23 C 138/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 464 122,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 27 149,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 464 122,40 Kč od podání žaloby do [datum], zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 18 429,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 90 000 Kč od podání žaloby do [datum], zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 109 759,2 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 151 392 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 109 759,2 Kč od podání žaloby do [datum], zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 1 910 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení a úroků z prodlení z částky 90 000 Kč od podání žaloby do [datum], zamítá.

X. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 3 599 344,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení, zamítá.

XI. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 160 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu na žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 6 520 196,80 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok přitom opíral o tvrzenou újmu jemu způsobenou, a to v souvislosti s trestním stíháním, jakož i vykonanou vazbou ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠ“). Samotné trestní stíhání přitom bylo zahájeno usnesením Policie ČR, ÚOOZ SKPV expozitura [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kdy na základě tohoto usnesení byl žalobce zadržen a následně umístěn do cely předběžného zadržení. Trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TZ“) spáchány ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody) a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) TZ spáchaný ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 12 let odnětí svobody). Hlavní líčení bylo v trestní věci žalobce zahájeno [název soudu] dne [datum] a vedené bylo pod sp. zn. [spisová značka], přičemž žalobce byl podle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TŘ“) pravomocně zproštěn obžaloby rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dále pokud jde o vykonanou vazbu, tak tu žalobce vykonal na základě usnesení [název soudu] nad Labe ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy byl z důvodů uvedených v § 67 písm. b) a písm. c) TŘ vzat do vazby. Ve vazbě strávil následně celkem 100 dní, a to až do [datum], kdy byl usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], č. j. [číslo jednací], propuštěn z vazby.

2. Svojí žalobou se žalobce konkrétně domáhal náhrady nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení a dále pak: (i) náhrady nákladů obhajoby, (ii) náhrady cestovních nákladů žalobce k úkonům v rámci trestního řízení, (iii) náhrady škody jakožto ušlého zisku za dobu vazby, (iv) náhrady nemajetkové újmy za vazbu, (v ) náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a (vi) náhrady škody za ušlou mzdu za dobu od [datum] do [datum]. Dlužno poznamenat, že předmětem tohoto řízení není nárok na náhradu nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení, když o tomto nároku rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v právní moci dne [datum]).

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření

3. Žalobce ve své žalobě uvedl, že před podáním své žaloby vyzval žalovanou, aby mu zaplatila požadovanou částku. Svůj nárok uplatnil přitom dne [datum] Žalovaná přitom o jeho nároku 4. K nároku na náhradu nákladů obhajoby žalobce uvedl, že uplatňuje v souladu s § 31 odst. 1 a 3 OdpŠ nárok na náhradu nákladů obhajoby, která mu byla poskytnuta nejprve advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] a poté advokátem [titul]. [jméno] [příjmení]. S ohledem na trestné činy, pro které byl stíhán, pak zdůraznil, že dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. mimosmluvní výše odměny činí 3 100 Kč za jeden úkon právní služby a 300 Kč za paušální náhradu výdajů. Navíc žalobce tvrdil, že vzhledem k jeho vzetí do vazby a hrozícímu trestu byly navíc od počátku trestního řízení dány důvody nutné obhajoby. Ke své žalobě připojil přehled jednotlivých úkonů právní služby. Celkem pak požadoval náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 168 500 Kč a za právní zastoupení advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 322 771,80 Kč (po částečném zpětvzetí soudu doručeným dne [datum], když původně požadoval zaplacení částky 407 224,59 Kč); celkem tedy na náhradě nákladů obhajoby žalobce požadoval 491 271,80 Kč.

5. K nároku na náhradu cestovních nákladů k úkonům v rámci trestního řízení uvedl, že žádá o náhradu ve výši 18 429,70 Kč. V této částce měly být zahrnuty veškeré prokazatelně doložené cesty z žalobcova bydliště v [obec] k hlavnímu líčení ke [název soudu], k úkonům přípravného řízení či k poradám k advokátovi se sídlem rovněž v [obec].

6. K nároku na náhradu škody jako ušlého zisku za dobu vazby s odvoláním na § 29 OdpŠ uvedl, že jeho průměrný hodinový výdělek za II. čtvrtletí roku 2012 činil 473,10 Kč. Ve vazbě přitom měl strávit celkem 69 pracovních dnů, tj. 552 hodin. Požadovaný ušlý zisk za dobu vazby tak dle žalobce měl činit 261 151,20 Kč.

7. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za vazbu uvedl, že byl zatčen dne [datum] ve své kanceláři skupinou ozbrojených policistů a v poutech odveden před všemi svými kolegy do přistaveného policejního auta. Zdůraznil přitom, že byl do té doby zcela bezúhonným občanem a rovněž nebyl ani jakkoliv ozbrojen. Následně měl být eskortován z [obec] do [obec] v koloně vozidel se zapnutými majáky a sirénou, nejdříve do staré nevyužívané policejní školy, následně do oficiálního sídla Policie ČR, kde mu byly odebrány otisky, DNA apod. Poté byl eskortován do [obec] na lékařské vyšetření a následně převezen zpět do bývalé policejní školy. Celou dobu měl pouty na rukou a byl v doprovodu vždy minimálně třech ozbrojených policistů, bez toho aniž by mu za celou dobu sdělil kdokoliv jakékoliv informace stran důvodu jeho zatčení. V průběhu celého dne [datum] se měl opakovaně dotazovat na průběh dalšího vyšetřování, kromě jiné i z toho důvodu, že měl již za tři dny odjet na dlouhodobě plánovanou a zaplacenou dovolenou do Chorvatska. Žádné odpovědi se mu však nedostalo. Vyslechnut byl až ve 22.10 hodin dotčeného dne s tím, že byl po skončení výslechu v 1.00 hodin dne následujícího odvezen do cely předběžného zadržení v [obec]. Po vazebním zasedání konaném dne [datum] byl vzat do vazby. Zdůraznil přitom, že státní zástupce měl při vazebním zasedání jako jediný argument pro uvalení vazby uvést, že„ pan obviněný nespatřuje ve své činnosti nic nestandardního a svoji činnost považuje za činnost, která je v souladu se zákony a dalšími právními předpisy“. Ve vazbě strávil celkem 100 dní a dle vyjádření žalobce byl nucen pobývat na stejné cele mj. se zloději, drogovými dealery a násilníky. Neměl přitom tušení, jak dlouho bude vazební stíhání trvat a nemohl být v kontaktu se svou rodinnou (první dopis dostal zhruba po měsíci pobytu ve vazbě). Navíc byl po celou dobu svého pobytu ve vazbě voděn v tzv. medvědu (pouta na rukou i nohou spojená s poutacím opaskem) a na řetízku. [příjmení] se několikrát denně svlékat do naha, dělat dřepy, jíst vazební stravu, zažívat stresující přepadové prohlídky svých osobních věci, sprchovat se pouze dvakrát týdně, nosit o 2 čísla menší ponižující oblečení, sdílet celu s těžkými kuřáky, prosit o hrnek teplé vody, či se doprošovat, aby mu někdo rozsvítil či zhasnul světlo na celek. Dále poukázal na to, že používal neoddělenou toaletu umístěnou na cele. Návštěva blízkých byla žalobci umožněna až po několika týdnech, a to v trvání 90 minut dvakrát za měsíc za přítomnosti policisty. Nesměl přijímat žádné telefonáty, vycházky byly povoleny maximálně hodinu denně (většinou v 6 ráno) bez ohledu na počasí na prostoru 3 x 3 metry. Žalobce proto trpěl nedostatkem pohybu, což se projevilo na jeho zdravotním stavu, stejně jako absence jakékoliv ovoce nebo zeleniny. Dále byla žalobci cenzurována příchozí i odchozí pošta. Žalobce ve své žalobě uvedl, že ze stresu spojeného se svoji vazbou měl nejrůznější zdravotní komplikace, ale poté, co byl přibližně třikrát potupně eskortován k lékaři s pouty na rukou, na nohou, ve vězeňském oblečení a s početnou eskortou, a to vše ve městě, kde přibližně 35 let žije, se již se svými zdravotními problémy raději nikomu nesvěřoval. Poukázal přitom na to, že újmy z pobytu ve vazbě se nemůže omezit na samotný pobyt ve vazební věznici, když ještě několik měsíců po propuštění trpěl úzkostmi, stísněnými pocity, nespavostí, obavami z pronásledování a strachem pokaždé, když někdo zazvonil. Pošlapáno bylo i jeho dobré jméno. V této souvislosti poukázal na to, že informace o jeho zadržení byla ve všech celostátních médiích, když navíc žalobce sám sebe považuje za obyčejnou (nikoliv politicky či jinak veřejně exponovanou) osobu, přičemž jeho propuštění z vazby již žádná pozornost věnována nebyla. S poukazem na § 9 odst. 1 OdpŠ a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak žalobce požadoval za každý strávený den ve vazbě 1500 Kč; celkem tedy za 100 dní vazby požadoval 150 000 Kč.

8. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání uvedl, že ještě před samotným zahájením trestního stíhání jeho osoby probíhalo několikaměsíční sledování, odposlouchávání telefonních hovorů, resp. sledování elektronické komunikace. Poslední úkon v projektu, který byl předmětem trestního stíhání jeho osoby, měl proběhnout v červenci 2011. Nasazení odposlechů v létě roku 2012 tak žalobce považoval za velmi nestandardní, protizákonné a bezdůvodné. Odposloucháván měl být žalobce od [datum] do svého zadržení dne [datum]. Rovněž mu byl dle jeho názoru nezákonně zabaven majetek, který neměl jakoukoliv souvislost s vedeným trestním řízením. Tento majetek zabavený při domovní prohlídce dne [datum] byl žalobci vrácen po několika urgencích v únoru 2013, přičemž se jednalo zejm. o notebook, několik pevných disků, mp3 přehrávače nebo paměťové karty do fotoaparátu. Tyto paměťové nosiče přitom obsahovaly značné množství soukromých, velice osobních a citlivých údajů nemajících žádnou souvislost s trestní kauzou, ze kterých si Policie ČR pořídila tzv.„ otisk“, což žalobce považuje za mimořádný zásah do svého soukromí. [příjmení] toho se domovní prohlídky mělo účastnit minimálně 10 policistů a měla trvat cca 2 hodiny. Domovní prohlídka byla dle žalobce nařízena neoprávněně a naprosto účelově s úmyslem ho pouze zastrašit a rovněž veřejně dehonestovat, neboť byl před dům, ve kterém bydlel, žalobce dovezen za doprovodu minimálně pěti policejních vozidel a poté voděn po domě (pěšky do 5. patra a zpět) v poutech před zraky přihlížejících sousedů, kteří si dodnes musí myslet, že tehdy minimálně někoho zavraždil. Žalobce zdůraznil, že trestním stíháním byl vystaven velkému stresu, nejistotě ohledně výsledku celého řízení, utrpěl zásadně a neodvratně na cti, když byl po dobu zhruba čtyř let vnímán jako osoba podezřelá ze spáchání zvlášť závažného zločinu. To se ho dotklo jak v jeho postavení v místě bydliště, tak i v zaměstnání. Všichni jeho přátelé a blízcí byli s trestním řízením konfrontování. U každého soudního jednání byli přítomni zástupci tisku, někdy i televize a rozhlasu a ihned poté vyšly články, které popisovaly, co všechno měli jako obžalovaní údajně způsobit, aniž by se někdo zabýval tím, zda je to skutečně pravda. S vědomím hrozícího trestu nebylo dle žalobce prakticky možné si cokoliv dopředu plánovat. Žalobce byl vystaven negativním reakcím ze širokého okolí; jeden den byl řádně fungující právník a vedoucí zaměstnanec a druhý den de facto zločinec vláčený v médiích, bez práce a perspektivy. Trestní řízení tak pro žalobce mělo znamenat naprostou osobní, společenskou a profesní likvidaci. K povaze trestní věci žalobce upozornil, že mu v trestním řízení bylo kladeno za vinu spáchání dvou zvlášť závažných zločinů s trestní sazbou 5 až 10 let, resp. 5 až 12 let. Celková požadovaná škoda v trestním řízení pak činila 2 109 207 565,70 Kč. K délce trestního řízení poukázal na to, že v jeho věci trvalo trestní řízení 4 roky a dvacet dní. Konečně k následkům způsobeného trestního řízení v osobní sféře poškozené osoby žalobce uvedl, že měl absolutní bezúhonnost a čistý trestní rejstřík. Zproštění obžaloby posledním rozsudkem pak dle žalobce nemělo vliv na vnímání jeho osoby okolím (mimo jeho rodinu). Po celou dobu trestního řízení žalobce i jeho rodina žili s vědomím, že by mohl strávit až 12 let ve výkonu trestu odnětí svobody a hradit nepředstavitelnou a naprosto likvidační škodu. Po čtyři roky musel pravidelně docházet nejprve na policejní výslechy a následně se pravidelně, většinou jeden celý týden v měsíci, zúčastňovat hlavních líčení před Krajským soudem. Po celou dobu navíc s železnou pravidelností vycházely v médiích dehonestující články o jeho osobě. Navíc byl žalobce podle svého názoru nezaměstnatelný a svůj čas musel věnovat své obhajobě. Trestní řízení tak dle žalobce velmi negativně narušilo jeho osobní i pracovní život. Byla zasažena jeho čest a dobrá pověst, jeho společenský a rodinný život, pracovní uplatnění a trestní řízení pro něj znamenalo značnou psychickou zátěž, útrapy a obrovskou nejistotu ohledně jeho budoucnosti a budoucnosti jeho rodiny. S poukazem na§ 31a OdpŠ, článek 12 Listiny základních práv a svobod, nález [název soudu] sp. zn. IV ÚS 3181/15 a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy celkem ve výši 2 000 000 Kč.

9. K nároku na náhradu škody za ušlou mzdu za dobu od [datum] do [datum] uvedl, že aby byl propuštěn z vazby, byl dozorujícím státním zástupcem donucen opustit své tehdejší zaměstnání, které předtím vykonával pět let a kde si vybudoval určitou pozici jako vedoucí zaměstnanec. Podle žalobce přitom platí, že nebýt trestního stíhání, pracoval by v tomto zaměstnání pravděpodobně dodnes. V důsledku trestního stíhání se měl žalobce stát z bezúhonného právníka nezaměstnaným vyvrhelem společnosti, který nebyl ze zjevných důvodů schopen sehnat po dobu trestního stíhání a jeho neustále medializaci žádné zaměstnání ve svém oboru. K příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a nezákonným postupem státu uvedl, že si mohl vybrat, zda chce strávit několik dalších měsíců (možná let) ve vazbě nebo rozváže pracovní poměr s tehdejším zaměstnavatelem. To, že následně nebyl schopen zajistit si nové zaměstnání po propuštění z vazby, bylo dáno jednak medializací celé kauzy, které ho poškodila o to více, že se ucházel o práci v oboru práva, kde je vyžadován čistý trestní rejstřík. Později se k tomu měla přidat skutečnost, že musel de facto každý měsíc po dobu téměř dvou let docházet vždy jednou celý pracovní týden k hlavnímu líčení a další čas věnovat přípravě na toto líčení. Žalobce nárokoval ušlou mzdu za období od [datum] do [datum], celkem tedy za období 951 pracovních dnů (tj. 7 608 hodin). Při tvrzeném průměrném výdělku 473,10 Kč pak žalobce s poukazem na nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 428/2005, celkem za ušlou mzdu nárokoval 3 599 344,88 Kč.

10. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] nároky žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

11. Žalobce ve svém podání ze dne [datum] nad rámec již v žalobě uvedeného zdůraznil, že Ministerstvo spravedlnosti nebylo schopno za celých 9 měsíců obstarat trestní spis a přesto bez dalšího zamítlo jeho žádost o náhradu škody. To žalobce považoval za neslučitelné s pravidly právního státu.

12. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] v reakci na podání žalobce uvedla, že je na žalobci (nikoliv na žalované), aby tvrdil rozhodné skutečnosti a navrhl důkazy k jejich osvědčení.

13. Žalobce ve svém podání ze dne [datum] namítl, že se domnívá, že doložil relevantní důkazy.

14. Na jednání dne [datum] žalobce znovu uvedl, že se domáhá uhrazení částky 122 524 Kč s příslušenstvím z titulu nepřiměřené délky trestního řízení, nákladů obhajoby ve výši 575 724,59 Kč s příslušenstvím s tím, že tento nárok se skládá z částky zaplacené [titul]. [příjmení] ve výši 168 500 Kč, dále částky již zaplacené [titul]. [příjmení] ve výši 100 000 Kč. Co se týká částky 307 224,59 Kč, pak tato je předmětem řízení, vedeného u [název soudu]. Dále se žalobce domáhá náhrady cestovních nákladů žalobce k úkonům v rámci trestního řízení ve výši 18 429,70 Kč, nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy za vazbu, celkem ve výši 411 151,20 Kč, přičemž částka 150 000 Kč připadá za nemajetkovou újmu způsobenou vazbou a částka 261 151,20 Kč odpovídá ušlému zisku za dobu vazby. Dále žalobce uvedl, že pokud v žalobě požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za zásahy, a to odposlechy od [datum] do [datum], domovní prohlídku a dále pak zabrání konkrétně uvedených věcí v domovní prohlídce a cenzuru dopisů, pak žalobce upřesnil, že tento nárok ve výši 500 000 Kč slučuje s nárokem na zaplacení nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 1 500 000 Kč, tedy nadále bude z důvodů nezákonného trestního stíhání požadována za nemajetkovou újmu částka 2 000 000 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu škody za ušlou mzdu ve výši 3, 599.344,80 Kč za dobu od [datum] do [datum].

15. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil rozhodující skutečnosti tak, že nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 575 724,59 Kč se skládá z částky zaplacené [titul]. [příjmení] ve výši 168.500 Kč, dále částky již zaplacené [titul]. [příjmení] ve výši 100.000 Kč. Dále žalobce předložil přehled jednotlivých úkonů právní služby a dalších souvisejících nákladů svých právních zástupců. Dále žalobce předložil přehled jednotlivých cest konaných žalobcem v rámci předmětného trestního řízení. Dále žalobce popsal své zadržení, kdy byl dne [datum] ve své kanceláři na Úřadu Regionální rady zatčen skupinou ozbrojených policistů z ÚOOZ a v poutech odveden před všemi svými kolegy do přistaveného policejního vozidla. Ve vazbě strávil 100 dní, což je pro bezúhonného člověka bez reálných zkušeností s českým vězeňským systémem je to doslova věčnost, spojená zejména s obrovskou nejistotou ohledně dalšího průběhu vyšetřování a rovněž nejistotou ohledně doby trvání vazby samotné. Po uvedenou dobu byl žalobce zcela bezdůvodně omezen na svobodě, nucen pobývat na stejné cele mj. se zloději, drogovými dealery a násilníky, bez kontaktu se svou rodinnou a blízkými. Návštěva blízkých byla žalobci umožněna až po několika týdnech, a to v trvání 90 minut dvakrát za měsíc za přítomnosti policisty z ÚOOZ. Část pobytu ve vazbě byl žalobce nucen trávit na cele s těžkými kuřáky, ač je on sám nekuřák. Po celou dobu svého pobytu ve vazbě voděn v tzv. medvědu (pouta na rukou i nohou spojená s poutacím opaskem) a na řetízku, na rozdíl od přítomných dealerů a zlodějů a musel se několikrát denně svlékat do naha, dělat dřepy, jíst vazební stravu, zažívat stresující přepadové prohlídky svých osobních věcí, sprchovat se pouze dvakrát týdně, nosit o 2 čísla menší ponižující oblečení, prosit o hrnek teplé vody, či se doprošovat, aby mu někdo rozsvítil či zhasnul světlo na cele. Dále žalobce upřesnil, že jeho průměrný hodinový výdělek žalobce za II. čtvrtletí roku [rok] činil 473,10 Kč. Ve vazbě strávil žalobce celkem 69 pracovních dnů, tj. 552 hodin, požadovaný ušlý zisk tak činí 261.151,20 Kč. Jeho vazební stíhání bylo důvodem, proč mu zaměstnavatel nevyplácel mzdu, přičemž formálně byla nepřítomnost žalobce jako zaměstnance označena jako„ omluvené volno bez náhrady mzdy“. Období od [datum] (propuštění z vazby) do [datum] (právní moc zprošťujícího rozsudku) čítá celkem 951 pracovních dnů, tj. celkem [číslo] hodin, což při průměrném výdělku 473,10 Kč činí celkem 3.599.344,80 Kč. Žalobce byl v důsledku trestního stíhání vystaven značnému stresu, nejistotě ohledně výsledku celého řízení, utrpěl zcela zásadně a neodvratně na cti, neboť po dobu zhruba čtyř let ho okolí vnímalo jako osobu podezřelou ze spáchání zvlášť závažného trestného činu; to vše se dotklo jak postavení žalobce v místě bydliště, tak v zaměstnání.

16. Ve dnech [datum] a [datum] se konala jednání, na kterých probíhalo dokazování.

17. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce dosud neprokázal, za které úkony obhajoby poskytnuté [titul]. [příjmení] bylo plněno, čí byl účet, na který byly poukazovány bezhotovostní platby, a v jakém rozsahu došlo provedenými platbami ke snížení majetkové sféry žalobce. Je na žalobci, aby tvrdil a doložil úkony právní služby, za které požaduje náhradu, a ke každému úkonu uvedl výši požadované odměny, doložil, že tuto odměnu svému právnímu zástupci uhradil, a to z prostředků tvořících jeho materiální sféru.

18. Dne [datum], [datum] a [datum] se konala jednání, na kterých probíhalo dokazování. Na jednání dne [datum] bylo rozhodnuto, že řízení o nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 575 724,59 Kč s příslušenstvím, o nároku na náhradu cestovních nákladů žalobce k úkonům v rámci trestního řízení ve výši 18 429,70 Kč s příslušenstvím, o nároku na náhradu škody ve výši 261 151,20 Kč s příslušenstvím jakožto ušlý zisk za dobu vazby, nároku na náhradu nemajetkové újmy za vazbu ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím, dále jako na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím za nezákonné trestní stíhání a nároku na náhradu škody za ušlou mzdu ve výši 3 599 344,80 Kč s příslušenstvím za dobu od [datum] do [datum], vše dosud vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se vylučuje k samostatnému řízení. O zbylém nároku, tedy o požadavku na nemajetkovou újmu ve výši 122 524 Kč s příslušenstvím způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

19. Dne [datum] se konalo jednání. Byl zde proveden výslech žalobce a pokračováno v listinném dokazování.

20. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že existuje jednoznačná příčinná souvislost mezi vzniklou škodou, resp. ušlým ziskem, a nezákonným postupem státu, kdy dostal žalobce ze strany OČTŘ na výběr, zda stráví několik dalších měsíců (možná let) ve vazbě, nebo rozváže pracovní poměr se svým tehdejším zaměstnavatelem. Dne [datum] byl žalobce na základě vlastní žádosti odvolán z funkce vedoucího oddělení vnitřních činností, v domnění, že tímto úkonem odpadne státním zástupcem tvrzený důvod vazby předstižné. Po propuštění z vazby se žalobce nemohl vrátit na své původní místo, resp. jakékoliv jiné místo, v rámci svého původního zaměstnavatele, neboť by takové jednání mohlo zavdat příčinu pro opětovné uvalení vazby.

21. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že žalobce stále neunáší břemeno tvrzení ani důkazní na požadovanou náhradu škody.

22. Dne [datum] se konalo jednání. Žalobce zde na dotaz soudu upřesnil, že jestliže dle výpočtu soudce částka 6 727 192,29 Kč neodpovídá součtu požadovaných částek a to za odškodnění nepřiměřené délky řízení částky 122 524 Kč nákladů obhajoby v celkové výši 575 724, 59 Kč, cestovních nákladů žalobce ve výši 18 429,70 Kč, za vazbu pak odškodnění nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč a majetkové škody za vazbu ve výši 261 151, 20 Kč, za odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 2 000 000 Kč a za ušlou mzdu za dobu od propuštění z vazby do skončení trestního stíhání pak částky 3 599 344, 80 Kč, pak jde o matematickou chybu, kterou nechť soud vezme v potaz.

23. V podání ze dne [datum] žalovaná upozornila na nesrovnatelnosti mezi tvrzeními o poskytnutých úkonech právní služby [titul] [příjmení] a žalobce.

24. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že namísto původní částky 407.224,59 Kč požaduje úhradu nákladů za obhajobu [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 322.771,80 Kč (100.000 Kč + 195.622,40 Kč + 27.149,40 Kč). Dále žalobce předložil upravené vyúčtování [titul]. [jméno] [příjmení], ze kterého byly veškeré porady s klientem odstraněny, a žalobce již nadále netrvá na jejich proplacení.

25. V podání ze dne [datum] žalovaná podala vyjádření.

26. Dne [datum] se konalo jednání. Soud zde připustil změnu žalobních tvrzení ve vztahu k tvrzeným úkonům právní pomoci, za které žalobce požaduje majetkovou újmu, jednak ve vztahu k částce 168 500 Kč za právní služby [titul]. [příjmení] a ve vztahu k částce 322 771,80 Kč za úkony učiněné [titul]. [jméno] [příjmení]. Dále zde bylo řízení co do částky 84 452,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení zastaveno.

27. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byly prováděny důkazy.

28. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nárok na náhradu nákladů právního zastoupení poskytnutého [titul]. [příjmení] není dostatečně určitě precizován co do částky odměny za jednotlivé úkony. Dále zdůraznila, že žalobce dostatečně neprokázal snížení jeho materiální sféry úhradou nákladů obhajoby poskytnuté [titul]. [příjmení], když na ní co do částek 10 000 Kč a 95 000 Kč plnily třetí osoby, a to matka a bratr žalobce. Čestná prohlášení v tomto ohledu podle žalované nemohou obstát. Žalovaná rovněž odmítla nárok z cestovních nákladů vynaložených žalobcem na dopravu k hlavním líčením jako nedůvodný. Poukázala přitom na to, že žalobce neprokázal, že by měl k užití osobního vozidla pro dopravu k soudnímu líčení souhlas soudu. K nároku na ušlý výdělek za výkon vazby žalovaná uvedla, že žalobce neprokázal jednoznačně požadovanou výši nároku; nicméně co do základu tento nárok žalovaná nesporovala. K nároku na náhradu škody spočívajíc v ušlé mzdě pak uvedla, že žalobce neunesl ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Konečně k nároku na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (trestním řízením) žalovaná uvedla, že ani v tomto případě žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

29. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že dostatečně precizoval svůj nárok na náhradu nákladů právního zastoupení poskytnutého [titul]. [příjmení]. K nároku z cestovních nákladů vynaložených žalobcem na dopravu k hlavnímu líčení zdůraznil, že i kdyby žalobce využil veřejnou dopravu, stejně by mu měl náležet nárok na náhradu takto vzniklé škody. V této souvislosti uvedl, že pokud mu hrozil trest odnětí svobody v délce až 12 let, měl opravdu jiné starosti, než si schovávat účty za benzin nebo lístky na vlak. K nároku z náhrady škody spočívající v ušlé mzdě žalobce dodal, že propuštění z vazby bylo podmíněno ukončením pracovního poměru u zaměstnavatele. Žalobce byl donucen státním zástupcem opustit své tehdejší zaměstnání u [anonymizováno] rady [anonymizováno]. V opačném případě by musel ve vazbě nadále setrvat možná i několik dalších měsíců. Pokud by nedošlo k protiprávnímu trestnímu stíhání, žalobce by nemusel řešit žádné problémy související s hledáním nového zaměstnání a mohl by pokračovat ve své práci v [anonymizováno] radě [anonymizováno]. Zároveň zdůraznil, že pokud z judikatury [název soudu] plyne, že samotné trestní stíhání je způsobilé vyvolat vznik imateriální újmy, tím spíše je tedy stát povinen reparovat materiální újmu, která v souvislosti s trestním řízením žalobci vznikla. Konečně pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (trestním řízením) žalobce uvedl, že v rámci soudního řízení dostatečně popsal a doložil jak újmu spojenou se svým zatčením, tak újmu spojenou s následnou mediální dehonestací. K tomu poukázal na judikaturu [název soudu].

