23 C 52/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Janou Přibylovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 180 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala výše uvedené částky s tím, že žalobkyně byla účastnicí řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 94/2013, řízení bylo o vypořádání společného jmění manželů, žaloba byla podána dne 4.3.2013 a řízení skončilo dne 29.3.2019, řízení bylo nepřiměřeně dlouhým, když trvalo více jak 6 let, žalobkyně k průtahům nepřispěla, jednalo se o věc, která ovlivňovala její život, první jednání bylo nařízeno až rok po podání žaloby a konalo se až 20 měsíců po jejím podání, mezi jednáními byl půl až třičtvrtě rok, žalobkyně byla ve stresu, narůstala cena nemovitosti, žalobkyně nevěděla, zda zaplatí školné pro děti, odkládala investice, změnila zaměstnání, byla v nejistotě, tedy význam byl pro žalobkyni velmi vysoký a požaduje částku 30 000 Kč za jeden rok řízení. Nárok byl u žalované uplatněn dne 21.9.2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok dne 21.9.2019 v souvislosti s řízením u Obvodního soudu pro Prahu 4 vedeným pod sp. zn. 23 C 94/2013. Žalovaná rekapitulovala průběh soudního řízení, dále uvedla, že celková doba předmětného řízení činí 5 let a 7 měsíců, když žalovaný nemůže vnímat délku řízení, o němž neví, věc byla na třech stupních soudní soustavy, věc byla o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, byla obtížná skutkově, bylo obsáhlé dokazování listinnými důkazy, byly ustanoveni 3 znalci a byla řada jednání, věc byla složitější i procesně, prováděn byl výslech znalce dožádaným soudem, bylo nezbytné věc několikrát odročovat v důsledku opakovaných omluv účastníků, v případě žalobkyně se pak omluvami řízení prodloužilo o 9 měsíců, význam byl pro žalobkyni běžný a soud postupoval zcela plynule. Délka řízení byla přiměřenou.

3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a současně bylo možné rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně dne 21.9.2019 žádostí uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Žalovaná ničeho neplnila.

5. Spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 23 C 94/2013 bylo prokázáno, že dne 4. 3. 2013 byla podána žaloba, žalobce: [jméno] [příjmení], žalovaná: [celé jméno žalobkyně], o vypořádání společného jmění manželů s tím, že se jedná o žalobu o vypořádání společného jmění manželů, v manželství si dle žalobce pořídili majetkové hodnoty, a to rodinný dům, do něj kuchyňská linka, dále nábytek, akcie v držení žalované, životní pojištění žalované, automobil, dále namítáno, že vloženy investice do nemovitosti, požadováno, aby bylo přikázáno do vlastnictví žalované rodinný dům, kuchyňská linka, nábytek, akcie, životní pojištění, žalobci pak auto, žalované uloženo uhradit zůstatek úvěrové smlouvy, dále pak zaplatit vyrovnání ve výši 2 800 000 Kč. Současně žádost o osvobození od soudních poplatků. Dne 5. 3. 2013 výpis centrální evidence obyvatel. Dne 28. 3. 2013 zaslán formulář Potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech žalobci současně s výzvou. Dne 15. 4. 2013 podání za žalobce. Dne 27. 5. 2013 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s nepřiznáním osvobození od soudních poplatků, současně zamítnutí žádosti o posečkání platby soudního poplatku. Usnesení rozesláno účastníkům řízení. Dne 5. 6. 2013 zaplacen soudní poplatek. Dne 21. 6. 2013 záznam o nahlížení do spisu žalobkyně. Dne 30. 7. 2013 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s výzvou, zda žalovaná souhlasí s podanou žalobou. Žalované doručeno dne 6. 8. 2013. Dne 31. 7. 2013 výpis z centrální evidence obyvatel. Dne 21. 