23 C 50/2019

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy požadovaných v souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce,

I. Řízení se co do požadavku žalobce na zaplacení částky 228 023,50 a dále co do požadavku na zaplacení částky 3 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 000 Kč za dobu od 1. 3. 2019 do 17. 4. 2019, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 194 023,50 Kč za dobu od 24. 11. 2018 do 17. 4. 2019, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 159 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

VI. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 36 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 18 876 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 63 684 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu dle jeho přesvědčení vznikla v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním, které vůči němu bylo vedeno na základě usnesení Policie ČR, [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací], jímž bylo žalobci sděleno obvinění pro podezření ze spáchání zločinu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku s tím, že následně bylo toto trestní řízení proti žalobci bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V této souvislosti žalobce tvrdil, že jeho trestní stíhání bylo nezákonné, když nezákonnost celého jeho trestního stíhání byla deklarována zprošťujícím rozsudkem [název soudu], který byl následně potvrzen rozhodnutím [název soudu], jímž bylo zamítnuto odvolání státního zástupce do zprošťujícího rozsudku s tím, že žalobce byl tedy pravomocně zproštěn obžaloby dnem [datum] (právní moc usnesení [název soudu] vydaného pod č. j. [číslo jednací]). V souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce uplatnil podanou žalobou jednak nárok na náhradu majetkové škody spočívající v nákladech vynaložených na jeho obhajobu v trestním řízení, kdy jako majetkovou škodu v této souvislosti požadoval zaplacení částky 147 559,50 Kč, dále požadoval i náhradu nemajetkové škody spočívající ve vynaložení nákladů na zpracování znaleckého posudku, který sloužil jako důkaz v trestním řízení s tím, že v této souvislosti požadoval žalobce uhrazení částky 71 632 Kč s tím, že jako majetková škod a tedy byla požadována celkově částka 219 191,50 Kč. Mimo to žalobce požadoval i náhradu nemajetkové újmy vzniklé jeho osobě v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním, a to jednak za nepřiměřenou délku trestního řízení, za níž požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 36 670 Kč a dále za nezákonné trestní stíhání, za které požadoval náhradu nemajetkové újmy v rozsahu částky 204 000 Kč. Ve vztahu k požadavku na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným proti jeho osobě žalobce uváděl, že vedením trestního stíhání došlo k citelnému zásahu do jeho osobnostních práv, když poukazoval na to, že dlouhodobě trpěl úzkostnými stavy spojenými s obavou o svou budoucnost, včetně strachu z udělení nepodmíněného trestu odnětí svobody a povinnosti nahradit škodu uplatněnou domnělým poškozeným, [územní celek], a to v částce přesahující [anonymizováno] mil. Kč, poukazoval na obavy o svou rodinu, a to vše i v souvislosti s tím, že mu hrozil trest odnětí svobody v rozpětí 3 – 10 let. Žalobce dále tvrdil, že v něm trestní stíhání vyvolávalo pocit bezmoci, když se orgány činné v trestním řízení trvale bránily přijmout verzi žalobce, že trestní oznámení je v podstatě mstou ze strany jeho politických oponentů a žalobce dále poukazoval i na to, že se v důsledku svého trestního stíhání uzavřel do sebe, zanevřel na okolí, odmítal chodit do společnosti, kam dříve často docházel a dále uváděl i to, že v důsledku trestního stíhání došlo téměř i k rozpadu jeho rodiny, když manželka přestala snášet neustávající negativní kampaň proti žalobci a jeho rodině i špatný psychický stav žalobce. Dále bylo v řízení tvrzeno, že kauza žalobce byla probírána i v médiích, a to za situace, kdy žalobce zároveň zdůrazňoval, že v regionu byl veřejně známou osobností, neboť byl dlouhodobě regionálním politikem, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a poukazoval i na to, že ať již podmíněné či nepodmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody by ho vyřadilo z veřejného života a podstatně mu snížilo možnost získávat pro podnikání nezbytné zakázky a dále zdůrazňoval i to, že v souvislosti s trestním řízením tedy zanechal veškerého veřejného a společenského života. Dále žalobce v žalobě uváděl, že bylo proti němu vedeno trestní řízení pro jednání, kterého se měl dopustit jako politický představitel [územní celek], přičemž v této souvislosti žalobce zdůrazňoval, že této skutečnosti pak náležitě využívali jeho političtí odpůrci, kteří, ať již v městem vedeném časopise či při jednání zastupitelstva, opakovaně žalobce napadali a předjímali jeho trestněprávní odpovědnost. Dále v této souvislosti žalobce poukazoval na to, že v důsledku negativní kampaně a mediálně probíranému prověřování předmětné trestné činnosti žalobce v roce [rok] již nekandidoval do zastupitelstva [územní celek], čímž dle žalobce došlo k ukončení jeho slibně se rozvíjející politické kariéry a zdůrazňoval, že ani po zproštění žaloby se mu však nedostalo ani žádné omluvy ze strany představitelů [územní celek]. Dále žalobce v žalobě uváděl, že v souvislosti s požadavky na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy se v rámci mimosoudního projednání věci obrátil na Ministerstvo spravedlnosti a to jednak svým podáním ze dne 23. 5. 2018, obsahujícím požadavek na náhradu majetkové škody v celkové výši 225 483,50 Kč, a jednak svým podáním ze dne 30. 8. 2018, obsahujícím požadavek na náhradu nemajetkové újmy v celkové částky 240 670 Kč (součet částky 204 000 Kč požadované jako náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a částky 36 570 Kč požadované jako náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení) s tím, že tedy ve vztahu k majetkové škodě se žalovaná dostala do prodlení dnem 24. 11. 2018 a ve vztahu k nemajetkové újmě pak dnem 1. 3. 2019.

2. V rámci závěrečného návrhu pak žalobce prostřednictvím právního zástupce uvedl, že je přesvědčen o tom, že po zohledněn částečného zpětvzetí žaloby by mělo být požadavkům žalobce vyhověno v plném rozsahu, když ve vztahu k požadavku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání uvedl, že provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že v důsledku svého trestního stíhání se proměnil z veselého a společenského člověka na uzavřeného jednice trpícího psychickými problémy, obavami o budoucnost svojí i své rodiny, že v důsledku trestního stíhání vznikaly mezi ním a jeho ženou konflikty, že závažným způsobem utrpěla i jeho pověst mezi spoluobčany, že musel převést své podnikání ve [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], že mu ubyly i zakázky v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a že musel v důsledku svého trestního stíhání nuceně ukončit svou politickou kariéru. Dále pak v rámci závěrečného návrhu žalobce uvedl, že je nadále přesvědčen o nepřiměřenosti délky svého trestního stíhání i důvodnosti požadavku na náhradu majetkové škody v rozsahu doposud neuhrazené částky.

3. V průběhu řízení pak s ohledem na částečné plnění ze strany žalované byla vzata žaloba částečně zpět, a to co do požadavku na zaplacení částky 228 023,50 Kč a při jednání soudu dne 15. 7. 2021 pak byl vzat zpět dále ještě požadavek na zaplacení části majetkové škody v částce 3 146 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení s tím, že žalobce nicméně trval na tom, aby mu byl přiznán jednak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 000 Kč (žalovanou v průběhu řízení uhrazená nemajetková újma ze nezákonné trestní stíhání), a to za dobu od 1. 3. 2019 do 17. 4. 2019 (do doby poskytnutého plnění) a dále požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 194 023,50 Kč (žalovanou v průběhu řízení uhrazená majetková škoda) za dobu od 24. 11. 2018 do 17. 4. 2019 (do doby poskytnutého plnění). Na tato částečná zpětvzetí žaloby pak bylo reagováno pod bodem I tohoto rozsudku, v rámci něhož tedy bylo řízení zastaveno jednak co do požadavku na zaplacení částky 228 023,50 Kč (majetková škoda přiznaná v průběhu řízení žalovanou v částce 194 023,50 Kč a nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání přiznaná v průběhu řízení žalovanou v částce 34 000 Kč) a dále bylo zastaveno řízení co do požadavku na zaplacení majetkové škody v rozsahu částky 3 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, když v rozsahu této částky byla žaloba vzata zpět z procesního zavinění žalobce.

4. Po zohlednění částečných zpětvzetí žaloby (viz bod I tohoto rozsudku) zůstal tedy předmětem řízení požadavek na náhradu příslušenství k částkám, které byly v průběhu řízení ze strany žalované na náhradě majetkové škody a nemajetkové újmy zaplaceny, a to za doby, kdy byla žalovaná v prodlení s úhradou těchto částek, dále požadavek na zaplacení majetkové škody ve výši 22 222 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení ve výši 36 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení a požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 170 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení.

5. V této souvislosti pak soud pro přehlednost uvádí, že na částečné plnění v průběhu řízení ze strany žalované ve shora uvedených částkách pak bylo reagováno dále i pod body II a III výroku tohoto rozsudku, když s ohledem na to, že z provedeného dokazování vyplynulo, jak bude uvedeno níže, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání dnem 1. 3. 2019, tedy po marném uplynutí šestiměsíční lhůty, kterou mělo Ministerstvo spravedlnosti na projednání nároku uplatněného u žalované dne 30. 8. 2018, a za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že k úhradě částky 34 000 Kč žalobci došlo dne 17. 4. 2019, je tedy zřejmé, že žalobci vznikl i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z výše uvedené částky právě za dobu od 1. 3. 2019 do 17. 4. 2019, a proto tedy zákonný úrok z prodlení z této částky byl žalobci přiznán pod bodem II tohoto rozsudku. Zároveň pak soud pod bodem III výroku rozsudku přiznal žalobci i právo na náhradu zákonného úroku z prodlení z částky 194 023,50 Kč, tedy v rozsahu uhrazené majetkové škody v průběhu řízení, když ve vztahu k této majetkové škodě bylo v řízení prokázáno, jak bude uvedeno níže, se žalovaná se dostala do prodlení s plněním této částky dnem 24. 11. 2018, tedy marným uplynutím šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti na náhradu majetkové škody, který byl uplatněn dnem 23. 5. 2018, přičemž za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že k úhradě shora uvedené částky došlo dnem 17. 4. 2019, je tedy zřejmé, že žalobci vznikl i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z výše uvedené částky právě za dobu od 24. 11. 2018 do 17. 4. 2019, a proto tedy zákonný úrok z prodlení z této částky byl žalobci přiznán pod bodem III tohoto rozsudku.

6. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě k věci uvedla, že je možno učinit nesporným, že dne [datum] žalovaná obdržela podání žalobce, jímž v rámci mimosoudního projednání věci žádal o náhradu majetkové škody v celkové částce 225 483,50 Kč, a to v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním, které bylo vůči jeho osobě vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaná učinila nesporným, že podáním doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne 30. 8. 2018 žalobce v rámci mimosoudního projednání věci uplatnil ještě i nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, a to v částce 204 000 Kč a dále nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení v částce 36 670 Kč. Žalovaná dále v rámci vyjádření k žalobě učinila nesporným i odpovědnostní titul, tedy to, že v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání, a to za situace, kdy nezákonnost usnesení ze dne [datum] o sdělení obvinění žalobci vydaného Policií ČR, [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], byla deklarována rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pod č. j. [číslo jednací], jímž byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum], jímž bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti výše uvedenému zprošťujícímu rozsudku. Žalovaná pak s ohledem na výše uvedený závěr o existenci odpovědnostního titulu uvedla, že v rámci mimosoudního projednání věci uznala důvodným požadavek žalobce na zaplacení majetkové škody v rozsahu částky 194 023,50 Kč s tím, že škodu spočívající v úhradě nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 71 632 Kč uznala a proplatila v plném rozsahu, přičemž dále žalovaná uznala a proplatila žalobci i náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení, a to za 36 úkonů právní služby po 2 300 Kč, za jeden půl úkon právní služby a 37 paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce žalobce v souvislosti s poskytnutými úkony právní služby v rámci trestního řízení, tedy částku 95 050 Kč, dále přiznala a proplatila cestovné ve výších 1 668 Kč, 2 436 Kč, 780 Kč a 1 216 Kč a dále přiznala a proplatila žalobci částku odpovídající dani z přidané hodnoty z přiznaného cestovného a nákladů na obhajobu v celkové částce 21 241,50 Kč. Ve vztahu k požadavku na náhradu majetkové škody pak žalovaná v rámci svého vyjádření dále uváděla i to, že to, že v souvislosti s požadavkem na náhradu majetkové škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu žalobce v trestním řízení nepovažuje za důvodný požadavek na náhradu škody spočívající v úhradě některých účtovaných úkonů právní služby. Konkrétně žalovaná namítala nedůvodnost účtování odměny za poradu s klientem dne [datum], a to s odůvodněním, že první porada s klientem je součástí úkonu převzetí a přípravy obhajoby, který se již téhož dne uskutečnil a byl žalovanou proplacen. Dále bylo žalovanou poukazováno na to, že není důvodně požadována ani náhrada škody za tvrzené úkony právní služby dne [datum], [datum] a [datum], neboť v trestním spise nebyla nalezena tato tvrzená vyjádření. Poté, kdy tato podání byla v rámci řízení předložena, a to včetně dokladů o odeslání příslušnému soudu (dvě podání) a Okresnímu státnímu zastupitelství v [anonymizováno], žalovaná namítala, že s ohledem na obsah těchto podání nelze tato podání hodnotit jako úkon právní služby, ve vztahu k němuž by žalobci vzniklo právo na úhradu škody spočívající v odměně právního zástupce žalobce. Dále bylo žalovanou poukazováno na to, že nedůvodně je požadována i náhrada škody v souvislosti s tvrzeným úkonem právní služby spočívající v doplnění vyjádření k odvolání okresního státního zastupitelství dne [datum], když bylo žalovanou zdůrazňováno, že toto doplnění je třeba posuzovat jako součást úkonu právní služby, a to vyjádření k odvolání OSZ ze dne [anonymizována dvě slova], který byl proplacen. Dále bylo zdůrazňováno, že stejně tak žalobci nepřísluší náhrada škody za účtovaný úkon právní služby dne [datum] spočívající v doplnění vyjádření k odvolání poškozeného, neboť toto doplnění je opětovně součástí vyjádření k odvolání poškozeného ze dne [datum], který byl taktéž ze strany Ministerstva spravedlnosti uhrazen. Žalovaná také sporovala důvodnost přiznání náhrady škody za úkon právní služby, a to za účasti právního zástupce žalobce na veřejném zasedání u [název soudu] dne [datum], a to v rozsahu požadovaném nad rámec jednoho úkonu právní služby, který byl proplacen, když žalovaná poukazovala na to, že toto veřejné zasedání trvalo od 9:00 hodin do 10:40 hodin a nepřesáhlo tedy svou délkou dvě hodiny. Dále pak žalovaná uváděla i to, že nebylo důvodné uhradit žalobci škody požadovanou v souvislosti s úkonem právní služby dne [datum], a to poradou přesahující jednu hodinu konanou mezi žalobcem a jeho právním zástupcem v advokátní kanceláři, neboť tato porada se uskutečnila po pravomocném skončení trestního řízení. Ve vztahu k požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy pak žalovaná uvedla, že v rámci mimosoudního projednání věci dospěla k závěru, že v souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce je důvodné odškodnit žalobce finanční formou, a to v rozsahu částky 34 000 Kč, a to za situace, kdy žalovaná dospěla vyhodnotila, že případ žalobce je srovnatelný s případem jiného žalobce, který byl projednáván u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž v toto porovnávaném případě byla odškodňovaná osoba stíhána pro zvlášť závažný zločin podvodu s hrozící sazbou odnětí svobody 5 – 12 let, tedy vyšší než v případě žalobce v této věci, jeho trestní stíhání trvalo přes 5 let, přičemž této odškodňované osobě byla poskytnuta částka 61 500 Kč s tím, že v souvislosti s porovnání s případem žalobce pak tedy bylo poukazováno na to, že trestní věc žalobce trvala kratší dobu a žalobce byl ohrožen i nižší trestní sazbou. Ve vztahu k požadavku na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nepřiměřené délce trestního řízení vedeného proti žalobci pak žalovaná zdůrazňovala, že je přesvědčena o tom, že trestní řízení vedené proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nelze považovat za nepřiměřeně dlouhé, když bylo poukazována na to, že celé řízení trvalo 2 roky a necelých 10 měsíců, bylo rozhodováno dvakrát soudem I. stupně, dvakrát soudem odvolacím, z odborného hlediska se jednalo o poměrně náročnou trestní věc, když v řízení bylo vypracováváno několik znaleckých posudků, poté i revizní znalecký posudek [anonymizována tři slova] [anonymizováno], bylo slyšeno velké množství svědků a délka řízení tedy byla výrazně ovlivněna složitostí případu, a to právě i v souvislosti s nutností vypracování revizního znaleckého posudku a s tím související vytíženosti [anonymizována tři slova] [anonymizováno], které posudek zpracovávalo.

