23 C 182/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 124 315,74 Kč s příslušenstvím a 366 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 3146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3146 Kč od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 83 007,5 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 83 007,5 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 35 417,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 35 417,17 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 45 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 45 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 321 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 321 800 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 71 106 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 124 315,74 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a částky 366 900 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Svůj nárok co do výše 124 315,74 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve výši 124 315,74 Kč v podobě nákladů na obhajobu v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále svůj nárok do výše 366 900 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí, když požadovaná částka ve výši 366 900 Kč s příslušenstvím podle žalobce představovala přiměřené zadostiučinění, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu nezákonným trestním stíháním.

2. Dlužno poznamenat, že žalobce se původně domáhal i zaplacení náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízení, a to ve výši 133 100 Kč s příslušenstvím. O tomto nároku soud rozhodl svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v právní moci dne [datum]), když žalobcův nárok zamítl.

3. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároků žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, resp. náhrady škody, která by žalobci měla náležet.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení

4. Žalobce ve své žalobě uvedl, že uplatnil u žalované své nároky z důvodu a ve výši jako v projednávané věci. Žalovaná však žalobci neplnila, a to ani částečně.

5. Dále žalobce zdůraznil, že dne [datum] bylo Policií České republiky, [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [ulice], 2. oddělením obecné kriminality, [ulice], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Trestní řízení pak bylo dle žalobce zastaveno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

6. K nároku na náhradu škody v podobě obhajného žalobce uvedl, že jeho právní zástupce v rámci původního řízení učinil úkonů ve výši 121 570,67 Kč.

7. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené samotným nezákonným trestním stíháním pak žalobce s poukazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu zdůraznil, že mu hrozil trest odnětí svobody od 1 roku do 6 let. Zároveň uvedl, že původní řízení trvalo 41 měsíců. K délce pak dodal, že důkazní situace se ustálila již v přípravném řízení (tj. den [datum]). K jednotlivým dopadům nezákonného trestního stíhání do jeho života pak žalobce dotvrdil, že nezákonné trestní stíhání vedlo k odcizení od jeho manželky, které vyústilo v rozvod manželství. Trestní řízení tak mělo zcela zdevastovat rodinný život žalobce. Podle žalobce by se mu pak mělo za nemajetkovou újmu dostat přiměřeného zadostiučinění ve výši 366 900 Kč.

8. Žalobce se tedy celkem domáhal zaplacení částky 621 570,67 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

9. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil k výzvě soudu svoji žalobu, když blížeji specifikoval náklady obhajoby. Zároveň nově rozšířil svoji žalobu, když požadoval zaplacení částky 124 315,74 Kč s příslušenstvím coby náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu.

10. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl o připuštění rozšíření žaloby.

11. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce žalobcův nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. K jednotlivým nárokům pak uvedla následující. Zaprvé, k nároku na náhradu škody uvedla, že žalobce neprokázal vznik škody. Zadruhé, k nároku na zadostiučinění z titulu nezákonného trestního stíhání zdůraznila, že svým stanoviskem ze dne [datum] konstatovala porušení práva (vydání nezákonného rozhodnutí), za což se žalobci žalovaná omluvila. Toto zadostiučinění je přitom dle žalované zcela dostačující. Zatřetí, k nároku na přiměřené zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky původního řízen) žalovaná namítla, že tento nárok je promlčen.

12. Žalovaná proto navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení.

13. Dne [datum] obdržel soud repliku žalobce. V této replice žalobce nad rámec dříve uvedených tvrzení doložil doklad o úhradě mimosmluvní odměny za zastupování v původním řízení. Ve vztahu k nezákonnému trestnímu stíhání a náhradě nemajetkové újmy za toto trestní stíhání pak žalobce doplnil, že v jeho případě je rozhodný i průběh původního řízení, tj. absence stop pro zpracování znaleckého posudku, nesprávný znalecký posudek, který byl doplněn až po v pořadí druhém zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu a nekritický přístup soudu I. stupně k nesprávnostem ve znaleckém posudku, který se v úvodu řízení projevil absencí zásady presumpce neviny.

14. Dne [datum] se konalo jednání. Na tomto jednání byla dána výzva dle § 118a č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a dále bylo provedeno dokazování. Na tomto jednání byl rovněž vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobu co do částky 133 100 Kč s příslušenstvím zamítl. Tímto rozsudkem soud rozhodl o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem (nepřiměřenou délkou původního řízení), když shledal žalobcův nárok za promlčený.

