25 C 180/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o náhradu škody ve výši 697 282 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 515 433 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 133 933 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 102 882 Kč k rukám JUDr. [jméno] [jméno], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit [anonymizováno] - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení ve výši 161 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit [anonymizováno] - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení ve výši 537 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 9. 8. 2019 domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 697 282 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že dne 12. 2. 2012 byly vůči jeho osobě zahájeny úkony trestního řízení, neboť mělo být údajně zjištěno, že měl spáchat přečin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle ust. § 248 odst. 2 alinea 2 trestního zákoníku. Usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 11. 2. 2013 bylo žalobci sděleno obvinění. Dne 23. 4. 2014 státní zástupkyně podala k [název soudu] obžalobu, byl nepravomocně odsouzen, odvolal se, rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně mimo jiné i kvůli nezákonné protokolaci. Následně byl znovu nepravomocně odsouzen, znova se odvolal. [název soudu] rozsudek zrušil a obžaloby žalobce zprostil dne 30. 10. 2017 Trestní stíhání žalobce tak bylo nezákonné. Trestní stíhání zasáhlo do jeho majetkové sféry a způsobilo mu majetkovou újmu ve formě ušlého zisku a škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech na jeho obhajobu, kdy sazba odměny je 1 500 Kč za úkon a režijní paušál ve výši 300 Kč, tedy za 1 úkon celkem 1 800 Kč. Žalobce požaduje zaplacení těchto úkonů: převzetí obhajoby dne 1. 3. 2013, dne 1. 3. 2013 další porada s klientem, 4. 6. 2013 účast na výslechu pana [příjmení], dne 22. 3. 2012 účast při podání vysvětlení, dne 5. 6. 2016 sepis žádosti o zaslání rozsudku, dne 7. 2. 2017 sepis návrhu na určení procesní lhůty, dne 15. 5. 2013 účast na výslechu obviněného dva úkony, dále sepis stížnosti proti zahájení trestního stíhání dne 1. 3. 2013 zvýšeno na trojnásobek, dne 14. 11. 2013 účast na výslechu pana [příjmení], dne 21. 5. 2013 účast na výslechu pana [příjmení] 2 úkony, dne 22. 5. 2013 účast na výslechu pana [příjmení], dne 23. 5. 2013 účast na výslechu pana [příjmení] – 3 úkony, dne 26. 2. 2014 prostudování spisu při ukončení vyšetřování, dne 6. 6. 2017 sepis žádosti o poskytnutí informací na Ministerstvo vnitra, dne 7. 11. 2012 a 28. 5. 2013 účast na výslechu paní [příjmení], dne 30. 10. 2017 obhajoba při veřejném zasedání – 2 úkony, dne 29. 10. 2014 sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání - zvýšeno na trojnásobek, dne 12. 8. 2014 účast na hlavním líčení – 4 úkony, dne 7. 8. 2014 účast na hlavním líčení zvýšeno na trojnásobek, dne 6. 8. 2014 účast na hlavním líčení – 4 úkony, stejně tak 16. 7. 2014 (6 úkonů), dne 12. 8. 2014 sepis odvolání proti rozsudku - zvýšeno na trojnásobek, dne 10. 10. 2016 sepis odvolání proti rozsudku- zvýšeno na trojnásobek, dne 29. 6. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony, dne 1. 8. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony, dne 9. 9. 2016 účast na hlavním líčení, dne 10. 10. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony, dne 12. 10. 2016 účast na hlavním líčení, dne 5. 8. 2014 sepis sdělení k dotazu soudu a vyjádření, celkem 113 400 Kč plus DPH tedy 137 214 Kč.

