25 C 164/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 450 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 343 573,50 Kč na účet právního zástupce žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvádí, že mu byla nesprávným úředním postupem ze strany Policie ČR způsobena škoda, když ta nezanesla včas ukradený obraz žalobce do systému evidence zcizených a nalezených umělecký děl, a to ihned po oznámení krádeže, nadto žalobce o nezanesení obrazu do evidence neinformovala, v důsledku čehož byl žalobce zbaven Policií ČR možnosti účinně hájit svá práva. Postup policie byl velice liknavý a neaktivní, jednotliví policisté jednali zcela v rozporu se zákonem a Etickým kodexem Policie ČR. Žalobce je jediným dědicem své matky [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum]. V době mezi [údaj o čase] hod dne [datum] a [údaj o čase] hod dne [datum] byl z bytu matky žalobce odcizen obraz od autora [jméno] [příjmení]„ [anonymizována tři slova]“ (datace [rok]), rozměry [anonymizováno] cm. Dne [datum] učinil žalobce oznámení o krádeži obrazu ba Policii ČR, místní oddělení [část obce]. Přílohou byly fotografie obrazu, který specifikoval rozměry, autorem, popisem rámu. Matka žalobce odešla z bytu a nechala otevřené dveře, následně ji někdo našel mimo byt a s ohledem na její zdravotní stav zavolal rychlou záchrannou službu, která matku žalobce převezla k ošetření do nemocnice. Na otevřené dveře žalobce upozornila ošetřovatelka matky žalobce. Dne [datum] Policie ČR odložila věc krádeže obrazu, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání. Dne [datum] sdělil žalobci jeho syn [jméno] [celé jméno žalobce], že našel na internetu záznam z 66. aukce [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a 94. aukce [anonymizována tři slova], která proběhla dne [datum]. V rámci této aukce byl pod položkou [číslo] prodán obraz od autora [jméno] [příjmení]„ [anonymizována tři slova]“ za cenu 450 000 Kč, vyvolávací cena 350 000 Kč. Přiložen byl posudek [anonymizována dvě slova]. [příjmení], konzultováno a posuzováno také [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. [příjmení]. Obraz byl zakoupen panem [jméno] [příjmení]. Žalobce toto sdělil policii dne [datum]. Žalobce dne [datum] doplnil policii výpověď, že obraz koupil jeho dědeček [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v 50 letech v galerii na [část obce]. Žalobce neví již, v které galerii a ani nemá doklad koupi s ohledem na odstup doby. Kupec obrazu žalobci sdělil, že [příjmení] [příjmení] před odkoupením obrazu nahlédla do evidence odcizených děl, kterou spravuje Policie ČR, avšak v evidenci obraz nebyl zaznamenán, proto je originárním nabyvatelem a dílo nabyl v dobré víře. Policie žalobci sdělila, že obraz nebyl do evidence zcizených a nalezených předmětů kulturní hodnoty (SEUD) ani do systému PČR (TELEFOTO) zanesen, neboť nedoložil originalitu obrazu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 450 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná nároku na náhradu škody nevyhověla, neboť ve věci neshledala odpovědnostní titul. Na svém stanovisku žalovaná setrvává. Nesprávný úřední postup není v zákoně blíže definován, judikaturou bylo dovozeno, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Policejní orgán však nepochybil, pokud nevložil údaje o odcizeném obrazu do informačního systému Policie ČR PSEUD, protože se tak stalo z toho důvodu, že k předmětnému obrazu nebyl doložen doklad o vlastnictví a zejména certifikát originality obrazu. S ohledem na skutečnost, že obrazů se stejným motivem a dokonce i se stejným rámem se vyskytuje celá řada, pak nelze postupu policejního orgánu nic vytknout. I pokud by se soud neztotožnil s argumentací žalované, že ve věci není odpovědnostní titul, sporuje žalobkyně výslovně vznik a výši škody způsobené žalobci a také příčinnou souvislost s tvrzeným nesprávným úředním postupem. Žalobce dosud nepředložil žádné důkazy o tom, že právě on byl vlastníkem obrazu prodaného v dražbě dne [datum]. Z listiny předložené žalobcem při mimosoudním projednání vyplývá, že kromě blíže nespecifikovatelných falsifikátů existují také různé originály obrazu [anonymizována tři slova]. V dražbě byl dne [datum] prodán obraz s rozměry [anonymizováno] cm (vyplývá z faktury č. [anonymizováno] předložené žalobcem). Žalobce však při podání trestního oznámení dne [datum] uvedl, že obraz zmizelý z bytu jeho matky měl rozměry [anonymizováno] cm bez rámu. K výši způsobené škody žalovaná uvádí, že tuto jistě nelze odvozovat od ceny dosažené v dražbě dne [datum], zejména s ohledem na to, že galerií inkasovaná částka 450 000 Kč jistě zahrnuje také poplatek za zprostředkování prodeje aukční síní či jiné administrativní poplatky hrazené galerii, a nejedná se tak o částku, která je vyplácena původnímu majiteli obrazu. I pokud by Policie ČR postupovala při prověřování trestního oznámení jinak a obraz by do databáze PSEUD vložila, je zcela spekulativní tvrdit, že by na základě jejího postupu obraz v aukci nebyl prodán, resp. že by žalobce měl vůči galerii právo na náhradu škody. Policie by totiž na základě informací sdělených žalobcem do databáze jistě zanesla obraz s rozměry [anonymizována tři slova] cm bez rámu, nikoli obraz s rozměry [anonymizována tři slova] cm, který byl v aukci prodán.

