22 C 8/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce narozený dne datum bytem adresa , PSČ obec c) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství o 348 140 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců 348 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Každý žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobci se domáhali zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání vedeného později [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“), které bylo zastaveno z důvodu promlčení trestního stíhání.

2. Žalobci byli ohroženi citelným trestem a na délce řízení se nijak nepodíleli. Žalobců zdůraznili, že nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení není nijak limitován důvody skončení řízení a pro nepřiznání zadostiučinění v penězích musí být výjimečné důvody.

3. Žalovaná se žalobě bránila, že v daném případě bylo řízení nepřiměřené, avšak dostatečnou satisfakcí je konstatování porušení práva s ohledem na složitost řízení a jeho výsledek, kdy nebylo postaveno najisto, zda se trestné činnosti žalobci dopustili či nikoliv.

4. Žalovaná se jednání dobrovolně neúčastnila, proto se vzdala všech poučení dle § 118a o. s. ř. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 5. Nesporným mezi účastníky bylo předběžné uplatnění nároku dne [datum].

6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobcům náleží zadostiučinění za nepřiměřenou délku s ohledem na výsledek trestního stíhání a konstatování porušení práva, zda se jednalo o řízení složité, zda se žalobci podíleli na délce řízení, zda se na délce řízení podílel postup orgánů veřejné moci, a zda bylo pro žalobce řízení významné. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 7. Soud dospěl ve stručnosti k následujícím závěrům. Rozhodná doba, po které byly žalobci v nejistotě trvala od října 2010, kdy jim bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání do června 2022, kdy jim bylo doručeno usnesení [název soudu] o zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení trestního stíhání, ke kterému došlo v průběhu trestního stíhání. S ohledem na výsledek trestního stíhání, okolnosti řízení a konstatování porušení práva žalobců na přiměřenou délku řízení ze strany žalované, žalobcům již další zadostiučinění nenáleží. Posuzované řízení bylo složité. Na délce řízení se výrazně podílel postup orgánů veřejné moci a lehce i okolnosti na straně žalobců. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že trestní stíhání žalobců bylo zahájeno dne [datum]. Žalobci byli obviněni ze spáchání přečinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dle § 403 odst. 1 tr. zákoníku, když byli zadrženi v době volebního mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti s vlajkou s logem rozpuštěné Dělnické strany. Usnesení bylo doručeno dne [datum] žalobcům a), b), žalobkyni c) dne [datum]. Policie zajistila úřední záznamy, fotodokumentaci, v období od listopadu 2020 do ledna 2011 vyslýchala svědky, v prosinci 2010 opatřila znalecký posudek z kriminalistiky a sociálních věd a vyrozuměla žalobce o možnosti prostudovat trestní spis, což učinili dne [datum]. Policií byly zajištěny opisy z rejstříku trestů. Žalobce a) bylo v roce [rok] trest podmíněně zastaveno trestní stíhání za těžké ublížení z nedbalosti. Žalobce b) byl bezúhonný. Žalobkyně c) byla odsouzena k podmíněnému trestu za ublížení na zdraví. Dne [datum] navrhla policie podat obžalobu, k čemuž došlo dne [datum]. Dne [datum] byla vyžádána zpráva probační a mediační služby. Dne [datum] byl vydán trestní příkaz, kterým byli žalobci uznáni vinnými z uvedeného přečinu a odsouzeni k trestu obecně prospěšných prací a propadnutí věci. Žalobci podali odpor. Dne [datum] byl vydán příkaz k zatčení žalobce b), který byl realizován dne [datum], neboť se nepodařilo žalobci doručit trestní příkaz. Dne [datum] soud přibral konzultanta z oblasti sociálních věd, proti kterému podali žalobci námitky podjatosti, Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Téhož dne byli vyslechnuti žalobci a svědci z řad policie. Hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] soud vyhověl námitkám proti osobě znalce. Dne [datum] se konalo líčení s výslechem svědka a provedeny listinné důkazy. Odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], kdy byli žalobci zproštěni obžaloby. Dne [datum] státní zástupce odůvodnil odvolání. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který po vyjádření žalobců dne [datum] rozsudek zrušil s ohledem na neúplnost skutkových zjištění. Spis byl vrácen dne [datum] s pokynem ustanovit znalce, který dne [datum] [název soudu] k dotazu soudu prvního stupně upřesnil. Dne [datum] soud ustanovil znalec z oboru sociálních věd. Dne [datum] podali žalobci námitky proti znalci, ke kterým se znalec dne [datum] vyjádřil a v prosinci 2013 doručil znalecký posudek. Dne [datum] soud námitky proti znalci zamítl. Dne [datum] soud přibral dalšího ad hoc znalce, který doručil posudek dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil líčení na [datum]. Dne [datum] soud zamítl vyžádání znaleckého posudku od jiného znalce. Z opisu evidence bylo zjištěno, že žalobci a, a c) byli odsouzeni dne [datum] za jiný trestný čin projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení s výslechem znalce a věc byla postoupena Magistrátu města Mostu k rozhodnutí o přestupku. Proti usnesení podal státní zástupce stížnost dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen stížnostnímu soudu, který, dne [datum] napadené usnesení zrušil a věc vrátil z důvodu, že údajné jednání žalobců dosáhlo již dostatečné společenské škodlivosti trestného činu. Dne [datum] se k věci vyjádřili žalobci. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], kdy bylo trestní stíhání zastaveno. Dne [datum] podal proti usnesení státní zástupce stížnost. Dne [datum] byla věc předložena stížnostnímu soudu, který dne [datum] napadené usnesení zrušil, neboť jej neshledal věcně správným, když u žalobců absentoval prvek sebereflexe. Za předčasnou označil stížností soud posouzení soudu prvního stupně kvalifikaci podle § 404 tr. zákoníku. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. S ohledem na to, že od posledního hlavního líčení uplynula delší doba, provedl soudce hlavní líčení znovu, vyslechl žalobce a za účelem dalšího dokazování bylo odročeno na [datum], kde soud trestní stíhání zastavil pro promlčení. Dne [datum] podal státní zástupce stížnost. Dne [datum] byl spis předložen stížnostnímu soudu. Dne [datum] bylo napadené usnesení nadřízeným soudem zrušeno a věc byla vrácena, neboť [název soudu] měl nadále závěr o spáchání trestního činu podle § 404 tr. zákoníku a nikoli přísnější trestný čin podle § 403 tr. zákoníku za předčasný. Spis vrácen dne [datum] Hlavní líčení nařízeno na [datum] s prováděním dokazováním rozsudkem [název soudu], odročeno na [datum]. Téhož dne pokračováno v dokazování odročeno na [datum] z důvodu zdravotní kontroly těhotné žalobkyně c), která nesouhlasila s konáním líčení v její nepřítomnosti odročeno na [datum]. Téhož dne prováděno dokazování, které bylo ukončeno s ohledem na nevolnost těhotné žalobkyně c) s žádostí, aby nebylo nařizováno hlavní líčení s ohledem na její porod dalších 8 měsíců. Odročeno na [datum], kdy bylo pokračováno dokazování čtením rozsudku [název soudu], odročeno na [datum], z důvodu dovolené odročeno na [datum]. Žalobce a) pro zdravotní důvody nemohl být přítomen a nesouhlasil s projednáním v nepřítomnosti, s ohledem na jeho zdravotní stav nařízeno až na [datum], kdy byl nadále čten rozsudek [název soudu]. Pokračováno dne [datum] a [datum], kdy bylo čtení rozsudku ukončeno, hlavní líčení nařízena na [datum] a [datum]. Dne [datum] soud vyslechl znalce. Dne [datum] soud vyslechl policisty. Odročeno na [datum], kdy byl vyhlášen odsuzující rozsudek, jehož vyhotovení bylo prodlouženo s ohledem na rozsáhlost věci do [datum]. Dne [datum] se odvolal státní zástupce. Dne [datum] se odvolal žalobci a dne [datum] své dovolání odůvodnili. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne19. 10. 2020 nařídil na den [datum] veřejné zasedání, při kterém zrušil rozsudek pouze ve výroku o trestech, o kterých znovu rozhodl tak, že žalobcům uložil trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na jeden rok. Spis vrácen dne [datum]. Dne [datum] podali žalobci dovolání. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. Dne [datum] namítli žalobci podjatost, která nebyla shledána důvodnou dne [datum]. Dne [datum] usnesením [název soudu] oba rozsudky zrušeny a trestní stíhání žalobců bylo zastaveno, neboť v průběhu trestního stíhání před se před vynesením odsuzujícího rozsudku došlo k promlčení trestního stíhání. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno. Usnesení bylo zástupci obviněných doručeno dne [datum].

