25 C 107/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Plevkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno adresa anonymizována dvě slova jméno příjmení , anonymizováno anonymizováno adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno adresa státního zastupitelství anonymizováno 10 slov anonymizováno adresa o zaplacení 1 339 500 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje v části požadující zaplacení částky 62 000 Kč.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 1 277 500 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobci vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání zahájeného usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro přečin dotačního podvodu podle ust. § 212 odst. 1,4 trestního zákoníku. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pak byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce v žalobě tvrdí, že v průběhu trestního řízení mu byl opakovaně uložen trest, což se podepsalo nejen na jeho psychickém rozpoložení, ale i na rodinných vztazích. Poukázal rovněž na defamaci ze strany SVJ, v jehož rámci se měl žalobce trestné činnosti dopustit, kdy někteří členové žalobce opakovaně očerňovali a probírali průběh trestního řízení. Taková skutečnost měla vliv na každodenní život žalobce. Žalobce dále uvedl, že začal trpět [anonymizována čtyři slova]. To se mělo projevit jak v pracovním, tak osobním životě. S ohledem na uvedené vyčíslil žalobce svůj nárok na částku 1 339 500 Kč, tj. částku 1 500 Kč za každý den trvání trestního stíhání. Tento byl u žalované uplatněn dne [datum].

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] konstatovala, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 339 500 Kč. Ve stanovisku ze dne [datum] žalovaná konstatovala, že nárok je co do základu důvodný a žalobci přiznala zadostiučinění ve výši 62 000 Kč. Zohlednila přitom zejména pravomocné odsouzení žalobce a jeho obavy z profesních a rodinných dopadů.

3. Při jednání dne [datum] vzal žalobce s ohledem na částečné plnění žalovanou v době po podání žaloby žalobu co do částky 62 000 Kč zpět, soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do této částky zastavil.

