22 C 69/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem ulice č. p. číslo , PSČ obec zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa jednající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 102 000 Kč, o 23 000 Kč a 3 700 Kč, to vše s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč do 15 dnů právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se žalobou, kterou v průběhu řízení doplnila a změnila, domáhala náhrady škody na jejím vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], (dále jen„ vozidlo“), způsobené nezákonnou výzvou Policie ČR ze dne [datum] v rámci trestního řízení později vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], (dále jen„ výzva“). Výzva, aby uživatel vozidla [jméno] [příjmení], otec žalobkyně, (dále jen„ uživatel“), vydal vozidlo pro účely trestního řízení, byla nezákonná, protože pro ni nebyly důvody. Fakticky se jednalo o nezákonné rozhodnutí s ohledem na výsledek trestního řízení proti uživateli, který byl obžaloby zproštěn. Vozidlo sice nebylo odňato, avšak uživatel se vydání vozidla zdráhal. Vozidlo se nemělo vůbec dostat do dispozice Policie ČR. Výzvou policie vznikly na vozidle následující škody: a) škoda ve výši 102 000 Kč s příslušenstvím představující nutné náklady na znovuuvedení vozidla do provozu, když vozidlo bylo dva roky odstaveno; b) škoda ve výši 23 000 Kč s příslušenstvím představující pokles obvyklé ceny vozidla v období od [datum], kdy bylo vozidlo vydáno, ke dni [datum], kdy žalobkyně prostřednictvím uživatele vozidlo převzala. Žalobkyně v tomto období nemohla s vozidlem jakkoliv disponovat; c) škoda ve výši 3 700 Kč s příslušenstvím jako náklady na vypracování znaleckého posudku [číslo] který určil výši škody. Tuto částku by žalobkyně běžně nepřišla, pokud by vozidlo nebylo policii vydáno.

2. Žalobkyně se domáhala příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z žalovaných částky od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná žalobu neuznala a namítla absenci odpovědnostního titulu, když v postupu policie neshledala nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí, které by jako pravomocné bylo pro nezákonnost zrušeno. Žalovaná uvedla k náhradě škody 102 000 Kč spočívající v nutných opravách po dvouletém odstavení, že k opotřebení vozidla dochází v důsledku plynutí času. Pokles obvyklé ceny v rozsahu 23 000 Kč v důsledku plynutí času také nelze považovat za škodu, neboť k ní dochází bez ohledu na postup státu. Ani náklady na znalecký posudek ve výši 3 700 Kč nejsou v příčinné souvislosti s namítanou výzvou.

4. Soud ve stručnosti shrnuje průběh řízení, v rámci kterého byla žalobkyně vyzvána usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k odstranění vad žaloby, aby vylíčila, s čím konkrétně spojuje vznik žalovaných škod a z jakých důvodů, a jakou částku proto požaduje. Žalobkyně vady žaloby odstranila podáním ze dne [datum], kterým uvedla, čeho se domáhá, nároky skutkově individualizovala, aby je bylo možné právně kvalifikovat, nebyly tak splněny podmínky pro odmítnutí žaloby. Žalobkyně k částce 102 000 Kč původně uváděla, že ji požaduje, protože stát se o vozidlo v průběhu trestního řízení nestaral, jak je nutné a obvyklé. Při jednání dne [datum] žalobkyně začala nově tvrdit, že všechnu žalovanou škodu s příslušenstvím žádá proto, že výzva byla nezákonná a vozidlo se vůbec nemělo dostat do dispozice policie. Soud při jednání usnesením ze dne [datum] připustil změnu žaloby, kterou žalobkyně počala tvrdit, že náhrady žalovaných škod s příslušenstvím ji způsobila již samotná výzva, pro kterou nebyly splněny podmínky. Předmět řízení tak byl postaven najisto. Soud připomíná, že o změnu žaloby (§ 95 o. s. ř.) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě (viz např. NS 21 Cdo 2502/2000). <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 6. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili, že k předběžnému uplatnění náhrad škod došlo dne [datum] u žalované. Oba účastníci shodně vylíčili, že vozidlo bylo dobrovolně vydáno dne [datum] (viz žaloba ze dne [datum]), o vozidle bylo v průběhu trestního řízení žádáno a vydáno bylo dne [datum] v [obec]. 7. [příjmení] zůstaly, zda je žalobkyně vlastníkem vozidla, zda žalobkyni náleží náhrada škody 102 000 Kč z důvodu odstavení vozidla pro nezákonnou výzvu, a zda by žalobkyně musela vynaložit nutně na opravu vozidla a jeho znovuuvedení do provozu právě částku 102 000 Kč, zda žalovaná odpovídá za pokles obvyklé ceny vozidla v čase od [datum] do [datum], a zda se jednalo o pokles v rozsahu 23 000 Kč, zda je náhrada škody ve výši 3 700 Kč za znalecký posudek v příčinné souvislosti se zajištěním vozidla a jeho poškozením. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 8. Soud vzal ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a následující zjištění. [příjmení] vozidla byl a je uživatel nikoli žalobkyně, výzva policie k vydání vozidla učiněná dne [datum] nebyla nezákonná, na znovuuvedení vozidla do provozu by bylo nutné vynaložit částku 102 000 Kč, pokles obvyklé ceny vozidla v čase od [datum] do [datum] v rozsahu 23 000 Kč je v příčinné souvislosti pouze s plynutím času a náhrada škody v rozsahu 3 700 Kč není v příčinné souvislosti s nezákonnou výzvou, jedná se o náklady tohoto řízení. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