2. Žalobce rovněž uplatňuje ušlý zisk, kdy tvrdí, že 11. února 2013 bylo zahájeno jeho trestní stíhání, dne 21. května 2013 rezignoval na pozici člena [anonymizováno] [stát. instituce] s účinností ke dni 30. 4. 2013, dne 14. května 2013 rezignoval na funkci předsedy představenstva v [právnická osoba] s účinností ke dni 30. 6. 2013, dne 31. 7. 2013 zahájeno druhé trestní stíhání, o kterém ještě nebylo soudem rozhodováno. Žalobce tvrdí, že v důsledku nezákonného trestního stíhání byl nucen rezignovat na placené funkce v orgánech města i statutárního orgánu městské společnosti, jedná se o [jméno] města, kdy do funkce člena [anonymizováno] [stát. instituce] byl zvolen zastupiteli dne 30. 11. 2010, dne 3. 12. 2012 [anonymizováno] [územní celek] usnesením v bodě 3.1 svěřilo žalobci do působnosti úsek financí a rozpočtu, v květnu 2013 podal v důsledku nezákonného trestního stíhání rezignaci na pozici člena [anonymizováno] [stát. instituce]. Rezignaci vzala [jméno] dne 21. 5. 2013 na vědomí usnesením [číslo] 2013. V důsledku trestního stíhání ukončil i svou činnost v představenstvu [právnická osoba], a. s.. V této společnosti působil v představenstvu více než 13 let, nastoupil jako člen 28. 12 1999 a jeho působení bylo ukončeno rezignací dne 14. 5. 2013. Od 26. 12. 2012 do konce svého působení zastával pozici předsedy představenstva. Rezignace na pozici člena [anonymizováno] [stát. instituce] se stala účinnou ke dni 30. 4. 2013, rezignace na funkci předsedy představenstva [právnická osoba], a. s. se stala účinnou ke dni 30. 6. 2013, obě rezignace žalobce učinil v důsledku nezákonného trestního stíhání, a to ještě předtím než došlo k jeho druhému trestnímu stíhání. Na pozici člena Rady [stát. instituce] před rezignací pobíral čistý měsíční plat ve výši 4 191 Kč, po rezignaci pobíral čistý měsíční plat ve výši 1 109 Kč, za výkon funkce v představenstvu [právnická osoba], a. s. před rezignací pobíral čistý měsíční příjem ve výši 7 570 Kč. Ušlý zisk, co se týče [právnická osoba] je 393 640 Kč a co se týče [stát. instituce] je 166 428 Kč. Žalobce požaduje zaplatit ušlý zisk od doby rezignace na výše uvedené funkce až do jeho zproštění dne 30. 10. 2017. Nárok uplatnil u žalované dne 5. 12. 2018.

3. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaná namítá, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 11. 2. 2013, tedy za účinnosti starého občanského zákoníku. Právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti stanovené právními přepisy, k němuž došlo před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních předpisů s odkazem na § 3079 NOZ, neboť došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ještě před účinností NOZ musí být vznik škody v majetkové sféře osvědčen dokladem o zaplacení právních služeb, žalobce však v rámci mimosoudního projednání nedoložil ani samotnou fakturu, která by prokazovala alespoň vznik závazku žalobce vůči svému právnímu žalobci, proto není možné náhradu nákladů obhajoby přiznat. V případě, že toto žalobce doloží, žalovaná sporuje pouze tyto úkony - úkon ze dne 1. 3. 2013 další porada s klientem, tento úkon je již součástí úkonu převzetí obhajoby ze dne 1. 3. 2013, dne 22. 3. 2013 účast při podání vysvětlení, úkon byl proveden před vydání usnesení o zahájení trestního stíhání tedy před vydáním nezákonného rozhodnutí, dne 5. 6. 2016 sepis žádosti o zaslání rozsudku, nejedná se o úkon účtovaný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. Dne 7. 2. 2017 sepis návrhu na určení procesní lhůty, nejedná se rovněž o úkon účtovaný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu, dne 1. 3. 2013 sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), nemůže dojít ani k navýšení odměny na trojnásobek, nebyl shledán k tomuto důvod, dne 23. 5. 2013 účast na výslechu pana [příjmení] tento úkon trval od 10 hodin do 12:30 hodin, může náležet za dva úkony právní služby. Dne 6. 6. 2017 sepis žádosti o poskytnutí informací na Ministerstvo vnitra ČR, nejedná se o úkon účtovaný dle advokátního tarifu § 11 odst. 1, 2, dne 7. 11. 2012 účast na výslechu paní [příjmení] úkon proveden před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy před vydáním nezákonného rozhodnutí, dne 29. 10. 2014 sepis stížnosti, nejedná se o úkon, který byl svou povahou bližší úkonům uvedených v § 11 odst. 2 advokátního tarifu, může být přiznána pouze náhrada ve výši jedné poloviny odměny, dne 12. 8. 2014, dne 10. 10. 2016 sepis odvolání proti rozsudku, nemůže dojít k navýšení odměny na trojnásobek, neboť k tomu nebyl shledán důvod, dne 9. 9. 2016, dne 12. 10. 2016 účast na hlavním líčení, není dohledáno ve spisu, dne 5. 8. 2014 sepis sdělení k dotazu soudu a vyjádření, nejedná se o úkon účtovaný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. Dále co se týče náhrady ušlého zisku žalovaná sporuje absenci příčinné souvislosti, v daném případě nevyplynulo, že by žalobce musel ukončit dané funkce v důsledku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, žalobce nebyl nucen výkon těchto funkcí ukončit z důvodu, že by v důsledku zahájení trestního stíhání zaniklo oprávnění vykonávat funkci člena Rady, popř. z důvodu že by byl z daných funkcí odvolán. Žalobce své působení v těchto funkcích ukončil rezignací. Dále žalovaná uvádí, že nelze předpokládat, že by minimálně v případě [anonymizováno] [stát. instituce] byl žalobce opětovně zvolen do Rady města po uplynutí funkčního období a že by tedy žalobci skutečně ušel zisk v tvrzené výši. Žalovaná rovněž poukazuje na další trestní stíhání žalobce u Okresního soudu [část obce] [část obce] pod sp. zn. [spisová značka], které dosud není pravomocně skončeno. Nelze s jistotou tedy tvrdit, že by žalobce rezignoval na výše uvedené funkce pouze v důsledku zahájení trestního stíhání, které bylo vedeno u [název soudu].

