečně z důvodu, že na tomto žalobce již netrval). Ze stejného důvodu soud neprovedl další navržené důkazy (výslech , jméno FO, , , jméno FO, , adresa, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , adresa, , jméno FO, a žalobce). Konečně soud neprovedl ani důkaz rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2023, sp.zn. 3 To 80/2022, neboť byl navržen k prokázání nesporných tvrzení účastníků a dále k prokázání skutečností ohledně zahájení a vedení trestního stíhání, což by byly skutečnosti podstatné v případě rozhodování o výši zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, v tomto nároku však bylo řízení zastaveno. Dále soud pro nadbytečnost neprovedl výslech, resp. dotaz na kapitána , jméno FO, a návštěvní knihy Policie ČR. Dále soud neprovedl dokazování směrem k časovým údajům při konání jednotlivých úkonů právní služby, neboť tak jak byly specifikovány v bodě II. žaloby, tak je žalovaná učinila nespornými. Jednalo by se tak o dokazování nadbytečné.
32. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.
33. Po právní stránce posoudil soud věc takto:
34. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
35. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
36. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).
37. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
38. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
39. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
40. Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
41. Soud předmětnou věc posuzoval po právní stránce podle § 5 písm. a), b), § 8 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku nezákonného rozhodnutí. Žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).
42. Předně soud konstatuje, že s ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodoval toliko o nároku žalobce na nahrazení škody způsobené mu nezákonným trestním stíháním spočívajících v nákladech obhajoby a jeho cestovném dle bodu 6 odůvodnění rozsudku. Ve zbytku (částečně náhrada škody a zadostiučinění nemajetkové újmy) bylo řízení zastaveno. Soud se tedy nezabýval námitkami žalobce a žalované vztahujícími se k zadostiučinění nemajetkové újmy.
43. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu (nezákonné rozhodnutí); vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou.
44. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 11. 2018, kdy žalobce byl následně zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby, a to rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka Pardubice ze dne 29. 6. 2022, č.j. 64 T 9/2020-4776, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2023, sp.zn. 13 To 80/2022, (v právní moci dne 13. 3. 2023).
45. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobci vznikla škoda spočívající v nákladech na obhájce, a to v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce, resp. nezákonným rozhodnutím.
46. Soud žalobci vyhověl co do nároku na náhradu škody za právní úkon vykonaný dne:- 13. 12. 2018 a 17. 12. 2018 - nahlédnutí do spisuŽalobce prokázal, že k úkonu právní služby došlo a to dne 13. 12. 2018 od 8:30 do 15:30 a dne 17. 12. 2018 od 8:35 do 15:
29. Pokud jde o účelnost, soud konstatuje, že bylo prokázáno, že trestní věc byla složitá, bylo obviněno několik osob, vč. právnické osoby, z několika trestných činů, spis čítal několik tisíc stran, bylo v něm již od počátku značné množství listin, které bylo nezbytné nastudovat a nafotit. Dle soudu by nebylo spravedlivé nepřiznat právnímu zástupci odměnu za opakované nahlížení do takto složitého a obsáhlého spisu. To nevylučuje ani ta skutečnost, že za převzetí věci byly přiznány úkony dva, neboť je zcela logické, že právní zástupce žalobce potřeboval větší množství času na seznámení se se spisem. Navíc nelze odhlédnout, že právní zástupce žalobce, potažmo jeho substituti, ve většině případů nahlížení do spisu postupovali účelně a urychleně, kdy spis nafotili a následné podrobné seznámení probíhalo až v kanceláři právního zástupce. Nicméně i takové nafocení spisu je časově náročné. Časová blízkost převzetí věci a nahlédnutí do spisu svědčí o tom, že právní zástupce se musel dostavit k nahlédnutí do spisu opakovaně, neboť během jednoho nahlížení toto nebylo možné. Soud tak přiznal odměnu plně dle požadavku žalobce (2 x 4 600 Kč + 2 x 600 + DPH). K cestovnému viz dále.