25 C 11/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 219 312,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 87 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 4. 12. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku 131 562,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 4. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 050 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 7. 2021 domáhala přiměřeného zadostiučinění ve výši 219 312,50 Kč s příslušenstvím s tím, že bylo porušeno její právo na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení u název soudu pod sp.zn. spisová značka. Řízení trvalo 11 let a 1 měsíc.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně uplatnila nárok dne 3. 6. 2021. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 252.875 Kč. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně opakovaného znaleckého zkoumání a řady listinných důkazů. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy. V postupu soudu neshledala bezdůvodná období nečinnosti, celková délka ovlivněna zejména složitostí věc (dokazováním) a četností rozhodování soudů, proto ji lze hodnotit jako přiměřenou popsaným okolnostem. Anonymizovaný odstavec.

4. Z přípisu žalované ze dne 4. 6. 2021 má soud prokázáno, že dne 3. 6. 2021 byla doručena žalované žádost o odškodnění žalobkyně.

5. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

7. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný (spisová značka).

8. Podle rozsudku název soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. spisová značka, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se název soudu vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. spisová značka, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek název soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. spisová značka), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek název soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení název soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. spisová značka). Obdobně se název soudu vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení název soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. spisová značka). Z poslední doby se název soudu k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. spisová značka. Při vydání Stanoviska název soudu vycházel zejména z rozhodovací praxe název soudu, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. spisová značka).

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk,. V řízení bylo nesporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

10. Soud shledal s ohledem na celkovou délku řízení ve vztahu k žalobkyni od doručení platebního rozkazu dne 22. 3. 2010 do pravomocného skončení věci dne 15. 12. 2020, v délce 10 let a 9 měsíců jako nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, i když se jednalo o řízení skutkově složité. Morální satisfakce není v daném případě dostačující (viz IV. ÚS 2058/20).

11. Z konstantní judikatury název soudu (viz např. spisová značka, spisová značka či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční) vzhledem k délce řízení 10 let a 9 měsíců. ulice než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. Z důvodu složitosti řízení nelze dospět k závěru by za délku řízení mělo být zvyšováno zadostiučinění, neboť lze sice učinit závěr, že mělo být skončeno v násobně kratší délce, nikoli však výrazně mnohonásobně, neboť to u takto složitého případu nešlo očekávat.

12. Posuzované řízení trvalo vůči žalobkyni 10 let a 9 měsíců, a proto výše základní částky činí 146 250 Kč. Tuto částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk.

13. Řízení bylo složité. Do složitosti je nutno zařadit počet stupňů zapojených do rozhodování v dané věci rozhodovali 2 stupně soudní soustavy a to 2x. Podání opravných prostředků si vždy vyžádá časový prostor pro jejich vyřízen, což soud zohlednil snížením zadostiučinění o 10 %. Soud má dále za to, že řízení bylo velmi složité po skutkové stránce (výslech velkého množství svědků a zejména nutnost znalecké zkoumání). Soud proto za skutkovou složitost snížil základní částku o dalších 40 %. Soud neshledal složitost po právní stránce.. Za složitost proto soud snížil zadostiučinění celkem o minus 50 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).

14. Postup orgánů veřejné moci se částečně projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). S ohledem na pochybení soudu (resp. nedůraznosti soudu) při zpracování znaleckého posudku soud přistoupil i k navýšení zadostiučinění za postup orgánů veřejné moci o 10 %. Soud nebyl dostatečně důkladný při zajišťování součinnosti k vypracování znaleckého posudku.

15. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že posuzované řízení patří typově mezi ta, kterým je přisuzován standartní význam s ohledem na judikaturu název soudu. Soud proto základní částky nijak nenavyšoval ani nesnižoval.

16. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) název soudu vysvětlil, že„ poškozený může přispět k prodloužení délky projednávání věci podáním vadné či neúplné žaloby nebo jiného procesního úkonu, které si vyžádá potřebu jeho opravení či doplnění, častými změnami předmětu sporu nebo upřesněním či doplňováním svých podání (viz rozsudek ESLP ve věci Patta proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 67). Může k délce řízení přispět rovněž tím, že využívá žádostí (např. o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce), námitek (například podjatosti, místní či věcné nepříslušnosti soudu) a opravných prostředků (řádných či mimořádných), které mu právní řád poskytuje. Může také přispět k prodloužení řízení tím, že podá žalobu u nepříslušného soudu. Tyto skutečnosti však nelze účastníkovi přičítat k tíži (rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 69), nelze je ale přičítat k tíži ani státu (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti České republice ze dne 25. 5. 2004, číslo, § 220), je-li na vzniklou situaci ze strany soudu adekvátně reagováno.“ (rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K tíži (ve smyslu hodnocení kritéria jednání poškozeného) lze poškozenému přičítat zejm. nečinnost (nereagování na výzvy soudu), kterou přispěl k prodloužení délky řízení. Procesní aktivitu, jakkoliv objektivně vedla k prodloužení řízení, lze naopak poškozenému k tíži přičítat jen výjimečně (typicky v případech obstrukčních aktivit a tedy zneužívání procesních práv); to však neznamená, že by zvýšenou procesní aktivitu účastníků, projevivší se zpravidla jeho vyšší složitostí, nebylo možné hodnotit v rámci kritéria složitosti řízení podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (k tomu srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílela. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani snížení, ani navýšení hodnoty odškodnění.

17. Základní zadostiučinění 146 250 Kč soud dle výše uvedených kritérií snížil o 40 % za skutkovou složitost sporu, o 10 % z důvodu stupňů soudní soustavy, zvýšil zadostiučinění o 10 % za postup orgánů veřejné moci. Celkem soud zadostiučinění snižoval o minus 40 %.

18. Po zhodnocení specifických okolností posuzovaného řízení a kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk soud shledal za přiměřené zadostiučinění částku ve výši 87 750 Kč. Žalovaná neplnila v šestiměsíční lhůtě, kterou jí OdpŠk ukládá v ust. § 15 k projednání nároku. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení úroku z prodlení od požadovaného data.

19. Co se týče výše přiznaného zadostiučinění, soud rovněž odkazuje na judikaturu ESLP, např. na rozsudek Apicella proti Itálii ze dne 29. 3. 2006, na základě něhož lze dosvědčit, že ESLP plně akceptuje, že částky přiznávané na vnitrostátní úrovni mohou být na podstatně nižší úrovni než částky přiznané na základě článku 41 Úmluvy, neboť využití vnitrostátního prostředku nápravy představuje pro stěžovatele vždy dostupnější a snadnější způsob, jak dosáhnout náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, a zároveň v rámci rozhodování o odškodnění na vnitrostátní úrovni je možno lépe odrazit životní úroveň v dané zemi a její konkrétní specifika.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1,3 o. s. ř. ve prospěch žalobkyně, která byla ve sporu částečně úspěšná, avšak má právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za úkon při následujících úkonech: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT a ½ úkonu za účast na vyhlášení rozsudku ve výši 1 550 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Advokátovi náleží paušální náhrada za 4 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT Celkem náklady žalobkyně činí 14 050 Kč. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

21. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobkyni nijak nepoškozuje. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.