9. Soud měl k dispozici listinné důkazy.

10. Z protokolu o vydání věci ze dne [datum] soud zjistil, že na příkaz policie ze dne [datum] uživatel vydal dobrovolně vozidlo, což stvrdil svým podpisem na protokol o vydání věci se stvrzením, že protokol souhlasí, nežádá oprav, je správný a úplný v čase [údaj o čase] hodin.

11. Z protokolu o převzetí vozidla soud zjistil, že dne [datum] bylo vozidlo uloženo do centrálního skladu. Vozidlo bylo převzato jako nepoškozené se znečištěným interiérem.

12. Žalobkyně žádala policii o vrácení vozidla dne [datum] (viz žádost z téhož dne). Žalobkyně byla informována o tom, že je vozidlo znalecky zkoumáno a není možné jeho vrácení (viz odpověď policie ze dne [datum]).

13. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne [datum] soud zjistil, že uživatel požádal o vrácení vozidla, popřel, že by se dopustil trestné činnosti.

14. Z rozsudku [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že uživatel byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu pro přečin podílnictví, když měl zakoupit od nezjištěné osoby díly z motorového vozidla [anonymizována tři slova] [číslo], vědom si nelegálnosti dílů, které zakoupil bez dokladů, použil identitu havarovaného vozidla zakoupeného dne [datum] za částku 10 000 Kč, vyřezal a navařil části karoserie s [příjmení] vozidla, provedl manipulaci a výměnu výrobních štítků [příjmení] a takto upravené vozidlo skládající se z vraku a dílů z odcizeného vozidla uvedl do provozu.

15. Žalobkyně žádala o vrácení vozidla policii dne [datum], která ji dne [datum] upozornila, že o vrácení je nutné požádat soud. Uživatel dne [datum] požádal o vrácení vozidla, které vydal, čemuž soud vyhověl usnesením ze dne [datum] (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] uživatel požádal o převzetí vozidla v místě jeho vydání dne [datum] (viz žádost ze dne [datum]), přičemž mu bylo sděleno dne [datum], že je nutné vyzvednout vozidlo v depozitu v [obec] a o náhradu nákladů je možné zažádat písemně (viz odpověď na žádost ze dne [datum]).

16. Z plné moci žalobkyně pro uživatele soud zjistil, že pro jednání s úřady a soudy v souvislosti s vozidlem se uživatel vybavil plnou mocí od žalobkyně.

17. Z protokolu o předání vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že vozidlo bylo vráceno uživateli s poznámkou v protokole, že je vozidlo vraceno ve stavu odpovídajícím a při předání se nevyskytly problémy.

18. Z faktury za znalecký posudek [číslo] soud zjistil, že znalec [jméno] [jméno] vyúčtoval žalobkyni částku 3 700 Kč za vypracování znaleckého posudku [číslo].

19. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků u žalované (žádost o náhradu škody ze dne [datum] s dodejkou, akceptační dopis žalované ze dne [datum] a zamítavé stanovisko žalované ze dne [datum]).