7. Po provedeném dokazování strana žalovaná při zohlednění částečného zpětvzetí žaloby v rámci závěrečného návrhu uvedla, že je přesvědčena o tom, že ve zbytku požadavku žalobce by měla být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení žalovaná poukazovala na to, že řízení netrvalo ani tři roky, přičemž se jednalo o řízení, v němž probíhalo složité dokazování a složité znalecké zkoumání. Bylo zdůrazňováno, že, jak vyplývá z odůvodnění rozsudku okresního soudu ze [anonymizováno] [rok], v řízení bylo vyslechnuto 27 svědků, soud se zabýval sedmi znaleckými posudky a řadou dalších listinných důkazů, přičemž věc byla projednávána u okresního i krajského soudu dvakrát a že při zohlednění všech těchto skutečností tedy nelze dospět k závěru, že by délka trestního řízení vedeného proti žalobci byla nepřiměřená. Ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalobce pak žalovaná poukazovala na to, že v rámci mimosoudního projednání věci byla žalobci již poskytnuta omluva a částka 34 000 Kč, přičemž po provedeném dokazování je žalovaná přesvědčena o tom, že se jedná o dostatečnou satisfakci za situace, kdy na rozdíl od nepřiměřené délky soudního řízení, se majetková újma nepresumuje, ale je jí nutno prokázat, přičemž dle přesvědčení žalované žalobce zásah do svého osobního života neprokázal buď vůbec nebo neprokázal že by tyto zásahy byly v přímé příčinné souvislosti právě s trestním stíháním zahájeným v roce [rok]. V této souvislosti bylo poukazováno na to, že pokud žalobce argumentuje újmou, která mu byla způsobena, ta dle provedeného dokazování spadají tyto újmy do doby před zahájením trestního stíhání žalobce, tedy někdy do roku [rok] či [rok]. Dále bylo žalovanou poukazováno i na to, že i sám žalobce mediální tlak v podstatě připisuje politické opozici, nikoliv orgánům činným v trestním řízení, přičemž navíc opětovně je tento mediální a opoziční tlak situován ještě před rok [rok], konkrétně pak ve vztahu k volbám z roku [rok], kdy se tedy následně dle žalobce dostala k moci v regionu opozice s tím, že je tedy zřejmé, že k těmto krokům docházelo bez souvislosti s trestním stíháním, které ještě v té době nebylo ani zahájeno. Dále bylo žalovanou uváděno i to, že že z provedeného dokazování, např. výpovědi manželky žalobce, vyplynulo, že rozpory mezi manželi byly nikoliv kvůli trestnímu stíhání, ale kvůli politickému působení žalobce v [obec], že již před volbami v roce [rok] zásadně nesouhlasila s tím, aby žalobce znovu kandidoval. Dále bylo poukazováno na to, že pokud jde o rodinné příslušníky, bylo v řízení prokázáno, že ti věřili po celou dobu v nevinu žalobce a dále bylo uváděno i to, že pokud žalobce ukončil svou politickou kariéru, stalo se tak v souvislosti nikoliv s jeho trestním stíháním, ale právě v důsledku nesouhlasu jeho manželky s pokračováním jeho politické kariéry. Dále bylo zdůrazňováno i to, že k převodu [anonymizováno] společnosti ze žalobce na [anonymizováno] [role v řízení] došlo již v [anonymizováno] 201, tedy taktéž dříve, než bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a že i případné změny nálad spoluobčanů pak byly samotným žalobcem zmiňovány a vztahovány již k roku [rok], kdy téma, které se pak stalo předmětem trestního stíhání žalobce, zveřejňovala a zpolitizovala opozice, a to opětovně bez souvislosti se zahájením trestního stíhání vůči žalobci. Dále bylo žalovanou poukazováno i na to, že zdravotní obtíže žalobce v souvislosti s jeho trestním stíháním nebyly prokázány, když žalobce je vyloučil, manželka žalobce se o nich taktéž nezmiňovala a z celého provedeného dokazování je tedy zřejmé, že zásadní vliv na celou situaci týkající se žalobce měl politický boj tehdejší opozice a současného vedení města s předchozím vedením města, jehož součástí byl v té době žalobce s tím, že za tyto skutečnosti pak nemůže být činěna odpovědnou žalovaná.

8. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie ČR, [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jako obviněný ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. s tím, že toto usnesení si žalobce převzal téhož dne. Stížnost žalobce proti usnesení byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. usnesením Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podal policejní orgán pod [číslo jednací] návrh na podání obžaloby, a dne [datum] podalo [stát. instituce] pod sp. zn. [spisová značka] obžalobu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a), c) tr. ř. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, č. j. [číslo jednací], jímž byl rozsudek soudu I. stupně na základě odvolání státního zástupce zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto usnesení byla mj. zmíněna nutnost vypracování revizního znaleckého posudku. Opatřením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo podle § 110 odst. 1 tr. ř. přibráno [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], jako znalecký ústav k podání znaleckého posudku z oboru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Znalecký posudek byl z důvodu vytíženosti znaleckého ústavu doručen soudu po několika urgencích soudu dne [datum] Hlavní líčení proběhlo u [název soudu] dne [datum], přičemž tohoto dne byl vydán rozsudek, č. j. [číslo jednací], jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Dne [datum] podal proti rozsudku státní zástupce odvolání. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, č. j. [číslo jednací], jímž odvolání státního zástupce zamítl. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

9. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že ve vztahu k náhradě majetkové škody v souvislosti s odměnou za poskytnuté právní služby přináleží žalobci částka 2 300 Kč za jeden účelně vynaložený úkon právní služby, dále částka 300 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce v souvislosti s takto poskytnutými úkony právní služby a dále částka odpovídající DPH z výše uvedených částek.

10. Žádostí o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím datovanou dne [datum] ve spojení s podáním právního zástupce žalobce ve vztahu k Ministerstvu spravedlnosti ze dne [datum] s názvem doplnění žádosti o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, dále ve spojení se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum], včetně potvrzení o dodání a doručení do datové schránky právního zástupci žalobce dne [datum] a dále ve spojení s nespornými skutkovými tvrzeními účastníků řízení vzal soud za prokázané, že žalobce u Ministerstva spravedlnosti v rámci mimosoudního projednání uplatnil podáním ze dne 22. 5. 2018, Ministerstvu spravedlnosti doručeným dne [datum], nárok na náhradu majetkové škody v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným vůči jeho osobě u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to v celkové částce 225 483,50 Kč a dále že žalobce svou žádost o mimosoudní projednání věci doplnil podáním právního zástupce žalobce ze dne 30. 8. 2018, Ministerstvu spravedlnosti došlým téhož dne, jímž požádal o náhradu nemajetkové újmy v celkové částce 240 670 Kč (36 670 Kč jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení a 204 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným trestním stíháním). Dále bylo výše uvedenými důkazy prokázáno, že na tyto žádosti pak bylo reagováno stanoviskem Ministerstva spravedlnosti z 15. 4. 2019, právnímu zástupci žalobce došlým dne [datum], jímž byla žalobci na náhradě majetkové škody a nemajetkové újmy přiznána celkově částka 228 023, 50 Kč (na majetkové škodě částka 194 023,50 Kč, na nemajetkové újmě částka 34 000 Kč) a žalovaná se za nezákonné trestní stíhání žalobci i omluvila. Výpisem z účtu u [právnická osoba] ze dne 17. 4. 2019 pak vzal soud za prokázané, že dne 17. 4. 2019 byla na účet žalobce od Ministerstva spravedlnosti připsána platba ve výši 228 023,50 Kč.