4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen„ obvodní soud“) sp. zn. [spisová značka] zdejší soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu dotačního podvodu. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] byla proti usnesení podána stížnost. Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne [datum] byla stížnost zamítnuta pro nedůvodnost. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických trestů ohledně osoby žalobce soud zjistil, že ohledně jeho osoby nejsou vedeny žádné záznamy, rovněž tak dle výpisu z rejstříku přestupků. Dne [datum] byla na obvodní soud doručena obžaloba. Žalobce měl jakožto předseda výboru SVJ s názvem [anonymizováno 5 slov] (dále jen„ SVJ“) prostřednictvím [jméno]. [jméno] [příjmení] učinit žádost o dotaci s požadovanou částkou 360 000 Kč a k žádosti doložit 3 cenové nabídky. Tímto postupem měl jen předstírat splnění podmínek k udělení grantu, neboť si měl být vědom, že dvě ze tří nabídek jsou fiktivní. Na základě takto podané žádosti pak Městská část Praha 1 grant schválila a převedla ve prospěch účtu SVJ částku celkem 216 000 Kč. Žalobce tedy dle uvedeného měl v žádosti o poskytnutí dotace uvést nepravdivé údaje a takovým činem způsobit větší škodu, čímž měl spáchat přečin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 4 trestního zákoníku Trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce z uvedené trestné činnosti shledán vinným a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s odkladem na jeden rok, dále mu byl uložen peněžitý trest ve výši 50 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání dvou měsíců a uložena povinnost k náhradě škody ve výši 216 000 Kč. Následoval odpor žalobce ze dne [datum] Hlavní líčení bylo nařízeno na [datum]. Při něm byl vyslechnut obžalovaný a líčení bylo za účelem výslechu navrhované svědkyně odročeno na [datum]. Při hlavním líčení svědkyně [jméno] [příjmení] odmítla vypovídat, byla jí uložena pořádková pokuta, byli vyslechnuti další svědci. Rozsudkem obvodního soudu z téhož dne, č. j. [číslo jednací], byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že by tento skutek spáchal obžalovaný. V odůvodnění soud uvedl, že motiv obžalovaného je nejasný a zjištěné skutečnosti připouštějí i jinou skutkovou verzi věci. Následuje odvolání Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne [datum] a doplnění odvolání ze dne [datum]. Spis byl Městskému soudu v Praze (dále jen„ městský soud“) předložen dne [datum]. Usnesením městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl podle § 258 odst. 1 písm. b) a c) trestního řádu napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 trestního řádu byla věc vrácena soudu prvního stupně. Tomuto městský soud vytknul neúplné a nesprávné hodnocení provedených důkazů a uložil mu mimo jiné provést stěžejní výslech svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení]. Při hlavním líčení konaném dne [datum] tato svědkyně zopakovala, že vypovídat odmítá. Rozsudkem obvodního soudu z téhož dne, č. j. [číslo jednací], byl žalobce shledán vinným z přečinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 4 trestního zákoníku a odsouzen k peněžitému trestu celkem ve výši 100 000 Kč a k náhradě škody vůči poškozené Městské části Praha 1 částku 216 000 Kč. Převzal přitom závěry vyslovené odvolacím soudem, že prakticky nikdo jiný vyjma žalobce neměl motivaci ke spáchání předmětné trestné činnosti. Následuje odvolání žalobce ze dne [datum]. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne [datum]. Usnesením městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. V odůvodnění městský soud obvodnímu soudu vytknul, že rezignoval na svoji úlohu a své rozhodnutí založil pouze na názoru odvolacího soudu, což není dostačující. Následuje rozsudek obvodního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce shledán vinným z přečinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 4 trestního zákoníku a odsouzen k peněžitému trestu celkem ve výši 100 000 Kč a k povinnosti na náhradě škody zaplatit Městské části Praha 1 částku 216 000 Kč. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce si musel být přinejmenším vědom fiktivnosti nabídek, kdy se sice nechtěl primárně finančně obohatit, nýbrž pouze celý proces získání zakázky obejít a zjednodušit. Následuje odvolání ze dne [datum] a jeho odůvodnění ze dne [datum]. Usnesením městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo podle § 256 trestního řádu odvolání zamítnuto. Rozsudek tak nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce si proti rozhodnutí městského soudu podal dovolání, přičemž usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo výrokem I. napadené usnesení městského soudu a dále rozsudek obvodního soudu ze dne [datum] zrušeny, stejně tak výrokem II. byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, výrokem III. byla věc přikázána obvodnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Soudům v odůvodnění vytknul nedostatečně zjištěný skutkový stav, za kterého nelze jednoznačně vyvrátit verzi obhajoby a nelze bez dalšího přijmout skutkový závěr, že si byl žalobce v době podání žádosti fiktivnosti nabídek vědom. Následuje rozsudek obvodního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby s tím, že nebylo prokázáno, že by tento skutek spáchal on. V odůvodnění obvodní soud připustil, že zjištěné skutečnosti připouštějí i jinou interpretaci, než která je žalobci kladena za vinu. Následuje odvolání státního zastupitelství. Usnesením městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo následně rozhodnuto, že podle § 256 trestního řádu se odvolání státního zástupce zamítá. Rozsudek obvodního soudu tak nabyl právní moci dne [datum].

5. Z dopisu [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 8 slov] [obec a číslo], ze dne [datum], soud zjistil, že tento sděluje žalobci, že nemá žádný problém s rozložením dlužné částky do splátkového kalendáře s tím, že oficiální souhlas musí dát [jméno] na svém zasedání.

6. Z Dohody o splátkách č. [číslo] [číslo] pak vyplývá, že se žalobce s Městskou částí Praha 1 dohodli na splacení dluhu ve výši 216 000 Kč plynoucího z pravomocného rozsudku ze dne [datum], a to prostřednictvím 18 měsíčních splátek ve výši 12 000 Kč.

7. Z předložené emailové komunikace za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] v rámci svolávání schůzí velmi podrobně informoval ostatní členy SVJ ohledně stavu trestního řízení žalobce, ať už se jednalo o dění při hlavním líčení, jehož byl dle emailů pan [příjmení] přítomnost, nebo o pravomocné odsouzení žalobce.

8. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] se podává, že žalobce u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil dne [datum]. Žalovaná ve věci shledala odpovědnostní titul a přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 62 000 Kč. Z dokladu [číslo] pak soud zjistil, že žalovaná uvedenou částku žalobci vyplatila dne [datum].