- 18. 4. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 500 KčTento den se konaly výslechy svědků v časových intervalech 9:00 – 9:45 a 10:37 – 11:50, kdy časové rozpětí výslechů uvedených žalobcem v bodě II. žaloby a přítomnost právního zástupce žalobce na těchto úkonech nebylo mezi účastníky sporné. Judikatura dovodila, že přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon, tedy včítá se do úkonu. Je-li přerušení delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu. (Viz komentář dostupný v ASPI k § 11 odst. 1 písm. e) a g) advokátního tarifu). Žalobci tak náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč (1 x půlhodina).- 28. 5. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 100 KčŽalovaná nesporovala vykonání úkonů v časech uvedených v bodě II. žaloby. K výslechů svědků tak došlo mezi časy 8:59 – 10:02 a 10:55 – 12:
45. Žalobci tak náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč (1 x půlhodina).- 8. 11. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 100 KčŽalovaná nesporovala vykonání úkonů v časech uvedených v bodě II. žaloby. K výslechů svědků tak došlo mezi časy 8:00 – 10:05 a od 10:
38. Žalobci tak náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč (1 x půlhodina).- 11. 6. 2020 a 19. 6. 2020 a 16. 7. 2020 a 17. 7. 2020 – nahlédnutí do spisuŽalobce prokázal, že úkonu došlo a do spisu právní zástupce nahlédl 11. 6. 2020 v čase 8:00-15:00 hodin a dne 19. 6. 2020 v čase 8:10 – 10:45 hod, 16. 7. 2020 v čase 8:00-15:15 hod a 17. 7. 2020 v čase 8:00-11:30 hod. Co se týká účelnosti, soud i u tohoto nahlédnutí shledal účelnost vykonání úkonu, neboť je dána časová blízkost úkonu závěrečného prostudování spisu, za které žalobci byla náhrada přiznána, kdy soud konstatuje, že jen s těží si lze představit, že by odměna za závěrečné nahlédnutí do spisu byla ve stejné výši (za jeden úkon právní služby), kdyby právní zástupce žalobce do takto obsáhlého spisu nenahlédl těsně před závěrečným nahlédnutím. Lze tak opakované nahlížení do spisu před závěrečným nahlédnutím do spisu shledat jako účelné. Soud tak přiznal žalobci požadovanou odměnu ve výši 4 x 4 600 Kč + 4 x 600 Kč + DPH. K cestovnému viz dále.- 25. 6. 2021 a 22. 12. 2021 – porada s klientemŽalobce prokázal, že k úkonům právní služby došlo. K účelnosti těchto porad soud uvádí, že pokud se žalobce se svým právním zástupcem sešel k poradě jednou za půl roku, i když k žádným úkonům či podáním následně nedošlo, je zcela na místě mu nárok přiznat. Pokud je žalobce trestně stíhán je zcela logické, že o svém trestním stíhání chce mít v průběhu roku pravidelný přehled, o řízení se zajímá, chce být se svým advokátem v kontaktu, je pak zcela na místě, aby za takový úkon dostal jeho advokát zaplaceno. Soud tak přiznal požadovanou odměnu 2 x 2 300 Kč + 2 x 300 Kč + DPH. K cestovnímu viz dále.- 25. 4. 2022, 26. 4. 2022 – náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč a parkovné ve výši 100 KčŽalovaná nesporovala vykonání úkonu v časech uvedených v bodě II. žaloby, dne 25. 4. 2022 od 9:00-11:40, pauza, 12:50-15:00 a dne 26. 4. 2022 od 9:00-11:40, pauza, 12:50-15:
50. Žalobci tak náleží požadovaná náhrada za promeškaný čas ve výši 2 x (2 x 100 Kč). Co se týká parkovného, žalobce prokázal, že právní zástupce toto zaplatil v požadované výši.- 27. 4. 2022 - náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč a parkovné ve výši 100 KčŽalovaná nesporovala vykonání úkonu v časech uvedených v bodě II. žaloby, tj. 9:00-11:30, pauza, 12:30-14:
0. Žalobci tak náleží požadovaná náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč. Co se týká parkovného, žalobce prokázal, že právní zástupce toto zaplatil v požadované výši.- 28. 4. 2022 - náhrada za promeškaný čas ve výši 300 Kč a parkovné ve výši 100 KčŽalovaná nesporovala vykonání úkonu v časech uvedených v bodě II. žaloby, tj. 9:00-11:40, pauza, 12:45-14:
50. Žalobci tak náleží požadovaná náhrada za promeškaný čas ve výši 300 Kč. Co se týká parkovného, žalobce prokázal, že právní zástupce toto zaplatil v požadované výši.- 1. 10. 2022 – vyjádření k odvoláníŽalobce prokázal, že úkon byl vykonán. Úkon byl shledán soudem jako účelný. Žalobci tak náleží požadovaná částka 2 300 Kč + 300 Kč + DPH.- 13. 3. 2023 – náhrada za MHD 60 KčŽalobce prokázal, že zakoupil a využil k jízdě dvě třicetikorunové jízdenky na MHD v Praze.