20. Soud měl k dispozici znalecký posudek [číslo] ze kterého soud zjistil, že v minulosti havarované a opravené vozidlo (neznačkovými díly) bylo ke dni [datum] prohlédnuto znalcem [jméno] [jméno]. Vozidlo potřebovalo nutně vyměnit motorový olej, filtry oleje, filtry pylu, filtry paliva a vzduchu, vyměnit brzdové kotouče a destičky, vyměnit olej a olej v diferenciálu, zkontrolovat diagnostiku, vyměnit akumulátor, to vše v důsledku dlouhodobého odstavení vozidla. Vozidlo mělo navíc vylomené sání vzduchu, deformovány levé zadní dveře s nutností výměny laku, vozidlo mělo poškozenou vnitřní výbavu - interiér byl značně zaprášený s nutností mokrého čištění, poškozen mechanismus spouštěče pravého zadního okna, chybějící kryt motoru, poškozeno obložení levých předních dveří, a vryp na levých zadních dveřích, prasklá vzpěra síťky deflektoru vzduchu, zlomené a potrhané obložení stropu. Náklady na opravu vozidla dílem způsobené odstavením vozidla po dobu jeho zajištění a dílem způsobené znaleckým zkoumáním (viz trestní spis a výslech znalce) činily 102 000 Kč (vč. DPH). Znalec vzal v potaz, že vozidlo bylo v minulosti havarováno, opotřebováno a bylo předáno policii dne [datum] plně funkční. Soud doplnil znalecký posudek výslechem znalce [jméno] [jméno], který stvrdil své znalecké závěry, a z jehož výslechu soud zjistil, že znalec vyšel z obecné ceny vozidla ke dni 205 000 Kč, na těchto závěrech ničeho neměnila ani skutečnost, že vozidlo bylo havarováno před předním policie opakovaně s přihlédnutím k tomu, že vozidlo bylo opravou i modernizované do nového face-liftového modelu, což zvyšovalo jeho hodnotu oproti původní (tovární) verzi. Toto vozidlo mělo také panoramatickou střechu, což též zvyšovalo jeho hodnotu. Cenu vozidla znalec vyčíslil i s přihlédnutím k systému [anonymizováno] srovnávající historické inzeráty pro [obec] u tohoto typu vozidla. Vozidlo mu uživatel přistavil k obhlédnutí uživatel s informací, že nebylo při předání policie poškozeno, poškozené disky a pneumatiky jako škodu nesouvisející do poškození nezahrnul. Část škody (viz výše) byla způsobena manipulací s vozidlem či demontáží vozidla policií. Oleje je třeba vyměnit, protože auto stálo, neboť chytají vlhkost ze vzduchu, brzdové destičky pak v důsledku stání korodují, neboť nejsou užíváním leštěny a zhoršují se jejich brzdové vlastnosti. Pokles obvyklé ceny vozidla v čase je vyčíslen bez škody ve výši 102 000 Kč. Znalec své závěry stvrdil i s přihlédnutím k informacím z trestního spisu (opakovaná havárie a samoopravy uživatelem) a fotografiím pořízených při předání vozidla policii, kdy byl přítomen v jednací síni při provádění těchto důkazů a fotografie mu byly dány k nahlédnutí. Soud hodnotí výpověď znalce jako převážně věrohodnou a přesvědčivou, znalec odpověděl na otázky stran i soudu. Hodnověrnost snižuje pouze skutečnost, že znalec netrval na vyžádání protokolů a fotek z předání vozidla policii a spokojil se s ujištěním uživatele, že vozidlo bylo nepoškozeno. S ohledem na skutečnost, že protokoly o předání z trestního spisu neobsahují žádné poškození a znalec byl zpětně konfrontován se zjištěními i z trestního spisu, lze shrnout, že znalecký posudek po doplnění výslechem znalce obstál a dá se z něj vycházet při zjištění skutkového stavu.

