25 C 13/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 748 s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 748 Kč s úrokem z prodlení z ve výši 10 % ročně od 6. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 114 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 748 Kč s přísl. z důvodu, že žalovaný, kterému žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu číslo dodávala zemní plyn, nezaplatil fakturou číslo vyúčtovaný nedoplatek v žalované výši za odebraný plyn v období od 22. 3. 2019 do 12. 8. 2019 splatný dne 5. 9. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač k tomu byl řádně vyzván.

3. Protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“), neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu číslo ze dne 21. 10. 2015 a smlouvy o připojení k distribuční soustavě číslo z téhož dne soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa obec a číslo, ulice a číslo, byt číslo patro a žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíčně zálohy na cenu spotřebovaného plynu a její vyúčtování dle faktury. Z faktury číslo ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že žalovanému byl za spotřebovaný zemní plyn v období od 22. 3. 2019 do 12. 8. 2019 účtován nedoplatek ve výši 4 748 Kč se splatností 5. 9. 2019. Z výzvy ze dne 6. 11. 2019 s doručenkou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu za spotřebu plynu za uvedené období v předmětné výši a upozornila ho na možnost soudního vymáhání dluhu.

5. Podle § 72 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající mu z platně uzavřené smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu ze dne 21. 10. 2015 zaplatit za žalobkyní dodaný a jím spotřebovaný zemní plyn v období od 22. 3. 2019 do 12. 8. 2019 nedoplatek jeho ceny ve výši 4 748 Kč, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury.

7. Soud dále konstatuje, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2015, číslo jednací anonymizováno číslo / rok – anonymizováno byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho oddlužení. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jako„ insolvenční zákon“) nemohou být žalobou uplatněny pouze ty pohledávky, které mohly být uplatněny přihláškou. Ve výše uvedeném usnesení Krajského soudu v Praze byla lhůta pro podání přihlášek stanovena na dobu 30 dní od zveřejnění tohoto usnesení, tedy do 4. 1. 2016. Jelikož pohledávka žalobkyně vznikla až v období od 22. 3. 2019 do 12. 8. 2019, tedy po uplynutí lhůty pro podání přihlášky ve smyslu § 173 insolvenčního zákona, byl nárok žalobkyně způsobilý k projednání a soud byl oprávněn ve věci rozhodnout.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 968 Kč (odměna advokáta za dva úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za převzetí a přípravu právního zastoupení, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, za 1 úkon á 100 Kč (1/2) za (nemeritorní odvolání) dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky za 3 úkony právní pomoci á 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta. Celkem náklady řízení činí 1.968 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.