47. Soud naopak žalobci nepřiznal odměnu za úkony:- 14. 3. 2019 - parkovné 10 KčŽalobce neprokázal ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že by k zaplacení parkovného ve výši 10 Kč došlo.- 18. 4. 2019 – náhrada za promeškaný čas ve výši 400 KčSoud žalobci přiznal náhradu ve výši 100 Kč viz bod 46 odůvodnění rozsudku.- 19. 9. 2019 – účast na výslechu svědkaŽalobce neprokázal ani přes výzvu soudu, že by se výslech konal, resp. u něj byl přítomen právní zástupce žalobce. Navíc sám uvedl při jednání soudu, že šlo zřejmě o administrativní chybu. Soud nepřiznal ani cestovné.- 9. 6. 2020 a 19. 6. 2020 – stížnost o vydání věci a zpětvzetí stížnostiŽalovaná provedení úkonu nesporovala. Soud však shledal úkony neúčelnými, když následně byla stížnost vzata zpět.- 13. 10. 2020, 4. 12. 2020, 3. 4. 2020, 6. 6. 2020, 25. 10. 2022, 1. 2. 2023, 21. 3. 2023 - poradaŽalobce prokázal, že byly porady vykonány, což ostatně ani žalovaná nesporovala, nicméně soud neshledal tyto porady účelnými. Soud v bodě 46 odůvodnění rozsudku vyjevil, které porady a proč považuje za účelné, dle soudu však není na místě přiznávat odměnu za další porady s klientem. K poradě dne 21. 3. 2023 soud pro úplnost dodává, že věc byla již pravomocně skončena, což také svědčí o neúčelnosti porady. Soud nepřiznal u těchto úkonů ani požadované cestovné.- 28. 6. 2022 - parkovné 100 KčŽalobce přes výzvu soudu k uvedenému ničeho nepředložil.- 19. 9. 2022 – poradaŽalobce prokázal, že k poradě došlo, což ostatně ani žalovaná nesporovala. Soud nárok nepřiznal s ohledem na neúčelnost provedeného úkonu, neboť již odměna za jednu poradu po vyhlášení rozsudku byla žalobci poskytnuta (1. 7. 2022). Soud nepřiznal ani cestovné.- 24. 2. 2023 – nahlédnutí do spisuŽalobce prokázal, že k úkonu došlo, nicméně soud jej nepovažuje za účelný, neboť neshledává důvod, aby zástupce nahlédl do spisu po sepsání a podání odvolání. Soud nepřiznal ani parkovné a cestovné.- 13. 3. 2023 – parkovné 50 KčŽalobce ani přes výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázal, že by parkovné v této výši bylo zaplaceno, kdy navrhl důkaz parkovacím lístkem ze září 2024. Dále uvedl, že by mu hledání potvrzení trvalo déle, než je požadovaná částka. Soud jej tak opětovně nevyzýval.
48. Co se týká cestovného, soud přiznal cestovné požadované u úkonů právní služby, které byly soudem přiznány. Jde toliko o cestovné dne 13. 12. 2018, 11. 6. 2020, 19. 6. 2020, 16. 7. 2020, 17. 7. 2020, 25. 6. 2021, 22. 12. 2021. Soud pouze dodává, že nelze souhlasit s žalobcem, že má nárok na cestovné i v případě, že právní úkon nebyl shledán účelným. Výše cestovného byla stanovena dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. (cesta dne 13. 12. 2018), č. 358/2019 Sb. (dne 11. 6. 2020, 19. 6. 2020, 16. 7. 2020 a 17. 7. 2020) a č. 589/2020 Sb. (cesta dne 25. 6. 2021 ve znění k tomuto dni, cesta dne 22. 12. 2021 ve znění k tomuto dni).
49. Za cestu dne 13. 12. 2018 (, adresa, , 2 x 71 km) náleží odměna v požadované výši, kdy soud vycházel z částky 4 Kč/1 km a průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. částky 29,80 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 5,8 l/100 km celkem na této náhradě činí 992,864 Kč (29,80 x 4 : 100 = 1,192; dále 142 x (1,192 + 5,80)) za jednu cestu tam a zpět. Žalobce však požadoval částku 854,80 Kč za cestu a soud mu nemůže přiznat víc.