3. Žalobce dále doplnil, že policií byly zjištěny níže uvedené okolnosti týkající se krádeže obrazu. Z výpovědi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec a číslo] vyplynulo, že se mu na inzerát poptávající jakékoliv obrazy a starožitnosti ozval v [anonymizováno] [rok] pan [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec] [anonymizována dvě slova] nabídl panu [příjmení] ke koupi několik věcí, mezi kterými byl i obraz [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Pan [anonymizováno] nevěděl, kde byl uvedený obraz získán, bylo mu řečeno, že jej pan [příjmení] získal za nějakou službu či práci. Dne [datum] byla mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] sepsána„ prodejní” smlouva. Dne [datum] byla uzavřena„ prodejní” smlouva mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] na obraz specifikovaný jako„ [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] za prodejní cenu ve výši 30.000, - Kč. Z vysvětlení pana [příjmení] dále vyplynulo, že uvedený obraz měl u sebe doma cca 4 měsíce a následně jej sám odnesl do [anonymizováno] [příjmení]. Okolnosti popisu skutkového stavu se ve výpovědích pana [příjmení] a pana [příjmení] velmi různí, o pravdivosti vysvětlení pana [příjmení] lze mít jisté pochybnosti. Dne [datum] byly uzavřena smlouva o provedení dražby a prodejní komise mezi [příjmení] [příjmení] a panem [příjmení], na jejímž základě obdržel pan [příjmení] 300 000 Kč. Tuto skutečnost osvědčuje vysvětlení pana [příjmení], kde uvádí, že„ v [anonymizováno] roku [rok] se mu dostal do ruky obraz [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který přinesl pan [příjmení]. Dle tvrzení pana [příjmení] získal pan [příjmení] předmětný obraz od bohatého majitele, který svou sbírku rozprodával. Vysvětlení pana [příjmení] podané po prvním vysvětlení se pak v mnoha ohledech různí, příkladmo uvádí, že nejprve bylo uvedeno, že byla sepsána„ prodejní” smlouva mezi p. [příjmení] a panem [příjmení], následně je toto tvrzení ve vysvětlení ze dne [datum] popřeno, dále je tvrzeno, že bylo ověřováno, jestli je falsum či nikoliv, to však v prvním vysvětlení nebylo tvrzeno vůbec. Následně bylo podání vysvětlení panem [příjmení] přerušeno, zřejmě z obavy„ před prozrazením se či odkrytím více informací, než bylo míněno” a znovu se k němu vrátil v následujícím dnu. V navazujícím vysvětlení pan [příjmení] tvrdil, že se obrátil na pana [příjmení], který mu sdělil, že předmětný obraz je falsum. Pan [anonymizováno] však toto sdělení ve svém vysvětlení popřel. Současně žalobce dokládá znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jehož předmětem bylo posouzení shodnosti uvedených obrazů. Znalecký posudek prezentuje závěr, že obraz a obraz prodaný v aukci je jedním a tím samým dílem.

4. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil k dalšímu řízení. V dalším řízení odvolací soud zavázal soud I. stupně, aby se zabýval základem nároku žalobce. Soud I. stupně proto přijme nejprve závěr o tom, zda žalobce unesl v řízení důkazní břemeno ohledně tvrzení, že se zmenšil jeho majetek o obraz [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], který byl prodán v galerii [anonymizováno] dne [datum]. Znalecký posudek předložený k důkazu žalobcem k totožnosti obrazu žalovaná zpochybnila a soud I. stupně se námitkami žalované proti znaleckému posudku dosud nezabýval. Žalobce přitom učinil k prokázání totožnosti obrazu další důkazní návrhy. Dále učiní soud I. stupně závěry o odpovědnosti žalované. V té souvislosti se bude zabývat postupem Policie ČR ve věci oznámení žalobce ze dne [datum] tak, že v mantinelech shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uzavře, zda byl postup policie jednou z příčin zmenšení majetku žalobce. Soud I. stupně tak učiní závěr, zda měl být zapsán obraz [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] (pokud byl majetkem žalobce) v seznamu ukradených uměleckých děl, když se bude zabývat obranou žalované, že žalobce nedoložil vlastnictví obrazu ani jeho originalitu, a to s přihlédnutím k tomu, co žalobce uvedl ve svém oznámení ze dne [datum] a v doplnění ze dne [datum]. Soud I. stupně zjistí, zda doplnění stačilo ke splnění podmínek zápisu obrazu do seznamu ukradených uměleckých děl a případně jaké další podmínky měly být splněny. Současně se bude prvostupňový soud zabývat i tím, zda byl žalobce vyzván k doplnění údajů, které byly pro zápis obrazu třeba, to vše s ohledem na obsah odborného vyjádření od [právnická osoba] [právnická osoba], které bylo Policií ČR vyžádáno. Pro případ, že soud I. stupně učiní závěr o odpovědnosti žalované, neopomene se zabývat též otázkou spoluzavinění žalobce, který oznámil událost ztráty předmětného obrazu se značnou prodlevou a dále se soud I. stupně bude zabývat i případnou výší způsobené újmy žalobce, kterou sám žalobce dovozuje výhradně z ceny obrazu v aukci.

5. Obvodní soud pro Prahu 2 dále rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil k dalšímu řízení. V dalším řízení odvolací soud zavázal soud I. stupně, aby se znovu zbýval základem nároku žalobce a provedl ucelená skutková zjištění o datech kontroly databáze uměleckých děl ze galerie, která obraz prodávala. Dále soud I. stupně zavázal zabývat se postupem Policie ČR ve věci oznámení žalobce ze dne [datum] tak, že v mantinelech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] uzavře, zda postup policie byl jednou z příčin zmenšení majetku žalobce a učinit závěr o krocích policie při šetření oznámení provedeného žalobcem, když se bude zabývat i námitkou, že policie mohla kontrolovat prováděné aukce kvůli oznámení žalobce. Pro případ, že soud I. stupně učiní závěr o odpovědnosti žalované, neopomene se zabývat i otázkou možného spoluzavinění žalobce, který oznámil ztrátu předmětného obrazu se značnou prodlevou. Soud I. stupně se pak má zabývat i případnou výší újmy žalobce, kterou sám dovozuje výhradně z ceny obrazu v aukci.

6. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody ve výši 450 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Policie České republiky, kdy dle názoru žalobce, policejní orgán pochybil, když nevložil údaj o odcizeném obrazu do informačního systému Policie ČR PSEUD. Dále nebylo sporu v tom, že žalovaná stanoviskem ze dne [datum] nároku žalobce nevyhověla.

7. Z provedených důkazů soud má za prokázané následující závěry o skutkovém stavu:

8. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení o nabytí dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], která zemřela [datum] bez zanechání závěti, a listiny má soud prokázáno, že veškerý majetek náležící do dědictví nabyl syn [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] (žalobce). Předmětem dědictví nebyl žádný obraz.