11. Obsahem spisu sp. zn. [spisová značka] a současně spisu Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno], [spisová značka], ve smyslu časové posloupnosti podání účastníků, úkonů orgánů činných v trestním řízení a dalších listin vzal soud za prokázané, že dne [datum] bylo podáno trestní oznámení na žalobce v tomto řízení a byl doložen znalecký posudek z roku [rok] a další listinné důkazy. Dne [datum] [stát. instituce] podává informace ohledně trestního oznámení podaného na žalobce v tomto řízení s postoupením trestního oznámení k prošetření Policii ČR. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o podaném vysvětlení žalobcem v tomto řízení. Do spisu jsou zakládána sdělení [územní celek] ohledně [anonymizováno], další listinné důkazy (kontrolní protokoly, podání, sdělení, právní posouzení, stavební deník, znalecký posudek, směrnice [územní celek], listiny úřadu na ochranu hospodářské soutěže, návrh zprávy o auditoru operace Ministerstva financí). V [anonymizováno] [rok] je pořízen úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o místním šetření. Dne [datum] jsou pořízeny úřední záznamy o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] je pořízen úřední záznam ohledně doručení písemností, k tomu jsou založeny listinné důkazy, nejrůznější rozhodnutí, posouzení statického stavu, nejrůznější oznámení, výpisy z katastru, informace, sdělení úřadu a dále pak jsou založeny i žádosti o součinnost, rozhodnutí o odstranění stavby, nejrůznější sdělení ke stavbě a fotografie. Dále je v následujícím období roku [rok] založena do spisu fotodokumentace a úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a dále úřední záznamy o podaném vysvětlení z roku [rok] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále jsou do spisu doloženy další listinné důkazy, rozpočty, záznamy o čerpání rozpočtu, zápisy zastupitelstva. V [anonymizováno] [rok] je pořízen úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dále byly do spisu založeny další listinné důkazy (zprávy, informace, sdělení třetích osob, fotodokumentace, podněty, další fotodokumentace. V roce [rok] pak jsou pořízeny další úřední záznamy o podání vysvětlení dalších osob, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Dále jsou založeny další listinné důkazy, informace ze statické kanceláře. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o dostavení se [celé jméno žalobce] s předložením technické zprávy a dále založena technická zpráva. Dne [datum] je evidována žádost o součinnost a dále sdělení různých společností ohledně veřejné zakázky, jsou zakládány další listiny, tedy sdělení [příjmení] [jméno] [příjmení], zápisy ze zastupitelstev aj. Dne [datum] je vydáno usnesení o odložení trestní věci s vyznačenou doložkou právní moci dne [datum]. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o poskytnutí informací [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] je pořízeno doplnění záznamu o zahájení úkonu trestního řízení. Dne [datum] podána žádost o založení informací z [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce a dne [datum] je sepsán protokol o doplnění podaného vysvětlení žalobce. Dne [datum] je založeno sdělení Policie České republiky zaslané žalobci. Dne [datum] vyhotovena žádost o poskytnutí informací na základě trestního řádu s ohledem na to, že se jedná o bankovní tajemství. Následně založeny listinné důkazy a výpisy z banky. Dne [datum] byla doložena informace od společnosti oslovené policií. Dne [datum] bylo do spisu založeno opatření o přiznání znalce, současně poučení znalce a slib znalce. Dne [datum] do spisu došlo sdělení [stát. instituce] ohledně vlastnictví k nemovitostem, současně byla doložena statická posouzení a další listiny. Dne [datum] byly do spisu poskytnuty doklady od [územní celek]. Dále byla založena řada listin (rozhodnutí města, sdělení nejrůznějších úřadů, e-mailové korespondence a další). Dne [datum] byla do spisu založena informace o finančním šetření. Dne [datum] byla podána žádost o zjištění vazeb mezi bývalým starostou [územní celek] a v žádosti specifikovanou společností. Dne [datum] je vyhotoven protokol o vydání věci - svazky s dokumentací k objektu [anonymizováno]. Dne [datum] je pořízen další protokol o vydání věci. Dne [datum] je vyhotoven další protokol o vydání věci týkající se projektové dokumentace. Dne [datum] je založena žádost policie ohledně znaleckého posudku. Dne [datum] byly do spisu poskytnuty další informace, úřední záznamy a současně založeny i další listiny. Dne [datum] policie žádá o součinnost a dne [datum] jsou do spisu poskytnuty další informace od další [právnická osoba] beton, společně s listinami. Dne [datum] je podáno sdělení [územní celek] společně s listinami, nejrůznějšími souhlasy, katastrální záznamy a podob. Dne [datum] je poskytnuta do spisu informace od další společnosti na základě žádosti soudu společně s listinnými důkazy. Dne [datum] je sepsán protokol o vydání dalších věcí. Dne [datum] byly do spisu doloženy informace ohledně prověřování faktur. Dne [datum] byly založeny další záznamy týkající se automobilu. Dále byla založena řada dalších listin od nejrůznějších společností na základě žádostí (faktury, příjemky, smlouvy, smlouvy ohledně odpadu, informace o recyklaci, aj.). Dne [datum] bylo doložen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání dokladů a písemností. Dne [datum] byly do spisu zaslány listiny ohledně [anonymizováno]. Dne [datum] požádala policie o další součinnost. V průběhu roku [rok] jsou pořízeny úřední záznamy o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], doplněné vysvětlení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V průběhu roku [rok] je dále evidována žádost [obec] [anonymizováno], dokládány další listinné důkazy, žádosti Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno], smlouvy o dílo, návrhy rozpočtu, kontrolní protokoly a další listinné důkazy. Dne [datum] došla odpověď na žádost policie o součinnost. Dne [datum] bylo do spisu doloženo sdělení společnosti oslovené policií. Dne [datum] je pořízen úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] je vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce pro zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), c) zákona [číslo]. V usnesení je odkazováno na zákon o finanční kontrole, na zákon o obcích, na zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, na zákon o veřejných zakázkách. Usnesení je doručeno žalobci dne [datum]. Dne [datum] bylo poskytnuto poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení. Dne [datum] jsou do spisu založeny další listinné důkazy, cenové nabídky veřejné zakázky. Dne [datum] je žalobcem podána stížnost proti usnesení. Dne [datum] je vydáno usnesení Policie České republiky o vrácení věcí. Dne [datum] je vydáno usnesení o vrácení věci [jméno] [příjmení] a dne [datum] je vyhotoven i protokol o vrácení věci. Dne [datum] byl proveden výslech obviněného žalobce a byly doplněny další listinné důkazy. Dne [datum] byla do spisu doložena informace o zmocněnci poškozených. Dne [datum] je sepsán protokol o vrácení věci. Dne [datum] je usnesením Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno] rozhodnuto o zamítnutí stížnosti žalobce proti rozhodnutí o zahájení trestního stíhání proti jeho osobě. Dne [datum] je vyhotoven úřední záznam o doložení listin, které předložil žalobce. Dne [datum] je doložena informace [stát. instituce] ohledně živnostenského rejstříku a založeny výpisy z rejstříků. Dne [datum] je do spisu založen znalecký posudek. Dne [datum] je pořízen záznam o nahlédnutí do trestního spisu JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] je vydáno vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis, přičemž toto oznámení je doručeno dne [datum]. Dne [datum] JUDr. [anonymizováno] se omlouvá z prostudování spisu s tím, že žádá o nový termín. Dne [datum] je vydáno další vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis. Dne [datum] je evidován záznam o tom, že byl dohodnut jiný termín pro prostudování spisu Dne [datum] byl sepsán záznam o prostudování spisu od 8:28 do 9:02 hodin a jsou uvedeny připomínky. Do spisu byly založeny další listinné důkazy a čestná prohlášení. Dne [datum] je sepsán další záznam o prostudování trestního spisu od 11:52 do 13:08 hodin a dále jsou založena další vyjádření a další listinné důkazy. Dne [datum] je sepsán návrh na podání obžaloby. Do spisu je založen znalecký posudek. Dne [datum] je podána obžaloba na žalobce, tato je doručena [název soudu] dne [datum]. Obžaloba založena. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] je do spisu založeno podání za žalobce. Dne [datum] je do spisu doloženo uplatnění nároku poškozeného - [územní celek]. Dále založen znalecký posudek. Dne [datum] se konalo hlavní líčení s tím, že účasten byl obhájce žalobce [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo zahájeno v 8:30 hodin, vypovídal žalobce, byly čteny listinné důkazy, řešeny otázky toho, kdo by měl být dále slyšen, byly čteny čtyři znalecké posudky. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu svědků a výslechu znalce a jednání bylo skončeno v 10:50 hodin. Dne [datum] byly předvoláni k dalšímu hl. líčení svědci a současně byly pořízeny výpisy z centrální evidence obyvatel ohledně svědků. Dne [datum] do spisu došlo sdělení Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno]. Dne [datum] byla do spisu založeny fotokopie znaleckých posudků. Dne [datum] byly založeny důkazy označené žalobcem, byl založen výpis z živnostenského rejstříku. Dne [datum] přišlo do spisu další sdělení od žalobce společně s listinnými důkazy, plány domu a aj. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 8:30 hodin. U jednání byl přítomen právní zástupce žalobce. Byly provedeny výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [obec], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [ulice], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení]. Byl slyšen znalec a dále byly navrhovány výslechy dalších konkrétních svědků. Jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den [datum] Hlavní líčení bylo skončeno v 12:35 hodin. Dne [datum] byly k dalšímu hl. líčení voláni další svědci a byl zaslán soudem přípis jedné ze společností. Dne byla do spisu založena další fotodokumentace. Dne [datum] se konalo další hl. líčení, které bylo zahájeno v 14:00 hodin, byl vyslýchán svědek [příjmení], [příjmení], byly čteny výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a jednání odročeno na den [datum] za účelem předvolání dalších svědků a současně sdělení vyzvané společnosti a za účelem doplnění dokazování výslechy zpracovatelů znaleckého posudku. Do spisu pak bylo doloženo vyúčtování znalečného. Dne [datum] bylo doloženo další vyúčtování znalečného společně s technickým průkazem. Dne [datum] byly vydány poukazy k proplacení znalečného. K hlavnímu líčení na den [datum] byly voláni účastníci a svědci. Dále byly založeny listiny [územní celek] (nejrůznější výkazy, rozpočty a další, současně stavební dokumentace). Dne [datum] se konalo hl. líčení, které bylo zahájeno v 13:00 hodin. U hl líčení byl přítomen právní zástupce žalobce. Byli vyslýcháni zpracovatelé znaleckého posudku [anonymizováno], [příjmení] a slyšeni svědci [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. Dále byly předneseny závěrečné řeči a byl vyhlášen rozsudek s tím, že žalobce se zprošťuje obžaloby podle § 226 písm. a) a c) trestního řádu. Dne [datum] bylo požádáno o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozhodnutí. Dále je založen rozsudek. Dne [datum] bylo podáno odvolání poškozeného do výroku II rozsudku. Dne [datum] bylo podáno odvolání státním zástupcem. Dne [datum] byla vydána soudem výzva k doplnění odvolání o náležitosti směřující k poškozenému. Dne [datum] byl a odvolání rozeslána ostatním účastníkům řízení. Dne [datum] došlo doplnění odůvodnění odvolání od poškozeného. Dne [datum] nahlížel do spisu zástupce poškozeného. Dne [datum] přišlo sdělení od zástupce žalobce s tím, že odvolání poškozeného nemá žádné odůvodnění. Dne [datum] byly poškozeným založeny důkazy k odvolání. Dne [datum] bylo doplněné odůvodnění rozesláno ostatním účastníkům řízení. Dne [datum] byla věc předložena [název soudu], kterému byl spis doručen dne [datum]. Dne [datum] do spisu došlo další doplnění podání, včetně listinných důkazů. Dne [datum] bylo [název soudu] nařízeno veřejné zasedání na den [datum]. Dne [datum] došlo do spisu doplnění podání zástupce žalobce. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání s tím, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc byla soudu I. stupně vrácena, aby ji projednal znovu. Dne [datum] byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí a lhůta byla řádně prodloužena. Dne [datum] nahlížel do spisu zástupce poškozeného. Dne [datum] je evidována další žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí a tato byla opět řádně prodloužena. Dále bylo založeno Usnesení [název soudu] s tím, že s ohledem na vzájemné rozpory ve znaleckých posudcích, bylo konstatováno, že je nezbytné minimálně doplnit dokazování revizním znaleckým posudkem. Dne [datum] vyhotoveno opatření [název soudu] k přibrání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] k podání znaleckého posudku. Dne [datum] byly do spisu předloženy námitky poškozeného proti formulaci otázek znaleckému ústavu. Dne [datum] byly námitky rozeslány ostatním účastníkům řízení. Dne [datum] bylo vydáno stanovisko předsedkyně senátu k námitkám poškozeného. Dne [datum] se vyjádřil žalobce. Do spisu byla založeny další listinné důkazy. Dne [datum] byla soudu poskytnuta informace od znalce s tím, že tento je nucen rezignovat na zadání znaleckého posudku. Dne [datum] bylo založeno další podání za [anonymizováno] s tím, že jsou kapacitně blokováni. Dne [datum] byly založeny do spisu informace o mailu, který byl vyměněn s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] bylo zasláno sdělení [název soudu] vysokému učení technickému. Dne [datum] byla zaslána soudem další informace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kterou bylo reagováno na mail předchozí email s tím, že se řeší otázka předběžného nacenění zálohy. Dne [datum] bylo soudem vypracováno rozsáhlé sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] od soudce a současně sdělení o tom, že znalecký posudek je očekáván do [datum]. Dne [datum] bylo zasláno další sdělení [název soudu] znaleckému ústavu, že znalecký posudek je nezbytné dodat do [datum]. Dále byl založen pomocný spis. Dne [datum] byl do spisu založen revizní znalecký posudek. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení, a to na den [datum]. Dne [datum] se z neúčasti na hl. líčení omluvil zpracovatel znaleckého posudku [anonymizováno] v důsledku pobytu v zahraničí. Dne [datum] do spisu došlo vyjádření poškozeného a současně byly doloženy další listinné důkazy. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl přítomen právní zástupce žalobce. Hl. líčení bylo zahájeno v 8:30 hodin, byly předloženy k nahlédnutí nejrůznější listiny, byla slyšena znalkyně, dále byly předloženy k nahlédnutí spisu [spisová značka], nejrůznější dokumenty, dále pak byla slyšena opět znalkyně a ve věci byl vyhlášen rozsudek, jímž byl žalobce podle § 226 písm. b) t. řádu zproštěn obžaloby. Do spisu bylo založeno vzdání se odvolání od obhájce žalobce. Dne [datum] byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí a této žádosti bylo vyhověno. Dále pak byly do spisu doloženy přípisy [anonymizováno] ohledně předvolání znalce a vyúčtování znalečného. Do spisu bylo založeno písemné vyhotovení rozsudku v rozsahu 104 stran. Dne [datum] bylo podáno odvolání státní zástupkyní. Dále byly do spisu zaevidovány záznamy o vydání odměny za znalečné. Dne [datum] bylo opis odvolání rozeslán ostatním účastníkům řízení. Dne [datum] do spisu došlo vyjádření za poškozeného. Dne [datum] do spisu došlo další vyjádření za poškozeného. Dne [datum] do spisu opět došlo další doplnění za poškozeného a současně byly předloženy záznamy o prohlášení, pracovní smlouvy a další. Dne [datum] bylo podání poškozeného rozesláno ostatním účastníkům řízení. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva [název soudu] k rozhodnutí odvolání. Spis byl doručen [název soudu] dne [datum]. Dne [datum] došlo do spisu sdělení za žalobce společně s listinami, fakturami a dalšími důkazy. Dne [datum] do spisu došla replika za poškozeného. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání u [název soudu] na den [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu kolize. Dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] bylo konáno veřejné zasedání a to od 9:00 hodin, u veřejného zasedání byl přítomen právní zástupce žalobce a při tomto veřejném zasedání bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání státního zástupce. Usnesení bylo rozesláno účastníkům řízení. Žalobci bylo usnesení [název soudu] doručeno dne [datum]. Na rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci dnem [datum].

12. Dohodu o zastoupení a udělení plné moci mezi [celé jméno žalobce] a JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve spojení s potvrzením o konání porady s klientem dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] udělil plnou moc k zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi, přičemž téhož dne, tedy dne [datum], pak proběhla porada mezi právním zástupcem žalobce, který převzal jeho právní zastoupení, a žalobcem, a to v době od 13:05 hodin do 14:15 hodin. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná v rámci mimosoudního projednání věci uhradila žalobci úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě věci.

13. Přípisem ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum], pak vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobce zaslal Okresnímu státnímu zástupci, na adresu OSZ v [anonymizováno] přípis, v němž v rozsahu jednoho odstavce s ohledem na obdržený znalecký posudek, informoval státního zástupce o tom, že dle jeho přesvědčení by měla být věc zastavena nebo vrácena policejnímu orgánu k došetření.

14. Přípisem adresovaným právním zástupcem žalobce soudkyni projednávající věc žalobce u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], včetně přiložené přílohy podacího lístku ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že soudkyni projednávající trestní věc žalobce byl na adresu okresního soudu adresován přípis, v rámci něhož byla rozebírána právním zástupcem žalobce problematika toho, zda by mělo být pohlíženo na věc projednávanou v rámci trestního řízení z pohledu zákona o obcích či o zákona o finanční kontrole, přičemž k tomuto podání bylo doloženo i stanovisko [anonymizována dvě slova].

15. Přípisem datovaným dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobce do spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] adresoval soudkyni projednávající věc přípis, jehož obsahem bylo oznámení o předložení dalších listinných důkazů.

16. Přípisem s názvem Stanoviskem obžalovaného k odvolání datovaným dne [datum], soudu došlém dne [datum], ve spojení s podáním právního zástupce žalobce v rámci trestního stíhání datovaným dne [datum] s názvem doplnění podání ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že podáním ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal stanovisko k odvolání OSZ do rozsudku soudu I. stupně, přičemž toto své stanovisko doplnil dále podáním ze dne [datum].

17. Podáním právního zástupce žalobce datovaným dnem [datum] ve spojení s podáním právního zástupce žalobce ze dne [datum] pak vzal soud za prokázané, že podáním ze dne [datum] se žalobce v rámci trestního řízení prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil k podání odvolání poškozeným, přičemž podáním ze dne [datum] pak v časové souvislosti toto své podání ze dne [datum] ještě doplňoval.

18. Protokolem o veřejném zasedání ze dne [datum] pak vzal za prokázané, že toto veřejné zasedání se konalo v době od 9:00 hodin do 10:40 hodin a tomuto jednání byl přítomen právní zástupce žalobce. (Za toto veřejné zasedání byla původně požadována úhrada za dva úkony právní služby, avšak jednalo se toliko o jeden úkon právní služby s tím, že v rozsahu náhrady škody za jeden úkon právní služby společně s paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce a částkou odpovídající DPH byla žaloba vzata částečně zpět - částka 3 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

19. Záznamem o konání porady ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dne [datum] (po právní moci zprošťujícího rozsudku – poznámka soudu) proběhla porada mezi právním zástupcem žalobce, kterému byla udělena plná moc žalobcem v rámci trestního řízení, a to od 9:20 hodin do 10:40 hodin.

20. Výpisem z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že v této společnosti je žalobce veden jako společník s 5% obchodním podílem. V této společnosti žalobce není jednatelem společnosti. Předmětem činnosti společnosti je [anonymizováno 8 slov].

21. Výpisem z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba] ve spojení s nespornými skutkovými tvrzeními účastníků řízení vzal soud za prokázané, že před [datum] byl společníkem a jednatelem této společnosti žalobce. Od [datum], (tedy ještě před zahájením trestního stíhání žalobce – poznámka soudu), je jako jednatel a společník společnosti zapsán [celé jméno žalobce] [anonymizováno], [datum narození], tedy [anonymizováno] [role v řízení]. Předmětem podnikání této společnosti je [anonymizováno 15 slov].

22. Notářským zápisem [číslo] [rok] o převodu obchodního podílu společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že tímto notářským zápisem došlo k převodu obchodního podílu ve výše uvedené společnosti ze žalobce na [anonymizována dvě slova].

23. Výpisem z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že žalobce je veden jako člen představenstva od [datum], a to minimálně do doby [datum] (datum vytištění předloženého listinného důkazu).

24. Výpisem z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že žalobce je od [datum] jediným jednatelem a společníkem této společnosti.

25. Záznamy o volbách do zastupitelstev obcí [územní celek], okres [okres], [územní celek] pro roky [rok], [rok] a [rok], zápisem z prvního ustavujícího zasedání zastupitelstva [územní celek] konaného [datum] a ve spojení s výpovědí žalobce, manželky žalobce, svědkyně [příjmení] [jméno], [příjmení] a svědka [titul]. [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobce v roce [rok] kandidoval jako [anonymizováno 5 slov] do zastupitelstva [územní celek], v roce [rok] žalobce kandidoval [anonymizována dvě slova] do zastupitelstva [územní celek] na [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a v roce [rok] kandidoval [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] a [anonymizováno 5 slov]. V roce [rok] byl žalobce zvolen [anonymizována dvě slova]. Pro volební období [rok] až [rok]. Dále bylo shora uvedenými důkazy (viz výpovědi žalobce a svědků) prokázáno, že žalobce po celou dobu od roku [rok] do roku [rok] byl vždy ve funkci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (ve volebním období roku [rok] až [rok] ve funkci [anonymizováno]) a byl tedy veřejně známou osobou v městě [obec].