15. Podáním ze dne [datum] žalobce poukázal v rámci srovnání rozhodovací praxe v otázce výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále podrobněji specifikoval úkony obhajoby, jejichž zaplacení se v rámci náhrad škody svoji žalobou domáhal. Konkrétně označil tyto úkony: - [datum], první porada s klientem – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast při úkonech v přípravném řízení (podání vysvětlení [celé jméno žalobce] v [obec]) – 1 úkon - [datum], stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – 0,5 úkonu - [datum], účast při úkonech v přípravném řízení (výslech [celé jméno žalobce] v [obec]) – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast při úkonech v přípravném řízení (prověrka na místě v [obec]: 2 x 2 započaté hodiny) – 2 úkony - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast při úkonech v přípravném řízení (prostudování spisu při skončení vyšetřování dle § 11 odst. 1 písm. f) AT) – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], porada s klientem (další jednání s klientem trvající déle než 1 hodinu v [obec]) – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast při úkonech v přípravném řízení (opakované prostudování spisu po skončení vyšetřování v [obec], nebyl doručen protokol z prověrky) – 1 úkon - Náhrada hotových výdajů dne [datum] za soudní poplatek ve výši 242 Kč - [datum], porada s klientem (Další jednání s klientem trvající déle než 1 hodinu v [obec], příprava na hlavní líčení) – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 11:45) u OS [ulice] – 2 úkony - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], porada s klientem (další jednání s klientem trvající déle než 1 hodinu v [obec]) – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 10:45) u OS [ulice] – 2 úkony - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], dotazy na soudního znalce ze dne [datum] – 1 úkon - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], odvolání proti rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] úkon - [datum], další jednání s klientem přesahující jednu hodinu – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na jednání o odvolání u KS [obec] (9:30 - 11:33) – 2 úkony - [datum] cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin) - [datum], další jednání s klientem přesahující jednu hodinu – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], odvolání proti rozsudku ze dne ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – 1 úkon - [datum], účast na jednání o odvolání u KS [obec] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin) - [datum], prostudování spisu u OS [ulice] za účelem kontroly postupu znalce dle pokynu KS [obec] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], další jednání s klientem přesahující jednu hodinu – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [obec] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin) - [datum], návrh nadřízenému státnímu zástupci na dohledové opatření – 1 úkon - [datum], účast na hlavním líčení konaném dne [datum] u OS [ulice] – 1 úkon - [datum], cestovné K. Vary – [ulice] a zpět (včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin)

16. Další jednání se ve věci konala ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Na těchto jednání bylo prováděno dokazování. Rozsudek byl vyhlášen dne [datum].

III. K částečnému zpětvzetí a změně žaloby

17. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

18. Na jednání dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu co do částky 3146 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení (pokud jde o jeho nárok na náhradu škody v podobě obhajného; nadále se tak domáhal zaplacení částky 121 169,74 Kč s příslušenstvím coby náhrady majektové újmy v podobě obhajného). Žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil.

IV. Skutková zjištění

19. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedených důkazů (žádost žalobce o odškodnění ze dne [datum], sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum], stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum]) soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok ve výši a z důvodů jako v projednávané žalobě. Žalovaná pak žádost žalobce vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala porušení práva (vydání nezákonného rozhodnutí), za což se žalobci omluvila. K náhradě škody v podobě obhajného pak žalovaná žalobci sdělila, že nemá za prokázaný vznik škody, pročež tomuto nároku nevyhověla ani z části. Žalovaná přitom v průběhu projednávání věci žalobce nevyzývala k doložení dokladů, kterými by prokázal vznik škody.

20. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

21. Z účastnického výslechu soud zjistil, že nezákonné trestní stíhání žalobce stresovalo. Žalobce měl konflikty se svoji manželkou, neboť musel vynakládat finanční prostředky na svoji obhajobu. Nadto mu hrozilo, že bude muset platit odškodné. Tyto konflikty vyústili v rozvod žalobce a jeho manželky, a to po 17 letém manželství.

22. Z osvědčení o registraci vozidla [registrační značka] soud zjistil, že na advokátní kancelář [příjmení], [právnická osoba] je veden [značka automobilu], spotřeba paliva motorové nafty 6,8/5,2/5,8.

23. Z rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty soud zjistil, že advokátní kancelář obhájce žalobce v původním řízením byla plátkyní DPH.

24. Z příjmových dokladů č. [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [rok], [rok] [číslo], [rok] [číslo], [rok] [číslo] soud zjistil, že žalobce jako náklady za svoji obhajobu v původním řízení uhradil částku 166 661 Kč.

25. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a z nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že byl osobou bezúhonnou. Dne [datum] bylo Policií České republiky, [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizováno] odborem [ulice], [anonymizováno] oddělením obecné kriminality, [ulice], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání, [číslo jednací], trestní stíhání žalobce, a to pro trestný čin podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Průběhu řízení byl odvolacím soudem dvakrát zrušen rozsudek soudu I. stupně, kterým byl žalobce shledán vinný ze spáchání trestného činu, který mu byl kladen za vinu. V rámci řízení se rovněž prováděno dokazování znaleckým posudkem. Žalobce byl obžaloby zproštěn rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to podle § 226 písm. a) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

26. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] zjistil, že byly provedeny následující úkony obhajoby: - [datum] – převzetí a příprava obhajoby - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (podání vysvětlení [celé jméno žalobce] v [obec]) - [datum] - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (výslech [celé jméno žalobce] v [obec]) - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (prověrka na místě v [obec]) - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (prostudování spisu při skončení vyšetřování dle § 11 odst. 1 písm. f) AT) - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (opakované prostudování spisu po skončení vyšetřování v [obec]) - [datum] – žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 200 Kč - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 11:45) - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 10:45) u OS [ulice] - [datum] - dotazy na soudního znalce - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 8:35) u OS [ulice] - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (9:00 – 10:05) u OS [ulice] - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:20) u OS [ulice] - [datum] - odvolání proti rozsudku ze dne [datum] – 1 úkon - [datum] - účast na jednání o u KS [obec] (9:45 - 11:33) - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:10) u OS [ulice] - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:25) u OS [ulice] - [datum] - odvolání proti rozsudku ze dne ze dne [datum] - [datum] - účast na jednání o odvolání u KS [obec] (8:42 – 10:27) - [datum] - prostudování spisu u OS [ulice] - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:30) u OS [ulice] - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (9:00 – 9:25) u OS [ulice] - [datum] - návrh nadřízenému státnímu zástupci na dohledové opatření - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (10:00 – 11:00) u OS [ulice]

27. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], soud zjistil, že trestní stíhání bylo pro žalobce stresující. Žalobce se v průběhu trestní stíhání uzavřel do sebe, nebyl komunikativní. O trestním stíhání byla informována žalobcova rodina – jeho manželka, jeho dcera a jeho syn. V průběhu trestního stíhání probíhaly v souvislosti s trestním řízením konflikty mezi žalobcem a jeho manželkou, které vyústily v rozvod. K tomu soud uvádí, že hodnotil svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] jako věrohodnou. Je sice pravda, že svědkyně je dcerou žalobce, nicméně ze svědecké výpovědi vyplynulo, že svědkyně již s žalobcem nežije již několik let, i když s ním udržuje kontakt. Navíc soud neshledal existenci rozporů v její svědecké výpovědi. Svědkyně vypovídala spontánně, pročež soud nevidí důvodů, proč by neměl svědkyni uvěřit.

28. Ze záznamů z jednání soud zjistil, že dne [datum] proběhlo v areálu a sídle [právnická osoba] s.r.o. jednání mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem s tím, že jednání začalo v 7 hodin a skončilo v 8:

15. Dále soud zjistil, že dne [datum] v areálu [právnická osoba] s.r.o. proběhlo jednání mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem; začátek jednání 8:00 konec jednání 10:

0. Dále soud zjistil, že dne [datum] proběhla porada advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobce, a to sice v areálu a sídle [právnická osoba] s.r.o.; porada byla zahájena v 9 hodin a skončila v 11:

0. Dále soud zjistil, že dne [datum] proběhla v areálu sídla [právnická osoba] porada advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobce; začátek porady 8:15 konec porady v 9:

45. Dále soud zjistil, že dne [datum] proběhla porada mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem; začátek porady 12:00 konec 13:

25. Dále soud zjistil, že dne [datum] proběhla porada mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem v sídle areálu [právnická osoba]; začátek porady 16:00 konec 17:

40. Dále soud zjistil, že dne [datum] proběhla porada mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem; začátek porady 16:00 konec 17:40 s tím, že tato porada byla realizována v sídle a areálu [právnická osoba] s.r.o.

29. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

V. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

30. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

31. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

32. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

33. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

34. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

35. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může u soudu domáhat náhrady škody pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

36. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

37. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

38. Podle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

39. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

VI. Právní posouzení projednávané věci soudem

40. Žalobce se svojí žalobou domáhal (i) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou v důsledku vedení trestního stíhání, v rámci něhož byl zproštěn obžaloby (366 900 Kč s příslušenstvím) a (ii) náhrady škody v podobě obhajného (121 169,74 Kč s příslušenstvím). Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněných nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy.

41. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. <i>(i) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vedením trestního stíhání</i> 42. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

43. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

44. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 tr. řádu, dle něhož se trestní stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může trestní stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost trestního stíhání, patří např. zastavení trestního stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením (dle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) tr.ř.; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) či např. zastavení trestního stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného (§ 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) tr.ř.).

45. Co se týče zkoumání, zda si žalobce zavinil trestní stíhání sám či nikoli ve smyslu § 12 dost. 1 OdpŠk, tak jeho předmětem je to, zda žalobce coby obviněný přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněné je však třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu (tj. především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno nebo v něm nadále pokračováno). Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (či pokračování) trestního stíhání nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 tr. řádu či předstíráním, že jsou dány důvody k vedení trestního stíhání, ačkoliv objektivně neexistovaly). Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, tedy není naplněna tím, že se obviněný dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn [spisová značka] či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1856/07 ze dne [datum]).

46. Soud žádné zavinění ve shora uvedeném smyslu u žalobce neshledal a ani žádné takové zaviněné jednání či skutečnosti tomu nasvědčující nebyly žalovanou tvrzeny.

47. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení tedy soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocně zproštěn obžaloby, a to podle § 226 písm. a) trestního řádu. Odpovědnostním titulem tak je v projednávané věci s ohledem na výsledek původního řízení nezákonné rozhodnutí ze dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání, [číslo jednací], vydané Policií České republiky, [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [ulice], [anonymizováno] oddělením obecné kriminality.

48. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána, (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak vychází z toho, že jakkoliv je každé trestní stíhání vždy spojeno s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě existenci nemajetkové újmy presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

49. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) z povahy trestní věci, (ii) z délky trestního řízení a (iii) z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

50. V daném případě byl žalobce stíhán pro trestný čin usmrcení z nedbalosti dle podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Jinými slovy řečeno, žalobce byl obžalován (resp. trestně stíhán) ze spáchání zločinu, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody až ve výši 6 let. Jednalo se proto svoji povahou o relativně závažnou trestnou činnost, která zpravidla působí negativní společenské odsouzení. V této souvislosti je nicméně třeba uvážit, že se jednalo o nedbalostní trestní čin. Podle soudu přitom platí, že nedbalostní trestné činy ze své podstaty zpravidla působí o něco menší společenské odsouzení než trestné činy spáchané úmyslně.

