25 C 18/2021

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 239 301 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 239 301 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 7. 2021 domáhala náhrady škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z důvodu [anonymizována tři slova] [role v řízení] u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě žalobkyně tvrdí, že dne [datum rozhodnutí] bylo usnesením [číslo jednací] vydaným [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] 1. oddělením zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zločin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. zák. a pro přečin výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zák. Usnesením soudkyně [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] byla žalobkyně vzata do vazby dle § 67 písm. b) tr. řádu a byla umístěna do [stát. instituce]. Propuštěna z vazby byla dne [datum], neboť vazební důvod pominul. Dne 1. 12. 2017 byla podána obžaloba, dne 5. 12. 2017 [název soudu] vydal trestní příkaz, kterým byla žalobkyně uznána vinnou, a uložen jí byl úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na tři roky a byl současně žalobkyni uložen trest propadnutí věci. Žalobkyně podala odpor, dne 1. 6. 2020 byl vynesen rozsudek, kdy žalobkyně byla dle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby a dne 6. 10. 2020 bylo vydáno a nabylo právní moci usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka], kterým bylo odmítnuto odvolání státní zástupkyně, doručeno žalobkyni dne 20. 10. 2020. Žalobkyně požadovala u žalované náhradu nemajetkové újmy za vazbu, kdy žalovaná přiznala žalobkyni 9 000 Kč, za každý den vazby 1 000 Kč, žalobkyně požaduje částku vyšší, 1 500 Kč za den vazby, žádá tak doplatit 4 500 Kč. Žalobkyně byla zcela bezúhonnou občankou, nikdy nebyla trestně stíhána, byla obviněna z velmi závažné trestné činnosti související s drogovou kriminalitou, byla ohrožena trestem odnětím svobody od dvou do osmi let, byla omezena na osobní svobodě od 23. 7. 2017 do 31. 7. 2017. Nemohla o svém zadržení vyrozumět svého zaměstnavatele ve [příjmení] [anonymizováno] [země], nikdy předtím se nestalo, že by se bez vysvětlení nedostavila na pracoviště, při zadržení byl žalobkyni proveden orientační test na přítomnost návykových látek, jehož výsledek byl pozitivní. Výsledek následného odběru krve, o který žalobkyně sama požádala, se ukázal jako negativní. Dále se byla nucena podrobit se domovní prohlídce, dne 24. 7. 2017 bylo zajištěno její osobní vozidlo, kterým se denně dopravovala do zaměstnání ve [příjmení] [anonymizováno] [země], byla umístěna do cely předběžného zadržení a následně do [stát. instituce]. Vzniklé události byly natolik stresující, že musela požádat o pomoc [anonymizováno] psychologa. Po propuštění z vazby musela zaměstnavateli vysvětlovat důvod své nepřítomnosti v zaměstnání. Její zadržení bylo dokonce [anonymizována čtyři slova], přičemž [anonymizováno] o jejím zadržení musel být jejímu zaměstnavateli přeložen do [anonymizována dvě slova]. Po propuštění z vazby se bála, ostýchala se vycházet ze svého bydliště, kdy [obec], její bydliště, má [anonymizována dvě slova]. Měla obavu, co si o ní ostatní myslí. Zajištěné vozidlo bylo vráceno až po jednom měsíci. Dále požaduje náhradu za ušlý výdělek, kdy kvůli omezení osobní svobody nemohla žalobkyně vykonávat práci v pracovních dnech 24., což bylo pondělí, 25., 26., 27., 28. až pátek a 31. 7. 2017 pondělí, tedy celkem 6 pracovních dnů. Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je druhé kalendářní čtvrtletí r. 2017, měsíc duben, květen a červen 2017. V měsíci dubnu žalobkyně odpracovala celkem 123,5 hodin a její hrubá měsíční mzda činila [číslo] €, v měsíci květnu 2017 odpracovala celkem 165,5 hodin a hrubá měsíční mzda činila 1 794,97 € a v měsíci červnu 2017 odpracovala celkem 165,5 hodin a její hrubá měsíční mzda činila 1 964,09 €. V rozhodném období si tak žalobkyně vydělala celkem 5 382,62 € a odpracovala 454,5 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 11,84 € za hodinu. Ke dni 24.

7. činil devizový kurz ČNB 26, 025 Kč za 1 EUR, náhrada za den 24.

7. činí tak 2 465 Kč, ke dni 25.

7. činil devizový kurz ČNB 26, 020 Kč, náhrada za den 25. 7. 2 017 činí 2 465 Kč, ke dni 26. 7. 2017 činil devizový kurz ČNB 26, 045 Kč za 1 EUR, náhrada za den 26. 7. 2017 tak činí 2 467 Kč, ke dni 27. 7. 2017 činil devizový kurz ČNB 26, 045 Kč za 1 EUR, náhrada tak činí 2 467 Kč, stejně tak dále ke dni 28. 7. 2017 činil devizový kurz ČNB 26, 045 Kč za 1 EUR, náhrada za den 28. 7. 2017 tak činí 2 467 Kč, ke dni 31.