26. Fotokopiemi článku z [anonymizováno] listů vzal soud za prokázané, že v [anonymizováno] [rok], tedy v průběhu již zahájeného trestního stíhání vůči žalobci, byl v [anonymizováno] listech otištěn článek o tom, že rada města obdržela dopis podepsaný řadou osob, mimo jiné i žalobcem v tomto řízení, ve kterém byla žádána v článku uvedenými osobami veřejná omluva za nepravdivé tvrzení týkající se [anonymizováno 46 slov]. Dále bylo fotokopií článku z [anonymizováno] listů prokázáno i to, že v [anonymizováno] listech byly v [anonymizováno] [rok] otištěny informace z jednání rady města s tím, že [anonymizováno 22 slov] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] odsouhlasen [anonymizována dvě slova] návrh právního zástupce města na připojení se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, a to minimálně v částce [částka]. Dále bylo fotokopií článku z [anonymizováno] listů i to, že v [anonymizováno] listech z [anonymizováno] [rok] v rámci informací z jednání rady města byla uvedena informace o tom, že rada města vzala na vědomí informaci právního zástupce o výsledku soudního řízení ve věci žalobce, kdy okresní soud rozhodl o zproštění žalobce obžaloby, avšak že proti rozhodnutí bylo státním zástupcem podáno odvolání. V neposlední řadě pak fotokopií článku z [anonymizováno] listů vzal soud za prokázané, že v [anonymizováno] listech byl v roce [rok] otištěn článek [jméno] [příjmení], zastupitele [územní celek], v němž tento zastupitel poukazoval na neúčelné výdaje vynaložené [územní celek] na zastupování advokátem v trestním řízení (vedeným v kontextu zde uváděných údajů vůči žalobci). Fotokopií článku z [anonymizováno] listů z května [rok] pak vzal soud za prokázané, že v tomto článku opětovně [jméno] [příjmení], zastupitel [územní celek], se zabýval tím, kdo zaplatí vysoké náklady za právní zastoupení [územní celek] v rámci trestního řízení proti žalobci, a to za situace, kdy byl žalobce obžaloby zproštěn, to vše za situace, kdy byl žalobce obžaloby zproštěn. (Jiné články nebyly v řízení ani konkrétně tvrzeny, ani doloženy).

27. Výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] vzal soud za prokázané, že svědkyně se s [role v řízení] [anonymizováno 17 slov] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno 9 slov] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že k dehonestující kampani vůči žalobci začalo docházet již v průběhu volebního období let [rok] až [rok] s tím, že opozice, která dle svědkyně„ nemohla najít nic na její osobu“, se zaměřila na žalobce, přičemž dle svědkyně se jednalo ze strany tehdejší opozice o politickou kampaň, kterou chtěla opozice získat volební hlasy. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]„ [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že svědkyně nikdy nevěřila tomu, že by se žalobce dopustil čehokoliv nezákonného. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [anonymizováno] [obec]. Dále svědkyně ve své výpovědi uvedla, že dle jejího přesvědčení mělo trestní stíhání žalobce dopad i v rodině žalobce, avšak zároveň svědkyně připouštěla, že manželka žalobce měla negativní vztah k politickému působení manžela, resp. nebyla ráda, že je žalobce politicky činný, nicméně dle svědkyně tuto činnost žalobce jeho manželka ještě před zahájením trestního stíhání žalobce respektovala a chodila i na některé veřejné akce apod. s tím, že změnu v chování manželky žalobce však svědkyně datovala ke konci funkčního období žalobce ([anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

28. Výpovědí svědka [titul]. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že svědek se zná se žalobcem přes [anonymizováno] let, přičemž jejich vztah je spíše pracovní, neboť se stýkali jednak v rámci své politické činnosti a částečně i v souvislosti s podnikáním žalobce. Dále bylo touto výpovědí prokázáno to, že jak svědek [titul]. [příjmení] [příjmení], tak žalobce, [anonymizováno 13 slov] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov] [role v řízení], [anonymizováno 8 slov] [rok] [anonymizována tři slova] [rok], [anonymizováno 8 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že o záležitosti žalobce se začalo hovořit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [rok], přičemž v době, kdy se sestavovala kandidátka pro volby do místních zastupitelstev [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] žalobci doporučila, aby v případě, že bude trestně stíhán, nekandidoval. Dle svědka se jednalo o doporučení obecného charakteru, ke kterému dochází ve všech obdobných případech. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Dále vzal soud touto výpovědí za prokázané, že tento svědek neměl žádný konkrétní postoj k vině či nevině žalobce v souvislosti se skutkem, který mu byl prošetřován policií ČR a pro nějž byl následně žalobce trestně stíhán, když svědek nikdy neměl k dispozici veškerá k tomu potřebné údaje, avšak svědek se spíše přikláněl k tomu, že se jednalo o využití záležitosti týkající se žalobce pro politický boj. Dále vzal soud touto výpovědí za prokázané, [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno], že by žalobce kandidoval do vyšších pozic v rámci politické strany, [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] svědek uvedl, že se domnívá, že o to žalobce ani nejevil zájem. Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázán i to, že svědek byl v kontaktu s žalobcem v minulosti nejen v rámci jejich politické činnosti, ale i v rámci žalobcova podnikání s tím, že v této souvislosti vzal soud za prokázané, že svědek např. u žalobce, jakožto majitele [anonymizována dvě slova], zadával v období cca roku [rok] inzerce na volná pracovní s tím, že svědek potvrdil i to, že v rozhodnutí zadávat tuto inzerci ho neovlivňovalo to, zda žalobce byl případně trestně stíhán, a to s ohledem na to, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno].

29. Výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vzal soud za prokázané, že svědek se se žalobcem zná cca [anonymizováno] let s tím, že svědek nejprve začal zastupovat společnost žalobce, přičemž později došlo i k jejich spřátelení se. Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že žalobce se tomuto svědkovi svěřoval o situaci týkající se prověřování toho, zda se nedopustil trestného činu, přičemž dle výpovědi svědka již v době, kdy se začalo prověřovat trestní oznámení podané na žalobce, byl žalobce ze situace rozladěný. Touto výpovědí pak bylo dále prokázáno, že žalobce začal intenzivněji řešit situaci ohledně svého prověřování Policií ČR někdy v roce [rok] či [rok], tedy poté, kdy začalo další prověřování, ačkoliv v předchozí době policie šetření odložila. [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [územní celek] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. V té době tedy došlo k prvnímu zlomu, kdy se žalobce svědkovi svěřoval, že nemůže proti tomu nijak bojovat, že jsou všichni proti němu. Za prověřování své osoby pak dával žalobce vinu dvěma osobám v [obec]. Další zlom dle svědka nastal poté, kdy bylo sděleno žalobci obvinění. Svědek byl v té době s žalobcem v poměrně intenzivním kontaktu (cca čtyřikrát do týdne, a to jak telefonicky, tak částečně i osobně), přičemž žalobce sděloval svědkovi informace například o tom, jaké přišlo vyjádření v rámci trestního řízení, hovořil o tom, jaké repliky psal na tato vyjádření apod. s tím, že dle svědka žalobce žil touto kauzou, trápila ho, uzavíral se do sebe a zároveň měl i pocit nespravedlnosti. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že žalobce se svěřoval svědkovi i s tím, že má i nějaké rodinné problémy, avšak toto řekl jen v obecné rovině s tím, že žalobce žil v té době svou kauzou, [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov]. Svědek [anonymizováno] vypověděl, že žalobce byl v té době vznětlivější a nervóznější a svědek byl přítomen i telefonátům, [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Žalobce pak se svědkem řešil i případnou otázku náhrady škody, která byla v trestním řízení uplatňována. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že svědek v rámci trestního řízení žalobce nezastupoval, zastupoval však společnost žalobce, přičemž dle svědka této společnosti, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Shora uvedenou výpovědí pak bylo prokázáno, že k rozhodnutí o převodu stavební společnosti mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] žalobce svědkovi sdělil, že [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že dopad nebude až takový a že je to pro prosperitu firmy. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že svědek neměl žádné bližší informace o zdravotním stavu žalobce v době trestního stíhání, vyjádřil pouze domněnku, že v době trestního stíhání žalobce poněkud přibral a že možná měl nějaké problémy s tlakem, zda však žalobce případně zdravotní záležitosti řešil s lékařem, to svědek nevěděl. Dále bylo v řízení touto výpovědí prokázáno, že žalobce se svědkovi svěřil, že ačkoliv byl zproštěn obžaloby, stále dle přesvědčení žalobce přetrvávají u lidí nějaké pochybnosti, což mu i někteří lidé dávají najevo a že zároveň žalobce zanevřel na [územní celek]. Svědek v rámci své výpovědi však nedokázal blíže specifikovat dobu, kdy začalo docházet ke změně náhledu lidí na žalobce ve městě [obec]. Svědek měl obecnou povědomost o tom, že v souvislosti s kauzou žalobce vycházely články v místních novinách, přičemž tyto články dle svědka vycházely i před dobou zahájení trestního stíhání, tedy před sdělením obvinění. Obsah článků si však nebyl schopen svědek vybavit. O článcích se svědek dozvěděl od žalobce, sám o nich nevěděl, neboť nevěděl ani o existenci deníku, ve kterém byly články otiskovány. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že cca od roku [rok] začal žalobce utlumovat organizování společenských akcí. Dále bylo v řízení prokázáno, že svědek ve vztahu k činům, které byly žalobci kladeny za vinu, byl přesvědčen o tom, že se žalobce ničeho nezákonného nedopustil, neboť žalobce znal jako člověka, který jako podnikatel nikdy nešel za hranu zákona, vždy vše dělal s rozmyslem a v souladu s právem a že tedy svědek žalobci věřil i v této věci a vyjadřoval mu podporu. Dle svědka příčinou trestního stíhání žalobce byla závist lidí z politické oblasti.

30. Výpovědí svědka [celé jméno žalobce] vzal soud za prokázané, že svědek je [anonymizováno] [role v řízení], který s ohledem na [anonymizováno 8 slov] velmi těsném kontaktu. Svědek nebyl schopen přesně specifikovat dobu zahájení trestního stíhání svého otce, když uváděl, že se domnívá, že to mohlo být v roce [rok] nebo [rok]. Výpovědí tohoto svědka pak bylo prokázáno, že cca v roce [rok] nebo [rok] začalo docházet k tomu, že„ protistrana, zřejmě někdo z města“, začala oponovat ohledně zakázek města s tím, že„ zakázky nebyly košer a nějak to napadali“ a do tohoto období pak svědek následně časově zařadil podání trestního oznámení. K výše uvedené době pak svědek datoval také změny v chování žalobce spočívající v tom, že žalobce, který byl dříve pohodový, začal být podrážděný, měl problémy se spaním, byl z celé ze situace zaskočený a ve stresu s tím, že byť se [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno 12 slov]. Svědek však neměl žádné informace o tom, že by žalobce například svůj zdravotní stav řešil. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že žalobce měl obavy, že pokud by došlo k jeho postihu, musel by platit náhradu škody s tím, že v této souvislosti uvažoval o tom, že by musel prodat dům a řešilo se i to, že [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] [role v řízení]. Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že svědek vnímal, že v období let [rok] až cca [rok] se od žalobce odvrátila řada lidí, což svědek dával do souvislosti s tím, že [obec] je malé město a dle svědka si zde lidi všechno řekl. [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]„ [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova]. Z výpovědí svědka pak vyplývalo, že kolem roku [rok] se vše dle svědka poněkud zklidnilo, dle svědka už lidi o celé záležitosti začali méně mluvit, přičemž svědek pak nejsilnější dopad změny postoje lidí situoval do období let [rok] až [rok], eventuálně do roku [rok] Touto svědeckou výpovědí však bylo potvrzeno to, že i v dalším období se příležitostně svědek setkával s negativní reakcí týkající se jeho otce, že [anonymizováno] [role v řízení]„ [anonymizována tři slova]“, přičemž svědek nemá povědomost o tom, že by se po ukončení trestního stíhání žalobci někdo omluvil. Dle svědka žalobce v podstatě od roku [rok] nenavštěvuje společenské akce, které v [obec] probíhají, neboť nechce přijít do kontaktu s lidmi z [obec]. Dále bylo touto svědeckou výpovědí ve vztahu k rodinnému životu žalobce prokázáno, že žalobce měl dle svědka v období let [rok] až [rok] hádky se svou manželkou, neboť také manželka žalobce si celou situaci špatně brala. Svědek však neměl povědomost o tom, že by se manželka žalobce například od žalobce, byť i jen krátkodobě odstěhovala. Co se pak týká postoje svědka k trestnímu stíhání žalobce, svědek vždy věřil, že se žalobce ničeho nezákonného nedopustil. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že žalobce byl od roku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Žalobce byl tedy vlastníkem firmy a vyřizoval spíše finanční záležitosti, zatímco svědek praktické záležitosti spojené s provozováním firmy. Touto svědeckou výpovědí pak bylo potvrzeno, že k převodu obchodního podílu ve stavební firmě z žalobce na svědka došlo v roce [rok], když svědek uvedl, že vzhledem k okolnostem, které nastaly v průběhu let [rok] až [rok] tedy došlo k převodu firmy na žalobce, a to za situace, kdy v té době dle svědka přišla firma o část zakázek (dle svědka odhadem o 50 %) s tím, že zakázky dle svědka začaly klesat v roce [rok], přičemž svědek se žalobcem se domnívali, že důvodem je tedy trestní stíhání žalobce (trestní stíhání žalobce bylo však zahájeno až v roce [rok] – poznámka soudu). [jméno] firma byla z žalobce na svědka převedena bezúplatně 31. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázané, že svědkyně je manželkou žalobce s tím, že manželství uzavřeli dne [datum], avšak ve společné domácnosti žili již dlouhodobě ještě před uzavřením jejich manželství. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že někdy v roce [rok], tedy ještě před uzavřením sňatku se žalobcem, sdělila matka svědkyně žalobci, že se na žalobce„ [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 10 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. Následně pak bylo podáno trestí oznámení s tím, že žalobce svědkyni v té době ujišťoval, že je to celé vykonstruované, že nic neudělal a věc byla odložena. V mezidobí, v roce [rok], pak došlo k narození společného dítěte svědkyně a žalobce. Z výpovědi svědkyně pak vyplynulo, že na přelomu let [rok] a [rok] svědkyně začala zaznamenávat změny v chován žalobce, který se však svědkyni nesvěřoval a sděloval jí, ať to neřeší. V této souvislosti pak bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že v té době tedy situaci svědkyně tzv. neřešila. Dále bylo v řízení prokázáno, že svědkyně dlouhodobě, již od počátku bydlení v [obec], tedy cca od roku [rok] neměla svědkyně k městu pozitivní vztah, vnímala to, že je to divné město s divnými lidmi.. Z výpovědi svědkyně pak vyplývalo i to, že svědkyně byla dlouhodobě nespokojena s tím, že se žalobce věnuje politické činnosti v [obec], že po celou dobu, co žalobce dělal [anonymizována tři slova], tak mu svědkyně argumentovala tím, že se věnuje zejména [obec], ale že hlavní je jeho firma, která přináší obživu a [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], avšak svědkyně nebyla však schopna specifikovat, zda to souviselo s ekonomickou krizí či trestním stíháním žalobce. Dále bylo touto svědeckou výpovědí prokázáno, že svědkyně nebyla ztotožněna s tím, že žalobce na místo toho, aby se snažil zachránit svoji firmu, tak se věnoval své činnosti pro [územní celek]. Svědkyně pak dle své výpovědi opakovaně žalobci sdělovala, že pokud bude ještě znovu kandidovat, tak že se s ním rozvede, přičemž s ohledem na to, že svědkyně v minulosti žila v [anonymizováno], tak žalobce víceméně nutila, aby koupili pozemek na [anonymizováno] a mohli se vrátit do [obec], přičemž toto žalobci sdělovala již od roku [rok] s tím, že toto její stanovisko nebylo zapříčiněno trestním stíháním, ale svědkyni vadilo, že lidé na ně zvoní, že [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] apod. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že následně politická činnost žalobce pro [územní celek] byla postupně ukončena. Dále bylo touto výpovědí v řízení prokázáno, že poté, kdy přišla ve věci žalobce obžaloba, a byť svědkyně nikdy nevěřila, že by se žalobce dopustil trestného činu a zároveň byla přesvědčena, že lidé nedokáží ocenit, co všechno žalobce pro [územní celek] udělal, měla v souvislosti s trestním řízením obavy, zda dokáže žalobce svoji nevinu prokázat a že ačkoliv dle svědkyně nic neudělal, tak že by se mohlo stát, že žalobce bude na dlouho ve výkonu trestu a bude mít na krku řadu dluhů a ona nebude mít kde bydlet. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že svědkyně zároveň vnímala též tlaky z nového vedení [územní celek] a to, že nové vedení [územní celek] se snažilo žalobce potopit, byť se dle svědkyně jednalo o vykonstruovanou záležitost. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že však v průběhu trestního řízení se její vztah k žalobci nezměnil, že za ním po celou dobu stála, neboť si byla jistá, že vše je vykonstruované a že se žalobce ničeho nedopustil, avšak v rodině bylo napětí, neboť žalobce byl stále podrážděný a naštvaný a svědkyně si připouštěla i myšlenky na rozchod, avšak na druhou stranu uváděla, že by nic takového neudělala, byť to bylo složité období a že nikdy, ani na krátkou dobu, se od manžela neodstěhovala, nepodala návrh na rozvod a rodinnou situaci neřešila ani za pomoci odborníků. V této souvislosti svědkyně připustila, že žalobce byl podrážděný již i v předchozí době před zahájením trestního řízení, tedy již cca od roku [rok], avšak dle svědkyně se následně, v době vedení trestního řízení, se situace zhoršovala. Ve vztahu k zdravotnímu stavu žalobce pak z výpovědi svědkyně vyplynulo, že kromě toho, že byl žalobce nepříjemný, svědkyně o žádných zdravotních problémech žalobce neměla povědomost, s výjimkou toho, že požádali rodiče, aby jim přivezli [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. V letech [rok] až [rok] žalobce dle svědkyně neužíval žádné nové léky oproti předchozímu stavu, nebyl nikde hospitalizován. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že zatímco v dřívější době, když se ještě žalobce neuzavíral do sebe, chodili cca jednou týdně s žalobcem i někam do společnosti, [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], vedli bohatý společenský život, následně neměl žalobce o tyto akce zájem a oni zůstávali doma, to vše i vzhledem k tomu, že jejich blízcí známí jim sice zůstali, ale někteří lidé, kteří se s nimi tak často nestýkali, neměli již o kontakty s žalobcem a svědkyní zájem. Po ukončení trestního stíhání pak dle svědkyně došlo k obnovení jejich společenského života. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že svědkyně se nesetkala s tím, že by se s ní někdo odmítal bavit, ale vnímala zdrženlivost lidí a sama, a to s ohledem na ne příliš dobrý vztah k [obec], např. nejezdí do [obec] ani nakupovat a s lidmi z [obec] se nestýká.

