23 C 110/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Janou Přibylovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení 55 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 50 600 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a částku 5 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 437,20 Kč, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované výše uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu dopravního prostředku s dohodou o koupi najaté věci dne 29. 11. 2016, na základě které poskytla do nájmu osobní automobil tov. zn. Škoda Superb, [registrační značka], VIN: [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit na nájemném částku 10 454,54 Kč s DPH, celkem částku 12 650 Kč. Současně bylo sjednáno, že dostane-li se žalovaný do prodlení s platbami nájemného, má pronajímatel právo od této smlouvy odstoupit. Žalovaný měl předmětné vozidlo v držení ode dne 29. 11. 2016 až do dne 30. 4. 2017, tyto měsíce byly řádně fakturovány. Jelikož žalovaný nájemné za měsíc leden 2017 neuhradil řádně a včas stejně jako nájemné za únor, březen a duben 2017, byl v dubnu 2017 vyzván k úhradě dluhu a vrácení vozidla. K úhradě nedošlo. Vozidlo bylo vráceno dne 30. 4. 2017. Žalovaný dle smlouvy má povinnost podle článku 4 k úhradě zbývající části dluhu bez zbytečného odkladu po předání vozidla, tedy žalovaný je v prodlení od 1. 5. 2017. V článku 4 byl dále smluven smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky až do úplného zaplacení. Dlužná částka ke dni 30. 4. 2017 byla 50 600 Kč. Žalovaný přes pokusy o dohodu, a to jak telefonicky, tak e-mailem, tak i přes advokáta ničeho neuhradil. Dle zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, pak žalobce rovněž prefakturoval žalovanému jako provozovateli vozidla pokuty vystavené Policií ČR na předmětné vozidlo za přestupky, které obdržel žalobce jakožto majitel vozidla. V době od 26. 11. 2016 do 30. 4. 2017 byl provozovatelem žalovaný, tedy je povinen k úhradě těchto plateb. V návaznosti na to žalobce požaduje k zaplacení částku 5 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalobce konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání), soud postupoval podle § 115a o. s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. Smlouvou o nájmu dopravního prostředku s dohodou o koupi najaté věci č. 012/12/16 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, podle které byl žalobkyní přenechán žalovanému k užívání osobní automobil Škoda Superb, [registrační značka], číslo karoserie: [číslo], když smlouva byla platná od 29. 11. 2016. Účastníci si dohodli nájemné ve výši 10 454,54 Kč měsíčně plus DPH, měsíční splátky budou placeny počínaje dnem 1. 12. 2016. Bude-li nájemce v prodlení s platbou nájemného, přísluší pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně.

5. Fakturou – daňovým dokladem č. 111711816 bylo prokázáno, že žalovanému byla přefakturována pokuta ze dne 31. 3. 2017 ve výši 500 Kč. Fakturou č. 111717272 bylo prokázáno, že žalobci byla přefakturována pokuta ze dne 6. 5. 2017 ve výši 500 Kč. Fakturou č. 111707807 bylo prokázáno, že za půjčku vozu za období dubna 2017 byla požadována částka 12 650 Kč. Fakturou č. 111702699 bylo prokázáno, že žalovanému byla přefakturována pokuta ze dne 18. 1. 2017 ve výši 500 Kč. Fakturou č. 111703073 bylo prokázáno, že žalovanému byla přefakturována pokuta ze dne 15. 1. 2017 ve výši 500 Kč. Fakturou č. 111707809 bylo prokázáno, že žalovanému byly přefakturovány pokuty z 26. 2. 2017, 24. 2. 2017 a 10. 3. 2017 celkem ve výši 1 500 Kč. Fakturou č. 111705373 bylo prokázáno, že žalovanému byly přefakturovány pokuty z 20. 2. 2017 a 12. 2. 2017 ve výši 1 000 Kč. Předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 9. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalobce k úhradě za užívání do května 2017 z titulu pronájmu celkem ve výši 55 600 Kč s konečným termínem poslední splatnosti k 19. 6. 2017.

6. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2324 o. z. nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.

8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 2324 o. z., přičemž žalovaný se zavázal hradit žalobkyni řádně nájemné, které mu budou ze strany žalobkyně v souladu se smlouvou vyúčtovány. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy porušil, neboť žalobkyni neuhradil jak vyúčtované nájemné, tak rovněž vyúčtované pokuty za dopravní prostředky způsobené žalovaným v době pronájmu vozidla, a to ani po upomínce ze strany žalobkyně. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku v celkové výši 55 600 Kč. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, a za absence obranných tvrzení žalovaného žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému ve smyslu § 1970 o. z. rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 50 600 Kč od [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s čl. IV. smlouvy o pronájmu dopravního prostředku ze dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

10. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla zcela úspěšná žalobkyně, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně jsou v daném případě představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 224 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní pomoci á 3 340 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby a výzvu k plnění; náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 3 úkony právní pomoci á 300 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 2 293,20 Kč). Celkem činí náhrada nákladů řízení žalobkyně částku ve výši 15 437,20 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.