7. činil devizový kurz ČNB 26,05 Kč za 1 EUR, náhrada za den 31. 7. 2017 tak činí 2 470 Kč. Žalovaná tedy požaduje náhradu za výdělek ve výši 14 801 Kč. Žalovaná žalobkyni nepřiznala tuto náhradu s odůvodněním, že čerpala placenou dovolenou a placené náhradní volno. Žalobkyně toto připouští, ovšem nejednalo se o žádnou dopředu plánovanou dovolenou, záleželo to pouze na vůli zaměstnavatele. Zaměstnavatel mohl zrušit se žalobkyní pracovní poměr pro opakované nedostavení se do zaměstnání. Žalobkyně by vůbec dovolenou nečerpala. Žalobkyně tedy přišla o 6 dní dovolené, kterou by v r. [rok] strávila jiným způsobem. Dále žalobkyně požádala při vazebním zasedání dne 26. 7. 2017, aby o jejím vzetí do vazby byla vyrozuměna její kolegyně [jméno] [příjmení], o tomto vyrozuměna nebyla, byla o tom vyrozuměna až od sousedů a [jméno] [příjmení] měla informovat zaměstnavatele. Dále požaduje peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Opět žalobkyně podotýká, že byla ohrožena trestní sazbou od dvou do osmi let, byla zadržena bez možnosti vyrozumět o svém zadržení svého zaměstnavatele ve [příjmení] republice Německo, nikdy předtím se jí nestalo, že by se nedostavila na pracoviště. Při zadržení byl výsledek návykových látek orientační, později byl negativní. Události byly natolik stresující, že po svém umístění do vazby musela požádat o pomoc [anonymizováno] psychologa, poté si musela zajistit dopravu do zaměstnání, neboť jí bylo zadrženo její osobní motorové vozidlo. [příjmení] vysvětlovat zaměstnavateli důvod své nepřítomnosti, její zadržení bylo medializováno v regionálních médiích. Jak již bylo řečeno, bála se vycházet ze svého bydliště. Do té doby byla osobou zcela bezúhonnou, která žila řádným životem Řízení trvalo 3 roky a 3 měsíce, nejednalo se o věc nějak zásadně složitou, přičemž v řízení nebylo aplikováno cizí právo, ani žádný z orgánů činných v trestním řízení nebyl nucen provádět jakékoliv úkony v cizině. Žalobkyně se svým chováním nepřispěla k délce řízení, žalobkyně požaduje 220 000 Kč, kdy žalovaná jí přiznala již 30 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou, že žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne 27. 10. 2020, žalovaná přiznala náhradu škody ve výši 12 750 Kč za vynaložené obhajné a 30 000 Kč na nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání a 4 500 Kč za vazbu. Co se týče vazebního stíhání, na základě konstantní judikatury poskytla žalovaná za omezení osobní svobody peněžitou náhradu 1 000 Kč za každý den vazby, tj. celkem 9 000 Kč. Žalovaná má za to, že se jedná o spravedlivé a dostačující zadostiučinění, odkazuje na srovnávací judikaturu, na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kdy se jednalo o zprošťující rozsudek za drogové delikty, kdy byl žalobce ohrožen trestní sazbou na dvě léta až deset let, přičemž soud v těchto případech vyhodnotil zadostiučinění za 1 den trvání vazby ve výši 750 Kč. Dále žalovaná poukazuje na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kdy se jednalo opět o drogový delikt, konkrétně trestný čin dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, žalobci bylo v daném případě vyplaceno zadostiučinění za jeden den vazby ve výši 750 Kč. Žalobkyně byla trestně stíhaná pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 trestního zákoníku, viz. zprošťující výrok rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Byla tedy ohrožena trestní sazbou s horní hranicí pět let. Dále co se týče odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, žalobkyně byla stíhána 3 roky a 3 měsíce, soud v posuzovaném trestním řízení konstatoval, že v dané věci došlo k pochybení orgánů činných v trestním řízení, když nebyl v souladu s trestním řádem ze strany soudu vydán příkaz k prohlídce jiných prostor, soud nepřihlížel k důkazům obstaraným orgány činných v trestním řízení a žalobkyni obžaloby zprostil. Nelze však přehlédnout skutečnosti v tomto řízení, že žalovaná měla ve vozidle věci, které se využívají při výrobě drog, přičemž sama uvedla, že se stýká s lidmi pohybující se v drogové komunitě. Žalobkyně v hlavním líčení uvedla, že předmětné věci si u ní uschoval p. [příjmení] [příjmení], přičemž jí dával peníze za úschovu 2 500 Kč. Když se do tašky, ve které byly věci, podívala, domnívala se, že jde o věci k výrobě drog. Dále [název soudu] v odůvodnění rozsudku na ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vypořádává na straně 7 s odbornými vyjádřeními, kdy uvádí, že zajištěné předměty souvisely s výrobou drog. V průběhu trestního řízení nebylo odborné vyjádření Policie ČR OKTE čl. 111-113 (kriminalistika-chemie), a č.l. 115-116 (kriminalistika-daktyloskopie) nikterak vyvráceno. Předmětné odborné vyjádření [anonymizováno] nebylo v průběhu trestního řízení žalobkyní zpochybňováno a lze na něj pohlížet z odborného hlediska jako na správné. Žalovaná znovu opakuje k těmto skutečnostem, že k důkazům nebylo v trestním řízení přihlíženo, nelze od nich odhlédnout v řízení odškodňovacím. Je nezbytné hodnotit všechny skutečnosti, a jednání žalobkyně, ze kterého vyplývá důvodná obava, že se trestné činnosti dopustila ve spojení s tvrzením, že se u žalobkyně scházejí uživatelé pervitinu, viz. protokol ze dne 1. 6. 2021 vedený [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], strana [anonymizováno]. Pokud by žalovaná ve vozidle nepřevážela shora uvedené předměty, nezavdala by příčinu k trestnímu stíhání své osoby. Tím, že vědomě převážela ve svém vozidle předměty, které podle odborného vyjádření policie obsahovaly stopy metamfetaminu, pseudoefedrinu a tetrahydrokanabinolu, vytvořila svým jednáním podmínky pro zahájení trestního stíhání a zavdala příčinu, proto bylo žalované přiznáno pouze 30 000 Kč.