8. 2013 podání za žalovanou, namítá, že reálná cena nemovitosti je 7 milionů, dále uplatňuje námitky vůči přijatým závazkům, žádá, aby bylo zohledněno, že část finančních prostředků bylo vloženo z výlučného vlastnictví žalované, žalovaná namítá, že se nepochybně více zasloužila o nabytí společného jmění manželů a jeho udržení, namítá, ať je zohledněno, kdo se staral o rodinu. Dne 9. 9. 2013 vyjádření žalované zasláno žalobci k vyjádření. Dne 30. 9. 2013 vyjádření žalobce. Dne 18. 10. 2013 vyjádření zasláno žalované. Dne 11. 12. 2013 připojován spis, dále pak žádost [obec] [anonymizováno], žádost [právnická osoba] s.r.o., žádost [anonymizováno] bance. Dne 11. 12. 2013 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s nařízením přípravného jednání na den 5. 3. 2014. Usnesení zasláno účastníkům řízení. Dne 6. 1. 2014 nahlížení do spisu. Dne 6. 1. 2014 podání od [právnická osoba] s.r.o. Dne 6. 1. 2014 žádost žalované. Dne 3. 1. 2014 podání od [anonymizováno]. Dne 15. 1. 2014 výpis z centrální evidence obyvatel. Dne 18. 12. 2013 výpis [obec] [anonymizováno]. Dne 19. 2. 2014 nahlížení do spisu. Dne 25. 2. 2014 oznámení o převzetí zastoupení za žalovanou. Dne 3. 3. 2014 omluva zástupce žalované, žádost o odročení jednání ze dne 5. 3. 2014. Dne 4. 3. 2014 jednání odročeno na 14. 5. 2014, voláni účastníci. Dne 12. 5. 2014 nahlížení do spisu, dne 13. 5. 2014 další žádost žalované o odročení jednání s tím, že současně žádá, aby toto nebylo nařizováno dříve než v září 2014. Dne 13. 5. 2014 jednání odročeno na 3. 9. 2014. Dne 22. 8. 2014 další žádost žalované o odročení jednání s tím, že toto je možné nejdříve na měsíc listopad 2014. Dne 27. 8. 2014 nahlížení do spisu. Dne 1. 9. 2014 jednání odročeno na den 12. 11. 2014. Dne 12. 9. 2014 žádost o odročení jednání nařízeného na den 12. 11. 2014 s ohledem na kolizi, jedná se o žádost zástupce žalobce. Dne 26. 9. 2014 jednání odročeno na den 28. 11. 2014, současně žádána [anonymizováno] o informaci. Dne 24. 10. 2014 odpověď [anonymizováno], společně se žádostí o odročení jednání je založen znalecký posudek. Dne 18. 11. 2014 nahlížení do spisu. Dne 18. 11. 2014 žádost žalobkyně. Dne 24. 11. 2014 nahlížení do spisu. Dne 20. 11. 2014 další informace [anonymizováno]. Dne 26. 11. 2014 vyjádření žalované k žalobě, řešena otázka smlouvy o půjčce, namítáno zhodnocení společného jmění manželů, namítán dar žalobkyni od rodičů žalobkyně, kuchyně je součástí nemovitosti, namítány splátky leasingu automobilu, namítáno hrazení úvěru ze stavebního spoření v době mateřské a rodičovské, namítána péče o domácnost ze strany žalované, namítáno, že žalobce je výlučným vlastníkem jiné nemovitosti, namítáno, že žalobce fungoval jako zcela samostatná ekonomická jednotka, žádá, aby na vypořádání byla zaplacena částka 150 000 Kč. Dne 28. 11. 2014 přípravné jednání s tím, že žalovaná navrhuje vypořádat ještě půjčku poskytnutou [jméno] [příjmení], dále pak drobné půjčky v souhrnné výši 800 000 Kč, starší televizor SONY a dětskou herní konzoli PlayStation a fritézu. Dále pak odkazováno na to, že byly založeny dva znalecké posudky. Zástupce žalované uvádí, že pokud znalecká doložka neobsahuje náležitosti § 127a, toto znalec doplní. Řešeny sporné a nesporné věci. V přípravném jednání bude pokračováno 13. 2. 2015. Dne 2. 12. 2014 rozeslány protokoly účastníkům řízení, dále pak nahlížení do spisu. Dne 5. 2. 2015 vyjádření žalobce. Namítáno, že znalecké posudky nejsou znaleckými posudky, dále pak namítá, že jméno [jméno] [příjmení] nikdy neslyšel, o půjčce nebyl informován, nebyl informován o daru, žádány výslechy svědků, namítáno, že žalovaná nemá zájem na mimosoudním vypořádání věci, neboť jí tento stav vyhovuje. Dne 11. 