32. Výpovědí žalobce pak vzal soud za prokázané, že od roku [rok] vnímal žalobce záměr opozice, aby byl žalobce„ odstaven“ z funkce ve vedení [územní celek]. [anonymizováno 14 slov] [role v řízení], [anonymizováno 16 slov] [rok], [anonymizováno 17 slov] [role v řízení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno 17 slov]. Dle žalobce se o záležitosti jeho prošetřování a posléze i trestního stíhání hovořilo již prakticky od roku [rok], kdy vše proběhlo jak radnicí v městě [obec], tak i magistrátem na [anonymizováno]. Žalobce po celou dobu vnímal, že je o těch věcech vedena„ šuškanda“, že se o tom všichni baví, a to po celou dobu od roku [rok] až do roku [rok]. Žalobce pak uváděl i to, že je přesvědčen o tom, že [anonymizováno 17 slov]. Žalobce ve své výpovědi dále tvrdil, že ke sdělení obvinění došlo dle jeho přesvědčení v roce [rok] a jeho trestní řízení skončilo v roce [rok] s tím, že o prověřování pak žalobce věděl již od roku [rok]. Dále žalobce uváděl, že informace o jeho trestním řízení byly publikovány v místním zpravodaji osobami sedícími v té době na radnici tedy dřívější opozicí a vinu za své trestní stíhání pak žalobce dával právě dřívější politické opozici a [anonymizována tři slova]. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že manželka žalobce měla obavy z toho, že by žalobce zavřeli a problémy v rodině pak dle žalobce působilo i to, že byly otiskovány články o tom, že [územní celek] se připojilo k trestnímu řízení s náhradou škody, přičemž v rodině žalobce se tedy řešil i požadavek uplatněný v rámci trestního řízení na náhradu škody ve výši přes [částka]. Výpovědí žalobce však bylo zároveň prokázáno i to, že nicméně nejbližší příbuzní, tedy [anonymizováno] i žalobcova manželka, stáli v rámci trestního řízení při něm, byť jim bylo nepříjemné trestní stíhání vedené proti žalobci, neboť i oni se setkávali s dotazy na záležitosti týkající se trestního stíhání žalobce. Dále bylo touto výpovědí žalobce prokázáno, že pokud manželka v minulosti odjížděla do [obec], kde má svůj byt, např. na 2 – 3 dny, sám žalobce tyto pobyty manželky mimo domov žalobce časově situoval do období výkonu své funkce (posledním období léta [rok] – [rok]), kdy měli s manželkou neshody kvůli jeho působení na radnici a kvůli tomu, že manželce nebylo příjemné, že lidé k nim například přišli i v neděli k nim domů s různými požadavky. V této souvislosti pak bylo samotnou výpovědí žalobce prokázáno, že manželka žalobce, vždy když věděla, že jde žalobce na zastupitelstvo, tak věděla, že bude druhý den nervózní, a právě proto raději druhý den odjížděla, aby se nedohadovali s tím, že dle žalobce tyto spory byly vyvolané tím, že manželka nechápala, že žalobce se snaží bojovat s opozicí, která proti žalobci kampaň začala a pokračovala v ní, to vše za situace, kdy si manželka žalobce nepřála, aby byl politicky činný. Dále bylo touto výpovědí ve vztahu [anonymizována dvě slova] firmě, kterou žalobce v roce [rok] převedl do vlastnictví [anonymizována tři slova], že [anonymizováno] [role v řízení] se staral o věci ve firmě již v předchozí době, a to již cca od roku [rok] s tím, že kromě ekonomických záležitostí vedl celý provoz [anonymizováno] [role v řízení] sám. Dále bylo touto výpovědí prokázáno, že žalobce dlouhodobě organizoval [anonymizována tři slova] s tím, že k ukončení těchto akcí došlo v roce [rok], a to z ekonomických důvodů. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu pak soud vzal vlastní výpovědí žalobce za prokázané to, že trestní stíhání mělo vliv na jeho psychiku, když velmi špatně spal a přemýšlel stále o svém trestním stíhání. Na jeho zdravotním stavu se však dle žalobce probíhající trestní stíhání žádným jiným způsobem neprojevilo, neléčil se u psychiatra a žádné zdravotní problémy v době svého trestního řízení neřešil. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce doposud nerad navštěvuje [územní celek], subjektivně je přesvědčen o tom, že nadále někteří lidé s ním nemají zájem komunikovat. Z výpovědi žalobce pak dále vyplynulo i to, že co se týká postoje lidí z [obec] ve vztahu k jeho osobě, změnu v chování lidí žalobce nejsilněji zaznamenal v roce [rok], kdy se dostala v [obec] k moci opozice. Žalobce se setkával s tím, že byl konfrontován s názory lidí a s nařčením, že kradl a obohatil se na úkor města s tím, že na tomto tvrzení pak byla založena celá volební kampaň v roce [rok], tedy na tom, že„ [anonymizována dvě slova]“. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce se s ohledem na atmosféru, která panovala v souvislosti s prošetřováním jeho trestné činnosti, a výše uvedenou kampaň opozice rozhodl již nekandidovat do voleb do zastupitelstva v roce [rok], byť si byl jistý, že vše dobře dopadne, protože věděl, že nic neudělal. Dále bylo v řízení prokázáno, že co se týká změny postojů žalobce k jeho politické činnosti, žalobce v současné době dle svého vyjádření„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“. Z pohledu žalobce ho to posílilo v tom směru, že ho to vrátilo do reálného života, k jeho původní práci a starosti o rodinu. Dále bylo v řízení prokázáno, že v souvislosti s celou kauzou pak žalobce vyčlenil své přátele a nepřátele. Doposud se však nemůže zbavit pocitu, že pokud projíždí centrem města, neboť jinak bydlí v okrajové části, tak že se možná lidé o celé kauze ještě baví.

33. Pokud pak soud eventuálně provedl ještě další důkazy, které blíže nehodnotil, soud tak učinil s ohledem na skutečnost, že tyto listinné důkazy neměly žádný význam pro skutkové a právní hodnocení věci níže uvedené, případně se jednalo o důkazy, které duplicitně prokazovaly skutečnosti v řízení již prokázané jinými důkazními prostředky.

34. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

35. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

36. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

37. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

38. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon k provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

39. Podle § 31 odstavec 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

40. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případě, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí přihlédne se při stanovení výši přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení b) k složitosti řízení c) k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) k postup orgánů veřejné moci během řízení, e) k významu předmětu řízení pro poškozeného.

41. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba v této věci byla v částečném rozsahu podána důvodně, a to jak co do požadavku na náhradu majetkové škody, do níž byla v průběhu řízení žaloba vzata částečně zpět (jednak pro chování žalované a jednak z procesního zavinění žalobce), tak i v částečném rozsahu co do požadavku na náhradu nemajetkové újmy, která byla žalobci způsobena jeho nezákonným trestním stíháním (byť i tento požadavek na náhradu nemajetkové újmy byl částečně v průběhu řízení vzat zpět pro částečné plnění ze strany žalované). V této souvislosti soud uvádí, že mezi účastníky nebylo ve svém důsledku sporu o tom, že v rámci trestního řízení zahájeného vůči žalobci usnesením Policie ČR, [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod [číslo jednací], které bylo následně vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, přičemž za toto nezákonné rozhodnutí je nutno v důsledku zprošťujícího rozsudku [název soudu] vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [název soudu] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] považovat právě shora uvedené usnesení Policie ČR ze dne [datum], jímž bylo žalobci sděleno obvinění ze spáchání zločinu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ust. § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, když nezákonnost tohoto rozhodnutí byla ve svém důsledku deklarována právě shora uvedenými zprošťujícím rozsudkem [anonymizováno] v [anonymizováno] ve spojení s usnesením [název soudu], jímž bylo odvolání státního zástupce do zprošťujícího rozsudku soudu I. stupně zamítnuto. V této souvislosti soud uvádí, že výše uvedený závěr soudu pak vyplývá již i z konstantní judikatury navazující na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], z níž vyplývá, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, je na místě v určitých případech posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, přičemž rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby ve spojení s rozhodnutím [název soudu] o zamítnutí odvolání státního zástupce do výše uvedeného rozhodnutí, je tedy rozhodnutím, které byť nikoliv výslovně tedy ruší účinky zahájeného trestního stíhání a rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, je tak ve smyslu odškodňovacího zákona č. 82/1998 Sb. nutno považovat za rozhodnutí nezákonné, které zakládá nárok na náhradu škody ve smyslu ust. § 1 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Proto soud tedy v souladu se shora uvedenou judikaturou i v tomto případě dospěl k závěru (a ze strany žalované toto nebylo ani sporováno), že zde existuje odpovědnostní titul jak ve vztahu k požadavku žalobce na náhradu majetkové škody, tak i ve vztahu k požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy za jeho nezákonné trestní stíhání.

42. Co se pak týká požadavku žalobce na náhradu majetkové škody, která žalobci vznikla v souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání vůči jeho osobě (viz shora), je zřejmé, že po částečném zpětvzetí žaloby, o které bylo rozhodnuto pod bodem I výroku tohoto rozsudku, kdy co do požadavku na zaplacení částky 194 023,50 Kč byla žaloba vzata zpět pro plnění poskytnuté jakožto náhrada majetkové škody ze strany žalované a co do částky 3 146 Kč byla žaloba vzata zpět z důvodu procesního zavinění žalobce, zůstal předmětem žaloby požadavek na zaplacení majetkové škody v částce 22 222 Kč s příslušenstvím požadovaným od [datum] a dále požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 194 023,50 Kč za dobu od [datum] do [datum]. S ohledem na to, že, jak již je výše uvedeno a jak vyplývá i z částečného plnění ze strany žalované ve vztahu k požadavku na náhradu majetkové škody je co do základu dán odpovědnostní titul žalované a za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalovaná se do prodlení se zaplacením částky 194 023,50 Kč, jako náhrady majetkové škody, dostala dnem 24. 11. 2018, tedy marným uplynutím šestiměsíční lhůty, kterou mělo Ministerstvo spravedlnosti pro mimosoudní projednání věci, když požadavek na náhradu majetkové škody byl u žalované uplatněn dne 23. 5. 2018, a za situace, kdy v řízení bylo zároveň prokázáno, že dnem 17. 4. 2019 došlo k plnění této částky na účet žalobce, soud tedy s ohledem na provedené dokazování a výše uvedené právní závěry o důvodnosti požadavku na náhradu majetkové škody co do základu přiznal tedy žalobci ještě pod bodem III tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení z částky 194 023,50 Kč právě za období od 24. 11. 2018 do 17. 4. 2019, tedy za období, kdy žalovaná byla v prodlení se zaplacením této části majetkové škody. Ve vztahu ke zbývajícímu požadavku na náhradu škody ve výši 22 222 Kč společně s příslušenstvím požadovaným od 24. 11. 2018, pak soud dospěl k závěru, že s ohledem na důkazy provedené v řízení je možno shledat důvodným toliko požadavek na zaplacení částky 3 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, a to za situace, kdy soud po provedeném dokazování ve vztahu k jednotlivým úkonům právní služby, které zůstaly mezi stranami sporné, dospěl k závěru, že je na místě jako úkon právní služby účelně vynaložený ve smyslu ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. považovat toliko úkon právní služby ze dne [datum]. V této souvislosti soud uvádí, že po provedeném dokazování soud vyhodnotil, že podání právního zástupce žalobce ze dne [datum] by bylo možno považovat za úkon právní služby, a to s ohledem na skutečnost, že součástí tohoto podání byl rozbor a posouzení otázky aplikovatelnosti jednotlivých zákonů na skutek, kterého se měl dopustit žalobce a v němž byl spatřován trestný čin (aplikace ustanovení zákona o obcích a ustanovení zákona o finanční kontrole), přičemž jako příloha tohoto podání pak byl i rozbor a stanovisko SMO ČR z 23. 1. 2017). Protože pak za jeden úkon právní služby v případě zastupování žalobce v trestním řízení pro výše uvedený trestný čin příslušela dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby ve výši 2 300 Kč, přičemž v souvislosti s tímto úkonem pak vznikl i nárok na zaplacení paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 300 Kč a dále i nárok na částku odpovídající dani z přidané hodnoty z výše uvedených částek, soud tedy pod bodem VII výroku tohoto rozsudku uložil ještě žalované povinnost na náhradě majetkové škody zaplatit žalobci částku 3 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu, kdy se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením této částky, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty, kterou mělo Ministerstvo spravedlnosti pro projednání věci, když tato lhůta uplynula dnem 23. 11. 2018, a proto soud tedy zákonný úrok z prodlení žalobci z výše uvedené částky přiznal právě od 24. 11. 2018. S ohledem na to, že ve vztahu ke zbytku požadavku žalobce na zaplacení majetkové škody v rozsahu částky 18 876 Kč dospěl soud k závěru, že v tomto rozsahu byla žaloba podána nedůvodně, soud tedy pod bodem VIII výroku rozsudku zamítl žalobu co do požadavku žalobce na zaplacení částky 18 876 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení, to vše za situace, kdy soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že další úkony právní služby nelze považovat za úkony právní služby ve smyslu ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a to z následujících důvodů: Co se týká požadavku na náhradu majetkové škody související s účtovaným úkonem právní služby spočívajícím v poradě s klientem dne [datum], pak soud v tomto směru konstatuje, že se ztotožnil s argumentací strany žalované, že první porada s klientem je součástí úkonu právní služby - přípravy a převzetí věci, neboť je zřejmé, že k tomu, aby mohlo dojít k převzetí a řádné přípravě věci je zřejmé, že součástí tohoto úkonu musí být právě i porada s klientem tak, aby byl naplněn smysl a účel úkonu právní služby – převzetí a přípravy věci, což ostatně vyplývá i ze závěrů uvedených v rozhodnutí [název soudu] III. ÚS 2445/18, kdy i [název soudu] potvrdil, že ustanovení § 11, odst. 1, písm. a) advokátního tarifu je třeba vykládat tak, že převzetí právního zastoupení a porada s klientem jsou v daném případě jedním úkonem právní služby s tím, že i Ústavní soud již konstatoval, že bez porady s klientem nelze efektivně převzít a připravit právní zastoupení. Pokud pak soud v rámci požadavku na náhradu majetkové škody nepřiznal žalobci náhradu škody spočívající v úhradě odměny za účtovaný úkon právní služby - konání porady s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], soud tak učinil s ohledem na skutečnost, že tuto poradu nelze považovat za účelně vynaložený náklad na právní zastoupení v souvislosti s obhajobou žalobce v trestním řízení, a to za situace, kdy trestní řízení vůči žalobci pravomocně skončilo dnem [datum], přičemž porada s klientem tedy byla konána až po pravomocném skončení věci a v žádném případě ji tedy nelze považovat za účelně vynaložený náklad, přičemž pokud v této souvislosti právní zástupce žalobce argumentoval tím, že v rámci této porady docházelo k ukončení obhajoby a vypořádání odměny za obhajobu, nelze takovou poradu hodnotit jako úkon právní služby účelně vynaložený na zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. Co se pak týká požadavku na náhradu škody v souvislosti s účtovanými úkony právní služby ze dne [datum] a dne [datum] soud ani ve vztahu k těmto účtovaným úkonům nepřiznal žalobci náhradu škody spočívající v úhradě odměny za tyto úkony právní služby, neboť v tomto směru je třeba konstatovat, že pokud je podáváno vyjádření k odvolání či učiněn jiný obdobný úkon právní služby, přičemž v blízké časové souvislosti je pak takovéto prvotní podání dále ještě doplňováno, je třeba konstatovat, že tato doplňující podání nelze posuzovat jako samostatné úkony právní služby, neboť úkon právní služby by měl být poskytnut v plnohodnotném celistvém a řádném rozsahu. Za situace, kdy tedy v rámci mimosoudního projednání věci byl žalobci zaplaceny již úkony právní služby, a to stanovisko obžalovaného k odvolání OSZ datované dne [datum] a vyjádření k odvolání poškozeného ze dne [datum], soud tedy neshledal důvody pro to, aby jako samostatný úkon právní služby bylo ještě uznáno doplňující vyjádření k vyjádření k odvolání OSZ z [datum] či doplňující vyjádření k odvolání poškozeného ze dne [datum]. Co se pak týká požadavku na náhradu škody za účtovaný úkon právní služby ze dne [datum] soud ve vztahu k tomuto požadavku uvádí, že s ohledem na rozsah a obsahové znění tohoto podání, v němž právní zástupce žalobce toliko v rozsahu jednoho odstavce sdělil okresnímu státnímu zástupci, že obdržel znalecký posudek a že po jeho obdržení je přesvědčen o tom, že by měla být věc zastavena nebo vrácena policejnímu orgánu k došetření, nelze toto podání hodnotit jako samostatný úkon právní služby, stejně tak jako i účtovaný úkon právní služby z [datum] s tím, že se jednalo o písemné podání do spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] adresoval soudkyni projednávající věc s tím, že obsahem tohoto přípisu bylo zejména oznámení o předložení dalších listinných důkazů.