4. Žalobce dále doplnil, že za jeho obhajobu zaplatil mnohem větší částku, než kterou uplatňuje touto žalobou. Jeho obhajobu hradila [právnická osoba], a. s., [IČO], se sídlem [adresa], [obec]. K její výzvě žalobce zatím vrátil alespoň část prostředků, a to ve výši 137 214 Kč s tím, že připouští nedůvodnost dvou úkonů, a to jeden úkon ze dne 5. 6. 2016 sepis žádosti o zaslání rozsudku a ze dne 23. 5. 2013 jeden úkon na výslechu pana [příjmení] bere do částky ve výši 3 600 Kč plus DPH celkem 4 356 Kč žalobu zpět. Rovněž doplnil, že věc byla prezentována [příjmení] [příjmení] a celostátními regionálními periodiky, to samo o sobě na něj vytvářelo tlak, očerňovalo jej v očích veřejnosti. Dále poukazuje na to, že uvnitř [anonymizováno] byl [anonymizováno] něj od konce února 2013 vyvíjen politický tlak. Někteří kolegové jej přesvědčovali, aby na svou funkci člena [anonymizováno] [stát. instituce], do které byl nominován za [anonymizováno] rezignoval, čímž by podle těchto hlasů dále [anonymizováno] neočerňoval. Mediální tlak byl vyvíjen dříve, než bylo zahájeno trestní stíhání v druhé věci. Dále žalobce doplnil, že JUDr. [jméno] [jméno] jej paralelně obhajoval v obou věcech, jak u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], tak od [datum rozhodnutí] u Okresního soudu [část obce] [část obce] pod sp.zn. [spisová značka].

5. Žalobce vzal žalobu rovněž zpět, co se týče sepisu sdělení k dotazu soudu ze dne 5. 8. 2014, co se týče úkonů účasti na hlavním líčení ze dne 9. 9. 2016, 12. 10. 2016.

6. Žalovaná učinila nesporné, že pokud by žalobce prokázal vznik škody, tak že účtované úkony jsou co do druhu, délky použité sazby v souladu s jeho obsahem až na výjimky v podrobnostech ve vyjádření ze dne 20. 11. 2019.

7. Soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým ve výroku I. řízení co do zaplacení částky 10 890 Kč zastavil, ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 23 051 Kč, ve výroku III. žalobu co do částky 663 341 Kč zamítl, dále ve výroku IV. přiznal žalované náhradu nákladů řízení a ve výroku V. uložil žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ČR – [název soudu]. K odvolání žalobce [název soudu] jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 13 975 Kč potvrdil a v zamítavém výroku ohledně částky 649 366 Kč a ve výrocích o náhradě nákladů řízení rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. [název soudu] se neztotožnil se závěrem, na jehož základě omezil soud náhradu jen na úkony, uskutečněné do zahájení druhého a dosud probíhajícího trestního stíhání žalobce (do 31. 7. 2013). V řízení bylo prokázáno, že žalobce v posuzovaném trestním řízení zastupoval JUDr. [jméno] [jméno], který náklady za právní zastoupení fakturoval [právnická osoba] a.s., jež následně vyzvala žalobce k úhradě částky 137 214 Kč na úhradu jeho obhajoby v trestním řízení, vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a žalobce tuto částku zaplatil 7. 1. 2020. Uvedenými skutečnostmi je prokázáno, že žalobce náklady v uplatněné výši na svoji obhajobu v trestním řízení vynaložil, tedy o tuto částku došlo ke zmenšení jeho majetku. Požadavek, aby žalobce doložil, za které jednotlivé úkony právní služby svého advokáta uvedenou částku zaplatil, není za situace, kdy žalobce fakticky platil advokátu smluvní odměnu, avšak podle § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. může požadovat jen náhradu mimosmluvní odměny, neboť jej z logiky věci splnit nemůže. Jednotlivé úkony advokáta, učiněné v rámci obhajoby žalobce v předmětném trestním řízení, jsou zjistitelné z obsahu trestního spisu a žalovaná ani část z nich nesporuje. [název soudu] však souhlasil se závěry soudu I. stupně ohledně požadované náhrady za další poradu s klientem dne 1. 3. 2013, účast při podání vysvětlení 22. 3. 2012 a 7. 11. 2012 a stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Uložil soudu I. stupně se zabývat náklady obhajoby žalobce, vynaloženými od 1. 8. 2013 do 30.10.2017, co do jednotlivých úkonů právní služby a výše mimosmluvní odměny advokáta. Ze stejného důvodu [název soudu] zrušil napadený zamítavý výrok také ohledně částky 560 068 Kč, požadované žalobcem z titulu ušlého zisku z jeho shora uvedených funkcí, na něž v průběhu trestního řízení rezignoval. Závěry soudu I. stupně k této části nároku za situace, kdy mezi škodnou událost (rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce) a vznik škody vstoupily další skutečnosti nemající vztah k jednání škůdce (medializace případu a jí vyvolaný tlak žalobcova okolní na jeho rezignaci) nejsou v zásadním rozporu s teorií přerušení (přetržení) příčinné souvislosti a dosavadní soudní praxí. [název soudu] však v nálezu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. I. ÚS 4293/18 vyjádřil v obdobné věci trestně stíhaného poškozeného, jenž z vlastní vůle rezignoval na svou veřejnou funkci, závěr, že příčinnou souvislost s trestním stíháním nelze pro takový případ bez dalšího vyloučit, nýbrž je nutno zabývat se materiální souvislostí mezi trestním stíháním a ukončením politické činnosti stěžovatele. Uzavřel, že pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení svého trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, nelze mu to přičítat k tíži a závěr o nedostatku příčinné souvislosti této rezignace s prvotní příčinou – nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání shledal porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. [název soudu] musel žalobci přisvědčit, že v zásadních rysech skutkového stavu jde o obdobnou věc, a ve světla uvedeného nálezu nemohou závěry soudu I. stupně ohledně příčinné souvislosti obstát (byť žalobce v daném případě nerezignoval na své funkce obratem po zahájení trestního stíhání, ale až po jeho medializaci na nátlak spolustraníků). Podstatné je, že se rozhodl rezignovat na uvedené funkce, aniž by existovaly jiné důvody (zdravotní, rodinné a jiné), nespojené právě s nezákonným trestním stíháním. S ohledem na svůj právní názor se soud I. stupně dále uplatněným nárokem žalobce na ušlý zisk a jeho výší nezabýval a tedy neprováděl dokazování v potřebném rozsahu zejména k tomu, zda je nárok v žalobcem prokazované výši důvodný za celé žalobcem požadované období (žalovaná namítala možné uplynutí volebního období).

8. Mezi účastníky není sporu v tom, že trestní stíhání bylo vůči žalobci zahájeno dne 11. 2. 2013 vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 alinea 2 trestního zákoníku. Dne 23. 6. 2014 podalo [anonymizována tři slova] v [obec] obžalobu k [název soudu] [název soudu] vydal dne 12. 8. 2014 odsuzující rozsudek, kterým žalobci uložil trest odnětí svobody v délce trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na 1 rok a dále trest zákazu činnost spočívající v zákazu výkonu výdělečné činnosti a funkcí spojených s rozhodováním v orgánech, které nakládají s veřejnými finančními prostředky na dobu 1 roku. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. Dne 31. 3. 2016 vydal [název soudu] usnesení, kterým zrušil rozsudek [název soudu] ze dne 12. 8. 2014 a věc mu vrátil k vyřízení. Dne 10. 10. 2016 vydal [název soudu] znovu odsuzující rozsudek. I proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání. Dne 30. 10. 2017 vydal [název soudu] rozsudek, kterým zrušil rozsudek [název soudu] ze dne 10. 10. 2016 a nově rozhodl tak, že se žalobce zprošťuje obžaloby na základě ust. § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Zprošťující rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 10. 2017.

