23 C 179/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 39 770 Kč s příslušenstvím a 3 630 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 14 167 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na úhradu částky 25 603 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále na úhradu částky 3 630 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5 618 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 40,8 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, a to na účet zdejšího soudu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 59,2 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, a to na účet zdejšího soudu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované náhrady škody ve výši 39 770 Kč s příslušenstvím, a dále částku 3 630 Kč jakožto náklady na uplatnění pohledávky. Žalobce uvádí, že v rámci trestního řízení, které bylo proti žalobci vedeno, byla u žalobce realizována domovní prohlídka, v rámci které byly zajištěny věci, které legálně užíval jako spolupracovník zámečnických firem. Předmětné věci nesouvisely s žádnou trestnou činností, a protože trestní stíhání skončilo zastavením na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze, pak žalobce požádal o vrácení jeho legálně drženého nářadí. Konkrétně se jedná o 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů. Okresní soud v Kladně usnesením čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] žádosti vyhověl a uvedené věci nařídil žalobci vydat. Žalobce se obrátil na soud s žádostí o vydání věci, tyto mu však vydány nebyly, přičemž žalobci není známo, co se s věcmi stalo. Žalobce tak uvádí, že orgány činné v trestním řízení zjevně porušily svou povinnost opatrovat jim svěřené věci a v důsledku nemožnosti tyto vydat zpět žalobci vznikla na straně žalobce majetková škoda. Výše škody je dána cenou zabavených a nevrácených věcí, přičemž cena přípravku na otevírání dveří automobilu činí 3 519 Kč, tedy za 10 ks přípravků činí škoda 35 190 Kč, a svazek náhradních klíčů, obsahujících každý 3 ks klíčů, je na trhu prodáván nejméně za 2 290 Kč, tedy u dvou svazků se jedná o škodu ve výši 4 580 Kč. Žalobce dále vyčíslil částku 3 630 Kč jakožto náklady na uplatnění pohledávky (viz petit žaloby).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Předně namítla, že ve věci je dána odpovědnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, neboť tomuto byly věci předány a ten věci zlikvidoval. Namítala tak, že [stát. instituce] není jakožto organizační složka odpovědná za takto případně vzniklou škodu. Dále pak žalovaná namítala, že žalobce neprokázal vlastnictví věcí, když orgány činné v trestním řízení vycházely pouze z presumpce vlastnictví, neboť se k věcem nikdo jiný nehlásil. Žalovaná rovněž v rámci řízení sporovala výši žalobci vzniklé škody.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Dále mezi stranami bylo nesporným, že věci, které žalovaná žalobci odebrala, konkrétně 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů, nebyly vydány orgány činnými v trestním řízení žalobci zpět, a to ani na základě usnesení Okresního soudu v Kladně, čj. [číslo jednací], z [datum rozhodnutí].

5. Z trestního spisu vedeného Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání dne [datum], přičemž byl obviněn ze spáchání přečinu podílnictví ve formě spolupachatelství. Dne [datum rozhodnutí] byl pod sp.zn. [spisová značka] vydán Okresním soudem v Kladně příkaz k domovní prohlídce, mimo jiné v rodinném domě na adrese [anonymizována dvě slova], který byl v užívání a vlastnictví žalobce. Z protokolu o provedení domovní prohlídky v prostorech patřících žalobci z [datum] pak soud nezjistil, že by žalobci byly v rámci domovní prohlídky odebrány movité věci, jichž se náhrada škody týká, nicméně z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků z [datum], konkrétně z prohlídky vozidla VW Transporter [registrační značka] pak soud zjistil, že při prohlídce vozidla byly zajištěny i nástroje na otevírání vozidel 10 ks, a dále dva svazky po 3 kusech autoklíčů, to vše v nákladním prostoru ve stříbrném kufříku s nářadím. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně z [datum] pak byl mimo jiné žalobce uznán vinným a byl mu uložen trest. Žalobce byl uznán vinným spácháním přečinu podílnictví spáchaného ve spolupachatelství a byl odsouzen mimo jiné ve smyslu § 70 odst. 2 písm. a) k trestu propadnutí věci, a to sice včetně nástrojů na otevírání vozidel 10 ks a 2 svazků po 3 ks autoklíčů. Žalobce se proti rozsudku odvolal a rozsudek Okresního soudu v Kladně z [datum] byl usnesením Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] zrušen a trestní stíhání žalobce bylo zastaveno, to vše s právní moci k [datum]. Usnesením Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], pak bylo ve smyslu § 80 odst. 1 trestního řádu rozhodnuto tak, že žalobci se vrací nástroje na otevírání vozidel v počtu 10 ks a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů, které jsou zaevidované ve vyšetřovacím spise na čl. 504 a které u něj byly zajištěny při prohlídce konané [datum] v jeho vozidle VW Transporter na základě příkazu k domovní prohlídce z [datum].