43. Co se pak týká požadavku žalobce na zaplacení částky 36 670 Kč, která v řízení byla uplatněna jako požadavek na náhradu nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného vůči žalobci, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že délku tohoto trestního řízení nelze hodnotit jako nepřiměřenou. V této souvislosti soud uvádí, že jak vyplývá z provedeného dokazování, řízení vedené proti žalobci bylo zahájeno sdělením obvinění usnesením Policie ČR ze dne [datum], jímž bylo žalobci sděleno obvinění ze spáchání zločinu popsaného ve výše uvedeném usnesení. Toto trestní řízení zahájené vůči žalobci pak pravomocně skončilo dnem [datum], kdy nabylo právní moci usnesení [název soudu], jímž bylo zamítnuto odvolání státního zástupce do zprošťujícího rozsudku vydaného [název soudu] vůči žalobci. Řízení vůči žalobci tedy trvalo 2 roky a 10 měsíců. Jak vyplývá z provedeného dokazování, toto trestní řízení vedené vůči žalobci vykazovalo značnou mírou skutkové i právní složitosti, a to za situace, kdy ve věci bylo posuzováno sedm znaleckých posudků, byl zpracováván revizní znalecký posudek [anonymizována čtyři slova], bylo vyslýcháno skutečně velké množství svědků, a to právě i v řízení před soudem, soudy se musely v rámci rozhodování vypořádat i s velkým množstvím dalších listinných důkazů předkládaných jak žalobcem, tak státním zastupitelstvím i osobou vystupující v řízení jako osoba poškozená a soudy se musely také podrobně zabývat a vypořádávat i s právní kvalifikací skutku. O skutkové a právní složitosti věci pak svědčí jednoznačně i rozsah zprošťujícího rozsudku soudu I stupně, zejména druhého rozsudku ve věci vydaného v roce 2017, v němž soud I. stupně uváděl a vypořádával se se všemi důkazy v řízení provedenými. S ohledem na skutečnost, že v průběhu trestního řízení nebyla zároveň shledána žádná období nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, které by bylo možno považovat za průtahy a nečinnost přičitatelnou státu, byť je pravdou, že určitý delší časový úsek si vyžádalo zpracování revizního znaleckého posudku, avšak ani toto období nelze považovat za nečinnost soudu či příslušných orgánů státu, když naopak, jak vyplývá z provedeného dokazování, soud i v rámci komunikace se specializovaným ústavem zpracovávajícím revizní znalecký posudek, tedy s [anonymizována čtyři slova], aktivně o zjištění zpracování tohoto posudku, to vše za situace, kdy zpracování tohoto revizního posudku bylo nezbytné pro posouzení věci zejména v důsledku dalších vzájemně si odporujících posudků a jeho vypracování pak bylo uloženo i soudem odvolacím. Za těchto okolností soud tedy dospěl k závěru, že skutečně řízení v rozsahu 2 let a 10 měsíců, to vše s přihlédnutím k tomu, že věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy s tím, že oba soudy pak ve věci rozhodovaly meritorně dvakrát, nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé, a proto tedy soud o náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení rozhodl tak, jak je pod bodem VI výroku rozsudku uvedeno, tedy žalobu v rozsahu požadavku žalobce na zaplacení částky 36 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, jako nedůvodnou zamítl.

44. Co se pak týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalobce, i v tomto směru tedy soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že v daném případě je na místě v částečném rozsahu žalobě vyhovět a žalobci na náhradě nemajetkové újmy přiznat finanční odškodnění. Výši odškodnění za žalobci vzniklou nemajetkovou újmu v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním pak soud stanovil v celkové částce 45 000 Kč, přičemž s ohledem na to, že však v průběhu řízení žalovaná zaplatila žalobci jakožto nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání již částku 34 000 Kč, soud tedy pod bodem IV výroku rozsudku uložil žalované zaplatit žalobci ještě částku 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, když v řízení bylo prokázáno, že ve vztahu k požadavku na náhradu nemajetkové újmy se žalovaná dostala do prodlení právě až dnem 1. 3. 2019, a to za situace, kdy požadavek na náhradu nemajetkové újmy byl u Ministerstva spravedlnosti uplatněn dne 30. 8. 2018 s tím, že tedy k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty pro projednání věci nedošlo dnem 28. 2. 2019 a 1. 3. 2019 se tedy žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. S ohledem na výše uvedené však soud zároveň pod bodem II výroku rozsudku přiznal žalobci i právo na zákonný úrok z prodlení z částky 34 000 Kč, která byla žalobci vyplacena již v průběhu řízení za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíhání, a to za dobu od 1. 3. 2019 do 17. 4. 2019, tedy za období prodlení žalované, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná částku 34 000 Kč zaplatila žalobci dnem 17. 4. 2019. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o tom, že tedy přiměřenou výší odškodnění za nezákonné trestní stíhání žalobce je částka celkově 45 000 Kč, bylo zároveň soudem pod bodem V výroku rozsudku rozhodnuto o zamítnutí žaloby v části požadavku žalobce na zaplacení částky 159 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to za situace, kdy jakožto nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání byla žalobcem původně požadován částka 204 000 Kč, přičemž částka 34 000 Kč byla uhrazena Ministerstvem spravedlnosti na základě mimosoudního projednání věci a částka 11 000 Kč pak byla přiznána žalobci tímto rozsudkem.

45. V souvislosti s výše uvedeným požadavkem na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalobce soud dále uvádí, že jak již je výše uvedeno i ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, soud tedy vyhodnotil, že je dán odpovědností titul v vztahu k žalované, a to za situace, kdy jak již je výše uvedeno, za nezákonné rozhodnutí je třeba v daném případě považovat usnesení Policie ČR ze dne [datum], jehož nezákonnost tedy byla deklarována rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. Ve vztahu k posuzování nemajetkové újmy vzniklé žalobci za nezákonné trestní stíhání se pak soud tedy zabýval zejména tím, zda satisfakce, která byla žalobci poskytnuta formou omluvy v rámci mimosoudního projednání věci a dále formou poskytnutí zadostiučinění přiznáním i finanční satisfakce v rozsahu částky 34 000 Kč, je satisfakcí dostatečnou či nikoliv. Při tomto hodnocení pak soud vycházel nejen ze závažnosti trestného činu, pro který byl žalobce stíhán, tedy povahy trestní věci, ale i z doby, po kterou byl žalobce tomuto trestnímu stíhání vystaven a dále soud posuzoval i závažnost zásahů způsobených trestním stíháním do osobnostní sféry žalobce, které však musely být v řízení žalobcem prokázány (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). V této souvislosti soud uvádí, že s ohledem na to, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., tedy podle zákonného ustanovení, které je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a přenechává tak soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, to vše za situace, kdy při stanovení formy či výše zadostiučinění má být tedy soudem vycházeno především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především pak z dopadu trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, přičemž přiznaná výše zadostiučinění pak nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti a její přiznání nad rámec konstatování porušení práva, je na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti mělo poškozenému finanční satisfakce skutečně dostat, soud tedy na základě výše uvedených závěrů v kontextu důkazů provedených v řízení a vyhodnocených ve vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že v daném případě částka, která byla žalobci poskytnuta Ministerstvem spravedlnosti ve spojení s poskytnutou omluvou, není dostatečnou satisfakcí, a proto tuto částku tedy ještě, tak, jak je shora uvedeno ještě navýšil, a to tedy na celkovou částku 45 000 Kč.