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], manželky žalobce, soud zjistil, že do doby zahájení trestního stíhání vnímala žalobce jako veselého a spokojeného, věnujícího se dobročinným činnostem v rámci SVJ. Po podání trestního oznámení ze strany člena SVJ, pana [příjmení], se však vše změnilo. Žalobce začal být dle svědkyně unavený, v noci nespal, byl podrážděný. I v osobním životě byl žalobce najednou spíše uzavřený a došlo ke zhoršení jejich vzájemného, nejen intimního vztahu. Přesto však svědkyně uvedla, že po celou dobu trestního řízení za žalobcem stála. Celá záležitost pak měla vliv i na sousedské vztahy, když sousedé svědkyni na chodbě ani nepozdravili, dále pak i na vztahy přátelské, což se projevovalo zejména při společných dovolených. Svědkyně dále uvedla, že žalobce nevyhledal se svými problémy odbornou pomoc, že není ten typ, nicméně svědkyně od [anonymizováno] [rok] doposud chodí na terapie. Soud rovněž z výslechu zjistil, že žalobce byl po dobu trestního řízení doposud zaměstnán ve [právnická osoba] jako manažer obchodních analýz. Svědkyně v této souvislosti uvedla, že to byla právě již zmíněná únava a stres, která se do zaměstnání žalobce promítl, tento měl rovněž obavy, aby mohl jakožto bezúhonný práci vykonávat ze zákonných důvodů.

10. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy účastníků, neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

11. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Soud ve věci dospěl k závěru, že odpovědnostní titul, totiž nezákonné rozhodnutí, je v dané věci dán. Proti žalobci bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zahájeno trestní stíhání pro shora popsaný skutek, rozsudkem obvodního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl však obžaloby zproštěn. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, či jeho formy, třeba vycházet především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a konečně z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána. K tomu se opakovaně vyjádřil i Nejvyšší soud, např. ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] kde uvedl, že„ Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi.“ 13. S ohledem na shora uvedené se pak zdejší soud zabýval zejména kritérii významnými z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy, tedy a) délkou trestního stíhání, b) povahou trestní věci, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce a d) okolnostmi, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

14. Trestní stíhání žalobce trvalo od [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek, tedy celkem 2 roky a 5 měsíců. Vyjma vydaného trestního příkazu pak obvodní soud rozhodoval ve věci celkem čtyřikrát, městský soud rovněž čtyřikrát a jedenkrát ve věci rozhodoval Nejvyšší soud.

15. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání přečinu dotačního podvodu podle ust. § 212 odst. 1,4 trestního zákoníku, hrozil mu tedy trest odnětí svobody na jeden až pět let nebo peněžitý trest. Soud přisvědčuje žalobci, že je třeba zohlednit, že tento byl jedenkrát pravomocně odsouzen, co se však týče hrozby trestu, pak zdejší soud zdůrazňuje, že vyjma trestního příkazu žádným z vydaných rozhodnutí nebyl žalobci uložen trest spojený s odnětím svobody, nýbrž výhradně se jednalo o trest peněžitý.

16. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, lze uzavřít, že žalobci vznikla nejen určitá újma ztotožnitelná se subjektivními pocity frustrace, stresu a nejistoty, ale i újma na podkladě provedeného dokazování objektivizované povahy, představovaná zásahem do osobnostních práv žalobce, tj. zejména do práva na ochranu soukromého a rodinného života. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně, jejíž výpověď má soud za věrohodnou, vzájemný vztah obou manželů byl trestním stíháním žalobce narušen, přestože svědkyně při žalobci po celou dobu stála a věřila v jeho nevinu. To vše nehledě na skutečnost, že jejich společnému synovi byl v době zahájení trestního stíhání žalobce jeden rok. Žalobce a jeho rodina se s dopady trestního stíhání potýkali v běžném životě, a to nejen při každodenních záležitostech, nýbrž i v kontaktu s přáteli, či především sousedy v domě. Soud rovněž uvěřil tvrzení žalobce, že jeho pravomocné odsouzení, přestože bylo později zvráceno, na něj a jeho rodinu mělo tíživé dopady. Vzhledem k tomu, že si z finančních důvodů nemohl dovolit úhradu peněžitého trestu a současně úhradu náhrady škody poškozené, tento žádal o splácení prostřednictvím splátkového kalendáře. Ohledně tvrzení žalobce, že tento byl ze strany členů SVJ defamován, což prohlubovalo jeho újmu, má soud naopak ve shodě se žalovanou za to, že za takové individuální chování směřované vůči žalobci nenese žalovaná odpovědnost.

