22 C 88/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 30 000 Kč za nezákonné rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], doručené žalobci dne [datum]. Žalobce jako veřejný funkcionář byl nezákonným rozhodnutím potrestán za neúplné zveřejnění majetkových poměrů, čímž došlo u žalobce k obavám o pověst a čest, byl narušen soukromý a rodinný život žalobce a pod tíhou rozhodnutí žalobce poskytl oznámení o svém majetku. Veškerou tvrzenou újmu žalobce mělo způsobit právě nezákonné rozhodnutí ze dne [datum]. Při jednání dne [datum] soud připustil rozšíření žaloby o zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaná se žalobě bránila tím, že dostatečnou satisfakcí je konstatování vydání nezákonného rozhodnutí, za které se i žalobci omluvila. Správní orgány byly oprávněny po žalobci požadovat podání oznámení. Způsob vykonávání funkce i postup žalované při zveřejňování oznámení veřejných funkcionářů jsou pro spor irelevantní a oznámení o majetku žalobce podal až po zrušení nezákonného rozhodnutí o uložení pokuty.

3. Účastníci učinili při jednání dne [datum] nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum]. Nebylo sporu o tom, že žalovaná se dne [datum] žalobci za nezákonné rozhodnutí omluvila a konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí. Nesporným bylo i vydání nezákonného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo zrušeno v přezkumném řízení se zastavením řízení o správní žalobě usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], doručené žalobci dne [datum]. Žalobce byl nezákonným rozhodnutím potrestán za neúplné zveřejnění majetkových poměrů jako veřejný funkcionář pokutou ve výši 1 000 Kč a byla mu uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. 4. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí v peněžité podobě, zda nezákonné rozhodnutí nutilo žalobce pod hrozbou dalších sankcí podat oznámení do centrálního registru oznámení, čímž bylo zasahováno do soukromí žalobce, zda žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí byl v nejistotě o svých právech, byla podlomena jeho důvěra v právní řád, zda žalobce a jeho blízcí citlivě nesli, že jeho opravným prostředkům nepřikládaly orgány státní správy přiléhavý význam a nerespektovaly derogační nález [název soudu], čímž došlo k narušení žalobcova rodinného a soukromého života, když ohledně problémů při naplňování pravidel o střetu zájmů se vědělo v obci na obecním úřadu a spolupracovníci i kolegové z okolních obcí se žalobce na to dotazovali. Dále bylo sporné, zda se žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí obával o svou veřejnou pověst, důstojnost a čest a dodržování práva, kterých si jako bezúhonný považoval, zda má být přihlédnuto k tomu, že namísto ocenění a respektu byl žalobce nucen k majetkovému striptýzu, ačkoliv vykonával veřejnou funkci v menší obci nad rámec své pracovní doby podle svých schopností.

5. Soud provedl navržené důkazy: osvědčení o DPH, usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací], dopis ze dne [datum], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], výpis z centrálního registru oznámení žalobce, předběžné uplatnění nároku ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum], avšak z žádného z těchto důkazů soud neučinil žádné skutkové zjištění ohledně vzniku a intenzitě tvrzené nemajetkové újmy žalobce.

6. Po provedeném dokazování byl proto žalobce upozorněn podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že nenavrhl důkazy potřebné k prokázání, že žalobce byl v nejistotě o svých právech, byla podlomena jeho důvěra v právní řád, žalobce a jeho blízcí citlivě nesli, že jeho opravných prostředkům nepřikládaly orgány státní správy přiléhavý význam, čímž došlo k narušení žalobcova rodinného a soukromého života, když ohledně problémů při naplňování pravidel střetu zájmů se vědělo na obecním úřadu a spolupracovníci i kolegové z okolních obcí se jej na to dotazovali, dále neměl soud za prokázané, že se žalobce se obával o svou veřejnou pověst, důstojnost a čest a dodržování práva, kterých si bezúhonný žalobce považoval, a že právě pod tíhou nezákonného rozhodnutí se žalobce podvolil a poskytl oznámení o svých majetkových poměrech, dále neměl soud za prokázané, s jakou intenzitou ke shora uvedeným zásahům došlo. Žalobce byl vyzván k doplnění důkazů při jednání. Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž se vystavuje neúspěchu ve sporu.