46. V souvislosti s výší přiznaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve shora uvedené výši pak soud uvádí, že při vyhodnocení adekvátní částky, která by měla být žalobci jako přiměřené zadostiučinění poskytnuta, soud při svém rozhodování zohlednil, že žalobce v době zahájeného trestního stíhání byl osobou bezúhonnou, přičemž s ohledem na přečin, pro který byl stíhán, mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 3 – 10 let s tím, že však s ohledem na bezúhonnost jeho dosavadního života bylo reálně možno předpokládat, že v případě pravomocného odsouzení by mu byl ukládán trest odnětí svobody v dolní polovině trestní sazby. Dále pak soud při svém rozhodování zohlednil to, že žalobce byl trestnímu stíhání vedenému vůči jeho osobě vystaven po dobu 2 let a 10 měsíců, avšak že v průběhu řízení nedošlo ze strany soudu nikdy ani k nepravomocnému odsouzení, když v obou případech svých rozhodnutí soud I. stupně rozhodl, byť nepravomocně o zproštění obžaloby žalobce, a to poprvé dne [datum], tedy cca do 1 roku od zahájení trestního stíhání a ve druhém případě pak o zproštění obžaloby žalobce nepravomocně rozhodl dne [datum], tedy cca po 2 letech a 2 měsících od zahájení trestního stíhání. Dále soud pak hodnotil rozsah jednotlivých zásahů trestního řízení do osobnostní sféry žalobce, přičemž v tomto směru soud primárně vycházel z toho, že ve svém důsledku každé trestní řízení určitým způsobem do osobního života každého jedince zasáhne, a proto je vždy na místě minimálně přiznání odškodnění formou konstatování porušení práv a poskytnutí omluvy za nezákonné trestní stíhání, přičemž po zohlednění povahy trestní věci, délky trestního řízení a prokázaných dopadů do osobnostní sféry osoby vystavené trestnímu stíhání, které bylo shledáno nezákonným, je pak možno přiznávat odškodnění i formou finanční. Co se pak týká tedy zásahů do osobnostní sféry žalobce, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tak vyplývá z důkazů provedených v řízení a posouzených ve vzájemných souvislostech k většině podstatných změn, ke kterým došlo v životě žalobce, došlo nikoliv v souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobce, ke kterému došlo [datum], ale již v dřívější době, a to postupně v průběhu let [rok] a následujících, tedy ještě před zahájením trestního stíhání. V této souvislosti soud uvádí, že jak vyplývá z provedeného dokazování, a to jak z výpovědí svědků, tak i doložených listinných důkazů, zásah do osobnostní sféry žalobce primárně souvisel s trestním oznámením podaným [anonymizována dvě slova] na žalobce někdy v roce [rok] či [rok] a dále v souvislosti s politickou kampaní, která byla vyvolána ještě v době před zahájením trestního stíhání žalobce (v průběhu volebního období [rok] až [rok]) v té době politickou opozicí v [obec], která využila podané trestní oznámení na žalobce, které bylo však toliko ve fázi prošetřování, k politickému boji mezi v té době vedením radnice [územní celek] a opozicí, která se do vedení města dostala po volbách v roce [rok]. Za těchto okolností tedy bylo nezbytné rozlišit, které žalobcem tvrzené zásahy do jeho osobnostní sféry skutečně bezprostředně a přímo souvisí s jeho trestním stíháním, které započalo [datum], které nikoliv a které je naopak třeba dávat do přímé příčinné souvislosti právě s politickým bojem, k němuž docházelo ještě před zahájením trestního stíhání žalobce, a to po poměrně dlouhou dobu před tímto zahájením, a které zásahy případně primárně vznikly sice v souvislosti s tímto politickým bojem vyvolaným tehdejší opozicí ve městě, avšak zahájení trestního stíhání žalobce a vedení trestního řízení proti osobě žalobce případně tyto dopady zintenzivnilo. V této souvislosti soud tedy konkrétně uvádí, že pokud žalobce v řízení tvrdil zásah trestního stíhání jeho osoby do jeho podnikání spočívající v tom, že žalobce převedl své podnikání ve společnosti [právnická osoba] na [anonymizována dvě slova], musí soud konstatovat, že z provedeného dokazování vyplývá, že k převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] na [anonymizováno] žalobce došlo v roce [rok], tedy před zahájením trestního stíhání, tudíž k tomuto postupu nedošlo v přímé příčinné souvislosti s vedením trestního stíhání vůči jeho osobě, které bylo zahájeno až v roce [rok]. Navíc nelze přehlédnout, že k tomuto kroku bylo přistoupeno za situace, kdy [anonymizováno] [role v řízení] se dlouhodobě na činnosti této společnosti podílel a jak vyplynulo i ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] k bezúplatnému převodu společnosti na [anonymizována dvě slova] se žalobce rozhodl za situace, kdy svědkovi sdělil, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že dopad nebude takový a že je to pro prosperitu firmy, přičemž tyto kroky žalobce tedy evidentně souvisely s kampaní, která byla proti němu vedena ještě před zahájením jeho trestního stíhání a nikoliv tedy v příčinné souvislosti s jeho trestním stíháním. Co se pak týká tvrzení o zásahu do podnikání i v oblasti provozování [anonymizována dvě slova], v této souvislosti soud uvádí, že ze svědeckých výpovědí svědků slyšených v řízení, nebylo jednoznačně možno dovodit, že by případné [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] bylo v přímé příčinné souvislosti s vedením trestního stíhání, když svědci nebyli schopni konkrétně specifikovat období ani rozsah tvrzených [anonymizována dvě slova], jejich údaje byly velmi obecného charakteru, přičemž nebylo tedy možné uzavřít, že by skutečně k [anonymizována dvě slova] došlo až v přímé příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání vůči žalobci. Navíc v této souvislosti pak nebylo možno přehlédnout, že naopak svědek [titul]. [příjmení] vypovídal o tom, že k zadávání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], např. z jeho strany, docházelo i v průběhu trestního stíhání a že takto postupoval bez ohledu na to, zda byl či nebyl žalobce trestně stíhán s ohledem na to, že se jednalo o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], že by se měl více věnovat svému podnikání než politické činnosti v [obec], kterou však žalobce ukončil ještě před zahájením svého trestního stíhání. Pokud pak byl dále dokládán důkaz, že žalobce je členem představenstva společnosti [právnická osoba] pak z tohoto listinného důkazu se naopak podává, že do této pozice nastoupil těsně před zahájení svého trestního stíhání, přičemž z této pozice pak nebyl nikdy odvolán a to ani po zahájení trestního stíhání, ani v jeho průběhu. Pokud pak žalobce dále tvrdil zásahy výše uvedeným trestním stíháním do rodinného života, pak soud v této souvislosti uvádí, že tyto zásahy do rodinného života byly prokázány pouze částečně. Jak vyplývá z provedeného dokazování, a to jak z výpovědi samotného žalobce, tak zejména jeho manželky, ale i ostatních svědků (například svědkyně [příjmení] [příjmení] k neshodám mezi manželi docházelo ještě v době před zahájením trestního stíhání, a to v důsledku žalobcovy politické angažovanosti ve vztahu k městu [obec], se kterou manželka nesouhlasila, přičemž jak žalobce, tak i manželka žalobce v podstatě časově tyto neshody situovaly do období, kdy žalobce byl ještě ve funkci [anonymizováno] [územní celek] s tím, že tuto funkci však opustil v roce [rok], kdy se rozhodl nekandidovat do zastupitelstva [územní celek] s tím, že je tedy zřejmé, že tedy tyto problémy v rodině pak nebyly v přímé příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce. Stejně tak pak vyplývá z provedeného dokazování i to, že pokud manželka žalobce případě v minulosti na krátké časové úseky, např. 2 až 3 dny, odjížděla mimo jejich společné bydliště, jednalo se opětovně o období, kdy žalobce byl ještě politicky činný v [anonymizována dvě slova], tedy opětovně se jednalo o dobu před zahájením trestního stíhání žalobce (viz i samotná výpověď žalobce). V přímé příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce pak soud neshledal ani tvrzení žalobce o záměru přestěhovat se, k čemuž však ani nedošlo, a to za situace, kdy manželka žalobce a ve svém důsledku i žalobce vypovídali o tom, že manželce žalobce se nikdy v [obec] nelíbilo, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], vadilo jí, že lidé se na žalobce obraceli se svými problémy v době výkonu jeho funkce i v době jeho volna a podobně a prakticky od počátku, kdy začala v [obec] bydlet, tedy cca od roku [rok] přesvědčovala žalobce o přestěhování se do [obec], odkud pocházela s tím, že v této souvislosti je možno mít za prokázané pouze to, že pochopitelně následující trestní stíhání žalobce pouze utvrdilo manželku žalobce v negativním postoji k spoluobčanům v [obec], kde aktuálně doposud rodina bydlí. Ve vztahu k zásahům do rodinného života je však možno konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že po zahájení trestního stíhání se v rámci rodiny začala intenzivněji řešit otázky možných dopadů výsledku trestního řízení na život žalobce, tedy, soud vzal v řízení za prokázané, že manželka žalobce měla obavy z toho, že by mohlo dojít k odsouzení žalobce k trestu odnětí svobody a k náhradě škody s tím, že v této souvislosti tedy měla obavy z osobního i ekonomického dopadu takovéhoto odsouzení žalobce na rodinu. Zároveň pak bylo v řízení bylo prokázáno, že byť ke změnám v chování žalobce spočívajícím ve větší uzavřenosti, větší vznětlivosti, nervozitě a postupného stranění se společenských kontaktů docházelo ještě před zahájením trestního stíhání žalobce, a to v souvislosti s kampaní, která byla tehdejší opozicí proti žalobci vedena, a v rámci níž byly využívány proti žalobci záležitosti, pro které bylo následně proti žalobci zahájeno trestní stíhání, přesto po sdělení obvinění došlo k prohloubení těchto změn v chování žalobce, v důsledku čehož tedy manželka žalobce vnímala soužití se žalobcem v průběhu trestního stíhání jako náročnější období, byť za žalobcem po celou dobu jeho trestního řízení stála, stejně tak jako synové žalobce, s tím, že tedy osoby žalobci blízké po celou dobu trestního řízení věřili v jeho nevinu, stáli za ním a jejich vztahy se nikterak nezměnily. Co se pak týká tvrzených zásahů žalobce do jeho politické činnosti, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ukončení politické kariéry žalobce nelze dávat do přímé příčinné souvislosti s trestní stíháním žalobce. V tomto směru je třeba konstatovat, že jak vyplynulo z provedeného dokazování, a to jak z výslechu samotného žalobce, tak i z výpovědí dalších svědků a i z listinných důkazů, které jsou součástí spisu, žalobce již v průběhu volebního období roku [rok] až [rok], a to v důsledku trestního oznámení podaného [anonymizována dvě slova] a v důsledku politické kampaně tehdejší opozice vůči jeho osobě se již sám rozhodl nekandidovat ve volbách do zastupitelstva v roce [rok] s tím, že tedy je zřejmé, že zde neexistuje přímá příčinná souvislost mezi zahájením trestního stíhání, ke kterému došlo v roce [rok], a skončením politické činnosti žalobce v komunální politice, to vše za situace, kdy v řízení pak nebylo možno přehlédnout ani to, že s politickou činností žalobce dlouhodobě nesouhlasila ani jeho manželka, která se snažila přesvědčit žalobce, a to i bez souvislosti s následně zahájeným trestním stíháním o ukončení jeho politického působení. V této souvislosti soud uvádí, že je sice pravdou, že v řízení bylo prokázáno, že v důsledku prošetřování žalobce Policií ČR, aniž by však žalobci bylo v té době sděleno obvinění, bylo žalobci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] doporučeno, aby v roce [rok] do zastupitelstva nekandidoval, na druhou stranu je však třeba konstatovat, že toto doporučení bylo skutečně dáváno za situace, kdy žalobce rozhodně nebyl trestně stíhanou osobou a ani toto doporučení tedy není v přímé příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání vůči žalobci, neboť v době tohoto doporučení nebylo trestní stíhání žalobce vůbec zahájeno. Soud také vzal za vyvrácené tvrzení žalobce o tom, že trestním stíháním byla zmařena jeho další politická kariéra, a to za situace, kdy žalobce jednak prakticky utlumil svou politickou činnost v rámci regionální politiky ještě před zahájením svého trestního stíhání, a to právě v důsledku politické kampaně vedené vůči jeho osobě a zároveň svědek [titul]. [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vypověděl, že nikdy v minulosti nebylo uvažováno o tom, že by žalobce kandidoval např. na vyšší místa v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tedy např. že by o žalobci bylo uvažováno jako o kandidátovi do krajského zastupitelstva či do poslanecké sněmovny apod. a svědek uvedl i to, že dle svědka o to žalobce ani nejevil zájem. V této souvislosti je třeba připustit, že naopak svědkyně [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova], o potencionálním zájmu žalobce o takovouto kandidaturu hovořila, avšak s ohledem na skutečnost, že v daném případě je možnost každé takovéto kandidatury ovlivňována nejen potencionálním přáním kandidáta, ale zejména pak postojem vedení strany, k níž daná osoba politicky přísluší, soud v tomto směru považoval za objektivnější právě výpověď shora uvedeného svědka [titul] [příjmení] než svědkyně [příjmení] [příjmení]. Na druhou stranu však lze z provedeného dokazování mít za prokázané to, že v důsledku politické kampaně vedené vůči osobě žalobce v době před zahájením trestního řízení a následně i v souvislosti s vedením trestního řízení již žalobce neměl zájem se nadále účastnit aktivního politického života s tím, že soud tedy sice hlavní příčinu tohoto postoje žalobce spatřuje v přímé příčinné souvislosti již s dobou před zahájením trestního stíhání žalobce, kdy politická opozice zahájila před zahájením trestního stíhání širokou kampaň vůči žalobci, avšak je třeba konstatovat, že vedení trestního stíhání se do určité míry na tomto postoji žalobce také spolupodílelo, což soud při svém rozhodování tedy zohlednil. Co se pak týká tvrzení žalobce o zásahu trestního stíhání do jeho společenského a občanského života a to i v souvislosti s medializací jeho trestního stíhání, v tomto směru vzal soud v tomto řízení za prokázané, že žalobce byl dlouhodobě ve městě [obec] dlouhodobě působícím komunálním politikem s tím, že konkrétně v letech [rok] až [rok] zastával funkci buď [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], tedy že byl v regionu známou osobou a že i s ohledem na to, že [územní celek] je menším městem, bylo obecně známou skutečností, že žalobce byl trestně stíhán, když informace o připojení se [územní celek] k trestnímu stíhání žalobce byla uveřejněna i v [anonymizována dvě slova], tedy periodiku dodávanému do domácností ve městě a okolí. V této souvislosti však bylo prokázáno, že k medializaci prošetřovaného skutku na základě trestního oznámení podaného [anonymizována dvě slova] došlo prostřednictvím místního tisku ještě před zahájením trestního stíhání (viz výpověď např. svědka [příjmení] [příjmení]) a že po zahájení trestního stíhání pak byly tyto informace do regionálního periodika poskytovány novým vedením radnice [územní celek] (po roce [rok]) s tím, že v důsledku tohoto postupu pak tedy bylo známo v regionálním okruhu veřejnosti tedy i to, že žalobci bylo následně sděleno obvinění a byl trestně stíhán. Zároveň však veřejnost byla prostřednictvím tohoto tisku ve svém důsledku informována i o tom, že ačkoliv se [územní celek] připojilo s vysokou náhradou škody v trestním řízení proti žalobci, byl žalobce obžaloby, byť v době otištění článku, nepravomocně zproštěn (rok [rok]), přičemž posléze se naopak v rámci medializace původní kauzy žalobce začala řešit pro změnu otázka nedůvodného vynaložení nákladů nového vedení města na právní zastoupení města v rámci trestního řízení, kdy bylo poukazováno na to, zda se za daných okolnosti jednalo o účelně vynaložené náklady (rok [rok]). Dále vzal soud ve vztahu k této oblasti života žalobce za prokázané i to, že v době před zahájením trestního stíhání, tak i v době po zahájení trestního stíhání došlo k omezení společenského života žalobce, kdy žalobce zůstával doma, nezúčastňoval se, jako dříve, společenských akcí s tím, že tedy k této změně, jak vyplývá z provedeného dokazování, docházelo sice již před zahájením jeho trestního stíhání, avšak v době trestního stíhání se stala tato situace intenzivnější. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobce pak soud vzal v řízení provedenými důkazy za prokázané, že v souvislosti s vedením trestního stíhání vůči žalobci nedošlo u žalobce k žádným významným zdravotním komplikacím, což vyplynulo i ze samotné výpovědi žalobce. Byly však prokázány zásahy v oblasti psychiky projevující se nespavostí, intenzivním prožíváním průběhu trestního řízení, větší vznětlivostí a uzavřením se do sebe s tím, že částečně pak tyto projevy vznikly již v příčinné souvislosti s politickou kampaní vedenou vůči žalobce před zahájením trestního stíhání, avšak jak vyplynulo z provedeného dokazování některé tyto projevy se pak zvýraznily právě v době vedení trestního stíhání vůči žalobci, byť se jinak primárně ve zdravotní oblasti žalobce neprojevily (žalobce nebyl hospitalizován, nebyl nikde pravidelně léčen, v době trestního stíhání neužíval žádné nové léky oproti stavu před zahájením trestního stíhání apod.). Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že v částečném rozsahu byl tedy prokázán zásah trestního stíhání žalobce do rodinného a společenského života žalobce a do psychiky žalobce a trestní stíhání utvrdilo žalobce i v jeho přesvědčení, že již se nadále nechce znovu politicky angažovat, byť, jak již je výše uvedeno i k ukončení jeho politické angažovanosti došlo ještě před zahájením jeho trestního stíhání, to to v důsledku politické kampaně vedené vůči jeho osobě. Tyto částečné zásahy však nicméně ve svém důsledku spočívaly v zintenzivnění zásahů ve výše uvedených oblastech, s tím, že k primárnímu vzniku však došlo již před zahájením trestního stíhání žalobce, tedy nikoliv v příčinné souvislosti v souvislosti s jeho trestním stíháním, které započalo vůči žalobci v roce [rok]. V této souvislosti soud dále k věci uvádí, že byť z judikatury [název soudu], vyplývá, že odpovědnost žalované za nezákonné trestní stíhání je dána v zásadě až od doby, kdy došlo k zahájení trestního stíhání vůči konkrétní osobě, přičemž za zásahy do práv takovéto následně trestně stíhané osoby před vlastním zahájením trestního stíhání, k němuž v případě žalobce došlo dnem [datum], není možno činit automaticky odpovědným stát v důsledku posléze zahájeného a vedeného nezákonného trestního stíhání, zejména za situace, kdy zásah do osobnostní sféry žalobce před zahájením trestního stíhání byl v této konkrétní projednávané věci zapříčiněn primárně politickou kampaní vedenou proti žalobci, v rámci níž bylo politickou opozicí využito prověřování policie ČR na základě trestního oznámení v minulosti podaného na žalobce, avšak na druhou stranu pokud bylo v řízení prokázáno, že byť došlo ke vzniku určitých zásahů již před dobou zahájení trestního stíhání, avšak tyto zásahy, které původně nevznikly v příčinné souvislosti s trestním stíháním, se po zahájení trestního stíhání zintenzivnili, je soud v daném případě přesvědčen o tom, že tuto okolnost je třeba zohlednit, a proto tedy vyhodnotil, že bylo na místě žalobci přiznat finanční odškodnění za nezákonné trestní stíhání přeci jen nikoliv jen formou omluvy, která byla žalobci taktéž žalovanou poskytnuta, ale i formou finanční, k čemuž ostatně dospěla i žalovaná. Co se pak týká výše poskytnuté finanční satisfakce soud po provedeném dokazování vyhodnotil, že jestliže žalovaná již vyplatila žalobce vedle omluvy za nezákonné trestní stíhání ještě částku 34 000 Kč, je důvodné tuto částku ještě navýšit, a to 11 000 Kč, tedy celkově na částku 45 000 Kč, to vše za situace, kdy při stanovení výše odškodnění soud přistoupil k porovnání případu žalobce s jinými obdobnými případy, přičemž po porovnání shodných a rozdílných znaků jednotlivých případů je možno uzavřít, že částka, která byla za těchto konkrétních okolností žalobci poskytnuta, je částkou přiměřenou a odpovídající konkrétním okolnostem případu i tomu, že újmy, které žalobce v řízení v rozsahu shora uvedeném prokázal, vznikly primárně již před zahájením jeho trestního stíhání a tedy v přímé příčinné souvislosti s jinými skutečnostmi, než bezprostředně v souvislosti s jeho trestním stíháním, přičemž některé z těchto zásahů, avšak toliko některé (viz odůvodnění shora), byly zintenzivněny právě následným trestním řízením. V této souvislosti pak soud uvádí, že stát nemůže být činěn odpovědným za to, pokud v době, kdy ani ještě nebylo zahájeno žádné trestní stíhání vůči žalobci, případně třetí osoby či politické subjekty využily a medializovaly skutečnosti, které na základě oznámení [anonymizována dvě slova] byly prověřovány Policií ČR, to vše za situace, kdy v případě podání trestního oznámení je Policie ČR přímo ze zákona povinna vést prověřování. V této souvislosti soud uvádí, že pokud tedy v přímé příčinné souvislosti s tímto jednáním třetích subjektů byla způsobena žalobci újma, bylo na žalobci, aby se případně obrátil se svými požadavky na náhradu nemajetkové újmy na tyto osoby či subjekty, avšak není na místě, aby tedy za postupy těchto subjektů byl činěn odpovědný stát.