30. Na jednání dne [datum] byly provedeny důkazy a předneseny závěrečné návrhy. <b>31. Rozsudek ve věci samé byl vyhlášen dne [datum].</b> III. Skutková zjištění 32. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. z žádosti žalobce adresované žalované ze dne [datum], z přípisu žalované ze dne [datum] potvrzujícího doručení žádosti žalované dne [datum] a ze přípisu žalované adresovaného žalobci ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou se svou žádostí o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu a ve výši jako v projednávané věci. Žalovaná přitom žádosti nevyhověla, resp. odkázala žalobce na řízení probíhající u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

33. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

34. Z trestního spisu Krajského soudu [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Policie ČR, ÚOOZ SKPV expozitura [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestního stíhání žalobce, kdy na základě tohoto usnesení byl žalobce zadržen dne [datum] v 7.40 hod. a následně umístěn do cely předběžného zadržení. Trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 TZ spáchány ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody) a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) TZ spáchaný ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 12 let odnětí svobody). Hlavní líčení bylo v trestní věci žalobce zahájeno [název soudu] dne [datum] a vedené bylo pod sp. zn. [spisová značka], přičemž žalobce byl podle § 226 písm. c) TŘ pravomocně zproštěn obžaloby rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v právní moci dne [datum]).

35. Dále z trestního spisu Krajského soudu [obec] sp. zn. [spisová značka], jakož i z rozsudku OS v [obec], [číslo jednací] [spisová značka], soud zjistil, že ze strany [titul]. [příjmení] byly provedeny následující úkony právní služby (uvedeny jsou pouze požadované úkony právní služby, které žalovaná odmítla uhradit; od [datum] přitom [titul]. [příjmení] rovněž obhajovala obviněného [příjmení]): -) převzetí a příprava obhajoby, včetně první porady dne [datum] (protokol o zadržení obviněného [celé jméno žalobce] - dne [datum] v 7.40 hod.; dle u.z. ze stejného dne byla v 17.50 hod. přítomna i [titul]. [jméno] [příjmení]); -) domovní prohlídka dne [datum] (domovní prohlídka u obviněného [celé jméno žalobce] provedena dne [datum] od [číslo] do 17.40 hod.); -) výslech [celé jméno žalobce] dne [datum] od 22.10 do 0 1.00 dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 13.50 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy výslech byl zahájen v [číslo], Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) se dostavila v [číslo] hod, výslech trval do [číslo] hod; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 20.10 hod., přítomna Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]); -) vazební zasedání dne [datum], když [titul]. [příjmení] se k tomuto vazebnímu zasedání dostavila za použití svého osobního automobilu tov. Zn. AUDI, reg. Zn. 6U3 [číslo] (cesta [obec] – [obec] a zpět); -) stížnost proti usnesení ze dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 21.40 hod.; -) stížnost proti usnesení ze dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum]; výslech zahájen v [číslo], [titul]. Tukinská. přišla v [číslo], trval do 13.00 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 15. 15 do 15.20 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 11.10 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 8.05 do 11.00 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 12.20 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 13.00 do 14.00 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 13.05 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 9.50 hod.; -) porada s obviněným ve Vazební věznici dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 1 9.15 do 21.20 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do [číslo] dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do [číslo] hod dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy od [číslo] do 11.50 hod. přítomna Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]); -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen ve [číslo] a [titul]. [příjmení] přišla v 15.15 hod., přítomna do 22.30 hod.; -) porada s obviněným ve Vazební věznici dne [datum]; -) porada s obviněným ve Vazební věznici dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) se dostavila v [číslo] a výslech trval do 12.30 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 13.40 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], [titul]. [příjmení] přišla v 9.14 hod. a výslech trval do 11.11 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 08.07 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], [titul]. [příjmení] se dostavila v [číslo] a výslech trval do 14.10 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], [titul]. [příjmení] se dostavila v [číslo] a výslech trval do 10.40 hod.; -) žádost o propuštění z vazby ze dne [datum]; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) přišla v [číslo] a výslech trval do 10.10 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) přišla v [číslo], a výslech trval do 10. 05 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 13.00 do 13.10 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 13.00 do 15.30 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 10.50 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v [číslo], [titul]. [příjmení] se dostavila v [číslo] a výslech trval do 12.00 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 13.05 do 15.00 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 13.55 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od [číslo] do 12.40 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v 8.05 hod., Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) přišla v [číslo] a výslech trval do 10.30 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v 8.05, Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) přišla v [číslo] a výslech trval do 9.15 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum] od 13.05 do 15.30 hod.; -) výslech [jméno] [příjmení] dne [datum], když výslech byl zahájen v 8.05, Mgr. [příjmení] (substitut [titul]. [příjmení]) se dostavila v [číslo] a výslech trval do 9.50 hod.

36. Z trestního spisu Krajského soudu [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že ze strany [titul]. [příjmení] byly provedeny následující úkony právní služby (uvedeny jsou pouze požadované úkony právní služby, které žalovaná odmítla uhradit): -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do 12:05); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - 13.05; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - 15.15; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení) -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení 20. l1. 2014 ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; 10.30 - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - 15.15; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; 10.30 - 11.50; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; 10.10 - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; 11.00 - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - 14.00; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - 11.10; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; 13.50 - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; substituce od [číslo] do [číslo]); -) hlavní líčení [datum] ([číslo] - [číslo]; [číslo] - [číslo]; [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen po celou dobu hlavního líčení)

37. Z rozsudku [název soudu] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce zaplatil [titul]. [příjmení] částku 100 000 Kč na nákladech obhajoby, že žalobci bylo uloženo zaplatit částku 27 149,40 Kč jako náhradu nákladů řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že tento spor se týkal dlužného vyúčtování nákladů obhajoby. Z nesporných tvrzení stran má pak soud za prokázané, že řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] skončilo smírem, ve kterém bylo rovněž rozhodnuto o tom, že žalobce zaplatí částku 27 149,40 Kč jako náhradu nákladů tohoto řízení.

38. Dále z trestního spisu Krajského soudu [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] bylo vydáno usnesení předsedkyně senátu [název soudu] ve věci obžalovaného [příjmení] [celé jméno žalobce] s tím, že podle § 33 odst. 2 trestního řádu má obžalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce], narozen [datum], nárok na obhajobu za sníženou odměnu do výše 30 % státem uhrazených nákladů obhajoby ustanovenému obhájci. Dále soud zjistil, že dne [datum] bylo vydáno usnesení předsedkyně senátu [název soudu] s tím, že obžalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] nárok na obhajobu za sníženou odměnu do výše 50 % procent státem uhrazených nákladů obhajoby ustanovenému obhájci.

39. Z rozsudku [název soudu] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výpis z osobního účtu [ulice] spořitelna, majitel účtu [celé jméno žalobce], období říjen 2013, z výpisu ze sporožirového účtu, název účtu [jméno] [příjmení], č. D [číslo], z oznámení o zadání domácí platby [obec] spořitelny ze dne [datum], z oznámení o zadání domácí platby [obec] spořitelny ze dne [datum], z oznámení o zadání domácí platby [obec] spořitelny ze dne [datum], z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], z potvrzení o provedení domácí platby dne [datum] [obec] spořitelny (referenční číslo transakce [číslo]), z potvrzení o provedení domácí platby dne [datum] [obec] spořitelny (referenční číslo transakce [číslo]), z transakční historie k účtu [číslo] vedený [příjmení] [příjmení] k platbě provedené dne [datum] [jméno] [příjmení], z transakční historie k účtu [číslo] vedený [příjmení] [příjmení] k platbě provedené dne [datum] [celé jméno žalobce], z transakční historie k účtu [číslo] vedený [příjmení] [příjmení] k platbám provedeným dnech [datum], [datum] a [datum] [jméno] [celé jméno žalobce], z dokladů o platbách ze dne [datum] a [datum] provedených Mgr. [celé jméno žalobce] na č. ú. [bankovní účet] a č. ú. [bankovní účet], z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z čestné prohlášení Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil za právní zastoupení advokátkou [titul]. [příjmení] celkem částku 295 622,40 Kč, dále za právní zastoupení advokátem [titul]. [příjmení] celkem částku 168 500 Kč, a konečně za náklady občanskoprávního řízení před [název soudu] vedeném pod sp. zn. [spisová značka] celkem částku 27 149,40 Kč.

40. Z protokolu o zadržení obviněného ze dne [datum], z vyrozumění o skončení doby trvání důvodů vazby ze dne [datum] a z potvrzení o propuštění z vazby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] ve vazbě. Žalobce tak ve vazbě strávil celkem 100 dní.

41. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], dodatku pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], z popisu pracovní činnosti ze dne [datum], z pracovního posudku ze dne [datum], mzdového výměrů ze dne [datum], z informace o výši průměrného výdělku ze dne [datum] a z výplatních lístků za období duben až červen 2012 soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] zaměstnancem [anonymizováno] rady regionu soudržnosti [anonymizováno], a to na plný úvazek, že v období od [datum] do [datum] ve svém zaměstnání čerpal dovolenou a že žalobcův průměrný hodinový výdělek činil za II. čtvrtletí roku 2012 473,10 Kč.

42. Dále z výplatních lístků za období červenec až srpen 2012 soud zjistil, že v červenci 2012 žalobce odpracoval 24 hodin a za 152 hodin mu byla proplacena náhrada mzdy, když žalobce čerpal dovolenou. V srpnu pak žalobci byla proplacena náhrada mzdy za 168 hodin, když žalobce čerpal dovolenou s tím, že na konci měsíce mu nezbývala žádná další dovolená. Zároveň v měsíci srpnu zaměstnavatel žalobce u něj evidoval omluvené volno bez náhrady za 2 dny, tj. 16 pracovních hodin.