50. Za cestu dne 11. 6. 2020, 19. 6. 2020, 16. 7. 2020 a 17.7.2020 (, adresa, , 2 x 71 km) soud vycházel z částky 4,20 Kč/1 km a průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 31,80 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 5,8 l/100 km celkem na této náhradě činí 1 013,312 Kč (31,80 x 4,2 : 100 = 1,336; dále 142 x (1,336 + 5,80)) za jednu cestu tam a zpět. Žalobce však chtěl částku 901,90 Kč za cestu a soud mu nemůže přiznat více.
51. Za cestu dne 25. 6. 2021 a 22. 12. 2021 (, adresa, – , adresa, , 162 km tam a zpět) soud vycházel z částky 4,40 Kč/1 km a průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 27,20 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 5,8 l/100 km celkem na této náhradě činí 1 133,50 Kč (27,20 x 4,4: 100 = 1,197; dále 162 x (1,197 + 5,80)) za jednu cestu tam a zpět. Žalobce však chtěl částku 964 Kč za cestu a soud mu nemůže přiznat více.
52. Obhájce strávil na jedné cestě tam a zpět (, adresa, – , adresa, ) celkem 3 hodiny, pročež mu náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 100 Kč á 30 min, tj. 600 Kč. Náleží mu tak náhrada za promeškaný čas na cestě ve výši 4 200 Kč.
53. Soud tak žalobci přiznal obhajné vč. cestovného a promeškaného času částku 50 690 Kč (2 300 Kč za jeden úkon právní služby). DPH z této částky je představovaná částkou 10 645 Kč, tj. celkem 61 335 Kč. Dále soud žalobci přiznal parkovné, příp. náhradu za MHD ve výši 460 Kč. Soud naopak žalobci nevyhověl co do obhajného vč. cestovného a promeškaného času ve výši 49 048,30 Kč, přičemž DPH je představováno částkou 10 300 Kč. Žalobci nebylo vyhověno ani co do parkovného ve výši 160 Kč.
54. Žalobce požaduje za své cestovné za cesty dne 8. 11. 2019 (, adresa, , 52 km tam a zpět, soud vycházel z vyhlášky č. 333/2018 Sb.), 1. 7. 2020 (, adresa, , 52 km tam a zpět, soud vycházel z vyhlášky č. 358/2019 Sb.), 25. – 28. 4. 2022 (, adresa, , 128 km tam a zpět, soud vycházel z vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinného ke dni vykonání cesty) a 28. – 29. 6. 2022 (, adresa, , 128 km tam a zpět, soud vycházel z vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinného ke dni vykonání cesty). Žalobce cesty vykonal vozidlem Mercedes-Benz požadoval žalobce částku 7 230 Kč.
55. Za cestu dne 8. 11. 2019 soud vycházel z průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 33,60 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 6 l/100 km celkem na této náhradě činí 329 Kč (33,60: 100 = 0,336; dále 52 x (0,336 + 6)) za jednu cestu tam a zpět. Žalobce však chtěl částku 317 Kč za cestu a soud mu nemůže přiznat více.
56. Za cestu dne 1. 7. 2020 soud vycházel z průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 31,80 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 6 l/100 km celkem na této náhradě činí 329 Kč (31,80: 100 = 0,318; dále 52 x (0,318 + 6)) za jednu cestu tam a zpět. Žalobce však chtěl částku 317 Kč za cestu a soud mu nemůže přiznat více.
57. Za cesty dne 25. – 28. 4. 2022 soud vycházel z průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 36,10 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 6 l/100 km celkem na této náhradě činí 814 Kč (36,10: 100 = 0,361; dále 128 x (0,361 + 6)) za jednu cestu tam a zpět, tj. za všechny 4 částku 3 256 Kč.
58. Za cesty dne 28. – 29. 6. 2022 soud vycházel z průměrné ceny motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, tj. 47,10 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 6 l/100 km celkem na této náhradě činí 828 Kč (47,10: 100 = 0,410; dále 128 x (0,410 + 6)) za jednu cestu tam a zpět, tj. za obě částku 1 656 Kč.