47. Co se pak týká případů odškodnění vhodných ke srovnání s případem žalobce soud jako příklad vhodný ke srovnání uvádí případ rozhodovaný rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], jímž bylo rozhodováno o odvolání do rozsudku vydaného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to za situace, kdy trestní řízení ve vztahu k žalobci v uváděném srovnávaném případě trvalo 2 roky a 10 měsíců (zcela shodně s řízením v této věci), žalobce byl v průběhu trestního řízení nepravomocně odsouzen trestním příkazem (v posuzované věci žalobce nebyl nikdy ani nepravomocně odsouzen) a poté byl obžaloby v rámci rozhodnutí soudu I. stupně zproštěn. Výše uvedený žalobce byl stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, za nějž mu hrozil nižší trest odnětí svobody než žalobci v tomto řízení. Žalobce ve srovnávaném případě byl zastupitelem [obec], ve vztahu k jeho osobě docházelo k rozsáhlé medializaci případu a to i na celostátní úrovni s tím, že v rámci regionální úrovně bylo v tisku zmiňováno i jeho jméno a příjmení (jak u žalobce v posuzované věci) Stejně tak jako v případě žalobce v posuzované věci se jednalo o osobu veřejně činnou na malém městě s dlouholetou činností v komunální politice. U výše uvedeného žalobce byl po provedeném dokazování konstatován zásah do psychické oblasti- stres a podob. (srovnatelné s žalobcem v posuzovaném řízení) a zásah do pracovní oblasti s tím, že v tomto srovnávaném případě dospěl soud k závěru, že by bylo na místě odškodnit tohoto žalobce částkou 50 000 Kč, avšak s ohledem na to, že zároveň bylo jak vůči soudkyni projednávající věc, tak i státní zástupkyni v průběhu trestního řízení vedeno kárné řízení, byla tato soudem původně uvažovaná částka 50 000 Kč navýšena soudem na 80 000 Kč. Dalším možným srovnatelným případem je případ řešený v rámci rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodováno o odvolání do rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], s tím, že v případě žalobce v tomto porovnávaném případě jeho trestní řízení trvalo 3 roky (tedy obdobný časový úsek), věc byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy (stejně tak jako v případě žalobce v tomto řízení), tomuto žalobci hrozil trest odnětí svobody v rozsahu 3 až 10 let (stejně jako žalobci v posuzovaném řízení, po tomto žalobci byla uplatňována značná škoda 4,5 mil. Kč, tedy o cca o 1 mil. Kč vyšší, než v případě žalobce v posuzovaném řízení. Žalobci ve srovnávaném případě byl nepravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v rozsahu 2,5 roku, zatímco v posuzovaném případě byl žalobce obžaloby opakovaně nepravomocně zprošťován, v případě žalobce ve srovnávaném případě se jednalo o zastupitele obce a jeho trestní stíhání bylo skutečně intenzivně medializováno s tím, že žalobci v tomto srovnávaném případě byla přiznána jako odškodnění za nezákonné trestní stíhání částka 100 000 Kč. V této souvislosti však soud uvádí, že na rozdíl od žalobce v tomto posuzovaném řízení, byl výše uvedený žalobce, jak již je výše uvedeno, nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v rozsahu 2,5 roku, což bylo pochopitelně v dalším průběhu trestního řízení podstatně více stresující záležitostí, než to, že žalobce v tomto řízení byl v průběhu trestního řízení dvakrát, byť nepravomocně, zproštěn obžaloby. Také medializace trestního stíhání ve srovnávaném případě byla podstatně intenzivnějšího rozsahu, škoda uplatňovaná po žalobci ve srovnávaném případě byla taktéž podstatně vyšší, přičemž co se týká zásahu do života výše uvedeného žalobce ve srovnávaném případu, měl tento žalobce obavy z výsledku trestního řízen, z povinností zaplatit případně náhradu škody, trpěl nespavostí, úzkostí, došlo k přechodnému zhoršení vztahů v rodině, případě odsouzení mu hrozilo, že by přišel o zbrojní průkaz a nemohl by vykonávat mysliveckou činnost s tím, že tedy došlo k obdobným zásahům do jednotlivých oblastí života tohoto žalobce jako v případě žalobce v posuzovaném řízení. Zásadním rozdílem, který však dle přesvědčení soudu odůvodňuje přiznání nižší částky odškodnění žalobce v posuzovaném řízení oproti žalobci ve srovnávaném řízení je pak to, že všechny shora uváděné zásahy do osobnostní sféry žalobce ve srovnávaném případě a jejich vznik byly shledány v přímé příčinné souvislosti se zahájeným trestním stíháním tohoto žalobce. V této skutečnosti je pak třeba spatřovat další významný rozdíl, když v řízení bylo prokázáno, že v případě žalobce v posuzovaném řízení řada zásahů nevznikla v přímé příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání, ale již před jeho zahájením v důsledku primárně jiných skutečností tak, jak je v podrobnostech vysvětleno v předchozích částech odůvodnění rozsudku, s tím, že v určitých oblastech tedy došlo i žalobce v posuzovaném řízení pouze k zintenzivnění zásahů již v minulosti vzniklých Za těchto okolností je soud přesvědčen o tom, že při zohlednění těchto rozdílů, zejména pak rozdílů spočívajících v tom, že hlavní příčinou zásahů do osobnostní sféry žalobce v posuzovaném řízení došlo ve svém důsledku již před zahájením trestního řízení, jakož i na základě dalších rozdílů shora uvedených, je tedy částka přiznána tomuto konkrétnímu žalobci v posuzovaném řízení ve výši 45 000 Kč částkou adekvátní a odpovídající konkrétním okolnostem případu. Posledním srovnatelným případem je pak případ rozhodovaný [název soudu] pod sp. zn. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], kdy žalobce v tomto srovnávaném řízení byl stíhán pro trestný čin přijetí úplatku dle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Jeho řízení trvalo 2 roky a 1 měsíc, věc byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy. Tento žalobce byl v průběhu trestního řízení vzat i do vazby (která však byla odškodněna samostatně), byl na rozdíl od žalobce v posuzované věci nepravomocně odsouzen, v důsledku trestního stíhání docházel k psychiatrovi, došlo k zásahům do jeho pracovního i rodinného života, byl konstatován negativní dopad trestního stíhání v bezprostředním okolí tohoto žalobce i v důsledku provedené domovní prohlídky, přičemž všechny tyto dopady a jejich vzniky byly uznány v přímé příčinné souvislosti s trestním stíháním tohoto žalobce s tím, že tomuto žalobci pak byla přiznána celkově částka 70 000 Kč. Žalobce byl stíhán pro přijetí úplatku dle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobce ve svém závěrečném návrhu odkazoval na rozhodnutí zdejšího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka] soud toto srovnání nemohl provést, neboť dle záznamů v ISAS pod touto spisovou značkou bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a v této věci nebylo nikdy meritorně rozhodováno.

48. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, jak je uvedeno pod bodem IX výroku rozsudku rozhodl soud s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci, a to za situace, kdy v řízení byla uplatněna vedle majetkové škody i nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání a dále nemajetková újma za nepřiměřenou délku soudního řízení s tím, že za těchto okolností tedy soud v souladu s judikaturou [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyšel z toho, že v daném případě je třeba při určování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci zohlednit to, že vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání a nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku trestního stíhání byl žalobcem v řízení uplatněn rovněž i nárok na peněžité plnění spočívající v náhradě majetkové škody s tím, že za těchto okolností je tedy třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků tak, jak se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu, přičemž činí-li tarifní hodnota nároku na zadostiučinění na nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu 50 000 Kč, pak tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází v zásadě přímo z výše uplatněného plnění. Za situace, kdy tedy žalobce v řízení uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, dále nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení a dále nárok na náhradu majetkové škody, je třeba vycházet ze vztahu ke každé z nemajetkových újem z tarifní hodnoty 50 000 Kč, přičemž jestliže jako náhrada majetkové škody byla požadována částka 219 191,50 Kč a jestliže na náhradě majetkové škody byl žalobce úspěšný v rozsahu částky 194 023,50 Kč (částka uhrazená žalovanou v průběhu řízení) a dále v rozsahu částky 3 146 Kč (částka přiznaná v rámci požadavku žalobce na náhradu majetkové škody soudem) a za situace, kdy v rámci požadavku na náhradu nemajetkové újmy je třeba vycházet z toho, že v rozsahu jednoho nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce zcela neúspěšný (nepřiznání náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení) a ve druhém nároku na náhradu nemajetkové újmy úspěšný, když výše plnění závisela na úvaze soudu), je tedy dle výše uvedeného rozhodnutí třeba za účelem výpočtu úspěchu a neúspěchu ve věci vycházet z toho, že žalobce byl v jednom nároku na náhradu nemajetkové újmy neúspěšný v rozsahu 50 000 Kč (za délku trestního stíhání) a v druhém nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání byl žalobce plně úspěšný (opětovně pro účely stanovení úspěchu a neúspěchu ve věci v rozsahu částky 50 000 Kč, byť fakticky mu byla přiznána částka 11 000 Kč a zohledněna již uhrazená částka 34 000 Kč). Proto tedy pro stanovení úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci je tedy třeba vycházet z toho, že žalobce byl se svým celkovým nárokem úspěšný formálně co do 50 000 Kč nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a dále v částce 197 169,50 Kč (součet částek 194 023,50 Kč + 3 146 Kč) tedy celkově byl žalobce úspěšný pro účely posouzení jeho úspěchu v rozsahu částky 247 169,50 Kč, a to za situace kdy z formálního hlediska je třeba vycházet z toho, že předmětem řízení byla částka 319 191,50 Kč (2 x 50 000 Kč + 219 191, 50 Kč). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce byl tedy úspěšný v rozsahu 77,4 % a neúspěšný pak v rozsahu částky 72 022 Kč (50 000 Kč za nepřiznanou nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku soudního řízení požadovanou v tarifní hodnotě 50 000 Kč, v rozsahu částky 3 146 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby z procesní viny žalobce a dále v důsledku zamítnutí požadavku žalobce na zaplacení majetkové škody v rozsahu 18 876 Kč) tedy v rozsahu 22,6 %. Za těchto okolností tedy po odečtení úspěchu a neúspěchu žalobce vznikl žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54,8 % celkových nákladů řízení. Jestliže tedy pak soud vycházel pro výpočet tarifní hodnoty za jeden úkon právní služby z toho, že předmětem řízení na základě výše uvedeného rozhodnutí NS ČR je tedy částka 319 191,50 Kč, tedy částka 219 191,50 Kč jako majetková škoda plus dvě majetkové újmy v hodnotách formálně po 50 000 Kč, je zřejmé, že za jeden úkon právní služby v rámci náhrady nákladů řízení žalobci přináležela částka 9 580 Kč do doby před zpětvzetím žaloby, částka 6 140 Kč po době prvního zpětvzetí žaloby a částka 6 020 Kč po druhém zpětvzetí žaloby. V případě plného úspěchu ve věci by tedy žalobci přináležela na náhradě nákladů řízení celkově částka 116.211,60 Kč skládající se z přiznané odměny za 11 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k replice žalované ze dne [datum] včetně převzetí žaloby- jeden úkon právní služby á 9580 Kč, účast u jednání soudu dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] – jeden úkon právní služby á 6 140 Kč, účast u jednání soudu dne [datum] a dne [datum] – jeden úkon částka 6 020 Kč) tedy celkově z částky 77 620 Kč. Součástí přiznané náhrady nákladů řízení v případě stoprocentního rozsahu nákladů řízení by pak byla i částka 3 300 Kč jakožto paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce v souvislosti s výše uvedenými úkony právní služby (jedna paušální náhrada 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále pak cestovné ve výši celkově 5 964 Kč za cesty konané právním zástupcem žalobce k jednotlivým jednáním soudu [značka automobilu] [příjmení] [jméno], [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět při počtu najetých kilometrů 130 a v částce 6,55 Kč na 1 kilometr při zohlednění amortizace vozidla a ceně pohonných hmot dle vyhlášky, dále částka 4 200 Kč v souvislosti s náhradou za zmeškaný čas při výše uvedených cestách k jednání soudu a zpět v rozsahu 6 půlhodin při každé cestě, tedy 600 Kč náhrady za promeškaný čas při jedné cestě k jednání soudu a zpět. Dále by pak součástí stoprocentní náhrady nákladů řízení byla i částka odpovídající 21% DPH z přiznané odměny za jednotlivé úkony právní služby poskytnuté žalobci v tomto řízení, paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce, cestovného a náhrad za ztrátu času, tedy celkově částka 19 127, 64 Kč a dále by pak byla součástí stoprocentní náhrady nákladů řízení i částka 6 000 Kč, která byla zaplacena za soudní poplatky za soudní řízení. Protože však žalobci vznikl nárok na zaplacení pouze 54,8 % celkové náhrady nákladů řízení, byla žalobci v rámci náhrady nákladů řízení přiznána částka 63 684 Kč.

49. Pouze pro úplnost pak soud uvádí, že pokud žalobce v rámci tohoto řízení požadoval náhradu nákladů řízení za další dva úkon právní služby, a to výzvu k poskytnutí majetkové škody a výzvu k poskytnutí nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání věci, soud neshledal tento požadavek důvodným, když dle § 31 odst. 4 zákona č, 82/1998 Sb. žalobce nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

50. Lhůta k plnění pak byla žalované poskytnuta dle § 160 o.s.ř. 15 denní, a to za účelem organizačního převodu finančních prostředků, když poskytnutí lhůty v tomto rozsahu nezahajuje dle přesvědčení soudu podstatným způsobem do oprávněných zájmů žalobce.