6. K výzvě soudu dané na jednání konaném dne [datum] pak žalobce podáním, v koncentrační lhůtě, dne [datum] doplnil k jednoznačné specifikaci odňatého nářadí tvrzení, že se jedná o 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků, zachycených typově na fotografii z prohlídky předmětného vozidla, přičemž se jedná o hranoly z tvrdokovu, šestihrany, jejichž součástí je profil, odpovídající hrotu klíče od automobilu s tím, že jednotlivé nástroje se lišily vyfrézováním podle různých druhů výrobců automobilů, a dále, že se jedná o 2 svazky klíčů, sestávající vždy ze 3 kusů, tzv. autoklíčů, pohledem se nelišících od běžného klíče do zámku. Žalobce dále setrval na tom, že je vlastníkem předmětných věcí a navrhl k prokázání této skutečnosti svědky.

7. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že k zabavení nástrojů žalobce došlo při domovní prohlídce v prostorech žalobce. Z výpovědi žalobce má soud za zjištěné, když soud žalobci v toto směru pro hodnověrnost jeho výpovědi uvěřil, že žalobce byl skutečně vlastníkem těchto nástrojů. Žalobce zejména věrohodně popisoval, jak měl nástroje uloženy, k čemu je používal a jak žádal policii, aby tyto nafotila řádně právě s ohledem na to, aby bylo patrné, že o tyto pečuje. Soud má rovněž za zjištěné, že žalobce pořídil předmětné nástroje zhruba v období roku [období] [číslo].

8. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce se věnoval otevírání zámku u vozidel, a to jakožto zámečnické činnosti, kterou právě pro svědka žalobce na objednávku vykonával. Soud z výpovědi tohoto svědka rovněž uvěřil tomu, že svědek prodal žalobci 2 svazky klíčů, každý po 3 kusech autoklíčů tak, jak jsou tyto vyobrazeny na fotografii, tvořící přílohu protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, konkrétně vozidla VW Transporter z [datum]. Soud rovněž svědkovi uvěřil v tom směru, že žalobce disponoval i dalším nářadím pro otevírání autozámků, a to včetně toho, které je vyobrazeno právě na fotografii na čl. [číslo] policejního spisu, tvořícího přílohu tohoto protokolu k prohlídce jiných prostor. Soud nepovažoval za relevantní námitky žalované, že žalobce nespecifikoval konkrétní markanty těchto věcí tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými věcmi téhož druhu, když v kombinaci s tím, že svědek potvrdil, že žalobce takovéto věci měl, a pokud jde o svazky autoklíčů, tyto od něj dokonce koupil, a toho, že tyto byly nalezeny při prohlídce jiných prostor právě u žalobce, má soud vlastnictví žalobce za zjištěné. Toto má soud dále za potvrzené i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi soud zjistil, že žalobce vlastnil nářadí k otevírání autozámků, a soud uvěřil tomu, že žalobce vlastnil nářadí tak, jak je toto vyobrazeno na předmětné fotografii na čísle listu [číslo]. Rovněž z výpovědi tohoto svědka soud zjistil, že žalobce se otevírání autozámků profesně věnoval a že za tímto účelem vlastnil speciální nářadí. Výpovědi obou svědků byly spontánní a věrohodné a soud nemá o jejich obsahu pochyb.