9. Žalobce učinil oznámení na neznámého pachatele dne [datum], kdy uvedl, že v době od [údaj o čase] hod. dne [datum] do [údaj o čase] hod. dne [datum] využil neznámý pachatel otevřených dveří od bytu jeho maminky a ze stěny obývacího pokoje odcizil obraz s motivem [anonymizována tři slova] [příjmení], autor [příjmení], rozměr [anonymizováno] cm bez rámu, originál, odcizen i s masivním rámem hnědozlaté barvy. Hodnota obrazu cca 100 000 Kč. Dále uvedl, že se jeho matka léčí na psychiatrii a během uvedené doby odešla ze svého bytu a nechala otevřené dveře. Následně ji někdo nalezl venku a zavolal rychlou záchrannou službu, která ji odvezla do nemocnice k ošetření. To, že nechala jeho matka otevřené dveře od bytu, zjistila pečovatelská služba, která se o matku stará od [anonymizováno] hod do [údaj o čase] hod. denně. Jedna z pečovatelek žalobce upozornila, že na místě, kde visel předmětný obraz, visí jiný. Bohužel v té době žalobce řešil starosti o zdraví své matky. Po měsíci jej na stejnou skutečnost upozornila manželka. Žalobce přiložil nekvalitní fotografii odcizeného obrazu a uvedl, že jej rodina vlastní od roku [rok] (Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], [celé jméno žalobce] - krádež obrazů, [číslo jednací], Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]). Úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud prokázáno, že k odcizenému obrazu [celé jméno žalobce] uvádí, že v pravém dolním rohu je [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], tento obraz koupil můj dědeček [anonymizováno] [jméno] [příjmení] někdy v 50. letech, někde v galerii na [část obce].

10. Dne [datum] [jméno] [příjmení] na policii při podaném vysvětlení uvedla, že pracuje jako osobní asistentka u matky žalobce. Matka žalobce trpí nemocí a v důsledku této nemoci je zcela běžné, že sama v nočních hodinách opouští byt. Na konci ledna zjistila, že na stěně chybí předmětný obraz. Nevěděla, že se jednalo o originál od malíře [příjmení]. Žalobce o tomto informovala ihned. Spolu s matkou žalobce na prázdné místo ten den pověsili jiný obraz. (Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], [jméno] [příjmení], [číslo jednací], Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]).

11. Dne [datum] na základě žádosti policie provedla odborné vyjádření společnost [právnická osoba] s tím, že jako hodnotu odcizeného obrazu uvedla částku 250 000 Kč.

12. Usnesením o odložení věci ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] má soud prokázáno, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže v souběhu s porušováním domovní svobody na základě oznámení žalobce, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. V odůvodnění rozhodnutí je výslovně uvedeno, že se jednalo o originál obrazu od [anonymizováno]. [příjmení], když bylo vyžádáno odborné vyjádření od [právnická osoba] [právnická osoba], dle něhož byla hodnota obrazu 250 000 Kč. 13. [jméno] [příjmení] dne [datum] při podaném vysvětlení na policii popsal nabytí obrazu tak, že asi v [anonymizováno] [rok] se mu ozval pan [jméno] [příjmení], že má nějaké věci, hodinky a obrazy. Na schůzce u metra [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nabídl několik věcí, mimo jiné také obraz [anonymizována tři slova] za cenu 30 000 Kč (Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], [jméno] [příjmení], [číslo jednací], Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]). 14. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při podaném vysvětlení na policii uvedl dne [datum]:„ Někdy v [anonymizováno] [rok] se mi dostal do ruky obraz [anonymizována čtyři slova] [příjmení]. V této době jsem byl soudní znalec z oboru se specializací na obrazy 19. a 20. století. Přinesl ho pan [jméno] [příjmení]. Kde ho získal, vím, že ho získal sbírky bohatého majitele, že tu sbírku rozprodává. Obraz jsem hodnotil a nechal zapsat aukční smlouvu dne [datum]. Ještě uvádím, že v době podepisování smlouvy jsme kontrolovali policejní seznam odcizených obrazů, kde se tento obraz nenacházel. Uvádím, že uvedený obraz je určitě originál. Nic bližšího k původním majitelům nevím.“ ( (Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo jednací], Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]).

15. Obraz [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] byl prodán v aukci [anonymizována dvě slova] dne [datum].

16. Smlouvou o provedení dražby a prodejní komise [číslo] má soud prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy jsou [anonymizováno 5 slov], [příjmení], vyvolávací cena 350 000 Kč.

17. Vyrozuměním ze dne [datum] Policie ČR má soud prokázáno, že dne [datum] osobně oznámil doplňující informace žalobce ve věci spáchání přečinu krádeže, a to o prodeji předmětného obrazu v dražbě.

18. Na základě žádosti žalobce ze dne [datum] o sdělení, zda byl vložen předmětný obraz do evidence odcizených a nalezených předmětů kulturní hodnoty (PSEUD), bylo Policií [datum] sděleno, že s ohledem na to, že existuje větší počet falsifikátů daného obrazu, nebylo a není zažádáno o vložení díla do výše uvedených evidencí.