9. Ze stanoviska ze dne [datum] soud zjistil, že žalobcům se dostalo zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na přiměřenou délku posuzovaného řízení.

10. Z výzvy ze dne [datum] soud neučinil podstatných zjištění nad rámec nesporných tvrzení.

11. Soud další dokazování neprováděl pro nadbytečnost, když výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žaloby dostačující. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 12. Soud shrnuje, že trestní stíhání pro založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka spočívající v tom, že žalobci drželi v době volebního mítinku [anonymizována čtyři slova] vlajku s logem rozpuštěné [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno v říjnu 2010 a skončilo v červnu 2022, a trvalo tak zhruba 11 let a 9 měsíců. Trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení trestního stíhání, ke kterému došlo v průběhu trestního stíhání, když [název soudu] údajné jednání žalobců kvalifikoval jako projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a nikoli přísnější čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Žalobci nenavrhli pokračovat v trestním stíhání. Žalobci a), a c) měli předchozí trestní zkušenost a v průběhu řízení byli odsouzeni za jiný trestný čin projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Žalobce b) byl bezúhonný. Na délce řízení se zcela zásadně podílel postup orgánů veřejné moci, když rozhodnutí soudu prvního stupně o zproštění, postoupení věci na přestupek, zastavení pro dosažení účelu trestního stíhání a zastavení pro promlčení byla rušena jako věcně nesprávná. Posuzované řízení bylo složité z důvodu projednání na třech stupních soudní soustavy a vykazovalo i skutkovou složitost s ohledem na nutnost znaleckého zkoumání. Na délce řízení se lehce podíleli i žalobci shora uvedenými žádostmi o odročení jednání. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o řízení trestní s ohrožením trestní sazbou až 5 let. Po předběžné uplatnění nároku dne [datum] žalovaná dne [datum] konstatovala porušení práva žalobců na přiměřenou délku řízení. <b>Právní posouzení</b> 13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], Cpjn 206/2010, uveřejněné pod [číslo] 2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

16. Podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný.

17. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení trestní odpovědnosti, které nastalo v průběhu trestního stíhání, může ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk představovat jinou formu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání.

18. Posouzení toho, zda v odškodňovaném řízení šlo o dobu přiměřenou či nikoli, je nutno vždy učinit podle konkrétních okolností každého případu. Délka soudního řízení je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu, tj. soudu, nikoliv žalobce, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Při posuzování přiměřenosti doby řízení soud váží celkový pohled na řízení, přičemž podle dosavadní rozhodovací praxe lze v určité fázi řízení tolerovat i existenci průtahu za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená; naopak v řízení, v němž soud učinil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, je možné konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou.

19. V napadeném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nevydání rozhodnutí v přiměřené době, neboť celkovou délku řízení již nelze omluvit ani jeho složitostí. Průběh napadeného řízení lze sice hodnotit jako plynulý, v řízení nenastaly žádné zásadní prodlevy a jednotlivé úkony na sebe navazovaly. V právním státě však nelze akceptovat čekání na výsledek trestního stíhání více než 10 let, když rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení trestního stíhání byla opakovaně hodnocena jako věcně nesprávná. Věcnou nesprávnost v zásadě nelze považovat za průtah, ale globálním pohledem se posuzované řízení jeví již jako nepřiměřeně dlouhé, o čemž ostatně není ani mezi stranami sporu.