43. Z žádosti o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] a z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr žalobce k [anonymizováno] radě regionu soudržnosti [anonymizováno] byl ukončen na jeho žádost, a to bez uvedení důvodu.

44. Z odvolání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] odvolán z funkce vedoucího oddělení vnitřních činností [anonymizováno] rady soudržnosti [anonymizováno].

45. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum], potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum] a z vyjádření Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v [obec] soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce v [obec]. V období od [datum] do [datum] měl přitom vykonávat práci ve [příjmení] [jméno], v období od [datum] do [datum] měl být zaměstnance [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a měl ukončit zaměstnání sám (bez vážného důvodu), a od [datum] do [datum] měl vykonávat práci pro Státní úřad inspekce práce.

46. Z příkazu k domovní prohlídce ze dne [datum], z protokol o provedení domovní prohlídky ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla provedena domovní prohlídka v místě bydliště žalobce, a to za jeho přítomnosti. Zabaveny přitom byly žalobci tyto věci: notebook, několik pevných disků, mp3 přehrávače a paměťové karty do fotoaparátu 47. Ze svědeckého výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobce byl v letech [rok], [rok], [rok] veden Úřadem práce v [obec] jako uchazeč o zaměstnání. Sám si přitom našel práci ve [příjmení] [jméno]. Dále dostal nabídku práce ze strany [název soudu] a získal práci na Oblastním inspektorátu úřadu práce v [obec].

48. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce byl zadržen v červenci [rok] v 7 hod. ráno. Poté byl vazebně stíhán, přičemž byl umístěn ve vazební věznici v Teplicích. Za dobu pobytu ve vazbě byl přepraven jednou na ošetření k lékaři (rentgen plic), kam byl přiveden v poutech a kde se potkal se svoji bývalou učitelkou. Dále byl během vazby 3 x eskortován k zubaři; pokaždé byl přitom žalobce spoután pouty a veden tzv.„ na medvěda“. Ve vazbě byl na cele držen společně s kuřáky; dealerem a násilníkem. První návštěva mu byla povolena po měsíci. U všech návštěv – s výjimkou poslední – byl vždy přítomen příslušník Policie ČR. Žalobce byl na cele s lidmi, kteří tam byli již dva roky, což ho děsilo. Žalobce nebyl před zahájením trestního stíhání trestaný.

49. Z výpisu výpis evidence přestupků ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce nespáchal v době před [datum] žádný přestupek.

50. Z článků publikovaných v [anonymizována dvě slova] dne [datum] a na serveru [webová adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že trestní stíhání žalobce bylo medializováno, když se v médiích objevovalo nejen žalobcovo jméno, nýbrž i jeho fotografie.

51. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

52. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí další relevantní skutečnosti, pročež se jimi v odůvodnění rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. Pouze pro úplnost se zdůrazňuje, že soud rovněž neprováděl další navržené důkazy, a to pro nadbytečnost.

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

53. Soud na danou věc aplikoval níže uvedená zákonná ustanovení.

54. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

55. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

56. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

57. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

58. Podle § 9 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

59. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

60. Podle § 29 OdpŠk způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

61. Podle § 30 OdpŠk platí, že náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

62. Dle ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

63. Jak bylo uvedeno shora, žalobce se svoji žalobou domáhal (i) náhrady nákladů obhajoby, (ii) náhrady cestovních nákladů žalobce k úkonům v rámci trestního řízení, (iii) náhrady nemajetkové újmy za vazbu, (iv) náhrady škody jakožto ušlého zisku za dobu vazby a náhrady škody za ušlou mzdu za dobu od [datum] do [datum], (v ) náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání.

64. Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu); (ii) poškozenému vznikla škoda (či nemajetková újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

65. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu újmy způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s jistými výjimkami) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

66. Jak uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

67. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce nebyl odsouzen. Existence odpovědnostního titulu ostatně ani nebyla mezi stranami sporná. Níže jsou pak rozebrány jednotlivé nároky žalobce ve světle zbývajících podmínek zmiňovaných výše). <i>(i) K náhradě škody v podobě obhajného a nákladů řízení vedeného u OS v [obec]</i> 68. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady škody odpovídající nákladům na obhajobu [titul]. [příjmení] ve výši 295 622,40 Kč, obhajobu [titul]. [příjmení] ve výši 168 500 Kč. Dále se domáhal zaplacení částky 27 149,40 Kč (jako náhrady nákladů řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

69. Zákon ([číslo] Sb.) blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledně platném znění (dále jen„ o.z.“). Podle § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, totiž platí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Jelikož trestní stíhání žalobce bylo zahájeno v roce 2012, tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud posuzoval nárok na náhradu škody dle předchozí právní úpravy.

70. Podle § 442 odst. 1 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

71. S ohledem na skutečnost, že dle soudu je dána existence nezákonného rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání žalobce) na straně jedné, a soud má za prokázané, že došlo k vyfakturování odměny ze strany obhájců žalobce [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] a i k úhradě právních služeb žalobcem na straně druhé, dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok na náhradu škody je co do svého základu po právu.

72. V této souvislosti považuje soud za důležité zdůraznit, že žalovaná sporovala uhrazení nákladů obhajoby provedené [titul]. [příjmení], když zejm. poukazovala na nevěrohodnost čestných prohlášení (čestné prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a čestné prohlášení Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum]), kterými žalobce prokazoval tuto úhradu. K tomu soud uvádí, že předně platí zásada volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Jak bylo uvedeno shora – a jak bude ještě podrobněji rozebráno níže – v řízení bylo prokázáno, že [titul]. [příjmení] vykonal 123 úkonů právní služby v rámci předmětného trestního stíhání (a to sice příslušnými protokoly z hlavních líčení). Dále bylo prokázáno, že za tyto úkony obdržel částku 168 000 Kč, když z této částky zaplatil dne [datum] částku 10 000 Kč matka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a ve dnech [datum], [datum] a [datum] bratr Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] částky 50 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč. V obou případech se přitom jednalo o bezúročnou půjčku, když v obou případech žalobce tyto částky vrátil v období od ledna 2017 do března 2020. [příjmení] uhradil sám žalobce. Zdejší soud přitom částečně rozumí postoji žalované, která poukazovala na to, že žalobce předložil dotčená čestná prohlášení až na základě výzvy soudu podle § 118a o. s. ř. po několika letech soudního řízení. Na druhou stranu pouze z této okolnosti nelze dovozovat, že by rodinní příslušníci žalobce shora uvedené bezúročné půjčky nerealizovali. Jistě by bylo lze v této souvislosti uvažovat o provedení dalšího dokazování (např. výslechem obou rodinných příslušníků žalobce), avšak soud by takovýto požadavek měl za projev přepjatého formalismu. Jinak řečeno, úkony obhajoby byly nepochybně realizovány, peníze za tuto obhajobu byly zcela zjevně zaplaceny, pročež soud v kontextu celého případu považuje předložená čestná prohlášení za dostatečně věrohodná. Tyto závěry platí mutatis mutandis i na zaplacení částky 100 000 Kč jako nákladů obhajoby provedené [titul]. [příjmení]. K tomu žalobce navrhoval jako důkaz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Z tohoto rozsudku je přitom patrné, že sama [titul]. [příjmení] v dotčené civilní věci tvrdila, že jí žalobce částku 100 000 Kč uhradil. S ohledem na tvrzené úmrtí [titul]. [příjmení], resp. nemožnost provedení jejího výslechu v rámci tohoto řízení a s tím související důkazní nouzi žalobce, by zdejší soud rovněž považoval za projev přepjatého formalismu, pokud by v rámci zásady volného hodnocení důkazů dospěl k tomu, že žalobce shora uvedenou částku [titul]. [příjmení] nezaplatil.

73. Dále soud považuje za důležité se rovněž vyjádřit k námitce žalované, která namítala, že nárok na náhradu nákladů právního zastoupení žalobce v rámci předmětného trestního řízení nebyl dostatečně určitě precizován co do částky odměny za jednotlivé úkony. K tomu soud uvádí, že se s tímto právním názorem žalované neztotožňuje; platí totiž, že žalobce jasně uvedl, které úkony obhajoby provedené [titul]. [příjmení] nárokuje jako náhradu škody, vyčíslil celkovou výši požadované náhrady škody (a to sice na částku 168 500 Kč) a zároveň jasně uvedl, v jaké výši mu byly úkony požadované [titul]. [příjmení] již proplaceny, a to sice na základě 2 rozhodnutí o nároku na obhajobu za sníženou odměnu. Takovéto vymezení je přitom pro účely soudního řízení naprosto dostačující.

74. Soud se tedy dále zabýval rozsahem požadované náhrady škody, avšak pouze ve vztahu k nákladům obhajoby provedené [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení]. Pokud jde totiž o náklady řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], soud připomíná, že jak plyne ze shora citovaného § 8 OdpŠk, aby bylo možné rozhodnutí státu považovat za nezákonné, je nezbytné, aby bylo zrušeno k tomu příslušným orgánem. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost odpovídá principu presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. zde soudů). Zdůrazňuje se, že zdejší soud však v nadepsaném řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Zrušujícím nebo měnícím rozhodnutím (či naopak nezrušeným pravomocným rozhodnutím) je soud vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. a nemůže zákonnost rozhodnutí posuzovat ani jako otázku předběžnou (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci přitom žalobce nárokoval částku 27 149,40 Kč jako náhradu nákladů řízení vedeného před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy o této náhradě nákladů rozhodl [název soudu] usnesením o schválení smíru, přičemž toto usnesení nebylo ani zrušeno, ani změněno (což ostatně ani sám žalobce netvrdil, resp. mezi stranami o tom nebylo sporu). Za této situace soudu nezbylo, nežli výrokem II. tohoto rozsudku žalobcův nárok co do částky 27 149,40 Kč zamítnout, a to pro neexistenci odpovědnostního titulu, resp. neexistenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk.

