25 C 139/2021

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 70 000 s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,7 % p.a. od 7. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 29. 12. 2021 domáhal zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za způsobenou újmu v trestním řízení u anonymizována tři slova obec pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání jako obviněného ze spáchání přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku Trestní stíhání žalobce bylo ukončeno rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal právě žalobce. Vůči žalobci bylo tak vydáno nezákonné rozhodnutí.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí a zároveň vznesla námitku promlčení. Žalovaná učinila nesporné, že žalobce uplatnil u stát. instituce nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí o zahájení a vedení trestního stíhání ve výši 70.000 Kč, a to podáním ze dne 5. 5. 2021, doručeným žalované dne 6. 5. 2021. Stanoviskem ze dne 2. 12. 2021 žalovaná konstatovala, že nárok žalobce je co do základu důvodný, neboť mu vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 11. 2014. Avšak v případě nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním počíná promlčecí lhůta běžet od právní moci meritorního rozhodnutí vydaného v trestním řízení, neboť tímto okamžikem se poškozený nepochybně dozví o skutečnosti, že proti němu bylo vedeno nezákonné trestní stíhání, v důsledku něhož utrpěl nemajetkovou újmu. Předmětné trestní řízení žalobce bylo pravomocně skončeno ke dni 10. 12. 2020, a proto byla-li žaloba o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním u soudu uplatněna až ke dni 29. 12. 2021, stalo se tak po uplynutí zákonné šestiměsíční promlčecí lhůty (a to i s přihlédnutím k době, po kterou byla lhůta stavěna ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.).

3. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí o zahájení a vedení trestního stíhání v řízení u název soudu pod sp.zn. spisová značka ve výši 70.000 Kč, a to podáním ze dne 5. 5. 2021, doručeným žalované dne 6. 5. 2021 Stanoviskem ze dne 2. 12. 2021 žalovaná konstatovala, že nárok žalobce je co do základu důvodný, neboť mu vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 11. 2014 (žádost žalobce - uplatnění nároku u žalované ze dne 5. 5. 2021, potvrzení přijetí žádosti ze dne 7. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 2. 12. 2021).

4. Z rozsudku název soudu, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c), neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal žalobce, má soud prokázáno, že rozsudek nabyl právní moci co se týče žalobce dne 10. 12. 2020 ve spojení s rozsudkem název soudu, č.j. číslo jednací.

5. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. V daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 11. 2014. Soud si však nejprve posuzoval otázku promlčení vznesenou žalovanou ohledně nároku - odškodnění nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí. Rozsudek název soudu, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c), neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal žalobce, nabyl právní moci co se týče žalobce dne 10. 12. 2020. Ohledně nároku žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví, že nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Co se týče běhu promlčecí doby, její počátek se odvíjí od povědomosti poškozeného o vzniklé nemajetkové újmě. Dle názoru název soudu např. rozhodnutí sp. zn. spisová značka se o nemajetkové újmě poškozený dozvídá již v průběhu trestního stíhání. Odpovědnost žalovaného však nastává až jeho povědomostí o rozhodnutí zproštění obžaloby, popř. o zastavení trestního stíhání. Od tohoto okamžiku běží šestiměsíční promlčecí doba, která zpravidla bývá přerušena z důvodu uplatnění žádosti poškozeného a předběžné projednání nároku u žalované podle ust. § 35 zák. č. 82/1998 Sb. do jeho skončení, nejdéle do 6 měsíců od uplatnění žádosti. Za rozhodný okamžik v případě žalobce je nutné považovat datum nabytí právní moci zprošťujícího rozsudku, tj. den 10. 12. 2020. S ohledem na skutečnost, že soudní řízení o náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění bylo zahájeno až dne 29. 12. 2021, je tak nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu promlčen. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na vznesenou námitku promlčení žalovanou.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. z paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon (tím v tomto řízení bylo vyjádření k žalobě, příprava a účast u jednání dne 13. 7. 2022). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu, prostřednictvím název soudu. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.