51. Samotné trestní stíhání pak trvalo přibližně 41 měsíců. K tomu soud poznamenává, že si je vědom toho, že z ustálené judikatury civilních soudů plyne, že v případech, kdy se žalobce domáhá zadostiučinění rovněž z titulu nepřiměřené délky předmětného trestního řízení, jakož i zadostiučinění z titulu samotného nezákonného trestního stíhání, soud při posuzování nároku z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání nemá přihlížet a hodnotit délku samotného trestního stíhání, neboť by tím došlo k duplicitnímu posouzení, a tudíž i odškodnění za totéž (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle zdejšího soudu je v projednávané věci nicméně třeba uvážit, že žalobcův nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené samotnou délkou původního řízení (tj. nesprávným úředním postupem) byl pravomocně zamítnut zdejším soudem rozsudkem ze dne [datum], přičemž soud se nijak nezabýval podstatou věci a pouze konstatoval, že žalobcův nárok byl promlčen. Jinak řečeno, soud má za to, že je namístě přihlédnout k délce trestního řízení, neboť v projednávané věci nemůže dojít k duplicitnímu odškodnění za totéž. Zdůrazňuje se přitom, že délka původního řízení nebyla nijak extrémně dlouhá. V původním řízení opakovaně rozhodoval odvolací soud. Rovněž z hlediska skutkové byla věc obtížnější, když soud prováděl důkaz znaleckým posudkem. Na druhou stranu trestní stíhání dlouhé 41 měsíců nebylo ani nijak extrémně krátké.

52. Žalobce dále tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání ve své osobní sféře, a to ve sféře rodinné. Soud má za prokázané, že nezákonné trestní stíhání negativně ovlivnilo rodinný život žalobce (trestní stíhání vyvolalo stres v rodině vedoucí k rozvodu žalobce a jeho manželky).

53. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla. Újma přitom dle soudu žalobci vznikla v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích.

54. V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) soud dále provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění, a to konkrétně s následujícími případy.

55. Zaprvé, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců, bylo vedeno pro trestný čin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 a 2 tr. Zákoníku. V dané věci poškozenému hrozil trest odnětí svobody až ve výši šesti let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, kdy byl v důsledku trestního stíhání nucen uzavřít hospodu, kterou vedl. Dále poškozený prokázal zásahy do rodinného života, konkrétně narušení soužití s partnerem, narušení vztahy se syny, a to minimálně po dobu trvání trestního řízení. Dále prokázal zásahy do sféry zdraví, a to zejména po psychické stránce. Rovněž prokázal zásahy do sociálního života, kdy trestní stíhání vešlo v rámci místa bydliště poškozeného ve známost a bylo předmětem debat v místě bydliště i v rámci jeho původní provozovny, kde provozoval svou podnikatelskou činnost. Jiné zásahy neprokázal. V této věci bylo poškozenému přiznáno zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 50 000 Kč, tj. přibližně ve výši 1080 Kč za měsíc trestního stíhání.

56. Zadruhé, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo 4 roky, bylo vedeno pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odstavec i 1 tr. zákoníku, trest hrozil odnětí svobody až na 2 léta. Poškozený prokázal zásahy do rodinného života, a to sice do svého vztahu s dcerou. Dále prokázal zásahy do sféry zdraví, kdy prokázal, že trpěl duševním stresem a těžce nesl svoji účast na dotčeném trestním řízení. Poškozený prokázal zásahy i do sociálního života, kdy žil na vesnici a všichni věděli o dotčené nehodě a dívali se na něj, jako kdyby někoho zabil. Dále prokázal zásahy další spočívající v nejistotě, zdali mu nebude odebrán řidičský průkaz. Celá věc byla rovněž i medializována a poškozený byl nejprve odsouzen soudem prvního stupně. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 120 000 Kč, tj. přibližně ve výši 2500 Kč za měsíc trestního stíhání.

57. Zatřetí, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trvalo trestní stíhání přibližně 430 dnů, bylo vedeno pro trestný čin podle § 146 odst. 1 tr. Zákoníku a poškozenému hrozil trest odnětí svobody ve výši až 3 roky. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, do rodinného života, do sféry zdraví. Relevantní v této věci bylo rovněž to, že poškozený uplatňoval vícero nároku současně, konkrétně náhradu nemajetkové újmy způsobenou samotný nezákonným trestním stíháním, jakož i náhradu újmy způsobenou nepřiměřenou délku dotčeného trestního řízení. Nadto byl poškozený v rámci dotčeného nezákonné trestního stíhání pravomocně odsouzen. Poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 30 000 Kč, tj. přibližně ve výši 2000 Kč za měsíc trestního stíhání.

58. Začtvrté, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trvalo trestní stíhání přibližně 800 dnů, bylo vedeno pro trestný čin podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. Zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody ve výši až 18 let. Poškozený část trestního stíhání strávil ve vazbě a prokázal zásahy do sociálního života. Relevantní v této věci rovněž bylo, že tato věc byla medializována a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 84 000 Kč, tj. přibližně ve výši 3200 Kč za měsíc trestního stíhání.

59. Zapáté, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo přibližně 430 dnů. Bylo vedeno pro trestný čin podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a § 325 odst. 1 písmeno a tr. Zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až ve výši čtyř let. Poškozený prokázal zásahy do sféry zdraví, a to sice stres v důsledku, kterého zhubnul. Dále prokázal zásahy do sociálního života, kdy se přestal věnovat koníčkům a kamarádům a relevantní rovněž bylo, že poškozený byl v době spáchání domnělého trestného činu mladého věku. Poškozený naproti tomu neprokázal zásahy do profesního života ani do rodinného života. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučiněný za nezákonné trestní stíhání ve výši 25 000 Kč, tj. přibližně ve výši 1800 Kč za měsíc trestního stíhání.