9. Z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků čj. [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že policie dne [datum] provedla u žalobce prohlídku jiných prostor a pozemků, konkrétně vozidla VW Transporter [registrační značka], a v rámci této zajistila věci, které jsou zachyceny na fotodokumentaci, které jsou přílohou tohoto protokolu. Konkrétně pokud jde o předmět tohoto řízení, pak se jedná o fotografii číslo [anonymizováno] na straně [číslo] trestního spisu, nazvanou jako„ Nástroje na otevírání vozidel, 10 ks a 2x svazek po 3 kusech autoklíčů“. Z této fotografie pak soud zjistil, že žalobci byly mimo jiné zajištěny 2 svazky po 3 kusech autoklíčů, a celkem 6 šestihranných hranolů, které mají na jedné straně vyfrézován profil, odpovídající různým hrotům klíčů od různých automobilů. Soud z tohoto protokolu nezjistil, že by takovýchto šestihranů bylo žalobci odebráno 10 kusů. Navíc soud zjistil, že jakožto nástroje na otevírání vozidel byly žalobci odebrány další 4 jiné věci/nástroje, nacházející se na předmětné fotografii, jako první a druhý předmět zleva, a první a druhý předmět zprava; tyto předmětem řízení ale nejsou.

10. Z usnesení Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud zjistil, že tento soud pravomocně rozhodl, s právní mocí k [datum], že žalobci jakožto vlastníkovi mají být vydány věci, konkrétně vyobrazené na fotografii v policejním spise, jakožto stopa číslo jednací [anonymizováno], tj. věci, které se nacházejí na [číslo listu] trestního spisu, konkrétně nástroje na otevírání vozidel 10 kusů a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů, tj. věci, které byly zajištěny u žalobce při prohlídce jeho vozidla dne [datum].

11. Z části protokolu o likvidaci majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pak soud zjistil, že ohledně věcí, které byly žalobci zajištěny při domovní prohlídce dne [datum], je navrhována jejich likvidace s odůvodněním, že bylo rozhodnuto pravomocně o jejich propadnutí. Tento závěr však je relevantní pro toto řízení pouze v tom směru, že věci skutečně nemohly být vydány, nikoliv v tom směru, kdo konkrétně za škodu odpovídá.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena 6 ks lámacích nástrojů činí částku 11 497 Kč a obvyklá cena 2 ks svazků simulačních klíčů BMW, zahrnující vždy 3 klíče, činí celkem 2 670 Kč. Soud tak má za zjištěné z tohoto znaleckého posudku, že souhrnná cena těchto věcí činí 14 167 Kč. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec na těchto svých odborných závěrech setrvává a že hodnotu těchto věcí stanovil s tím, že vycházel z předpokládaného staří věcí 10 let (což koresponduje s tvrzeními žalobce). Z výpovědi znalce dále soud zjistil, že předmětné věci nebyly v době znaleckého zkoumání k disposici, neboť tyto byly zničeny policií, a že na trhu nelze běžně obdobné věci koupit, přičemž pro závěr o určení obvyklé ceny porovnáním s jinými prodávanými věcmi by bylo třeba takovýchto vzorků opatřit alespoň 15. To v tomto případě možné nebylo a znalec pak přesvědčivě odůvodnil, že vyšel ze svých zkušeností a znaleckým odhadem určil cenu tak, jak tuto uvedl ve svém znaleckém posudku. Znalec přitom vycházel při posouzení věcí z fotografií, jak jsou tyto vyobrazeny na fotografiích policie z předmětné domovní prohlídky, z kterých učinil závěr, že věci jsou běžně opotřebené, nicméně slouží svému účelu, a že tyto nejsou poškozené.

13. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: Pokud jde o otázku vlastnictví nástrojů na otevírání vozidel, pak má soud v kombinaci zjištění z protokolu o prohlídce jiných prostor a pozemků ze dne [datum], konkrétně vozidla VW Transportér [registrační značka], a z výpovědí svědků pana [příjmení] a pana [příjmení] za zjištěné, že žalobce byl vlastníkem 2 svazků po 3 kusech autoklíčů a 6 kusů univerzálních otevíracích přípravků, konkrétně šestihranů, jejichž součástí je vždy na jedné straně tohoto hranolu profil odpovídající hrotu klíče různých automobilů. Otázku vlastnictví k těmto movitým věcem má soud dále za potvrzenou z usnesení Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], když tímto bylo trestním soudem rozhodnuto o tom, že právě tyto věci se mají vydat žalobci, neboť je jejich vlastníkem. Soud má dále za zjištěné, a z to protokolu o prohlídce jiných prostor z [datum] a usnesení o vydání věci Okresního soudu v Kladně z [datum], jakož i z nesporných tvrzení stran, že žalobci byly zabrány (mimo jiné) konkrétně 2 svazky klíčů po 3 kusech klíčů a 6 hranolů šestihranných s hroty autoklíčů na jedné ze stran jakožto univerzálně otevírací přípravky vozidel s tím, že soud má za zjištěné, že tyto byly žalobci zajištěny dne [datum] a nebyly žalobci vydány ani na základě usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. Z provedeného dokazování má dále soud za zjištěné, že tyto věci žalobci být předány ani nemohly z důvodu, že tyto byly zlikvidovány Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových v [anonymizováno] roku [rok]. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] a z výslechu tohoto znalce má soud za zjištěné, že hodnota 6 ks lámacích nástrojů činí částku celkem 11 497 Kč a hodnota 2 ks simulačních svazků, vždy po 3 klíčích, činí částku celkem 2 670 Kč. Soud tak zjistil, že obvyklá cena, za kterou bylo možno tyto věci pořídit v době vzniku škody, činila v souhrnu částku 14 167 Kč. Jak uvedeno, soud v tomto směru vyšel ze závěru znaleckého posudku, a dále z výslechu znalce, který závěr znaleckého zkoumání věrohodně obhájil, a to i k dotazům stran. Znalecký posudek má náležitosti stanované § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., je úplný, srozumitelný a přezkoumatelný, a proto soud z jeho závěru v kombinaci s výslechem znalce vyšel. Soud neshledal důvody, pro které by vlastní úvahou závěry znalce modifikoval, a to za situace, kdy závěr znalce jsou vystavěny na jeho odborném odhadu daném jeho odbornými schopnostmi v oboru jeho znalecké činnosti, když předmětné věci nebylo pro jejich zničení možno konkrétně ohledat a když nebylo možno sehnat ani konkrétní porovnatelné předměty na trhu. Odborný odhad znalce je za této situace nejvěrnějším způsobem vyčíslení obvyklé ceny těchto věcí k době vzniku škody.

14. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

15. Soud ve věci nehodnotil duplicitně listinné důkazy, jejichž obsah byl zjištěn z trestního spisu, a dále listiny, týkající se předběžného uplatnění nároku u žalované, když toto bylo mezi stranami nesporným. Soud dále nehodnotil fotografie a nabídky na koupi předmětných věcí na internetu tak, jak tyto založil žalobce na čl. 4, 5 a 10, neboť z těchto nebylo možno relevantním způsobem ověřit skutečnou cenu věcí ke dni vzniku škody. Soud ve věci dále neprovedl výslech svědka [jméno] [příjmení], když žalobce neoznačil jeho adresu a na jednání konaném dne [datum] uvedl, že na jeho výslechu nadále netrvá 16. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

19. Ve věci je pasivně legitimována [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]. Před nařízením prvého jednání bylo rozhodováno o otázce místní příslušnosti Městským soudem v Praze, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V tomto rozhodnutí odvolací soud pro zdejší soud závazně vymezil předmět řízení v tom směru, že je tvrzeno porušení povinnosti Policie ČR, která v rámci probíhajícího trestního řízení proti žalobci zajistila při domovní prohlídce, resp. prohlídce jiných prostor jeho nářadí, avšak po skončení trestního řízení žalobci nářadí zpět nevrátila, neboť toto neměla k dispozici. Dle závěru odvolacího soudu pak není podstatným, který subjekt znemožnil navrácení předmětného nářadí, podstatnou je skutečnost, že toto ve svém důsledku vedlo k nemožnosti nářadí žalobci vrátit a příslušnou organizační složkou je tak tedy [stát. instituce], neboť k tvrzené škodě došlo v souvislosti se zajištěním nářadí a jeho následným nakládáním právě v souvislosti s probíhajícím trestním řízením, které bylo vedeno proti žalobci.