2. 2015 žádost o odročení jednání od žalované. Dne 12. 2. 2015 jednání odročeno na den 25. 3. 2015. Dále nahlížení do spisu. Dále založeny výdělkové poměry. Dne 25. 3. 2015 přípravné jednání, ohledně smírného vyřešení věci nedošlo, soud uvádí, že je nezbytné zjistit tržní hodnotu ke dni zániku SJM, zástupce žalované se domnívá, že by bylo třeba ustanovit revizního znalce, do pasiv žalovaná zahrnuje zůstatek hypotečního úvěru, dále pak řešena další pasiva, dáno poučení o koncentraci, zástupce žalované žádá o lhůtu třiceti dnů, tato poskytnuta. Jednání nařízeno na den 3. 6. 2015, žalovaná uvádí, že má nezbytné pracovní povinnosti, tedy jednání odročeno na 10. 6. 2015. Dne 30. 4. 2015 vyjádření žalobce a návrhy na doplnění dokazování. Dne 24. 4. 2015 vyjádření žalované, dokládána řada listinných důkazů cirka v počtu 39, současně navrhovány výslechy svědků v počtu 10, současně navrhovány znalecké posudky a výslechy znalců. Dne 29. 4. 2015 vyjádření rozesláno ostatním účastníkům řízení. Dále nahlížení do spisu. Dne 22. 5. 2015 k ústnímu jednání voláni svědci. Dne 25. 5. 2015 volán znalec. Dále volán další znalec. Dne 29. 5. 2015 omluva jednoho ze svědků. Dále nahlížení do spisu. Dne 10. 6. 2015 ústní jednání, výslech [jméno] [příjmení], výslech svědka [příjmení] [příjmení], výslech svědkyně [jméno] [příjmení], výslech svědka [příjmení] [příjmení], výslech svědkyně [jméno] [příjmení], výslech svědkyně [jméno] [příjmení], výslech svědkyně [jméno] [příjmení], čteny listinné důkazy, nejrůznější potvrzení, prohlášení, smlouvy, kupní smlouvy, jednání odročeno za účelem pokračování v dokazování a znovu předvolání znalců na den 23. 9. 2015. Dne 21. 9. 2015 informace od znalce s tím, že tento není schopen cesty do Prahy. Dne 21. 9. 2015 e-mailová korespondence ohledně možnosti dostavit se. Dne 22. 9. 2015 jednání odročeno na neurčito z důvodu zdravotní nezpůsobilosti znalce. Dne 29. 9. 2015 předán spis asistentovi k výzvě znalci. Dne 2. 10. 2015 výzva znalci k doplnění znaleckého posudku. Dne 30. 10. 2015 znalecký posudek společně s fakturou. Dne 4. 11. 2015 znalecký posudek, odhad tržní ceny, také společně s fakturou. Dne 9. 11. 2015 úřední záznam ohledně toho, že je málo výtisků jednoho ze znaleckých posudků. Dne 10. 11. 2015 další úřední záznam o telefonickém kontaktu s tím, že znalecký posudek stačí jednomu z účastníků elektronicky. Dne 23. 11. 2015 nařízeno ústní jednání na den 27. 1. 2016. Dne 24. 11. 2015 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s přiznáním znalečného jednomu ze znalců. Dne 24. 11. 2015 další usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s přiznáním znalečného dalšímu ze znalců. Dne 26. 11. 2015 rozeslány znalecké posudky, dále nahlížení do spisu. Dne 7. 1. 2016 omluva jednoho ze znalců s tím, že jeho účast u jednání je naprosto vyloučena. Dne 11. 1. 2016 předáno k vyplacení znalečných. Dne 24. 1. 2016 žádost zástupce žalobce o odročení ústního jednání. Dne 25. 1. 2016 odročeno ústní jednání na den 13. 4. 2016. Dále nahlížení do spisu. Dne 13. 4. 2016 ústní jednání, čteny doplňky znaleckých posudků, vyslýchán znalec [jméno] [příjmení], jednání odročeno na neurčito z důvodu vypracování znaleckého posudku, resp. zvolení ohledně zjištění zdravotního stavu znalce [příjmení], případně ustanovení revizního znalce. Dne 15. 4. 2016 předáno asistentovi směrem ke kontaktu se znalcem ohledně zjištění zdravotního stavu a možnosti výslechu dožádaným soudem. Dne 18. 4. 2016 telefonický kontakt se znalcem, tento potvrzuje špatný zdravotní stav, souhlasí s výslechem dožádaným soudem. Dne 20. 