17. K formě a výši zvoleného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním lze uzavřít, že konstatování porušení práva žalobce a výše zadostiučinění, jehož se žalobci od žalované v rámci předběžného projednání od žalované dostalo, se soudu jeví s přihlédnutím ke shora rozvedeným skutečnostem jako dostačující satisfakce. Žalobcem zvolený výpočet žalované částky je přitom neaplikovatelný, když tento vychází z denní sazby přiznávané za každý den omezení na svobodě, což však není žalobcův případ. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění vytrpěné frustrace trestním stíháním se žalobci stejně dostat nemůže, neboť úplné odčinění negativních prožitků není z povahy věci možné, a to jistě ani poskytnutím vyšší částky, než kterou soud shledal dostačujícím odškodněním. Soud by v posuzovaném případě přikročil k přiznání zadostiučinění ve výši 50 000 Kč s tím, že takovou výši odůvodňuje zejména výše popsanými dopady do osobní a rodinné sféry žalobce. Soud uvěřil tvrzením žalobce a výpovědi jeho manželky, že trestní řízení mělo na jejich rodinný život významný vliv. Žalobce v této souvislosti nevyhledal pomoc psychologa, i přes ztrátu energie a trvající únavu byl schopen docházet do zaměstnání, o které nepřišel. Soud však vzal v potaz skutečnost, že věc byla po většinu doby trvání trestního řízení vedena před soudem, žalobce byl tedy opakovaně vystavován stresu z hlavního líčení, ale i to, že žalobce byl jedenkrát ve věci pravomocně odsouzen, což bylo až o půl roku později zvráceno rozsudkem Nejvyššího soudu. Žalobce však nebyl v souvislosti s trestním řízením omezen na svobodě ani vystaven jinému omezení. Zdejší soud dále nemá za to, že by trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. Jeho délka byla přímo odvislá od počtu rozhodnutí, která byla na jednotlivých stupních soudní soustavy v jeho průběhu vydávána. Zdejší soud v posuzované věci neshledal žádné průtahy ze strany účastníků ani soudů.

18. Pokud jde o srovnatelnou judikaturu, žalovaná v podání ze dne [datum] poukázala na rozsudek zdejšího soudu (známý zdejšímu soudu z úřední činnosti) vydaný ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Zdejší soud má za to, že rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], není v nyní posuzované věci zcela přiléhavý, neboť žalobce v uvedené věci byl odškodňován zejména za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce vedeného řízení. Zdejší soud oproti tomu při svém rozhodování vyšel zejména z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterými bylo žalobcům přiznáno shodně zadostiučinění ve výši 30 000 Kč. Žalobci byli v daných věcech ohroženi srovnatelnou trestní sazbou stanovenou pro majetkovou trestnou činnost a v řízení prokázali zásahy do osobní a rodinné sféry obdobné intenzity, jako je tomu v posuzované věci. Dalším srovnávacím předpokladem bylo, že žalobci neprokázali zhoršení zdravotního stavu, ztrátu zaměstnání nebo medializaci případu či jiný zásah do jejich cti či jména.

19. Vzhledem k tomu, že s ohledem na uvedené se jeví soudem stanovená částka zadostiučinění ve výši 50 000 Kč jako dostatečná, zároveň žalovaná plnila částkou takové zadostiučinění převyšující, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ve zbývající části, tj. co do částky 1 227 500 Kč zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žaloba byla částečně vzata zpět po podání žaloby a uplynutí šestiměsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku, soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně byla ve věci náhrady nemajetkové újmy zcela úspěšná (viz rozsudek NS sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Náhradu nákladů představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za zastupování žalobce advokátem dle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby ve výši 3 100 Kč za úkon, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, porada s klientem předcházející podání žaloby dne [datum] (dle protokolu o schůzce s klientem), podání žaloby, porada s klientem předcházející nařízenému jednání dne [datum] (dle protokolu o schůzce s klientem) a účast při jednání dne [datum], a dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, celkem tedy 19 000 Kč. Za předžalobní výzvu (uplatnění nároku u žalované) odměna přiznána nebyla v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.