20. Žalobce v rámci řízení pokud jde o odpovědnostní titul na úrovni skutkových tvrzení tvrdil, že mu byly při domovní prohlídce, resp. prohlídce jeho vozu dne [datum] odebrány movité věci, konkrétně 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů, a to v souvislosti s trestním řízením, které proti němu bylo vedeno. Jelikož toto trestní řízení bylo proti němu zastaveno, žalobce požádal o navrácení těchto věcí, o tomto bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Kladně z [datum], který žádosti vyhověl a uložil, aby předmětné movité věci byly žalobci vydány. Žalobce se však vydání fakticky nedočkal, když mu ze strany Policie ČR bylo sděleno, že věci možné vydat není, neboť s těmito bylo naloženo jinak. Žalobce tak spatřuje nesprávný úřední postup v tom, že nebyla řádně zajištěna správa věcí takovým způsobem, aby tyto bylo možno následně vydat zpět.

21. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

22. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrg5pwk232ge4dslttmjptcojzhbptqms7obtdcmy důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

23. Z obsahu pojmu nesprávného úředního postupu tedy vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože však zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku NS sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

24. Jak soud uvádí výše, ve věci bylo usnesením Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] v rámci rozhodnutí o místní příslušnosti pro zdejší řízení závazně konstatováno, že po právní stránce se žalobcem vymezený nesprávný úřední postup týká porušení povinnosti Policie ČR, k němuž došlo v rámci probíhajícího trestního řízení. Soud v tomto ohledu uzavírá, že z provedeného dokazování se podává, že Policie ČR dne [datum] zajistila při domovní prohlídce, konkrétně při prohlídce vozidla žalobce, movité věci, a to konkrétně nástroje na otevírání vozidel 10 ks a 2 svazky po 3 ks autoklíčů, přičemž s těmito věcmi bylo naloženo tak, že tyto nebylo možno vydat ani na základě usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací].

25. Soud tak uzavírá, že nesprávným úředním postupem je v tomto případě postup orgánů činných v trestním řízení, konkrétně v tomto případě Policie ČR (která předmětné věci zajistila u žalobce), a to nesprávný úřední postup spočívající v nikoli řádné správě takto zajištěných movitých věcí, tj. způsobem, který následně znemožnil vrácení věcí žalobci, když nebylo rozhodnuto ani o zabavení věcí, ani o jejich propadnutí, ale naopak o jejich vydání. Právě pro pochybení při správě těchto movitých věcí, kdy došlo nezákonně k jejich zlikvidování, tak nebylo možné věci vydat.

26. Pokud jde o právní úpravu obsaženou v zák. č. 279/2003 Sb. o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, pak soud uzavírá, že ve vztahu k žalobci byly primárně orgány činné v trestním řízení (Policie ČR), které mu věci odebraly, povinny zajistit takovou správu odebraných věcí, aby tato umožňovala jejich opětovné vydání žalobci. Jelikož došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany PČR ve vztahu k žalobci, v návaznosti na nedodržení povinnosti dle § 80 trestního řádu, nepoužije se tak pro určení osoby odpovědné za škodu zák. č. 279/2003 Sb., neboť to byla právě PČR jako orgán činný v trestním řízení, která byla povinna v rámci předmětného trestního řízení řádnou správu zajistit. Ve vztahu k žalobci tak není relevantní tato speciální úprava zák. č. 279/2003 Sb., která stanoví až navazující (de facto interní) pravidla pro postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku, ve vztahu k žalobci však došlo k porušení § 80 t.ř., kdy orgán, který věci odebral žalobci odpovídá za to, že mu je při splnění zákonných podmínek rovněž vydá (či toto zajistí).