4. 2016 předáno asistentovi k záloze a žádosti dožádaným soudem. Dne 26. 4. 2016 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s výzvou účastníkům řízení k zaplacení záloh na provedení znaleckého důkazu. Dne 27. 4. 2016 usnesení zaslána, současně zasíláno dožádání, které je zasláno Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. Dne 4. 5. 2016 doručeno okresnímu soudu. Dne 5. 5. 2016 nařízen výslech na 9. 6. 2016, voláni účastníci. Dne 9. 6. 2016 protokol o provedení důkazu před dožádaným soudem výslechu znalce [jméno] [příjmení]. Dne 9. 6. 2016 spis vrácen zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 4, tomu doručeno dne 14. 6. 2016 a dále založeny záznamy o složení částek. Dne 4. 9. 2016 žádost zaslána jednomu z účastníků ohledně sdělení přesnější specifikace a povahy zaměstnaneckých akcií, současně i sken a kopie těchto akcií tak, aby bylo možné zadat znalecký posudek. Dne 18. 8. 2016 vyjádření žalované ohledně akcií. Dne 2. 9. 2016 žádost Obvodního soudu pro Prahu 4 s žádostí, zda je trváno na ocenění akcií. Dne 2. 9. 2016 informace o tom, že trvají na ocenění akcií, dále nahlížení do spisu. Dne 2. 11. 2016 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s ustanovením znalce, úkol ocenit akcie. Rozesláno účastníkům řízení. Dne 29. 11. 2016 spis zaslán. Dne 9. 1. 2017 znalecký posudek s oceněním akcií, dále založena žádost znalce o informaci, kdy bude doručen spis k vyhotovení znaleckého posudku, dále založeny faktury. Dne 12. 1. 2017 znalecký posudek rozeslán účastníkům řízení s žádostí o sdělení, zda budou žádat výslech znalce. Dne 17. 1. 2017 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s přiznáním znalečného. Dne 26. 1. 2017 sdělení, že žalobce trvá na výslechu znalce. Dne 31. 1. 2017 nařízeno ústní jednání na den 10. 3. 2017, nahlížení do spisu. Dne 7. 2. 2017 odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4. Dne 7. 2. 2017 vyjádření žalované na výzvu soudu. Dále nahlížení do spisu. Dne 10. 3. 2017 ústní jednání, vyslýchán znalec [jméno] [příjmení], dále řešeny další věci a finanční vypořádávání, jednání odročeno na 31. 5. 2017 za účelem předložení věci odvolacímu soudu s odvoláním. Dne 10. 3. 2017 odvolání zasláno účastníkům řízení. Dne 13. 3. 2017 zaslán přípis [obec] spořitelně a dále zaslán přípis [anonymizováno] pojišťovně. Dne 15. 3. 2017 sdělení [obec] spořitelny. Dne 15. 3. 2017 sdělení [anonymizováno]. Dne 21. 3. 2017 předáno asistentovi. Dne 23. 3. 2017 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s přiznáním znalci odměny za výslech. Dne 23. 3. 2017 předložení věci k rozhodnutí o odvolání, doručeno Městskému soudu v Praze dne 30. 3. 2017. Dne 4. 4. 2017 usnesení Městského soudu v Praze s potvrzením soudu prvního stupně. Dne 18. 4. 2017 usnesení rozesláno účastníkům řízení. Dále založena žádost znalce. Dne 15. 5. 2017 platební poukazy, záznamy o vydání finančních částek, dále založeny výpisy [obec] spořitelny. Dne 31. 5. 2017 ústní jednání, čteny listinné důkazy, zprávy, řešena kuchyňská linka, zamítnuty některé návrhy na provedení důkazu, jednání odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů na den 11. 7. 2017. Dne 28. 6. 2017 závěrečný návrh za žalobce, uvádí aktiva 10 857 000, pasiva 5 065 000, dále záznam o nahlížení do spisu. Dne 2. 7. 2017 závěrečný návrh žalované. Dne 7. 7. 2017 závěrečný návrh žalované. Dne 11. 7. 2017 ústní jednání, jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 19. 7. 2017. Dne 19. 7. 2017 vyhlášen rozsudek, řešena budova, zaměstnanecké podílové listy, vklady na účtech, dluhy z úvěrové smlouvy, dále pak rozhodnuto o částce na vypořádání. Rozsudek založen na č.l. 458, na rozsudku vyznačena doložka právní moci dne 30. 