60. Soud rekapituluje, že v případech vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] hrozil žalobci trest nižší. V případě [spisová značka] pak sice trestní stíhání trvalo kratší dobu (přibližně 14 měsíců), avšak žalobce tvrdil a prokázal širší dopady nezákonného trestní stíhání do svého života (zásahy do sféry zdraví a do sociálního života). Navíc byl v době spáchání domnělého trestného činu mladého věku. Podle názoru zdejšího soudu tak není namístě v projednávané věci přiznat přiměřené zadostiučinění ve výši jako ve věci [spisová značka] Tyto závěry pak platí i pro věc [spisová značka], v rámci které trvalo nezákonné trestní stíhání rovněž přibližně 14 měsíců. V této věci totiž poškozený prokázal zásahy nejen do rodinného života, nýbrž i do profesního života a do sféry zdraví. Nadto byl poškozený v této věci pravomocně odsouzen. Žalobce byl sice také v rámci původního řízení shledán vinným (a to dokonce dvakrát), avšak nikoliv pravomocně. Podle soudu je přitom zásadní rozdíl mezi situací, kdy je poškozený pravomocně odsouzen (přičemž dotčené rozhodnutí je později zrušeno), a situací, kdy je poškozený odsouzen pouze nepravomocně, tj. soudem I. stupně. Konečně podle názoru zdejšího soudu by výše přiznaného přiměřeného zadostiučinění neměla ani dosahovat výše jako ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Platí totiž, že řízení [spisová značka] trvalo delší dobu než projednávaná věc, přičemž poškozen prokázal podstatně širší a intenzivnější zásahy do svého života (prokázal zásahy do rodinného života, do sféry zdraví, do sociálního života, jakož i medializaci svého případu).

61. Pokud jde o věc vedenou zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], tak v této věci poškozený sice prokázal srovnatelné dopady do svého života (prokázal dopady do sociálního života). Na druhou stranu však by se v projednávané věci nemělo přiznané zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání blížit výši zadostiučinění přiznaného ve věci [spisová značka]. Platí totiž, že ve věci [spisová značka] poškozenému hrozil podstatně vyšší trest (až 18 let vězení) a navíc bylo jeho trestní řízení medializováno.

62. Podle názoru zdejšího soudu tak nejpřiléhavější srovnání představuje srovnání s věcí vedenou zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci hrozil trest stejný, řízení trvalo přibližně stejně dlouho dobu. Poškozený sice prokázal ve věci [spisová značka] širší dopady do svého života (než žalobce v projednávané věci), avšak dle názoru zdejšího soudu je zároveň podstatné, že žalobce byl v původním řízení zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Žalobce byl rovněž osobou bezúhonnou a byl dvakrát (byť nepravomocně) odsouzen soudem I. stupně.

63. K tomu soud k námitkám žalobce uvádí, že přesvědčení žalobce, že orgány činné v trestním řízení v jeho věci nejednaly objektivně, je jen jeho subjektivním náhledem, který konečné zprošťující rozhodnutí soudu vyvrací. Nedojde-li k vydání pravomocného odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Nadto soud v náhradovém řízení není povolán k tomu, aby prováděl přezkum proběhlého trestního řízení a posuzoval, jak měl v tom kterém okamžiku trestního řízení příslušný orgán činný v trestním řízení procesně postupovat a jak měl hodnotit důkazní situaci. Soud tak nemá za to, že by v projednávané věci žalobce tvrdil a prokázal takovou újmu, které by odůvodňovala přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích.

64. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že v rámci srovnání nevycházel z věci vedené u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka] (resp. [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], resp. Ústavního soudu pod sp. zn. [ústavní nález]). Žalobce sice na tuto věc poukázal ve svém podání, avšak i přes výzvu soudu na jednání dne [datum] (a jeho příslib, že dodá dotčená rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů) dotčená rozhodnutí soudu nedodal. K opakovanému dotazu soudu na jednání dne [datum] pak pouze odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu. Zdejší soud se sám pomocí veřejně dostupné databáze rozhodnutí Ústavního soudu seznámil s dotčeným rozhodnutím Ústavního soudu, avšak z něho nelze vyčíst podstatné okolnosti. Platí totiž, že z tohoto rozhodnutí pouze vyplývá, že ve věci vedené u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka] trestní řízení trvalo o něco kratší dobu (více jak dva roky), avšak poškozenému hrozil trest srovnatelný. O dopadech nezákonného trestního stíhání do života poškozeného se pak v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] nelze dočíst ničeho. Zdejší soud se tak v důsledku přístupu žalobce nemůže blíže ke srovnání projednávané věci s věcí vedenou u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka] vyjádřit.

65. Lze tak uzavřít, že v projednávané věci považuje soud za odpovídající finanční zadostiučinění ve výši 1100 Kč za měsíc trestního stíhání. Na základě provedeného dokazování a shora uvedených úvah a srovnání dospěl soud k závěru, že adekvátní výše zadostiučinění prokázané újmy žalobce činí 45 100 Kč. Proto soud rozhodl jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (srov. výrok V.). <i>(ii) K náhradě škody v podobě obhajného</i> 66. Ve vztahu k nároku na náhradu škody je třeba uvést, že jeho vznik není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle něhož osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona).

67. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobci bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání, které skončilo zproštěním žalobce obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Žalobce se domáhal po žalované náhrady škody ve výši 121 169,74 Kč s přísl. (po zpětvzetí na jednání dne [datum]), která mu měla vzniknout v důsledku uhrazení odměny za právní zastupování obhájcem v daném trestním řízení.

68. Pokud jde o obhajné, za situace existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby (k tomu viz body 26 a 29 tohoto rozsudku) a prokázanému zaplacení odměny obhájce žalobcem na straně druhé (a to ve výši přesahující požadovanou částku), soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu.

69. Soud se dále zabýval výší nároku na náhradu škody požadovanou žalobcem.

70. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání trestného činu podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu při obhajobě v dotčeném trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 30 000 Kč, neboť žalobci hrozil trest odnětí svobody s horní hranicí ve výši šesti let. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2300 Kč.

71. Soud má za to, že v projednávané věci je žalobcův nárok důvodný pouze co do výše 83 007,50 Kč, a to z následujících důvodů.

72. Zaprvé, v projednávané věci byly provedeny následující úkony obhajoby, za které žalobci náleží dle soudu náhrada škody: - [datum] – převzetí a příprava obhajoby – 1 úkon - [datum] - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – 0,5 úkonu - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (výslech [celé jméno žalobce] v [obec]) – 1 úkon - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (prověrka na místě v [obec]) – 1 úkon - [datum] - účast při úkonech v přípravném řízení (prostudování spisu při skončení vyšetřování) – 1 úkon - [datum] – porada s klientem trvající déle než 1 hodinu – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 11:45) – 2 úkony - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 - 10:45) u OS [ulice] – 2 úkony - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 8:35) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (9:00 – 10:05) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:20) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - odvolání proti rozsudku ze dne [datum] – 1 úkon - [datum] - účast na jednání o u KS [obec] (9:45 - 11:33) – 1 úkon - [datum] – porada s klientem trvající déle než 1 hodinu – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:10) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:25) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - odvolání proti rozsudku ze dne ze dne [datum] – 1 úkon - [datum] - účast na jednání o odvolání u KS [obec] (8:42 – 10:27) - 1 úkon - [datum] - porada s klientem trvající déle než 1 hodinu – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (8:00 – 9:30) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (9:00 – 9:25) u OS [ulice] – 1 úkon - [datum] - účast na hlavním líčení konaném dne [datum] (10:00 – 11:00) u OS [ulice] – 1 úkon 73. Zadruhé, soud nepřiznal náhradu škody za úkon obhajoby provedený před zahájením trestního stíhání (účast při vyšetřovacím úkonu dne [datum] – podání vysvětlení [celé jméno žalobce]). Jak totiž plyne z ustálené judikatury, náhrada škody v podobě obhajného náleží až za úkony realizované po zahájení trestního stíhání (v projednávané věci přitom nezákonné trestní stíhání bylo zahájeno až dne [datum]; viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. II. ÚS 3452/18, nebo ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 877/16).

74. Zatřetí, za podání ze dne [datum] (stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání) náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny odměny vypočtené dle advokátního tarifu. Platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 advokátního tarifu jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

75. Začtvrté, v souladu s § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Soud přiznal nárok na náhradu škody v podobě obhajného pouze za porady realizované ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Soud nepřiznal jak účelně vynaložený náklad poradu dne [datum], a to za situace, kdy se jednalo o další poradu v řadě v rozmezí několika málo dnů (předcházející porada byla realizována dne [datum]), přičemž v mezidobí nedošlo v rámci trestního řízení k zásadnímu posunu. Soud rovněž nepřiznal jako účelně vynaložený náklad poradu dne [datum], a to za situace, kdy této poradě předcházela porada dne [datum]. Soud rovněž nepřiznal jako účelně vynaložený náklad poradu dne [datum], a to za situace, kdy tato porada byla realizován až po podání odvolání (odvolání bylo podáno dne [datum]).

76. Zapáté, soud nepřiznal náhradu škody za úkony prostudování spisu dne [datum] a dne [datum]. Z judikatury Ústavního soudu totiž sice plyne, že úkon nahlížení do spisu je namístě považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3906/17). Nicméně z judikatury soudů rovněž plyne, že prostudování spisu přichází v úvahu jako samostatně účtovatelný úkon, pokud je advokát ustanoven nebo převezme obhajobu v již trvajícím trestním stíhání a prostudování spisu je možné považovat za nezbytnost (usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka]). Zdejší soud je přitom toho názoru, že s ohledem na průběh dotčeného trestního stíhání nelze považovat nahlížení do spisu dne [datum] a dne [datum] za nezbytné, resp. účelné. Nelze totiž přehlédnout, že právní zástupce nahlížel do spisu nejenom dne [datum], nýbrž i dne [datum] (prostudování spisu při skončení vyšetřování), přičemž za tento úkon soud náhradu škody v podobě obhajného přiznal. Pokud pak obhájce žalobce při nahlížení dne [datum] zjistil, že součástí příslušného trestního spisu není protokol z prověrky, mohl požádat o jeho doručení. Další nahlížení do spisu nelze považovat za účelné. Pokud pak jde o nahlížení do spisu dne [datum], žalobce k tomu dotvrdil, že toto nahlížení bylo realizováno z toho důvodu, neboť žalobce cítil potřebu kontrolovat postup znalce dle pokynů Krajského soudu v Plzni. K tomu se nicméně zdůrazňuje, že v původním řízení bylo věcí soudu, aby zajistil realizaci postupu znalce v souladu se závaznými pokyny odvolacího soudu. Žalobcova aktivita v tomto ohledu byla zcela nadbytečná.