59. Žalobce namítá, že mu žalovaná nepřiznala amortizaci, přičemž soud uvádí, že s názorem žalované souhlasí a není na místě žalobci přiznat amortizaci. Žalobce sice soudu předložil smlouvu o užití vozidla, nicméně žalobce vozidlo užil jako soukromá osoba, ke svým soukromým účelům (což nebylo v rozporu se smlouvou). Ze smlouvy ani z faktury nevyplývá, že by byl žalobce povinen společnosti , právnická osoba, uhradit amortizaci vozidla, příp. další náklady. Naopak je uvedeno, že ostatní náklady na vozidle nese společnost. Nelze tak shledat, že by v majetkové sféře žalobce vznikla požadovaná škoda. Navíc z faktury ani není zřejmé, za jaké konkrétní období/cesty je částka fakturovaná.
60. Žalobce celkově na svém cestovném požadoval částku 7 230 Kč, žalovaná mu plnila částkou 1 974 Kč. Soud by žalobci přiznal částku 5 570 Kč, proto soud žalobci na jeho cestovném přiznal ještě částku 3 596 Kč (5 570 – 1 974).
61. Co se úroku z prodlení týká, žalovaná v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců žalobci finanční plnění poskytla pouze částečně. Žalobce nárok uplatnil dne 7. 8. 2023, žalovaná mu stanoviskem ze dne 28. 3. 2024 (po uplynutí lhůty 6 měsíců) poskytla konstatování porušení práva a částečné finanční plnění. Plného plnění žalobci však nepřiznala. Žalobci tak náleží požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne 9. 2. 2024 do 4. 4. 2024 z částky 497 987,59 Kč (plnění, které se žalobci dostalo stran žalované 432 596,59 a plnění poskytnuté soudem ve výši 65 391 Kč) a od 5. 4. 2024 do zaplacení z částky 65 391 Kč (částka, která byla přiznána soudem).
62. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v částce 65 391 Kč vč. příslušenství, ve zbytku žalobu důvodnou neshledal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II.
63. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. V řízení byly projednávány 2 nároky žalobce. Při stanovení základu pro výpočet odměny advokáta za úkony vázané na nárok z nemajetkovou újmu je třeba vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tedy z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalobce uplatnil v řízení dva nároky, jednak nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, jednak nárok na odškodnění újmy majetkové, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 a vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Současně soud při stanovení konečného poměru úspěchu a neúspěchu vycházel z dílčích úspěchů účastníků, jak byly v řízení zaznamenány, a to vždy vztažené k počáteční hodnotě předmětu řízení z pohledu tarifní hodnoty.
64. Žalobce měl úspěch co do nemajetkové újmy stanovené tarifní hodnotou 50 000 Kč. Co se náhrady škody týká, měl úspěch co do částky 447 987,49 Kč (65 391 + 382 596,49). Žalobce tak měl úspěch ve výši 87,5 %, neúspěch 12,5 %. Soud mu tak přiznal 75 % z náhrady nákladů řízení.
65. Náklady řízení žalobce ve výši 62 497 Kč představuje 75 % z celkového nároku ve výši 83 329 Kč - zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a odměna jeho advokáta ve výši 67 300 Kč a cestovné ve výši 6 526 Kč a DPH ve výši 5 503 Kč66. Advokát učinil ve věci 3 úkony právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, částečném zpětvzetí dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 568 969 Kč (50 000 + 518 969) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 10 580 Kč (31 740 Kč); spočívající v účasti na jednání soudu dne 4. 9. 2024 (2 úkony) dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 186 372,51 Kč (50 000+136 372,51) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 8 580 Kč (17 160 Kč); spočívající v částečném zpětvzetí žaloby a v účasti na jednání soudu dne 27. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 179 570,21 Kč (50 000+129 570,21) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 8 300 Kč (16 600 Kč). Náklady jsou dále představovány 6 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (1 800 Kč). Dále soud přiznal hotové výdaje právního zástupce žalobce spočívající v cestovních výdajích za cestu k soudu dne 4. 9. 2024 a 27. 11. 2024, při vzdálenosti 416 km (cesta tam a zpět) a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním motorovým vozidlem stanovené podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. vozidlem Volvo částkou 5,60 Kč/1 km a průměrné ceně nafty 38,70 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 5,8 l/100 km celkem na této náhradě činí 3 263 Kč (38,70 x 5,8 : 100 = 2,2446; dále 416 x (2,2446 + 5,6)) za cestu, tj. 6 526 Kč. Právní zástupe je plátcem DPH, soud mu tak přiznal částku 5 503 Kč odpovídající 21% DPH z 73 826 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.
67. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť tento nebyl shledán jako účelný a žalobce měl všechna tvrzení uvést v žalobě, a nikoliv k výzvě soudu.
68. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.