7. 2018, odkazováno na výslechy znalců, výslechy svědků, řadu listinných důkazů, posuzováno podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 82/2012, dále pak § 143 odst. 1 občanského zákoníku. Dne 31. 8. 2017 odvolání žalované do rozsudku. Odvolání je v rozsahu 10 stran. Dne 5. 9. 2017 výzva k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Dne 25. 9. 2017 záznam o složení částky. Dne 3. 10. 2017 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s výzvou žalobci k vyjádření se k podanému odvolání. Toto zasláno. Dne 25. 10. 2017 věc předána k řešení nákladů řízení státu. Dne 25. 10. 2017 záznam o složení. Dne 25. 10. 2017 vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne 26. 10. 2017 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s dvěma výroky ohledně nákladů státu. Dne 27. 11. 2017 odvolání žalobkyně do usnesení s tím, že je to žalobce, kdo zpochybňoval hodnotu akcií, tedy by se měly separovat náklady na znalečné. Dne 1. 12. 2017 zasláno odvolání žalované ostatním účastníkům řízení. Dne 12. 12. 2017 vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne 13. 12. 2017 předložení věci k rozhodnutí o podaném odvolání, městskému soudu doručeno dne 21. 12. 2017. Předkládána dvě odvolání ve věci. Dne 30. 4. 2018 zaslána rozsáhlá výzva [právnická osoba] Dne 7. 5. 2018 sdělení [anonymizováno] banky. Dne 31. 5. 2018 nařízeno ústní jednání na den 20. 6. 2018, voláni účastníci. Dne 20. 6. 2018 ústní jednání, rozsudek soudu prvního stupně částečně změněn, jinak potvrzen. Rozsudek založen na č.l. 510, řešena otázka disparity, řešena otázka ceny nemovitostí a dalšího. Dne 17. 8. 2018 usnesení Městského soudu v Praze s potvrzením výroku II. usnesení soudu prvního stupně. Dne 20. 7. 2018 rozsudek rozeslán účastníkům řízení. Dne 8. 8. 2018 záznam o složení částky. Dne 23. 8. 2018 záznam o složení částky. Dne 28. 8. 2018 postagenda. Dne 30. 8. 2018 sdělení ohledně nákladů řízení, dále úřední záznam o nahlížení do spisu. Dne 6. 9. 2018 žádost o vydání opravného usnesení s tím, že žalovaná žádá, aby byla doplněna rodná čísla účastníků řízení a současně, aby byl opraven nesprávný údaj o trvaném pobytu žalobce. Dne 10. 9. 2018 usnesení Městského soudu v Praze s opravou rozsudku Městského soudu v Praze. Dne 5. 9. 2018 záznam o složení částky. Dne 20. 9. 2018 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s opravou záhlaví. Dne 20. 9. 2018 usnesení rozeslána účastníkům řízení. Dále výpisy z centrální evidence obyvatel. Dne 24. 9. 2018 další záznam o složení. Dne 30. 9. 2018 dovolání proti rozsudku s návrhem na odklad vykonatelnosti. Dne 31. 10. 2018 výzva k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání zaslaná žalované, dále výpisy z centrální evidence obyvatel. Dne 15. 11. 2018 složen soudní poplatek. Dne 20. 11. 2018 usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 s výzvou k vyjádření se k podanému dovolání. Dne 11. 12. 2018 vyjádření k dovolání. Dne 27. 12. 2018 předkládací zpráva k předložení věci k rozhodnutí o podaném dovolání, zasláno Nejvyššímu soudu dne 11. 1. 2019. Dne 27. 2. 2019 usnesení Nevyššího soudu České republiky s odmítnutím dovolání, současně rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku, který byl zamítnut, žalované uloženo zaplatit žalobci náklady dovolacího řízení s tím, že dovolání není přípustné. Spis vrácen zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 4, tomu doručeno dne 15. 3. 2019. Dne 27. 3. 2019 usnesení Nejvyššího soudu rozesláno účastníkům řízení. Na usnesení Nejvyššího soudu vyznačena doložka právní moci dne 31. 3. 2019.