77. Zašesté, soud rovněž nepřiznal náhradu škody za úkony dotazy na soudního znalce ze dne [datum] a návrh nadřízenému státnímu zástupci na dohledové opatření ze dne [datum]. Podle názoru zdejšího soudu se totiž v žádném případě nejedná o úkony obhajoby, za které by náležela odměna podle advokátního tarifu, jak požaduje § 31 odst. 1 OdpŠk (srov. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 57 Co 799/2013 nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 28/2004).

78. Zasedmé, soud přiznal jako náhradu škody náklad ve výši 200 Kč, a to v souvislosti s žalobcem zaplaceným soudním poplatkem.

79. Zaosmé, s ohledem na přiznaný nárok na náhradu škody za shora vypočtené úkony žalobci podle soudu náleží náhrada škody za zmeškaný čas jeho obhájce a cestovné za následující cesty (když tyto cesty byly vykonány osobním automobilem [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva motorové nafty 5,8 l [číslo] km, jak soud zjistil z provedeného dokazování): -) dne [datum] cesta [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [ulice a číslo], [obec], [ulice] a zpět, vzdálenost 2 x 20 km (cestovné 232 Kč), zmeškaný čas 2 x 15 minut (náhrada za zmeškaný čas 242 Kč); -) dne [datum] cesta [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [adresa]; vzdálenost 2 x 22 km (cestovné 255 Kč), zmeškaný čas 2 x 17 minut (náhrada za zmeškaný čas 242 Kč); -) dne [datum] cesta [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [ulice a číslo], [obec], [ulice] a zpět, vzdálenost 2 x 20 km (cestovné 232 Kč), zmeškaný čas 2 x 15 minut (náhrada za zmeškaný čas 242 Kč); -) ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] cesty [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [název soudu], K. H. [příjmení] 57, [PSČ] [ulice], vzdálenost 2 x 19 km (cestovné za každou z vykonaných cest v roce [rok] činí 210 Kč, v roce [rok] činí 211 Kč, v roce [rok] činí 218 Kč a v roce [rok] činí 230 Kč), zmeškaný čas 2 x 15 minut (náhrada za zmeškaný čas za každou z cest tak činí 242 Kč); -) ve dnech [datum] a [datum] cesty [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [název soudu], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], vzdálenost 2 x 82 Km (cestovné za cestu vykonanou v roce [rok] ve výši 558 Kč a v roce [rok] činí 681 Kč), zmeškaný čas 2 x 71 minut (náhrada za zmeškaný čas za každou z vykonaných cest tak činí 726 Kč).

80. Ke shora uvedenému soud dodává, že délka tras a doba cesty byly zjištěny z aplikace Google Maps. Výpočet cestovného pak vychází z § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s vyhláškami č. 328/2014 Sb., [číslo] 2015 Sb., [číslo] 2016 Sb., [číslo] 2018 Sb. a [číslo] 2019 Sb. Zdůrazňuje se, že ve výše uvedených částkách je zahrnuto již 21 % DPH, když z provedeného dokazování vyplynulo, že obhájce žalobce (resp. advokátní kancelář) byl plátcem DPH. V této souvislosti platí, že se o 21 % navyšuje pouze náhrada za amortizaci vozidla a promeškaný čas. Ve vyhláškové ceně pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad je DPH již zahrnuto, tedy ceny pohonných hmot se o DPH nenavyšují.

81. Dále se uvádí, že soud nepřiznal jako účelně vynaložené náklady obhajoby náklady na cestovné a zmeškaný čas, pokud jde o převzetí a přípravu obhajoby a dále porady ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Žalobce k tomu uváděl, že tyto porady (resp. převzetí a příprava obhajoby) měly být realizovány na adrese [adresa] (tj. mimo sídlo advokáta, obhájce žalobce). Na tomto místě totiž mělo dojít k dotčenému jednání, které bylo žalobci v rámci trestního řízení kladeno za vinu. Podle žalobce přitom nebylo lze se adekvátně připravit na jednotlivé úkony v rámci trestního řízení, aniž by porady s advokátem (resp. převzetí a příprava obhajoby) probíhaly přímo na místě, kde k dotčenému jednání žalobce došlo. K tomu zdejší soud uvádí, že se neztotožnil s touto argumentací. Přihlédnout je totiž třeba k tomu, že dne [datum] se konala prověrka na místě. Této prověrky se zúčastnil i obhájce žalobce. Za tento úkon náhradu škody soud přiznal (a to včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas). Podle názoru zdejšího soudu přitom platí, že za situace, kdy proběhla prověrka na místě (v rámci které se mohl a měl obhájce seznámit se místem činu), kdy o této prověrce existoval protokol, který byl součástí trestního spisu, jakékoliv další návštěvy obhájce žalobce předmětného místa byly nadbytečné a pouze uměle navyšovaly náklady původního řízení.

