25 C 133/2021

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování anonymizováno 5 slov adresa pro zaplacení 94 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p.a. od 10. 12. 2021 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 44 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 10. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 20. 12. 2021 domáhal přiměřeného zadostiučinění a náhrady škody, která mu vznikla v trestním řízení vedeném [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Ve věci pod sp.zn. [spisová značka] vykonával žalobce trest odnětí svobody uložený následně zrušeným výrokem o trestu [název soudu] č.j. [číslo jednací] v době od [datum rozhodnutí] 7:40 [anonymizována dvě slova] [datum] [údaj o čase] [anonymizováno], tedy celkem 88 dní, aniž by k tomu existoval zákonný důvod. Žalobce požaduje zaplacení nemajetkové újmy ve výši 44 000 Kč (500 [spisová značka]). Ve vztahu k této trestní věci přicházelo v případě odsouzení žalobce do úvahy uložení souhrnného trestu dle § 43 odst. 2 trestního zákoníku, kterým by byl zrušen výrok o trestu z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací], a uložen i nepodmíněný trest. Následně by došlo k započtení již vykonaného trestu odnětí svobody v trvání 88 dnů. S ohledem na již pravomocné zproštění žalobce ve věci vedené po sp.zn. [spisová značka] k započtení vykonaného trestu odnětí svobody již nemohlo dojít. V případě trestní věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] uplatňoval žalobce nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání, neboť byl pravomocně zproštěn obžaloby. Nároky žalobce uplatnil u žalované dne 9. 6. 2021.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že potvrdila, žal obce uplatnil nároky na odškodnění u žalované dne 9. 6. 2021. Ohledně nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nezákonný výkon trestu odnětí svobody v řízení u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] vznesla žalovaná námitku promlčení. Žalobce byl po zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku [název soudu] odsouzen k mírnějšímu trestu rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8.4.2020. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem trestu odnětí svobody však žalobce uplatnil u žalované až dne 9.6.2021, tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“). Co se týče požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním žalobce vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] žalovaná s ohledem na velmi rozsáhlou trestní minulost žalobce pouze konstatovala, že bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí.

3. Podáním došlým soudu dne 26. 5. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], co do částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p.a. od 10. 12. 2021 do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil ve výroku I. dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

4. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že bylo vedeno řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl žalobce trestně stíhán na základě usnesení [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], 1. oddělení obecné kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] pro přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zák. Dne 12. 1. 2018 podal policejní orgán návrh na podání obžaloby [číslo jednací] a dne [datum rozhodnutí] podalo [stát. instituce] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] Hlavní líčení se u [název soudu] konalo dne 13. 3. 2018 a byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Dne 9. 8. 2018 se u [název soudu] konalo veřejné zasedání o odvolání žalobce a bylo vyhlášeno usnesení č.j. [číslo jednací], jímž bylo žalobcovo odvolání zamítnuto podle § 256 t. ř. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 8. 2018. Žalobce ve stanoveném termínu nenastoupil výkon trestu odnětí svobody, následně byl dne 19. 1. 2019 vypátrán v obci [ulice] – [obec] a téhož dne předán do [stát. instituce]. Dne 16. 4. 2019 se u [název soudu] konalo neveřejné zasedání o dovolání žalobce a bylo vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], jímž byla usnesení nižších soudů zrušena, podle § 265k odst. 1,2 t.ř. a [název soudu] bylo podle § 265l odst. 1 t.ř. přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dne 16. 4. vydal [název soudu] příkaz k propuštění žalobce z výkonu trestu odnětí svobody, přičemž k propuštění došlo téhož dne. Následně se u [název soudu] konalo hlavní líčení ve dnech 29. 10. 2019, 10. 12. 2019, 28. 1. 2020 a 30. 1. 2020, kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 2 let. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 4. 2020.

5. Rovněž nebylo mezi účastníky sporu v tom, že bylo vedeno řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl žalobce trestně stíhán na základě usnesení [stát. instituce] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák. Usnesení si žalobce převzal dne 7. 12. 2018, dne 30. 9. 2019 podal policejní orgán návrh na podání obžaloby [číslo jednací] a dne [datum rozhodnutí] podalo [stát. instituce] obžalobu č.j. [číslo jednací] Hlavní líčení se u [název soudu] konalo dne 7. 5. 2019 a 11. 2. 2020, kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) t.ř. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 2. 2021, neboť se po jeho vyhlášení žalobce i státní zástupce vzdali odvolání.

6. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalobce uplatnil nárok na odškodnění z nezákonného výkonu trestu a z nezákonného rozhodnutí, jak u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], tak pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Dále mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalovaná stanoviskem ze dne 9. 2. 2022 částečně vyhověla nároku na náhradu nákladů trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem trestu odnětí svobody v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl zamítnut z důvodu promlčení. Co se týče nároku na peněžitou náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná tento nárok zamítla, jelikož nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě, nicméně se žalobci omluvila.

7. Z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud prokázáno, že byl žalobce uznán vinným, že jinému úmyslně ublížil na zdraví, dopustil se na místě veřejnosti přístupném výtržnosti a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s tím, že byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. V bodě 2 odůvodnění je uvedeno, že soud vycházel z doznání obžalovaného.

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud prokázáno, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm b) trestního řádu pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák, rozsudek neobsahuje odůvodnění.

9. Podle § 10 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídil-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii.

10. Podle § 10 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

14. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům: U [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] byl žalobce byl po zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku [název soudu] odsouzen k mírnějšímu trestu rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 4. 2020. Soud má za to, že nejpozději tímto dnem se žalobce dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, a kdo za ní odpovídá. Od následujícího dne tedy začala běžet subjektivní promlčecí lhůta v délce 6 měsíců vzhledem k nároku na náhradu nemajetkové újmy, kterou se žalobce domáhá. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem trestu odnětí svobody však žalobce uplatnil u žalované až dne 9. 6. 2021, tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 OdpŠk. Žalovaná vznesla námitku promlčení a soud proto k námitce promlčení jako důvodné přihlédl a žalobu zamítl z důvodu důvodně vznesené námitky promlčení, proto se samotným nárokem nezabýval.

15. Námitku žalobce, že v druhé věci pod sp.zn. [spisová značka] mohlo při určení vinny žalobce dojít k uložení souhrnného trestu a tudíž by mohlo též dojít k započtení již vykonaného trestu odnětí svobody v trvání 88 dnů nezákonně vykonaného v řízení pod sp. zn. [spisová značka], a tedy, že až právní mocí konečného rozhodnutí dne 11. 2. 2021 se žalobce mohl dozvědět o vzniklé nemajetkové újmě, soud uvádí. Z hlediska logického i z hlediska znění uvedeného ustanovení § 36 odst. 3 Odpšk je rozhodné, kdy se žalobce dozvěděl o tom, že v jeho poměrech nepříznivé důsledky nezákonného výkonu trestu nastaly, nikoliv od toho, jak dlouho tyto důsledky trvají (trvaly), či snad od okamžiku, kdy pominuly. Žalobce se o vzniku újmy dozvídá (začíná újmu pociťovat) v jeden okamžik, což samozřejmě nevylučuje určitou dobu trvání pocitu újmy, ani její kvalitativní změny v průběhu plynutí času. Stejné závěry ostatně platí i v případě promlčení práva na náhradu škody; počátek běhu subjektivní promlčecí doby se zde také stanoví k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě (a to tom, kdo za ni odpovídá). Soud má za to, že okamžikem kdy nabyl rozsudek rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] právní moci dnem [datum rozhodnutí], kterým byl žalobce odsouzen k mírnějšímu trestu, tak již tímto okamžikem se žalobce dozvěděl o vzniku nemajetkové újmy a kdo za ni odpovídá. Žalobce nemohl kalkulovat s tím, že výkon trestu bude započten do uloženého souhrnného trestu v řízení pod sp.zn. [spisová značka]. Navíc v tomto řízení svou vinu nedoznal, oproti řízení pod sp.zn. [spisová značka], jak má soud prokázáno z rozsudků (bod 7. a 8.). Žalobce pokud se cítil být nevinen, nemohl tak kalkulovat s tím, že bude mu uložen souhrnný trest a započten výkon trestu odnětí svobody. Naopak, pokud se žalobce cítil být nevinen, musel být i přesvědčen, že obžaloby bude zproštěn. Soud proto námitku žalobce hodnotí jako nedůvodnou.

16. Žalovaná byla plně úspěšná dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., proto jí náleží náhrada nákladů řízení v plné výši, odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. řádu. Žalované vznikly náklady ve výši á 300 Kč za 3 úkony (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 18. 5. 2022 a dne 22. 2. 2022). Celkem 900 Kč.