21. Soud měl k dispozici trestní spis [anonymizována dvě slova] [okres] sp. zn. [spisová značka], ze kterého soud zjistil, že vlastníkem vozidla byl a je uživatel nikoli žalobkyně, na kterou bylo vozidlo pouze formálně evidováno z důvodu insolvence uživatele. Soud má tak trestním spisem za vyvrácené, že by žalobkyně byla vlastníkem vozidla, a proto ji ani jeho poškozením nemohla vzniknout škoda. Pokud jde o průběh trestního řízení a další bližší zjištění učiněná z trestního spisu, soud rozvádí, že se jednalo spojení dvou trestních řízení. [ulice] obvinění uživatele se týkalo krádeže akumulátorů. V této kauze byl dne [datum] podán návrh na obžalobu. Obvinění z podílnictví bylo původně vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Uživatel měl vozidlo jako nepojízdné nakoupit za 10 000 Kč dle kupní smlouvy ze dne [datum] a opravit je kradenými díly z odcizeného vozidla [registrační značka], čímž měl spáchat trestný čin podílnictví. Dne [datum] uživatel uvedl, že je nemajetný. Vozidlo ve skutečnosti užívá on a jeho přítelkyně, a je naoko psané na žalobkyni. Vozidlo je psané na žalobkyni, protože je na uživatele vedena insolvence. Uživatel nakoupil vozidlo od původního (prvního) majitele vozidla společnosti [právnická osoba] na počátku roku [rok] a opravoval ho půl roku. V prosinci [rok] měl s autem nehodu a vozidlo znovu opravoval. Dne [datum] bylo znaleckým zkoumáním zjištěn zásah do identifikačního čísla [příjmení]. Přítelkyně uživatele [jméno] [příjmení] uvedla, že vozidlo si koupil uživatel. Auto nechal napsat na dceru, protože je v insolvenci. Auto užívají oba. Uživatel kupoval automobil po totální bouračce, původní majitel ve vozidle převážel v době nehody mléko a vozidlo strašně zapáchalo, proto jej čistil. K další nehodě došlo v prosinci [rok]. Nešly otevřít dveře, došlo k poškození přední pravé části nárazníku a světel. Škodu pojišťovna odmítla zaplatit. Žalobkyně k věci uvedla, že si vozidlo koupil její otec, který bydlí v [anonymizována dvě slova] [příjmení], zatímco ona v [obec]. Moc často se nestýkají. Otec jí pouze sdělil, že vozidlo napíše na ní, až později se dozvěděla, co to bylo za vozidlo, když přijela na návštěvu. Osobně vozidlo nikdy neřídila, o stavu vozidla ničeho neví. Ona užívá vozidlo [anonymizováno], které je pro změnu napsané na otce. Ve věci vypovídal dne [datum] [jméno] [jméno], svou výpovědí usvědčoval uživatele z přečinu podílnictví ve smyslu obvinění a popsal, že měl kradeným vozidlem opravit vozidlo. Dne [datum] bylo vůči uživateli zahájeno trestní stíhání pro podílnictví. Dne [datum] si otec žalobkyně podal stížnost, kterou dne [datum] odůvodnil. Dne [datum] byla stížnost zamítnuta. Dne [datum] policie zajistila protokoly o technických prohlídkách. Dne [datum] policie vyžádala součinnost pojišťovny, která uvedla, že pojistnou událost uživatele uzavřela bez vyplacení pojistného plnění, neboť zjistila, že identifikátory vozidel vykazují znaky zásahu. Policie zajistila i kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], z které soud zjistil, že uživatel nakoupil havarované vozidlo v kupní smlouvě v písemné podobě je uvedena cena 10 000 Kč a uživatel měl zajistit převod vozidla v registru. Dne [datum] policie zajistila podklady z registru, kdy první vlastník je uvedena společnost [právnická osoba], dalším vlastníkem je uvedena v registru [celé jméno žalobkyně] a jako provozovatel uživatel - [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla zajištěny podklady k nehodě ze dne [datum]. Dne [datum] vyžádána zpráva o průběhu insolvence, kde si uživatel plní oddlužení. Dne [datum] uživatel jako obviněný vypověděl, že vozidlo koupil za 80 000 Kč. Měl je za středně poškozené. Po odstrojení zjistil, že vozidlo je poškozeno více, v podstatě celou přední část. Vozidlo musel dát na rovnací stolici a musel začít vyměňovat i další díly. Vozidlo opravoval z použitých náhradních dílů, které kupoval na inzerát na vrakovišti. Měnil i celou střechu a mnoho dalších dílů. Uživatel uvedl, že též nakoupil další havarované vozidlo z [země] od neznámé osoby. Zásah do [příjmení] neučinil, pouze vyměňoval poškozené díly, které nakupoval různě za obvyklé ceny. Pan [anonymizováno] dle uživatele nevypovídal pravdivě. Vozidlo [registrační značka] řádně zakoupil, na své náklady řádně opravil a chtěl jej užívat. Náklady na opravu činily zhruba 100 000 Kč, v době pořízení byla cena vozidla zhruba 220 000 Kč až 230 000 Kč. Dne [datum] podal uživatel doplňující vysvětlení, kde si vzpomněl na některé prodejce náhradních dílů. Dne [datum] uživatel vydal předmětné vozidlo policii, ačkoliv se tak dříve zdráhal učinit (viz předchozí podání vysvětlení). Dále odmítl vypovídat. Dne [datum] bylo vozidlo ohledáno – bez viditelných poškození karoserie a laku, tomu odpovídá i pořízená fotodokumentace vozidla. Uživatele v té době usvědčovala zejména výpověď svědka [příjmení]. Podezření o zásahů do identifikačních znaků vozidla se následně potvrdilo odborným vyjádřením (viz dále). Dne [datum] provedla policie šetření uživatele se závěrem, že je zde podezření, že zatajuje majetek před insolvenčním správcem. Dne [datum] byl dán souhlas s použitím destrukčních metod zkoumání s ohledem na podezření ze zásahů do identifikátoru vozidla. Dne [datum] bylo vozidlo uloženo do centrálního skladu bez poškození se znečištěným interiérem. Dne [datum] žalobkyně požádala o vrácení vozidla. Dne [datum] policie sdělila, že toto není možné kvůli znaleckému zkoumání. Dne [datum] bylo doručeno odborné vyjádření, které zjistilo zásah do [příjmení] předmětného vozidla, se kterými bylo manipulováno. Dne [datum] bylo podáno odborné vyjádření k ceně jednotlivých částí vozidla. Otec žalobkyně měl [anonymizováno] záznamů v rejstříku trestů. Dne [datum] obhájce uživatele prostudoval trestní spis. Uživatel uvedl, že auto koupil a opravil, požádal, aby mu auto bylo vráceno. Stejně tak obhájce navrhl, aby vozidlo bylo vydáno osobě, která jej vydala. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby, k čemuž došlo dne [datum]. Státní zástupce navrhoval propadnout předmětné vozidlo. Dne [datum] byl vydán trestní příkaz. Dne [datum] podal uživatel odpor. Dne [datum] byla věc uživatele spojena k řízení [spisová značka] a bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Po zrušení rozsudku a vrácení věci krádeže akumulátorů odvolacím soudem byly obě věci ve fázi projednání obžaloby. Dne [datum] byl uživatel vyslechnut k obvinění z krádeže akumulátorů a současně k obvinění z podílnictví. Ve shodě s předchozí výpovědí popřel manipulaci s [příjmení], uvedl, že vozidlo nakoupil bourané a postupně jej opravoval. Uživatel uvedl, že auto je fakticky jeho. Vozidlo bylo na expertíze a všude jsou výrobní čísla, jak auto opravoval, zjistil, že je poškozené, čím dál více. Uživatel uvedl, že auto se tenkrát prodávalo za 250 000 Kč a on, že jej bez započtení prací dal zhruba za 180 000 Kč. Auto původně stálo 80 000 Kč a náhradní díly zhruba 100 000 Kč. Auto z [země] koupil za 50 000 Kč až 60 000 Kč Pan [anonymizováno] si vymýšlel, protože na něj podal trestní oznámení. S vozidlem jezdil hlavně uživatel a občas jeho přítelkyně. Napsané je na dceru, ale fakticky je jeho. Při hlavním líčení vypovídala žalobkyně, která uvedla, že k předmětném k předmětnému vozidlu žádný vztah nemá, pouze jí otec požádal, zda by jej mohl napsat na ní, neví, z jakého důvodu. Asi podepsala nějakou smlouvu, ale nevzpomíná si, je to už delší dobu. Půjčky si nebrala, ale na ní si někdo vzal půjčku, byla to již delší doba, bylo to zhruba ve stejnou dobu, kdy na ni bylo přepsáno vozidlo. Neví, proč je na ni napsaná půjčka, byli to zařizovat s otcem, který se o to stará. S otcem nebydlela v té době zhruba již [anonymizováno] let, občas jej navštěvuje. Při hlavním líčení byly provedeny listinné důkazy, odročeno na [datum]. Dne [datum] navrhl uživatel doplnit dokazování ve vztahu k obvinění z krádeže akumulátorů součinností, která byla vyžádána dne [datum]. Dne [datum] pokračováno v hlavním líčení výslechem svědka [příjmení] a Váňi. Hlavní líčení odročeno na [datum], čtena výpověď svědka [příjmení] a po závěrečných návrzích byl uživatel zproštěn obou obvinění podle § 226 písm. b) tr. řádu. Obě strany se vzdaly práva na odvolání. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] požádal uživatel o vrácení vozidla, čemuž bylo vyhověno dne [datum] s odůvodněním, že po pravomocném zproštění obvinění, není možné uvažovat o propadnutí či zabrání věci, a proto bude vozidlo vydáno obviněnému, který jej vydal. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