9. Přípisem žalované ze dne 6. 12. 2018 má soud prokázáno, že žalobce uplatnil nárok na náhradu škody z důvodu nezákonného trestního stíhání ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], rovněž ze žádosti žalobce ze dne 5. 12. 2018. Přípisem žalované ze dne 29. 10. 2019 má soud prokázáno, že žalovaná vyzvala žalobce k dodání dokladu prokazující zaplacení právní služeb obhájci. Stanoviskem žalované ze dne 19. 11. 2019 má soud prokázáno, že žalovaná projednala nárok žalobce, došla k závěru, že bylo vydáno vůči žalobci v řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. za které lze požadovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 11. 2. 2013. Žádost žalobce zamítla.

10. Z usnesení ustanovujícího zasedání zastupitelstva [územní celek] konaného dne 29. 11. 2010 má soud prokázáno, že zastupitelstvo [územní celek] bere na vědomí výsledky voleb do zastupitelstva pro volební období 2010 až 2014 a složení 43 členného zastupitelstva [územní celek] a za volební stranu [anonymizováno], zastupitelem žalobce, dne 9. 2. 2010 zvolen členem [anonymizováno] [územní celek] – [část obce] na volební období 2010 2014, svěřen žalobci úsek sdílené infrastruktury a služeb. Dne 3. 12. 2012 [anonymizováno] [územní celek] usnesením v bodě 3.1 svěřilo žalobci do působnosti úsek financí a rozpočtu (usnesení z 10. zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného dne 3. 12. 2012). Žalobce dne 21. května 2013 rezignoval na pozici člena [anonymizováno] [stát. instituce] s účinností ke dni 3. 5. 2013 (usnesení ze 75. schůze [anonymizováno] [územní celek] – [část obce] konané dne 21. 5. 2013). Na pozici člena [anonymizováno] [stát. instituce] před rezignací pobíral čistý měsíční plat ve výši 4 191 Kč (výplatní páska za prosinec 2012, březen, duben 2013), po rezignaci pobíral čistý měsíční plat ve výši 1 109 Kč (výplatní páska za červen, červenec, 2013). Následující volební období do zastupitelstva bylo od 10. 10. 2014, jak má soud prokázáno internetovou stránkou [webová adresa].

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u [název soudu] [právnická osoba], a. s. má soud prokázáno, že žalobce byl předsedou představenstva společnosti s datem vzniku funkce dne 4. října 2012, zánikem funkce dne 30. června 2013. Z písemné rezignace žalobce na funkci člena předsedy představenstva [právnická osoba], a. s. má soud prokázáno, že je uvedeno, že odstupuje žalobce z funkce člena a předsedy představenstva a žádá o ukončení výkonu funkce členy a předsedy představenstva ke dni 30. 6. 2013 toto činil dne 14. 5. 2013. Dne 14. května 2013 rezignoval na funkci předsedy představenstva v [právnická osoba] s účinností ke dni 30. 6. 2013, Rezignaci vzala [jméno] dne 21. 5. 2013 na vědomí (usnesení ze 75. schůze [anonymizováno] [územní celek]) ke dni 3. 5. 2015. Za výkon funkce v představenstvu [právnická osoba], a. s. před rezignací pobíral žalobce čistý měsíční příjem ve výši 7 570 Kč (výplatní páska za květen, červen 2013).

12. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že co se týče rezignace, byl na něj velký tlak. [obec] je menší město, psalo se o trestním stíhání v místním tisku, objevilo se zmínky v celostátních médiích, v hlavním zpravodajství televize [příjmení], město tím žilo. Vyústilo to tak, že bylo pozastaveno členství žalobci v sociální demokracii, přičemž okresní předseda žalobce několikrát vyzval k rezignaci, žalobce se cítil nevinen, snažil se obhájit. V době, kdy bylo pozastaveno členství v sociální demokracii, bylo žalobci jasné, že bude odvolán nebo že musí rezignovat, mohl si vybrat. Přišlo mu v té době správnější rezignovat na obě dvě funkce, neboť měl za to, že k tomu stejně dojde, že by byl odvolán, byl v té době nepravomocně odsouzený, tlak byl veliký. Zásadní bylo to, že na žalobce byl vyvíjen tlak, cítil se žalobce celou dobu nevinen, snažil se obhajovat před spolustraníky a kdyby jej oni podpořili, tak by nikdy nerezignoval. Tlak byl naprosto zásadní, jinak by to žalobce nikdy neudělal. Lidé jen znovu zvolili, žalobce má za to, že je v politice již 20 let, v zastupitelstvu 22 let, lidé si jej váží, je nejdéle sloužící zastupitel, jeden z nejdéle sloužících členů sociální demokracie, protože nastupoval v roce 1996, respektovaný, kolegové naslouchali jeho názorům, když přišlo obvinění, ještě jej ustál, když přišla obžaloba, takto mělo rychlý spád, hlasování na okresním výboru, jeho rezignace.

13. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] primátora [územní celek] má soud prokázáno, že rezignaci žalobce v [jméno] [územní celek] - [část obce] předcházelo zasedání okresního výboru, kdyby nerezignoval, tak by byl žalobce odvolaný členy [anonymizována dvě slova]. Žalobce se rozhodl sám o rezignaci, než aby odešel s ostudou, že bude odvolán, odvolání dle svědka by bylo stoprocentní. Potvrdil, že žalobce byl velká osobnost komunální politiky. Měl v [jméno] na starost finance, což mívá na starosti většinou primátor. Byl znovu zvolen do zastupitelstva. [právnická osoba], [anonymizováno] je zkratka distribuce tepla, tzn. teplá voda, topení i studená voda po celém městě, vlastněná firma stoprocentně městem, kdyby nerezignoval na funkci předsedy představenstva, svědek uvedl, že by jej stejně valná hromada odvolala Ohledně druhého trestního stíhání, by toto nenastalo. Svědek uvedl, že je tam stíháno 15 lidí, že by nenastalo nic, odpovídá s jistotou, neboť je stíhán i on sám, a je stále primátorem.

14. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno] uvedl, že vykonával funkci ředitele [právnická osoba], koncem května 2013 mu bylo sděleno z vedení [územní celek], který je stoprocentním vlastníkem [právnická osoba], a. s., buď primátorem nebo příslušným náměstkem primátora, že v souvislosti s trestním stíháním žalobce jej musí odvolat, nebylo jiné z cest. Toto mu bylo sděleno počátkem května 2013. Bylo mu sděleno, že má připravit do představenstva bod odvolání pana žalobce s tím, že zkontaktoval žalobce, a žalobce se rozhodl a podal rezignaci sám. Jednal ze své iniciativy, že kontaktoval žalobce.

15. Co se týče obhajné žalobce vypověděl, že obhajné právnímu zástupci platila firma [právnická osoba] Dohoda byla taková, že po skončení soudního procesu bude žalobci vyfakturována [právnická osoba] částka za zastupování, splatnost nebyla dohodnuta.

16. Z článku, který vyšel [anonymizováno 6 slov]. cz ze dne 2. 5. 2013 s názvem [anonymizováno] [celé jméno žalobce] rezignuje má soud prokázáno, že je zde fotografie a jméno [celé jméno žalobce] a zmiňováno, že neustál kauzu, v níž ho policisté stíhají v souvislosti s jeho dřívějším působením na ministerstvu s tím, že je uvedeno, že se rozhodl odejít z Rady i představenstva městské firmy,„ nepatřím k těm, kteří by se za každou cenu drželi funkce, dále zůstanu zastupitelem, na všechny ostatní funkce rezignuji, považuji to za logický krok, sociálními demokraty jsem byl zvolen, nyní mi pozastavili členství, já jsem své rezignace odeslal, a to i na představenstvo [právnická osoba]. [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno] naznačil, že očekává, že [celé jméno žalobce] si o pozastavení členství řekne sám. Uvedl, já jsem ho k tomu několikrát vyzýval např. na schůzi 28. března, říkal jsem mu, že by to bylo nejférovější přístup, jeho kauza vrhá špatné světlo na sociální demokracii. Článek s názvem [anonymizováno] [celé jméno žalobce] rezignuje, vyšel dne 3. 5. 2013 v deníku v písemné verzi v listinné podobě [anonymizována tři slova] - [příjmení] deník.