75. Z provedeného dokazování vyplynulo, resp. bylo mezi stranami nesporné, že žalobce byl obžalován pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 TZ spáchány ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody) a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) TZ spáchaný ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 12 let odnětí svobody). Dle § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu při obhajobě v trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 50 000 Kč. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3100 Kč. V této souvislosti se zdůrazňuje, že dne [datum] převzala [titul]. [příjmení] rovněž obhajobu obviněného [příjmení] v témže řízení.

76. Podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy v projednávané věci 2 480 Kč.

77. Dále podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu platí, že u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. Za úkony realizované mimo obvyklou pracovní dobu přitom [titul]. [příjmení] účtovala dvojnásobek, tedy v projednávané věci za jeden společný úkon právní služby, u něhož je odměna zvýšena na dvojnásobek, náleží 4 960 Kč. Dlužno poznamenat, že pokud délka výslechů přesáhla dvě hodiny, jednalo se opět o dva úkony právní služby a obhájkyni náleží dvě celé odměny (případně zvýšené na dvojnásobek).

78. Podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu platí, že za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší. To je případ stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby, jež jsou povahou a účelem nejbližší úkonu podle § 11 odst. 2 písm. a) a c) advokátního tarifu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Konečně podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu přitom za každý takový úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny; tj. ve výši 1550 Kč, neboť se jedná o úkony právní služby týkající se výhradně žalovaného.

79. Dle soudu tak bylo na místě přiznat žalobci náhradu škody následujících účelných úkony obhajoby provedené [titul]. [příjmení]: 7 úkonů právních služby po 3 100 Kč, 66 úkonů po 2 480 Kč, 8 úkonů právní služby po 4960 Kč a 3 úkony právní služby snížené na jednu polovinu základní výše, tj. po 1550 Kč. Dále soud přiznal žalobci ve vztahu k obhajobě provedené [titul]. [příjmení] náhradu 10 režijních paušálů v plné výši (po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 74 režijních paušálů v poloviční hodnotě (tj. po 150 Kč), cestovné osobním automobilem a náhradu za ztrátu času k úkonu vazební zasedání (cesta [obec] – [obec] a zzpět) v celkové výši 506 Kč (podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), to vše zvýšené o 21 % DPH. Soud je proto toho názoru, že ve vztahu k obhajobě provedené [titul]. [příjmení] bylo na místě přiznat jako náhradu škody částku 195 662,40 Kč. Ke stejným závěrům koneckonců dospěl i [název soudu] ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž zdejší soud neshledal důvodů, proč se od právního hodnocení [název soudu] odchýlit (byť pochopitelně toto rozhodnutí není pro zdejší soud stricto sensu závazné), když ani sama žalovaná nakonec tento výpočet a provedení úkonů nijak nesporovala.

80. Pokud jde o úkony obhájce [titul]. [příjmení] (u kterého stran výše odměny za jeden úkon právní služby rovněž platí to, co bylo uvedeno k nákladům na obhajobu [titul]. [příjmení]), soud má za prokázané, že tento učinil v dotčené trestní věci celkem 123 úkonů (ve všech případech se jednalo o účast na hlavním líčení před [název soudu], kdy provedení těchto úkonů ani žalovaná nesporovala). Žalobce přitom požadoval na náhradě škody spočívající v obhajném [titul]. [příjmení] částku nižší, nežli která by mu jinak náležela. Konkrétně by bývala žalobci náležela náhrada plná náhrada za 19 úkonů právní služby + režijní paušály (za účast na hlavních líčeních ve dnech 9., 10., 11., [datum] a 15. a [datum]), dále 70 % náhrada (když dne [datum] bylo rozhodnuto o nároku na obhajobu za sníženou odměnu ve výši 30 %) za 73 úkonů právní služby + režijní paušály (za účast na hlavních líčeních ve dnech 18., 19., [datum] a 16., 17., 18., [datum] a 3., 4., 5., [datum] a 10., 11., 12., [datum] a 14., 15., 16., [datum] a 13., 14., [datum] a 9., 10., [datum] a 8., 9. a [datum]) a konečně 50% náhrada (když dne [datum] bylo rozhodnuto o nároku na obhajobu za sníženou odměnu ve výši 50 %) za 31 úkonů právní služby + režijní paušály (za účast na hlavních líčeních ve dnech 20., 21., 22., [datum] a [datum] a 22., 23., 24., 25., 26., [datum] a [datum]). Soud proto i v tomto případě seznal, že je namístě přiznat celou žalovanou částku, tj. 168 500 Kč.

81. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud přiznal žalobci náhradu škody za úkony právní služby provedené [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] v celkové výši 464 122,40 Kč (srov. výrok I.). Co do částky co do částky 27 149,40 Kč pak byla žaloba zamítnuta, a to pro neexistenci odpovědnostního titulu (srov. výrok II. tohoto rozsudku). <i>(ii) K náhradě škody odpovídající cestovnému ve výši 18 429,70 Kč</i> 82. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů vynaložených na cesty osobním automobilem. V této souvislosti je třeba připomenout, že z § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění účinném od 1. 9. 2007, podle nějž se účastníku hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Z uvedeného plyne, že pouze pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu. Aplikace uvedeného právního předpisu obstála v daných souvislostech i v judikatuře [název soudu] (viz např. usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2574/10). V souzené věci však žalobce (jak plyne z jeho žalobních tvrzení) cestoval k hlavním líčením a dalším úkonům orgánů činných trestních řízení osobním automobilem, aniž by mu však byl udělen souhlas (resp. žalobce o něj zjevně ani nežádal). Nic na tom nemůže změnit skutečnost, zdali žalobce byl, či nebyl poučen o nemožnosti použít vlastní automobil, a to především z toho důvodu, že neznalost zákona neomlouvá a nadto byl žalobce zastoupen obhájcem, který jej o této skutečnosti mohl poučit.

83. V návaznosti na výše uvedené se doplňuje, že s ohledem na to, že žalobce nepožádal o souhlas s použitím motorového vozidla k jednáním soudu v trestním řízení, se soud rovněž zabýval tím, jaké skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem žalobci v této souvislosti vznikly (viz o např. usnesení [název soudu] sp. zn. I. ÚS 2574/10, IV. ÚS 3082/09). V této souvislosti tíží břemeno tvrzení a důkazní žalobce, na kterém tak bylo, aby tvrdil, jaké konkrétní zmíněné cestovní výdaje by mu vznikly a zároveň aby k tomuto tvrzení předložil či navrhl odpovídající důkazy. Za tímto účelem soud žalobce na jednání poučil ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobce však nedoplnil odpovídající skutková tvrzení a ani nepředložil či nenavrhl odpovídající důkazy k jejich doložení. Za této situace proto soud žalobu pro její nedůvodnost ohledně žalobcem požadované částky 18 429,70 Kč zamítl (viz výrok III. tohoto rozsudku). <i>(iii) K náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným výkonem vazby</i> 84. Žalobce dále požadoval odškodnění za vazební stíhání částku 1 500 Kč za každý z (nesporných) 100 dní omezení osobní svobody vazbou. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul (s ohledem na výsledek dotčeného trestního řízení), soud se dále zabýval otázkou výše zadostiučinění za nezákonný výkon vazby.

85. Při stanovení formy a výše odškodnění soud vycházel z ustálené judikatury [název soudu], dle něhož je při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: (i) povaha trestní věci, (ii) celková délka omezení osobní svobody a (iii) následky v osobní sféře poškozené osoby. [název soudu] dále konstatoval, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či např. ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného plyne, že vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Žalovaná však vznik újmy nevyvracela.

86. Soud dále v daném ohledu zdůrazňuje, že vazební stíhání vždy představuje významný zásah do osobnostních práv obviněného, který je vystaven zátěži pramenící z omezení jeho osobní svobody, a to navíc v zařízení, které jako institucionalizovaný prostředek státu slouží především k nápravě pachatelů trestné činnosti, tedy v zařízení pojmově spojeném s prvkem represe (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Z ustálené rozhodovací praxe [název soudu] dále plyne, že adekvátním odškodněním za nezákonnou vazbu představuje částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne okolnosti svého posuzování. Ke zmíněnému rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či např. ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného plyne, že je zdůrazněna zásada finančního odškodnění nemajetkové újmy, neboť bez dalšího dochází k zásahu do vůbec nejzákladnějších práv (jako je zejména omezení svobody pohybu a práva na soukromí), pročež samotné konstatování porušení práva se bez dalšího jeví jako zcela nedostatečná forma odškodnění.

87. V této souvislosti se uvádí, že nemajetková újmy způsobená nezákonným výkonem vazby se v první řadě odškodňuje započtením vazby na výkon trestu odnětí svobody (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že k takovému odškodnění v projednávané věci nedošlo, je namístě odškodnit újmu způsobenou nezákonně vykonanou vazbou finanční satisfakcí.