20. Pokud jde o podíl žalobců na řízení jednalo se pouze o lehké zdržení s žádostmi o odročení z objektivních důvodů (zdravotní stav a těhotenství). Tyto objektivní příčiny vznikly na straně žalobců, a proto je nelze klást k tíži státu (narozdíl od nesprávného rozhodování, které bylo zásadním důvodem nepřiměřené délky). Posuzované řízení bylo složitější projednáním na třech stupních soudní soustavy. Opakovanost projednání na dvou stupních není správné zohledňovat, neboť byla vyvolána potřebou opravy rozhodnutí soudu prvního stupně. Řízení má typově zvýšený význam, pod který lze podřadit i ohrožení trestní sazbou až 5 let.

21. Důvodem zamítnutí žaloby jsou východiska shodná s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který s projednávaným případem vykazuje podstatné znaky. V případě [název soudu] trvalo trestní stíhání bezmála 8 let z toho 6 let bylo postiženo nečinností, poškozený měl předchozí trestní zkušenost a v průběhu byl odsouzen za jinou trestnou činnost. V daném případě bylo trestní stíhání delší (bezmála 12 let), avšak v řízení se nevyskytla bezdůvodná nečinnost, jednalo se o řízení složitější ať již procesně (počet stupňů zapojených do rozhodování), tak skutkově – nutnost zadání znaleckého zkoumání nařízené [název soudu], což vyšší délku do značné míry vyrovnává. V případě žalobců a) a c) je shoda s touto rozsudkem ještě vyšší o předchozí trestní zkušenost a odsouzení za jinou trestnou činnost v průběhu posuzovaného trestního stíhání.

22. S ohledem na důsledky zastavení trestního stíhání pro promlčení představuje tento výsledek pro žalobce v daném případě dostatečnou satisfakci za jejich nejistotu ve spojení s kompenzací v podobě konstatování porušení práva na přiměřenou délku, které se jim dostalo v rámci lhůty pro předběžné uplatnění nároku, když je to právě nepřiměřená délka trestního stíhání, která vyústila v benefit zastavení trestního stíhání. Žalobci nevyužili trvání na projednání věci podle § 11 odst. 3 trestního řádu, čímž se vzdali možnosti plné rehabilitace, ačkoliv by jim ani v případě shledání vinnými nemohl být uložen trest (§ 227 trestního řádu). Právě v průběhu trestního stíhání též k promlčení došlo, když po složitějším dokazování dospěl [název soudu] k závěru, že se žalobci nedopustili vážnějšího trestného činu, ale mohli se dopustit činu méně vážného, jehož stíhání bylo promlčeno.

23. K námitkám žalobců, že výsledek posuzovaného řízení není relevantní (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), soud uvádí, že tyto závěry byly aktuální judikaturou korigovány (rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či právě výše zmiňovaný [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K námitce žalobců, že nepřiznání zadostiučinění má být výjimečné, lze dodat, že zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení je právě takovou výjimečnou výjimkou, když [název soudu] k tomu v posledně zmiňovaném rozhodnutí dodává, že„ Konstatování porušení práva ve spojení se zastavením trestního stíhání z důvodu jeho promlčení tak zásadně představuje pro poškozeného způsobilé, účinné a dostatečné zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou délkou trestního stíhání a ještě jinou formu zadostiučinění lze vedle toho poškozenému přiznat, pokud se odškodnění, kterého se mu takto dostalo, s ohledem na konkrétní okolnosti případu nejeví jako dostačující.“ (pozn. podtržení doplněno).

24. Z výše uvedených důvodů soud zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalobci nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 25. Náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 za užití § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal úspěšné žalované. Náklady žalované tvoří hotové výdaje podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč (vyjádření ve věci), kterou soud poměrně rozdělil mezi tři žalobce, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.