17. Seznamem faktur přijatých od JUDr. [jméno] [jméno] [právnická osoba], a. s. má soud prokázáno, že tato přijala dle tohoto soupisu celkem faktury od obhájce žalobce v hodnotě 2 390 817 Kč. Přípisem [právnická osoba], a. s. ze dne 19. 12. 2019 má soud prokázáno, že tato vyzvala prostřednictvím předsedy představenstva Ing. [jméno] [příjmení] žalobce k úhradě částky 137 214 Kč vč. DPH za obhajobu ve věci trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kterou vedla advokátní kancelář JUDr. [jméno] [jméno]. Tato výzva byla doručena žalobci dne 7. 1. 2020. Z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 7. 1. 2020 má soud prokázáno, že žalobce zaplatil částku 137 214 Kč na účet č. [bankovní účet], když tento účet byl uveden ve výzvě ze dne 19. 12. 2019, jak má soud prokázáno z této výzvy.

18. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. V řízení u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 11.2.2013. Odpovědností titul je dán.

19. Ušlý zisk. Soud vázán právním závěrem [název soudu] (bod 7. rozsudku) se zabýval pouze výší ušlého zisku. Co se týče ušlého zisku za výkon funkce v představenstvu [právnická osoba] a.s. tento soud shledal důvodným v plném rozsahu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce pobíral čistý měsíční příjem ve výši 7 570 Kč, žalobce rezignoval ke dni 30. 6. 2013. Soud proto přiznal žalobci částku 393 640 Kč, ušlý zisk za 52 měsíců od 1. 7. 2013 do 30. 10. 2017 (vyhlášení zprošťujícího rozsudku). Jiná situace je však u ušlého zisku za výkon funkce člena [anonymizováno] [stát. instituce] – [část obce]. Žalobce v žalobě tvrdil a požadoval ušlý zisk od data rezignace dne 30. 4. 2013. Soud má však prokázáno, že žalobce rezignoval až ke dni 3. 5. 2013 (bod 10. rozsudku). Soud má dále za to, že není zřejmé a nelze prokázat, že by po uplynutí volebního období se žalobce opětovně stal, tedy od 10. 10. 2014, členem [anonymizováno] [stát. instituce] – [část obce]. Soud proto žalobci přiznal ušlý zisk pouze za období od 4. 5. 2013 do 9. 10. 2014, tedy za 16 měsíců a 12 dnů. Soud vycházel z čistého platu žalobce před rezignací ve výši 4 191 Kč a čistého platu po rezignaci ve výši 1 109 Kč, měsíční rozdíl 3 082 Kč. Soud proto přiznal za květen 2013 částku 2 884 Kč ([číslo] [spisová značka] x 28dní), dále za 16 měsíců částku 49 312 Kč (16 x 3082 Kč), za říjen 2014 částku 990 Kč ([číslo] [spisová značka] x 9 dní), celkem částku 53 186 Kč.

20. Náklady obhajoby: Žalovaná učinila nesporné, že pokud by žalobce prokázal vznik škody, tak účtované úkony jsou co do druhu, délky použité sazby v souladu s jeho obsahem až na výjimky v podrobnostech ve vyjádření ze dne 20. 11. 2019. Soud se pouze zabýval jednotlivými spornými vyúčtovanými úkony obhájce v období od 1. 8. 2013 do 30. 10. 2017 (o úkonech obhájce již rozhodnuto bod 7. rozsudku), kdy v ostatním nebylo mezi účastníky sporu. Dle § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na opravu nesprávného úředního postupu. Dle § 31 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

21. Úkon ze dne 7. 2. 2017 sepis návrhu na určení procesní lhůty, dle soudu se nejedná se o úkon účtovaný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu, ze dne 6. 6. 2017 sepis žádosti o poskytnutí informací na [stát. instituce], nejedná se rovněž o úkon účtovaný dle advokátního tarifu § 11 odst. 1, 2.

22. Úkon ze dne 29. 10. 2014 sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), nemůže dojít ani k navýšení odměny na trojnásobek, nebyl shledán k tomuto důvod ve smyslu ust. § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Stížnost nebyla sepsána v rozsahu desítek stran, nebyl zde cizí prvek. Nelze hovořit o úkonu mimořádně obtížným.

