25 C 193/2022
č. j. 25 C 193/2022-40
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení 172 270 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 172 270 Kč.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 172 270 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobkyně uvedla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalobce, řízení probíhalo po dobu 12 let a 283 dnů (od , datum, do , datum, ). Žalobkyně dále uvedla, že předmětné řízení trvalo i přes skutkovou a právní komplikovanost nestandardně dlouhou dobu s tím, že výsledná doba byla důsledkem nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen „OdpŠk“). V žalobě uvedla, že výši náhrady nemajetkové újmy dovozuje zejména z výkladového stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, . Při jejím vyčíslení vycházela z částky 20 000 Kč za rok s tím, že základní částku přiměřeného zadostiučinění vyčíslila na 236 670 Kč. Konečně uvedla, že svůj nárok řádně uplatnila u žalované s tím, že ta ji , datum, přiznala náhradu v částce 64 400 Kč. Žalobkyně žádá doplatek zbytku přiměřeného zadostiučinění, tj. částku 172 270 Kč s příslušenstvím, neboť odůvodnění snížení nároku ze strany žalované je nepříliš srozumitelné a nepřezkoumatelné.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že taktéž nespornou skutečností učinila poskytnutí finančního zadostiučinění v částce 64 400 Kč, když vysvětlila, z jakých důvodů poskytla právě tuto částku a z jakých důvodů ji shledává dostačující. Nárok na zaplacení dalšího finančního zadostiučinění shledávala nedůvodným.
3. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení ze dne , datum, a taktéž účastníci učinili nesporným částečnou výplatu částky finančního zadostiučinění ze strany žalované ve výši 64 400 Kč před podáním žaloby. Předmětem nároku tak zůstala částka nevyplaceného finančního plnění ve výši 172 270 Kč, na které žalobkyně trvala.
4. Ze spisu Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázán následující průběh řízení: Řízení sp. zn. , Anonymizováno, vedené u Městského soudu v Praze bylo zahájeno dne , datum, doručením žaloby na zaplacení částky 22 568 536 Kč s přísl., a to žalobcem , anonymizováno, proti žalovanému , Anonymizováno Dne , datum, byl soudem vydán platební rozkaz, proti němuž byl podán dne , datum, odpor. Ústní jednání byla konána ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , kdy byl soudem vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Jednání nařízená na , datum, a , datum, byla k žádosti žalobce odročena. Proti rozhodnutí podali žalobce i žalovaný odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Ústní jednání byla konána jednání ve dnech , datum, a , datum, , kdy bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude dále pokračováno s , anonymizováno, jako právním nástupcem na straně žalobce. Další jednání pak byla konána dne , datum, , , datum, a , datum, , kdy byl soudem vyhlášen zamítavý rozsudek. Proti zamítavému rozsudku podal žalobce dne , datum, blanketní odvolání, které doplnil až na výzvu soudu dne , datum, . Dne , datum, byla věc předložena odvolacímu Vrchnímu soudu v Praze, který nařídil jednání na , datum, , přičemž žalobce dne , datum, požádal o odročení jednání z důvodu podání návrhu na vstup , anonymizováno, do řízení namísto žalobce, na základě smlouvy o postoupení pohledávky s tím, že nařízené jednání z tohoto důvodu bylo zrušeno. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, byl návrh žalobce zamítnut. Proti usnesení Vrchního soudu podal žalobce dovolání, následně byl vyzván k zaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne , datum, bylo dovolací řízení zastaveno, následně bylo dne , datum, bylo rozhodnutí soudu zrušeno, když dne , datum, žalobce uhradil soudní poplatek. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu zpět k dalšímu řízení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, byl návrh žalobce opět zamítnut s odůvodněním účelovosti postoupení s cílem zneužití procesní úpravy žalobcem. Proti rozhodnutí podal žalobce dne , datum, dovolání. Dne , datum, bylo dovolání žalobce usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto, poté byla věc vrácena zpět Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání proti zamítavému rozhodnutí ze dne , datum, . Dne , datum, byl Vrchním soudem v Praze potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Proti rozhodnutí podal žalobce dovolání, to bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, odmítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .
5. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci:
6. Žalobkyně v procesním postavení žalobce byla účastna řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , které bylo vedeno po dobu 12 let a 6 měsíců. Předmětem řízení byla úhrada částky ve výši 22 568 536 Kč na základě uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla. Řízení bylo skutkově, právně i procesně složité, neboť byly prokazovány nároky z odpovědnosti za množství vad s časovým odstupem několika let od předání díla, v řízení se konala řada ústních jednání, bylo vypracováno několik znaleckých posudků, bylo vyslechnuto několik svědků a taktéž provedeny listinné důkazy.
7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
12. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně ve výši 172 270 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.
13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).
14. Na základě tvrzení žalobkyně a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Městského soudu v Praze, jeho účastníkem byla žalobkyně v roli žalobce, trvalo 12 let a 6 měsíců.
15. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.
16. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle OdpŠk.
17. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční.
18. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 16 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.
19. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 184 000 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku Nejvyššího soudu.
20. Soud přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu složitosti řízení, a to po stránce skutkové, právní i procesní. Ve věci byly prokazovány nároky z odpovědnosti za množství vad s časovým odstupem několika let od předání díla, v řízení se konala řada ústních jednání, bylo vypracováno několik znaleckých posudků, byla vyslýchána řada svědků i znalců. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že snížení o 30 % základní částky z důvodu složitosti řízení je odpovídající.
21. Dále se soud zabýval i kritériem počtu stupňů soudní soustavy, kde dospěl k závěru shodnému s žalovanou, že je třeba základní částku snížit o 10 %, neboť v daném řízení byla řada rozhodnutí (jak ve věci samé, tak i procesních) řešena ve 3 stupních soudní soustavy.
22. U kritéria významu řízení pro žalobkyni soud nedospěl k závěru, že by bylo třeba základní částku snižovat či zvyšovat, neboť význam řízení byl shledán jako standardní.
23. Nakonec soud posoudil i skutečnost, zda žalobkyně sama svým jednáním nepřispěla k délce řízení. Ačkoli není možné klást žalobkyni za vinu, že využívá jednotlivé procesní úkony, které jí umožňuje občanský soudní řád, je nutné uvést, že žalobkyně musí počítat s tím, že takový postup bude mít vliv na délku řízení. Soud v daném případě dospěl k závěru, že na délku řízení měl významný vliv návrh žalobkyně na vstup do řízení , anonymizováno, namísto žalobkyně ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že v řízení mezi roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se řešila na několik stupních soudní soustavy pouze tato procesní otázka s tím, že nakonec tento návrh byl zamítnut z důvodu účelovosti postoupení pohledávky s cílem zneužití procesní úpravy žalobkyně, je nutné tuto fázi řízení přičíst jednání žalobkyně. Další coby žalobkyni přičitatelné jednání pak bylo soudem posouzeny opakované žádosti o odročení jednání v závěru roku , Anonymizováno, , které oddálily vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně o několik měsíců. Z tohoto důvodu pak soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit minimálně v žalobkyní navrhované výši 25 %.
24. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku ve výši 184 000 Kč je třeba snížit o 65 %, tedy na částku 64 400 Kč, což představuje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem v posuzovaném soudním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto částku již žalobkyni před podáním žaloby dobrovolně poskytla a žalobkyně žalobou uplatnila zadostiučiněné tuto částku přesahující, soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítl.
25. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Úspěšné žalované proto náleží náhrada nákladů řízení spočívající v jednotlivých úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě ze dne , datum, ve výši 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.
26. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.