27. Ve věci je tak dán odpovědnostní titul ve formě popsaného nesprávného úředního postupu.

28. Pokud jde o otázku příčinné souvislosti, pak soud má tuto rovněž za prokázanou, neboť k odnětí věcí orgány činnými v trestním řízení žalobci došlo výlučně v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zastavením tohoto trestního řízením mu rovněž měly být vráceny, k čemuž však nedošlo. Po skutkové stránce tak je jednoznačným, že v důsledku pochybení při správě zajištěných věcí vznikla žalobci tvrzená škoda, tvořená hodnotou zabavených, avšak již nevydaných věcí.

29. Soud se proto dále zabýval otázkou specifikace věcí, u nichž žalobce tvrdí, že tyto mu byly zajištěny a nebyly vráceny, otázkou jejich vlastnictví a následně i otázkou výše škody.

30. Žalobce v žalobě označil věci, které mu byly zajištěny, jako 10 kusů přípravků na otevírání dveří automobilů s tím, že odkázal na přílohu. V příloze na čl. 10 je pak vyobrazen univerzální klíč k otevírání zámků, představovaný vícehranem, kdy na jednom konci tohoto vícehranu je vyfrézována napodobenina autoklíče. Dále žalobce označil zajištěné věci jako 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů. Na jednání konaném dne [datum] pak byl žalobce soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. upozorněn, že je třeba doplnit relevantní skutková tvrzení k tomu, aby byly jednoznačně specifikovány odňaté věci, respektive nářadí, které jsou označeny jako 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků, a 2 svazky klíčů po 3 kusech autoklíčů, a to tak, aby tyto byly ocenitelné a nezaměnitelné. Dále byl žalobce vyzván k tomu, aby doložil, že je vlastníkem těchto věcí.

31. Pokud jde o otázku specifikace těchto věcí, žalobce reagoval podáním z [datum], ve kterém uvedl, že odňaté věci jsou 10 kusy univerzálních otevíracích přípravků tak, jak jsou zachyceny typově na fotografii policie z předmětné prohlídky jiných prostor, a že se jedná o hranoly z tvrdokovu, šestihrany, jejichž součástí je profil, odpovídající hrotu klíče od automobilu s tím, že jednotlivé nástroje se liší pouze vyfrézováním, odpovídajícím různým výrobcům automobilů, a dále uvedl, že mu byly zajištěny 2 svazky klíčů, sestávající vždy ze 3 kusů tzv. autoklíčů, které se jinak neliší od běžného klíče do zámku a do spínací skříně auta s tím, že každý měl jiný profil vybrání. Soud poté v kombinaci s takto provedeným označením věcí, na nichž měla škoda vzniknout, tyto porovnal s fotografií číslo [anonymizováno], která je součástí fotodokumentace zajištěných věcí, zachycené v protokole o provedení domovní prohlídky jiných prostor, konkrétně vozidla VW Transportér [registrační značka], k níž došlo [datum] a na kterou žalobce co do specifikace výslovně odkazoval. Na základě této fotografie má soud za prokázané, že žalobci byly skutečně zajištěny 2 svazky po 3 kusech autoklíčů, odpovídajících běžným autoklíčům, a dále 6 kusů šestihranných hranolů, které mají na jednom konci vyfrézován autoklíč, který jinak odpovídá klíčům k různým vozidlům. Soud tedy nezjistil (ani na úrovni skutkových tvrzení odkazem na tuto přílohu nemohl identifikovat), že by žalobci bylo zajištěno 10 kusů takovýchto šestihranů s různými profily klíčů, přičemž v koncentrační lhůtě žalobce neoznačil jednoznačnou specifikací dalších jiných 4 předmětů, které se nacházejí na předmětné fotografii, neboť tyto žalobce po zjištění, že na předmětné fotografií 10 kusů šestihranů není, dodatečně označil až na jednání konaném dne [datum], tedy po koncentrační lhůtě.