23. Sepis odvolání proti rozsudku ze dne 12. 8. 2014, odvolání v rozsahu 24 stran. Nebylo přiznáno navýšení odměny na trojnásobek, nebyl shledán k tomuto důvod ve smyslu ust. § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Nebyl zde cizí prvek. Nelze hovořit o úkonu mimořádně obtížným.

24. Sepis odvolání proti rozsudku ze dne 10. 10. 2016. Tento úkon nebyl přiznán, neboť nebyl dohledán ve spise, ve spise pouze založeno odvolání ze dne 23. 11.2016.

25. Soud proto žalobu i v části této náhrady škody jako nedůvodnou zamítl co do částky 20 691 (1 800 + [číslo] + 4 500+ [číslo] + [číslo] + DPH z těchto částek). Přiznal pouze nesporné úkony: dne 14. 11. 2013 účast na výslechu pana [příjmení], dne 26. 2. 2014 prostudování spisu při ukončení vyšetřování, dne 30. 10. 2017 obhajoba při veřejném zasedání – 2 úkony, dne 29. 10. 2014 sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ½ úkonu, dne 12. 8. 2014 účast na hlavním líčení – 4 úkony, dne 7. 8. 2014 účast na hlavním líčení zvýšeno na trojnásobek, dne 6. 8. 2014 účast na hlavním líčení – 4 úkony, stejně tak 16. 7. 2014 (6 úkonů), dne 12. 8. 2014 sepis odvolání proti rozsudku, dne 29. 6. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony, dne 1. 8. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony, dne 10. 10. 2016 účast na hlavním líčení – 3 úkony. Celkem 31 úkonů á 1800 Kč, ½ úkonu á 900 Kč, celkem 68 607 Kč včetně DPH.

26. Při vyhlášení rozsudku soudu došlo ke zřejmé chybě v počtech, když ve výroku I. bylo mylně uvedena částka 537 395, zatímco správná částka zní 515 433Kč (393 640 Kč ušlý zisk+ 53 186 Kč ušlý zisk + 68 607 Kč náklady řízení). Ve výroku II. nesprávně uvedena částka 135 022 Kč namísto správné částky 133 933 Kč (697 282 Kč – 515 433 Kč – 133 933 Kč – 23 051 Kč přiznáno již – 13 975 Kč potvrzeno [název soudu] – 10 890 Kč částečné zpětvzetí) Tato zjevná nesprávnost výroku, patrná z odůvodnění rozsudku, ze žaloby a z rozhodnutí v této věci byla podle § 164 napravena přímo v písemném vyhotovení rozsudku (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl úspěšný ve výši 538 484 Kč (515 433 Kč a 23 01 Kč) úspěch ve výši 77 % a neúspěšný ve výši 23 %, poměr úspěchu činí 54 % Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení (odměna advokáta za 8 úkonů á 11 100 Kč, § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu právního zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 14. 1. 2020, účast u jednání dne 27. 2. 2020, doplnění žaloby ze dne 24. 3. 2020, účast u jednání dne 28. 5. 2020, 10. 6. 2020 -2 úkony, tarifní hodnota 697 282 Kč, odměna advokáta za 2 úkony á 10 980 Kč, tarifní hodnota 663 371 Kč (697 282 – [číslo] – [číslo]) za podání odvolání a účast u odvolacího jednání dne 28. 1. 2021, ½ úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne 18. 6. 2020 ve výši 5 490 Kč, odměna advokáta za 3 úkony á 10 900, tarifní hodnota 649 366 Kč (663 371 Kč – 13 975 Kč) za účast u jednání dne 5. 5. 2021, vyjádření ze dne 6. 5. 2021, účast u jednání dne 17. 6. 2021, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 13 úkonů právní pomoci á 300 Kč, vše zvýšené o 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 188 949 Kč, přičemž 54 % je 102 882 Kč.

28. Dále ve výroku IV. a V. soud doplnil výrok, že žalobce je povinen zaplatit České republice - [název soudu] nárok nákladů řízení ve výši 161 Kč a žalovaná ve výši 537 Kč, představující přiznané svědečné ve výši 698 Kč (svědek Ing. [jméno] [jméno]) dle usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] dle § 148 odst. 1 o. s. ř., výše odpovídá neúspěchu žalobce 23 % a žalované 77 %, když tyto výroky doplňuje v písemném vyhotovení rozsudku, dle § 166 odst. 1 o. s. ř.

29. O delší lhůtě k plnění pro žalovanou soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., z důvodů soudu obecně známých - administrativní úkonů na straně žalované při plnění.