3. Obsahem spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] má soud prokázáno: [anonymizována tři slova] místa činu ze dne [datum]. Ohledává se zaparkované motorové vozidlo [jméno] [příjmení]. Zjišťuje se, že za sedadlem spolujezdce se nenachází zadní sedadlo, které je vymontované. Za sedadlem spolujezdce je na podlaze postaven plastový kanystr bílé barvy s červeným víčkem o objemu 5 l, ve kterém je čirá tekutina, kdy tento je zajištěn jako stopa [číslo] věcná. Je dále plechový kanystr s etiketou, technický benzín objem 9 l, prázdný, který je umístěn v igelitové tašce, cestovní sportovní taška modročerné barvy, ve které byla nalezena průhledná modrá láhev o objemu 1 l prázdná. Dále byla v cestovní tašce nalezena prázdná skleněná nádoba s černým plastovým víčkem a se štítkem s nápisem fosfor červený. Dále bílá plastová nádoba s modrým víčkem atd. a rovněž byla nalezena cestovní taška igelitová [anonymizováno], kde byla zajištěna bílá krystalická látka o váze 206 g včetně vaničky.

4. Protokol o vydání věci, kdy byla vyzvána žalobkyně dne 23. 7. 2017 k vydání 1 ks klíčů od [jméno] [příjmení] [registrační značka] a k vydání tohoto automobilu, jako věci, která může sloužit pro důkazní účely. Protokol o vydání věci ze dne [číslo], kdy žalobkyně byla vyzvána k vydání mobilního telefonu [anonymizováno] a [příjmení] karty.

5. Protokol o zadržení osoby podezřelé ze dne 23.7.2017, byla zadržena žalobkyně. Současný pobyt, název a adresa zaměstnavatele, postavení v zaměstnání není uvedeno. Důvody zadržení, že bude opakovat trestnou činnost, pro nějž je stíhána, dokoná trestný čin, o který se pokusila s tím, že okolnosti zadržení 23. 7. 2017 při silniční kontrole ve 21.08 hod. byl u řidičky, tedy žalobkyně proveden test na opilost s pozitivním výsledkem. Dále kontrolou nalezeny věci a předměty k sloužící k výrobě drog. Proti zadržené osobě nebylo využito oprávnění podle § 54 zákona o policii.

6. Dán podnět k podání návrhu na vzetí do vazby dne 25. 7. 2017 na žalobkyni. [anonymizována tři slova] podává návrh do vzetí do vazby k [název soudu] dne 25. 7. 2017. Protokol o vazebním zasedání ze dne 26.7.2017, rozhodnuto, že žalobkyně se bere do vazby. Vazba počíná okamžikem omezení osobní svobody, tj. 23.7.2017 ve 21.15 hod. Protokol o dodání do vazby ze dne 26.7.2017. Dne 31.7.2017 ve 14.15 hod. byla žalobkyně propuštěna z vazby na příkaz [anonymizována tři slova] [obec].

7. Protokol o výslechu osoby zadržené žalobkyni ze dne 24.7.2017 tak, že vzdělání střední odborné, majetkové poměry: dům, auto. [příjmení] měsíční příjem [částka]. Adresa zaměstnavatele [země] [příjmení], postavení [anonymizováno].

8. Příkaz k provedení domovní prohlídky. Nařízena domovní prohlídka soudem dne 24.7.2017. Protokol o provedení domovní prohlídky ze dne 24.7.2017.