32. Soud tedy nadále vychází z toho, že předmětem řízení je škoda vzniklá žalobci tím, že mu byly odebrány 2 svazky po 3 kusech autoklíčů a 6 univerzálních otevíracích přípravků v podobě šestihranu z tvrdokovu, jejichž součástí je vždy profil odpovídající hrotu klíče do automobilů různých značek. Ve zbývajícím rozsahu žalobce neprokázal, resp. soud má za vyvrácené tvrzení žalobce, že vlastnil a že mu bylo odebráno celkově 10 kusů univerzálních otevíracích přípravků v podobě šestihranu z tvrdokovu, soud má toto za zjištěné co do počtu 6 kusů. Žalobce dále neunesl povinnost tvrzení v tom směru, že nespecifikoval zbývající 4 předměty na fotografii z domovní prohlídky odpovídajícím způsobem, neboť u těchto věcí se zcela evidentně nejedná o šestihrany, jak tyto žalobce popsal ve svém podání z [datum].

33. Jak uvedeno v závěru o skutkovém stavu, soud má přitom v kombinaci protokolu o prohlídce jiných prostor, z fotografie číslo [anonymizováno], která je součástí fotodokumentace k tomuto protokolu z [datum], a dále v kombinaci s výslechem svědků pana [příjmení] a [příjmení], a zejména v návaznosti na usnesení Okresního soudu v Kladně z [datum], za prokázané, že žalobce byl skutečně vlastníkem těchto věcí, tedy že v obecné rovině mu jejich nevrácením vznikla škoda spočívající v majetkové hodnotě těchto věcí, neboť v tomto rozsahu se majetek žalobce porušením povinnost na straně orgánů činných v trestním řízení zmenšil.

34. Ke vzniku škody zničením zabavených movitých věcí došlo na straně žalobce ke dni [datum], kdy nabylo právní moci a vykonatelnosti usnesení Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o tom, že předmětné movité věci se dle § 80 odst. t. ř. žalobci vrací. Škoda vznikla k tomuto datu žalobci právě proto, že pro zničení předmětných věcí nebylo možno fakticky tyto věci, ač o jejich vydání bylo pravomocně rozhodnuto, žalobci vydat.

35. Pokud jde o výši škody způsobené žalobci na věcech, které jsou předmětem tohoto řízení a které byly v tomto řízení co do specifikace škody řádně specifikovány, pak soud vyšel ze závěru znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] a z jeho výslechu, jak soud rozebírá výše. Soud zjistil, že hodnota 6 ks lámacích nástrojů, tj. 6 ks universálních otevíracích přípravků v podobě šestihranu z tvrdokovu, činí částku 11 497 Kč a hodnota 2 svazků simulačních klíčů, vždy po 3 ks autoklíčů, činí celkem částku 2 670 Kč. Celkově tak má soud za zjištěnou škodu ve výši 14 167 Kč. Dle závěru znalce se jedná o částku, za kterou bylo možno tyto předměty pořídit právě v době vzniku škody, tj. k [datum], a to při zohlednění stáří těchto nástrojů a míry opotřebení, jak tyto byly v řízení prokázány a z nichž znalec vycházel.

36. Soud při určení výše škody nevyšel ze žalobcem založených výsledků internetového vyhledávání na č. l. 4, 5 a 10 spisu, neboť nebylo možno ověřit, že se jedná o stejné či obdobné věci, které byly žalobci zničeny, a to ani co do jejich specifikace, ani co do stáří či míry opotřebení. Za této situace považuje soud za nejrelevantnější ocenění tržní hodnoty těchto věcí ke dni vzniku škody odborným znaleckým odhadem znalce, který je odborníkem v oboru doprava a ekonomie a který své závěry přesvědčivě odůvodnil, ať už v písemném posudku, či při své výpovědi.

37. Soud proto - pokud jde o nárok náhrady škody ve výši 39 770 Kč - uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku ve výši 14 167 Kč, jakožto vzniklou škodu, a ve zbývajícím rozsahu co do částky 25 603 Kč soud žalobu zamítl. Zamítnutá část nároku je tak tvořena jednak hodnotou 4 univerzálních otevíracích prostředků, u nichž žalobce tyto nedostatečně specifikoval, a dále rozdílem v ocenění 6 ks universálních otevíracích prostředků a 2 svazků autoklíčů, a to mezi vyčíslením hodnoty těchto věcí žalobcem a soudem zjištěným ze znaleckého zkoumání.

