22 C 74/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 58 534,30 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 104,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 429,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 429,70 Kč do , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 104,60 Kč od , datum, do , datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 216 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu spotřebitelského úvěru. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“) na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 58 534,30 Kč, kdy tento úvěr byl splatný nejpozději do , datum, , kdy žalovaný do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, (dále jen „účet“). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně, naposledy pak žalobkyní předžalobní výzvou ze dne , datum, . Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy při posuzování byla žalovanému ponechána 10 % rezerva mezi příjmy a výdaji, která se musí alespoň rovnat životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč, přičemž půjčky byly poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu mezi výdaji a příjmy. Dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, kdy na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl při nařízeném jednání dne , datum, , přičemž právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a netrval na své přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil, až byl řádně a včas předvolán, čímž se účastníci vzdali práva na poučení podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Vyhodnocení nutnosti účasti je vždy věcí samotného účastníka, soud nemůže avizovat, zda je v zájmu jedné ze stran se jednání účastnit či nikoliv.

4. Soud na základě předložených listinných důkazů učinil závěr o skutkovém stavu následovně.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že Ferratum bank p. l. c (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč, kdy tento byl sjednán na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek.

6. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalovaný uzavřením smlouvy potvrdil a zaručil, že veškeré údaje a informace v souvislosti s uzavřenou smlouvou byly poskytnuty v dobré víře a ke dni poskytnutí byly úplné, pravdivé, přesné a nezavádějící, dále že, mu byly poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a byly mu náležitě vysvětleny, dále že žalovaný není v úpadu a ani mu není známo, že by na něj byl nebo by měl být podán insolvenční návrh, návrh na výkon rozhodnutí, návrh na nařízení exekuce nebo jiný návrh s obdobnými účinky, dále že, proti žalovanému nebylo zahájeno ani neprobíhá žádné soudní, rozhodčí, správní či jiné řízení, vyšetřování či šetření, jehož výsledek by mohl mít negativní vliv na schopnosti žalovaného řádně a včas plnit své povinnosti ze smlouvy a ani takové řízení nehrozí, dále že, žalovaný neporušil a žádný právní předpis způsobem, který by mohl mít negativní vliv na schopnost žalovaného řádně a včas plnit povinnosti ze smlouvy a dále, že žalovaný nemá vyměřeny žádné nedoplatky nebo penále týkající se daní, pojistného na veřejném zdravotním pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo jiných obdobných plateb.

7. Z listiny s označením Standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dostal předsmluvní informace o poskytnutém úvěru.

8. Z účetní knihy a potvrzení o odchozích platbách bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v částkách 933,20 Kč, 1 935 Kč, 1 300 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč, 4 880 Kč, 6 000 Kč, 56,4 Kč, 10 000 Kč, 5 000 Kč, 5 000 Kč, 2 000 Kč a 3 000 Kč, celkem tedy 44 104,60 Kč.

9. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že celková dlužná částka skládající se z jistiny, úroků a dalších poplatků ke dni vyhotovení faktury činila celkem 58 816,06 Kč se splatností , datum, .

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalovanou pohledávku, která je předmětem tohoto řízení.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to tří dnů.

13. Z listiny s názvem Poslední možnost dohody na úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr ke dni , datum, z důvodu, že žalovaný nesplácel dluh řádně a včas. Dlužná částka ke dni zesplatnění dluhu se skládala z jistiny ve výši 19 752 Kč a příslušenství.

14. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.

15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

16. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ustanovení § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Podle ustanovení § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

24. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

25. Předmětem činnosti původního věřitele (společnost , právnická osoba, ) je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byla žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

26. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, když vycházel pouze z prohlášení žalovaného o tom, že veškeré údaje a informace v souvislosti s uzavřenou smlouvou byly poskytnuty v dobré víře a ke dni poskytnutí byly úplné, pravdivé, přesné a nezavádějící, dále že žalovaný není v úpadku a ani mu není známo, že by na něj byl nebo by měl být podán insolvenční návrh, návrh na výkon rozhodnutí, návrh na nařízení exekuce nebo jiný návrh s obdobnými účinky, dále že, proti žalovanému nebylo zahájeno ani neprobíhá žádné soudní, rozhodčí, správní či jiné řízení, vyšetřování či šetření, jehož výsledek by mohl mít negativní vliv na schopnosti žalovaného řádně a včas plnit své povinnosti ze smlouvy a ani takové řízení nehrozí, dále že, žalovaný neporušil a žádný právní předpis způsobem, který by mohl mít negativní vliv na schopnost žalovaného řádně a včas plnit povinnosti ze smlouvy a dále, že žalovaný nemá vyměřeny žádné nedoplatky nebo penále týkající se daní, pojistného na veřejném zdravotním pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo jiných obdobných plateb (přičemž žádné z těchto údajů nevyplývají z předložených listinných důkazů), aniž tyto údaje jakkoliv ověřovala, když k důkazu nepředložila, že by příjmy a výdaje ověřila z účtu žalovaného, když žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z doložitelných příjmů a výdajů, přičemž tyto příjmy a výdaje nebyly soudu doloženy. Bez ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet. Bez významu je zjištění, že poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného vypočetl z doložených příjmů a výdajů (ovšem ani neuvedené a nedoložené) uvedené žalovaným v žádosti o úvěr (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024). Protože žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procení břemeno důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. K tomu soud uvádí, že žalobkyni vzhledem k její absenci na jednání nemohl vyzvat dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doložení důkazů týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

27. Žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 44 104,60 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh splnil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnosti zaplatit částku 44 104,60 Kč (představující jistinu) a ve zbytku požadované částky (kapitalizované smluvní úroky a další poplatky) soud žalobu zamítl.

28. Co se týče příslušenství v podobě úroků z prodlení, soud nárok na přiznání úroků z prodlení za období od , datum, (den následující po splatnosti poslední faktury) do , datum, zamítl, jelikož smlouva o úvěru byla neplatná, tedy úvěr nemohl být ani fakturován, a tedy se ani žalovaný nemohl dostat do prodlení. Soud však přiznal žalobkyni úroky z prodlení od , datum, (den následující po třídenní lhůtě k zaplacení dlužné částky zaslané žalobkyní žalovanému) do zaplacení podle § 1970 o. z.

29. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 8 216 Kč, přičemž tato částka představuje 50,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu po zaokrouhlení 75,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu po zaokrouhlení 24,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve znění do , datum, a ve znění do , datum, , z tarifní hodnoty ve výši 58 534,30 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění do , datum, , a jedné paušální náhrady výdajů po 450 dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění do , datum, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 430 Kč ve výši 2 400,30 Kč, když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

31. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění. Platební místo bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.