9. Dále 25. 7. 2017 usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně, jako obviněné ze spáchání zločinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, přečin, výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že 1) od blíže nezjištěné doby od 23. 7. 2017 ve 21.08 hod. v obci [anonymizováno] sv. [jméno], [obec] přechovávala při silniční kontrole ve svém vozidle [jméno] [příjmení] předměty sloužící k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek, konkrétně pervitinu, kdy se ve vozidle dále nacházela plastová dóza s 206 g bílého krystalického prášku, který orientační zkouškou vykazoval přítomnost metamfetaminu, ačkoliv metamfetamin je psychotropní látkou uvedenou v seznamu [číslo] psychotropní látky zařazené do seznamu II. podle úmluvy o psychotropních látkách. 2) Od blíže nezjištěné doby od 24.7.2017 v místě svého bydliště [anonymizováno] sv. [jméno] přechovávala předměty sloužící k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek, konkrétně pervitinu a dále zde přechovávala sušenou drť rostliny konopí o váze 236 g včetně obalu, ačkoliv konopí je omamnou látkou, která obsahuje tetrahydrokanabinoly, které jsou psychotropními látkami uvedenými v seznamu [číslo] nařízení vlády č. 463/2013 o seznamech návykových látek a zařazené do seznamu č. II. vyhlášky č. 62/1989 Sb. o úmluvě o psychotropních látkách, přičemž obviněná neměla k zacházení s omamnými a psychotropními látkami povolení, dále neměla povolení k zacházení s prekurzory drog, tedy neoprávněné pro svoji potřebu přechovávala v množství větším než malém omamnou látku konopí. Neoprávněně pro svoji potřebu přechovávala ve značném rozsahu jinou omamnou nebo psychotropní látku, než uvedenou v § 284 odst. 1 trestního zákoníku přechovávala prekurzor nebo jiné předměty k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky. Žalobkyni byl ustanoven obhájce Mgr. [jméno] [příjmení] dne 25. 7. 2017. Žalobkyně prostřednictvím obhájce podává stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 26. 7. 2017, která je zamítnuta jako nedůvodná 14. 8. 2017. Dále žalobkyně byla dne 17.8.2017 upozorněna změnu právní kvalifikace. Zrušen ustanovený obhájce dne 29. 8. 2017, neboť pominuly důvody nutné obhajoby, když došlo ke změně právní kvalifikace, a to pouze na přečin výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobkyně zmocnila Mgr. [jméno] [příjmení] k zastupování dne 9. 10. 2017.

10. Žalobkyně vyslechnuta jako obviněná dne 25. 7. 2017. Pokračováno ve výslechu žalobkyně po obviněné se uskutečnilo 7. 11. 2017. Dále vyslechnuti svědci dne 28. 7.2017, 12. 10. 2017, 28. 7. 2017, 2. 11. 2017.

11. Usnesení o vrácení věcí osobního vozidla [jméno], klíče k osobnímu vozidlu dne 17. 8. 2017, neboť již není potřeba k trestnímu řízení. Dne 15. 9. 2017 usnesením vrácen mobilní telefon žalobkyni.

12. Provedeno dne 27. 10. 2017 odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie. Dále dne 5. 10. 2017 další odborné vyjádření a rovněž je zde odborné vyjádření ze dne 27. 7. 2017, 11. 9. 2017, 21. 9. 2017. Znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví chemie založen ve spise ze dne 8. 8. 2017.

13. Sdělením [anonymizováno], komise projednávání přestupků ze dne 6. 11. 2017, že bylo vedeno řízení o přestupku.: Nebylo zahájeno přestupkové řízení, bylo odloženo dne 29. 7. 2017 důvod § 66 odst. 3 písm. a). [ulice] školství a výchovy mládeže podstata: ohrozila výchovu a vzdělání své dcery, zejména tím, že zanedbala povinnou školní docházku, kdy nezletilá za druhé pololetí školního roku v době na základní škole vykázala 58 neomluvených vyučovacích hodin. Dále bylo vedeno příkazní řízení, byla uložena sankce 1 000 Kč na úseku školství a výchovy a mládeže. Podstata: ohrozila výchovu a vzdělání nezletilé dcery zejména tím, že zanedbala péči o její povinnou školní docházku, kdy vykázala 58 neomluvených vyučovacích hodin. Opis evidence rejstříku trestů žalobkyně ke dni 24. 7. 2017, kde nejsou vedeny žádné informace o odsouzení žalobkyně.

