23 C 150/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s přísl.,

I. Řízení, ohledně požadované jistiny, se v celém rozsahu zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky částka ve výši 10% ročně od datum do datum a částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částka 452, částka k rukám právního zástupce žalobce, a to 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou původně domáhal náhrady škody ve výši částka (bez úroku z prodlení). Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky částka s tím, tuto částku mu žalovaná po podání žaloby zaplatila. Nadále trval na zaplacení částky částka, k níž nově požadoval i úroky z prodlení ve výši 10% ročně datum do zaplacení. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud prvního stupně řízení zastavil, co do částky částka. Podáním ze dne datum sdělil žalobce soudu, že žalovaná mu dále uhradila částku částka a že bere žalobu v celém rozsahu zpět. Zároveň ale uvedl, že trvá na úhradě úroků z prodlení, a to jednak z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka Celkem se tedy domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši částka, ve zbylém rozsahu bere žalobu zpět. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací soud připustil požadované rozšíření žaloby.

2. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2. téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

3. S poukazem na citované zákonné ustanovení soud řízení zastavil, neboť žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět, přičemž souhlas žalované ve smyslu ustanovení § 96 odst. 3 o.s.ř. byl dán.

4. Soud ve věci postupoval dle ust. §115a osř.

5. Zároveň rozhodl o přiznání zákonného úroku z prodlení z částek přiznaných a vyplacených žalovanou.

6. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, má právo na náhradu nákladů, které při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, do jehož právní sféry bezdůvodně zasahoval (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2862/07). Výjimku z tohoto pravidla představuje ust. § 150 o.s.ř. obsahující zvláštní zmírňovací právo soudu, jímž je z důvodů hodných zvláštního zřetele umožněno rozhodnout o náhradě nákladů řízení jinak, než by odpovídalo výsledku sporu. Slouží k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy jinými slovy k dosažení spravedlnosti pro účastníka řízení (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 191/06). Úvaha soudu o tom, zda se jedná o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Při zkoumání existence důvodů hodných zvláštního zřetele je třeba přihlížet nejen k majetkovým, sociálním a osobním poměrům účastníků řízení, ale i k okolnostem, které vedly k zahájení řízení, k chování účastníků v průběhu řízení a stejně tak i k dalším relevantním skutečnostem, které určitým způsobem individualizují situaci účastníků řízení v tom směru, že si zasluhuje specifické zacházení ve smyslu citovaného ustanovení (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 1840/10). Zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o nákladech řízení nejprve tím, zda některý z účastníků z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Důvodnost podání návrhu je třeba uvažovat procesně, tedy z hlediska chování žalované ve vztahu k požadavkům žalobce. Zavinění zastavení řízení i důvodnost žaloby se při zastavení řízení bez věcného projednání posuzuje výlučně procesně, tj. z hlediska vztahu výsledků jednání žalované k požadavkům žaloby. Návrh je z tohoto pohledu podán důvodně vždy, jestliže žalovaná žalobní nárok uspokojila, přičemž tato podmínka byla v řízení naplněna, když žalovaná nárok žalobce téměř celý uspokojila.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2, odst. 3 o.s.ř., dle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V dané věci řízení bylo zastaveno pro procesní chování žalované, když plnila žalobci téměř celou žalovanou částku, soud proto vzhledem k nepatrnému úspěchu žalované rozhodl o přiznání plné náhrady nákladů řízení žalobci a to v souladu s ust. § 146 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení představuje odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby á částka spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, vyjádřené ve věci ze dne datum, částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum a 3 úkony á částka spočívající v účasti na jednání konaném dne datum a zpětvzetí ze dne datum a podání odvolání, dále 7x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky, a DPH. Soud přitom stanovil žalované lhůtu k plnění patnáctidenní s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Pokud se částka přiznané náhrady nákladů řízení liší od částky požadované žalobcem v podání ze dne číslo, je to zapříčiněno tím, že žalobce rovněž účtoval úkon předběžného uplatnění nároku z žalované, soud však v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. náhradu nákladů za tento úkon nepřiznal.

8. Pokud se jedná o soudní poplatek, soud v souladu s ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1999 Sb. jeho poměrnou část nevracel, neboť již proběhlo první jednání ve věci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.