19. Ze závazného pokynu policejního prezidenta [číslo] ze dne [datum] o pátrání má soud za prokázané, že objektem pátrání dle čl. 2 písm g) je předmět kulturní hodnoty, kulturní památka, sbírkový předmět, archiválie, archeologický nález. Informačním systémem podle čl. 3 písm. f) je informační systém SEUD (pátrání po předmětech kulturní hodnoty, dnes označen PSEUD). Pátrání po věcech čl. 44, pátrání po odcizené věci vyhlásí útvar policie vložením údajů do příslušného pátracího systému, v případě pátrání po předmětu kulturní hodnoty zajistí příslušný územní odbor služby na základě podkladů od vyhlašovacího útvaru vložení údajů o předmětu kulturní hodnoty také do informačního systému SEUD. Údaje věcí splňujících kritéria stanovená interním aktem nařízení se vloží také do informačního systému TELEFOTO. K nalezené nebo zajištěné věci neznámého původu, jde-li o předmět kulturní hodnoty, zajistí zpracování jeho odborného posouzení.

20. Odpovědí ze dne [datum], odboru pátrání ÚSKPV, má soud prokázáno, že informační systémy, portál systému evidence uměleckých děl SEUD a Telefoto jsou provozovány na základě zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR. Systém SE slouží pro účely pátrání, obsahuje údaje o odcizených a nalezených předmětech kulturní hodnoty a o předmětech kulturní hodnoty navrácených majiteli, účelem systému Telefoto je zveřejňovat v rámci Policie ČR dostupné obrazové informace, a to mimo jiné za účelem vypátrat věc, pokud lze takovou věc individuálně identifikovat, např. podle výrobního čísla či jiných markantů. Současně musela být odcizením věci způsobena značná škoda nebo obecné ohrožení nebo je věc důležitá pro řízení o zločinu nebo k ní bylo vyhlášeno mimořádné pátrací opatření nebo se jedná o silniční vozidlo, které je historickým vozidlem nebo které je důležité pro trestní řízení nebo se jedná o předmět kulturní hodnoty. Zadávání předmětů do obou systémů je upraveno interními akty řízení, aby byly splněny podmínky pro vložení údajů o předmětu do informačního systému [právnická osoba] musí být věc předmětem trestného činu (nebo podezření na něj v případě věcí nalezených) spáchaného na území ČR a oznámeného Policii ČR. Zásadním kritériem je, že do předmětných pátracích informačních systémů lze vkládat údaje o předmětech kulturní hodnoty, pokud lze takovou věc individuálně identifikovat, např. podle výrobního čísla či markantů. Základem údajů, které předává poškozený policejnímu orgánu, je identifikace (určení předmětu), fotografie, není nutná u historických knih, popis předmětu, materiál, rozměry, markanty - poškození, individuální označení vč. skrytého a jiné znaky umožňující identifikaci. U většiny předmětů (obrazy, sochy) jsou tedy kvalitní fotografie, popis, rozměry, značení základní podmínkami pro vložení údajů do systému, bez nich je žádost zpracovatele spisu o vložení dat zamítnuta. Poškozený poskytuje všechny tyto údaje Policii ČR pouze pro účely pátrání, v případě systému SEUD je neomezená část dat publikována na veřejně přístupné internetové síti na stránkách Policie ČR – název předmětu a fotografie. Otázka výzvy případně způsobu výzvy dané policejním orgánem vůči poškozenému týkající se předání event. doplnění podkladu k odcizené věci, tedy splnění podmínek pro vložení údajů do informačního systému není interními akty řízení Policie ČR řešena. Doplněním odpovědi ze dne [datum] má soud prokázáno, že pro vložení údajů o předmětu do pátracího systému SEUD je zásadním kritériem skutečnost, že tento předmět lze individuálně identifikovat, např. podle fotografie, výrobního značení nebo čísla či jiných nezaměnitelných markantů.

21. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z galerie [anonymizováno], která předmětných obraz prodávala, má soud za prokázané, že před prodejem obrazů galerie kontroluje policejní aplikaci (systém SEUD), na jejímž vývoji se dokonce dříve jejich galerie podílela, zda daný obraz není zcizený. U předmětného obrazu [anonymizována tři slova] kontrolu učinili v [anonymizováno] [rok] a pak ještě jednou před tiskem katalogu dražených obrazů, tj. někdy v průběhu [anonymizováno] [rok]. Navíc svědek, který působí i jako soudní znalec na malíře 20. stolení a je expertem na [příjmení], uvedl, že obraz [anonymizována tři slova], který prodávali, byl originál. Dále potvrdil, že jedním z předních znalců se specializací na obrazy [příjmení] je i [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] který je expertem na obrazy malíře [příjmení]. Dále uvedl, že pokud by byla v systému SEUS fotografie z interiéru žalobce s předmětným obrazem, kterou tento předal policii v rámci trestního oznámení v [anonymizováno] [rok], rozhodně by obraz nedali do aukce a informovali by o tom obrazem policii.

22. Ze znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], jehož účelem bylo posouzení shodnosti obrazu, který byl žalobci dle jeho tvrzení odcizen s obrazem [jméno] [příjmení] [příjmení] ve džbánu vydraženého na 66. aukci aukční galerie [příjmení] dne [datum] pod položkou [číslo] má soud za prokázané, že znalkyně ve svém znaleckém posudku uvádí, že poté, co se seznámila se všemi podklady a údaji ve spisu, prozkoumala skutečnosti z uměleckohistorického hlediska i své vlastní znalecké zkušenosti, je názoru, že je opravdu velká pravděpodobnost, cca 90 %, že se jedná o jeden a týž originální obraz, který byl panu [celé jméno žalobce] zcizen.

23. Z faktury č. [anonymizováno] vystavená dodavatelem [právnická osoba] odběrateli [jméno] [příjmení] dne [datum] na celkovou částku 685 200 Kč má soud za prokázané, že fakturou byla vydražiteli účtována kromě jiného cena za obraz [jméno] [příjmení] [příjmení] ve džbánu v částce 450 000 Kč a dále provize v částce 114 200 Kč.

24. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení:

25. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

26. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

27. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

28. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

29. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

30. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

31. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

32. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

33. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

34. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

35. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

36. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk ([anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizováno]; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], [anonymizováno] [značka automobilu] [číslo], publikované pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopise Soudní judikatura pod [číslo]). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

37. Při právním posouzení otázky, zda jednání policie je možné považovat za nesprávný úřední postup pak soud vyšel i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který v odůvodnění stanovil, že za nesprávný úřední postup se považuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu či jeho činnosti. Porušení právní povinnosti stanovené předepsanými právními normami může spočívat buď v jednání aktivním, anebo v opomenutí (nečinnosti), pokud existovala povinnost určitým způsobem jednat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud proto v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že disponovalo-li [anonymizováno] informacemi svědčícími o tom, že šlo o neobvyklý obchod, případně o jakýkoliv trestný čin, mělo učinit potřebné kroky, které - byť samy o sobě nebyly způsobilé provedení transakce zamezit - mohly vést v konečném důsledku k tomu, že by po zásahu orgánů činných v trestním řízení k převodu prostředků nedošlo. Pokud tak [anonymizováno] v rozporu se zákonem stanovenými požadavky na jeho činnost neučinilo, šlo o nesprávný úřední postup. Nesprávný úřední postup může představovat i souhrn dílčích pochybení či nedůsledností v postupu orgánu státu, byť žádný z jednotlivých nedostatků sám o sobě nesprávným úředním postupem není, lze-li uzavřít, že orgán státu nepostupoval důsledně tak, jak měl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Úkolem žalobce je prokázat, že došlo k určitému skutku, z něhož je dovozována odpovědnost žalované. Posouzení, zda prokázaný skutek představuje porušení pravidel předepsaných právními normami, je pak posouzením právním, jež náleží soudu.