22. Pokud jde o hodnocení dokazování trestním spisem to je podstatné pro zjištění, zda je žalobkyně vlastníkem vozidla. Soud dospěl k opačnému závěru. Na mnoha místech trestního spisu vypověděl uživatel, že vlastníkem vozidla jen on sám. Vozidlo sám koupil, opravil, užíval, což potvrdila nejen jeho přítelkyně ale též samotná žalobkyně. Vlastnictví věci neudává výpis z registru vozidel. Ten má pouze informační význam. V rámci trestního spisu bylo podrobně zmapováno, že vozidlo koupil od původního majitele jen uživatel a ten rovněž vykonával panství nad vozidlem, jež se projevuje zejména tím, že měl věc (vozidlo) u sebe a užíval je. Žalobkyně uvedla, že pohnutky uživatele, proč vozidlo bylo evidováno na ní, jí nebyly zřejmé, sám uživatel a jeho přítelkyně však shodně uvedli, že se tak dělo z důvodu probíhající insolvence uživatele. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla, nepřísluší jí právo na náhradu škody za jeho poškození. Dalším podstatným zjištěním učiněným z trestního spisu je zadokumentování stavu vozidla při předání vozidla dne [datum], kdy podle fotografií policie i protokolu o ohledání vozidla je vozidlo bez poškození, což je v kontrastu s fotografiemi pořízenými po vrácení vozidla a znaleckým zkoumáním, kterému soud dal přednost před nevěrohodnou zmínkou v protokole o vrácení vozidla, že vozidlo bylo vráceno ve stavu odpovídajícím a bez problémů. Za prvé je toto sdělení značně nevypovídající, neboť není řečeno, čemu má stav vozidla odpovídat, když z trestního spisu je i zjištěno, že bylo vozidlo znalecky zkoumáno i za použití destruktivních metod. Zadruhé samotná nic nevypovídající zmínka dává tušit, že zde byly důvody (v protokolu přímo neuvedené), pro které měl pisatel protokolu nutkání tuto informaci do protokolu vepsat. Konečně posledním podstatným zjištěním z trestního spisu je závěr, že výzva k vydání vozidla učiněná ze strany policie byla správná a odůvodněná. Uživatele usvědčovala ve smyslu obvinění z podílnictví nejen zjištění pojišťovny ale také obhajoba uživatele, který tvrdil, že předmětné vozidlo nakoupil fakticky za jinou cenu, než bylo uvedeno v písemné smlouvě a také tvrzením, že další havarované vozidlo nakoupil jako havarované od neznámé osoby z [země]. Postup, kdy někdo nakupuje vozidlo bez zjištění údajů osobě prodávající, lze označit za zvláštní a podezřelý. Podezření policie, že s identifikačními znaky bylo manipulováno byl následně podpořeno výpovědí [příjmení] a odborným vyjádřením. Pokud tedy policie vyzvala uživatele, aby vozidlo vydal, stalo se tak zákonně, neboť se jednalo o věc důležitou pro zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení. V rozhodné době ([datum]) proti vydání věci ostatně ničeho nenamítal ani sám uživatel, který se možnosti přezkoumání správnosti postupu policie v rámci trestního řízení (odmítnutím vydání), dobrovolně vzdal.