6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

7. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 180 000 Kč, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 94/2013. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., uspokojena nebyla, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Obvodní soud pro Prahu 4 vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 23 C 94/2013 v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb.). Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

12. Řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo ode dne, kdy se žalobkyně o řízení dozvěděla nahlížením do spisu, tedy od 21.6.2013, do dne 31.3.2019, kdy skončilo dovolací řízení. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je pro posouzené délky řízení ve vztahu k žalobkyni rozhodnou doba, kdy žalobkyně věděla, že je proti ní vedeno řízení a i co přesně je jeho obsahem. Celková relevantní doba řízení tedy činí 5 let a 9 měsíců. Řízení proběhlo v meritu věci na třech stupních soudní soustavy, v řízení bylo rozhodováno soudem prvního stupně i odvolacím a následně i soudem dovolacím, když Nejvyšší soud ČR rozhodoval o podaném dovolání. Nejvyšší soud pak dále rozhodoval i o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku. Obecně samozřejmě nelze klást k tíži využití procesních práv účastníků, mimo jiné v podání řádných či mimořádných opravných prostředků, avšak je zřejmé, že doba řízení se v souvislosti s nimi protáhne, neboť soudy se s nimi musí procesně vypořádat, tedy rozhodnout o nich, což navyšuje celkovou délku řízení. Toto však nelze ani klást k tíži žalované. Žalobkyně se na délce výrazně nepodílela, skutečnosti namítané žalovanou jako ty, které vedly k prodloužení řízení ze strany žalobkyně, soud zohlednil v procesní složitosti věci, kdy neměl za to, že by se jednalo o skutečnosti, které byly činěny žalobkyní výhradně obstrukčně, tedy za účelem prodloužení délky řízení.

13. Řízení je nutno s ohledem na jeho předmět a dokazování považovat za velmi složité, žalobce v přezkoumávané věci uplatnil žalobou nárok na vypořádání společného jmění manželů, kde předmětem vypořádání byly nemovitosti, ohledně nichž byl mezi účastníky přímý spor o cenu, postupně několik aut, řada závazků a řada movitých věcí. Předmětem byly také běžně neobchodovatelné akcie. V průběhu řízení byla žaloba co do rozsahu věcí upravována. Současně nelze přehlédnout, že k vyrovnání bylo namítáno vložení prostředků z výlučného vlastnictví či půjčky. Skutková složitost věci byla opravdu velká, kdy bylo prováděno množství listinných důkazů, opakovaně byli vyslýcháni účastníci řízení, byla vyslýchána řada svědků a bylo nezbytné slyšet i znalce. V průběhu řízení pak bylo nezbytné žádat vícero znaleckých posudků. Věc pak byla složitou po právní stránce, když nelze přehlédnout, že k právním otázkám se vyslovoval i Nejvyšší soud.

14. Soud nepřehlédl ani vyšší procesní složitost věci, neb v průběhu řízení bylo nezbytné kontaktovat řadu osob, které nebyly účastníky řízení a ohledně nichž byla požadována součinnost. Byla to žalobkyně, která žádala soud, aby na dobu nejprve 3 měsíců a následně ještě dalších 2 nenařizoval jednání. Ve věci bylo nařízeno a provedeno přípravné jednání. Opakovaně soud rozhodoval o ustanovení znalce, musel být vyžádán i doplněk znaleckého posudku, když s doplněním se vyskytly objektivní obtíže s ohledem na špatný zdravotní stav znalce. Soud opakovaně rozhodoval o znalečném a jednoho ze znalců bylo nezbytné vyslechnout prostřednictvím dožádaného soudu. Obě strany řízení pak opakovaně žádaly soud o odročení jednání. Na průběh řízení mělo vliv i řešení otázky hrazení soudních poplatků, když v průběhu řízení účastníci neplnili své poplatkové povinnosti současně s jejich vznikem (a to při podání odvolání a dovolání), ale až na výzvy soudu. Všechny tyto skutečnosti pak měly vliv na složitost posuzovaného řízení.

