25 C 16/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 34 839 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 34 839 Kč s úrokem ve výši 21, 24 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 298 Kč, k rukám , Jméno advokáta, , zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s tím, že žalovaná s žalobkyní dne , datum, uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se smlouvou o úvěru poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, tak že částku ve výši 27 500 Kč převedla na účet žalované a částku ve výši 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele úvěru jako provizi. Žalobkyně s žalovanou se ve smlouvě domluvily na tom, že poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční úrokové sazby, žalovaná žalobkyni zaplatí v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy splatnost první splátky byla , datum, . Smlouva byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč, kdy za okamžik podpisu smlouvy se považuje okamžik, kdy verifikační platba byla připsána na účet žalobkyně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, z toho důvodu došlo v souladu se smlouvu ke zesplatnění úvěru, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce a žalované bylo ze strany žalobkyně zasláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni , datum, . Žalobkyně tedy po žalované požaduje mimo jiné zaplacení částky 31 559 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených splátek v celkové výši 3 401 Kč, které sestávají z dlužných úroků ve výši 1 559 Kč a dlužné jistiny ve výši 1 842 Kč, a ze zesplatněné části úvěru ve výši 30 000 Kč (celkem 1 842 + 28 158). Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,240 % ročně z nesplacené jistiny (30 000 Kč) ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, přičemž po 90 dnech po zesplatnění úvěru požaduje žalobkyně požaduje úrok ve výši úroku z prodlení v zákonné výši, a to do zaplacení podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně zaslala žalované upomínky a výzvou k úhradě dne , datum, a , datum, a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , jehož součástí byla i předžalobní výzva, kdy žalobkyně za tyto úkony požaduje po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každý tento úkon, tedy celkem 300 Kč. Upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované zaslány do schránky zákazníka v souladu se smlouvou, která byla žalované zřízena. Žalobkyně dále po žalované v souladu se smlouvou požaduje smluvní pokutu za opožděné splátky, kdy dle smlouvy za každý jednotlivý případ opožděné splátky náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 499 Kč, kdy žalovaná se dostala do prodlení se splátkou úvěru 3x, žalobkyně tedy požaduje na smluvních pokutách částku 1497 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru (31 559 Kč) ode dne , datum, , tedy ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do , datum, , kdy žalobkyně tuto smluvní pokutu kapitalizovala na částku 1 483 Kč.

2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla kladné vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně využila veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze Českého statistického úřadu, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobkyně, kdy žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti i z údajů, které žalovaná uvedla přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích žalované s tím, že žalobkyně pravost příjmů ověřila.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ani tvrzením žalobkyně ničeho nenamítala.

4. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

5. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru měla poskytnout na tzv. účet zákazníka č. , č. účtu, , zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč se žalobkyně zavázala v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru poskytnout na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Celkovou částku, kterou měla žalovaná vrátit byla částka ve výši 40 824 Kč, tuto částku měl žalobkyni uhradit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den , datum, . Smluvní úrok byl sjednán ve výši 21,240 %. V čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že okamžikem podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč, bude připsána na účet žalobkyně, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy. V čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že za každou odeslanou upomínku má žalobkyně nárok na částku 100 Kč. V čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo ujednáno na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Smlouvou byla dále ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to v čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru. RPSN bylo stanoveno na 31,6 %.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že žalované byly před podpisem smlouvy o úvěru poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru.

8. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku 27 500 Kč.

9. Z potvrzení o provedení transakce vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet zprostředkovatele dne , datum, částku 2 500 Kč.

10. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila částku 1 Kč, a to na účet žalobkyně. Částka byla zaslána z účtu žalované č. , č. účtu, .

11. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, se podává, že žalobkyně upomínala žalovanou s úhradou splátky spotřebitelského úvěru.

12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru, kdy součástí oznámení byla i předžalobní výzva.

13. Z bonity smlouvy a tabulky umoření soud zjistil, že na jistinu ke dni zesplatnění úvěru nebyla uhrazena částka 30 000 Kč, která se skládá z nesplacených úroků ve výši 1 842 Kč a nesplacené jistiny ve výši 28 158 Kč. Dále bylo zjištěno, že se žalovaná dostala do prodlení již se splátkou úvěru ke dni , datum, .

14. Z posouzení úvěruschopnosti žalobkyní se podává, že žalované zbývá částka 24 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly žalobkyní předloženy následující listiny: z výpisu katastru nemovitostí a čestného prohlášení přítele žalované bylo zjištěno, že žalovaná bydlí u svého přítele pana , jméno FO, v rodinném domě, a tomu přispívá měsíčně 2 000 Kč na bydlení, z výplatních pásek za měsíce červen, červenec , rok, bylo zjištěno, že průměrný měsíční výdělek za poslední dva měsíce činil čistý příjem ve výši 26 628,50 Kč. Žalobkyně dále nahlédla do databáze centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádné exekuce a ani není v úpadku. Dále žalobkyně provedla lustraci v databázi REPI (registr platebních informací) a provedla lustraci ve vlastní databázi, kdy bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádný úvěr. Dále žalobkyně nahlédla do výpisu z bankovního účtu žalované za období , datum, do , datum, . Z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že její měsíční výdaje činí 2 000 Kč na bydlení, její průměrný měsíční příjem činí 28 861 Kč.

15. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.

16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú. (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první z. s. ú. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015 je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy přihlíží soud i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a taková smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků, neboť nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků § 122 odst. 4 tak, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (účinnost novely č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od 24. 4. 2020).

22. Podle ustanovení § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

23. Podle stejného ustanovení odst. 3 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

24. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., smlouvy o spotřebitelském úvěru nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. s. ú.

25. Ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 30 000 Kč (resp. vyplacené částky 27 500 Kč) s úrokem z úvěru ve výši úroku 21,240 % ročně s tím, že úvěr byl žalované vyplacen na účet, který uvedla ve smlouvě, žalované se rovněž dostalo předsmluvních informací. Žalovaná nesplácela řádně a včas úvěr, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně tak vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Soud dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když žalobkyně si řádně ověřila příjmy i výdaje žalované. Smluvní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč, a to ode dne následující po dni zesplatnění úvěru je v souladu se zákonem, když po 90dni dnech po dni zesplatnění úvěru žalobkyní v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 z. s. ú. požaduje žalobkyně smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to až do zaplacení. Rovněž soud přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění, když takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu se zákonem dle § 122 odst. 3 z. s. ú., žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 559 Kč od , datum, do , datum, v celkové výši 1 483 Kč. Rovněž je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 300 Kč představující účelně vynaložené náklady za odeslané písemné upomínky, když za každou takto zaslanou upomínku žalobkyni v souladu se smlouvou náleží částka 100 Kč, žalobkyně žalované zaslala celkem 3 upomínky. V neposlední řadě má žalobkyně právo na úhradu částky 1 497 Kč představující smluvní pokutu za opožděné splátky. Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do , datum, , se dostala do prodlení se splátkami úvěru, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobkyni vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity.

26. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku, neboť se k tomu platně smluvně zavázala a v řízení netvrdila, že by žalovanou částku uhradila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

27. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o. z., když dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského , Anonymizováno, řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 298 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 839 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.