23. Ze souboru fotografií pořízených uživatelem ke dni [datum] založených elektronicky při jednání soud zjistil, že interiér vozidla byl po jeho předání uživateli znečištěný a zaprášený, interiér vozidla byl poškozen (vytržený síťka a demontované světlo v interiéru na střeše), což je v rozporu se stavem vozidla při jeho předání policii. Soud vzal za zjištěné poškození v souladu se znaleckým posudkem, neboť toto odpovídá i zjištěním z trestního spisu, kdy při znaleckém zkoumání byly použity destruktivní metody, čemuž odpovídá část poškození vozidla a v průběhu zajištění vozidla bylo i zaprotokolováno znečištění interiéru.

24. Soud neprováděl další dokazování pro nadbytečnost, neboť stav vozidla i jeho poškození jsou dostatečně zjištěny z trestního spisu, fotografiemi a znaleckým zkoumáním. Dokazování by bylo nadbytečné také ohledem na to, že žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla a soud nezjistil nezákonnost či nesprávnost výzvy policie učiněné dne [datum]. Soud proto neprovedl důkaz výslechem uživatele ke zjištění přesného stavu vozidla při jeho vydání a vrácení. Skutečnost, zda se vozidlo skládá z kradených částí či nikoliv není předmětem tohoto řízení. Dále neprovedl navržené výslechy policistů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pracovníka skladu [jméno] [příjmení] a technika Bc. [jméno] [příjmení] ke zjištění stavu vozidla, když tento je dostatečně zjištěn samotnými protokoly o převzetí, ohledání a stavem vozidla zdokumentovaným i znalecky krátce po jeho vydání uživateli. <b>Skutkový závěr</b> 25. Soud má za vyvrácené, že by žalobkyně byla vlastníkem vozidla, když tímto byl a je uživatel, nemohlo tak dojít ke snížení majetku žalobkyně. Soud má dále za vyvrácené, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nesprávném vydání výzvy k vydání vozidla ze dne [datum], které se uživatel téhož dne dobrovolně podrobil, když se jednalo o věc důležitou pro zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení. Podezření o tom, že vozidlo uživatele bylo opraveno za pomocí dílů z kradeného vozidla, podpořila v rozhodné době ([datum]) nejen zjištění pojišťovny, ale také obhajoba uživatele. Ten tvrdil, že pořizovací cena v kupní smlouvě vozidla byla jiná než zde uvedená a další vozidlo, z kterého měly pocházet díly určené na opravu, pořídil jako havarované od neznámé osoby z [země]. Konečně má soud za zjištěné, že oproti stavu ke dni [datum] bylo vozidlo při dlouholetém odstavení a znaleckým zkoumáním s použitím destruktivních metod poškozeno v rozsahu 102 000 Kč. Pokles ceny vozidla v čase v rozsahu 23 000 Kč a náklady na znalecký posudek v rozsahu 3 700 Kč nejsou v příčinné souvislosti s výzvou. <b>Právní posouzení</b> 26. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Vyzvat k předložení nebo vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu nebo na jiný hmotný nosič obsahující obrazový, zvukový nebo datový záznam, jejichž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti. (3) Nikoho nelze nutit, aby předložil nebo vydal věc, jež v době, kdy je požádáno o její předložení nebo vydání, může sloužit jako důkaz proti němu nebo proti jeho osobě blízké; tím nejsou dotčena ustanovení o odnětí věci, domovní prohlídce, prohlídce jiných prostor a pozemků a osobní prohlídce. (4) Je-li to potřebné pro účely zabránění zmaření propadnutí nebo zabrání věci, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 vydá příkaz, že osoba, jíž byla věc zajištěna, nesmí po dobu zajištění takovou věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. O tom je třeba tuto osobu poučit. (5) Osobě, která předložila nebo vydala věc, jež může sloužit pro důkazní účely, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu; věc v nich musí být dostatečně přesně popsána, tak, aby bylo možné určit její totožnost. (6) Orgán činný v trestním řízení, kterému byla vydána věc, jež může sloužit pro důkazní účely, ji převezme do úschovy. (7) Osoba, které byla věc zajištěna, má právo kdykoli žádat o vrácení takové věci. O takové žádosti musí orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

29. Podle § 79 odst. 1 trestního řádu nebyla-li věc, která může sloužit pro důkazní účely, na vyzvání předložena nebo vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

30. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel.

31. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

32. Podle § 554 občanského zákoníku k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

33. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu, výkonu ochranného opatření zabrání části majetku nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen„ majetek“).

34. Podle § 8 odst. 1 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil. Podle odst. 3 citovaného ustanovení nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

35. Podle § 10 odst. 1 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména, odst. 2 movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.

36. V pravomoci soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního“ (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2004, sp.zn. 30 Cdo 1526/2004, a ze dne 31.10. 2005, sp.zn. 30 Cdo 57/2005).

37. Příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být tvrzena a prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována (viz NS 23 Cdo 1583/2010).

38. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem podle OdpŠk je založena při současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána. <b>39. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení škod za nesprávný úřední postup spočívající ve výzvě policie k vydání věci (vozidla), pro kterou dle tvrzení žalobkyně nebyly splněny zákonné podmínky.</b> 40. Soud není vázán nesprávným právním názorem žalobkyně, že výzvu je nutno považovat za nezákonné rozhodnutí. Tomu tak není, neboť výzva je udělena bez toho, aby bylo činěno rozhodnutí. Teprve v případě, že držitel věci nesouhlasí s vydáním věci, je vydáváno rozhodnutí, proti kterému je přípustná stížnost. O takový případ se však v dané věci nejedná, neboť k výzvě policie uživatel věc vydal. Odpovědnost státu tak může nastat pouze v případě, že by samotná výzva policie k vydání věci byla nezákonná.

41. V řízení bylo mezi žalovanou a žalobkyní nesporné, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

42. Nesprávný úřední postup není v zákoně č. 82/1998 Sb. (kromě § 13 odst. 1 věty druhé a třetí citovaného zákona) nijak definován, obecně se jím v soudní praxi rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 63 s.). Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99). Správnost úředního postupu je nutno poměřovat nejen porušením výslovných pravidel předepsaných právními normami, ale i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje.

43. V obecné rovině lze výzvu k vydání věci v trestním řízení podle § 78 trestního řádu považovat za úkon přispívající k naplnění veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování zákonných limitů, neboť sebou nese riziko omezení základních práv a svobod jednotlivce. K řádnému a zákonné výzvě k vydání věci tak v zásadě může dojít tehdy, jsou-li naplněny podmínky – jedná se tedy o věc, která může sloužit pro důkazní účely a je jí nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení.

44. V daném případě obě podmínky byly u vozidla naplněny, ohledání vozidla mohlo sloužit pro důkazní účely a podezření, že bylo vozidlo opraveno z kradených dílů a bylo zasaženo do identifikačních znaků vozidla dané šetřením pojišťovny, nevyvrátil ani uživatel, který opravu vozidla při výslechu potvrdil s tím, že další havarované vozidlo z [země] měl nakoupit od neznámé osoby a samotné opravované vozidlo měl nakoupit za jinou cenu, než uváděla písemná kupní smlouva. Vydání vozidla pro účely trestního řízení a odborného [anonymizováno] lze označit i za nutné, neboť bez takového ohledání nešlo učinit závěr o původu dílů, jejich užití na vozidle, a zda došlo k zásahům do identifikačních znaků, což následně odborné vyjádření potvrdilo. To nemění ničeho na tom, že po provedení důkazů, mezi které patřily i tzv.„ nestálé důkazy“ v podobě svědeckých výpovědí, ze kterých lze vyzdvihnout např. usvědčující výpověď svědka [příjmení], aniž by soud činil jakýkoli závěr o její pravdivosti), byl uživatel zproštěn obvinění. Zproštění obvinění nezakládá bez dalšího vadnost výzvy k vydání věci, která samotnému usnesení o zahájení trestního stíhání předcházela. V případě, že výzva byla učiněna bez splnění podmínek pro její udělení, jedná se o nesprávný úřední postup bez ohledu na výsledek trestního stíhání a naopak byla-li udělena oprávněně, nelze zpětně dovozovat její nesprávnost při zproštění na základě dalšího dokazování.

45. Správnost výzvy soud hodnotí z hlediska způsobu jejího provedení a účelu, k jehož dosažení postup policie směřoval. Tímto účelem bylo prověření skutečností nasvědčujících tomu, že došlo k trestné činnosti spojené s krádeží automobilu a jejich dalšího překupu. Nelze tak dospět k závěru, že by orgány činné v trestním řízení pochybily, pokud učinili výzvu na uživatele k vydání věci.

46. Soud v této souvislosti připomíná, že dle shora ustálené judikatury soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního. Soud se proto omezil na zjištění zjevné neodůvodněnosti výzvy bez vztahu účelu sledovaného výzvou k vydání vozidla. Policie v daném dle soudu případě dostála požadavkům přiměřenosti a zdrženlivosti s ohledem na cíle provedeného prověřování. Možnost přezkumu podle § 79 odst. 1 trestního řádu zůstala v tomto konkrétním řízení nevyužita. Žalobkyně a uživatel se omezili pouze na žádosti o vrácení vozidla, o kterých bylo v průběhu trestního řízení rozhodováno. K vrácení vozidla mohlo dojít teprve po pravomocném skončení věci, když v daném případě přicházel v úvahu i trest propadnutí věci. K vrácení vozidla pak v přiměřené době od skončení trestního řízení skutečně došlo.

47. Není tak dána základní podmínka pro přiznání škody podle OdpŠk, tedy existence odpovědnostního titulu, zde ve formě nesprávného úředního postupu. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval i dalšími podmínkami odpovědnostmi státu, i když nesplnění jedné z podmínek pro zamítnutí žaloby plně postačuje.