14. Záznam o prostudování spisu ze dne 7. 11. 2017. Návrh na podání obžaloby podán 24. 11. 2017. Obžaloba podána dne 1. 12. 2017. Vydán trestní příkaz dne 5. 12. 2017 s tím, že žalobkyně byla odsouzena k úhrnnému trestu v trvání jednoho roku, který se podmíněně odkládá na zkušební dobu 3 let a trestu propadnutí věci. Žalobkyně podává dne 12. 12. 2017 odpor proti trestnímu příkazu. Hlavní líčení nařízeno na den 20. 1. 2020. Dále pokračováno dne 14. 2. 2020 Hlavní líčení dne 27. 3. 2020, které bylo odročeno z důvodu pandemie [anonymizována dvě slova] Hlavní líčení dne 1. 6. 2020. Vyhlášen rozsudek, že žalobkyně se zprošťuje obžaloby, tento rozsudek nabyl právní moci dne 6. 10. 2020. Z odůvodnění má soud prokázáno, že provedené důkazy nebylo možné prokázat, že se staly skutky kladené obžalované za vinu, a to z důvodu, že k většině důkazů, které by měly prokazovat, že obžalovaná po určitou dobu držela předměty určené pro výrobu drog, které převážena v jejím vozidle, že i v jejím domě se nacházely předměty k výrobě drog a dále konopí ve větším množství než malém nelze v hlavním líčení přihlížet. Ohledně věcí, které měla mít ve vozidle, jak se o nich zmiňuje ve své výpovědi, obžalovaná uvádí, že prvotně nevěděla o obsahu tašky, do té doby, než pojala z určitých důvodů podezření, o co se jedná a vzápětí poté, co obsah nahlédnutím zjistila, činila kroky k tomu, aby věci vrátila jejich vlastníku. Není tak navíc patrný ani její úmysl věci přechovávat. [jméno] se zmiňuje jen o pár věcech, které nijak nekonkretizuje. Obdobně se vyjadřuje i o při domovní prohlídce zajištěných věcech. Současně z její výpovědi je patrno, že do jejího domu mívala, byť omezeně přístup její dcera, pohybující se dle osobní znalosti soudu v toxi-komunitě. Ohledně konopí se pak vyjádřila tak, že jej dostala a používala na výrobu masti na lupénku, kterou trpí. Důvod, proč soud dospěl k závěru o nemožnosti přihlížet k většině předložených důkazů je takový, že při běžné dopravní kontrole, která se odehrála dle výpovědi svědků, i z důvodu, že se jednalo o vozidlo, které občas užívala, policii známá osoba [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcera obžalované, která je dle znalosti soudu poživatelkou drog a pohybuje se v toxi-komunitě a vzhledem k tvrzenému pozitivního testu u obžalované, pojali policisté podezření ohledně obsahu tašky ve vozidle. Nebylo pak v souladu s trestním řádem, když policisté věci z motorového vozidla obžalované prohlédli a následně jej zajistili v rámci úkonu, který označili jako ohledání místa činu, a to na místo správného postupu, kterým by byla prohlídka jiných prostor a pozemků provedená v souladu s § 83a trestního řádu. I pro případ, že by taková prohlídka nesnesla odkladu, obsahuje zákon příslušné postupy, které však taktéž nebyly realizovány. Lze tak konstatovat, že fyzicky zajištěným věcem z vozidla obžalované nelze jako k důkazu přihlížet, když byly policií opatřeny nezákonným postupem. Z důkazů ke skutkům 1) lze přihlížet fakticky pouze k výpovědím obžalované svědka [jméno] a svědků [příjmení] a [příjmení] a podpůrně i svědka [příjmení] a dále k výsledku krevního testu obžalované, který se týkal úkonů konaných v rámci silniční kontroly řidiče vozidla. Jakkoli byla domovní prohlídka nařízena soudcem na návrh státního zástupce, soud nalézací po vysvětlení v hlavním líčení provedených důkazů, pochybuje o důvodnosti jejího nařízení. V okamžiku, kdy se tak stalo, podkladem pro ni byly zejména nezákonným způsobem zajištěné věci. Bez věcí nalezených v autě, zakládající důvodné podezření na páchání závažné trestné činnosti by na základě těchto údajů u osoby obžalované, které byla a je osobou soudně netrestanou, a jejíž zaznamenané přestupky se netýkaly drog, byla domovní prohlídka jen stěží povolena, když se jedná o významný zásah do jednoho ze základních práv chráněný listinou základních práv a svobod. Za situace, kdy k většině získaných důkazů nelze přihlédnout, pak je možné konstatovat pouze to, že bylo prokázáno, že obžalovaná byla podrobena silniční kontrole. Byla pozitivně testovaná přístrojem na přítomnost metamfetaminu, což bylo v následné pozdější době vyvráceno krevním testem. Současně bylo prokázáno, že následkem prvotního pochybení policie následoval řetězec úkonů orgánů činných v trestním řízení, jejichž výstupy předložené jako důkazy v tomto řízení, vzhledem k okolnostem jejich opatření nebylo možno v trestním řízení použít, ani k nim přihlížet, když intenzita pochybení policejního orgánu stojící na počátku shromažďování důkazů byla vysoká, když jí bylo měrou nepřiměřeně zasaženo do práv obžalované na ochranu soukromí, takže je třeba mít za to, že veškerá zjištění z nich, jakoby nebyla učiněna. Státní zástupce podal odvolání, které bylo předloženo 6. 10. 2020 k [název soudu], který odvolání odmítl dne 6. 10. 2020.

15. Z přípisu žalované ze dne 27. 10. 2020, ze žádosti žalované ze dne 27. 10. 2020 má soud prokázáno, že žalobkyně uplatnila žádost o odškodnění z nezákonného trestního stíhání vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] u žalované dne [datum rozhodnutí]. Dále z přípisu žalované ze dne 9. 2. 2021 má soud prokázáno, že žalovaná požádala žalobkyni o předložení výplatní pásky za měsíc červenec 2017, kterou žalovaná doložila, jak má soud prokázáno z přípisu žalobkyně ze dne 12. 2. 2021. Ze stanoviska žalované ze dne 31. 3. 2021 má soud prokázáno, že co se týče nákladů řízení spočívající v obhajném, žádost byla shledána plně důvodnou, ušlý výdělek výkonem vazby byl hodnocen jako nedůvodný, když škoda žalobkyni nevznikla, a dále byla přiznána nemajetková újma za vazbu ve výši 9 000 Kč a za nezákonné rozhodnutí ve výši 30 000 Kč Celkem bylo přiznáno 51 705 Kč, jak má soud prokázáno mj. výpisem z [anonymizována dvě slova] ze dne 6. 4. 2021.