38. Soud na základě provedené dokazování dospěl k závěru, že žalobce v řízení prokázal, že na straně Policie ČR došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť Policie ČR nevyložila údaje o odcizení obrazu do informačního systému Policie ČR SEUD ihned po ohlášení jeho krádeže, ačkoli k tomu byla povinna dle závazného pokynu policejního prezidenta [číslo] ze dne [datum] Policie ČR naopak dne [datum], tj. dva měsíce od podání trestního oznámení žalobcem, vydala usnesení o odložení věci, ve kterém uvedla, že si nechala od aukční síně [anonymizováno] zpracovat oborné stanovisko k hodnotě obrazu z důvodu, že se jedná o originál obrazu, nicméně ke vložení do policejní databáze SEUD daného obrazu nedošlo, ačkoli v situaci, kdy měla informaci, že se jedná o originál předmětu kulturní hodnoty, tak učinit měla. Dále pak neučinila žádné aktivní kroky směřující k nalezení dané obrazu (např. nekontaktovala galerie, které pořádají aukce uměleckých děl). Soud tak s ohledem na shora uvedené uzavřel, že je tak dán odpovědnostní titulu žalované ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

39. Na základě žalobcem doplněných tvrzení poté, co byl k tomu soudem postupem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzván na ústním jednání [datum], která skutečností plynoucích již dříve soudem provedených důkazů, pak soud dospěl k závěru, že je v daném případě došlo ke vzniku škody na straně žalobce, a to v důsledky odcizení předmětného obrazu.

40. Dále žalobce prokázal, že pokud by nedošlo k pochybení Policie ČR, a tato by vložila údaje o odcizení obrazu do informačního systému Policie ČR SEUD, a to ihned po ohlášení krádeže, nedošlo by k prodeji obrazu v aukci galerie [příjmení]. Vzhledem k tomu, že zástupce galerie potvrdil, že údaje v informačním systému kontroloval i několik týdnu po podání trestního oznámení žalobcem a pokud by tam obraz byl, obraz by nezařadil do aukci, ale informoval by o něm policii, má soud za prokázané, že pokud by údaj v policejním informačním systému byl včas a řádně vložen, nedošlo by k prodeji daného obrazu. Navíc Policie ČR až po 2 měsících od podání trestního oznámení požádala o odborné vyjádření k ceně obrazu a i přes informaci, že cena je značná, věc po 5 dnech odložila.

41. Soud tedy přisvědčil žalobním tvrzením žalobce, že je dán nejen odpovědnostní titul a došlo ke vzniku škody na straně žalobce, ale je dána i příčinná souvislosti mezi nesprávným úředním postupem Policie ČR a vznikem škody.

42. Soud dále má za prokázaná tvrzení žalobce, že Policie ČR svým nesprávným úředním postupem znemožnila žalobci domáhat se škody vůči původním škůdcům. Navíc má soud za prokázané, že žalobce učinil vše pro ochranu svých práv, když se jak s informací o odcizení obrazu, tak i s informací o vydražení obrazu v aukci obrátil na Policii ČR ihned poté, co se o těchto skutečnostech dozvěděl. Časový odstup od momentu odcizení a podání trestního oznámení pak byl zapříčiněn hospitalizací matky žalobce, díky které žalobce získal informaci o ukradeném obraze později. Navíc, tím, že Policie ČR nevypátrala konkrétního pachatele, neměl žalobce možnost se vůči němu dožadovat náhrady škody. Na základě skutkových tvrzení žalované ani žalobce soud nedospěl k závěru, že by došlo na straně žalobce k jednání, které by odůvodňovalo závěr o spoluodpovědnosti žalobce za vznik škody a tedy případný závěr o spoluodpovědnosti žalobce za způsobenou škody.

43. Ohledně výše škody pak soud přisvědčil tvrzení žalobce, že je třeba vycházet z ceny, za kterou byl obraz v době po odcizení prodán v aukci galerie [příjmení]. Ačkoli žalovaná namítala, že tato částky je vyšší než cena, která vyplynula z odborného vyjádření, které si sama nechala v rámci šetření trestního oznámení zpracovat, i vyšší, než byla vyvolávací cena, a že je nutné zohlednit i provize galerie, má soud za prokázané, že cena 450 000 Kč byla cenou, která byla ověřena jako cena obvyklá právě veřejnou dražbou, tedy by měla odrážet aktuální obvyklou cenu na trhu. Navíc s ohledem na žalobcem předloženou fakturu galerie [příjmení] konečnému vydražiteli je zřejmé, že v ceně 450 000 Kč nebyla provize zahrnuta, ale tato byla fakturována jako dodatečná zvláštní položka.

44. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobě vyhověl a přiznal i zákonný úrok z prodlení, a to od doby počínající 6 měsíci po předběžném uplatnění daného nároku žalobcem u žalované (viz výrok I.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 343 573,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 450 000 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za každý ze 25 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 050 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šestadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 265 350 Kč ve výši 55 723,50 Kč.