88. Žalobce byl stíhán pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 TZ spáchány ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody) a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) TZ spáchaný ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 12 let odnětí svobody). Délka vazby trvala 100 dní. Žalobce zároveň prokázal určitý zásah do své osobní sféry života, který mu vazba způsobila.

89. V řízení bylo konkrétně prokázáno, že žalobce byl opakovaně během vazby eskortován k lékaři, přičemž byl poután pomocí pout s poutacím opaskem. Dále byl žalobce v cele držen společně s kuřáky; dealerem a násilníkem. První návštěva mu byla povolena po měsíci. U všech návštěv – s výjimkou poslední – byl vždy přítomen příslušník Policie ČR. Žalobce byl na cele s lidmi, kteří tam byli již dva roky, což ho děsilo. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce byl osobou netrestanou a před zahájením trestního řízení vedl řádný život, kdy mimo jiné nebyl pachatelem žádného přestupu. Na tomto místě musí nicméně soud zdůraznit, že ačkoliv byl žalobce poučen podle § 118a o. s. ř. žádné další zásahy do osobní sféry se mu nepodařilo prokázat.

90. Soud v souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění, a to konkrétně s odškodněním, jež se dostalo poškozenému v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. v navazujícím řízení u [název soudu] jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozenému hrozil citelný trest odnětí svobody (sazba dvě léta až deset let), vazba byla delší než u zdejšího žalobce (141 dní), nebyl prokázán zásah v osobnostní sféře a poškozený měl trestní minulost, a bylo mu poskytnuto zadostiučinění ve výši 500 [spisová značka]. V jiném řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. v řízení u [název soudu] jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], kdy hrozil poškozenému rovněž citelný trest odnětí svobody (sazba dvě léta až deset let), vazba trvala rovněž delší dobu než u žalobce (184 dnů), byl prokázán zásah v osobnostní (rodinné) sféře, poškozený byl omezen jazykovou bariérou, prokázal psychické a fyzické problémy z výkonu vazby a nadto nikdy nebyl soudně trestán, bylo poškozenému poskytnuto odškodnění ve výši 1 000 Kč za den výkonu vazby. V neposlední řadě soud provedl srovnání s rozhodnutím zdejšího soudu ve věci [spisová značka], kdy byl žalobce ve vazbě po dobu 219 dní, tj. déle než žalobce, vazba probíhala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření, kdy u žalobce byly denně prováděny osobní prohlídky, byl převáděn spoutaný na rukou i na nohou za přítomnosti několika ozbrojených příslušníků vězeňské služby, od přijetí do výkonu vazby byly u zdejšího žalobce prováděny vizuální kontroly v nepravidelných intervalech do 30 min., a poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 1 500 [spisová značka].

91. Na základě provedeného dokazování a posouzení individuálních okolností dané věci pak soud dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobci denní odškodnění ve výši 900 Kč za každý den vazby. Proto také výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 90 000 Kč a ve zbytku žalobcům nárok výrokem V. zamítl. <i>(iv) K ušlému zisku za dobu výkonu vazby a k ušlému zisku za dobu trestního stíhání</i> 92. Žalobce se rovněž domáhal náhrady ušlého zisku za dobu výkonu vazby ve výši 261 151,2 Kč a pak za dobu trestního stíhání ve výši 3 559 344,80 Kč (tj. za období od [datum] do [datum]). [příjmení] mohl být žalobce se svojí žalobou úspěšný, musel prokázat, že mu v příčinné souvislosti s odnětím svobody (rep. trestním stíháním) ušel zisk. Ušlý zisk je tedy ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Poškozený musí prokázat, že trestní stíhání bylo jedinou případně zásadní příčinou poškozeným tvrzeného ušlého zisku (srov. Rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Musí zde existovat vysoká pravděpodobnost, že by k tomuto rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (srov. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Zároveň je poškozený povinen vznik škody na své straně prokázat, a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla (srov. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Poškozený musí nejprve prokázat, že mu zisk skutečně ušel v příčinné souvislosti s trestním stíháním (vazbou) a následně i výši ušlého zisku. 93. [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem porušení právní povinnosti škůdce či právem kvalifikované okolnosti, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. [příjmení] hledisko pak není rozhodujícím a jediným kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (srov. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1992). Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Příčinná souvislost je přerušena např. v těch případech, kdy bezprostřední příčinou škody je skutečnost, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu, nebo tehdy, je-li vznik újmy vyvolán bezprostředně okolností, která nemá věcný vztah k počínání škůdce.

94. V rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní se uvádí, že:„ (j) e běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non).“ 95. Žalobce svůj nárok na náhrady škody v podobě ušlého zisku opíral o skutečnost, že byl od [datum] do [datum] zaměstnancem [anonymizováno] rady regionu soudržnosti [anonymizováno]. Tvrdil přitom, státní zástupce mu stanovil podmínku ukončení pracovního poměru k [anonymizováno] radě regionu soudržnosti [anonymizováno] pro propuštění z vazby. Dále uváděl, že si nemohl najít práci jednak z důvodu medializace celé kauzy a rovněž z důvodu své účasti na hlavních líčeních. Soud má přitom za to, že je namístě odškodnit žalobce pouze za ušlý zisk v období od [datum] do [datum], a to z následujících důvodů.

96. Zaprvé, podle soudu se žalobci nepodařilo prokázat, že by jeho pracovní poměr u [anonymizováno] rady regionu soudržnosti [anonymizováno] byl ukončen v přímé a bezprostřední souvislosti s jeho trestním stíháním (resp. vazbou). Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že pracovní poměr žalobce skončil na jeho žádost. V této žádosti a ani v samotné dohodě o skončení pracovního poměru přitom nikde není ani zmínky o tom, že by snad proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání. Pokud jde o žalobcovy poukazy na propuštění z vazby, tak z usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] lze pouze dovodit, že žalobce byl z vazby propuštěn, neboť podal výpověď, pročež pominuly důvody vazby podle § 67 písm. c) trestního řádu. Dlužno poznamenat, že pokud se žalobce rozhodl svůj pracovní poměr ukončit a toto oznámil státnímu zástupci, tak s ohledem na skutečnost, že žalobce byl vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu vzhledem k jeho pracovnímu zařazení, pak státní zástupce musel na žalobcovu výpověď reagovat. Žalobcovy ničím nepodložená tvrzení, že snad byl k podání výpovědi donucen, jsou pak toliko pokusem o obracení příčiny a následku. Soud pochopitelně rozumí tomu, že za situace, kdy byl žalobce držen ve vazbě z důvodu uvedeném v § 67 písm. c) trestního řádu, mohl oprávněně pociťovat, že si fakticky musí vybrat mezi zachováním svého pracovního místa a dalším setrvání ve vazbě. Soud si je rovněž vědom toho, že doba strávená ve vazbě není jistě dobou nejpříjemnější. Na druhou stranu byla to jedině a pouze volba žalobce, který se dobrovolně a svobodně rozhodl ukončit svůj pracovní poměr u [anonymizováno] rady regionu soudržnosti [anonymizováno]. Pokud byl přitom žalobce přesvědčen o své nevinně, nic mu nebránilo v tom, aby ve svém zaměstnání setrval s tím, že se později mohl domáhat náhrady újmy, což koneckonců také nyní činí.

97. Zadruhé, pokud jde o ušlý zisk v době trvání vazby, zde má soud za to, že je namístě přiznat ušlý zisk pouze za období od [datum] do [datum], tj. v rozsahu 232 pracovních hodin (za 29 pracovních dnů). Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, vazba žalobce sice trvala od [datum] do [datum], avšak zároveň z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce v období od [datum] do [datum] ve svém zaměstnání čerpal dovolenou, pročež mu zaměstnavatel vyplácel náhradu mzdy. Za toto období tak žalobcovy zisk ujít nemohl. Dlužno poznamenat, že při stanovení výše ušlého zisku soud vyšel v souladu s § 29 OdpŠk, resp. s § 351 až 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů z prokázaného hodinové mzdy za předcházející kalendářní čtvrtletí (tj. z částky 473,10 Kč za II. čtvrtletí roku 2012) (srov. výroky VI. a VII. tohoto rozsudku).

98. Zatřetí, soud je toho názoru, že ve vztahu k možnému ušlému zisku ze zaměstnání žalobce u Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad došlo k přetržení příčinné souvislosti žádostí žalobce o ukončení pracovního poměru. Pokud pak jde o žalobcův požadavek na přiznání náhrady ušlého zisku za období od [datum] do [datum], soud má za to, že žalobce neprokázal, že by mu v rozhodném období v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním ušel zisk. Naopak z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v rozhodném období žalobce určitou práci vykonával (nejprve ve [příjmení] [jméno] a poté i v ČR). Ačkoliv byl přitom opakovaně vyzýván podle § 118a o. s. ř., nikdy blíže tuto svoji činnost nevysvětlil a jinak ani netvrdil a neprokazoval, jaký konkrétní zisk mu měl v souvislosti s trestním stíháním ujít. I když v rámci řízení byla prokázána jistá omezená míra medializace žalobcova případu, resp. bylo prokázáno, že se žalobce účastnil hlavních líčení, žalobce rozhodně nijak neprokázal, jaká konkrétní škoda (ušlý zisk) mu měla v souvislosti s trestním stíháním vzniknout. Soud je tak toho názoru, že žalobce v projednávané věci ve vztahu k tvrzenému ušlému zisku za období od [datum] do [datum] neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní (srov. výrok X. tohoto rozsudku). <i>(v ) K zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání</i> 99. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak vychází z toho, že vznik nemajetkové újmy (jakkoliv je každé trestní stíhání dle [název soudu] – srov. nález sp. zn. IV. ÚS 428/05 - spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

100. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) povaha trestní věci, (ii) délka trestního řízení a (iii) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá.