16. Z přípisu žalobkyně ze dne 13. 11. 2020 zasílající žalované informaci o jejím zadržení o umístění do vazby má soud prokázáno, že byla publikována tato informace na webových stránkách [webová adresa], dále z [anonymizováno] ze dne [datum] [stát. instituce] [anonymizováno 18 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení].

17. Z výplatních pásek žalobkyně za měsíc duben 2017, květen 2017, červen 2017, přeložených do českého jazyka má soud prokázáno, že žalobkyně v měsíci dubnu odpracovala celkem 123,5 hodin a její hrubá měsíční mzda činila [číslo] €, v měsíci květnu 2017 odpracovala celkem 165,5 hodin a hrubá měsíční mzda činila 1 794,97 € a v měsíci červnu 2017 odpracovala celkem 165,5 hodin a její hrubá měsíční mzda činila 1 964,09 €. V rozhodném období si tak žalobkyně vydělala celkem 5 382,62 € a odpracovala 454,5 hodin.

18. Z přípisu [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce] ze dne 12. 4. 2022 má soud prokázáno, že byl proveden pouze vstupní pohovor ve [stát. instituce] se žalobkyní dne 27. 7. 2017, záznam provedla Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], psycholožka, je [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova]. Je uvedeno: [anonymizována tři slova]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]: [příjmení] ([obec]). [anonymizována dvě slova] [země]. [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]. [ulice], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova]“ 19. Výslechem žalobkyně má soud prokázáno, že pracuje v [země] jako [anonymizováno], tím, že byla vzata do vazby a předtím zadržena, nemohla o tom dát vědět zaměstnavateli. Nemohla se omluvit, byl to pro ni velký problém. Vyřešilo se to v práci tak, že se to dozvěděl zaměstnavatel od kolegů, tak jí dal dovolenou, nepropustil jí. Pracuje v [země] 8 let, teď pracuje již jinde pod agenturou, nepracuje ve stejné„ fabrice“. Ve vazbě hlavně řešila svou práci, protože práce je pro ni důležitá, protože má hypotéku, nemůže o ni přijít. Odbornou pomoc nemusela vyhledat, protože na ty situace je zvyklá, ovšem necítila se dobře, nechodila ani nakupovat, nakupovala ji kamarádka. Tím myslela v místě svého bydliště, jinak nakupovala. Dále jí trestní stíhání zasáhlo tak, že měsíc byla bez řidičského průkazu a bez auta. Když se vrátila do zaměstnání, poděkovala svým zaměstnavatelům, že ji nepropustili, že jí dali dovolenou, jinak se to v práci neřešilo.

20. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] - kamarádky žalobkyně, dřív to byla její kolegyně z práce, která také pracuje ve [příjmení] [anonymizováno] [země], i když ne na stejném pracovišti, dříve pracovala na stejném pracovišti. O trestním stíhání žalobkyně se dozvěděla od známého, které má stejné bydliště jako žalobkyně, a také tím, že žalobkyně nedorazila v pondělí ráno do práce. Řešila to v práci, aby žalobkyně nepřišla o zaměstnání, takže šla za šéfovou, řekla, že je žalobkyně ve vazbě, že neví, proč tam je a jak dlouho tam bude. Vzhledem k tomu, že se žalobkyní byli velmi spokojeni, tak se domluvili, že bude čerpat dovolenou. Vyjednávala to ona s kolegyní. Žalobkyně žila před zahájením trestního stíhání sama, chodila do práce, kde s ní byli spokojeni. Nevěděla o žádných koníčcích žalobkyně, kterým by se zvláštním způsobem věnovala, s dcerou měla žalobkyně zvláštní vztah. Dcera u ní jednou bydlela, pak nebydlela, atd. Když se žalobkyně vrátila z vazby, nechtěla v obci moc nikam chodit, nechtěla nikam jezdit, s dcerou mluvila pouze jednou, kdy jí dcera sháněla právníka. Trestním stíháním žalobkyně se jejich vztah z kolegiálního změnil vlastně na kamarádský.

21. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení, nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Speciálním právním předpisem o mimosmluvní odměně, je pak vyhláška č. 177/1996 Sb.

26. Podle § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

27. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také „o.z.“) se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Na základě provedeného dokazování soud v prvé řadě zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kterou žalobkyně žalobou požadovala, a to existence odpovědnostního titulu, v tomto případě tvrzeného nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání, příčinná souvislost a vznik škody a nemajetkové újmy. S ohledem na výsledek trestního stíhání žalobkyně, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je třeba usnesení o zahájení trestního stíhání označit z pohledu zákona za nezákonné rozhodnutí. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], je tak dán. V návaznosti na to je odpovědnostním titulem také usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým byla žadatelka vzata do vazby. Za dané situace soud dále posuzoval, zda žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s příslušným nezákonným rozhodnutím žalobcem tvrzená nemajetková újma a zda náleží peněžité zadostiučinění v požadované výši.