48. Soud shledal absenci vzniku škody na straně žalobkyně (umenšení jejího majetku). Jak je podrobně rozvedeno shora, skutečným majitelem vozidla totiž nebyla žalobkyně, na kterou bylo vozidlo vedeno v registru vozidel pouze naoko (viz § 551 občanského zákoníku ve spojení s § 554 občanského zákoníku), ale uživatel, který se ve shodě s výpovědí žalobkyně a své přítelkyně k vlastnictví vozidla v trestním řízení opakovaně přihlásil. Evidence v registru vozidel má pouze informační povahu (viz § 4 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), v rámci trestního řízení byl zjištěn i právní titul, na základě kterého žalobce vozidlo nabyl (kupní smlouva ze dne [datum] s původním majitelem [právnická osoba]). Není proto splněna ani další podmínka odpovědnosti státu za škodu – vznik škody u žalobkyně.

49. Soud dodává, že ve vztahu k nároku 23 000 Kč jako škodě v poklesu obvyklé ceny navíc absentuje i příčinná souvislost s udělenou výzvou. Jak správně poukázala žalovaná dle ustálené judikatury (NS 30 Cdo 4973/2014 či 30 Cdo 5500/2015) takto konstruovat škodu (rozdíl obvyklých cen v čase) nelze, neboť k takovému snížení ceny dojde bez ohledu na správnost či nesprávnost postupu státu.

50. Příčinná souvislost navíc absentuje i ve vztahu k nákladům na znalecký posudek, neboť tento žalobkyně vynaložila k prosazení svého tvrzeného práva v projednávaném řízení nikoli v důsledku učiněné výzvy policie. Jedná se podle § 137 odst. 1 o. s. ř. typicky o náklad řízení v podobě nákladů na důkaz, který by byl nahrazen při úspěchu ve sporu.

51. Pro úplnost lze dodat, že oproti stavu ke dni [datum] bylo vozidlo navráceno dne [datum] uživateli poškozené a došlo tak k snížení majetku uživatele v rozsahu 102 000 Kč, když v rozporu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení došlo u vozidla k snížení jeho hodnoty dílem v důsledku jeho dlouhodobého odstavení a dílem použití destruktivních metod zkoumání vozidla, aniž by bylo vozidlo uvedeno v předchozí stav. Vozidlo tak podle § 10 odst. 1 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení nebylo zabezpečeno a chráněno před znehodnocením (v daném případě poškozením). Takto tvrzeného nesprávného úředního postupu se žalobkyně po změně žaloby nedomáhala, když veškerou žalovanou škodu spojila a vylíčila v souvislosti s nezákonností uložené výzvy (srov. NS 23 Cdo 1583/2010), která však nebyla nesprávná a nezákonná a škodu žalobkyni v tomto rozsahu nezpůsobila a nemohla způsobit.

52. K argumentaci žalobkyně tak lze shrnout, že bylo provedeným dokazováním vyvráceno, že by byla vlastnicí vozidla. Zproštění obžaloby podle obvinění zahájené dne [datum] nemá na správnost a zákonnost výzvy policie k vydání vozidla ze dne [datum] vliv. Skutečnost, že se uživatel zpočátku zdráhal vozidlo policii přistavit, nemá vliv na jeho rozhodnutí dne [datum] vozidlo vydat dobrovolně. Skutečnost, že nebylo vydáno usnesení o odnětí věci, nemá na rozhodování v projednávané věci vliv, neboť soud posoudil věc po právní stránce z hlediska nesprávného úředního postupu, který nevyžaduje vyčerpání opravných prostředků poškozeným. Po dobu vedení řízení nebylo důvod k vrácení věci, když v úvahu připadalo i propadnutí věci uživateli. Teprve po zproštění obžaloby bylo možné vozidlo vydat, což v dané věci nastalo a zdržení nastalo v důsledku nesprávně adresované výzvy k vrácení vozidla policii ve fázi řízení již před soudem a následné žádosti uživatele, aby mu bylo vozidlo přistaveno, čemuž orgány činné v trestním řízení nebyly povinny vyhovět. Stav vozidla byl v rámci trestního řízení zdokumentován a po vrácení vozidla v krátké lhůtě zhruba dvou týdnů i znalecky zkoumán. Na správu majetku zajištěného pro účely trestního řízení se neužije občanský zákoník ale speciální právní úprava zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Žalobkyni žádná v podobě nemožnosti vozidlo užívat nevznikla, neboť za prvé nebyla skutečným vlastníkem vozidla a za druhé sama uvedla, že vozidlo neužívala, neboť jej pro svou potřebu výlučně užíval pouze uživatel s jeho souhlasem pak i jeho přítelkyně. Lze souhlasit s žalobkyní, že v rozsahu 102 000 Kč je znalecký posudek ve spojení s výslechem znalce dostatečným podkladem pro určení výše škody, avšak pro jejíž přiznání žalobkyni nejsou splněny podmínky.

53. Na základě výše uvedeného soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I., II. III.). <b>Náklady řízení</b> 54. Úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, přípravu na jednání a účast na jednání přesahující dvě hodiny (2x), celkem 4 x 300 Kč, tj. 1 200 Kč (výrok IV.).