101. V daném případě byl žalobce trestně stíhání pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 TZ spáchány ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 10 let odnětí svobody) a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) TZ spáchaný ve stádiu pokusu (s trestní sazbou 5 až 12 let odnětí svobody). Povahu věci soud hodnotí jako závažnou, neboť uvedená trestná činnost je zvlášť závažným zločinem. Co se týče trvání zásahu spočívajícího ve vedení nezákonného trestního stíhání, tak ten trval od [datum] (tedy ode dne zahájení trestního stíhání) do dne [datum], kdy předmětné trestní stíhání bylo pravomocně skončeno. Dlužno poznamenat, že délku předmětného trestního stíhání (tj. cca 4 roky a 1 měsíc) zdejší soud pravomocným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], označil za přiměřenou, a to zejména s přihlédnutím k úkonům, které byly činěny a jisté složitosti trestního řízení. Soud nicméně vzal v úvahu, že až do pravomocného skončení trestního stíhání byl žalobce v nejistotě ohledně dalšího vývoje ve věci.

102. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl do zahájení trestního stíhání osobou bezúhonnou. Dále žalobce tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání ve své osobní, rodinné sféře a profesní sféře. Z provedeného dokazování vyplynulo, že byla provedena domovní prohlídka, se kterou žalobce spojoval celou řadu negativních dopadů. Žalobce rovněž prokázal určitou míru medializace svého trestního stíhání.

103. V této souvislosti se nicméně zdůrazňuje, že pokud jde o další tvrzené zásahy v souvislosti s trestním stíháním, žalobce – ačkoliv byl opakovaně poučován podle § 118a o.s.ř. – tyto zásahy do svého osobního, rodinného, profesního života nijak neprokázal. Pokud tedy žalobce zejm. svým podáním ze dne [datum] apeloval s odkazem na judikaturu [název soudu] na zdejší soud, aby se vcítil do situace žalobce, kterému byl během několika minut doslova převrácen život naruby a to tak, že zcela nenávratně, je k tomu třeba říci, že soudní rozhodování nesmí být založeno na dojmech, nýbrž na provedeném dokazování a z něho vycházejících racionálních úvah. Jinak řečeno, je sice pravdou, že v případě náhrady nemajetkové újmy způsobené samotným trestním stíháním je zde prostor pro soud, aby zvážil konkrétní okolnosti projednávané věci a stanovil částku odškodnění, kterou vzhledem k těmto okolnostem považuje za přiměřenou, avšak při této úvaze se striktně musí držet skutkového stavu tak, jak vyplynul z provedeného dokazování.

104. S přihlédnutím ke shora uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalobci zahájením a vedením nezákonného trestního stíhání vznikla nemajetková újmu spočívající v zásahu do jeho osobní sféry, a to v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích.

105. V souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) se soud dále pokusil provést srovnání s jinými obdobnými případy odškodnění. Tak v případě vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byl poškozený rovněž pro zločin poškozování finančních zájmů EU podle § 260 odst. 1 a 5 TZ a zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a 5 písm. c) TZ (v obou případech ve stadiu pokusu), poškozenému hrozil trest odnětí svobody ve výši 10 let, poškozený prokázal dopady trestního stíhání do svého zdraví, jakož i do sociálního života, trestní stíhání trvalo 2 roky a 8 měsíců a soud přiznal poškozenému nárok na zadostiučinění ve výši 64 000 Kč (tj. v částce 2000 Kč za měsíc trestního stíhání). Dále soud provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy v tomto případě trestní stíhání trvalo 2 měsíce a bylo vedeno pro přečin poškození finančních zájmů EU podle § 260 odst. 1 a 3 TZ, poškozenému hrozil trest odnětí svobody ve výši až 5 let, prokázal zásahy do rodinného, profesního, sociálního života, jakož i do svého zdraví a soud mu přiznal nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 5000 Kč (tj. v částce 2500 Kč za měsíc trestního stíhání). Dále soud provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (v této věci rozhodoval Městský soud jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), kdy v tomto případě trestní stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) TZ trvalo 23 měsíců, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v délce trvání až 5 let (nebo zákaz činnosti, poškozený prokázal zásahy do rodinného, profesního, sociálního života, jakož i do svého zdraví a soud mu přiznal nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 10 000 Kč (tj. v částce přibližně 430 Kč za měsíc trestního stíhání). Soud rovněž provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy v této věci trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců a bylo vedeno pro zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) TZ a pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) TZ, poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 5 let, žalobce prokázal zásahy do profesního, rodinného, sociálního života, jakož i do sféry svého draví a žalobci byla přiznán nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 115 000 Kč (ve spojení s rozsudkem Městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) (soud tedy přiznal nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 2500 Kč za měsíc trestního stíhání). Konečně soud provedl rovněž srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy v této trestní věci trvalo stíhání 811 dnů a bylo vedeno pro zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) TZ, poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 5 let, poškozený prokázal zásahy do profesního a rodinného života a již samotná žalovaná mu plnila 107 500 Kč (tj. přibližně v částce 3900 Kč za měsíc trestního stíhání).

106. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že nepovažuje za přiléhavé srovnání projednávané věci s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], jak navrhl žalobce. Ve věci [spisová značka] bylo proti poškozené vedeno trestní řízení pro trestný čin přijímání úplatků podle § 160 odst. 1, odst. 3 písm. b) TZ, přičemž poškozená se domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené samotným trestním stíháním ve výši 5 000 000 Kč, avšak tento nárok byl zamítnut v celém rozsahu, neboť byl promlčen (což potvrdil i [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

107. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újmu spočívající v zásahu do jejho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla, a to v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že adekvátní zadostiučinění nemajetkové újmy žalobce je ve výši 90 000 Kč (tj. přibližně v částce 1800 Kč za měsíc); ve zbytku pak žalobu zamítl (srov. výrok VIII. a IX. rozsudku). Soud při stanovení výše této částky vyšel zejm. z toho, že žalobce byl osobou bezúhonnou a že prokázal pouze omezené zásahy do svého osobního života. Jak totiž vyplynulo z provedeného srovnání, v obdobných věcech byly sice přiznávány částky vyšší, avšak za situace, kdy poškození v dotčených řízeních prokázali širší zásahy do svých profesních, rodinných, sociálních životů, popř. do zdraví, nežli se podařilo v projednávané věci žalobci.

VI. K úrokům z prodlení

108. Žalobce svojí žalobou rovněž požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to od podání žaloby (tj. od [datum]) do zaplacení.

109. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

110. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum] Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne [datum] (čtvrtek). Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne [datum], a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci úroky z prodlení od [datum], jejichž výše je odůvodněna ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak požadavek žalobce na zaplacení úroků zamítl (viz výroky I. až X. tohoto rozsudku).

VII. K nákladům řízení

111. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšná byla žalovaná.

112. Soud zdůrazňuje, že Otázkou, jak aplikovat zásadu úspěchu ve věci v případech, kdy v jedné věci proběhlo více nalézacích řízení (jak je tomu i v nyní projednávané věci), se již několikrát zabýval [název soudu] jako vrcholný justiční orgán sjednocující soudní praxi v době, kdy nebylo dovolání proti nákladovým výrokům ze zákona vyloučeno (před účinností § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 296/2017 Sb.). Dospěl přitom k závěru, že úspěch účastníka řízení musí být posuzován pro každé řízení zvlášť, protože musí být přihlédnuto k tomu, co je předmětem řízení v každém z těchto řízení (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jinými slovy jsou obecné soudy při rozhodování o náhradě nákladů řízení povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení původně vymezený žalobou anebo jinými procesními úkony v jeho průběhu změnil, a podle toho také posuzovat míru úspěchu účastníků v konkrétním řízení. Tyto závěry ve své judikatuře přitom aproboval i [název soudu] (viz nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2890/20).

113. Soud vycházel z tarifní hodnoty sporu 4 470 197,5 Kč, která se skládá z částky 50 000 Kč odpovídající tarifní hodnotě náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, částky 50 000 Kč odpovídající tarifní hodnotě náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou a dále částky 4 370 197,5 Kč odpovídající požadované náhradě škody (491 271,8 Kč + 18 429,70 Kč + 261 151,20 Kč + 3 599 344,88 Kč).

114. Žalobce byl procesně úspěšný v požadavku na náhradu zastoupení ve výši 464 122,4 Kč, ušlého zisku ve výši 109 759,2 Kč, v požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním (tarifní hodnota 50 000 Kč), v požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou (tarifní hodnota 50 000 Kč), tedy co do tarifní hodnoty 673 881,6 Kč, procesní neúspěch žalobce činí 3 896 315,9 Kč. Žalovaná tedy bylo procesně úspěšná v rozsahu 85 %. Žalované náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 70 %.

115. Náklady řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř., podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (7 x 300 Kč), za přípravu a účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (2 x 12 x 300 Kč), celkem 9 300 Kč. Po zohlednění částečného úspěchu žalobce náleží žalované náhrada nákladů řízení ve výši 6 510 Kč (9 300 Kč x 0,7). Po zohlednění toho, že na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], bylo žalobci uloženo uhradit náklady řízení ve výši 350 Kč, když v daném rozsudku soud konstatoval:„ (…) soud přiznal 1/6 částky, neb úkony nezastoupeného účastníka byly činěny pro všechny nároky společně (…)“, soud uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 160 Kč.