7. Žalobce navrhl svůj účastnický výslech, ze kterého soud zjistil, že nezákonné rozhodnutí považoval za ponižující s ohledem na to, že čestně a odpovědně vykonává práci starosty města. Žalobci vadilo, že byl odsouzen za přestupek. Skutečnost, že by měl komukoliv volně na internetu zpřístupnit své majetkové poměry, považoval žalobce i za ohrožující. Žalobce obtěžovalo, že proti němu bylo přestupkové řízení vedeno, což pro něj znamenalo výdaje a čas. Na zasedání zastupitelstva byl od svých kritiků veřejně konfrontován s tím, že nedodržuje zákony, když nepodává majetková přiznání. Tato informace se objevila i na webových stránkách [anonymizováno] Žalobci vadil způsob zveřejňování majetkových přiznání veřejných funkcionářů, a je rád, že se tento způsob změnil. Výpověď žalobce působila převážně věrohodně a přesvědčivě. Žalobci jistě vadilo odsouzení za přestupek, trpěl ale i způsobem zveřejňování, jehož odškodnění se podanou žalobou nedomáhá, a který není v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, což žalobce příliš nerozlišoval, což mírně snižuje vypovídací hodnotu jeho výpovědi. Žalobce rovněž není odškodňován za to, že proti němu bylo zahájeno přestupkové řízení, ale pouze za vydání nezákonného rozhodnutí o pokutě. Žalobce se rovněž nedomáhal vyslovení veřejné omluvy, ač by po ní podle své výpovědi evidentně toužil. Soud má z výpovědi žalobce za prokázané, že žalobce stejně jako každá rozumně uvažující bezúhonná osoba zastávající veřejnou funkci prožíval úkorně pravomocné odsouzení k pokutě 1 000 Kč a 1 000 Kč náhrady nákladů. Zůstalo neprokázáno, že by byla podlomena důvěra v právní řád žalobce, že by žalobce a jeho okolí citlivě nesl, že orgány státní správy nepřikládaly náležitý význam jeho opravnému prostředku, že by se jej na obecním úřadu či kolegové a známí na věc dotazovali, byl narušen jeho soukromí a rodinný život, že by pod tíhou nezákonného rozhodnutí podával oznámení o majetkových poměrech, a že by trpěl vážnými obavami o svou veřejnou pověst, důstojnost a čest a dodržování práva. Tento závěr podporuje i výše pokuty, který byla uložena v symbolické výši 1 000 Kč. <b>8. Nebyly tak prokázány žádné zásadní zásahy do osobnosti žalobce, které by již poskytnutá morální satisfakce od žalované nemohla kompenzovat.</b> 9. Soudu byl z úřední činnosti znám případ projednaný [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kde byl poškozený stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, za který hrozil trest odnětí svobody až tři roky, přičemž trestní stíhání trvalo 1 rok. Soudem nebyly shledány natolik zásadní zásahy, které by odůvodňovaly přiznání finančního zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Jako postačující forma zadostiučinění bylo shledáno konstatování nezákonného rozhodnutí a omluva. V porovnání s případem žalobce je žalobce odškodňován jen za nezákonné rozhodnutí o pokutě, kdežto poškozený byl odškodněn za vážnější zásah v podobě zahájení a pokračování v trestním stíhání. V obou případech odstranění nezákonného rozhodnutí trvalo zhruba jeden rok (u žalobce 1 rok a 1 měsíc). Případ žalobce je vážnější tím, že zastával veřejnou funkci starosty. V případě žalobce soud také neshledal zásadní zásahy do osobnosti. Případ poškozeného, který byl vstaven trestnímu stíhání, se jeví jako vážnější než případ žalobce.

10. Soud neprováděl důkaz výtiskem internetové stránky, neboť by se jednalo o důkaz duplicitní k výslechu žalobce a provedení důkazu brání koncentrace prvního jednání, když žalobci ničeho nebránilo, aby při prvním jednání tento důkaz označil.

11. Lze shrnout, že žalobce neprokázal, že by mu nezákonným rozhodnutím o uložení pokuty 1 000 Kč a náhradou nákladů ve výši 1 000 Kč ve správním řízení za nezveřejnění majetkového přiznání jako veřejného funkcionáře vznikla vážná nemajetkové újma. Prokázanou újmu žalobce lze co do intenzity charakterizovat jako újmu, kterou by pociťovala každá rozumně uvažující bezúhonná osoba zastávající veřejnou funkci. Žalovanou poskytnuté konstatování vydání nezákonného rozhodnutí s omluvou se soudu jeví jako adekvátní. <b>12. Soud posoudil po právní stránce následovně.</b> 13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. Soud posoudil nárok po právní stránce podle § 7 odst. 1 OdpŠk a § 8 odst. 1 OdpŠkza užití § 31a odst. 1, 2 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím za nezákonné rozhodnutí o uložení pokuty v přestupkovém řízení.

17. V řízení bylo nesporné, že došlo k vydání rozhodnutí ze dne [datum], které bylo pravomocné, když k jeho zrušení došlo až v souvislosti s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].

18. Pokud jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nezákonného rozhodnutí, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.

19. V daném případě soud po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že by došlo k vážnému porušení konkrétních práv žalobce, a že v důsledku toho žalobci vznikla újma nad rámec újmy, kterou by pociťovala každá rozumně uvažující bezúhonná osoba zastávající veřejnou funkci. S ohledem na bagatelní výši pokuty i nákladů správního řízení a překrývající se újmu žalobce ze samotného způsobu zveřejňování majetkových přiznání starostů a vedení správního řízení, soud dospěl k závěru, že dostačující je konstatování a omluva, kterou již poskytla žalovaná. K tomuto závěru vede soud i srovnání s případem odškodnění nemajetkové újmy [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], který se soudu jeví jako více závažný. Bylo primárně na žalobci, aby tvrdil a prokazoval případ obdobné nemajetkové újmy, za který by bylo poskytnuto jím požadované zadostiučinění, o čemž byl žalobce poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při prvním jednání s upozorněním, že v opačném případě soud vyjde z výše uvedeného případu známému z úřední činnosti. Žalobce žádný takový případ netvrdil.

20. Soud proto dospěl k závěru (zejména s ohledem na absenci významných následků v osobnostní sféře žalobce), že žalovanou již poskytnuté zadostiučinění za nemajetkovou újmu formou konstatování porušení práva a formou omluvy je v daném případě dostačující. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí navýšenou navíc o omluvu je plnohodnotnou morální kompenzací utrpěné újmy (k tomu srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Pro úplnost lze dodat, že nerespektování nálezu [název soudu], zprostředkovaná újma blízkých osob žalobci, způsob zveřejňování oznámení jsou bez příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem.

22. S ohledem na výše uvedené, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Žalobce byl neúspěšný, a proto je povinen podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalované náklady řízení. Náklady řízení spočívají v paušální náhradě nezastoupeného účastníka za vyjádření k věci, dvě přípravy a dvě účasti na jednání ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Celkem náleží žalované na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.