38. Žalobce se dále žalobou výslovně domáhá částky 3 630 Kč jakožto nákladů vynaložených na uplatnění pohledávky z titulu odpovědnosti státu u žalované. Soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, a to s odkazem na § 31 odst. 4 odškodňovacího zákona, dle kterého poškozenému nárok na náhradu těchto nákladů nepřísluší.

39. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky, kterou shledal důvodnou. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobcem, když tato nekoliduje s výší zákonnou. Žalobce nárokuje úroky z prodlení ode dne [datum], což je důvodným (žalovaná byla v prodlení již dne [datum]).

40. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, 3 a § 151 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. procesně plně úspěšný co do požadavku na úhradu škody ve výši 21 114 Kč (6x hodnota 1 ks nástroje 3 519 Kč; 10 ks vyčísleno na 35 190 Kč) a 4 580 Kč (2 x sada autoklíčů), tedy celkem co do částky 25 694 Kč, neboť jakkoli mu bylo přiznáno pouze 14 167 Kč, záleželo rozhodnutí soudu o výši plnění na znaleckém posudku. V požadavku na úhradu 14 076 Kč (4x hodnota 1 ks nástroje 3 519 Kč; 10 ks vyčísleno na 35 190) + 3 630 Kč, tedy celkem 17 076 Kč, byl žalobce zcela neúspěšný. Žalobce tak byl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. úspěšný co do 59,2 %, žalovaný co do 40,8 % - převážně tak byl v řízení úspěšný žalobce v rozsahu 18,4 %.

42. Tarifní hodnota pro stanovení výše nákladů řízení, se však stanoví z přisouzené částky, nikoliv z částky žalované (NS 25 Cdo 3974/2015). Tarifní hodnota tak je tvořena přisouzenou částkou 14 167 Kč.

43. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení tyto náklady: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) záloha na provedení důkazu ve výši 10 000 Kč; -) 6x odměna právního zástupce z úkon právní služby á 1 700 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]; 3x účast na ÚJ; soud nepřiznal /znovu v rámci vyčíslení nákladů řízení žádanou/ odměnu za předžalobní upomínku s odkazem na § 31/4 OdpŠK, dále odměnu za ÚJ dne [datum], které se nekonalo), tj. celkem 12 342 s DPH (dle § 6,7, 9/4a); 11/1a),d,) g) AT; -) 6x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 2 178 Kč s DPH; -) 3x náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět vždy za 2x90 km, tj. 180 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 8,3 litrů NM/100 km (3. údaj dle TP; norma ES 2004) + náhrada za promeškaný čas za cestu k soudu a zpět (jedna cesta tam a zpět vždy 2x 3x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – tedy celkově náhrada, vč. náhrady za promeškaný čas a vč. DPH: za cestu dne [datum] – 1 217,71 Kč; dne [datum] – 1 217,71 Kč; dne [datum] – 1 577,45 Kč Celkem tak činí náhrada nákladů řízení 30 532,87 Kč; z čehož činí přiznaných 18,4% částku 5 618 Kč.

44. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; u žádného z účastníků tyto předpoklady splněny nejsou. Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 40,8%, proto jej soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Žalovaný byl neúspěšný v rozsahu 59,2%, proto jej soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Výše nákladů státu bude specifikována v samostatném usnesení (ke dni vyhlášení rozhodnutí nebylo pravomocně rozhodnuto o všech položkách tvořících náklady státu). Lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

45. Stát je specifickým procesním subjektem, který jedná organizačními složkami a orgány státní moci (zde [anonymizována dvě slova] a rozhodující soud), a tyto jsou v zásadě samostatné v nakládání s jimi přidělenými finančními prostředky, pročež nelze pokládat prostředky vynaložené žalovanou a soudem za částky patřící do jedné pokladny.