15. Pokud se jedná o význam řízení pro žalobkyni, pak tento je nezbytné hodnotit průmětem objektivního a subjektivního hlediska. Soud význam řízení vidí jako běžný. Předmětem namítaného řízení byl majetkový nárok, který ani obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 10.2010, sp.zn. 30 Cdo 4761/2010). Pokud žalobkyně namítala, že význam pro ni byl vyšší, je zřejmé, že se jednalo pouze o majetkový nárok, tedy nikoli nárok osobní povahy nebo nárok, který by jakýmkoli způsobem měnil právní postavení žalobkyně. V případě majetkových nároků je skutečnost, že osoby v návaznosti na to upravují své výhledy do budoucna a tyto řeší, naprosto běžnou, tedy tato nijak nezvyšuje význam řízení pro žalobkyni. Nadto soud z postupu v řízení nemá ani za to, že by délka řízení nějak významně špatně na žalobkyni působila, když to byla dokonce opakovaně ona, která žádala o nenařizování jednání a opakovaně žádala i o odročení jednání již nařízených.

16. Konečně stran postupu soudu (soudů) ve věci, kterýžto je v daném případě klíčovým kritériem pro posouzení přiměřenosti doby řízení, lze uzavřít, že bylo prokázáno, že činnost soudu nebyla zatížena obdobími bezdůvodné nečinnosti. V posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy ani jiná neodůvodněná nečinnost soudu, soud činil úkony v běžných lhůtách, žalobkyně si kromě toho na žádné průtahy v řízení nestěžovala ani nevyužila postup dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Období, která označuje žalobkyně nejsou obdobími průtažnými, neb byly činěny úkony, tedy se nejedná o období bezdůvodné nečinnosti. Současně z konstantní judikatury ani neplyne, že by měly být úkony činěny v řádech dnů. Postup soudů byl naprosto plynulý, příslušné procesní úkony na sebe navazovaly v přiměřených lhůtách, mírné prodlevy, k nimž v řízení došlo lze akceptovat, neboť nebyly výrazné. Jednání pak byla nařizována v běžných lhůtách, které není možné označit za průtažné. Soud neshledává žádnou výraznější prodlevu a lze dokonce vyzdvihnout rychlost rozhodování o podaném dovolání, která byla při rozhodování o mimořádném opravném prostředku funkčně ojedinělým a funkčně jediným příslušným soudem k rozhodování o podaných dovoláních v celé České republice nadstandardní.

17. Na podkladě shora vyloženého dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou, neboť celkovou délku namítaného řízení nelze s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně nazíraného řízení hodnotit již jako nepřiměřenou. Řízení lze vnímat jako mírně delší, jeho průběh byl však plynulý, postup soudu byl koncentrovaný a délka řízení dle názoru soudu odpovídá složitosti věci. Nepřiměřeně dlouhým je pouze takové řízení, které s přihlédnutím ke shora rozvedeným kritériím překročí určitou (byť abstraktní, exaktně nestanovitelnou) hranici, za níž, s ohledem na okolnosti každé konkrétní věci, už začíná objektivně netolerovatelná nepřiměřenost. Tuto hranici dle názoru soudu namítané řízení, nepřekročilo – délka řízení v dané věci je totiž dle názoru soudu podložitelná faktory, jež rozumně nelze klást žalované k tíži, není tedy nezdůvodnitelná a proto ani nepřiměřená. Soud připomíná, že pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 340 s.).

18. Soud tak konstatuje, že v dané věci nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Požadavek žalobkyně na zaplacení zadostiučinění v penězích tedy není oprávněný, proto byla žaloba o zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta. (výrok I.)

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, žalobkyně je tak povinna zaplatit jí náklady řízení v celkové výši 300 Kč (paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném od 1. 7. 2015, tj. 1 x 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a/ cit. vyhl.)). Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.