29. Náhrada nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobkyni, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdila a prokazovala i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobkyně, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobkyně a že v důsledku toho vznikla žalobkyni nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jako„ rozhodnutí [spisová značka]“)). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález [název soudu] ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález [název soudu] ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

30. Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

31. Povaha trestní věci. Žalobkyně byl stíhán pro přečin pro zločin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. zák. a pro přečin výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zák. Jde o druh trestné činnosti, která nemá ve společnosti výrazně dehonestující charakter, jak je tomu např. u násilné trestné činnosti. Žalobkyně byla ohrožena trestem odnětí svobody na 8 let. Žalobkyně nebyla trestně stíhána. Délka trestní řízení činila ve vztahu k žalobci 3 roky a 2 měsíce, kdy rozhodoval soud I. stupně a odvolací. Soud hodnotí délku jako přiměřenou vzhledem k tomu, že v řízení se nevyskytly ničím neodůvodněné průtahy, bylo prováděno znalecké zkoumání, byla podána odborná vyjádření. Co se týká následků, které byly způsobeny trestním stíháním v osobnostní sféře žalobkyně, pak má soud zejména za prokázané, že zahájení trestního stíhání žalobce bylo pro žalobkyni těžké, když jí bylo zabaven osobní automobil, se kterým dojížděla do práce. Na práci v zahraničí, kde pracuje jako dělnice, ji velmi záleželo, jak vypověděla žalobkyně i slyšená svědkyně. V práci o jejím trestním stíhání věděli, vyšli jí vstříc, když byla ve vazbě a poskytli ji dovolenou, neukončili s ní pracovní poměr. Žalobkyně žila v malé obci a bylo jí nepříjemné tam nakupovat, lidé o jejím trestním stíhání v obci věděli, neboť byla provedena domovní prohlídka v domě žalobkyně. Slyšená svědkyně stále při žalobkyni, pomáhala ji i psychicky, z kolegyně se stala kamarádkou, jak uvedla při svém výslechu. Žalobkyně má dceru, ovšem vztahy s ní má komplikované, z trestního spisu má soud prokázáno, že dcera nechodila do školy a pobývala v komunitě narkomanů. Žalobkyně nemusela vyhledat odbornou pomoc. Soud tak má prokázáno, že trestní stíhání žalobkyni nezpůsobilo žádné mimořádné zásahy.

32. Výše zadostiučinění přiznaná podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznanému v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných věcích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovně právních vztazích a podobně). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlí, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu (srov. v tomto směru rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vydaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, [číslo] pod [spisová značka]).

33. Soud se při stanovení výše odškodnění vycházeje z výše uvedeného rozhodnutí [název soudu] snažil nalézt shodné rysy s jinými rozhodnutími soudu v obdobné věci. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] V daném případě žalobci hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody (sazba šest měsíců až tři léta), peněžitý trest nebo zákaz činnosti, přičemž se jednalo o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 psím. a) trestního zákoníku. Co se týče trvání zásahu spočívajícího ve vedení nezákonného trestního stíhání, tak ten trval od 20. 4. 2016 (kdy bylo dle tvrzení žalobce doručeno usnesení ze dne 12. 4. 2016 o zahájení trestního stíhání) do 14. 6. 2017 (kdy zprošťující rozsudek nabyl právní moci). Dle soudu délka předmětného trestního stíhání (tj. cca 1 rok a 2 měsíce) nebyla nijak nepřiměřená, a to zejména s přihlédnutím k úkonům, které byly činěny. Žalobce dále tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání ve své osobní a rodinné sféře. Žalobce měl strach o budoucnost a byl ve stresu, navíc v rozhodné době přišla jeho přítelkyně do jiného stavu, pročež se bál o budoucí zabezpečení rodiny s případným záznamem v trestním rejstříku. Rodina mu nevěřila, že je nevinný, hádal se s přítelkyní. Žalobce se dále obával o ztrátu zaměstnání, k jehož výkonu potřebuje řídit motorová vozidla. Žalobce se potýkal s negativním nahlížením okolí (sousedů, kamarádů, části rodiny) na svou osobu. Současně v důsledku značně negativního psychického rozpoložení si žalobce nebyl schopen užívat veškeré radosti spojené s narozením a výchovou prvního potomka. Žalobci bylo přiznáno odškodnění ve výši 35 000 Kč.