82. Ve světle shora uvedeného tak lze shrnout, že soud má za to, že v projednávané věci bylo provedeno účelně 23,5 úkonů v tarifní hodnotě 2300 Kč Náklady obhajoby pak rovněž sestávají z paušální náhrady nákladů ve smyslu § 13 advokátního tarifu (ve výši 24 x 300, tj. Kč 7200 Kč). S přihlédnutím k tomu, že žalobce v rámci trestního řízení obhajoval advokát, který byl plátcem DPH (resp. advokátní kancelář), pak soud navýšil odměnu za úkony a paušální náhradu nákladů o DPH ve výši 21 %. Dále náklady obhajoby tvoří náklady na cestovné (ve výši 4097 Kč), promeškaný čas (ve výši 4598 Kč) a zaplacený soudní poplatek (ve výši 200 Kč). Celkem tak podle soudu byly v dotčené trestní věci povedeny účelné náklady obhajoby ve výši 83 007,50 Kč. Tuto částku také soud výrokem II. tohoto rozsudku přiznal a ve zbytku žalobcův nárok výrokem III. zamítl.

VII. K úrokům z prodlení

83. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

84. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

85. V této souvislosti se k argumentaci žalované zdůrazňuje, že soudu je známo, že původní judikatura Nejvyššího soudu, která pracovala s tím, že nedoložení všech potřebných dokladů poškozeným při předběžném projednání nároku na náhradu škody či nemateriální újmy proti státu není neposkytnutím součinnosti potřebné ke splnění dluhu, které by zbavovalo stát povinnosti k placení úroků z prodlení, nebyla-li náhrada vyplacena v zákonné šestiměsíční lhůtě, byla překonána (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle názoru zdejšího soudu ovšem novější judikatura dovolacího soudu počítá s tím, že poškozený bude výslovně a konkrétně vyzván k doložení skutečností nutných k posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Teprve poté je možno uvažovat o jeho prodlení ve smyslu § 1975 zákona č. 89/2012 Sb. (viz bod 50 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci přitom žalovaná ani netvrdila, ani neprokazovala, že by žalobce v rámci předběžného uplatnění nároku ve smyslu § 14 OdpŠk vyzývala k doložení rozhodných skutečností. Nic takového pak ani neplyne z provedeného dokazování (stanoviska žalované ze dne [datum]). K tomu se zdůrazňuje, že samotné stanovisko nelze považovat za výzvu k doložení rozhodných skutečností, a to za situace, kdy bylo vydáno mnoho měsíců po uplynutí lhůty stanovené v § 15 odst. 1 OdpŠk. Nelze proto uvažovat o tom, že by žalovaná nebyla v prodlení (a to kvůli neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce).

VIII. K nákladům řízení

86. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch pouze částečný. Předmětem řízení byl nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním (tarifní hodnota 50 000 Kč), nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení (bylo vyloučeno k samostatnému projednání; pravomocně rozhodnuto ve věci [spisová značka] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí]) a nárok na náhradu škody ve výši 124 315,74 Kč (obhajné). Celková tarifní hodnota sporu tedy činí 174 315,74 Kč. Žalobce byl úspěšný co do tarifní hodnoty 50 000 Kč (nemajetková újma způsobená trestním stíhání) a dále pak co do částky 83 007,50 Kč (obhajné). Celkem byl tedy žalobce úspěšný co do tarifní hodnoty 133 007,50 Kč, neúspěšný byl co do tarifní hodnoty 41 308,24 Kč. Žalobci tedy náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu zhruba 52,6 %.

87. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za následující úkony (celkem 12 úkonů) podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, doplnění žaloby ze dne [datum], replika k vyjádření žalované ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], doplnění žaloby o nákladech na obhajné ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]. Náhradu úkonů spojených s předběžným uplatňováním žaloby soud žalobci nepřiznal, neboť § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. právo na tuto náhradu vylučuje. Při tarifní hodnotě sporu 174 315,74 Kč činí výše odměny za jeden úkon 8 100 Kč, celkem 97 200 Kč.

88. Dále jsou náklady tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč x 12, celkem 3 600 Kč.

89. Dále jsou náklady tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 3 200 Kč (4 x 8 půlhodin á 100 Kč, [obec] – [obec] a zpět).

90. Dále jsou náklady tvořeny cestovní náhradou [obec] – [obec] a zpět, celkem 5 x 260 km: [datum] (spotřeba 6,6 l nafty [číslo] km á 31,80 Kč l, sazba základní náhrady 4,20 Kč km) – 1901,00 Kč, [datum] (spotřeba 6,6 l nafty [číslo] km á 27,20 Kč l, sazba základní náhrady 4,40 Kč km) – 1 690,00 Kč, [datum] (spotřeba 6,6 l nafty [číslo] km á 47,10 Kč l, sazba základní náhrady 4,40 Kč km) – 1 690,00 Kč, [datum] (spotřeba 6,6 l nafty [číslo] km á 47,10 Kč l, sazba základní náhrady 4,70 Kč km) – 2 031,00 Kč, [datum] (spotřeba 6,6 l nafty [číslo] km á 47,10 Kč l, sazba základní náhrady 4,70 Kč km) – 2 031,00 Kč Celkem tedy činí cestovní náhrada 9 343 Kč.

91. Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou DPH z částky 104 000 Kč, tedy celkem 21 840 Kč.

92. Celková výše nákladů žalobce činí částku 135 183 Kč. Po zohlednění částečného úspěchu žalované náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 71 106 Kč.

IX. Ke lhůtě k plnění

93. Lhůta k plnění byla ve výrocích II., IV. a VI. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.