34. Dále soud vycházel z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova], a rozhodnutím dovolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně byla stíhána pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ust. § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku spáchaného ve formě spolupachatelství ve smyslu ust. § 23 tr. zákoníku. Žalobkyně vylíčila jisté dopady v osobnostní sféře z důvodu jejího trestního stíhání, nicméně tyto zejména a především ztotožňovala s nezákonným„ vězením“, tedy nezákonnou vazbou – tvrdila ztrátu rodiny, přátel, vznik psychických problémů, nemožnost styku se synem a manželem, když oba byli také ve vazbě, navíc jako cizinka měla ztíženou možnost komunikace ve vazbě, v českém jazyce se domluvila jen špatně. Její dosavadní život byl bezúhonný, po trestním stíhání přišla o rodinu, o přátele, vztahy již nebyly obnoveny. Z výpisu ze zdravotnické dokumentace a z lékařské zprávy se podávalo, že psychickými problémy žalobkyně trpěla již dříve, a to z důvodu neuspokojivého dětství a prvního manželství. Z výslechu žalobkyně a jejího syna naopak vyplynulo, že to byli přátelé, kteří jim v těžké situaci trestního stíhání pomohli, zaplatili jim cestu do [země], dodnes jim mají dlužit peníze. Přátelské vazby tedy zůstaly zachovány i přes proběhlé trestní stíhání a vazbu. Kromě toho je podle obecného povědomí o nizozemské společnosti známo, že je tolerantnější k tzv. měkkým drogám, pokud tedy zůstaly zachovány přátelské vztahy v zemi, kde byla žalobkyně trestně stíhána, není důvodu, aby nezůstaly v zemi, která by na trestnou činnost, pro niž byla žalobkyně stíhána, nahlížela ještě tolerantněji, navíc v této zemi neproběhlo trestní stíhání ani vazba. To stejné se týká rodiny žalobkyně. Manžel žalobkyně byl za výše uvedenou trestnou činnost odsouzen. Trestní stíhání trvalo 19 měsíců. Bylo přiznáno pouze konstatování porušení práva.

35. Na základě výše uvedeného soud seznal, že žalobkyní požadovaný nárok na odčinění nemajetkové újmy ve výši 220 000 Kč není důvodným a všem okolnostem nepřiměřeným. Naopak přiměřeným soud shledal odškodnění poskytnuté žalovanou. A to s ohledem na výše uvedená rozhodnutí, které soud považuje za srovnatelná, se stejnými či podobnými následky a trestnou činností.

36. Náhrada nemajetkové újmy za vazbu. Soud vycházel z rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], který ohledně kritéria celkové délky omezení osobní svobody vychází z toho, že časové okolnosti v daném případě vazby jsou objektivně vyjádřeny kritériem pro posouzení celkové výše odškodnění. Pro účely odůvodnění výše poskytnutého odškodnění je zjevně vhodné podobně jako ve většině evropských států vycházet ze sazby stanovené za jeden den výkonu vazby. Judikatura [název soudu] však neskýtá žádné pevné vodítko ani referenční rámec co do výše peněžního odškodnění. [název soudu] proto vycházel z úrovně odškodnění jednotlivých evropských států, jako i ze životní úrovně v České republice, dospívá k závěru, že adekvátním odškoděním je částka v rozmezí 500 Kč až 1.500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne mimo jiné, zda uvedené a popřípadě neuvedené okolnosti svého posuzování. Soud dále při hodnocení následků neoprávněného držení ve vazbě v osobní sféře poškozené osoby má vycházet z toho, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Dále působí stres, nejistotu, úzkost a podobně, navíc je třeba přihlédnout k dalším individuálním okolnostem jednotlivého případu, jakými mohou být životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu poškozené osoby s rodinnými příslušníky a s okolím a tím související porušení práva na rodinný život, popřípadě je třeba zabývat se též dopadem uvalení vazby do profesního života jedince, do jeho společenské pověsti a cti, v tomto ohledu může být popřípadě relevantní i skutečnost, že informace o zatčení a vzetí do vazby, a za jakých okolností byla šířena. Soud vycházel z tohoto rozhodnutí, kdy v řízení má prokázáno, že žalobkyně vykonala vazbu v rozsahu 9 dnů, ze vstupního pohovoru nevyplynuly žádné psychické problémy žalobkyně. Žalobkyně se bála o svoje zaměstnání. Soud má za prokázané, že výkon vazby nezasáhl do profesního či společenského života žalobkyně, a má za to, že odškodnění ve výši 1.000 Kč za každý den výkonu vazby, tedy v prostřední výši, je v souladu s tímto rozhodnutím, kdy soud neshledal, že by odškodění nemajetkové újmy mělo být přiznáno na spodní či nejvyšší hranici stanovené orientačně [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], které soud použil. Taktéž odkazuje na podobné případy uváděnou žalovanou. Soud zohlednil i to, že žalobkyně musela čerpat dovolenou a placené náhradní volno.

37. Náhrada ušlého zisku. Žalobkyni nevznikla žádná škoda ve formě ušlého zisku, žalobkyně čerpala placenou dovolenou a placené náhradní volno. Tato forma náhrady byla zohledněna v rámci nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu. Žádný výdělek ji neušel. Tento nárok žalobkyně opět není důvodný.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla plně úspěšná. Žalované proto náleží náhrada nákladů řízení v plné výši, odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. řádu. Žalované vznikly náklady ve výši á 300 Kč za 5 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne 20. 1. 2022, 26. 5. 2022). Celkem 1 500 Kč.